Sysop: 1 revizi

2013-10-02T22:13:25Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 22:13

Sysop: + Šablona FLICKR

2012-07-22T20:06:54Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Malty
| úřední název = Repubblika ta' Malta<br />Republic of Malta<br />Maltská republika
| vlajka = [[Soubor:Flag of Malta.png|border|125px]]
| článek o vlajce = Maltská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Malta.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Malty
| mapa umístění = [[Soubor:EU location MLT.png|290px]]
| rozloha = 316
| rozlmisto = 218
| procent vody = zanedbatelné
| nejvyšší hora = [[Ta' Dmejrek]]
| výška nejvyšší hory = 253
| obyvatel = 398 534
| obyvmisto = 165
| obyvrok = [[2005]]
| hustota = 1 267
| hustmisto = 8
| HDI = 0,894
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 36
| jazyk = [[maltština]], [[angličtina]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 98 %
| hlavní město = [[Valletta]]
| datum vzniku = [[21. září]] [[1964]]
| způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]]
| státní zřízení = parlamentní republika
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[George Abela]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Lawrence Gonzi]]
| článek o hymně = Maltská hymna – L-Innu Malti‬
| hymna = <mp3player width='290' >File:Malta.mp3</mp3player>
| měna = [[euro]]
| kód měny = EUR
| čas = +1
| ison = 470
| iso3 = MLT
| iso2 = MT
| mpz = M
| doména = mt
| předvolba = 356
}}
[[Soubor:Malta - administrative division.png|thumb|250px|Mapa administrativního rozdělení]]
'''Malta''' je [[ostrov]]ní [[stát]] ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. Souostroví leží ve strategické poloze ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] 95 km jižně od [[Sicílie]] a 290 km východně od [[Tunisko|Tuniska]]. Na 316 km² zde žije zhruba 400 000 lidí. Ostrovy jsou oblíbeným [[turismus|turistickým]] cílem. Malta je členem [[Evropská unie|Evropské unie]].

== Geografie ==
Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od [[Sicílie]] a 290 km východně od [[Tunisko|Tuniska]]. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
* Malta, 246 km²
* '''[[Gozo]]''' (''Ghawdex''), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel)
* '''[[Comino]]''' (''Kemmuna''), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny)
K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky [[Cominotto]], [[Filfla Island]] a [[St. Paul's Island]]. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího pozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny.

Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je [[Ta' Dmejrek]] (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě.

Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na přípravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní; ještě v osmdesátých letech se velká část vody dovážela z Itálie.

Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami.

== Politika a politické zřízení Malty ==
Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost 21. září [[1964]] a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členem [[Commonwealth|Britského společenství národů]] (''Commonwealth of Nations''). Od 1. května 2004 je Malta členem [[Evropská unie|Evropské unie]].

Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí nominálně prezident republiky, volený parlamentem; prezident jmenuje předsedu vlády a podílí se na složení vlády. V minulosti se však ukázalo, že vůdce jedné z obou hlavních stran, který se zpravidla stává i předsedou vlády, určuje, kdo bude zvolen prezidentem, a tím pádem zajišťuje i své jmenování předsedou vlády. Prezidentem republiky je od 4. dubna 2004 Edward Fenech Adami, předsedou vlády od 23. března 2004 Lawrence Gonzi. Volby do jednokomorového parlamentu (''Kamra tar-Rapprezentanti'') se podle ústavy konají nejméně každých pět let.

Od roku 1993 se Malta administrativně dělí do 68 takzvaných [[Lokální výbory na Maltě|lokálních výborů]] (''local council''), které jsou voleny jednou za tři roky.

Již před získáním nezávislosti byla maltská politika dominována dvěma politickými stranami: socialistickou a neutralisticky zaměřenou ''Labour Party'' (''Partit Laburista'', '''''MPL''''' jako zkratka pro ''Maltese Labour Party'') a konzervativní ''Nationalist Party'' (''Partit Nazzjonalista'', odtud zkratka '''''PN'''''). Ostatní strany nemají větší politický význam, v posledních volbách však posiluje ''Demokratická alternativa'' (''Alternattiva Demokratika'', '''''AD'''''), obdoba evropských „Zelených“. Všechny parlamentní volby mají na Maltě tradičně velice těsné výsledky a obě hlavní strany se u vlády pravidelně střídají. Poslední volby do parlamentu dne 8. března 2008 přinesly toto rozdělení hlasů:
* ''Nationalist Party'' – 49.3 procent (35 křesel v parlamentu)
* ''Labour Party'' – 48,8 procent (34 křesel).

S politickými stranami se v minulosti střídalo i zaměření maltské '''zahraniční politiky'''. Zatímco se konzervativní PN orientovala jednoznačně na Západ, tedy na Evropskou unii, udržovala Labour Party tradičně dobré styky nejen se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], ostatními zeměmi RVHP a Čínou, ale i se svými arabskými sousedy, mimo jiné s Libyí, a zasazovala se pro neutralitu Malty a proti členství v Evropské unii. Od roku 1987 je Malta podle své ústavy neutrální.

== Hospodářství ==
[[Soubor:AIDAcara Valetta.jpg|thumb|250px|Námořní průmyslová zóna Valetty (2007)]]
: ''Hlavní článek'': [[Hospodářství Malty]]

Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů).

'''''Zemědělství''''', především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradiční rybolov se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; navíc zde hraje roli i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží.

'''''Průmyslová výroba''''', která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem.

V oblasti '''''služeb''''' stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně – tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty.

V '''''zahraničním obchodu''''' připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny.

== Dějiny ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Malty]]

Malta se může chlubit dějinami v trvání téměř 7200 let. Po stále ještě záhadné periodě megalitických chrámů se na ostrově vystřídali v 13. století Féničané, pak Kartágo, Římská říše, Byzanc, [[Arabové]], Normani, vládci [[Aragonie]] a [[Kastilie]]. V roce 1530 jí získal křesťanský vojenský (Maltézský) řád [[Johanité|Johanitů]], kteří měli původně chránit Evropu před vpádem [[Osmánská říše|Osmánců]].

V roce 1798 ji obsadil Napoleon, ale již o dva roky později padla do područí [[Britové|Britů]], kteří ji postupně industrializovali a nechali ji určitou samostatnost. Pro ně se Malta později, v 1. světové válce, stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři.

Během [[Druhá světová válka|II. světové války]] se Malta stala důležitým bodem, jelikož ležela na strategickém místě, které umožňovalo [[Royal Air Force|britskému letectvu]] napadat zásobovací konvoje [[Afrikakorps]]u. Německo-italské letectvo se snažilo Maltu jako leteckou základnu zničit během soustředěných náletů, které poškodily velkou část budov na ostrově. Tato událost vešla do historie jako [[bitva o Maltu]].

V roce [[1964]] byla pak vyhlášená jeji nezávislost a o deset let později se stala [[republika|republikou]].

[[Soubor:Malta 16 Mnajdra.jpg|thumb|250px|Megalitický chrám [[Mnajdra]].]]
=== Historické památky ===

Malta je velice bohatá na historické památky. Tři z nich se nacházejí na listině Kulturního dědictví organizace [[UNESCO]]: hlavní město [[Valletta]] jako celek, [[Megalitická kultura na Maltě|megalitické chrámy]] na Maltě a Gozu, a takzvané [[Hypogeum Ħal Saflieni]].

Další historické památky pocházejí z doby arabského obsazení ostrova, hlavně však z doby vlády Johanitů a Karla Velikého. Zde je možno jmenovat celé město [[Mdina|Mdinu]] (hradby postavili již [[Arabové]]), dále nesčíslné stavby a pevnůstky ve Vallettě, hlavní město Goza Victorii, mnoho paláců a strážních věží, roztroušených po celém souostroví.

== Obyvatelstvo ==
Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1249 obyvatel na km² (největší v Evropě a třetí největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci, především Britové. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA).

Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu má přibližně kolem čtyř obyvatel).

* přirozený růst obyvatelstva: 1,2 procent
* průměrný věk obyvatelstva: celkový 38 let, muži 36,6 a ženy 39,5 roků
* porodnost: 10,09 na 1000 obyvatel
* úmrtnost: 7,91 na 1000 obyvatel
* dětská úmrtnost: 5,69 na 1000 živě narozených
* průměrný věk dožití: 76,39 let u mužů, 80,43 let u žen
: ''(číselné údaje: stav koncem roku 2003)''

=== Etnický původ ===
O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy.

=== Maltská řeč ===
Úřední řečí na Maltě je [[maltština]] (''Malti''), převážná většina obyvatel však hovoří i anglicky, mimo to částečně italsky. Angličtina je přitom druhou úřední řečí.

Maltština je semitskou řečí, která se vyvinula z arabštiny. V průběhu vývoje však byla silně ovlivněna také románskými jazyky (hlavně italštinou) a angličtinou. Maltština je jedinou semitskou řečí, která používá latinskou abecedu, obohacenou o několik vlastních písmen.

I název Malta se vyvinul z původně fénických a později arabských jmen, která se pro ostrov používala: ''Malet'', ''Melita'', ''Maltacheum'' a další, což znamenalo pravděpodobně bezpečný přístav.

=== Víra ===
Přibližně 98 procent obyvatelstva je [[Římskokatolická církev|římsko-katolické]] víry. Na Maltě existuje 364 kostelů, vzhledem k počtu obyvatel má Malta víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě. Katolicismus je zakotven v ústavě a hraje v životě i politice Malty značnou úlohu.

[[Soubor:Malta 06 Mdina.jpg|thumb|250px|Mdina (1987)]]
=== Města ===
Z ptačí perspektivy se zdá, že celý severovýchod hlavního ostrova Malty pozůstává z jednoho jediného velkého města. Tento dojem klame, především v důsledku velmi rychlé výstavby za posledních přibližně třicet let. Hranice jednotlivých měst této aglomerace jsou rozeznatelné pouze z místních popisných tabulek. K největším a nejznámějším městům patří:
* ''[[Valletta]]'' (často nesprávně nazývané: La Valletta), hlavní město; pozůstává především z historické pevnosti
* ''Sliema'', obchodní a nákupní středisko Malty,
* ''Birkirkara'', největší město (2002: 22.334 obyvatel)
* ''[[Mdina]]'', bývalé hlavní město s historickým centrem, dnes také zvané „tiché město“ (je přístupné jen pro pěší), s živým předměstím ''Rabat''
* ''Victoria'' (dříve také a dnes částečně: ''Rabat''), hlavní město ostrova Gozo
* tak zvaná „Tři města“ (''The Three Cities''), jak se nazývají města ''Vittoriosa'' (také: ''Birgu''), ''Senglea'' a ''Cospicua'', ležící oproti Vallettě na východní straně zálivu ''Grand Harbour''
* ''[[Marsaxlokk]]'', malebný rybářský přístav, známý i velkým počtem tradičních člunů [[luzzu]]

== Malta a Evropská unie ==

Cesta Malty do [[Evropská unie|Evropské unie]] byla dlouhá. Důvodem je, že zastánci a protivníci členství v Evropské unii se kryjí s voliči obou hlavních politických stran. Každá změna vlády na Maltě tedy s sebou přinesla i zvrat v politice vůči Evropské unii a vstupu do ní. Maltská konzervativní ''PN'' byla zásadně pro, ''Labour Party'' (a některé odbory) zase zásadně proti členství v Evropské unii.

První žádost o členství podala Malta již roku 1990. Po vítězství ''Labour Party'' ve volbách roku 1996 Malta žádost o členství suspendovala. Po předčasných volbách roku 1998, kdy opět zvítězila ''PN'', byla žádost obnovena.

O vstupu Malty do Evropské unie bylo rozhodnuto na konferenci v Kodani 13. prosince 2002. V referendu o členství v Evropské unii 8. března 2003 se 53,65 % voličů vyslovilo pro členství. V rámci rozšíření Evropské unie o deset států se tak 1. května 2004 Malta stala členem Evropské unie a vystřídala Lucembursko jako nejmenší členský stát. Malta přijala [[1. leden|1. ledna]] [[2008]] místo původní [[Měna|měny]] [[maltská lira|maltské liry]] euro.

=== Související články ===
* [[Ghar Dalam (fáze)|Ghar Dalam]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.malta-dovolena.info Osobní zkušenosti z Malty]
* (anglicky) [http://www.gov.mt/index.asp?l=2 Oficiální stránka maltské vlády]
* (anglicky) [http://www.nso.gov.mt/statdoc/document_file.aspx?id=485 Demografická statistika z 9/7/2004] ([[Portable Document Format|PDF]])
* (anglicky) [http://www.guidetomalta.net Malta travel guide]
* (anglicky) [http://www.paradisemalta.com Paradise Malta]
* (anglicky) [http://malta.world-travel.com.mt/ Malta Tourist Guide]

{{Flickr|Malta}}{{Commons|Malta}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Malta]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Ministáty]]
[[Kategorie:Ostrovní země]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Malta - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Šablona FLICKR