Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

2023-04-06T10:19:30Z

Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 10:19
Řádka 3:		Řádka 3:
	[[Soubor:Městské části Brna.PNG\|thumb\|Městské části Brna]]		[[Soubor:Městské části Brna.PNG\|thumb\|Městské části Brna]]
	{{Různé významy\|tento=samosprávných částech statutárních měst\|druhý=evidenčních částech obcí\|stránka=Část obce}}		{{Různé významy\|tento=samosprávných částech statutárních měst\|druhý=evidenčních částech obcí\|stránka=Část obce}}
-	'''Městská část''' či '''městský obvod''' je v [[~~Česko~~\|České republice]] podle [[Zákon o obcích\|zákona o obcích]] od roku 1990 označení [[samospráva\|samosprávných]] částí územně členěných [[statutární město\|statutárních měst]]. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení [[Brno]] a část [[Opava\|Opavy]], na městské obvody se člení [[Ostrava]], [[Pardubice]], [[Plzeň]] a [[Ústí nad Labem]], v [[Liberec\|Liberci]] je městským obvodem pouze jedna místní část.	+	'''Městská část''' či '''městský obvod''' je v [[Česká republika\|České republice]] podle [[Zákon o obcích\|zákona o obcích]] od roku 1990 označení [[samospráva\|samosprávných]] částí územně členěných [[statutární město\|statutárních měst]]. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení [[Brno]] a část [[Opava\|Opavy]], na městské obvody se člení [[Ostrava]], [[Pardubice]], [[Plzeň]] a [[Ústí nad Labem]], v [[Liberec\|Liberci]] je městským obvodem pouze jedna místní část.
	V hlavním městě [[Praha\|Praze]] se samosprávné celky podle [[Zákon o hlavním městě Praze\|zákona o hlavním městě Praze]] nazývají ''městské části'', je jich 57.		V hlavním městě [[Praha\|Praze]] se samosprávné celky podle [[Zákon o hlavním městě Praze\|zákona o hlavním městě Praze]] nazývají ''městské části'', je jich 57.
	Městské části a obvody statutárních měst i městské části Prahy jsou občas nepřesně označovány také jako '''obce''', přestože jimi dle zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze nejsou, a mají zřetelně nižší kompetence než [[obec\|obce]].		Městské části a obvody statutárních měst i městské části Prahy jsou občas nepřesně označovány také jako '''obce''', přestože jimi dle zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze nejsou, a mají zřetelně nižší kompetence než [[obec\|obce]].

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T00:27:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 00:27

KKXBlack: Typograf

2011-07-24T12:16:18Z

Typograf

Nová stránka

{{Globalizovat}}{{Upravit}}
[[Soubor:Městské části Prahy.PNG|thumb|Městské části Prahy]]
[[Soubor:Městské části Brna.PNG|thumb|Městské části Brna]]
{{Různé významy|tento=samosprávných částech statutárních měst|druhý=evidenčních částech obcí|stránka=Část obce}}
'''Městská část''' či '''městský obvod''' je v [[Česko|České republice]] podle [[Zákon o obcích|zákona o obcích]] od roku 1990 označení [[samospráva|samosprávných]] částí územně členěných [[statutární město|statutárních měst]]. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení [[Brno]] a část [[Opava|Opavy]], na městské obvody se člení [[Ostrava]], [[Pardubice]], [[Plzeň]] a [[Ústí nad Labem]], v [[Liberec|Liberci]] je městským obvodem pouze jedna místní část.
V hlavním městě [[Praha|Praze]] se samosprávné celky podle [[Zákon o hlavním městě Praze|zákona o hlavním městě Praze]] nazývají ''městské části'', je jich 57.
Městské části a obvody statutárních měst i městské části Prahy jsou občas nepřesně označovány také jako '''obce''', přestože jimi dle zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze nejsou, a mají zřetelně nižší kompetence než [[obec|obce]].
'''Obvod''' (nebo též '''městský obvod''') je '''v Praze''' oficiální název pro deset jednotek územního členění podle [[Zákon o územním členění státu|zákona o územním členění státu]] (Praha 1 až Praha 10), které jsou z některých hledisek obdobné mimopražským [[okres]]ům. V současné době nejsou samosprávnými jednotkami. Členěním jiných měst se ''zákon o územním členění státu'' nezabývá.
'''Správní obvody Praha 1 až Praha 22''' je neoficiální označení [[správní obvod|správních obvodů]] působnosti obdobné mimopražským obcím s [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]] nebo [[obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]]. [[Statut hlavního města Prahy]] ji svěřuje 22 z celkového počtu 57 pražských městských částí. Je-li v mapách Prahy i úřední praxi použito v souvislosti s Prahou termínu ''správní obvod'', často je tím míněn správní obvod této působnosti a úrovně.
== Městské obvody do roku 1990 ==
Městské obvody existovaly v několika [[Československo|československých]] [[město|městech]] ([[Bratislava]], [[Brno]], [[Košice]], [[Ostrava]], [[Plzeň]] a [[Praha]]) už před rokem [[1990]]. Spravovaly je [[národní výbor (1945-1990)|obvodní národní výbory]] (ONV nebo ObNV), v jejich čele stáli předsedové. Působnost státní správy tehdy nebyla rozlišena od místní samosprávy.
== Obvody v Praze ==
'''Obvod''' nebo '''městský obvod''' ve vztahu k hlavnímu městu Praze je jednotka územního členění státu podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, od [[1. červenec|1. července]] [[1960]]. Původně mělo těchto deset obvodů (Praha 1 až Praha 10) vlastní [[obvodní národní výbor|obvodní národní výbory]], později [[obvodní zastupitelstvo|obvodní zastupitelstva]] a [[obvodní úřad]]y. Dnes tyto obvody vlastní samosprávu ani úřady obecné státní správy nemají.
Se vznikem městských částí byla [[samostatná působnost]] pražských obvodních zastupitelstev a rad omezena na území nových městských částí s názvy původních obvodů. [[Přenesená působnost]] z obvodních úřadů byla částečně přenášena na některé místní úřady postupně už od roku 1988 (tehdy ještě šlo o ONV a MNV), postupně pak byly přejmenovány úřady dalších městských částí na Prahu 11 až Prahu 15 jakožto jakési „pseudoobvody“. Nakonec bylo celé území Prahy rozděleno z hlediska přenesené působnosti úrovně odpovídající zhruba [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadům]] do působnosti 22 správních obvodů, a názvy městských částí s příslušnými úřady byly sjednoceny na podobu Praha 1 až Praha 22.
== Postavení samosprávných městských částí a obvodů ==
Už zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, stanovily, že se území statutárních měst a hlavního města Prahy může členit na samosprávné městské části nebo obvody, pokud tak určí [[zastupitelstvo]] příslušného statutárního města ve [[statut města|statutu města]]. Městské části existují od [[24. listopad]]u [[1990]], kdy nahradily dosavadní městské obvody.
Do určité míry jsou městské části a obvody obdobou [[obec|obcí]], mohou mít také vlastní symboliku ([[znak (heraldika)|znak]] a [[vlajka]]) a mají také podobné správní orgány, kterými je úřad, zastupitelstvo, rada a [[starosta]]. Jejich kompetence a rozsah samosprávy jsou však menší a určuje je městská [[vyhláška]] s názvem [[statut města]]. Rovněž vznik a zánik těchto samosprávných jednotek je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města.
Na rozdíl od obcí může území městské části či obvodu zahrnovat i necelé části jednoho nebo více [[katastrální území|katastrálních území]].
Městské části nebo městské obvody nemusí pokrývat celé území města. Například v [[Liberec|Liberci]] či [[Opava|Opavě]] centrální části města nespadají do žádného obvodu a spravují je přímo orgány města. Pro účely [[statistika|statistiky]] a některé jiné účely se však mezi městské části počítají také dotyčné části územně členěných statutárních měst, které vlastní samosprávu nemají a jsou spravovány přímo [[magistrát]]em dotyčného statutárního města.
== Stav v konkrétních městech ==
*'''[[Praha]]:''' celé území města je rozděleno na '''57 (původně 56) městských částí'''. Z nich 22 s většími pravomocemi přenesené působnosti je pojmenováno po vzoru obvodů (Praha 1 až Praha 22), ostatní jsou pojmenovány podle místní části, v níž sídlí úřad (například [[Praha-Petrovice]]). Mnohá katastrální území, zejména v centrální oblasti města, jsou rozdělena do více městských částí. (Viz článek [[Části Prahy]])
*'''[[Brno]]:''' celé město je od roku 1990 rozděleno na '''29 městských částí'''. Mnohá katastrální území jsou rozdělena mezi více městských částí. (Viz článek [[Členění Brna]])
*'''[[Ostrava]]:''' člení se na '''23 městských obvodů''' (v letech 1990–1994 jich bylo '''22'''). Obvody respektují katastrální členění.
*'''[[Plzeň]]:''' rozdělena do '''10 městských obvodů''' označených arabským číslem, část názvů je ještě doplněna názvem za spojovníkem (např. [[Plzeň 7-Radčice]]), tři obvody tento doplněk nemají (např. [[Plzeň 1]]).
*'''[[Liberec]]:''' má '''městský obvod [[Vratislavice nad Nisou]]''', zbytek města podléhá přímo orgánům města
*'''[[Ústí nad Labem]]:''' rozděleno do '''4 městských obvodů'''.
*'''[[Pardubice]]:''' rozděleny do '''8 městských obvodů''' číslovaných římskými čísly (Pardubice I až Pardubice VIII)
*'''[[Opava]]:''' má '''8 městských částí''', které nepokrývají celé území města, střed města podléhá přímo orgánům města
== Nečleněná statutární města ==
(řazeno [[seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|podle počtu obyvatel]])
*[[Olomouc]]: nemá samosprávné členění
*[[České Budějovice]]: člení se na [[část obce|části obce]] České Budějovice 1 až České Budějovice 7, ale ty nejsou samosprávné.
*[[Hradec Králové]]: nemá samosprávné členění
*[[Havířov]]: nemá samosprávné členění
*[[Zlín]]: nemá samosprávné členění.
*[[Kladno]]: nemá samosprávné členění
*[[Most (město)|Most]]: nemá samosprávné členění
*[[Karviná]]: nemá samosprávné členění
*[[Frýdek-Místek]]: nemá samosprávné členění
*[[Děčín]]: místní části mají sice v názvu římská čísla I až XXXV, ale nejde o samosprávné obvody.
*[[Teplice]]: nemá samosprávné členění
*[[Jihlava]]: nemá samosprávné členění
*[[Karlovy Vary]]: nemají samosprávné členění
*[[Chomutov]]: nemá samosprávné členění
*[[Přerov]]: nemá samosprávné členění
*[[Mladá Boleslav]]: čtyři z [[část obce|částí města]] jsou sice označeny římskými čísly I až IV, ale nejde o samosprávné obvody.
== Slovensko ==
[[Slovensko|Slovenská]] města [[Bratislava]] a [[Košice]] se také člení na samosprávné městské části. Také zde stojí v jejich čele starosta, mají vlastní zastupitelstva a radu, a užívají také vlastní vlajky a znaky.

=== Související články ===
* [[Části Prahy|Praha - městské části]]
* [[Statutární město]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Komunální právo]]
[[Kategorie:Veřejná správa v Česku]]
[[Kategorie:Části obcí]]
[[Kategorie:Formy právnických osob]]

Městská část a městský obvod - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

Sysop: 1 revizi

KKXBlack: Typograf