Měď - Historie editací

Sysop: /* Anorganické sloučeniny */ ++

2025-11-15T20:03:24Z

Anorganické sloučeniny: ++

← Starší verze		Verze z 15. 11. 2025, 20:03
Řádka 187:		Řádka 187:
	=== Anorganické sloučeniny ===		=== Anorganické sloučeniny ===
	==== Sloučeniny měďné Cu<sup>+1</sup> ====		==== Sloučeniny měďné Cu<sup>+1</sup> ====
-	[[Soubor:~~CopperIoxide~~.~~jpg~~\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Oxid měďný Cu<sub>2</sub>O]]	+	[[Soubor:Cuprous oxide (1).JPG\|thumb\|200px\|Oxid měďný Cu<sub>2</sub>O]]
-	[[Soubor:Copper(I)-chloride-sample.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Chlorid měďný CuCl]]	+	[[Soubor:Copper(I)-chloride-sample.jpg\|thumb\|200px\|Chlorid měďný CuCl]]
-	[[Soubor:Copper(I) iodide.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Jodid měďný CuI]]	+	[[Soubor:Copper(I) iodide.jpg\|thumb\|200px\|Jodid měďný CuI]]
-		+
	Jsou látky často špatně rozpustné nebo úplně nerozpustné ve vodě. Soli jsou nejčastěji v bezvodém stavu bílé a v hydratovaném barevné a některé tvoří komplexní sloučeniny, které jsou nejčastěji bezbarvé.		Jsou látky často špatně rozpustné nebo úplně nerozpustné ve vodě. Soli jsou nejčastěji v bezvodém stavu bílé a v hydratovaném barevné a některé tvoří komplexní sloučeniny, které jsou nejčastěji bezbarvé.

Řádka 210:		Řádka 209:

	==== Sloučeniny měďnaté Cu<sup>+2</sup> ====		==== Sloučeniny měďnaté Cu<sup>+2</sup> ====
-	[[Soubor:CopperIIoxide.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Oxid měďnatý CuO]]	+	[[Soubor:CopperIIoxide.jpg\|thumb\|200px\|Oxid měďnatý CuO]]
-	[[Soubor:Copper(II) chloride dihydrate.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Chlorid měďnatý CuCl<sub>2</sub>]]	+	[[Soubor:Copper(II) chloride dihydrate.jpg\|thumb\|200px\|Chlorid měďnatý CuCl<sub>2</sub>]]
-	[[Soubor:CuSO4.5H2O.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Síran měďnatý CuSO<sub>4</sub> - modrá skalice]]	+	[[Soubor:CuSO4.5H2O.jpg\|thumb\|200px\|Síran měďnatý CuSO<sub>4</sub> - modrá skalice]]
-	[[Soubor:Copper(II)-nitrate-trihydrate-sample.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Dusičnan měďnatý Cu(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>]]	+	[[Soubor:Copper(II)-nitrate-trihydrate-sample.jpg\|thumb\|200px\|Dusičnan měďnatý Cu(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>]]
-	[[Soubor:Basic copper(II) carbonate.jpg\|~~right~~\|200px~~\|thumb~~\|Uhličitan měďnatý CuCO<sub>3</sub>]]	+	[[Soubor:Basic copper(II) carbonate.jpg\|thumb\|200px\|Uhličitan měďnatý CuCO<sub>3</sub>]]
-		+
	Jsou látky ve vodě většinou dobře rozpustné a ve vodě se ve velmi malém množství hydrolyticky štěpí. Hydratované měďnaté ionty jsou blankytně modré a v bezvodém stavu jsou měďnaté sloučeniny často bezbarvé, ale něteré i barevné.		Jsou látky ve vodě většinou dobře rozpustné a ve vodě se ve velmi malém množství hydrolyticky štěpí. Hydratované měďnaté ionty jsou blankytně modré a v bezvodém stavu jsou měďnaté sloučeniny často bezbarvé, ale něteré i barevné.

Sysop: ++

2019-07-09T10:46:13Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2019, 10:46
Řádka 273:		Řádka 273:

	=== Organické sloučeniny ===		=== Organické sloučeniny ===
-	[[Soubor:Copper(II)-acetate.jpg\|thumb\|~~right~~\|Octan měďnatý - (CH<sub>3</sub>COO)<sub>2</sub>Cu]]	+	[[Soubor:Copper(II)-acetate.jpg\|thumb\|200px\|Octan měďnatý - (CH<sub>3</sub>COO)<sub>2</sub>Cu]]

	* [[Octan měďný]] CuC<sub>2</sub>H<sub>3</sub>O<sub>2</sub> je bílá krystalická látka, nerozpustná ve vodě, na vzduchu stabilní, ale ve vodě se rozkládá. Připravuje se přikapáváním [[síran hydroxylaminia\|síranu hydroxylaminia]] do horkého roztoku [[octan měďnatý\|octanu měďnatého]] a [[octan amonný\|octanu amonného]], vzniklá směs se pak okyselí velký množstvím [[kyselina octová\|kyseliny octové]] a vyloučí se [[octan měďný]].		* [[Octan měďný]] CuC<sub>2</sub>H<sub>3</sub>O<sub>2</sub> je bílá krystalická látka, nerozpustná ve vodě, na vzduchu stabilní, ale ve vodě se rozkládá. Připravuje se přikapáváním [[síran hydroxylaminia\|síranu hydroxylaminia]] do horkého roztoku [[octan měďnatý\|octanu měďnatého]] a [[octan amonný\|octanu amonného]], vzniklá směs se pak okyselí velký množstvím [[kyselina octová\|kyseliny octové]] a vyloučí se [[octan měďný]].
Řádka 284:		Řádka 284:

	== Biologický význam ==		== Biologický význam ==
-	[[Soubor:Verdigris2.JPG\|~~300 px\|Right~~\|thumb\|Měděnka v pražském metru]]	+	[[Soubor:Verdigris2.JPG\|300px\|thumb\|Měděnka v pražském metru]]
	Měď (podobně jako [[zinek]]) patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus, vyskytuje se v řadě [[enzym]]atických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů a její přítomnost v potravě ovlivňuje zdravotní stav organizmu. Tyto enzymy například ovlivňují [[Metabolismus\|metabolizmus]] sacharidů v organizmu, ovlivňují vytváření [[kost]]ní hmoty a krvetvorbu, ovlivňují i fungování [[Nervová soustava\|nervového systému]]. Na nižší organismy však působí jako silný jed.		Měď (podobně jako [[zinek]]) patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus, vyskytuje se v řadě [[enzym]]atických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů a její přítomnost v potravě ovlivňuje zdravotní stav organizmu. Tyto enzymy například ovlivňují [[Metabolismus\|metabolizmus]] sacharidů v organizmu, ovlivňují vytváření [[kost]]ní hmoty a krvetvorbu, ovlivňují i fungování [[Nervová soustava\|nervového systému]]. Na nižší organismy však působí jako silný jed.

Sysop: ++

2019-07-09T10:26:26Z

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2019, 10:26
Řádka 56:		Řádka 56:
	\|[[Tepelná vodivost]] při 20°C<br />[[Tepelná vodivost]] při 25°C\|\| 386 [[Watt\|W]]·[[metr\|m]]<sup>-1</sup>·[[Kelvin\|K]]<sup>-1</sup> <br />395 [[Watt\|W]]·[[metr\|m]]<sup>-1</sup>·[[Kelvin\|K]]<sup>-1</sup>		\|[[Tepelná vodivost]] při 20°C<br />[[Tepelná vodivost]] při 25°C\|\| 386 [[Watt\|W]]·[[metr\|m]]<sup>-1</sup>·[[Kelvin\|K]]<sup>-1</sup> <br />395 [[Watt\|W]]·[[metr\|m]]<sup>-1</sup>·[[Kelvin\|K]]<sup>-1</sup>
	\|}		\|}
-
	:''Tento článek je o chemickém prvku. Pro informace o minerálu vizte článek [[Měď (minerál)]]''.		:''Tento článek je o chemickém prvku. Pro informace o minerálu vizte článek [[Měď (minerál)]]''.
	'''Měď''' , chemická značka: '''Cu''' '' (lat. Cuprum) '' je ušlechtilý [[kov]]ový [[chemický prvek\|prvek]] načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku.		'''Měď''' , chemická značka: '''Cu''' '' (lat. Cuprum) '' je ušlechtilý [[kov]]ový [[chemický prvek\|prvek]] načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku.

	== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==		== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
-
	[[Soubor:Flametest--Cu.swn.jpg\|thumb\|left\|Plamenová zkouška měďnaté soli]]		[[Soubor:Flametest--Cu.swn.jpg\|thumb\|left\|Plamenová zkouška měďnaté soli]]

Řádka 93:		Řádka 91:
	== Historický vývoj ==		== Historický vývoj ==

-	Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], patří ke kovům známým od nejstarších dob. Měď sloužila v podobě [[bronz]]u již v prehistorických dobách ke zhotovování zbraní, různých předmětů a ozdob, podle výroby bronzu se nazývá i celé období - doba bronzová. O těchto třech kovech se dovídáme z [[bible]] i z Homérových spisů. Féničané měli na ostrově [[Kypr]] měděné doly, a proto Římané nazývali měď ''aes cyprium''. Z tohoto výrazu se časem vyvinulo označení ''cuprum'', čili česky měď.	+	Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], patří ke kovům známým od nejstarších dob. Měď sloužila v podobě [[bronz]]u již v prehistorických dobách ke zhotovování zbraní, různých předmětů a ozdob, podle výroby bronzu se nazývá i celé období - doba bronzová. O těchto třech kovech se dovídáme z [[bible]] i z Homérových spisů. Féničané měli na ostrově [[Kypr]] měděné doly, a proto Římané nazývali měď ''aes cyprium''.<br />Z tohoto výrazu se časem vyvinulo označení ''cuprum'', čili česky měď.
-	~~[[Soubor:med.jpg]]~~	+

	== Výskyt ==		== Výskyt ==
-		+	[[Soubor:Azurite (Chine).jpg\|200px\|thumb\|Azurit - 2 CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>]]
-	[[Soubor:~~AzuriteUSGOV~~.jpg~~\|right~~\|200px\|thumb\|Azurit - 2 CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>]]	+	[[Soubor:CupriteUSGOV.jpg\|left\|200px\|thumb\|Kuprit - Cu<sub>2</sub>O]]
-	[[Soubor:~~Mineraly.sk - med-kuprit-per2~~.jpg\|left\|200px\|thumb\|Kuprit - Cu<sub>2</sub>O]]	+	[[Soubor:Malachite, Zaire.jpg\|left\|200px\|thumb\|Malachit - CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>]]
-	[[Soubor:~~Chryzokola pokryta kryształami malachitu Kongo Katanga~~, ~~Kolwezi~~.jpg\|left\|200px\|thumb\|Malachit - CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>]]	+	[[Soubor:Chalcopyrite angleterre.jpg\|200px\|thumb\|Chalkopyrit - CuFeS<sub>2</sub>]]
-	[[Soubor:~~ChalcopyriteUSGOV~~.jpg~~\|right~~\|200px\|thumb\|Chalkopyrit - CuFeS<sub>2</sub>]]	+
	Měď je v [[zemská kůra\|zemské kůře]] přítomna poměrně vzácně. Odhaduje se, že její obsah činí 55 – 70 [[Parts per million\|ppm]] (mg/kg). V mořské [[voda\|vodě]] se její koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom mědi přibližně 1 miliarda atomů [[vodík]]u.		Měď je v [[zemská kůra\|zemské kůře]] přítomna poměrně vzácně. Odhaduje se, že její obsah činí 55 – 70 [[Parts per million\|ppm]] (mg/kg). V mořské [[voda\|vodě]] se její koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom mědi přibližně 1 miliarda atomů [[vodík]]u.

	Ryzí měď se v přírodě nachází, ale vzácně ve větším množství a vyskytuje se tedy převážně ve sloučeninách. Volná se ve větší míře vyskytuje u [[Hořejší jezero\|Hořejšího jezera]] v [[Severní Amerika\|Severní Americe]]. Nejčastěji ji nacházíme ve formě [[sulfid]]ů, mezi něž patří například '''''[[chalkosin]]''''' neboli ''leštěnec měděný'' Cu<sub>2</sub>S, '''''[[covellin]]''''' CuS, '''''[[bornit]]''''' Cu<sub>3</sub>FeS<sub>3</sub>, '''''[[bouronit]] ''''' (Cu<sub>2</sub>'''.'''Pb)<sub>3</sub>[SbS<sub>3</sub>]<sub>2</sub> nebo '''''[[chalkopyrit]]''''' neboli ''kyz měděný'' CuFeS<sub>2</sub>. Dalšími významnými minerály jsou '''''[[kuprit]]''''' Cu<sub>2</sub>O, zelený '''''[[malachit]]''''' CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub> a jemu chemicky podobný modrý '''''[[azurit]]''''' 2 CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>.		Ryzí měď se v přírodě nachází, ale vzácně ve větším množství a vyskytuje se tedy převážně ve sloučeninách. Volná se ve větší míře vyskytuje u [[Hořejší jezero\|Hořejšího jezera]] v [[Severní Amerika\|Severní Americe]]. Nejčastěji ji nacházíme ve formě [[sulfid]]ů, mezi něž patří například '''''[[chalkosin]]''''' neboli ''leštěnec měděný'' Cu<sub>2</sub>S, '''''[[covellin]]''''' CuS, '''''[[bornit]]''''' Cu<sub>3</sub>FeS<sub>3</sub>, '''''[[bouronit]] ''''' (Cu<sub>2</sub>'''.'''Pb)<sub>3</sub>[SbS<sub>3</sub>]<sub>2</sub> nebo '''''[[chalkopyrit]]''''' neboli ''kyz měděný'' CuFeS<sub>2</sub>. Dalšími významnými minerály jsou '''''[[kuprit]]''''' Cu<sub>2</sub>O, zelený '''''[[malachit]]''''' CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub> a jemu chemicky podobný modrý '''''[[azurit]]''''' 2 CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>.

-	Mezi největší světové producenty mědi patří především [[Chile]], [[Peru]] a [[Spojené státy americké\|USA]] v [[Nové Mexiko\|Novém Mexiku]] a [[Utah]]u. Významná ložiska měděných rud se dále nalézají v [[~~Zair~~]]u, [[Zambie\|Zambii]], [[Kanada\|Kanadě]], [[Kazachstán]]u a [[Polsko\|Polsku]].	+	Mezi největší světové producenty mědi patří především [[Chile]], [[Peru]] a [[Spojené státy americké\|USA]] v [[Nové Mexiko\|Novém Mexiku]] a [[Utah]]u. Významná ložiska měděných rud se dále nalézají v [[Demokratická republika Kongo\|Zairu]], [[Zambie\|Zambii]], [[Kanada\|Kanadě]], [[Kazachstán]]u a [[Polsko\|Polsku]].

	Měď patří také mezi [[biogenní prvek\|biogenní prvky]], protože je součástí [[hemocyanin]]u obsaženého v krvi [[Měkkýši\|měkkýšů]].		Měď patří také mezi [[biogenní prvek\|biogenní prvky]], protože je součástí [[hemocyanin]]u obsaženého v krvi [[Měkkýši\|měkkýšů]].
Řádka 135:		Řádka 131:

	== Použití ==		== Použití ==
-
	=== Čistý kov ===		=== Čistý kov ===
-
	[[Soubor:Kupra tubo.jpg\|right\|250px\|thumb\|měděná trubka pro rozvod plynů]]		[[Soubor:Kupra tubo.jpg\|right\|250px\|thumb\|měděná trubka pro rozvod plynů]]
	1. Čistá měď nalézá uplatnění pro svoji '''odolnost proti [[koroze\|korozi]]''', protože se na vzduchu působením atmosférické vlhkosti a [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] rychle pokryje tenkou vrstvičkou nazelenalého zásaditého [[uhličitan měďnatý\|uhličitanu měďnatého]] (CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>), ''(měděnka),'' který ji účinně chrání proti další korozi. Používá se např. pro:		1. Čistá měď nalézá uplatnění pro svoji '''odolnost proti [[koroze\|korozi]]''', protože se na vzduchu působením atmosférické vlhkosti a [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] rychle pokryje tenkou vrstvičkou nazelenalého zásaditého [[uhličitan měďnatý\|uhličitanu měďnatého]] (CuCO<sub>3</sub> . Cu(OH)<sub>2</sub>), ''(měděnka),'' který ji účinně chrání proti další korozi. Používá se např. pro:
Řádka 315:		Řádka 309:
	* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]		* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

-	{{~~commonscat~~\|Copper}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|Copper}}{{Commonscat\|Copper}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Chemické prvky]]		[[Kategorie:Chemické prvky]]
	[[Kategorie:Kovy]]		[[Kategorie:Kovy]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T00:25:44Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 00:25

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-30T21:56:08Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Měď'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Cu-TableImage.png|290px|Měď]]
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Měď.PNG|360px|right|Prášková měď]]
|-
|[[Atomové číslo]]||29
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||63,546 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Ar] 3d10 4s1
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Oxidační číslo|Oxidační čísla]]|| Cu0, Cu1+, '''Cu2+''', Cu3+, Cu4+
|-
|[[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]]||3
|-
|[[Teplota tání]]||1 084,62 °C, tj. 1 357,77 K
|-
|[[Teplota varu]]||2 562 °C, tj. 2835 K
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,9
|-
|Přírodní izotopy||63Cu - výskyt 69.15% 65Cu - výskyt 30.85%
|-
|[[Hustota]]|| 8,960 g.cm-3
|-
|[[Měrná tepelná kapacita]] při 25°C||384,5 J'''.'''K-1'''.'''kg-1 (0,384 kJ/mol)
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-50-8
|-
|[[Atomový poloměr]] Cu || 1,28 Å (128 pm)
|-
|[[Iontový poloměr]] Cu1+|| 0,77 Å (77 pm)
|-
|[[Iontový poloměr]] Cu2+|| 0,73 Å (73 pm)
|-
|[[Iontový poloměr]] Cu3+|| 0,54 Å (54 pm)
|-
|[[Ionizační energie]] Cu → Cu1+|| 745,3 kJ/mol
|-
|[[Ionizační energie]] Cu1+ → Cu2+|| 1 957,3 kJ/mol
|-
|[[Ionizační energie]] Cu2+ → Cu3+|| 3 577,6 kJ/mol
|-
|[[Skupenské teplo tání]] || 13 kJ/mol
|-
|[[Skupenské teplo varu]] || 307 kJ/mol
|-
|[[Slučovací teplo]] || 337 kJ/mol
|-
|[[Měrný elektrický odpor]] při 20°C|| 16.78 nΩ·m
|-
|[[Tepelná vodivost]] při 20°C [[Tepelná vodivost]] při 25°C|| 386 [[Watt|W]]·[[metr|m]]-1·[[Kelvin|K]]-1 395 [[Watt|W]]·[[metr|m]]-1·[[Kelvin|K]]-1
|}

:''Tento článek je o chemickém prvku. Pro informace o minerálu vizte článek [[Měď (minerál)]]''.
'''Měď''' , chemická značka: '''Cu''' '' (lat. Cuprum) '' je ušlechtilý [[kov]]ový [[chemický prvek|prvek]] načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku.

== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==

[[Soubor:Flametest--Cu.swn.jpg|thumb|left|Plamenová zkouška měďnaté soli]]

Typický kovový prvek červenohnědé barvy, která ve velmi tenkých plátech prosvítá zelenomodře. Krystalizuje v krychlové plošně středěné soustavě. Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře a patří do [[11. skupina|I.B skupiny]]. Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], které se vyskytují ve stejné skupině, se ve většině vlastností podobají sousedům nalevo (prvkům [[10. skupina|VIII.B skupiny]] a tedy přechodným kovům - [[nikl]], [[paladium]] a [[platina]]), ale v některých vlastnostech se velmi podobají prvkům [[Alkalický kov|I.A skupiny]] - alaklickým kovům, tedy prvků nepřechodným. Společný rys se sousedy vlevo má měď v oxidačním stupni Cu2+ a jejích barevných komplexech a společný s alkalickými kovy zejména Cu1+. V těchto dvou oxidačních stupních tvoří měď nejvíce sloučenin, vzácně i v oxidačním stupni Cu+3 a Cu+4. Trojmocnou měď je nutné stabilizovat velkými anionty.

'''Rozpouštění mědi v minerálních [[kyselina|kyselinách]]''' probíhá, ale jako ušlechtilý kov nedokáže z kyseliny vytěsnit kation [[vodík]]u, a proto se rozpouští v oxidujících kyselinách nebo v neoxidujících kyselinách v prostředí oxidačních činidel.

* V roztoku zředěné [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] se měď nerozpouští, pokud se do roztoku přidá oxidační činidlo (nejběžněji [[peroxid vodíku]]), probíhá rozpouštění velmi pomalu. V případě koncentrované kyseliny chlorovodíkové se měď také nerozpouští, ale v přítomnosti oxidačních činidel probíhá rozpouštění poměrně rychle za vzniku zeleného roztoku [[chlorid měďnatý|chloridu měďnatého]].

: 2 HCl + H2O2 + Cu → CuCl2 + 2 H2O

* V roztoku zředěné kyseliny sírové se měď nerozpouští, ale v přítomnosti oxidačního činidla se měď rozpouští za vzniku zelenomodrého roztoku [[síran měďnatý|síranu měďnatého]]. V koncentrované kyselině sírové, která již je oxidující kyselinou, se měď zprvu nerozpouští a pouze černá na [[oxid měďnatý]] a uvolňuje se [[oxid siřičitý]] a teprve po zčernání mědi se oxid měďnatý rozpouští v kyselině sírové na modrý roztok [[síran měďnatý|síranu měďnatého]].

: H2SO4 + H2O2 + Cu → CuSO4 + 2 H2O
: Cu + H2SO4 → CuO + SO2 + H2O
: CuO + H2SO4 → CuSO4 + H2O

* V roztoku zředěné [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]], která je oxidující kyselinou, se měď rozpouští za vzniku modrého roztoku [[dusičnan měďnatý|dusičnanu měďnatého]] a uvolňování [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]]. V roztoku koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]], která je také oxidující kyselinou, se měď rozpouští za vzniku modrého roztoku [[dusičnan měďnatý|dusičnanu měďnatého]] a uvolňování [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]].

: 3 Cu + 8 HNO3 → 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
: Cu + 4 HNO3 → Cu(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O

* V alkalických hydroxidech je měď nerozpustná, ale měď se také dobře rozpouští v koncentrovaných roztocích alkalických kyanidů za vývoje vodíku.

: 2 Cu + 2 H2O + 4 CN- → 2 [CuI(CN)2] + 2 OH- + H2

Na vzduchu je měď nestálá, protože se za působení atmosférické [[vlhkost]]i a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] ''[[pasivace|pasivuje]]'', pokrývá se tenkou vrstvičkou zeleného zásaditého [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] (CuCO3 . Cu(OH)2), ('''měděnkou'''), která ji účinně chrání proti další korozi vzdušným [[kyslík]]em i vlhkostí ([[voda|vodou]]). Tento proces probíhá podle podmínek vzdušné vlhkosti několik měsíců až let. Na měď působí za pokojové teploty a vzdušné vlhkosti i [[Chlór|chlor]]. Za vyšší teploty se měď slučuje s velkou spustou prvků a k nejvýraznější je významná slučivost se [[síra|sírou]]. Sloučeniny měďnaté barví plamen zeleně.

Měď vede v čistém stavu velmi dobře [[elektrický proud]], po [[stříbro|stříbře]] vykazuje druhou nejlepší vodivost ze všech kovových prvků za normální teploty. Ale i při velmi malém obsahu nečistot, zejména [[antimon]]u a [[arsen]]u, se [[vodivost]] výrazně snižuje. Zároveň je i výborným vodičem [[teplo|tepla]]. Čistá kovová měď je poměrně měkká a proto se pro praktické aplikace často používají její slitiny s prvky. Měď je velmi tažná a kujná a i proto se z ní vyrábí vodiče elektrického proudu.

== Historický vývoj ==

Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], patří ke kovům známým od nejstarších dob. Měď sloužila v podobě [[bronz]]u již v prehistorických dobách ke zhotovování zbraní, různých předmětů a ozdob, podle výroby bronzu se nazývá i celé období - doba bronzová. O těchto třech kovech se dovídáme z [[bible]] i z Homérových spisů. Féničané měli na ostrově [[Kypr]] měděné doly, a proto Římané nazývali měď ''aes cyprium''. Z tohoto výrazu se časem vyvinulo označení ''cuprum'', čili česky měď.
[[Soubor:med.jpg]]

== Výskyt ==

[[Soubor:AzuriteUSGOV.jpg|right|200px|thumb|Azurit - 2 CuCO3 . Cu(OH)2]]
[[Soubor:Mineraly.sk - med-kuprit-per2.jpg|left|200px|thumb|Kuprit - Cu2O]]
[[Soubor:Chryzokola pokryta kryształami malachitu Kongo Katanga, Kolwezi.jpg|left|200px|thumb|Malachit - CuCO3 . Cu(OH)2]]
[[Soubor:ChalcopyriteUSGOV.jpg|right|200px|thumb|Chalkopyrit - CuFeS2]]
Měď je v [[zemská kůra|zemské kůře]] přítomna poměrně vzácně. Odhaduje se, že její obsah činí 55 – 70 [[Parts per million|ppm]] (mg/kg). V mořské [[voda|vodě]] se její koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom mědi přibližně 1 miliarda atomů [[vodík]]u.

Ryzí měď se v přírodě nachází, ale vzácně ve větším množství a vyskytuje se tedy převážně ve sloučeninách. Volná se ve větší míře vyskytuje u [[Hořejší jezero|Hořejšího jezera]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Nejčastěji ji nacházíme ve formě [[sulfid]]ů, mezi něž patří například '''''[[chalkosin]]''''' neboli ''leštěnec měděný'' Cu2S, '''''[[covellin]]''''' CuS, '''''[[bornit]]''''' Cu3FeS3, '''''[[bouronit]] ''''' (Cu2'''.'''Pb)3[SbS3]2 nebo '''''[[chalkopyrit]]''''' neboli ''kyz měděný'' CuFeS2. Dalšími významnými minerály jsou '''''[[kuprit]]''''' Cu2O, zelený '''''[[malachit]]''''' CuCO3 . Cu(OH)2 a jemu chemicky podobný modrý '''''[[azurit]]''''' 2 CuCO3 . Cu(OH)2.

Mezi největší světové producenty mědi patří především [[Chile]], [[Peru]] a [[Spojené státy americké|USA]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] a [[Utah]]u. Významná ložiska měděných rud se dále nalézají v [[Zair]]u, [[Zambie|Zambii]], [[Kanada|Kanadě]], [[Kazachstán]]u a [[Polsko|Polsku]].

Měď patří také mezi [[biogenní prvek|biogenní prvky]], protože je součástí [[hemocyanin]]u obsaženého v krvi [[Měkkýši|měkkýšů]].

== Výroba ==

Hlavním zdrojem pro průmyslovou výrobu mědi jsou sulfidické rudy, které jsou poměrně bohaté na [[železo]], ale obsah mědi se v nich pohybuje kolem 1 %. Vytěžená ruda se proto nejprve drtí a koncentruje, čímž obsah mědi stoupne na 15 až 20 %.

* Výroba mědi ze sulfidických rud se provádí ve třech základních krocích. Třetí krok se však postupem času obměnil a dnes se již nevyužívá ani německého '''pochodu pražně redukčního''', ani anglického '''pochodu pražně reakčního'''.

: '''1. Pražení''' je první základní krok, jehož podstatou je odstranění co možná největšího množství [[síra|síry]] z rudy a převedení co možná největšího množství [[sulfid]]ů na [[oxid]]y. Oxidy [[arsen]]u a [[antimon]]u při tomto pražení vytěkají. Pokud klesne obsah síry v rudě natolik, že na jeden 1 atom mědi připadá přibližně 1 atom síry, následuje druhý krok.

: 2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2

: '''2. Tavení na měděný lech (kamínek)''' probíhá v šachtových nebo plamenných pecích za přidání [[koks]]u a struskových přísad (nejčastěji [[oxid křemičitý]]) při teplotě 1400 °C, aby se odstranil [[sulfid železnatý]] FeS. Při tomto pochodu přechází [[oxid měďnatý]] vzniklý v minulém kroku opět v sulfid a sulfid železnatý reaguje s oxidem křemičitým na [[křemičitan železnatý]], který [[struska|strusku]]. [[Sulfid měďný]], který při reakci vzniká, se spolu s dalšími sloučeninami usazuje na dně taveniny jako ''měděný lech'' neboli ''kamínek''. Po odstranění velkého množství suflidu železnatého z rudy následuje třetí krok.

: 2 CuO + FeS + C SiO2 → Cu2S + FeSiO3 + CO

: '''3. Zpracování měděného lechu na surovou měď''' se dnes výhradně provádí dmýcháním v konvertoru, což je metoda, která se označuje jako '''pražení s dmýcháním''' nebo '''besemerace mědi'''. Besemerace proto, že ji zavedl [[Bessemer]]. Tento způsob výroby spočívá v kombinaci '''pochodu pražně redukčního''' a '''pochodu pražně reakčního'''. Roztavený měděný lech se vleje do konvertoru, který obsahuje zásaditou nebo kyselou vyzdívku a to podle toho zda obsahuje ruda zásadité nebo kyselé přísady, a vhání se stlačený vzduch. Zbytky sulfidu železnatého přecházejí na oxid a vytváří tak strusku. Poté probíhá oxidace sulfidu měďného na oxid měďnatý, který energicky reaguje se sulfidem měďným na kovovou měď.

: 2 Cu2O + Cu2S → 6 Cu + SO2

* Oxidické měďnaté rudy lze zpracovávat na kov přímou redukcí koksem za vysoké teploty, ale častěji se přidávají k sulfidickým rudám mědi, kde tyto rudy působí oxidačně a urychlují tak redukci sulfidu na oxid, popřípadě na kov při vhodně zvoleném poměru.

: 2 Cu2O + Cu2S → 6 Cu + SO2

* Surová měď, tzv. ''černá měď'' se čistí [[elektrolýza|elektrolyticky]]. Anodou je surová měď, jako [[elektrolyt]] se užívá kyselý roztok [[síran měďnatý|síranu měďnatého]] CuSO4 a [[katoda|katodu]] tvoří čistá měď. Nečistoty, které se hromadí v okolí anody jako ''anodické kaly'' jsou cenným zdrojem [[stříbro|stříbra]], [[zlato|zlata]] a dalších těžkých kovů.

== Použití ==

=== Čistý kov ===

[[Soubor:Kupra tubo.jpg|right|250px|thumb|měděná trubka pro rozvod plynů]]
1. Čistá měď nalézá uplatnění pro svoji '''odolnost proti [[koroze|korozi]]''', protože se na vzduchu působením atmosférické vlhkosti a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] rychle pokryje tenkou vrstvičkou nazelenalého zásaditého [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] (CuCO3 . Cu(OH)2), ''(měděnka),'' který ji účinně chrání proti další korozi. Používá se např. pro:

* střešní krytiny - vzhledem k vysokým nákladům především pro pokrývání střech chrámů, věží, historických staveb a podobně
* materiál pro výrobu odolných [[okap]]ů a střešních doplňků
* trubic pro rozvody technických plynů (s výjimkou [[ethyn|acetylenu]], který tvoří s mědí acetelyd a materiál pak rychle koroduje)

2. Vysoká '''[[elektrická vodivost]]''' se uplatňuje při výrobě:

* elektrických vodičů jak pro průmyslové aplikace ([[elektromotor]]y, elektrické generátory, …), tak pro rozvody elektrické energie v bytech apod.
* při výrobě elektronických součástek, např. [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]]

3. Vynikající '''[[tepelná vodivost]]''' mědi se uplatní při výrobě:

* kotlů a zařízení pro rychlý a bezeztrátový přenos tepla
* [[chladič]]ů např. v počítačích, automobilech a průmyslových zařízeních
* kuchyňského nádobí

== Slitiny mědi ==
=== Bronz ===
[[Soubor:Freer 005.jpg|right|250px|thumb|bronzová nádoba]]
Patrně nejvýznamnější slitinou mědi je [[bronz]] obsahující směs mědi a [[cín]]u. O jeho významu hovoří již skutečnost, že celá historická epocha vývoje lidstva se nazývá doba bronzová, sportovci za třetí umístění dostávají [[bronzová medaile|bronzové medaile]] atd.

Přídavek cínu do kovové mědi odstraňuje její hlavní nedostatek pro výrobu prakticky použitelných nástrojů – malou [[tvrdost kovů|tvrdost]]. Přitom zůstává zachována vysoká odolnost proti korozi a relativně snadná opracovatelnost. V době bronzové sloužil tento kov jak pro výrobu zbraní tak pro zhotovování celé řady nástrojů pro řemeslnou výrobu, užití v domácnosti i dekorativních předmětů. Existuje dokonce teorie, která tvrdí, že k přechodu na daleko obtížněji vyrobitelné [[železo]] nedošlo pro lepší vlastnosti železa, ale díky vyčerpání snadno těžitelných cínových rud.

I v současné době má bronz mimořádný význam. Existují stovky slitin tohoto typu, z nichž mnohé obsahují kromě mědi a cínu řadu dalších kovů jako [[nikl]] ([[dělovina]]), [[mangan]], [[olovo]], [[beryllium]], [[hliník]] nebo i [[fosfor]] a [[křemík]].

Praktické využití bronzů je spojeno především s jejich vysokou odolností proti korozi, přestože jeho cena je výrazně vyšší než u železa nebo [[ocel]]i. Z bronzu se vyrábějí kovové součástky čerpadel, která pracují s vysokými tlaky v agresivním prostředí, kuličková [[ložisko|ložiska]], pružinová pera a velmi často součásti [[loď|lodí]] a [[ponorka|ponorek]], protože velmi dobře odolávají působení [[mořská voda|mořské vody]]. Stejně jako v minulosti je pak bronz materiálem pro výrobu soch, pamětních desek a mincí, medailí a podobných předmětů.

=== Mosaz ===
[[Soubor:Trumpet in b german.jpg|left|thumb|hudební nástroj vyrobený z mosazi]]
Slitina mědi se [[zinek|zinkem]] se nazývá [[mosaz]]. Obvykle obsahuje přibližně 30 % zinku, ale existují stovky různých mosazí, jejichž přesné složení je dáno mezinárodními normami a liší se od sebe mechanickými vlastnostmi ([[Tvrdost kovů|tvrdost]], [[Pevnost (fyzika)|pevnost]], mechanická opracovatelnost…), bodem tání a zpracovatelnost litím (možnost odlévání).

Běžná mosaz je poměrně měkký kov s jasně zlatavou barvou a s poměrně nízkou chemickou odolností vůči kyselinám a louhům. Proti působení atmosférických vlivů je však mosaz značně odolná.

Používá se často k výrobě různých hudebních nástrojů a dekorativních předmětů, zhotovují se z ní součásti pro vybavení koupelen a drobné bytové doplňky, slouží pro výrobu [[bižuterie]] jako tzv. kočičí zlato. Díky vizuální podobnosti se [[zlato|zlatem]] se mohou vyskytnout i pokusy o úmyslnou záměnu a podvedení důvěřivého zákazníka. Poměrně časté jsou zde případy, kdy většina předmětu (např. ozdobný masivní řetízek) je vyrobena z mosazi a pouze na povrchu pozlacena. Při testu na kameni ([[buližník]]) nebo metodou rentgenové [[fluorescence]] se pak předmět jeví jako skutečně zlatý, protože se obou případech analyzuje pouze povrch.

V současné době existují i způsoby [[elektrolýza|elektrolytického]] vylučování mosazných vrstev na kovový podklad a tohoto elektrolytického mosazení se využívá k povrchové protikorozní ochraně především [[železo|železných]] předmětů.

=== Klenotnické, dentální a mincovní slitiny ===
Zlaté '''klenotnické slitiny''' obsahuji kromě zlata nejčastěji [[stříbro]] a měď, můžeme v nich nalézt ale i zinek, [[nikl]], [[palladium]] a další. Základním důvodem pro výrobu zlatých šperků ze slitin je velmi malá mechanické odolnost čistého zlata (měkkost, snadný otěr). Přídavky doprovodných kovů zvyšují tvrdost slitiny a mohou mít i estetický efekt. Měď se ve zlatých klenotnických materiálech vyskytuje v rozmezí 0 – 30 % a podle jejího obsahu je možno docílit i zvoleného barevného odstínu slitiny od zářivě žluté až po téměř červenou.

Stříbrné šperky jsou obvykle vyráběny ze slitin stříbra s mědí, kde obsah mědi činí 3 – 10 %. Důvodem je opět zvýšená mechanická odolnost slitiny oproti čistému stříbru a navíc vyšší odolnost proti korozi atmosférickými plyny s obsahem [[síra|síry]] ([[oxid siřičitý]], [[sulfan]]…).

'''[[Dentální slitiny]],''' používané pro výrobu zubních náhrad musí vykazovat především zdravotní nezávadnost tedy odolnost proti korozi materiálu v poměrně silně chemicky agresivním prostředí ústní dutiny. Pro jejich výrobu se proto užívá především drahých kovů jako je [[zlato]], [[stříbro]], [[palladium]], [[platina]] nebo [[iridium]] a další kovy jako je měď, zinek, [[cín]], [[antimon]] nebo [[indium]] mají za účel upravit mechanické vlastnosti slitina jako je tvrdost a opracovatelnost.

Jiným typem dentální slitiny, používané pro zubní výplně jsou dentální [[amalgám]]y. Uvedené materiály jsou obvykle tvořeny slitinou stříbra, mědi a cínu, které jsou velmi jemně rozmělněny. Před vlastním úkonem v zubní ordinaci se k definovanému množství táto směsi přidá elementární [[rtuť]], která během několika minut vytvoří velmi pevnou a chemicky odolnou slitinu – amalgám. Proto je velmi důležité, aby zubní lékař vyplnil dutiny v zubu amalgámem v relativně krátké době po smíchání, kdy je směs ještě tvárná.

Pro '''mincovní kovy''' se slitiny mědi s niklem a zinkem používají pro výrobu mincí s vyšší nominální hodnotou právě pro poměrně vysokou cenu čisté mědi. Přídavky mědi zde mají účel upravit zbarvení slitiny do žluta až červena a zároveň zvyšují korozní odolnost [[mince]].

== Sloučeniny ==
Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Cu+1 a Cu+2, vzácně i Cu+3 a ve velmi nestabilních sloučeninách Cu+4. Nejstálejší jsou sloučeniny Cu+2, které mají obvykle modrou nebo zelenou barvu. Sloučeniny Cu+1 svým chemickým chováním připomínají soli stříbrné zatímco sloučeniny Cu+3 jsou mimořádně nestálé a za běžných podmínek se samovolně rozkládají.

=== Anorganické sloučeniny ===
==== Sloučeniny měďné Cu+1 ====
[[Soubor:CopperIoxide.jpg|right|200px|thumb|Oxid měďný Cu2O]]
[[Soubor:Copper(I)-chloride-sample.jpg|right|200px|thumb|Chlorid měďný CuCl]]
[[Soubor:Copper(I) iodide.jpg|right|200px|thumb|Jodid měďný CuI]]

Jsou látky často špatně rozpustné nebo úplně nerozpustné ve vodě. Soli jsou nejčastěji v bezvodém stavu bílé a v hydratovaném barevné a některé tvoří komplexní sloučeniny, které jsou nejčastěji bezbarvé.

* [[Oxid měďný]] Cu2O je červená až černohnědá jemně práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Ve vodě se však rozpouští v prostředí amoniaku a koncentrovaného roztoku halogenovodíkové kyseliny za vzniku komplexních sloučenin. V přírodě se vyskytuje jako nerost '''''[[kuprit]]'''''. Působením zředěných kyslíkatých kyselin probíhá autooxidace oxidu měďného, kdy vzniká měďnatá sůl a měď. [[Oxid měďný]] se uplatňuje při barvení ve sklářství a keramice na červeno, do barev k natírání dna lodí a slouží také k hubení škůdců. [[Oxid měďný]] se připravuje přidáním [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a [[dextróza|hroznového cukru]] k roztoku měďnaté soli nebo [[Fehlingův roztok|Fehlingovu roztoku]].

* [[Chlorid měďný]] CuCl je v čerstvém stavu bílý prášek nerozpustný ve vodě, který na vlhkém vzduchu nabíhá rychle do zelena. Chlorid měďný vytváří komplexní, adiční i podvojné sloučeniny. Chlorid měďný se připravuje zahříváním měděných hoblin v koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] za přídavku malého množství [[chlorečnan draselný|chlorečnanu draselného]]. Může se taky připravit redukcí [[chlorid měďnatý|chloridu měďnatého]] [[kyselina siřičitá|kyselinou siřičitou]].

* [[Bromid měďný]] CuBr je žlutozelená krystalická látka, nerozpustná ve vodě, která tvoří adiční a komplexní sloučeniny. Připravuje se tepelným rozkladem [[bromid měďnatý|bromidu měďnatého]].

* [[Jodid měďný]] CuI je v čistém stavu bílý prášek, který se přimíšením jodu barví do hněda až černa, je nerozpustný ve vodě. V roztocích tvoří adiční a komplexní sloučeniny. Připravuje se zahříváním mědi s [[jod]]em a horkou koncentrovanou [[kyselina jodovodíková|kyselinou jodovodíkovou]] nebo smíšením alkalického [[jodid]]u s roztokem měďnaté soli a přídavkem [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] nebo [[thiosíran sodný|thiosíranu sodného]].

* [[Kyanid měďný]] CuCN je bílý prášek, nerozpustný ve voddě a zředěných kyselinách. Rozpouští se v koncentrovaných kyselinách, amoniaku a roztocích amonných solí za vzniku komplexních sloučenin. Připravuje se reakcí [[Kyanid draselný|kyanidových]] iontů s měďnatými kationy, kdy se zprvu vzniklý [[kyanid měďnatý]] rozkládá na [[dikyan]] a [[kyanid měďný]].

* [[Rhodanid měďný]] CuSCN je bílý prášek, ve vodě a kyselinách za chladu se nerozpustný. V nadbytku rhodanidu se rozpouští za vzniku [[komplex]]ní sloučeniny. Rhodanid měďný dokáže adovat amoniak, který se ale zpět snadno odštěpuje. [[Rhodanid měďný]] se připravuje reakcí měďnaté soli s [[rhodanid]]ovými aniony a přítomnosti redukčního činidla.

* [[Siřičitan měďný]] Cu2SO3 je bílý prášek, nerozpustný ve vodě, rozpustný v roztoku [[kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]]. V roztoku vytváří málo stabilní podvojné a komplexní sloučeniny, které jsou většinou rozpustné. Siřičitan měďný se připravuje zaváděním [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] do roztoku [[octan měďnatý|octanu měďnatého]], který je silně okyselený [[kyselina octová|kyselinou octovou]].

* [[Sulfid měďný]] Cu2S je tmavě olověně šedý krystalický prášek, nerzopustný ve vodě. V přírodě se nachází jako nerost '''''[[chalkosin]]'''''. Sulfid měďný vede dobře [[elektrický proud]], ale o něco hůře než [[sulfid měďnatý]]. Sulfid měďný vytváří podvojné i komplexní sloučeniny, které jsou většinou rozpustné ve vodě. Sulfid měďný lze získat žíháním sulfid měďnatého v proudu [[vodík]]u za malého přidání síry.

==== Sloučeniny měďnaté Cu+2 ====
[[Soubor:CopperIIoxide.jpg|right|200px|thumb|Oxid měďnatý CuO]]
[[Soubor:Copper(II) chloride dihydrate.jpg|right|200px|thumb|Chlorid měďnatý CuCl2]]
[[Soubor:CuSO4.5H2O.jpg|right|200px|thumb|Síran měďnatý CuSO4 - modrá skalice]]
[[Soubor:Copper(II)-nitrate-trihydrate-sample.jpg|right|200px|thumb|Dusičnan měďnatý Cu(NO3)2]]
[[Soubor:Basic copper(II) carbonate.jpg|right|200px|thumb|Uhličitan měďnatý CuCO3]]

Jsou látky ve vodě většinou dobře rozpustné a ve vodě se ve velmi malém množství hydrolyticky štěpí. Hydratované měďnaté ionty jsou blankytně modré a v bezvodém stavu jsou měďnaté sloučeniny často bezbarvé, ale něteré i barevné.

* [[Oxid měďnatý]] CuO je tmavohnědý, ve vodě nerozpustný prášek. V přírodě se nachází jako neros '''''[[melaconit]]''''' a '''''[[tenorit]]'''''. Používá se k barvení [[sklo|skla]] a [[smalt]]ů na zeleno, modro nebo červeno a v keramickém průmyslu k přípravě [[Email (barva)|emailů]] pro zdobení [[keramika|keramiky]]. Dále se ho využívá v kupronových článcích jako [[depolarizátor]], v organické elementární analýze jako oxidační činidlo a v [[lékařství]] se používá v mastech. [[Oxid měďnatý]] vniká tepelným rozkladem [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]], [[dusičnan měďnatý|dusičnanu měďnatého]] nebo [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo zahříváním mědi.

* [[Hydroxid měďnatý]] Cu(OH)2 je modrá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Při zahřívání se rozkládá na [[oxid měďnatý]] a vodu. Čerstvě sražený [[hydroxid měďnatý]] se rozpouští v alkalických hydroxidech za vzniku komplexních sloučenin [[hydroxoměďnatany|hydroxoměďnatanů]]. Také se rozpouští v roztoku amoniaku na tmavěmodrý roztok, při čemž vzniká komplexní sloučeninu, která je známa jako [[Schweizerovo činidlo]] (viz níže). [[Hydroxid měďnatý]] se připravuje srážením rozpustných měďnatých solí rozpustným alkalickým [[hydroxid]]em.

* [[Fluorid měďnatý]] CuF2 je v hydratovaném stavu světle modrá krystalická látka a v bezvodém stavu bílý krystalický prášek, málo rozpustný ve studené vodě a horkou vodou se rozkládá na zásaditý [[Fluoridy|fluorid]]. Připravuje se rozpouštěním [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] v nadbytku [[kyselina fluorovodíková|kyseliny fluorovodíkové]] nebo přímým slučováním mědi s [[fluor]]em.

* [[Chlorid měďnatý]] CuCl2 je v bezvodém stavu temně hnědá roztékavá hmota a v podobě dihydrátu blankytně modrá krystalická látka, která se stopami vody barví zeleně. Rozpouští se dobře ve vodě, [[líh|lihu]], [[aceton]]u a [[pyridin]]u. Roztok koncentrovaného chloridu měďnatého je temně hnědý, při zřeďování přechází přes zelenou až do modré barvy. V koncentrovaných roztocích chloridu měďnatého lze připravit komplexní (viz níže), podvojné i adiční sloučeniny. Koncentrovaný vodný roztok dokáže adovat velká množství [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]], který se při zřeďování uvolňuje. [[Chlorid měďnatý]] se připravuje rozpouštěním [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]].

* [[Bromid měďnatý]] CuBr2 tvoří v bezvodém stavu lesklé černé krystaly, v hydratované podobě hnědavě zelené krystaly. Ve vodném roztoku lze získat adiční, podvojné i komplexní sloučeniny. Bromid měďnatý se připravuje rozpouštěním [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] v [[kyselina bromovodíková|kyselině bromovodíkové]].

* [[Jodid měďnatý]] CuI2 vzniká pouze jako přechodný produkt při reakci rozpustné měďnaté soli s rozpustným alkalickým [[jodid]]em. Jodid měďnatý se po chvíli rozkládá za vzniku [[jodid měďný|jodidu měďného]] a [[jod]]u. Stálejší jsou adiční a podvojné soli.

* [[Síran měďnatý]] krystalizující z vodného roztoku jako pentahydrát CuSO4'''.'''5 H2O neboli [[modrá skalice]] je blankytně modrá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Opatrným zahříváním lze krystalickou vodu odstranit a vzniklá bezvodá sůl CuSO4, která má bílou barvu. Velmi ochotně přijímá vodu zpět, čehož lze využít k sušení některých nepolárních organických rozpouštědel, v nichž je síran měďnatý prakticky nerozpustný. V roztoku vytváří snadno adiční a podvojné sloučeniny. Díky své dobré rozpustnosti ve vodě je využívána pro výrobu [[galvanická lázeň|galvanických lázní]] pro proudové poměďování. Protože soli Cu+2 obecně jsou silně [[fungicid]]ní - hubí [[houby]] a [[plíseň|plísně]], požívají se přípravky s vysokým podílem ''modré skalice'' k ošetřování zemědělských plodin nebo osiva na ochranu proti houbovým a plísňovým [[infekce|infekcím]]. [[Modrá skalice]] se vyrábí rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] nebo v zředěné kyselině sírové za přístupu [[vzduch]]u.

* [[Dusičnan měďnatý]] krystalizuje jako hexahydrát Cu(NO3)2'''.'''6 H2O v modrých krystalcích, bezvodý je bezbarvý s poněkud nazelenalým nádechem, ve vodě je dobře rozpustný. V přírodě se vyskytuje jako nerost '''''[[gerhardtit]]'''''. Roztoky dusičnanu měďnatého se používají k povrchové úpravě povrchu železných slitků ([[moření]]) před dalším zpracováním. Dusičnan měďnatý se připravuje rozpouštěním [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]].

* [[Uhličitan měďnatý]] CuCO3 není znám v čistém stavu, ale pouze ve své zásadité podobě. Ve vodě je nerozpustný, ale rozpouští se ve zředěných kyselinách. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostů '''''[[malachit]]u''''', '''''[[azurit]]u''''' a '''''[[chessylit]]u'''''. V roztoku vytváří podvojné sloučeniny. Zásadité uhličitany měďnaté se používají jako malířské barvy, pro modré světlice v ohněstrůjství a v barvířství. Zásadité [[uhličitan]]y měďnaté se vyrábí srážením roztoků měďnatých solí alkalickými uhličitany, při čemž se vždy určitá část uhličitanu měďnatého rozpadá na [[hydroxid měďnatý]].

* [[Rhodanid měďnatý]] Cu(SCN)2 je černá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Ve vodě snadno vytváří rozpustné podvojné, adiční i komplexní sloučeniny. Velmi dobře se rozpouští v roztoku [[amoniak]]u. Rhodanid měďnatý se připravuje srážením roztoku měďnaté soli roztokem [[kyselina rhodanovodíková|kyseliny rhodanovodíkové]] nebo alkalického [[rhodanid]]u.

* [[Sulfid měďnatý]] CuS je černá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě a zředěných kyselinách, na vzduchu se částečně oxiduje na [[síran měďnatý]]. V přírodě se nachází jako nerost '''''[[covellin]]'''''. Sulfid měďnatý vede dobře [[elektrický proud]]. V prostředí oxidovadel, jako je [[peroxid vodíku]], přechází na síran měďnatý. Sulfid měďnatý se dá získat zaváděním [[sirovodík]]u do roztoku měďnaté soli.

Analyticky využitelná je redukce iontu Cu+2 v alkalickém prostředí tzv. ''redukujícími sacharidy'' neboli [[sacharidy]] obsahujícími volný poloacetalový hydroxyl (všechny monosacharidy, dále laktóza, maltóza...). V přítomnosti těchto sloučenin poskytuje alkalický roztok měďnaté soli – ''Fehlingovo činidlo'' - červenohnědou sraženinu oxidu měďného Cu2O, zatímco sacharidy neobsahující volný poloacetalový hydroxyl (''neredukující sacharidy'', např. sacharóza) tuto reakci neposkytují.

==== Sloučeniny mědité Cu+3 ====
Sloučenin trojmocné mědi je známo velmi málo. První připravená sloučenina byla roku 1921 [[oxid měditý]]. Je to granátově červený prášek, který se podařilo získat působením [[peroxodisíran draselný|peroxodisíranu draselného]] na čerstvě sražený [[hydroxid měďnatý]]. [[Oxid měditý]] má kyselý charakter a tvoří s [[hydroxid]]y červené [[hydroxoměditany]] s obecným vzorcem MI[Cu(OH)4], které se vodou i na vzduchu rozkládají. Roku 1949 se podařila připravit fluorosůl trojmocné mědi K3[CuF6]. Roku 1951 se podařily připravit také [[měditany]] KCuO2 a Ba(CuO2)2. Poté se podařilo připravit ještě několik dalších sloučenin, ale žádná z nich nemá praktický význam, protože se na [[vzduch]]u rozkládají.

=== Komplexní sloučeniny ===
{{Názvosloví koordinačních sloučenin/Starý název}}
==== Oxidační stav IV (d7) ====
Koplexní sloučeniny CuIV nejsou stabilní na vzduchu, a proto nemají praktický význam (např. Cs2[CuIVF6]).

==== Oxidační stav III (d8) ====
Komplexy mědi v oxidačním čísle III jsou neobyčejně náchylné k redukci. Účastní se ale některých biologických dějů. Působením [[fluor]]u na směs 3 dílů [[chlorid draselný|chloridu draselného]] a 1 dílu [[chlorid měďný|chloridu měďného]] vzniká ''zelený'' paramagnetický hexafluoroměďitan draselný K3[CuF6]. Je jediným vysokospinovým komplexem CuIII a snadno se redukuje. Ostatní komplexy jsou nízkospinovévé diamagnetické a většinou mají čtvercovou koordinační sféru.

==== Oxidační stav II (d9) ====
Jednoduché soli tvoří téměř se všemi anionty, pouze s CN- a I- tvoří kovalentní sloučeniny. V roztocích je přítomen ''modrý'' hexaaquaměďnatý kationt [Cu(H2O)6]2+. Technicky nejdůležitější solí je '''[[modrá skalice]]''' CuSO4•5H2O. Se šesti molekulami vody krystalizuje pouze chloristan a dusičnan (častější je však trihydrát).

Koordinační čísla u mědi jsou 4, 5 a 6. Nejčastěji tvoří tetraedrické uspořádání. Komplexy s [[fluor]]em a vodou jsou však oktaedrické. Měď díky svému uspořádání valenčních elektronů nedokáže vytvářet pravidelný oktaedr, a proto je okaedr deformován. Komplexní sloučeniny tvoří přednostněji s [[dusík]]atými ligandy a to zejména s [[amoniak]]em než s [[kyslík]]atými ligandy jako je například [[voda]].

Amoniakáty mědi vznikají reakcí měďnatých solí s [[amoniak]]em. Nejčastější je tetraammiměďnatý ion [Cu(NH3)4]2+ intenzivně ''fialové'' barvy. Existují však i amminměďnatý ion [Cu(NH3)]2+, diamminměďnatý ion [Cu(NH3)2]2+, triamminměďnatý [Cu(NH3)3]2+ a pentaamminměďnatý ion [Cu(NH3)5]2+, které jsou však méně časté. Tato reakce se v [[analytická chemie|analytické chemii]] používá jako důkaz přítomnosti iontu Cu+2 v roztoku. Takovéto komplexní sloučeniny mědi mohou být připraveny i jako pevné krystalické látky.

'''[[Schweizerovo činidlo]]''' hydroxid tetraamminměďnatý [Cu(NH3)4](OH)2 je ''tmavě modrá'', rozpustná krystalická látka. Roztok rozpouští [[Celulóza|celulosu]], čehož se využívá při výrobě hedvábí. Připraví se přidáním roztoku [[amoniak]]u k čerstvé sraženině [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] nebo působením roztoku amoniaku s trochou [[chlorid amonný|chloridu amonného]] na měď za přístupu [[vzduch]]u.

Měďnaté ionty halogenidů vytváří v koncentrovaném roztoku s jinými koncentrovanými roztoky alkalických halogenidů acidokomplexy a dokonce i acidokyseliny - [[acidoměďnatany]]. Takovéto roztoky mají často ''hnědožlutou'', hnědou až černou barvu a při zředění se komplexy rozkládají. Tyto komplexní látky lze získat v krystalickém stavu jako silně hygroskopické látky, které jsou v bezvodém stavu žluté až hnědé a v hydratované podobě světle modré až zelené.

Měďnatý kation vytváří komplexní sloučeniny s některými organickými látkami jako je [[glycerin]], [[sacharidy]] nebo [[kyselina vinná]]. Ve všech těchto sloučeninách měď nahrazuje vodíkový kation v [[hydroxid]]ových skupinách a váže se místo něj. Tyto sloučeniny vážou měď tak pevně, že v roztoku již nejsou žádné další měďnaté ionty přítomny. ''[[Fehlingovo činidlo]]'', které se používá jako důkaz redukujících cukrů, se skládá z [[modrá skalice|modré skalice]], '''[[Seignettova sůl|Seignettovy soli]]''' KNa[C4H4O6]•4 H2O (tetrahydrát vínanu draselno-sodného) a [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]].

[[Kyanid měďnatý]] není znám v čistém stavu, ale komplexní sloučeniny, tedy [[kyanoměďnatany]], se podařilo v čistém stavu připravit. Jsou to bílé krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě s obecným vzorcem M2I[Cu(CN)4].

==== Nižší oxidační stavy ====
Komplexy v oxidačním stavu CuI jsou ve vodě nestálé , avšak některé mohou být stabilizovány.
Komplexy v oxidačním stavu Cu0 vytváří měď především s [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]], což jsou tzv. organokovové sloučeniny.

=== Organické sloučeniny ===
[[Soubor:Copper(II)-acetate.jpg|thumb|right|Octan měďnatý - (CH3COO)2Cu]]

* [[Octan měďný]] CuC2H3O2 je bílá krystalická látka, nerozpustná ve vodě, na vzduchu stabilní, ale ve vodě se rozkládá. Připravuje se přikapáváním [[síran hydroxylaminia|síranu hydroxylaminia]] do horkého roztoku [[octan měďnatý|octanu měďnatého]] a [[octan amonný|octanu amonného]], vzniklá směs se pak okyselí velký množstvím [[kyselina octová|kyseliny octové]] a vyloučí se [[octan měďný]].

* [[Šťavelan měďný]] Cu2C2O4 je bílá krystalická látka, nerozpustná ve vodě. Připravuje se přidáním [[kyselina šťavelová|kyseliny šťavelové]] do roztoku [[chlorid měďný|chloridu měďného]] v koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] jako sraženina.

* [[Octan měďnatý]] Cu(C2H3O2)2 je temně modrozelená krytalická látka, rozpustná ve vodě. Zásaditý octan měďnatý se označuje jako ''měděnka''. Octan měďnatý v roztoku vytváří podvojné sloučeniny. Získává se rozpouštěním [[oxid měďnatý|oxidu měďnatého]] v [[kyselina octová|kyselině octové]].

* [[Šťavelan měďnatý]] CuC2O4 je světle modrá krystalická látka, nerozpustná ve vodě, rozpustná v silných kyselinách. Ve vodě vytváří rozpustné podvojné a adiční sloučeniny. [[Šťavelan měďnatý]] se připravuje srážením roztoků měďnatých solí roztokem [[kyselina šťavelová|kyseliny šťavelové]] nebo alkalického [[šťavelan]]u.

== Biologický význam ==
[[Soubor:Verdigris2.JPG|300 px|Right|thumb|Měděnka v pražském metru]]
Měď (podobně jako [[zinek]]) patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus, vyskytuje se v řadě [[enzym]]atických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů a její přítomnost v potravě ovlivňuje zdravotní stav organizmu. Tyto enzymy například ovlivňují [[Metabolismus|metabolizmus]] sacharidů v organizmu, ovlivňují vytváření [[kost]]ní hmoty a krvetvorbu, ovlivňují i fungování [[Nervová soustava|nervového systému]]. Na nižší organismy však působí jako silný jed.

Kromě toho je měď centrálním kovem organokovové sloučeniny [[hemocyanin]]u, který u [[Měkkýši|měkkýšů]] a některých [[členovci|členovců]] (např. [[krab]]ů) funguje jako přenašeč [[kyslík]]u – analogie k [[hemoglobin]]u u teplokrevných živočichů.

Doporučená denní dávka mědi v potravě by se měla pohybovat kolem 1 miligramu, ale ani dávky až k 0,1 gramu organismu neškodí. Potraviny bohaté na měď jsou např. [[játra]], [[kakao]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[houby]], korýši a měkkýši.

Nedostatek mědi se projevuje [[anémie|anémií]] (chudokrevností), zpomalením duševního vývoje a zhoršením [[metabolismus|metabolismu]] cukrů. Dochází ke ztrátě pigmentů a vypadávání vlasů, k poruše tvorby a kvality kostí a vaziva.

Přebytek mědi je u zdravých osob možný pouze po požití minimálně 250 [[gram|mg]] mědi současně. Při požití tohoto množství mědi, se měď již začíná projevovat jako jed a působí, stejně jako těžké kovy - [[olovo]], [[rtuť]], jako nevratný inhibitor enzymů. Při požití mědi v množství mezi 0,25 - 2 gramy, může měď způsobit vážné zdravotní problémy a vyvolat vážná onemocnění. Při požití mědi většího množství než 2 gramy může nastat akutní otrava mědí a smrt. Otravy mědí jsou však vzácné, protože měď v potravě má nepříjemnou chuť, která ji činí nepoživatelnou.

Existuje také vzácná [[genetika|genetická]] porucha – tzv. [[Wilsonova choroba]], při níž tělo nedokáže měď správně zpracovat a ta se pak ukládá ve tkáních. Postižené děti trpí poškozením [[játra|jater]], [[demence|demencí]], [[křeč]]emi a třesem.

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{commonscat|Copper}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]