Má vlast - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „husity“ textem „husity“

2022-10-19T21:39:14Z

Nahrazení textu „husity“ textem „husity“

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2022, 21:39
Řádka 73:		Řádka 73:
	Báseň začíná zvuky [[harfa\|harf]] středověkého [[bard]]a Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu. Čtyřtónový motiv (b-es-d-b) představuje [[Vyšehrad]] a zazní znovu na konci ''Vltavy'' a nakonec při vyvrcholení celého cyklu v závěru ''Blaníku''. Sám Smetana o skladbě prohlásil:		Báseň začíná zvuky [[harfa\|harf]] středověkého [[bard]]a Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu. Čtyřtónový motiv (b-es-d-b) představuje [[Vyšehrad]] a zazní znovu na konci ''Vltavy'' a nakonec při vyvrcholení celého cyklu v závěru ''Blaníku''. Sám Smetana o skladbě prohlásil:
	''„Harfy věštců začnou; zpěv věštců o dějích na Vyšehradě o slávě, lesku, turnajích, bojích až konečné úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“''<ref name="Séquardtová212">Séquardtová 1988, s. 212.</ref>{{#tag:ref\|Bedřich Smetana po sobě zanechal krátký rukopis s názvem ''Krátký nástin obsahu symfonických básní'', kde vždy v několika větách představuje základní charakteristiku jednotlivých symfonických básní (viz Séquardtová 1988, s. 202). Rukopis k nahlédnutí např. v Šourek 1939, Holzknecht 1979.\|group="pozn."}}		''„Harfy věštců začnou; zpěv věštců o dějích na Vyšehradě o slávě, lesku, turnajích, bojích až konečné úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“''<ref name="Séquardtová212">Séquardtová 1988, s. 212.</ref>{{#tag:ref\|Bedřich Smetana po sobě zanechal krátký rukopis s názvem ''Krátký nástin obsahu symfonických básní'', kde vždy v několika větách představuje základní charakteristiku jednotlivých symfonických básní (viz Séquardtová 1988, s. 202). Rukopis k nahlédnutí např. v Šourek 1939, Holzknecht 1979.\|group="pozn."}}
-	Pro úvodní [[arpeggio]], které báseň otevírá, partitura požaduje dvě harfy. Po dominantním [[septakord]]u přijdou na řadu [[Dechový nástroj\|dechové nástroje]], následované [[Smyčcový nástroj\|smyčci]], po nichž celý orchestr dosahuje vrcholu. V další části Smetana připomíná příběh hradu, při čemž používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou sestupnou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu ~~[[Husitství\|~~husity]]. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku [[Vltava\|Vltavu]] protékající pod hradem.	+	Pro úvodní [[arpeggio]], které báseň otevírá, partitura požaduje dvě harfy. Po dominantním [[septakord]]u přijdou na řadu [[Dechový nástroj\|dechové nástroje]], následované [[Smyčcový nástroj\|smyčci]], po nichž celý orchestr dosahuje vrcholu. V další části Smetana připomíná příběh hradu, při čemž používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou sestupnou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu husity. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku [[Vltava\|Vltavu]] protékající pod hradem.
	=== Vltava ===		=== Vltava ===
	<div style="float:right;">{{Poslech\|nazev_souboru=Bedrich Smetana - ma vlast - i. vltava 'the moldau'.ogg\|titulek=Vltava \|popis=Zahráno tělesem Skidmore College Orchestra. Courtesy of [http://www.musopen.com Musopen]\|format=[[ogg]]}}</div>		<div style="float:right;">{{Poslech\|nazev_souboru=Bedrich Smetana - ma vlast - i. vltava 'the moldau'.ogg\|titulek=Vltava \|popis=Zahráno tělesem Skidmore College Orchestra. Courtesy of [http://www.musopen.com Musopen]\|format=[[ogg]]}}</div>

Sysop: + 4 x VIDEO...FLICKR

2022-10-19T12:22:34Z

+ 4 x VIDEO...FLICKR

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2022, 12:22
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Bedrich Smetana-before 1880.jpg\|thumb\|250px\|Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878]]		[[Soubor:Bedrich Smetana-before 1880.jpg\|thumb\|250px\|Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878]]
-	'''''Má vlast''''' je cyklus šesti [[Symfonická báseň\|symfonických básní]] s [[programní hudba\|mimohudební tématikou]] českého skladatele ~~[[Bedřich Smetana\|~~Bedřicha Smetany]], inspirovaný [[Čechy\|českou]] historií, [[legenda]]mi a krajinou.	+	'''''Má vlast''''' je cyklus šesti [[Symfonická báseň\|symfonických básní]] s [[programní hudba\|mimohudební tématikou]] českého skladatele Bedřicha Smetany (* 2. března 1824, † 12. května 1884), inspirovaný [[Čechy\|českou]] historií, [[legenda]]mi a krajinou.

	Jednotlivé části ''Mé vlasti'' jsou ''[[Vyšehrad (Má vlast)\|Vyšehrad]]'', ''[[Vltava (Má vlast)\|Vltava]]'', ''[[Šárka (Má vlast)\|Šárka]]'', ''[[Z českých luhů a hájů]]'', ''[[Tábor (Má vlast)\|Tábor]]'' a ''[[Blaník (Má vlast)\|Blaník]]''. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela [[hluchota\|neslyšící]].		Jednotlivé části ''Mé vlasti'' jsou ''[[Vyšehrad (Má vlast)\|Vyšehrad]]'', ''[[Vltava (Má vlast)\|Vltava]]'', ''[[Šárka (Má vlast)\|Šárka]]'', ''[[Z českých luhů a hájů]]'', ''[[Tábor (Má vlast)\|Tábor]]'' a ''[[Blaník (Má vlast)\|Blaník]]''. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela [[hluchota\|neslyšící]].
Řádka 103:		Řádka 103:
	V této básni se nevypráví žádný reálný příběh, ale oslavuje se krása české krajiny. V první části vykresluje vznešenost lesa, kterou následuje popis vesnické slavnosti. Inspirací byla autorovi krajina kolem Jabkenic, kde se v té době pobýval.<ref name="Holzknecht349">Holzknecht 1979, s. 349.</ref> Autor o této básni napsal:		V této básni se nevypráví žádný reálný příběh, ale oslavuje se krása české krajiny. V první části vykresluje vznešenost lesa, kterou následuje popis vesnické slavnosti. Inspirací byla autorovi krajina kolem Jabkenic, kde se v té době pobýval.<ref name="Holzknecht349">Holzknecht 1979, s. 349.</ref> Autor o této básni napsal:
	''„Toť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv plno vroucnosti, jak veselý tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a vesele ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“''<ref name="Séquardtová213"/>		''„Toť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv plno vroucnosti, jak veselý tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a vesele ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“''<ref name="Séquardtová213"/>
		+	[[Soubor:Cerny-Jirasek.jpg\|thumb\|Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (Ilustrace Věnceslava Černého ke ''[[Staré pověsti české\|Starým pověstem českým]]'' [[Alois Jirásek\|Aloise Jiráska]], 1898)]]
	=== Tábor ===		=== Tábor ===
	Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. ''Tábor'' je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'', který se v různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Smetana si o ''Táboru'' poznamenal:		Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. ''Tábor'' je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'', který se v různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Smetana si o ''Táboru'' poznamenal:
-	[[Soubor:Cerny-Jirasek.jpg\|thumb\|Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (Ilustrace [[Věnceslav Černý\|Věnceslava Černého]] ke ''[[Staré pověsti české\|Starým pověstem českým]]'' [[Alois Jirásek\|Aloise Jiráska]], 1898)]]	+
	''„Motto: Kdož jste boží bojovníci! Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje a vytrvalost, a tvrdošíjnou neústupnost, kterou skladba též také končí. Do detailu se nedá rozdrobit, nýbrž zahrne všeobecnou slávu a chválu husitských bojů a nezlomnost povahy husitův.“''<ref name="Séquardtová213"/>		''„Motto: Kdož jste boží bojovníci! Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje a vytrvalost, a tvrdošíjnou neústupnost, kterou skladba též také končí. Do detailu se nedá rozdrobit, nýbrž zahrne všeobecnou slávu a chválu husitských bojů a nezlomnost povahy husitův.“''<ref name="Séquardtová213"/>
	=== Blaník ===		=== Blaník ===
	Hudebně začíná ''Blaník'' přesně tam, kde končí ''Tábor'' a objevují se v něm i obdobné motivy. V básni například opět zazní husitský chorál, avšak tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části ''Blaníku''. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu. Poslední dvě básně cyklu tvoří soudržný pár, obdobně jako první dvě básně ''Vyšehrad'' a ''Vltava''. Slovy autora:		Hudebně začíná ''Blaník'' přesně tam, kde končí ''Tábor'' a objevují se v něm i obdobné motivy. V básni například opět zazní husitský chorál, avšak tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části ''Blaníku''. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu. Poslední dvě básně cyklu tvoří soudržný pár, obdobně jako první dvě básně ''Vyšehrad'' a ''Vltava''. Slovy autora:
	''„Jest pokračování předešlé skladby: Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře slouží v Blaníku za podklad stavby: 'Kdo jste boží bojovníci'. Na podkladě této melodie (tohoto hus. principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva! kterým vítězným hymnusem, v podobě pochodu, skončí skladba a tak celá řada symf. básní „Vlasť“. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla: kresba polohy Blaníku, malý pastucha si huláká a hraje a ozvěna mu odpovídá.“''<ref name="Séquardtová213"/>		''„Jest pokračování předešlé skladby: Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře slouží v Blaníku za podklad stavby: 'Kdo jste boží bojovníci'. Na podkladě této melodie (tohoto hus. principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva! kterým vítězným hymnusem, v podobě pochodu, skončí skladba a tak celá řada symf. básní „Vlasť“. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla: kresba polohy Blaníku, malý pastucha si huláká a hraje a ozvěna mu odpovídá.“''<ref name="Séquardtová213"/>
-	== ~~Odkazy~~ ==	+
-	=== ~~Poznámky~~ ===	+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=8tRbZkRH5ps}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Vltava)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=AQHtaZLK4Ts}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Tábor)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=45w7kZL71Qk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Vyšehrad)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=0_OxpV1jlhg}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Blaník)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	== Poznámky ==
	<references group="pozn." />		<references group="pozn." />
-	=== Reference ===	+	== Reference ==
	<references />		<references />
-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Muzeum Bedřicha Smetany]]		* [[Muzeum Bedřicha Smetany]]
-	=== Literatura ===	+	== Literatura ==
	* {{Citace monografie		* {{Citace monografie
	\| příjmení = Holzknecht		\| příjmení = Holzknecht
Řádka 160:		Řádka 184:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* (anglicky) [http://www.dlib.indiana.edu/variations/scores/bfk4093/index.html Indiana University, William and Gayle Cook Music Library - Partitury ke Smetanově ''Vltavě'']		* (anglicky) [http://www.dlib.indiana.edu/variations/scores/bfk4093/index.html Indiana University, William and Gayle Cook Music Library - Partitury ke Smetanově ''Vltavě'']
-	* (anglicky) [http://imslp.org/wiki/Má_Vlast,_JB_1:112_(Smetana,_Bedřich) Partitury ke Smetanově ''Vltavě''] ~~na [[International Music Score Library Project]]~~	+	* (anglicky) [http://imslp.org/wiki/Má_Vlast,_JB_1:112_(Smetana,_Bedřich) International Music Score Library Project – Partitury ke Smetanově ''Vltavě'']
		+

-	{{Dobrý článek}}	+	{{Dobrý článek}}{{Flickr\|Má+vlast+Smetana}}{{Commonscat\|Má vlast}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Commonscat\|Má vlast}}{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Má vlast\| ]]		[[Kategorie:Má vlast\| ]]
	[[Kategorie:Skladby Bedřicha Smetany]]		[[Kategorie:Skladby Bedřicha Smetany]]
	[[Kategorie:Symfonické skladby\|Smetana, Bedřich]]		[[Kategorie:Symfonické skladby\|Smetana, Bedřich]]
	[[Kategorie:Skladby vážné hudby\|Má vlast]]		[[Kategorie:Skladby vážné hudby\|Má vlast]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: ++

2022-10-19T11:13:49Z

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2022, 11:13
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Bedrich Smetana-before 1880.jpg\|thumb\|250px\|Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878]]
		+	'''''Má vlast''''' je cyklus šesti [[Symfonická báseň\|symfonických básní]] s [[programní hudba\|mimohudební tématikou]] českého skladatele [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]], inspirovaný [[Čechy\|českou]] historií, [[legenda]]mi a krajinou.

-	~~[[Soubor:Bedrich Smetana.jpg\|thumb\|Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878]]~~	+	Jednotlivé části ''Mé vlasti'' jsou ''[[Vyšehrad (Má vlast)\|Vyšehrad]]'', ''[[Vltava (Má vlast)\|Vltava]]'', ''[[Šárka (Má vlast)\|Šárka]]'', ''[[Z českých luhů a hájů]]'', ''[[Tábor (Má vlast)\|Tábor]]'' a ''[[Blaník (Má vlast)\|Blaník]]''. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela [[hluchota\|neslyšící]].
-	'''''Má vlast''''' je cyklus šesti [[Symfonická báseň\|symfonických básní]] s [[programní hudba\|mimohudební tématikou]] českého skladatele [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]], inspirovaný [[Čechy\|českou]] historií, [[legenda]]mi a krajinou. Jednotlivé části ''Mé vlasti'' jsou ''[[Vyšehrad (Má vlast)\|Vyšehrad]]'', ''[[Vltava (Má vlast)\|Vltava]]'', ''[[Šárka (Má vlast)\|Šárka]]'', ''[[Z českých luhů a hájů]]'', ''[[Tábor (Má vlast)\|Tábor]]'' a ''[[Blaník (Má vlast)\|Blaník]]''. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela [[hluchota\|neslyšící]].	+
	Smetana začal komponovat první skladbu cyklu – ''Vyšehrad'' – koncem září 1874, kdy ještě nebyl zbaven sluchu úplně, avšak během října ztratil i jeho poslední zbytky. Skladbu dokončil 1. listopadu již jako úplně neslyšící, aniž by se ztráta sluchu, pro Smetanu skličující událost, nějak podepsala na jeho práci. Do konce roku 1874 ještě zkomponoval ''Vltavu'', další dvě básně napsal následující rok. Zaměstnán prací na jiných projektech Smetana na několik let od tvorby symfonických básní s českou národnostní tematikou upustil a vrátil se k ní až v letech 1878/79, kdy vznikly poslední dvě skladby ''Tábor'' a ''Blaník'', které na sebe úzce navazují. V době vzniku prvních děl přitom Smetana ještě neměl jasnou představu o tom, jakou bude mít cyklus konečnou formu; tu dostal až se vznikem posledních kompozic. První souborné provedení celého cyklu se konalo [[5. listopad\|5. listopadu]] 1882 v [[Praha\|Praze]] na [[Slovanský ostrov\|Žofíně]], jednotlivé symfonické básně však byly nacvičeny a hrány i dříve.		Smetana začal komponovat první skladbu cyklu – ''Vyšehrad'' – koncem září 1874, kdy ještě nebyl zbaven sluchu úplně, avšak během října ztratil i jeho poslední zbytky. Skladbu dokončil 1. listopadu již jako úplně neslyšící, aniž by se ztráta sluchu, pro Smetanu skličující událost, nějak podepsala na jeho práci. Do konce roku 1874 ještě zkomponoval ''Vltavu'', další dvě básně napsal následující rok. Zaměstnán prací na jiných projektech Smetana na několik let od tvorby symfonických básní s českou národnostní tematikou upustil a vrátil se k ní až v letech 1878/79, kdy vznikly poslední dvě skladby ''Tábor'' a ''Blaník'', které na sebe úzce navazují. V době vzniku prvních děl přitom Smetana ještě neměl jasnou představu o tom, jakou bude mít cyklus konečnou formu; tu dostal až se vznikem posledních kompozic. První souborné provedení celého cyklu se konalo [[5. listopad\|5. listopadu]] 1882 v [[Praha\|Praze]] na [[Slovanský ostrov\|Žofíně]], jednotlivé symfonické básně však byly nacvičeny a hrány i dříve.
	Dílo vzniklo v době dozvuků [[České národní obrození\|českého národního obrození]], a i když jej zpočátku část české veřejnosti nepřijala zcela za své, postupně se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby. ''Má vlast'' byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala [[Česká filharmonie]] na [[Gramofonová deska\|gramofonovou desku]]. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby [[Pražské jaro (festival)\|Pražské jaro]].		Dílo vzniklo v době dozvuků [[České národní obrození\|českého národního obrození]], a i když jej zpočátku část české veřejnosti nepřijala zcela za své, postupně se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby. ''Má vlast'' byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala [[Česká filharmonie]] na [[Gramofonová deska\|gramofonovou desku]]. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby [[Pražské jaro (festival)\|Pražské jaro]].

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T08:09:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 08:09

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-15T14:49:24Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Bedrich Smetana.jpg|thumb|Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878]]
'''''Má vlast''''' je cyklus šesti [[Symfonická báseň|symfonických básní]] s [[programní hudba|mimohudební tématikou]] českého skladatele [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]], inspirovaný [[Čechy|českou]] historií, [[legenda]]mi a krajinou. Jednotlivé části ''Mé vlasti'' jsou ''[[Vyšehrad (Má vlast)|Vyšehrad]]'', ''[[Vltava (Má vlast)|Vltava]]'', ''[[Šárka (Má vlast)|Šárka]]'', ''[[Z českých luhů a hájů]]'', ''[[Tábor (Má vlast)|Tábor]]'' a ''[[Blaník (Má vlast)|Blaník]]''. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela [[hluchota|neslyšící]].
Smetana začal komponovat první skladbu cyklu – ''Vyšehrad'' – koncem září 1874, kdy ještě nebyl zbaven sluchu úplně, avšak během října ztratil i jeho poslední zbytky. Skladbu dokončil 1. listopadu již jako úplně neslyšící, aniž by se ztráta sluchu, pro Smetanu skličující událost, nějak podepsala na jeho práci. Do konce roku 1874 ještě zkomponoval ''Vltavu'', další dvě básně napsal následující rok. Zaměstnán prací na jiných projektech Smetana na několik let od tvorby symfonických básní s českou národnostní tematikou upustil a vrátil se k ní až v letech 1878/79, kdy vznikly poslední dvě skladby ''Tábor'' a ''Blaník'', které na sebe úzce navazují. V době vzniku prvních děl přitom Smetana ještě neměl jasnou představu o tom, jakou bude mít cyklus konečnou formu; tu dostal až se vznikem posledních kompozic. První souborné provedení celého cyklu se konalo [[5. listopad|5. listopadu]] 1882 v [[Praha|Praze]] na [[Slovanský ostrov|Žofíně]], jednotlivé symfonické básně však byly nacvičeny a hrány i dříve.
Dílo vzniklo v době dozvuků [[České národní obrození|českého národního obrození]], a i když jej zpočátku část české veřejnosti nepřijala zcela za své, postupně se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby. ''Má vlast'' byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala [[Česká filharmonie]] na [[Gramofonová deska|gramofonovou desku]]. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]].
== Dobové pozadí ==
[[Soubor:Živor v Praze koncem 18. století.jpg|thumb|Život v Praze koncem 18. století]]
První polovina 19. století se v českých zemích nesla ve znamení [[České národní obrození|národního obrození]], jehož hlavní představitelé jako Josef Dobrovský či Josef Jungmann si kladli za cíl mimo oživení [[český jazyk|českého jazyka]] také zvýšení míry národnostního uvědomění českého národa. Hlavní fáze českého obrození sice probíhaly zejména v desetiletích kolem přelomu 18. a 19. století, otázky ohledně národnostního sebeurčení českého národa se však objevovaly po celé století devatenácté. Mimo jiné i na české hudební scéně byla diskutována otázka, jakým způsobem hudebně vyjádřit stále sílící národnostní uvědomění Čechů; většinou se uvažovalo o tom, že toho lze nejlépe dosáhnout pomocí tvorby hudebních děl na lidové motivy a písně.<ref name="ČZvED249">{{Citace monografie
| příjmení = Kučera
| jméno = Jan P.
| příjmení = Kaše
| jméno = Jiří
| příjmení = Bělina
| jméno = Pavel
| titul = České země v evropských dějinách III
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-7185-793-9
| strany = 249
| poznámky = Dále jen České země v evropských dějinách III
}}</ref> S představiteli tohoto názoru se později ztotožnil i Smetana.
Přirozeným hudebním centrem české hudby byla tehdy Praha.<ref name="ČZvED248">České země v evropských dějinách III, s. 248.</ref> Tam byla roku 1863 založena [[Umělecká beseda]], jejíž členové, dnes klasičtí umělci jako [[Vítězslav Hálek]], [[Josef Mánes]], Jan Evangelista Purkyně nebo Bedřich Smetana, zásadním způsobem přispěli k utváření identity českého národního umění. V této době existovalo kolem dvou set pěveckých spolků, které roku 1862 uspořádaly v Praze pěvecký festival s ryze českou hudbou.<ref>Nejedlý 1975, s. 132–133.</ref>
V atmosféře opětovného nabývání národnostního uvědomění vznikla i myšlenka na stavbu národního divadla pro potřeby českého obyvatelstva. Za tímto účelem vznikl Sbor pro zbudování Národního divadla, který začal shromažďovat potřebné finanční prostředky na tak rozsáhlou stavbu. Naléhavá potřeba zbudovat hlavní české divadlo si však vyžádala postavení [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]], které se dočkalo otevření v roce 1862. Díky orchestru, který vznikl při operní scéně Prozatímního divadla, bylo možno provádět operní či další velká orchestrální představení, kterých pěvecké spolky nebyly schopny.<ref>Nejedlý 1975, s. 133.</ref> V roce 1866, čtyři roky po otevření Prozatímního divadla, se stal ředitelem opery Bedřich Smetana, který dnes patří k vrcholným představitelům české klasické hudby a zakladatelům české hudby národní.<ref name="ČZvED249"/>
== Vznik ==
Cyklus šesti [[symfonická báseň|symfonických básní]], který nakonec Smetana pojmenoval ''Má vlast'', vznikal mezi lety 1874–1879. Smetana jej tvořil postupně a z počátku neměl přesný plán toho, jakou bude mít konečnou formu<ref>Holzknecht 1979, s. 340.</ref> či kolik bude mít částí. První čtyři symfonické skladby přitom vznikaly nezávisle na sobě a až poslední dvě skladby byly psány cíleně za účelem dotvoření cyklu o šesti symfonických básních.<ref>Holzknecht 1979, s. 358–359.</ref>
[[Soubor:Bohumil Roubalík Divadlo prozatímné.jpg|thumb|left|Prozatímní divadlo na dobové kresbě [[Bohumír Roubalík|Bohumíra Roubalíka]]]]
První symfonická báseň z roku 1874 zvaná ''[[Vyšehrad (Má vlast)|Vyšehrad]]'' vznikala v době, kdy si Smetana procházel těžkým obdobím. Již od roku 1866 působil jako vůdčí osobnost opery [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]]. Smetana zamýšlel z této operní scény udělat operu světového významu, proto postupně do operního repertoáru začleňoval nejvýznamnější díla operní literatury jako byla díla [[Carl Maria von Weber|Carla Marii Webera]], [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]], Ludwiga van Beethovena, [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]] nebo [[Daniel Auber|Daniela Aubera]]. V atmosféře dozvuků [[České národní obrození|českého národního obrození]] však začalo být Smetanovi postupně vyčítáno, že se příliš zaměřuje na světové opery a měl by se raději snažit začlenit do repertoáru operní scény Prozatímního díla národnostního charakteru. Do čela Smetanových odpůrců se postavil [[František Pivoda]], jeden z předních českých hudebních kritiků tehdejší doby, který Smetanovi vyčítal mimo nedostatku národnostního uvědomění i jeho příklon k [[mladočeši|mladočechům]], údajnou Smetanovu žárlivost na jiné skladatele či samotné Smetanovy skladby, které podle Pivody často nebyly valné kvality a až na ''[[Prodaná nevěsta|Prodanou nevěstu]]'' postrádaly národnostní náboj.<ref>Séquardtová 1988, s. 169–176.</ref>
Na nátlak kritiků se proto Smetana v roce 1872 vzdal funkce ředitele opery. Vyjádření nesouhlasu s tímto krokem z řad předních českých umělců však způsobila, že již počátkem následujícího roku byl Smetana opět dosazen na místo vedoucího operní scény. Jeho nová komická opera ''[[Dvě vdovy]]'' však kromě nadšených ohlasů vyvolala i další vlnu kritiky, která se často přesouvala až do osobní roviny výpadů proti Smetanovi. Po skončení náročné sezony v roce 1873/1874 byl Smetana i následkem vln osobních útoků značně vyčerpán.<ref>Séquardtová 1988, s. 177–191.</ref> Brzy jej však zasáhla další rána v podobě relativně náhlé ztráty sluchu. Toho léta si Smetana všiml, že každé ucho vnímá jednotlivé tóny jinak; později mu začalo pískat v levém uchu a sluch se mu neustále zhoršoval, až přes noc z 19. na 20. října 1874 ohluchl úplně,<ref>Nejedlý 1975, s. 140.</ref> přitom ještě 19. října večer navštívil operu a byl schopen ji slyšet.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Cheltenham Symphony Orchestra
| titul = Program Notes
| url = http://www.cheltenhamsymphonyorchestra.info/prognotes.htm
| datum přístupu = 2009-11-1
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Partitura, Vltava.jpg|thumb|Smetanova partitura k ''Vltavě'']]
Smetana se poté vzdal svých funkcí v divadle a již 1. listopadu obsadil místo ředitele opery jeden z jeho hlavních odpůrců, [[staročeši|staročech]] [[Jan Nepomuk Maýr]]. Smetana, prožívaje těžké životní období, tak paradoxně získal více času na skladatelskou činnost a nebyl tolik rozptylován veřejným děním a činnostmi souvisejícími s vedoucím postavením pražské opery. Ponořil se proto do tvoření [[partitura|partitury]] symfonické básně ''Vyšehrad'' a již 18. listopadu oznámil, že je se svým dílem hotov.<ref>Séquardtová 1988, s. 191–194.</ref> Na ''Vyšehradu'' přitom začal pracovat koncem září 1874.<ref name="Holzknecht359">Holzknecht 1979, s. 359.</ref> Premiéru měla tato symfonická báseň 14. března 1875. Tvůrčí rozmach Bedřicha Smetany, byť již úplně hluchého, dále pokračoval. Již dva dny po dokončení ''Vyšehradu'' začal pracovat na nové symfonické básni, kterou nazval ''Vltava''. V této básni se Smetana snaží hudbou vykreslit podobu největší české řeky.<ref>{{citace monografie |titul=The classical music experience: discover the music of the world's greatest composers |příjmení=Jacobson |jméno=Julius H. |jméno2=Kevin |příjmení|=Kline |rok=2002 |vydavatel=Sourcebooks |místo=New York |isbn=9781570719509 |strany=122 | jazyk=anglicky}}</ref> S touto symfonickou básní byl hotov již 8. dne následujícího měsíce. Premiéru měla ''Vltava'' 4. dubna 1875.
Byť Smetana zkomponoval první dvě básně z cyklu ''Má vlast'' ve druhé polovině roku 1874, náměty na jejich vytvoření nosil v hlavě už nejméně od roku 1872, jak to dokládá zmínka v [[Hudební listy|Hudebních listech]].<ref>Šourek 1939, s. 12.</ref> Podle Otakara Šourka však lze „hudební zárodek“ cyklu najít už v roce 1870, protože motiv sestupně a vzestupně rozloženého [[sextakord]]u, který se objevuje ve ''Vyšehradě'', se objevil už i v druhém dějství ''Libuše''.<ref>Šourek 1939, s. 12–13.</ref>
Třetí symfonická báseň s názvem ''[[Šárka (Má vlast)|Šárka]]'' byla dokončena 20. února 1875 a je pojmenovaná po bojovnici Šárce z české pověsti [[Dívčí válka (pověst)|Dívčí válka]].<ref name="Holzknecht359"/> První tři symfonické básně Smetana skládal v Praze, čtvrtou symfonickou báseň ''[[Z českých luhů a hájů]]'', která byla dokončena 18. října, Smetana komponoval v myslivně v [[Jabkenice|Jabkenicích]]. Po dokončení čtvrté symfonické básně Smetana spojil svorkou partitury všech čtyř básní a nadepsal je titulem „Na Vlasť – tvoří celek“.<ref>Séquardtová 1988, s. 202.</ref>
[[Soubor:Bedřich Smetana, titulní strana k Táboru.jpg|thumb|left|Titulní stránka k partituře ''Táboru'']]
Během jednoho roku tak Smetana vyplodil čtyři symfonické básně. Dobový tisk o Smetanových čtyřech básních psal jako o [[tetralogie|tetralogii]], avšak sám Smetana zamýšlel v budoucnu ještě celek nějakým způsobem uzavřít a dodat mu myšlenkové vyvrcholení.<ref name="Šourek24">Šourek 1939, s. 24.</ref> V nastávajícím čase však byl Smetana zaměstnán prací na jiných projektech jako byly např. opery ''[[Hubička (opera)|Hubička]]'' a ''[[Tajemství (opera)|Tajemství]]'' či smyčcový kvartet ''[[Z mého života]]''. K sepsání těchto děl ho hnaly do jisté míry finanční důvody, jelikož po odchodu z divadla Smetana neměl stálé zaměstnání a cestovní výlohy spolu s výdaji za léčebné pobyty a návštěvy doktorů byly značně vysoké. K tematice symfonických básní na národnostní téma se proto vrátil až po dokončení několika jiných prací, a to v roce 1878.<ref name="Šourek24"/>
V pořadí pátá symfonická báseň ''Tábor'' byla dokončena 13. prosince 1878, premiéru měla 4. ledna 1880.<ref name="Holzknecht359"/> Je pojmenovaná po jihočeském městě [[Tábor]], které v roce 1420 založili husité, jimž během husitských válek sloužilo jako hlavní centrum. Smetanu při sepsání táto básně inspirovaly právě husitské války, o čemž svědčí i přítomný nápěv husitského chorálu ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'', který v celé básní dominuje.<ref>Šourek 1939, s. 25–26.</ref> Tato část symfonického cyklu je mohutnou fantazií na bitevní zpěv husitů, k níž se bezprostředně pojí následující, šestá a poslední symfonická báseň s názvem ''Blaník''. Byla dokončena 9. března 1879 a premiéru měla 4. ledna 1880.<ref name="Holzknecht359"/> Je pojmenovaná po středočeském vrchu [[Blaník]], v němž podle staročeské pověsti spí vojsko v čele se [[Svatý Václav|svatým Václavem]] a čeká, až bude českému národu nejhůře. Po dokončení ''Blaníku'' Smetana připojil posledně dvě komponovaná díla – ''Tábor'' a ''Blaník'' – k předcházejícím čtyřem symfonickým básním a celek pojmenoval ''Vlast'', čímž byl celý soubor uzavřen.<ref name="Holzknecht359"/> První zmínku o tom, že cyklu se nakonec dostalo pojmenování ''Má vlast'' s největší pravděpodobností přinesl časopis ''[[Dalibor (časopis)|Dalibor]]'' 20. října 1879, který rovněž zmiňoval, že Smetana celý cyklus věnoval Praze.<ref>Šourek 1939, s. 27.</ref>
{{Citát|Skladby tyto věnovati chci slavnému městu Praze..., poněvadž zde nabyl jsem hudebního vzdělání, zde dlouhá léta jsem veřejně účinkoval a zde stihla mne i nemoc pro hudebníka nejstrašnější.|Bedřich Smetana, z dopisu Radě královského hlavního města Prahy<ref>Séquardtová 1988, s. 215.</ref>}}
Poté, co Smetana celý cyklus zakončil, zkomponoval ještě verzi pro [[čtyřruční klavír]]. Při komponování této verze ''Mé vlasti'' byl Smetana do jisté míry omezen technickou povahou díla (technické možnosti čtyřručních klavírních skladeb jsou přirozeně menší než u skladeb komponovaných pro klavíry dva) i tím, že některé pasáže cyklu jsou vyloženě [[orchestr]]álního charakteru, a nebylo proto možné je převést do verze čtyřručního klavíru. V situacích, kdy ve skladbě v orchestrální verzi nastávají části s několikanásobnými hudebními [[Linka (hudba)|linkami]], byl Smetana nucen vybrat jen některou či některé z nich. Podle Lukáše Matouška může skutečnost být klíčem pro určení původně zamýšlené Smetanovy interpretace díla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Matoušek
| jméno = Lukáš
| titul = Zněla Má vlast jinak?
| url = http://www.matous.cz/detail.php?id=MK%200021
| datum přístupu = 2009-11-10
| vydavatel = Studio Matouš
}}</ref>
== Ohlasy ==
[[Soubor:Má vlast - plakát k prvnímu představení.jpg|thumb|Plakát k prvnímu provedení ''Mé vlasti'']]
Jak celý cyklus ''Má vlast'' postupně vznikal, byly jednotlivé symfonické básně nacvičovány i hrány různými orchestry, avšak většinou pouze jednotlivě. První uvedení ''Mé vlasti'' jakožto šestidílného cyklu nastalo 5. listopadu 1882; premiéra se odehrála v sále na [[Žofín]]ě, cyklus byl nacvičen ''Výpomocným spolkem členů sboru a orchestru královského zemského českého divadla'' pod vedením dirigenta [[Adolf Čech|Adolfa Čecha]].<ref>Šourek 1939, s. 44–45.</ref> Představení navštívil i sám Bedřich Smetana, avšak bylo to první a zároveň poslední souborné uvedení celého cyklu, kterého se dožil (zemřel o 2 roky později).<ref>Šourek 1939, s. 48.</ref>
Další nacvičování a předvádění ''Mé vlasti'' se dělo jen velmi sporadicky. Bylo to mimo jiné způsobeno vysokými požadavky na technické a umělecké dovednosti orchestru. Druhé souborné představení ''Mé vlasti'' nastalo 12. května 1887 k příležitosti třetího výročí Smetanovy smrti. K častějšímu provedení cyklu v českých zemích výrazně přispěl vznik [[Česká filharmonie|České filharmonie]], která byla schopna tak náročné dílo nastudovat. Díky České filharmonii se rovněž začaly pořádat koncerty v Národním divadle mnohem častěji než dříve, takže i ''Má vlast'' se dočkala stále častějších provedení.<ref>Šourek 1939, s. 56–57.</ref> ''Má vlast'' se poměrně brzy hrála i v zahraničí (zejména [[Německé císařství|Německo]] a [[Spojené království|Velká Británie]]) a stejně jako v českých zemích, i tam byly nejdříve uvedeny jednotlivé básně.
V roce 1929 byla ''Má vlast'' zaznamenána na gramofonovou desku. Nahrávka byla pořízena Českou filharmonií pod vedením [[Václav Talich|Václava Talicha]] pro společnost [[His Master's Voice]]; jednalo se vůbec první zaznamenanou nahrávku České filharmonie.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie České filharmonie
| url = http://www.ceskafilharmonie.cz/content_47.php
| datum přístupu = 2009-11-8
| místo = Praha
| vydavatel = Česká filharmonie
}}</ref> V následujících letech Česká filharmonie ''Mou vlast'' propagovala na českém i zahraničním území a po nedlouhé době se stalo zvykem cyklus hrát při nejrůznějších státních příležitostech.<ref name="BVA">{{Citace elektronické monografie
| titul = Bedřich Smetana: Má vlast
| url = http://www.bva.cz/cs/music/katalog/L29-bedrich-smetana-ma-vlast/
| datum přístupu = 2009-11-10
| vydavatel = BVA International
}}</ref> Skladba je dnes považována ze vrcholné dílo nejen Bedřicha Smetany, ale české klasické hudby vůbec.
''Má vlast'' se hraje každoročně 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]]. V roce 2002 cyklus na zahajovacím koncertě vůbec poprvé dirigoval [[dirigent]] mimoevropského původu, a to Japonec [[Ken-ičiró Kobajaši]].<ref name="BVA"/>
== Obsah ==
=== Vyšehrad ===
[[Soubor:Vysehrad as seen over the Vltava from Cisarska louka 732.jpg|thumb|left|Vyšehrad nad řekou Vltavou]]
Báseň začíná zvuky [[harfa|harf]] středověkého [[bard]]a Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu. Čtyřtónový motiv (b-es-d-b) představuje [[Vyšehrad]] a zazní znovu na konci ''Vltavy'' a nakonec při vyvrcholení celého cyklu v závěru ''Blaníku''. Sám Smetana o skladbě prohlásil:
''„Harfy věštců začnou; zpěv věštců o dějích na Vyšehradě o slávě, lesku, turnajích, bojích až konečné úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“''<ref name="Séquardtová212">Séquardtová 1988, s. 212.</ref>{{#tag:ref|Bedřich Smetana po sobě zanechal krátký rukopis s názvem ''Krátký nástin obsahu symfonických básní'', kde vždy v několika větách představuje základní charakteristiku jednotlivých symfonických básní (viz Séquardtová 1988, s. 202). Rukopis k nahlédnutí např. v Šourek 1939, Holzknecht 1979.|group="pozn."}}
Pro úvodní [[arpeggio]], které báseň otevírá, partitura požaduje dvě harfy. Po dominantním [[septakord]]u přijdou na řadu [[Dechový nástroj|dechové nástroje]], následované [[Smyčcový nástroj|smyčci]], po nichž celý orchestr dosahuje vrcholu. V další části Smetana připomíná příběh hradu, při čemž používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou sestupnou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu [[Husitství|husity]]. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku [[Vltava|Vltavu]] protékající pod hradem.
=== Vltava ===
<div style="float:right;">{{Poslech|nazev_souboru=Bedrich Smetana - ma vlast - i. vltava 'the moldau'.ogg|titulek=Vltava |popis=Zahráno tělesem Skidmore College Orchestra. Courtesy of [http://www.musopen.com Musopen]|format=[[ogg]]}}</div>
Vltava je přibližně dvanáct minut dlouhá a je v tónině e moll. Smetana o ní napsal:
''„Skladba líčí běh [[Vltava|Vltavy]], začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v [[Labe|Labi]].“''<ref>Holzknecht 1979, s. 347.</ref>
Vltava je adaptací italské lidové písně renesančního původu ''[[La Mantovana]]'', jejíž motivy lze nalézt i v [[izrael]]ské [[Hymna|státní hymně]] ''[[Izraelská hymna|Hatikvě]]''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rutgers Sinfonia
| url = http://www.masongross.rutgers.edu/calendar/documents/RUTGERSSINFONIA-November182008.pdf
| druh nosiče = formát PDF
| datum přístupu = 2010-9-12
| jazyk = anglicky
| strany = 5
}}</ref> (palestinský rozhlas dokonce vysílal shodnou část ''Vltavy'' namísto ''hatikvy'' v době, kdy byla státní hymna za britské nadvlády v Palestině zakázána).<ref name="Janik">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Janík
| jméno = Miroslav
| titul = Proč hraje v českých letadlech izraelská hymna?
| url = http://relax.lidovky.cz/proc-hraje-v-ceskych-letadlech-izraelska-hymna-fqg-/ln-zajimavosti.asp?c=A090310_183832_ln_zabava_ani
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-9-12
| vydavatel = Lidovky.cz
}}</ref> V [[Durová stupnice|durové tónině]] se podobná melodie také objevuje v české lidové písni „[[Kočka leze dírou]]“.<ref name="Janik"/>
=== Šárka ===
<div style="float:right;">{{Poslech|nazev_souboru=Bedrich Smetana - ma vlast - iii. sarka.ogg|titulek=Šárka|popis=Zahráno tělesem Skidmore College Orchestra. Courtesy of [http://www.musopen.com Musopen]|format=[[ogg]]}}</div>
Slovy autora:
''„V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence celému mužskému pokolení. Zdáli je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši, který táhne na pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu, při pohledu na ni obdivuje Ctirad krásu její – zahoří milostnými city pro ni, osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojí jak Ctirada tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu, hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.“''<ref name="Séquardtová213">Séquardtová 1988, s. 213.</ref>
Skladbu otevírá úvodní dynamická pasáž, kterou brzy střídá střídmější část, jež líčí pochod Ctiradovy družiny. Nenadálé „výbuchy“ orchestru potom naznačují spatření Šárky Ctiradem. Následuje oddíl ''Moderato, ma con calore'', který barvitě vykresluje Ctiradovo milostné vzplanutí k Šárce a podle Václava Holzknechta se jedná o jednu z nejerotičtějších Smetanových scén.<ref>Holzknecht 1979, s. 348.</ref>
=== Z českých luhů a hájů ===
V této básni se nevypráví žádný reálný příběh, ale oslavuje se krása české krajiny. V první části vykresluje vznešenost lesa, kterou následuje popis vesnické slavnosti. Inspirací byla autorovi krajina kolem Jabkenic, kde se v té době pobýval.<ref name="Holzknecht349">Holzknecht 1979, s. 349.</ref> Autor o této básni napsal:
''„Toť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv plno vroucnosti, jak veselý tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a vesele ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“''<ref name="Séquardtová213"/>
=== Tábor ===
Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. ''Tábor'' je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'', který se v různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Smetana si o ''Táboru'' poznamenal:
[[Soubor:Cerny-Jirasek.jpg|thumb|Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (Ilustrace [[Věnceslav Černý|Věnceslava Černého]] ke ''[[Staré pověsti české|Starým pověstem českým]]'' [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], 1898)]]
''„Motto: Kdož jste boží bojovníci! Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje a vytrvalost, a tvrdošíjnou neústupnost, kterou skladba též také končí. Do detailu se nedá rozdrobit, nýbrž zahrne všeobecnou slávu a chválu husitských bojů a nezlomnost povahy husitův.“''<ref name="Séquardtová213"/>
=== Blaník ===
Hudebně začíná ''Blaník'' přesně tam, kde končí ''Tábor'' a objevují se v něm i obdobné motivy. V básni například opět zazní husitský chorál, avšak tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části ''Blaníku''. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu. Poslední dvě básně cyklu tvoří soudržný pár, obdobně jako první dvě básně ''Vyšehrad'' a ''Vltava''. Slovy autora:
''„Jest pokračování předešlé skladby: Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře slouží v Blaníku za podklad stavby: 'Kdo jste boží bojovníci'. Na podkladě této melodie (tohoto hus. principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva! kterým vítězným hymnusem, v podobě pochodu, skončí skladba a tak celá řada symf. básní „Vlasť“. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla: kresba polohy Blaníku, malý pastucha si huláká a hraje a ozvěna mu odpovídá.“''<ref name="Séquardtová213"/>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Muzeum Bedřicha Smetany]]
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Holzknecht
| jméno = Václav
| titul = Bedřich Smetana: život a dílo
| vydavatel = Panton
| místo = Praha
| rok = 1979
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Nejedlý
| jméno = Zdeněk
| titul = Má vlast: symfonie doby, života a díla.
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
| rok = 1975
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Mahler
| jméno = Zdeněk
| titul = Nekamenujte proroky: kapitoly ze života Bedřicha Smetany
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| rok = 1989
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Séquardtová
| jméno = Hana
| titul = Bedřich Smetana
| vydavatel = Supraphon
| místo = Praha
| rok = 1988
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Šourek
| jméno = Václav
| titul = Smetanova "Má vlast": její vznik a osudy
| vydavatel = Panton
| místo = Praha
| rok = 1979
}}
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.dlib.indiana.edu/variations/scores/bfk4093/index.html Indiana University, William and Gayle Cook Music Library - Partitury ke Smetanově ''Vltavě'']
* (anglicky) [http://imslp.org/wiki/Má_Vlast,_JB_1:112_(Smetana,_Bedřich) Partitury ke Smetanově ''Vltavě''] na [[International Music Score Library Project]]

{{Dobrý článek}}
{{Commonscat|Má vlast}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Má vlast| ]]
[[Kategorie:Skladby Bedřicha Smetany]]
[[Kategorie:Symfonické skladby|Smetana, Bedřich]]
[[Kategorie:Skladby vážné hudby|Má vlast]]