Sysop: 1 revizi

2013-07-25T07:59:58Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 07:59

Sysop: + Vylepšení

2012-09-07T22:26:12Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Karel Hynek Mácha - dům, kde napsal Máj.jpg|thumb|Pamětní deska na domě na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlově náměstí]], kde Máchovi žili od roku 1826 a kde v letech 1834–1836 Karel Hynek Mácha napsal ''Máj'']]
'''''Máj''''' je lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vydaná roku 1836. Bývá považována za vrcholné dílo [[Český romantismus|českého literárního romantismu]]. Mácha v této skladbě zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století a pojal ji jako osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života.

== Historie vzniku ==
Příběh byl zřejmě inspirován skutečnou událostí: v roce 1774 byl poblíž [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] na pahorku zvaném ''Na spravedlnosti'' popraven [[lámání kolem|lámáním v kole]] Hynek (Ignác) Schiffner, který zavraždil v [[Dubá|Dubé]] u [[Doksy|Doks]] svého otce. Mácha toto vyprávění zaslechl o šedesát let později během některého ze svých pobytů u dnešního Máchova jezera od svého známého, hospodského Týce.
Rukopis ''Máje'' byl objeven během [[první světová válka|první světové války]] v [[Katusice|Katusicích]] u Mladé Boleslavi v pozůstalosti obrozence [[Jan Krouský|Jana Nepomuka Krouského]].
== Obsah ==
Obávaný vůdce loupežníků '''Vilém''' zabil svého soka v lásce, aniž však věděl, že je to jeho vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domu. Vězeň Vilém v noci před popravou přemýšlí o svém osudu, loučí se se životem a vzpomíná na svou milou '''Jarmilu'''. Svou vinu odmítá, sám sebe vidí jako oběť sobeckého, nemilujícího otce. S Vilémem soucítí též žalářník, zdrcený tím, co mu o sobě Vilém vyprávěl. Po hodinách plných samomluv, kde vystupuje smrt jako definitivní konec života, je nešťastný otcovrah brzy ráno odveden na popraviště, doprovázen modlícím se davem. Uprostřed májové přírody se v slzách loučí s milovanou zemí. Je popraven [[lámání kolem|lámáním v kole]] a jeho tělo vystaveno pro výstrahu. Tomuto příběhu předchází ve 2. a 3. zpěvu scéna, v níž Jarmila marně čeká za májového večera na Viléma a dozvídá se o jeho osudu. V závěrečném zpěvu přichází na místo popravy poutník '''Hynek''' (představující samotného Máchu), kterého zasáhne, když uvidí kostlivce v kole a ztotožňuje se s Vilémem („…''na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal…''“).
== Skladba ==
''Máj'' má 4 [[zpěv (poezie)|zpěvy]] a 2 [[intermezzo|intermezza]]. Celé skladbě předchází věnování – báseň ''Čechové jsou národ dobrý'', která připomíná vlastenecké básně.
Základním [[Metrum|metrem]] ''Máje'' je [[jamb]]. Dílo obsahuje velké množství [[metafora|metafor]], časté řetězce [[oxymóron|oxymorón]] („''…zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk, zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit, zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit…''“). Hojné jsou básnické přívlastky, spojování protikladných představ, kontrastů (světlo/tma, život/smrt), kombinace barev („''růžové nebe, modré mlhy''“), vyjádření pohybu a napětí dynamickými slovesy (zasvítnuto), metafory (bledá tvář luny), metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas), inverze (''jak holoubátko sněhobílé''), gradace (''rychlý to člunek, blíže a blíže''), kakofonie (''vězení, 2. zpěv''), eufonie a epizeuxis (''3. zpěv''). Hlavním literárním vzorem ''Máje'' je poesie [[polská literatura|polských]] romantiků, které Mácha velmi dobře znal.
== Interpretace ==
Jako každé velké umělecké dílo, lze i ''Máj'' interpretovat mnoha způsoby. Sám autor vydal báseň s poznámkou, že hlavním účelem skladby je oslava jarní přírody. Důvodem pro toto uvození díla byla snaha zmást dobovou [[cenzura|cenzuru]]. Ovšem i dnes bývá smysl ''Máje'' často redukován na pouhou apoteózu přírody a lásky (viz Máchova socha na [[Petřín]]ě), čemuž napomáhá i memorování úvodních veršů ve školách.
Jinou možností je zaměřit se na verše ve třetím a čtvrtém zpěvu, v nichž se spojuje motiv země-matky se steskem po uplynulém čase. Nejhlouběji však sahá zpěv druhý, v němž Vilém čekající na [[smrt]] uvažuje nad svým životem a tajemnou vinou, kvůli níž musí zemřít, ačkoliv se subjektivně necítí viníkem. Zde se také nacházejí verše vyjadřující obavu ze smrti jako prázdnoty a věčnosti, které tehdejší [[literární kritika|kritika]] nejvíce odsuzovala.
<poem class="odsad">
„Temnější noc! — — — Zde v noční klín
ba lůny zář, ba hvězdný kmit
se vloudí — — tam — jen pustý stín,
tam žádný — žádný — žádný svit,
pouhá jen tma přebývá.
Tam všecko jedno, žádný díl —
vše bez konce — tam není chvíl,
nemine noc, nevstane den,
tam času neubývá. —
Tam žádný — žádný — žádný cíl —
bez konce dál — bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé — nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá. —
Bez konce ticho — žádný hlas —
bez konce místo — noc — i čas — — —
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.“
</poem>
== Dobová kritika ==
V době, kdy česká literatura měla plnit především osvětový, výchovný a vlastenecký účel, nebylo toto dílo pochopeno a přijato. Mácha byl obviňován jako [[nihilismus|nihilista]] a [[epigon]] [[George Gordon Byron|Byronův]].
[[František Ladislav Čelakovský]] píše v dopise [[Josef Krasoslav Chmelenský|Josefu Krasoslavu Chmelenskému]] ze [[13. květen|13. května]] 1836: ''„Mně se všecko zdá, že máj letošní mstí se na nás, že tak šibeničnicky bylo o něm zpíváno. Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní, ježto ovoce a tudy i víno – blaho básníků –, jak slyším, na všecky strany pomrzlo. A také okurky – jsou všecky ty tam!''
<poem class="odsad" style="font-style: italic">
Z té zkázy vznikne hlad
a z hladu pojde mor,
ten všechen vyhubí,
co živý bude, tvor.
</poem>
''To jsou ty plody hrozného byronismu!“''
[[Jan Slavomír Tomíček]] šel ještě dále, když napsal v [[Česká včela|České včele]] z [[31. květen|31. května]] 1836: ''„…jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla.“''
Podobně smýšlel o ''Máji'' i výše zmíněný Chmelenský, jenž napsal v [[Časopis Národního muzea|Časopise Českého muzea]] (č. 10/1836), že ''„Máj p. Máchy nechci posuzovati; nedospělať tato báseň ještě pro kritiku.“'' Ačkoliv připouštěl, že ''„ze všeho cožkoliv p. Mácha ve svém Máji podal, poezie vysvítá.“'' Obsah básně jej však „příliš urážel“ a pak ''„co nám do Byrona? – Pěj podruhé p. Mácha, jak se moc vyšší v jeho ňadrách ozývá, a neohřívej své srdce a nerozplamenávej svou obraznost na nepřirozených výtvorech anglického lorda, s sebou vždy bojujícího…“''
Také Josef Kajetán Tyl uznává básnický talent Máchův, zároveň by však: ''„…rád temné zvuky harfy jeho jinák slyšel zvučeti, jinák, aspoň za věku našeho ne tak nečesky“'' (J. K. Tyl, ''Pohled na literaturu nejnovější'', [[Květy (časopis)|Květy]], 21. července 1836).
Pozitivněji byl ''Máj'' přijat kritikou německou a polskou.
Jako reakce na ''Máj'' vznikla mj. [[poema]] ''Protichůdci'' [[Václav Bolemír Nebeský|Václava Bolemíra Nebeského]] a Tylova [[novela]] ''[[Rozervanec]]''. Velikost básně byla doceněna až následující generací tzv. [[májovci|májovců]], kdy se Mácha naopak stává kultem.
== Překlady ==
Mezi nemnoho překladů Máchova ''Máje'' do jiných jazyků patří překlad [[Otto František Babler|O. F. Bablera]] do [[němčina|němčiny]].
== Ukázka z Máje ==
{|
|-valign="top"
| '''Dobovým pravopisem:'''
<poem>
Byl pozdnj wečer – prwnj mág –
Wečernj mág – byl lásky čas.
Hrdliččin zwal ku lásce hlas,
Kde borowý zawáněl hág.
O lásce šeptal tichý mech;''
Kwětaucj strom lhal lásky žel,
Swau lásku slawjk růži pěl,
Růžinu gewil wonný wzdech.
Gezero hladké w křowjch stinných
Zwučelo temně tagný bol,
Břeh ge obgjmal kol a kol;
A slunce gasná swětů giných
Blaudila blankytnými pásky,
Planaucj tam co slzy lásky.
</poem>
| style="padding-left: 2.5em" | '''Přepis:'''
<poem>
Byl pozdní večer – první máj –
Večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
Kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
Kvetoucí strom lhal lásky žel,
Svou lásku slavík růži pěl,
Růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
Zvučelo temně tajný bol,
Břeh je objímal kol a kol;
A slunce jasná světů jiných
Bloudila blankytnými pásky,
Planoucí tam co slzy lásky.
</poem>
|}
== Adaptace ==
V roce [[2008]] režisér [[F. A. Brabec]] zpracoval knižní předlohu do podoby [[Máj (film)|filmu]].

== Literatura ==
* PROKOP, Dušan: ''Kniha o Máchově Máji''. [[Academia]] : Praha 2010. ISBN 978-80-200-1880-9
* GREBENÍČKOVÁ, Růžena: ''Máchovské studie''. Academia : Praha 2010. ISBN 978-80-200-1864-9
* HAMAN, Aleš – KOPÁČ, Radim (eds.): ''Mácha redivivus''. Academia : Praha 2010. ISBN 978-80-200-1872-4

=== Související články ===
* [[Máj (almanach)]]
* [[Májovci]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://users.ox.ac.uk/~tayl0010/maj.html Kompletní přepis básně]
* [http://www.lupomesky.cz/maj/ Původní, moderní a anglická verze básně]
* [http://www.mlp.cz/maj/ Dílo ''Máj''] na stránkách [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Básnická díla české literatury]]
[[Kategorie:Romantická literární díla]]

Máj (Karel Hynek Mácha) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení