Maďarská lidová republika - Historie editací

Sysop: /* Pád komunismu */ Göncz

2025-03-17T08:45:08Z

Pád komunismu: Göncz

← Starší verze		Verze z 17. 3. 2025, 08:45
Řádka 61:		Řádka 61:
	=== Pád komunismu ===		=== Pád komunismu ===
	{{Podrobně\|Pád komunismu v Maďarsku}}		{{Podrobně\|Pád komunismu v Maďarsku}}
-
	Dne [[27. září]] [[1987]] bylo v obci [[Lakiteleku]] založeno [[Magyar Demokrata Fórum]], soustřeďující ve svých řadách výkvět maďarské demokratické inteligence. [[30. března]] [[1988]] vznikla politická strana [[Fidesz]] a [[13. listopadu]] strana [[SZDSZ]]. Také uvnitř samotné [[MSZMP]] sílily reformní tendence. Na jarním sjezdu strany překvapivě posílila moc reformistů, kteří požadovali odchod Kádára. Ten byl [[22. května]] 1988 odvolán z funkce generálního tajemníka [[MSZMP]] a nahrazen [[Károly Grósz]]em. [[24. listopadu]] se novým premiérem stal [[Miklós Németh]]. V lednu [[1989]] došlo k rozhodnutí ústředního výboru MSZMP, inspirované [[Imre Pozsgay]]m, které potvrdilo, že povstání v roce 1956 nebylo [[Kontrarevoluce\|kontrarevolucí]], nýbrž lidovým [[povstání]]m.		Dne [[27. září]] [[1987]] bylo v obci [[Lakiteleku]] založeno [[Magyar Demokrata Fórum]], soustřeďující ve svých řadách výkvět maďarské demokratické inteligence. [[30. března]] [[1988]] vznikla politická strana [[Fidesz]] a [[13. listopadu]] strana [[SZDSZ]]. Také uvnitř samotné [[MSZMP]] sílily reformní tendence. Na jarním sjezdu strany překvapivě posílila moc reformistů, kteří požadovali odchod Kádára. Ten byl [[22. května]] 1988 odvolán z funkce generálního tajemníka [[MSZMP]] a nahrazen [[Károly Grósz]]em. [[24. listopadu]] se novým premiérem stal [[Miklós Németh]]. V lednu [[1989]] došlo k rozhodnutí ústředního výboru MSZMP, inspirované [[Imre Pozsgay]]m, které potvrdilo, že povstání v roce 1956 nebylo [[Kontrarevoluce\|kontrarevolucí]], nýbrž lidovým [[povstání]]m.

Řádka 100:		Řádka 99:
	Mezi červnem a zářím 1989 se sešli zástupci [[MSZMP]], opozičního Kulatého stolu a tzv. Třetí strany a diskutovali o hlavních problémech procesu na jednáních Národního kulatého stolu. Dne [[18. září]] podepsali dohodu, v níž zdůraznili své odhodlání vytvořit právní a politické podmínky pro přechod k pluralitní demokracii a k vládě práva a překonat vleklou společensko-hospodářskou krizi. Na počátku října byl svolán mimořádný XIV. sjezd [[MSZMP]], který se stal jejím posledním. [[7. října]], z iniciativy reformních komunistů, vznikla nová strana - [[Magyar Szocialista Párt]] v čele s [[Rezső Nyers]]em. Členství nebylo převedeno a ze 700 000 členů MSZMP se členy [[MSZP]] stalo jen 50 000 lidi. Krátce nato byla zrušena Lidová milice.		Mezi červnem a zářím 1989 se sešli zástupci [[MSZMP]], opozičního Kulatého stolu a tzv. Třetí strany a diskutovali o hlavních problémech procesu na jednáních Národního kulatého stolu. Dne [[18. září]] podepsali dohodu, v níž zdůraznili své odhodlání vytvořit právní a politické podmínky pro přechod k pluralitní demokracii a k vládě práva a překonat vleklou společensko-hospodářskou krizi. Na počátku října byl svolán mimořádný XIV. sjezd [[MSZMP]], který se stal jejím posledním. [[7. října]], z iniciativy reformních komunistů, vznikla nová strana - [[Magyar Szocialista Párt]] v čele s [[Rezső Nyers]]em. Členství nebylo převedeno a ze 700 000 členů MSZMP se členy [[MSZP]] stalo jen 50 000 lidi. Krátce nato byla zrušena Lidová milice.

-	~~[[Soubor:Goncz arpad.jpg\|thumb\|left\|[[Árpád Göncz]]]]~~
	Došlo k uzákonění prozatímní ústavy, která nahradila komunistickou z roku [[1949]]. Zaručovala pokojný přechod k [[Tržní ekonomika\|tržní ekonomice]], občanskou demokracii, [[Základní lidská práva\|lidská práva]] a výslovně zakazovala výkon vládní moci jen jednou stranou. Prezidiální rada byla zrušena a nahrazena [[Prezident Maďarska\|úřadem prezidenta republiky]] se značně omezenými funkcemi.		Došlo k uzákonění prozatímní ústavy, která nahradila komunistickou z roku [[1949]]. Zaručovala pokojný přechod k [[Tržní ekonomika\|tržní ekonomice]], občanskou demokracii, [[Základní lidská práva\|lidská práva]] a výslovně zakazovala výkon vládní moci jen jednou stranou. Prezidiální rada byla zrušena a nahrazena [[Prezident Maďarska\|úřadem prezidenta republiky]] se značně omezenými funkcemi.

Řádka 116:		Řádka 114:
	\| jazyk = Čeština}}</ref> Krátce poté byla z budovy parlamentu odstraněna rudá hvězda. Tak skončila 40 let trvající existence Maďarské lidové republiky.		\| jazyk = Čeština}}</ref> Krátce poté byla z budovy parlamentu odstraněna rudá hvězda. Tak skončila 40 let trvající existence Maďarské lidové republiky.

		+	[[Soubor:GönczÁrpád.jpg\|thumb\|240px\|[[Árpád Göncz]] (1999)]]
	[[Parlamentní volby v Maďarsku 1990\|První svobodné volby]] se konaly [[25. března]] 1990, ve kterých jasně zvítězilo pravicové [[Magyar Demokrata Fórum]] se ziskem 164 mandátů. Na druhém místě skončilo rovněž pravicové [[SZDSZ]] se ziskem 93 mandátů a na třetím místě také pravicové [[FKgP]] se 44 křesly. Levicová [[MSZP]] skončila až čtvrtá a jen se 33 mandáty. [[2. května]] [[1990]] se Úřadu prezidenta republiky ujal [[Árpád Göncz]] a [[16. května]] se předsedou vlády stal [[József Antall]]. Prvním krokem jeho demokratické vlády bylo přijetí [[Státní znak Maďarska\|současného státního znaku]] dne [[3. července]] 1990. Poslední vojska [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] opustila [[Maďarsko]] dne [[19. června]] [[1991]].		[[Parlamentní volby v Maďarsku 1990\|První svobodné volby]] se konaly [[25. března]] 1990, ve kterých jasně zvítězilo pravicové [[Magyar Demokrata Fórum]] se ziskem 164 mandátů. Na druhém místě skončilo rovněž pravicové [[SZDSZ]] se ziskem 93 mandátů a na třetím místě také pravicové [[FKgP]] se 44 křesly. Levicová [[MSZP]] skončila až čtvrtá a jen se 33 mandáty. [[2. května]] [[1990]] se Úřadu prezidenta republiky ujal [[Árpád Göncz]] a [[16. května]] se předsedou vlády stal [[József Antall]]. Prvním krokem jeho demokratické vlády bylo přijetí [[Státní znak Maďarska\|současného státního znaku]] dne [[3. července]] 1990. Poslední vojska [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] opustila [[Maďarsko]] dne [[19. června]] [[1991]].

Sysop: 1 revizi

2014-03-11T11:34:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 3. 2014, 11:34

Student85: Nahrazení textu

2011-10-08T18:08:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Maďarská lidová republika''', zkráceně '''MLR''', ({{vjazyce|hu}}: '''Magyar Népköztársaság)''' byl [[socialismus|socialistický]] stát ve střední Evropě existující v letech [[1949]]–[[1989]]. MLR patřila k zemím [[Východní blok|východního bloku]], byla členem [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] a [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].

== Historie ==
=== Po druhé světové válce ===
Jelikož bylo [[Maďarské království]] osvobozeno sovětskou [[Rudá armáda|Rudou armádou]], odehrával se poválečný vývoj již pod sovětským dohledem. V listopadových volbách v roce [[1945]] zvítězila [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|Független Kisgazda Párt]] (''Strana nezávislých malorolníků'') se ziskem 59,90 % hlasů.<ref>[[:hu:Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt]]</ref> [[Magyar Kommunista Párt|MKP]] vedená [[Mátyás Rákosi|Matyášem Rákosim]] obdržela důvěru pouze 17 % lidí. Sovětský maršál [[Vorošilov]] však odmítl vládu samotné [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|FKgP]] a sám ustanovil koaliční vládu s komunisty, kteří drželi několik klíčových pozic.

Po vyhlášení [[Druhá Maďarská republika|Druhé Maďarské republiky]] měly již od počátku nově utvářené orgány státní správy lidově demokratický charakter. Prvním prezidentem byl zvolen [[Zoltán Tildy]], člen [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|Független Kisgazda Párt]] a přívrženec [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], naopak premiérem se stal [[Ferenc Nagy]] rovněž z [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|FKgP]], ale stoupenec západních demokracii. Došlo k postupnému znárodňování dolů a bank. Tehdejší ministr vnitra, komunista [[László Rajk]], nechal jen ze státního aparátu od května do října 1946 propustit více než 60 000 tzv. ''pravicových živlů''. Mezinárodní suverenita a státní hranice byly obnoveny pařížskou mírovou smlouvou [[10. únor]]a [[1947]].

V únoru [[1947]] vyvrcholila štvavá kampaň komunistů proti tajemníkovi [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|FKgP]] [[Béla Kovács|Bélovi Kovácsovi]] jeho zatčením sovětskou vojenskou policií a odvlečením do [[SSSR]]. V květnu téhož roku byl nucen premiér [[Ferenc Nagy]], pod výhrůžkou obvinění ze spiknutí, odstoupit z funkce a následně emigrovat.
[[Soubor:Socialism in Hungary.png|thumb|left|Hvězda na státních barvách - symbol [[Komunismus|komunismu]] v Maďarsku]] V roce [[1947]] se opět konaly volby, ve kterých zvítězila koalice v čele s [[Magyar Kommunista Párt|MKP]]. Ta se dne [[12. června]] [[1948]] sloučila s [[Magyarországi Szociáldemokrata Párt|MSZDP]] do jednotné MDP - [[Magyar Dolgozók Pártja]] (''Maďarská strana pracujících''). Jejím generálním tajemníkem se stal [[Mátyás Rákosi]]. Krátce na to došlo k likvidaci antikomunistické opozice. V březnu 1948 došlo k dalšímu masivnímu znárodňování, tentokrát všech podniků nad 100 zaměstnanců. Započala kolektivizace zemědělství a soustava direktivně řízeného plánovaného hospodářství. V květnu 1949 proběhly volby již na základě jednotné kandidátky Maďarské lidové fronty, kterou volilo 95 % obyvatel. Dne [[15. srpna]] [[1949]] byla vyhlášena Maďarská lidová republika, jejíž ústava, přijatá [[20. srpna]], byla sestavena podle vzoru ústavy [[SSSR]] z roku [[1936]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = PRAŽÁK
| jméno = Richard
| odkaz na autora =
| titul = Stručná historie států - MAĎARSKO
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7277-269-4
| kapitola = Na cestě k současnosti - Ve východním bloku do roku 1956
| strany = 101-103
| jazyk = Čeština}}</ref>

=== Rákosiho éra ===
Rákosi, který se stal vůdcem MLR, začal vyžadovat od svých spolustraníků z [[MDP]] naprostou poslušnost. Jeho největším rivalem byl [[László Rajk]], který se stal ministrem zahraničí. Toho se však už v září [[1949]] Rákosi zbavil tím, že ho dohnal k soudu, kde se [[László Rajk|Rajk]] musel přiznat k tomu, že byl agentem [[Miklós Horthy|Miklóse Horthyho]], [[Lev Davidovič Trockij|Lva Trockého]], [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]] a západního imperialismu. [[László Rajk|Rajk]] byl samozřejmě shledán vinným a následně popraven.<ref>[http://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/historie-madarska/ Cestovatelský průvodce - Historie Maďarska]</ref> Rákosi se v MLR snažil co nejvíce upevnit svoji moc. Kolem 2 tisíc lidí nechal popravit a přes 100 tisíc bylo uvězněno. Přibližně 200 tisíc členů strany, kteří se vůči této politice postavili, bylo vyloučeno. Začali vykonstruované soudní procesy s náboženskými činiteli, bojovníky z [[druhá světová válka|druhé světové války]] a odpůrci režimu. Jeden za druhým byly odsuzováni a mučeni nevinní lidé za směšné a vymyšlené zločiny. Příslušníci [[Államvédelmi Hatóság|ÁVH]] (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech statisíců lidí.

V srpnu [[1952]] byl Rákosi zvolen [[Národní shromáždění (Maďarsko)|Národním shromážděním]] do funkce Předsedy Rady ministrů. Ovšem po smrti Stalina v březnu [[1953]] byl na přímý rozkaz nového vůdce [[SSSR]] [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. Chruščova]] v červnu odvolán a novým premiérem se stal [[Imre Nagy]]. Avšak zarytý stalinista Rakosi zůstal nadále Generálním tajemníkem [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]] a po další tři roky soupeřil s [[Imre Nagy]]em o moc. [[Imre Nagy]] představoval nový směr, zrušil státní kontrolu nad médii a podpořil veřejnou diskusi o politické a ekonomické reformě. Nechal také z vězení propustil antikomunisty a začal mluvit o svobodných volbách a vystoupení MLR z [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. V roce již [[1955]] veřejně mluvil o možnosti Maďarska ''„přijmout status neutrality podle rakouského vzoru“''.

Dne [[9. března]] [[1955]] Rákosi jménem ÚV [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]] obvinil Nagye z revizionismu, protisocialistického nacionalismu a zodpovědnosti za špatnou hospodářskou situaci v zemi. Tisk tento útok podpořil a [[18. dubna]] byl po jednotném hlasování Národního shromáždění sesazen ze svého postu a nahrazen [[András Hegedüs|Andrásem Hegedüsem]]. Pod jeho vedením se stala MLR jedním ze zakládajících členů [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Krátce na to, co [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikita Chruščov]] vystoupil proti [[Kult osobnosti|kultu osobnosti]], byl již v červenci [[1956]] přímo na vyšší sovětský rozkaz Rákosi odvolán ze všech svých stranických funkcí (oficiálně ''„ze zdravotních důvodů“'') a následně poslán do [[SSSR]] na ''„léčbu“''.<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_rakosim.php Totalita.cz - Mátyás RÁKOSI]</ref> Již [[18. července]] [[1956]] byl do funkce generálního tajemníka [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]] zvolen Rákosiho přítel [[Ernő Gerő]]. V MLR se však už množily demonstrace obyvatel proti komunistickému režimu. Tlak veřejnosti si vynutil [[6. října]] 1956 důstojný pohřeb [[László Rajk]]a a dalších nespravedlivě popravených. Objevil se i požadavek na okamžitý odchod sovětských vojsk, veřejný soud s Mátyášem Rákosim a povolání [[Imre Nagy]]e do čela vlády. Na síle nabíraly také požadavky o svobodné volby, zrušení cenzury a důkladnou rehabilitaci nespravedlivě odsouzených.

=== Maďarské povstání 1956 ===
[[Soubor:Hole in flag - Budapest 1956.jpg|thumb|Revoluční [[maďarská vlajka]] na [[Corvin köz]]]]
{{Podrobně|Maďarské povstání}}
Na podzim [[1956]] rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost od [[Sovětský svaz|SSSR]]. První boje Maďarů s vojsky [[Sovětský svaz|sovětské okupační mocnosti]] trvaly od [[23. říjen|23.]] do [[28. říjen|28. října]] [[1956]], kdy [[Moskva]] zdánlivě přistoupila na požadavky nové maďarské vlády. Za necelé tři týdny bylo povstání potlačeno v bojích probíhajících od [[4. listopad|4.]] do [[10. listopad]]u sovětskými vojsky, od [[1. listopad]]u posílenými [[invaze|invazními]] jednotkami. Nakonec však další z poválečných pokusů o osvobození z komunistické nadvlády smetly sovětské tanky.

[[János Kádár]] se k moci dostal jednoduchým kolaborantským způsobem. Poté co [[1. listopadu]] uvítal vyhlášení neutrality Maďarska, opustil vládní ústředí a odebral se na velvyslanectví Sovětského svazu, odkud byl rychle převezen do Moskvy. Sovětskými vůdci byl vybrán, aby jim pomáhal udržovat MLR v kurzu, který by byl pro [[SSSR]] přijatelný. [[Imre Nagy]] mezitím zvládl obnovu demokratického systému koaličních stran z roku 1945. Vládní strana MDP se [[2. listopadu]] přetransformovala na [[MSZMP]]. Dne [[4. listopadu]] Kádár utvořil kolaborantskou tzv. revoluční dělnicko-rolnickou vládu a povolal do země sovětské oddíly, které mezitím [[Budapešť]] opustily. Téhož dne se po ranním rozhlasovém volání Imre Nagye ozval Kádárův hlas z vysílací stanice v [[Szolnok]]u a vyzýval jménem nově utvořené revoluční dělnicko-rolnické vlády k boji proti kontrarevoluci po boku sovětské armády. Dne [[7. listopadu]] se na sovětských tancích spolu se svou vládou vrátil do Budapešti, kde se stal předsedou Prozatímního výkonného výboru [[MSZMP]], do funkce generálního tajemníka strany byl zvolen až na sjezdu dne [[26. února]] [[1957]].

=== Kádárova éra ===
{{Podrobně|Kádárova éra}}
[[János Kádár]] se stal předsedou promoskevské vlády, která do ledna [[1957]] potlačila poslední zbytky svobody. Pod jeho vedením začala strana sílit a do června 1957 vzrostl počet členů na zhruba 346 000 osob. [[21. března]] 1957 byla založena organizace [[KISZ]], který měl na starosti výchovu mládeže v komunistickém duchu. [[27. května]] 1957 došlo k podepsání smlouvy o dočasném pobytu sovětských jednotek v MLR. Jejich počet se stabilizoval asi na 80 000 mužích.

Již v lednu 1957 byly zavedeny mimořádné soudy (stejně jako v letech 1919–1920), které měly potrestat všechny politiky a bojovníky, kteří stáli na straně revoluce. Obžalováno bylo celkem 35 000 lidí, z toho bylo uděleno 22 000 trestů odnětí svobody (uvězněn byl například i pozdější první prezident MR [[Árpád Göncz]]) a 229 trestů smrti, ovšem ve skutečnosti bylo popravených asi 350 lidí. Odsouzení k trestu smrti byli zpravidla ozbrojení povstalci a osoby, které se v době povstání dostaly do funkcí v továrnách nebo úřadech. Dalších 13 000 osob bylo posláno do znovu otevřených internačních táborů a přes 200 000 lidí emigrovalo z opět nesvobodného Maďarska na [[Západ]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny Maďarska
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989)
| strany = 390-398
| jazyk = Čeština}}</ref>

Největší význam pro Kádára a jeho komunisty měl vykonstruovaný proces s [[Imre Nagy]]em a jeho spolupracovníky, který se konal na jaře [[1958]]. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k trestu smrti. Bývalý premiér [[Imre Nagy]], jeho poradce [[Miklós Gimes]] a ministr obrany [[Pál Maléter]] byli popraveni [[16. června]] 1958. Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.

V 60. letech Kadár, který předtím vedl útok proti revolucionářům, vyhlásil všeobecnou amnestii a oznámil novou politiku „''kdo není proti nám, je s námi''“, tak se zrodil tzv. „[[gulášový socialismus]]“ nebo také „[[kádárismus]]“. V roce [[1966]] Ústřední výbor zavedl tzv. Nový ekonomický mechanismus, v rámci něhož se mělo přebudovat hospodářství a zvýšit produktivita tak, aby Maďarsko bylo na světových trzích více konkurenceschopné. Ovšem v roce [[1968]] se MLR, pod výhrůžkou vyhlášení [[Stanné právo|stanného práva]], musela účastnit [[Invaze do Československa|srpnové invaze do ČSSR]]. I přesto hospodářská reforma nabývala na intenzitě a v letech [[1968]] – [[1978]] vedla k hospodářskému rozvoji. V drobném podnikání se rozšiřovala oblast soukromého sektoru a vzrůstal i počet soukromě hospodařících zemědělců.

Od počátku 80. let docházelo k hospodářské stagnaci, která se logicky dostavila po vyčerpání všech možností extenzivního vývoje. S růstem hospodářských potíží dochází i k napětí v sociální oblasti. Společnost začala vyžadovat větší svobodu v politické a kulturní sféře. Maďarská zahraniční politika se otevřela více Západu a celkově se MLR začala formovat v demokracii západní typu. Ve volbách v roce 1983 bylo poprvé dovoleno kandidovat nestraníkům.

=== Pád komunismu ===
{{Podrobně|Pád komunismu v Maďarsku}}

Dne [[27. září]] [[1987]] bylo v obci [[Lakiteleku]] založeno [[Magyar Demokrata Fórum]], soustřeďující ve svých řadách výkvět maďarské demokratické inteligence. [[30. března]] [[1988]] vznikla politická strana [[Fidesz]] a [[13. listopadu]] strana [[SZDSZ]]. Také uvnitř samotné [[MSZMP]] sílily reformní tendence. Na jarním sjezdu strany překvapivě posílila moc reformistů, kteří požadovali odchod Kádára. Ten byl [[22. května]] 1988 odvolán z funkce generálního tajemníka [[MSZMP]] a nahrazen [[Károly Grósz]]em. [[24. listopadu]] se novým premiérem stal [[Miklós Németh]]. V lednu [[1989]] došlo k rozhodnutí ústředního výboru MSZMP, inspirované [[Imre Pozsgay]]m, které potvrdilo, že povstání v roce 1956 nebylo [[Kontrarevoluce|kontrarevolucí]], nýbrž lidovým [[povstání]]m.

Události začaly nabírat rychlý spád. Na jaře [[1989]] byl [[János Kádár]] uvolněn ze všech svých funkcí a krátce na to dne [[6. července]] zemřel, ve stejný den, kdy byl rehabilitován [[Imre Nagy]], kterého nechal v roce 1958 popravit. Ve chvíli, kdy maďarský Nejvyšší soud oznamoval verdikt o rehabilitaci Nagye, vstoupil do místnosti neznámý muž a řekl: „''Kádár je mrtvý''.“<ref>[http://encyklopedia.sme.sk/clanok.asp?cl=893951 Kádár János - Encyklópedia SME]</ref> O chvíli dříve [[16. června]], přesně po 31 letech od popravy, se v Budapešti na [[Hősök tere]] za účasti 300 000 lidí konal jedenáctihodinový pohřeb [[Imre Nagy]]e a dalších zavražděných vůdců, včetně prázdné rakve symbolizující všechny neznámé bojovníky z [[Maďarské povstání|povstání]] 1956. Na tomto pohřbu vystoupil pozdější premiér, v té době mladý vysokoškolský student [[Viktor Orbán]] ([[Fidesz]]) se svým projevem, ve kterém otevřeně prohlásil, že je nutné jednat o stažení sovětských vojsk z Maďarska a skoncovat s komunismem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Pád komunismu v Maďarsku - Pohřeb Imré Nagye
| periodikum = Studená válka.cz
| odkaz na periodikum = http://studena.valka.cz/
| datum vydání =
| den vydání =
| měsíc vydání =
| rok vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://studena.valka.cz/pad_komunismu_v_madarsku.htm#Poh%C5%99eb%20Imr%C3%A9%20Nagye
| issn =
}}</ref> Za svá slova sklidil bouřlivý potlesk. Tento akt se stal symbolem rozbřesku nové maďarské éry.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hebbert
| jméno = Charles
| příjmení2 = Richardson
| jméno2 = Dan
| titul = Budapešť
| vydavatel = Nakladatelství JOTA
| místo = Brno
| rok = 2004
| isbn = 80-7217-278-6
| kapitola = Hősök tere a okolí
| strany = 109
| jazyk = Čeština}}</ref>

Mezi červnem a zářím 1989 se sešli zástupci [[MSZMP]], opozičního Kulatého stolu a tzv. Třetí strany a diskutovali o hlavních problémech procesu na jednáních Národního kulatého stolu. Dne [[18. září]] podepsali dohodu, v níž zdůraznili své odhodlání vytvořit právní a politické podmínky pro přechod k pluralitní demokracii a k vládě práva a překonat vleklou společensko-hospodářskou krizi. Na počátku října byl svolán mimořádný XIV. sjezd [[MSZMP]], který se stal jejím posledním. [[7. října]], z iniciativy reformních komunistů, vznikla nová strana - [[Magyar Szocialista Párt]] v čele s [[Rezső Nyers]]em. Členství nebylo převedeno a ze 700 000 členů MSZMP se členy [[MSZP]] stalo jen 50 000 lidi. Krátce nato byla zrušena Lidová milice.

[[Soubor:Goncz arpad.jpg|thumb|left|[[Árpád Göncz]]]]
Došlo k uzákonění prozatímní ústavy, která nahradila komunistickou z roku [[1949]]. Zaručovala pokojný přechod k [[Tržní ekonomika|tržní ekonomice]], občanskou demokracii, [[Základní lidská práva|lidská práva]] a výslovně zakazovala výkon vládní moci jen jednou stranou. Prezidiální rada byla zrušena a nahrazena [[Prezident Maďarska|úřadem prezidenta republiky]] se značně omezenými funkcemi.

Změna ústavy byla uzákoněna [[23. října]] [[1989]] v den výročí počátku protikomunistického [[Maďarské povstání|Maďarského povstání]] z roku 1956. Téhož dne byl předseda parlamentu [[Mátyás Szűrös]] zvolen prozatímním prezidentem a v pravé poledne z balkónu [[Országház]]u slavnostně vyhlásil Maďarskou republiku ([[Třetí Maďarská republika]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny Maďarska
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989)
| strany = 420-425
| jazyk = Čeština}}</ref> Krátce poté byla z budovy parlamentu odstraněna rudá hvězda. Tak skončila 40 let trvající existence Maďarské lidové republiky.

[[Parlamentní volby v Maďarsku 1990|První svobodné volby]] se konaly [[25. března]] 1990, ve kterých jasně zvítězilo pravicové [[Magyar Demokrata Fórum]] se ziskem 164 mandátů. Na druhém místě skončilo rovněž pravicové [[SZDSZ]] se ziskem 93 mandátů a na třetím místě také pravicové [[FKgP]] se 44 křesly. Levicová [[MSZP]] skončila až čtvrtá a jen se 33 mandáty. [[2. května]] [[1990]] se Úřadu prezidenta republiky ujal [[Árpád Göncz]] a [[16. května]] se předsedou vlády stal [[József Antall]]. Prvním krokem jeho demokratické vlády bylo přijetí [[Státní znak Maďarska|současného státního znaku]] dne [[3. července]] 1990. Poslední vojska [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] opustila [[Maďarsko]] dne [[19. června]] [[1991]].

== Státní zřízení ==
[[Soubor:Mszmp.png|thumb|Logo [[MSZMP]]]]
Podle ústavy z roku [[1949]], novelizované v roce [[1972]] a [[1983]], byla Maďarská lidová republika socialistický stát, budující socialistickou společnost na [[Marxismus|marxisticko]]-[[Leninismus|leninských]] principech a všechna moc leží v moc lidu pod vedením [[Magyar Szocialista Munkáspárt]] (do roku [[1956]] [[Magyar Dolgozók Pártja]]).

=== Nejvyšší státní orgány ===
==== Národní shromáždění ====

Nejvyšším státním orgánem a lidovým zastupitelským orgánem MLR bylo '''[[Országgyűlés]]''' (''Národní shromáždění''). Tvořili jej poslanci volení vždy na 4 roky. Jeden mandát připadal zhruba na 30 tisíc obyvatel.

Národní shromáždění mělo pravomoc:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = ČIERNA-LANTAYOVÁ
| jméno = Dagmar
| odkaz na autora =
| titul = Maďarská lidová republika
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| isbn =
| kapitola = Státní zřízení
| strany = 60
| jazyk = Čeština}}</ref>

* ústavodárnou
* zákonodárnou
* volit a odvolávat Prezidiální radu a radu ministrů
* volit a odvolávat předsedu Nejvyššího soudu a generálního prokurátora
* projednávat a svalovat program vlády
* stanovit národohospodářské plány
* určovat státní rozpočet a kontrolovat jeho plnění
* ratifikovat mezinárodní smlouvy
* rozhodovat o otázkách války a míru

==== [[Prezidiální rada Maďarské lidové republiky|Prezidiální rada]] ====

Funkci kolektivní hlavy státu vykonává '''Elnöki Tanácsa''' (''[[Prezidiální rada Maďarské lidové republiky|Prezidiální rada]]''), která se skládá z jednadvaceti členů – předsedy, tajemníka, dvou náměstků a dalších 17 členů. Předseda Prezidiální rady byl hlavou státu, tedy jakoby prezidentem republiky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = ČIERNA-LANTAYOVÁ
| jméno = Dagmar
| odkaz na autora =
| titul = Maďarská lidová republika
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| isbn =
| kapitola = Státní zřízení
| strany = 62
| jazyk = Čeština}}</ref><ref>[[:hu:Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa]]</ref>

Seznam předsedů [[Prezidiální rada Maďarské lidové republiky|Prezidiální rady MLR]]:

* [[23. srpen|23. srpna]] [[1949]] - [[26. duben|26. dubna]] [[1950]] : [[Árpád Szakasits]]
* [[26. duben|26. dubna]] [[1950]] - [[14. srpen|14. srpna]] [[1952]] : [[Sándor Rónai]]
* [[14. srpen|14. srpna]] [[1952]] - [[13. duben|13. dubna]] [[1967]] : [[István Dobi]]
* [[13. duben|13. dubna]] [[1967]] - [[29. červen|29. června]] [[1987]] : [[Pál Losonczi]]
* [[25. červen|25. června]] [[1987]] - [[29. červen|29. června]] [[1988]] : [[Károly Németh]]
* [[29. červen|29. června]] [[1988]] - [[18. říjen|18. října]] [[1989]] : [[Brunó Straub]]

==== Rada ministrů ====

Nejvyšším orgánem státní správy byl '''Minisztertanács''' (''Rada ministrů'').

MLR měla k 30. červnu 1985 celkem 13 ministerstev:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = ČIERNA-LANTAYOVÁ
| jméno = Dagmar
| odkaz na autora =
| titul = Maďarská lidová republika
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| isbn =
| kapitola = Státní zřízení
| strany = 65
| jazyk = Čeština}}</ref>
{| width="50%"
|-----
| width="50%" valign="top" |
* dopravy a spojů
* financí
* kultury a školství
* národní obrany
* průmyslu
* spravedlnosti
* stavebnictví a urbanizace
| width="50%" valign="top" |
* vnitra
* vnitřního obchodu
* zahraničí
* zahraničního obchodu
* zdravotnictví
* zemědělství a potravinářství
|}

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{| cellspacing="0" cellpadding="5px" border="0"
|-
| [[Soubor:Flag of Hungary 1949-1956.png|border|center|100px]]
|valign="top"| [[Maďarská vlajka|Státní vlajka]] (1949-1956) obsahující [[Státní znak Maďarska|státní znak]] (''[[Rákosi-címer]]'') s rudou hvězdou.
|-
| [[Soubor:Flag of the Hungarian Revolution (1956).png|border|center|100px]]
|valign="top"| [[Maďarská vlajka|Vlajka povstání]] (1956) s vystřiženým státním znakem.
|-
| [[Soubor:Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).png|border|center|100px]]
|valign="top"| [[Maďarská vlajka|Státní vlajka]] (1956-1957) obsahující [[Státní znak Maďarska|státní znak]] (''[[Kossuth-címer]]'').
|-
| [[Soubor:Civil Ensign of Hungary.png|border|center|100px]]
|valign="top"| [[Maďarská vlajka|Státní vlajka]] (1957-1989) již nový [[Státní znak Maďarska|státní znak]] (''[[Kádár-címer]]'') neobsahovala.
|}

=== Znak ===

{| cellspacing="0" cellpadding="5px" border="0"
|-
| [[Soubor:Coat of arms of Hungary (1949-1956).png|center|100px]]
|valign="top"| [[Státní znak Maďarska|Státní znak]] (1949-1956) tzv. '''[[Rákosi-címer]]''' (''Rákosiho znak'').
|-
| [[Soubor:Kossuth Coat of Arms.png|center|100px]]
|valign="top"| [[Státní znak Maďarska|Státní znak]] (1956-1957) tzv. '''[[Kossuth-címer]]''' (''Kossuthův znak''). Tento znak vznikl v [[Uhersko|Uhersku]] roku 1848 a v novodobém Maďarsku se používal v letech 1918-1919 a 1946-1949.
|-
| [[Soubor:Hungary Communist seal 2nd 1957.png|center|100px]]
|valign="top"| [[Státní znak Maďarska|Státní znak]] (1957-1989) tzv. '''[[Kádár-címer]]''' (''Kádárův znak'').
|}

=== Hymna ===

Státní hymnou MLR byl '''[[Himnusz]]''' od [[Ferenc Kölcsey|Ference Kölcseye]] a [[Ferenc Erkel|Ference Erkela]].

Protože se hymna obrací k Bohu, hrála se z rozhodnutí Rákosiho vlády od roku [[1949]] pouze v instrumentální verzi. Generální tajemník [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]] [[Mátyás Rákosi]] dokonce požádal hudebního skladatele [[Zoltán Kodály|Zoltána Kodályho]], aby napsal novou, komunisticky orientovanou státní hymnu, ale Kodály odmítl.
Během [[Maďarské povstání|povstání]] se text opět začal používat. [[János Kádár]] se později pokusil nahradit Himnusz skladbou '''[[Szózat]]''', ovšem také selhal. Po pádu komunistického režimu v roce [[1989]] se Himnusz stal oficiální státní hymnou současné [[Maďarsko|Maďarské republiky]].

=== Státní svátek ===

Státním svátkem MLR byl [[4. duben]], neboť v tento den v roce [[1945]] dovršila [[Rudá armáda]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] osvobození Maďarska (v té době [[Maďarský stát]]).

== Hospodářství ==
=== Průmysl ===

V roce [[1985]] bylo v MLR 1930 průmyslových závodů, z nichž bylo 974 národních podniků a 956 výrobních družstev. Nejvýznamnějším střediskem průmyslu bylo hlavní město [[Budapešť]], kde byla zastoupena všechna průmyslová odvětví, především [[průmysl]] elektrotechnický, strojírenský, chemický, potravinářský a farmaceutický. Další průmyslová střediska byla v okolí [[Budapešť|Budapešti]] a dále v pásu táhnoucím se od jihozápadních hranic přes Zadunajskou pahorkatinu až k hranicím na východě.

=== Zemědělství ===

Násilnou [[Kolektivizace|kolektivizací]] v počátcích budování socialismu v MLR bylo založeno 2800 zemědělských výrobních družstev a 200 státních statků, takže socialistický sektor obhospodařoval 99 % veškeré orné půdy v MLR. V letech [[1955]]–[[1985]] vzrostly výsledky rostlinné výroby na 181 % a živočišné výroby na 255 %. Průměrná dojivost dosahovala 4 380 litrů ročně. V živočišné výrobě převažoval chov hovězího a vepřového dobytka, značně se rozvíjel i chov ovcí a drůbeže. V rostlinné výrobě bylo důležité pěstování ovoce, zeleniny, obilnin, pícnin a tabáku. Lesy zabíraly v MLR pouze 13,5 % veškeré plochy.

=== Doprava ===

[[Budapešť]] vždy měla v dopravním systému Maďarska dominantní postavení, v období MLR tomu nebylo jinak. O budapešťský dopravní uzel se opírala železniční i dopravní síť celé země.

==== Železniční doprava ====
[[Soubor:Mk49.jpg|thumb|Historická lokomotiva MK49 na [[Gyermekvasút]]]]
Železniční síť MLR měřila asi 8 900km. Všechny hlavní železniční koridory byly elektrifikovány a paprskovitě se z [[Budapešť|Budapešti]] rozbíhají po celé zemi. Hlavním provozovatelem železniční dopravy jsou [[Magyar Államvasutak|Maďarské státní železnice]] (MÁV). V letech [[1948]]–[[1950]] byla [[Maďarský komunistický svaz mládeže|maďarskými mládežníky]] vybudována '''Úttörővasút''' (''Pionýrská železnice''), od roku [[1990]] nesoucí název '''[[Gyermekvasút]]''' (''Dětská železnice'').

==== Silniční doprava ====

V roce [[1985]] bylo v MLR 29 633 kilometrů silnic, včetně 167 kilometrů dálnic. Také u silniční sítě se uplatňuje centrální poloha hlavního města. Velmi hustá byla síť autobusových linek autodopravce '''[[VOLÁN]]''', která dosahovala 26 154 kilometrů.

==== Lodní a Letecká doprava ====

Lodní doprava v MLR využívala 1300 kilometrů splavných vod, z nichž se část používá i k pravidelné osobní dopravě. Velké říční přístavy jsou ve městech [[Budapešť]], [[Győr]], [[Komárom]], [[Dunaújváros]], [[Baja]], [[Szolnok]] a [[Szeged]].

Nejvýznamnějším letištěm v MLR bylo (a je dodnes) [[Letiště Budapešť-Ferihegy|Mezinárodní letiště Ferihegy]] v [[Budapešť|Budapešti]], odkud odlétala letadla do 37 měst v 29 státech. Ve vnitrostátní přepravě byla letecká doprava zrušena pro malé vzdálenosti.

=== Zdroje ===
* KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
* PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
* IRMANOVÁ, Eva. Maďarsko v éře sovětizace. Ústí nad Labem : albis international, 2008. 384 s. ISBN 978-80-86971-99-5.
* TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha : Nakladatelství Olympia, 1988. 276 s.
* LAUFER, Josef. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha : Nakladatelství Olympia, 19883. 244 s.
* ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 288 s.

=== Související články ===
* [[Maďarsko]]
* [[Dějiny Maďarska]]
* [[Magyar Szocialista Munkáspárt]]
* [[Seznam významných událostí dějin Maďarska]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://studena.valka.cz/madarsko_1956.htm Studená válka.cz - Maďarské povstání 1956]
* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/mad56.php Totalita.cz - Události v Maďarsku v roce 1956]
* [http://studena.valka.cz/pad_komunismu_v_madarsku.htm Studená válka.cz - Pád komunismu v Maďarsku]
* [http://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/historie-madarska/ Infoglobe.cz - Historie Maďarska]

{{Dějiny Maďarska}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Komunistický režim v Maďarsku]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Maďarska]]