Sysop: 1 revizi

2014-03-13T12:21:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 3. 2014, 12:21

Sysop: + Šablona FLICKR

2012-08-29T20:51:38Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Magdeburk
| orig.jméno = Magdeburg
| vlajka =
| znak = Soubor:Wappen Magdeburg.png
| foto = Image:ViewOfMagdeburg.jpg
| souřadnice = {{Coor|52_8_N_11_37_E_type:city(226995)_region:DE-ST|52° 8'  s.š., 11° 37' v.d.}}
| kontinent = Evropa
| stát = Německo
| pojem.vyšší.celek = spolková země
| název.vyšší.celek = [[Sasko-Anhaltsko]]
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| nad.výš = 43
| mapa = Soubor:Lage_der_kreisfreien_Stadt_Magdeburg_in_Deutschland.png
| rozloha = 200,94
| obyvatelé = 230,140
| rok = 2007
| hustota = 1 141
| starosta = Dr.Lutz Trümper ([[SPD]])
| web = www.magdeburg.de
}}
'''Magdeburk''' (něm. ''Magdeburg'', bývá někdy označován i českým historickým názvem ''Děvín'') je zemské hlavní město [[Německo|německé]] spolkové země [[Sasko-Anhaltsko]] a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů. Magdeburg je sídlem jak [[Evangelická církev|evangelického]] tak i [[Katolická církev|katolického]] biskupství, dále jsou zde dvě vysoké školy, [[Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg|Univerzita Otta von Guericke]] a [[Hochschule Magdeburg-Stendal (FH)]]. V roce [[2005]] slavil Magdeburg své 1200leté výročí založení.
Jméno města pochází [[Etymologie|etymologicky]] ze základu „Machte“ (česky: síla, moc). To označovalo „''Mächtige Burg''“ (mocný, pevný hrad). Z toho je také v současném názvu hláska „a“ vyslovována krátce.
== Dějiny ==
=== Pravěk a starověk ===
Nejstarší nálezy [[Pěstní klín|pěstního klínu]] se datují do starší Sálské doby ledové cca před 150 000 lety.
Stopy po trvalejší lidské přítomnosti v magdeburském prostoru nacházíme již od pozdní doby ledové (ca. 15 000 př. Kr.). Během období Neolitické [[Kultura s lineární keramikou|kultury s lienární keramikou]] (v ml. době kamenné) bylo okolo 5 400 př. n. l. území osídleno kmeny podunajských kultur. Úrodné nížiny v blízkosti lesů a vod skýtaly dobré podmínky a západní břeh Labe zase dobrou ochranu před povodněmi.
=== Středověk ===
==== Karel Veliký a Ota I. ====
[[Soubor:Otto-der-grosse-landet-bei-magdeburg_1-800x527.jpg|thumb|Ota I. Veliký a jeho choť Edita přistávají u Magdeburku]]
Magdeburk byl písemně poprvé zmíněn v roce 805 v [[Diedenhofský Kapitulár|diedenhofským kapitulárem]] Karla Velikého jako ''Magadoburg'' a za vlády císaře Oty I. Velikého [[Palác|císařské sídlo]]. Roku 919 nechal Jindřich I. Ptáčník Magdeburk opevnit proti [[Maďaři|Maďarům]] a [[Slované|Slovanům]].
Nicméně současně s tím byl používán magdeburský brod přes Labe, neboť jen tak bylo možné vést obchod se Slovany usídlenými na východ od Labe.
==== Magdeburk za vlády krále a císaře Oty ====
Roku 929 vystrojil Jindřich I. svatbu svého syna Oty I. Velikého s Editou (též [[Edgitha|Editha]], Eadgyth), dcerou anglického krále Eduarda Staršího. Při svatbě Ota a Edity dostali novomanželé město Magdeburk jako [[věno]].
V roce 937 se konal [[Říšský sněm]] za účasti dvou arcibiskupů, osmi biskupů a nejvyšších sekulárních hodnostářů. Ve stejné době byl založen [[Mauritiuskloster]] (Moritzkloster) - klášter na počest [[Sv. Mořic]]e.
Roku 946 královna Editha zemřela a byla pohřbena v klášterním kostele, pozdějším [[Magdeburský dóm|magdeburském dómu]]. Ota se potom znovu oženil a vzal si Adelheid Burgundskou, jejíž činnost silně ovlivnila magdeburskou architekturu.
V roce 962 byl Ota Veliký a jeho druhá manželka Adelheid korunováni císařskou korunou Svaté říše římské.
V rámci [[Ravenna|Ravenského]] [[koncil]]u byl v roce 968 Magdeburk povýšen na [[arcibiskupství]]. Adalbert Magdeburský vysvětil [[Svatý Vojtěch|Vojtěcha]] na českého biskupa. K arcibiskupství přináležela také biskupství [[Braniborsko|braniborské]], [[Havelberg|havelberské]], [[Míšeň]]ské (do roku 1399), dále biskupství [[Merseburg|merseburské]], [[Poznaň]]ské (téměř do roku 1000), a biskupství [[Zeitz|Zeitz-Naumburské]] a [[Lebus]]ké (teprve od r. 1420).
V roce 973 zemřel císař Ota Veliký. Byl pohřben vedle své první ženy Edity.
Roku 995 vydal císař Ota III. patent, jímž připojil [[Slezsko]] pod biskupství míšeňské a to pak podřídil arcibiskupství v Magdeburku.
==== Veletržní a biskupské město ====
V roce 1035 byl Magdeburk prohlášen za veletržní měto, patent dal město právo pořádat prodejní výstavy a uzavírat dohody. Mnoho návštěvníků z různých zemí přijíždělo do Magdeburku za obchodem. Tím se stalo i to, že byl nalezen jeden [[Magdeburská mincovna|magdeburský stříbrňák]] z 11. stol. při nálezu mincí v [[Sandur]]u na [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovech]].
V roce 1126 se magdeburským arcibiskupem stal [[Norbert z Xantenu]], jenž byl později prohlášen za svatého.
Ve 12. století se město vymanilo zpod vlády městského pána (Arcibiskupství magdeburského), ovšem nikdy nedosáhlo úplné svobody. Kolem roku 1430 došlo k vojenským střetům mezi městem a arcibiskupem, jež se mimo jiné pokusil ukončit samotný [[Basilejský koncil]]. Roku 1500 připadlo [[arcibiskupství]] pod správu
[[Říšský okres Dolní Sasko|dolnosaského říšského okresu]]. V roce 1503 přeložil [[arcibiskup]] své sídlo do [[Halle (Saale)|Halle]] a zavedením [[reformace]] v roce 1524 ještě více prohloubil rozpory mezi městem a arcibiskupským úřadem.

=== Novověk ===
==== Raný novověk ====
[[Soubor:Magdeburg Merian.JPG|thumb|Magdeburk okolo roku 1640 (Merian)]]
[[Soubor:Magdeburg_Guericke.jpg|thumb|Pomník Oty z Guericku]]
Za třicetileté války po půlročním obléhání byl [[10. květen|10. května]]/[[20. květen|20. května]] 1631 Magdeburk dobyt císařskými oddíly pod vedením vojevůdce [[Katolická liga (Německo)|katolické ligy]] [[Johann t'Serclaes von Tilly|Tilleho]]. Následovně bylo město vypleněno a vypáleno při tzv. „[[Magdeburská svatba|Magdeburské svatbě]]“). Tato událost se také smutně proslavila pod názvem [[Magdeburgizace]]. Při ní byla pobita či uhořela většina obyvatel. Město bylo zcela zničeno. S 20 000 (podle některých údajů až 30 000) mrtvých patří tyto hrůzy k největším samostatným masakrům 30leté války.
V roce 1635 bylo město a arcibiskupský úřad v v důsledku pražského míru přenechány saskému princi Augustovi Sasko-Weissenfelskému, jenž byl již v roce 1628 zvolen za [[Administrátor (Evangelická církev)|administrátora]]. Při Vestfálském míru z roku 1648 bylo Arcibiskupství Magdeburg přislíbeno jako čekatelství [[Kurfiřtství Braniborské]]mu, jež se však mělo naplnit teprve po smrti saského administrátora. V té době (1646–1681) byl starostou Magdeburku Otto z Guericke. Ten byl zároveň fyzikem, vynálezcem pístové vzduchové pumpy a prováděl slavné výzkumy s [[Vakuum|vakuem]] s [[Magdeburské polokoule|magdeburskými polokoulemi]].
Roku 1680 po smrti Augusta přešlo [[Vévodství Magdeburk]] jako sekularizované arcibiskupství spolu s městem pod správu Braniborska.
Již po roce 1666 přidělil Kurfiřt braniborský městu 15 000 mužů a nechal znovuvybudovat opevnění zničené za 30leté války. V 18. století byla znovu vybudována pevnost. Za vlády [[Bedřich II. (Prusko)|Bedřicha II.]] zaujímala pevnost plochu 200 hektarů (ha), naproti tomu rozloha města činila jen 120 ha.
==== 19. století ====
[[Soubor:Magdeburg_um_1900.jpg|thumb|Magdeburk okolo roku 1900]]
V roce 1807 připadlo město dočasně k [[Vestfálské království|Vestfálskému království]] a stalo se sídlem Polabského départementu. Po napoleonských válkách připadl Magdeburk roku 1814 znovu Prusku a stale se v roce 1816 hlavním městem [[Provincie Sasko]] a zárověň sídlem [[Vládní okres Magdeburk|Vládního okresu Magdeburk]] a [[Okres Magdeburk|okresu Magdeburg]]. Roku 1828 vznikl [[městský obvod]] Magdeburk a v roce 1887 byl zrušen okres Magdeburk. Magdeburské okolí poté patřilo do okresu Jerichov I (později Burg), Calbe, Wanzleben a Wolmirstedt, jež byly při pozdější [[Okresová reforma|okresové reformě]] roku [[1993]] zrušeny resp. sloučeny se sousedními okresy do větších správních jednotek.
==== Druhá světová válka ====
Za [[Druhá světová válka|2. svět. války]] byla průmyslová výroba zachována jen díky práci nuceně nasazených pracovníků. Společnost Braunkohle-Benzin-AG ([[Brabag]]) jako největší dodavatel pohonných látek [[Wehrmacht]]u zřídil v roce 1944 šest [[Seznam německých koncentrčních táborů|vedlejších koncetračních táborů]]. Jeden z nich, „[[Koncetrační tábor Magda]]“, se nacházel v Magdeburku-Rothensee. Ostatních pět se nacházelo na jiných místech v [[Sasko|Sasku]] (Lužici) a dnešním [[Sasko-Anhaltsko|Sasku-Anhaltsku]]. Mezi červnem 1944 a únorem 1945 tam pracovalo 2 172 židů, z nichž asi 65 procent zemřelo.

Od roku 1943 do roku 1945 se nacházel [[Buchenwald|vedlejší tábor při koncentračním táboru Buchenwald]] pro provoz ve firmě „Polte“ na magdeburské Liebknechtstraße. Přes 3 000, hlavně židů, z KT [[Riga-Kaiserwald]], [[Osvětim]], Stutthof a Ravensbrück, a ruští a polští zajatci, kterí zde museli vykonávat těžké práce, žili v barákovém táboře.
Od r. 1943 byl Magdeburk bombardován společnými nálety spojenckých vojsk. Hlavními cili byly průmyslové závody, jež patřily k vojenské zbrojní výrobě. Staré město bylo při náletech [[16. leden|16. ledna]] [[1945]] z cca 90 procent zničeno. Mimo jiné bylo zničeno 15 kostelů a čtvrť z [[Grunderské období|grunderského období]] – stejně jako v Berlíně, Kamenici a Drážďanech – utrpělo obrovské škody. Tzv. „severní fronta“ byla téměř zcela zničena.
==== NDR ====
Po válce byly z Innenstadtu a postižených čtvrtí odklizeny trosky (viz „[[Trümmerfrauen]]“). Z [[Reparace|nedostatku peněz]] však byly z poškozených staveb zachráněny pouze nejcennější předměty respektive byly zachráněny jen ty budovy, které byly nejméně poškozeny jako ([[Magdeburská katedrála]], [[Klášter Naší Paní]], radnice). Z „ruin“ mělo povstat nové město.
Tak tvář dnešního středu města formují, místo [[Baroko|barokních]] domů na magdeburských ''[[Breiten Wegs]]'' z grunderských dob či množství [[Secese|secesních budov]], možství [[Panelový dům|paneláků]] a novodobých sídlišť, rozšířené o jednotlivé stavby v duchu ''národní tradice'' poválečné doby, jimž za vzor sloužila sovětská architektura stalinistického SSSR.
Od roku 1945 do roku [[1953]] přispívaly magdeburské velkozávody jako [[SAG-Betrieb]] k naplňování závazků vyplývajících z reparační povinnosti poraženého Německa.

Za časů [[Německá demokratická republika|NDR]] zůstal Magdeburk sídlem výroby těžkých strojů (např. [[SKET]]) a v roce [[1952]] se stal městským okresem, který byl opět v roce [[1990]] zrušen.
==== Sjednocené Německo ====
Po znovusjednocení [[Německo|Německa]] vytvořily [[kraj (územní jednotka)|kraje]] [[Halle (kraj)|Halle]] a [[Magdeburk (kraj)|Magdeburk]] střed [[Spolková země (Německo)|spolkové země]] [[Sasko-Anhaltsko]]. Přitom byl určen Magdeburk těsným souhlasem prvního Zemského sněmu mezi Magdeburkem a Hallou za nové [[zemské hlavní město]]. V letech [[1992]]/94 se Magdeburk stal opět sídlem [[Katolíci|římskokatolického]] [[biskup]]a, přičemž magdeburské [[biskupství]] od nynějška podléhá [[arcibiskupství]] v [[Paderborn]]u.
Magdeburk ztratil v letech od roku 1990 do roku 2005 okolo 60 000 obyvatel a sklouznul z téměř 290 000 na současných 228 000 obyvatel. To ovšem město staví před problém, jak dále naložit s velkou spoustou uvolněných bytů, o něž není valný zájem.
Výstavbou tunelu a novým architektinickým uspořádáním Univerzitního náměstí, nově postaveným fotbalovým stadionem, sanací ulic Breite Weg a ulice Otto von Guericka, sanací divadla Freie Kammerspiele, nyní Schauspielhaus Magdeburg (Divadlo Magdeburk), uzavřením Dómového náměstí, nově postaveným mostem Sternbrücke a ''Zelené citadely'' a mnoha dalších projektů v posledních letech velmi výrazně posílilo celkovou hodnotu města. Ulice ''Breite Weg'', před druhou světovou válkou jedna z největších (resp. nejdelších) nákupních tříd Evropy, mohla alespoň ve své jižní části znovu získat trochu ze svého někdejšího šarmu. I v jiných částech města byly znovu vybudovány staré stavby z dob grunderů, jež za časů NDR byly zcela vydány na pospas všem vlivům okolí. Magdeburk má největší podíl čtverečních metrů maloobchodních nákupních ploch na obyvatele v celém Německu.
[[Soubor:Magdeburg Hundertwasserhaus.jpg|thumb|300px|Magdeburská "Zelená citadela"]]
V letech 2001-2003 byly archeology při výzkumných výkopech na Dómovém náměstí odkryty pozůstatky kostelní stavby ze 10. století. Soudí se, že se přitom jedná o první magdeburský dóm. Roku 2003 započala též výstavba ''Zelené citadely'' (''Grüne Zitadelle'') Magdeburku, posledního z návrhů slavného architekta [[Friedensreich Hundertwasser|Friedensreicha Hundertwassera]], která byla dokončena v říjnu 2005.
V roce 2002 obdrželo město zlatou medaili, a v letech 2003-2005 stříbrnou medaili v celoněmecké spolkové soutěži měst ''[[Unsere Stadt blüht auf|Naše město vzkvétá]]''.
== Geografie ==
Město leží na řece [[Labe|Labi]] a na východním břehu kraje [[Magdeburger Börde]] (Region [[Elbe-Börde-Heide]]) na středním toku [[Labe]] asi 50 metrů nad hladinou moře na zemědělsky intenzivně obdělávaném území. Město se se rozprostírá především na příkrém západním břehu toku na terénním schodu, který je tvořen skalami Domfelsenu. Tím je také jedním z mála měst [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]], které bylo založeno na skále. Částečně leží území města na do dálky roztaženém ostrově mezi „Proudem Labe“ a „Starým Labem“ stejně jako na rovinatém [[Orografie|pravém]] břehu řeky. Vedlejší větší města jsou [[Wolfsburg]] cca 64 km severozápadně, partnerské město [[Brunšvik]] asi 75 km západně, [[Halle nad Sálou)]] asi 75 km na jih a [[Postupim]] asi 105 km na východ. [[Berlín]] leží 130 km východně.
=== Podnebí ===
[[Soubor:Klimadiagramm-Magdeburg-Deutschland-metrisch-deutsch.png|thumb|left|Klimadiagram - Magdeburg]]
<br style="clear:both">
== Administrativní členění ==
Magdeburg se skládá ze 40 [[Městská čtvrť|městských čtvrtí]]. Některé čtvrtě zahrnují menší podcelky, které k nim byly připojené během průběhu dějin. Nejčastěji se jedná o nově vystavěná sídliště či obytné útvary, jejichž hranice jsou taktéž zcela nespecifikované. O těch se v následujícím přehledu za říká, že byly vsunuty za město.
{|
| width="33%" valign="top" |
* [[Magdeburg-Alt Olvenstedt|Alt Olvenstedt]]
* [[Magdeburg-Alte Neustadt|Alte Neustadt]]
* [[Magdeburg-Altstadt|Altstadt]]
* [[Magdeburg-Barleber See|Barleber See]]
* [[Magdeburg-Berliner Chaussee|Berliner Chaussee]]
** [[Magdeburg-Friedensweiler|Friedensweiler]]
** Hammelberg
** Kleingrüneberg
** Neugrüneberg
** [[Magdeburg-Puppendorf|Puppendorf]]
* [[Magdeburg-Beyendorfer Grund|Beyendorfer Grund]]
* [[Magdeburg-Beyendorf-Sohlen|Beyendorf-Sohlen]]
* [[Magdeburg-Brückfeld|Brückfeld]] (dříve Friedrichstadt)
* [[Magdeburg-Buckau|Buckau]]
* [[Magdeburg-Cracau|Cracau]]
* [[Magdeburg-Diesdorf|Diesdorf]]
* [[Magdeburg-Fermersleben|Fermersleben]]
* [[Magdeburg-Gewerbegebiet Nord|Gewerbegebiet Nord]]
* [[Magdeburg-Großer Silberberg|Großer Silberberg]]
* [[Magdeburg-Herrenkrug|Herrenkrug]]
* [[Magdeburg-Hopfengarten|Hopfengarten]]
** Lindenhof
| width="33%" valign="top" |
* [[Magdeburg-Industriehafen|Industriehafen]]
* [[Magdeburg-Kannenstieg|Kannenstieg]]
* [[Magdeburg-Kreuzhorst|Kreuzhorst]]
* [[Magdeburg-Leipziger Straße|Leipziger Straße]]
* [[Magdeburg-Lemsdorf|Lemsdorf]]
* [[Magdeburg-Neu Olvenstedt|Neu Olvenstedt]]
* [[Magdeburg-Neue Neustadt|Neue Neustadt]]
* [[Magdeburg-Neustädter Feld|Neustädter Feld]]
** Birkenweiler
* [[Magdeburg-Neustädter See|Neustädter See]]
** Eichenweiler
* [[Magdeburg-Nordwest|Nordwest]] ("Texas")
* [[Magdeburg-Ottersleben|Ottersleben]]
** Groß Ottersleben
** Klein Ottersleben
** Benneckenbeck
** Friedenshöhe (bývalý Georgshöhe)
** Goethe-Siedlung (bývalý Elisengrund)
* [[Magdeburg-Pechau|Pechau]]
* [[Magdeburg-Prester|Prester]]
** Neu-Prester
| width="33%" valign="top" |
* [[Magdeburg-Randau-Calenberge|Randau-Calenberge]]
** Randau
** Calenberge
* [[Magdeburg-Reform|Reform]]
** Gartenstadt
** Karl-Liebknecht-Siedlung (Buchstabensiedlung)
** Planetensiedlung
* [[Magdeburg-Rothensee|Rothensee]]
* [[Magdeburg-Salbke|Salbke]]
** Lüttgen Salbke
** Wolfsfelde
* [[Magdeburg-Stadtfeld Ost|Stadtfeld Ost]] (dříve Wilhelmstadt)
* [[Magdeburg-Stadtfeld West|Stadtfeld West]] (dříve Wilhelmstadt)
** [[Magdeburg-Lindenweiler|Lindenweiler]]
* [[Magdeburg-Sudenburg|Sudenburg]]
* [[Magdeburg-Sülzegrund|Sülzegrund]]
* [[Magdeburg-Werder|Werder]]
* [[Magdeburg-Westerhüsen|Westerhüsen]]
* [[Magdeburg-Zipkeleben|Zipkeleben]]
|}
== Sousední obce ==
Následující [[Obec|obce]] hraničí s městem Magdeburk, jsou jmenovány podle [[směr hodinových ručiček|směru hodinových ručiček]] od severovýchodu:
* [[Okres Jerichower Land]]: [[Gerwisch]], [[Biederitz]] a [[Gübs]]
* [[Okres Schönebeck]]: [[Plötzky]], [[Pretzien]], [[Schönebeck (Elbe)|Schönebeck]], [[Welsleben]]
* [[Kraj Börde]]: [[Sülzetal (Börde)|Sülzetal]] a [[Hohendodeleben]]
* [[Kraj Ohre]]: [[Hohenwarsleben]], [[Irxleben]], [[Niederndodeleben]], [[Barleben]], [[Wolmirstedt]] a [[Glindenberg]]
== Znak města ==
[[znak (heraldika)|Znak]] města Magdeburku zobrazuje červený dvouvěžatý pocínovaný hrad ve stříbrném poli s otevřenou zlatou branou, mezi věžemi vyrůstá zeleně oděná panna (něm. Magd), jež ve zdvižené pravici drží zelený věnec. Městské barvy je zeleno-červená.
Znak je tzv. „hovořící“, to znamená, že heraldické symboly panna a hrad (něm. Magd und Burg = Magdeburg) se zrcadlí v národně etymologickém názvu města. Oba symboly jsou patrné již na starých městských pečetidlech ze 13. století, přičemž věnec, coby symbol nevinnosti, přibyl až později.

== Externí odkazy ==
* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=49 Fotografie magdeburského dómu]

{{Flickr|Magdeburg}}{{commonscat|Magdeburg}}{{Německo}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Sasku-Anhaltsku]]
[[Kategorie:Hanza]]

Magdeburk - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Šablona FLICKR