<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mach%C5%AFv_princip</id>
		<title>Machův princip - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mach%C5%AFv_princip"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-09T05:03:10Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=2398036&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „&lt;/math&gt;“ textem „\)&lt;/big&gt;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=2398036&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-08-14T14:52:41Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&amp;lt;/math&amp;gt;“ textem „\)&amp;lt;/big&amp;gt;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 14. 8. 2022, 14:52&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = anglicky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = anglicky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; jeho princip lze formulovat dvěma různými způsoby: slabým a silným. '''Slabý Machův princip''' zavrhuje [[Isaac Newton|Newtonův]] absolutní [[prostor]] jako zbytečnost a nahrazuje ho [[vztažná soustava|vztažnou soustavou]] spojenou s nepohyblivými hvězdami. Tím zároveň také nahrazuje [[první Newtonův zákon]] formulí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; jeho princip lze formulovat dvěma různými způsoby: slabým a silným. '''Slabý Machův princip''' zavrhuje [[Isaac Newton|Newtonův]] absolutní [[prostor]] jako zbytečnost a nahrazuje ho [[vztažná soustava|vztažnou soustavou]] spojenou s nepohyblivými hvězdami. Tím zároveň také nahrazuje [[první Newtonův zákon]] formulí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:&amp;lt;big&amp;gt;\(\frac{d^2 (\frac{\sum m_ir_i}{\sum m_i}) }{dt^2}=0,&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:&amp;lt;big&amp;gt;\(\frac{d^2 (\frac{\sum m_ir_i}{\sum m_i}) }{dt^2}=0,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\)&lt;/ins&gt;&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;kde suma je přes hmotnosti &amp;lt;big&amp;gt;\(m_i&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt; všech těles ve vesmíru, přičemž vzdálená tělesa jsou důležitější, protože suma v čitateli obsahuje vzdálenost &amp;lt;big&amp;gt;\(r_i&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt;. Ve vesmíru s dostatečně statickými vzdálenými tělesy pak tento výraz vede k setrvačnosti těles v „[[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]]“. Mach si byl vědom, že tato rovnice sama o sobě nemůže nahradit celou [[Klasická mechanika|newtonovskou mechaniku]], a také, že v nekonečném vesmíru by nutně setrvačnost všech těles byla nekonečná. Připouštěl i, že rovnice nemusí být platná ve vesmíru, ve kterém by se vzdálené hvězdy navzájem rychle pohybovaly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;kde suma je přes hmotnosti &amp;lt;big&amp;gt;\(m_i&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\)&lt;/ins&gt;&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt; všech těles ve vesmíru, přičemž vzdálená tělesa jsou důležitější, protože suma v čitateli obsahuje vzdálenost &amp;lt;big&amp;gt;\(r_i&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\)&lt;/ins&gt;&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt;. Ve vesmíru s dostatečně statickými vzdálenými tělesy pak tento výraz vede k setrvačnosti těles v „[[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]]“. Mach si byl vědom, že tato rovnice sama o sobě nemůže nahradit celou [[Klasická mechanika|newtonovskou mechaniku]], a také, že v nekonečném vesmíru by nutně setrvačnost všech těles byla nekonečná. Připouštěl i, že rovnice nemusí být platná ve vesmíru, ve kterém by se vzdálené hvězdy navzájem rychle pohybovaly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Oproti slabému principu, '''Machův silný princip''' má ambice newtonovskou mechaniku nahradit a je relativistický, protože počítá jen s relativními vzdálenostmi a jejich časovými [[derivace]]mi. Machovi následníci ([[Julian Barbour|Barbour]], [[Bruno Bertotti|Bertotti]]) z něj odstranili i absolutní čas. Známá je Machova kritika Newtonova experimentu s rotujícím kbelíkem plným vody. Mach odstředivé síly, které tvarují hladinu vody v kbelíku, vysvětloval jako důsledek relativního zrychlení obsahu kbelíku vůči hmotě ve vesmíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt; Podle něj by experiment dopadl stejně, kdyby kbelík stál a točil se kolem něho celý vesmír.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Oproti slabému principu, '''Machův silný princip''' má ambice newtonovskou mechaniku nahradit a je relativistický, protože počítá jen s relativními vzdálenostmi a jejich časovými [[derivace]]mi. Machovi následníci ([[Julian Barbour|Barbour]], [[Bruno Bertotti|Bertotti]]) z něj odstranili i absolutní čas. Známá je Machova kritika Newtonova experimentu s rotujícím kbelíkem plným vody. Mach odstředivé síly, které tvarují hladinu vody v kbelíku, vysvětloval jako důsledek relativního zrychlení obsahu kbelíku vůči hmotě ve vesmíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt; Podle něj by experiment dopadl stejně, kdyby kbelík stál a točil se kolem něho celý vesmír.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=2397349&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „&lt;math&gt;“ textem „&lt;big&gt;\(“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=2397349&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-08-14T14:49:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&amp;lt;math&amp;gt;“ textem „&amp;lt;big&amp;gt;\(“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 14. 8. 2022, 14:49&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = anglicky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = anglicky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; jeho princip lze formulovat dvěma různými způsoby: slabým a silným. '''Slabý Machův princip''' zavrhuje [[Isaac Newton|Newtonův]] absolutní [[prostor]] jako zbytečnost a nahrazuje ho [[vztažná soustava|vztažnou soustavou]] spojenou s nepohyblivými hvězdami. Tím zároveň také nahrazuje [[první Newtonův zákon]] formulí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; jeho princip lze formulovat dvěma různými způsoby: slabým a silným. '''Slabý Machův princip''' zavrhuje [[Isaac Newton|Newtonův]] absolutní [[prostor]] jako zbytečnost a nahrazuje ho [[vztažná soustava|vztažnou soustavou]] spojenou s nepohyblivými hvězdami. Tím zároveň také nahrazuje [[první Newtonův zákon]] formulí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt;\frac{d^2 (\frac{\sum m_ir_i}{\sum m_i}) }{dt^2}=0,&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\(&lt;/ins&gt;\frac{d^2 (\frac{\sum m_ir_i}{\sum m_i}) }{dt^2}=0,&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;kde suma je přes hmotnosti &amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt;m_i&amp;lt;/math&amp;gt; všech těles ve vesmíru, přičemž vzdálená tělesa jsou důležitější, protože suma v čitateli obsahuje vzdálenost &amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;math&lt;/del&gt;&amp;gt;r_i&amp;lt;/math&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt;. Ve vesmíru s dostatečně statickými vzdálenými tělesy pak tento výraz vede k setrvačnosti těles v „[[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]]“. Mach si byl vědom, že tato rovnice sama o sobě nemůže nahradit celou [[Klasická mechanika|newtonovskou mechaniku]], a také, že v nekonečném vesmíru by nutně setrvačnost všech těles byla nekonečná. Připouštěl i, že rovnice nemusí být platná ve vesmíru, ve kterém by se vzdálené hvězdy navzájem rychle pohybovaly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;kde suma je přes hmotnosti &amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\(&lt;/ins&gt;m_i&amp;lt;/math&amp;gt; všech těles ve vesmíru, přičemž vzdálená tělesa jsou důležitější, protože suma v čitateli obsahuje vzdálenost &amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;big&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;\(&lt;/ins&gt;r_i&amp;lt;/math&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt;. Ve vesmíru s dostatečně statickými vzdálenými tělesy pak tento výraz vede k setrvačnosti těles v „[[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]]“. Mach si byl vědom, že tato rovnice sama o sobě nemůže nahradit celou [[Klasická mechanika|newtonovskou mechaniku]], a také, že v nekonečném vesmíru by nutně setrvačnost všech těles byla nekonečná. Připouštěl i, že rovnice nemusí být platná ve vesmíru, ve kterém by se vzdálené hvězdy navzájem rychle pohybovaly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Oproti slabému principu, '''Machův silný princip''' má ambice newtonovskou mechaniku nahradit a je relativistický, protože počítá jen s relativními vzdálenostmi a jejich časovými [[derivace]]mi. Machovi následníci ([[Julian Barbour|Barbour]], [[Bruno Bertotti|Bertotti]]) z něj odstranili i absolutní čas. Známá je Machova kritika Newtonova experimentu s rotujícím kbelíkem plným vody. Mach odstředivé síly, které tvarují hladinu vody v kbelíku, vysvětloval jako důsledek relativního zrychlení obsahu kbelíku vůči hmotě ve vesmíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt; Podle něj by experiment dopadl stejně, kdyby kbelík stál a točil se kolem něho celý vesmír.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Oproti slabému principu, '''Machův silný princip''' má ambice newtonovskou mechaniku nahradit a je relativistický, protože počítá jen s relativními vzdálenostmi a jejich časovými [[derivace]]mi. Machovi následníci ([[Julian Barbour|Barbour]], [[Bruno Bertotti|Bertotti]]) z něj odstranili i absolutní čas. Známá je Machova kritika Newtonova experimentu s rotujícím kbelíkem plným vody. Mach odstředivé síly, které tvarují hladinu vody v kbelíku, vysvětloval jako důsledek relativního zrychlení obsahu kbelíku vůči hmotě ve vesmíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt; Podle něj by experiment dopadl stejně, kdyby kbelík stál a točil se kolem něho celý vesmír.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=529349&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=529349&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-02-16T11:50:44Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 16. 2. 2014, 11:50&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=529348&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mach%C5%AFv_princip&amp;diff=529348&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-04-18T15:52:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Machův princip''' je poměrně vágně formulovaná [[hypotéza]] [[Ernst Mach|Ernsta Macha]], podle které je [[setrvačnost]] [[těleso|těles]] způsobena [[gravitace|gravitačním]] působením okolní, i velmi vzdálené [[hmota|hmoty]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato představa ovlivnila [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]] při tvorbě [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během času se obejvilo mnoho různých, obvykle konkrétnějších, formulací tohoto principu. První se objevily dokonce již před Machem. Zmiňuje se o něm i [[George Berkeley]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;berkeley1&amp;quot;&amp;gt;{{citace monografie | jméno = George | příjmení = Berkeley | název = The Principles of Human Knowledge | rok=1726 |jazyk= anglicky}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slabý a silný Machův princip ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoli Mach sám tak nikdy nečinil,&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Huggett&lt;br /&gt;
 | jméno = Nick&lt;br /&gt;
 | příjmení2 = Hoefer&lt;br /&gt;
 | jméno2 = Carl&lt;br /&gt;
 | titul = Absolute and Relational Theories of Space and Motion&lt;br /&gt;
 | url = http://plato.stanford.edu/entries/spacetime-theories/#8&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2006-08-11&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2008-04-08&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Metaphysics Research Lab, CSLI, Stanford University&lt;br /&gt;
 | jazyk = anglicky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; jeho princip lze formulovat dvěma různými způsoby: slabým a silným. '''Slabý Machův princip''' zavrhuje [[Isaac Newton|Newtonův]] absolutní [[prostor]] jako zbytečnost a nahrazuje ho [[vztažná soustava|vztažnou soustavou]] spojenou s nepohyblivými hvězdami. Tím zároveň také nahrazuje [[první Newtonův zákon]] formulí&lt;br /&gt;
:&amp;lt;math&amp;gt;\frac{d^2 (\frac{\sum m_ir_i}{\sum m_i}) }{dt^2}=0,&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
kde suma je přes hmotnosti &amp;lt;math&amp;gt;m_i&amp;lt;/math&amp;gt; všech těles ve vesmíru, přičemž vzdálená tělesa jsou důležitější, protože suma v čitateli obsahuje vzdálenost &amp;lt;math&amp;gt;r_i&amp;lt;/math&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt;. Ve vesmíru s dostatečně statickými vzdálenými tělesy pak tento výraz vede k setrvačnosti těles v „[[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]]“. Mach si byl vědom, že tato rovnice sama o sobě nemůže nahradit celou [[Klasická mechanika|newtonovskou mechaniku]], a také, že v nekonečném vesmíru by nutně setrvačnost všech těles byla nekonečná. Připouštěl i, že rovnice nemusí být platná ve vesmíru, ve kterém by se vzdálené hvězdy navzájem rychle pohybovaly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oproti slabému principu, '''Machův silný princip''' má ambice newtonovskou mechaniku nahradit a je relativistický, protože počítá jen s relativními vzdálenostmi a jejich časovými [[derivace]]mi. Machovi následníci ([[Julian Barbour|Barbour]], [[Bruno Bertotti|Bertotti]]) z něj odstranili i absolutní čas. Známá je Machova kritika Newtonova experimentu s rotujícím kbelíkem plným vody. Mach odstředivé síly, které tvarují hladinu vody v kbelíku, vysvětloval jako důsledek relativního zrychlení obsahu kbelíku vůči hmotě ve vesmíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stanford1&amp;quot; /&amp;gt; Podle něj by experiment dopadl stejně, kdyby kbelík stál a točil se kolem něho celý vesmír.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | titul = Kosmologie, Machův princip&lt;br /&gt;
 | url = http://aldebaran.cz/astrofyzika/kosmologie/principy.html#Mach&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2008-04-08&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Aldebaran Group for Astrophysics&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě tento, „silný“ přístup velmi ovlivnil Alberta Einsteina. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Machův princip versus obecná teorie relativity ==&lt;br /&gt;
Machův princip ve své obecné podobě je neslučitelný s [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]], široce uznávanou a velmi přesně platící teorií gravitace. Podle Machova principu by se například měla setrvačnost tělesa zvýšit, pokud v jeho okolí budou další hmotná tělesa. Podle Machova principu by také zmizela setrvačnost těles, pokud by zmizelo gravitační přitahování okolních těles. V obecné teorii relativity je setrvačnost tělesa jeho vlastností a je nezávislá na tom, kolik hmoty v okolí tělesa je.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Machův princip dnes ==&lt;br /&gt;
Přestože žádný [[pokus|experiment]] nikdy nepřinesl důkaz, že by Machův princip odpovídal přírodě lépe než obecná teorie relativity, která navíc umí velmi přesně a vcelku jednoduše předpovědět celou řadu jevů, Machův princip je stále živá myšlenka a dodnes jsou dělány pokusy o její vzkříšení. Obvykle tak bývá formulován tak, aby nebyl v přímém sporu s obecnou teorií relativity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;aldebaran1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://astronuklfyzika.cz/GravitaceDodatekA.htm Vojtěch Ullmann: Machův princip a obecná teorie relativity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Gravitace]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kosmologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>