Maroko - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2023-11-29T13:20:13Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 29. 11. 2023, 13:20
Řádka 96:		Řádka 96:

	== Geografie ==		== Geografie ==
-	[[Soubor:~~Dune sunrise~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|~~Pouštní duny v Maroku~~]]	+	[[Soubor:High Atals mountain-Morocco.jpg\|thumb\|230px\|Pohoří [[Atlas (pohoří)\|Atlas]] (2019)]]
	Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty – pohořím [[Atlas (pohoří)\|Atlas]], [[Sahara\|Saharou]] a [[Atlantský oceán\|atlantským]] pobřežím. Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.) přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Ve Vysokém Atlasu rozprostírajícím se ve střením Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – [[Džabal Tubkal]] dosahující 4 167 m n. m.		Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty – pohořím [[Atlas (pohoří)\|Atlas]], [[Sahara\|Saharou]] a [[Atlantský oceán\|atlantským]] pobřežím. Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.) přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Ve Vysokém Atlasu rozprostírajícím se ve střením Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – [[Džabal Tubkal]] dosahující 4 167 m n. m.
	Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem 800 m n. m.).		Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem 800 m n. m.).
Řádka 311:		Řádka 311:
	Díky dlouhému pobřeží (3 500 km pobřeží s více než 1 000 000 km<sup>2</sup> pobřežních vod) je významným exportním artiklem i [[rybolov]]. Ročně Maroko vyprodukuje 900 000 [[tuna\|t]] ryb a mořských plodů a přináší ročně do státního rozpočtu až 300 mil. USD. V rybolovu je zaměstnáno více než 400 000 osob a marocká flotila má bezmála 20 000 rybářských lodí včetně 350 chladicích.		Díky dlouhému pobřeží (3 500 km pobřeží s více než 1 000 000 km<sup>2</sup> pobřežních vod) je významným exportním artiklem i [[rybolov]]. Ročně Maroko vyprodukuje 900 000 [[tuna\|t]] ryb a mořských plodů a přináší ročně do státního rozpočtu až 300 mil. USD. V rybolovu je zaměstnáno více než 400 000 osob a marocká flotila má bezmála 20 000 rybářských lodí včetně 350 chladicích.

-	[[Soubor:Essaouira Morocco.jpg\|thumb\|~~right~~\|Rybářské lodě ve městě [[Essaouira]]]]	+	[[Soubor:Essaouira Morocco.jpg\|thumb\|230px\|Rybářské lodě ve městě [[Essaouira]]]]
	Středomořské pobřeží se na marockém výlovu podílí pouze 4,2 % v celkovém objemu. Nejvýznamnější oblasti jsou naopak jižní oblasti atlantického pobřeží (v přístavu [[Al-´Ajún]] v [[Západní Sahara\|Západní Sahaře]] bývá vyloženo přes 40 % vylovených ryb). Dalšími hlavními rybářskými přístavy jsou [[Agadir]], [[Tantan]], [[Essaouira]], [[Safi]], [[El-Jadida]], [[Casablanca]], [[Mohamedia]], [[Rabat]], [[Kenitra]], [[Larache]], [[Tanger]], [[Al-Husejma]] a [[Nador]].		Středomořské pobřeží se na marockém výlovu podílí pouze 4,2 % v celkovém objemu. Nejvýznamnější oblasti jsou naopak jižní oblasti atlantického pobřeží (v přístavu [[Al-´Ajún]] v [[Západní Sahara\|Západní Sahaře]] bývá vyloženo přes 40 % vylovených ryb). Dalšími hlavními rybářskými přístavy jsou [[Agadir]], [[Tantan]], [[Essaouira]], [[Safi]], [[El-Jadida]], [[Casablanca]], [[Mohamedia]], [[Rabat]], [[Kenitra]], [[Larache]], [[Tanger]], [[Al-Husejma]] a [[Nador]].

Řádka 391:		Řádka 391:

	=== Náboženství ===		=== Náboženství ===
-	[[Soubor:Morocco Africa Flickr Rosino December 2005 82664690.jpg~~\|right~~\|thumb\|[[Mešita Hasana II.]] ve městě [[Casablanca]], největší mešita v Severní Africe]]	+	[[Soubor:Morocco Africa Flickr Rosino December 2005 82664690.jpg\|thumb\|230px\|[[Mešita Hasana II.]] ve městě [[Casablanca]], největší mešita v Severní Africe]]
	Obyvatelé Maroka jsou téměř bezvýhradně (asi 98 %) [[sunnité\|sunnitští]] [[muslim]]ové (sunnitský [[islám]] je státní náboženství). Zbytek tvoří křesťanství a židovství.		Obyvatelé Maroka jsou téměř bezvýhradně (asi 98 %) [[sunnité\|sunnitští]] [[muslim]]ové (sunnitský [[islám]] je státní náboženství). Zbytek tvoří křesťanství a židovství.

Řádka 429:		Řádka 429:


-	{{Commonscat\|~~Marocco~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Morocco}}{{Commonscat\|Morocco}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Maroko\| ]]		[[Kategorie:Maroko\| ]]
	[[Kategorie:Státy Afriky]]		[[Kategorie:Státy Afriky]]
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T22:13:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 22:13

Sysop: + Masivní vylepšení

2012-06-13T12:48:18Z

+ Masivní vylepšení

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Maroka
| úřední název arabsky v transkripci do latinky = Al-Mamlakah al-Maghribiyah
| úřední název arabsky = المملكة المغربية
| úřední název česky = Marocké království
| vlajka = [[Soubor:Flag of Morocco.png|125px]]
| článek o vlajce = Marocká vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Morocco.png|100px]]
| článek o znaku=    Marocký znak
| mapa umístění = [[Soubor:Morocco in its region (all claimed).png|290px]] [[Soubor:Mapa Maroka.png|290px]]
| rozloha = 446 550 km2
| rozlmisto = 58
| procent vody = zanedbatelné
| obyvatel = 32 725 847
| obyvmisto = 37
| obyvrok = odhad [[2005]]
| hustota = 73
| hustmisto = 123
| HDI = 0,646
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = střední
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 127
| jazyk = [[arabština]] (úřední), [[francouzština]], [[Berberské jazyky|berberské]] dialekty 30-40 %
| náboženství = [[Islám|muslimové]] 98,7 %, [[Křesťanství|křesťané]] 1,1 %, [[Judaismus|židé]] 0,2 %
| nejvyšší hora = [[Džabal Tubkal]]
| výška nejvyšší hory = 4 165
| státní zřízení = konstituční [[monarchie]]
| hlavní město = [[Rabat]]
| funkce1 = Král
| vládce1 = [[Mohamed VI.]] (od [[30. červenec|30. července]] [[1999]])
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Abbas El Fassi]] (od [[19. září|19. září]] [[2007]])
| článek o hymně = Marocká hymna – Hymne Chérifien
| hymna = <mp3player width='290'>File:Morocco.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[2. březen|2. března]] [[1956]] nezávislost na [[Francie|Francii]]
| způsob vzniku = [[Španělské Maroko]] [[7. duben|7. dubna]] [[1956]] na [[Španělsko|Španělsku]]
| měna = [[marocký dirham]]
| kód měny = MAD
| ison = 504
| iso3 = MAR
| iso2 = MA
| mpz = MA
| doména = ma
| předvolba = +212
| čas = -1
}}
'''Maroko''', [[Arabština|arabsky]]: '''المغرب''' (al-Maghrib, doslova ''„Západ“''), je stát na nejzazším severozápadě [[Afrika|Afriky]]. Jeho sousedy jsou na východě [[Alžírsko]], na jihu [[Západní Sahara]] (uznáme-li ji za součást Maroka, pak Maroko sousedí na jihu s [[Mauritánie|Mauritánií]]) a na severu dvě malé [[Španělsko|španělské]] [[Exkláva|exklávy]] [[Ceuta]] a [[Melilla]].

== Dějiny ==
{{Hlavní článek|Dějiny Maroka}}
=== Prehistorie a římská nadvláda ===
Historie osídlení Maroka sahají až do starověku. V jeskyních [[Vysoký Atlas|Vysokého Atlasu]] byly objeveny skalní kresby z mladší doby kamenné. V letech kolem roku 1000 př. n. l. bylo Maroko úrodnou a zalesněnou zemí a tudíž se tamní lid zabýval zejména zemědělstvím.

Ve 2. století př. n. l. zakládali na území dnešního Maroka své osady Féničané podél obchodních cest. Po jejich pádu přišli do Maroka Římané, kteří do roku 40 př. n. l. tuto oblast spojili se západní částí dnešního [[Alžírsko|Alžírska]] a dali tak základ provincii [[Mauretania Tingitana]]. Díky tomu, že [[Berbeři]] žili kočovným životem a nezakládali města, a tudíž nebylo co dobývat, se ubránili římské nadvládě a stáhli se do vnitrozemí, odkud podnikali výpady na římské osady a tábory.

Toto období je specifické rychlým šířením pouštních oblastí, neboť Římané bezohledně káceli místní lesy a nestarali se o jejich obnovu. V zemi tak klesala hladina pozemní vody a celá oblast pustla (v současnosti je zemědělsky využitelná přibližně jen třetina marockého území).

Římská nadvláda skončila v 5. století, kdy Římany vypudili Vandalové a založili královskou říši. V ní však tvořili pouze málo početnou horní vrstvu a záhy splynuly s původním berberským obyvatelstvem.

V 6. století bylo území Maroka obsazeno Byzantskou (Východořímskou) říší.

=== Pronikání islámu ===
Od roku 640 si začali západní [[Afrika|Afriku]] podrobovat [[islám]]ští [[Arabové]] původem z dnešní [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]. K prvnímu neúspěšnému pokusu o dobytí Maroka došlo v letech 681–683. K podrobení došlo až v letech 705–708. Stejně však jako Římané, i Arabové se potýkali se stejnými problémy spojenými s kočovným životem Berberů. A i přes to, že nakonec Berbeři přijali islám, většina kmenů si zachovala politickou samostatnost a v roce 740 dokonce vypuklo berberské povstání, které nedokázal vládnoucí [[kalif]] potlačit.

V roce 789 založil kalify pronásledovaný Idrís I. [[Idríssidové|dynastií Idríssdů]]. V 10. století přišli do Maroka kalifové z [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] s cílem vypudit [[Fátimovci|Fátimovce]].

V letech 1061–1269 vládli v Maroku [[Almoravidé]] a [[Almohadé]], kterým se podařilo k Maroku připojit území jižní části [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. V roce 1269 obsadili hlavní město [[Marrákeš]] Berbeři.

Roky 1420–1554 se nesly ve znamení vlády [[Wattasidové|Wattasidů]], za nichž se na pobřeží postupně usadili Španělé a Portugalci. Portugalci byli pak roku 1578 z většiny osad vyhnáni.

=== Imperialismus a cesta k samostatnosti ===
[[Evropa|Evropský]] vliv v území výrazně zesílil v 16. a 17. století. [[Sultán]]i si své mocenské postavení snažili posílit podepisováním obsáhlých smluv s [[Francie|Francií]]. Jejich postavení však definitivně potvrdila až britsko-francouzská smlouva z roku [[1904]].

V roce [[1911]] protestovala [[Německo|německá]] vláda proti francouzské politice v Maroku a vyslala německou dělovou loď Panter pro výstrahu do Agadiru. Tato akce nazvaná ''[[Skok Pantera do Agadiru]]'' následně vyvolala mezinárodní krizi, která vyústila o rok později ([[1912]]), kdy se Maroko stalo francouzským [[protektorát]]em, německé hospodářské zájmy byly zabezpečeny, pobřežní část připadla [[Španělsko|Španělsku]] a [[Tanger]] se stal mezinárodním pásmem.

V roce [[1919]] vypuklo v částech držené Španěly povstání [[Rífové|rífských]] [[Kabyl]]ů proti Španělům pod vedením [[Abd al-Karím]]a, které vedlo k vítězství v roce [[1921]] a vyhlášení [[Rífská republika|Rífské republiky]] v roce [[1922]]. V témže roce se povstání rozšířilo i do francouzské části, což mělo za následek francouzskou [[intervence|intervenci]] v roce [[1925]] a potlačení povstání. Roku [[1926]] se Abd al-Karim musel vzdát.

Snaha rozdělit obyvatelstvo uplatňováním zvláštní politiky ze strany Francie od roku [[1930]] vedla k nepokojům, jejichž centry byla zejména rychle rostoucí města díky přílivu venkovského obyvatelstva. Do čela protikoloniálního hnutí se postavil sultán [[Muhammad V.]], který byl však roku [[1953]] donucen v důsledku uplatňování své národnostní politiky odejít do vyhnanství. Jeho návrat si vymohlo obyvatelstvo roku [[1955]].

V této době již evropské koloniální mocnosti nedokázaly udržet své postavení a v roce 1955 byl zrušen francouzský protektorát a následně v roce [[1956]] španělský. V roce [[1957]] se Muhammad V. prohlásil králem. Od roku [[1961]] se vlády ujal král [[Hasan II.]] a v roce [[1972]] byla schválena nová demokratická monarchistická [[ústava]].

Na podzim roku [[1975]] byla mezi Marokem, [[Mauritánie|Mauretánií]] a Španělskem uzavřena dohoda o rozdělení bývalé španělské kolonie [[Západní Sahara|Západní Sahary]], které odmítli příslušníci hnutí [[Polisario]] a v roce [[1976]] navzdory dohodám vyhlásili [[Saharská arabská demokratická republika|Saharskou arabskou demokratickou republiku]]. V roce [[1979]] se Mauretánie vzdala nároku na západosaharské území a do Západní Sahary vtrhlo Maroko se stotisícovou armádou a celou oblast obsadilo.

Snaha [[Organizace spojených národů|OSN]] vyřešit problém Západní Sahary zůstávala od marocké vlády ignorována až do roku [[1988]]. V roce [[1989]] se představitelé Maroka a hnutí Polisario dohodli na příměří, které však není dodržováno.

Po smrti Hassana II. v roce [[1999]] nastoupil na trůn [[Muhammad VI.]]

=== Přehled dynastií ===
* [[Almorávidé]]
* [[Almohadové]]
* [[Merinidé]]
* [[Watasidé]]
* [[Saadové]]
* [[Alawité]]

== Geografie ==
[[Soubor:Dune sunrise.jpg|thumb|left|Pouštní duny v Maroku]]
Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty – pohořím [[Atlas (pohoří)|Atlas]], [[Sahara|Saharou]] a [[Atlantský oceán|atlantským]] pobřežím. Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.) přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Ve Vysokém Atlasu rozprostírajícím se ve střením Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – [[Džabal Tubkal]] dosahující 4 167 m n. m.
Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem 800 m n. m.).

Na východě a jihovýchodě přechází pohoří Atlas v alžírskou náhorní plošinu [[šot]]ů a v [[Sahara|Saharu]].

=== Vodstvo ===
Většina marockých řek ústí do Atlantického oceánu. Největší z nich (od severu k jihu) jsou [[Sebou]], [[Oum Er Rbia]], [[Tensift]], [[Sous]]. Řeka [[Muluja]] (Moulouya, Mulúja) ústí do [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Mnoho řek se ztrácí na okraji Sahary.

Režim řek je charakteristický vodnatostí v zimním období zatímco nízkými průtoky či vyschnutím v létě. Údolí občasných toků se nazývají [[vádí]].

== Podnebí ==
Důležitou roli v podnebí v Maroku hraje Střední a Vysoký Atlas, který je výrazným klimatickým rozhraním. Severozápad země je ovlivněn Středomořím a vyznačuje se mírným deštivým podnebím v zimě s průměrnými teplotami 16 °C a horkými suchými léty s průměrnými teplotami 28 °C.

Oblast Atlasu se vyznačuje typickým vysokohorským podnebím se značnými teplotním rozdíly. Na jihu a jihovýchodu je suché pouštní kontinentální podnebí – horká léta, kde maxima dosahují přes 40 °C a studené zimy.

Množství srážek v průběhu roku kolísá mezi 900 mm na severu a 200 mm na jihu. Na severozápadních svazích hor bývá množství srážek přes 1 000 mm (ve vyšších polohách sněhových).

== Státní zřízení, vláda, legislativa ==
[[Soubor:King Mohammed VI Morocco 23 April 2002.jpg|thumb|left|[[Mohamed VI.|Král Mohamed VI.]] s [[George W. Bush|Georgem W. Bushem]] v dubnu 2002]]
Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální [[monarchie|monarchií]]. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je hlavou státu, vrchnim velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou [[muslim]]ského obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony usnesené [[parlament]]em, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav.

Jednokomorový parlament má 333 křesel z nichž se dvě třetiny obsazují přímými volbami na 6 let. Zbývající poslanci jsou delegováni z obecních parlamentů a stavovských organizací. Parlamentu předsedá předseda vlády.

V Maroku platí všeobecná vojenská povinnost na 18 měsíců.

Jednotné právo se rozvinulo z [[Francie|francouzských]] a [[islám]]ských zákonů. Pod jeden nejvyšší soud spadá devět pracovních soudů a dále provinční a obecní soudy.

== Správní členění ==
Maroko se administrativně dělí na 16 regionů (arabsky جهة ''džaha,'' množné číslo جهات ''džahát,'' francouzsky ''région,'' množné číslo ''régions),'' které zahrnují zároveň celé Marokem obsazené či nárokované území [[Západní Sahara|Západní Sahary]]. Regiony se dále člení na nižší správní celky – 42 provincií a 25 městských prefektur.

Navzdory fungujícímu systému nepřímých voleb do komunálních rad je reálná moc orgánů místní správy v rukou ''waliů'' (představitelé regionů) a ''guvernérů'' (představitelé provincií a prefektur) jmenovaných ministrem vnitra.

{| border="1" cellspacing="0" align="center"
! colspan="7" style="background:#ffdead;" | Administrativní dělení Maroka
|-----
| rowspan="17"| [[Soubor:Maroko+Zapadni-Sahara administativni-deleni.png]]
! style="background:#efefef;" | číslo na mapě
! style="background:#efefef;" | region (francouzsky / arabsky / česky)
! style="background:#efefef;" | rozloha v km2
! style="background:#efefef;" | počet obyvatel (2004)<ref>''Wikipedie.de''. [online]. 2008. [cit. 2008-02-19]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Marokko.</ref>
! style="background:#efefef;" | provincií v regionu
! style="background:#efefef;" | městských prefektur v regionu
|-----
|-
| align="center"| 1
| [[Chaouia-Ouardigha]] / الشاوية ورديغة / Aš-Šáwija Wardígha
| align="right"| 7 010
| align="right"| 1 655 660
| align="center"| 3
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 2
| [[Doukala-Abda]] / دكالة عبدة / Dukála 'Abda
| align="right"| 13 285
| align="right"| 1 984 039
| align="center"| 2
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 3
| [[Fès-Boulemane]] / فاس بولمان / Fás Búlmán
| align="right"| 19 795
| align="right"| 1 573 055
| align="center"| 2
| align="center"| 3
|-
| align="center"| 4
| [[Gharb-Chrarda-Béni Hsen]] / الغرب شراردة بني حسين / Al-Gharb Šrárda Bení Hsín
| align="right"| 8 805
| align="right"| 1 859 540
| align="center"| 2
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 5
| [[Grand Casablanca]] / الدار البيضاء الكبرى / Ad-Dár al-Bajdá' al-Kabirí
| align="right"| 1 615
| align="right"| 3 631 061
| align="center"| 0
| align="center"| 8
|-
| align="center"| 6
| [[Guelmim-Es Semara]] / ڭلميم السمارة / Gelmím as-Semára
| align="right"| 122 825
| align="right"| 462 410
| align="center"| 5
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 7
| [[Laâyoune-Boujdour]] / العيون بوجدور / Al-'Ajún Búdždúr
| align="right"| 139 480
| align="right"| 256 152
| align="center"| 1
| align="center"| 1
|-
| align="center"| 8
| [[Marrakesch-Tensift-El Haouz]] / مراكش تانسيفت الحوز / Marrákeš Tánsíft al-Húz
| align="right"| 31 160
| align="right"| 3 102 652
| align="center"| 4
| align="center"| 3
|-
| align="center"| 9
| [[Meknès-Tafilalet]] / مكناس تافيلالت / Miknás Táfílált
| align="right"| 79 210
| align="right"| 2 141 527
| align="center"| 3
| align="center"| 2
|-
| align="center"| 10
| [[Oriental (Východní region)]] / الجهة الشرقية / Al-Džaha aš-Šarqija
| align="right"| 82 900
| align="right"| 1 918 094
| align="center"| 6
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 11
| [[Oued ed Dahab-Lagouira]] / وادي الذهب الكويرة / Wádí ad-Dahab al-Kwíra
| align="right"| 50 880
| align="right"| 99 367
| align="center"| 1
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 12
| [[Rabat-Salé-Zemmour-Zaer]] / الرباط سلا زمور زعير / Ar-Ribát Salá Zemmúr Za'ír
| align="right"| 9 580
| align="right"| 2 366 494
| align="center"| 1
| align="center"| 3
|-
| align="center"| 13
| [[Souss-Massa-Daraâ]] / سوس ماسة درعة / Sús Mása Dra'a
| align="right"| 70 880
| align="right"| 3 113 653
| align="center"| 5
| align="center"| 2
|-
| align="center"| 14
| [[Tadla-Azilal]] / تادلة أزيلال / Tádla Azílál
| align="right"| 17 125
| align="right"| 1 450 519
| align="center"| 2
| align="center"| 0
|-
| align="center"| 15
| [[Tanger-Tétouan]] / طنجة تطوان / Tandža Tetwán
| align="right"| 11 570
| align="right"| 2 470 372
| align="center"| 2
| align="center"| 3
|-
| align="center"| 16
| [[Taza-Al Hoceïma-Taounate]] / تازة الحسيمة تاونات / Táza al-Husejma Táwnát
| align="right"| 24 155
| align="right"| 1 807 113
| align="center"| 3
| align="center" |0
|-
|}

== Hospodářství ==
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
! colspan="5" style="background:#ffdead;" | Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP (v procentech)<ref>''Ministerstvo zahraničních věcí''. [online]. 2009. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html</ref>
|-----
! style="background:#efefef;" | Obor
! style="background:#efefef;" | [[2002]]
! style="background:#efefef;" | [[2003]]
! style="background:#efefef;" | [[2004]]
! style="background:#efefef;" | [[2005]]

|-----
| Zemědělství, lesnictví, rybolov || align="right" | 14,3 || align="right" | 19,1 || align="right" | 18,9 || align="right" | 12,7
|-----
| Těžební průmysl || align="right" | 2,8 || align="right" | 3,0 || align="right" | 3,0 || align="right" | 2,7
|-----
| Energie, voda || align="right" | 5,0 || align="right" | 5,7 || align="right" | 5,8 || align="right" | 5,6
|-----
| Zpracovatelský průmysl || align="right" | 17,8 || align="right" | 21,2 || align="right" | 21,4 || align="right" | 17,7
|-----
| Stavebnictví, veř. práce || align="right" | 4,7 || align="right" | 5,3 || align="right" | 5,3 || align="right" | 4,7
|-----
| Služby || align="right" | 55,4 || align="right" | 45,7 || align="right" | 45,6 || align="right" | 56,6
|-----
|}

=== Zemědělství ===
Zemědělství se podílí na [[Hrubý domácí produkt|HDP]] mezi 13 a 20 % v závislosti na sklizni a zůstává i přes rozvoj ostatních odvětví významným článkem ekonomiky země. V zemědělství je zaměstnáno přibližně 40–45 % činného obyvatelstva (průměrný věk zemědělců je přes 50 let a cca 80 % z nich je negramotných). 67 % zemědělců jsou malorolníci s plochou půdy do 5 [[hektar|ha]]. Z celkové plochy orné půdy je zavlažováno pouze 15 %.

Nejdůležitějšími pěstovanými plodinami jsou subtropické ovoce (z toho 55 % všech ovocných sadů připadá na [[olivovník]]y, dále pak [[datle]], [[citrus]]y, [[opuncie]]), zelenina a obiloviny ([[ječmen]], [[pšenice]], [[kukuřice setá|kukuřice]], aj.). Pěstují se též luštěniny, [[cukrová řepa]] a [[cukrová třtina|třtina]] a olejniny (kromě oliv ještě [[slunečnice]], [[podzemnice olejná]]). V oblasti jižního Maroka se též pěstuje [[argana spinoza]], z jejíž stromů se získává olej bohatý na [[vitamín]] E využívaný v marocké kuchyni i při výrobě dermatologických mastí a léků.

{| border="1" cellspacing="0" align="right"
! colspan="3" style="background:#ffdead;" | Stavy domácího zvířectva (v tisících kusech)
|-----
! style="background:#efefef;" |
! style="background:#efefef;" | [[2001]]
! style="background:#efefef;" | [[2002]]
|-----
| skot || align="right" | 2 565 || align="right" | 2 551
|-----
| ovce || align="right" | 14 757 || align="right" | 17 047
|-----
| kozy || align="right" | 4 820 || align="right" | 5 071
|-----
|}

Z živočišné výroby převažuje chov suchu odolných zvířat – [[ovce|ovcí]] a [[koza|koz]]. V poslední době roste i produkce [[skot]]u a [[drůbež]]e. Počet kusů v domácích stádech je silně ovlivňován dostupností píce, která je závislá na vydatnosti srážek. Významnou součást živočišné výroby tvoří produkce mléka (též důležitá součást marocké kuchyně).

[[Soubor:Plantation arganier Luc Viatour.JPG|thumb|left|Olivový sad v Maroku]]
==== Lesnictví ====
Téměř 20 % území Maroka pokrývají lesy, zejména pak v horských oblastech. Ekonomicky využitelných porostů je však maximálně 5 % z celkového porostu a navíc se stavy lesů snižují zejména z demografických důvodů a těžby dřeva na otop. Svůj vliv hraje i znečištění a ve vzácných [[cedr]]ových lesích působení [[opice|opic]], které žerou semínka z cedrových šišek.

V lesích převažují listnaté stromy, z nichž nejvýznamnější je [[korkový dub]]. Korek je tak důležitým vývozním artiklem. Významnými artikly jsou i cedrové dřevo, [[tříslovina]] a [[pryskyřice]]. Naopak jehličnatých stromů je v Maroku nedostatek a musí se dovážet.

==== Rybolov ====
Díky dlouhému pobřeží (3 500 km pobřeží s více než 1 000 000 km2 pobřežních vod) je významným exportním artiklem i [[rybolov]]. Ročně Maroko vyprodukuje 900 000 [[tuna|t]] ryb a mořských plodů a přináší ročně do státního rozpočtu až 300 mil. USD. V rybolovu je zaměstnáno více než 400 000 osob a marocká flotila má bezmála 20 000 rybářských lodí včetně 350 chladicích.

[[Soubor:Essaouira Morocco.jpg|thumb|right|Rybářské lodě ve městě [[Essaouira]]]]
Středomořské pobřeží se na marockém výlovu podílí pouze 4,2 % v celkovém objemu. Nejvýznamnější oblasti jsou naopak jižní oblasti atlantického pobřeží (v přístavu [[Al-´Ajún]] v [[Západní Sahara|Západní Sahaře]] bývá vyloženo přes 40 % vylovených ryb). Dalšími hlavními rybářskými přístavy jsou [[Agadir]], [[Tantan]], [[Essaouira]], [[Safi]], [[El-Jadida]], [[Casablanca]], [[Mohamedia]], [[Rabat]], [[Kenitra]], [[Larache]], [[Tanger]], [[Al-Husejma]] a [[Nador]].

Marocký rybolov se rozděluje na čtyři hlavní oblasti, z nichž byl v minulosti nejhodnotnější lov [[hlavnonožci|hlavonožců]]. Stav jejich zdrojů však za poslední roky katastroficky poklesl a s ním i výlov těchto živočichů. Druhou skupinu tvoří lov ryb typu [[sardinka|sardinek]], [[makrela|makrel]] a [[ančovička|ančoviček]]. Třetí nejvýznamnější skupinou jsou tzv. bílé ryby ([[mečoun]], [[treska]], [[tuňák]], aj.). Poslední skupinou jsou [[měkkýš]]i a [[korýš]]i.

Zemědělské produkty jsou pro Maroko významnou exportní položkou, zejména se zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]] (v roce 2003 tvořil s EU obchod se zemědělskými produkty 13 % z celkového vzájemného obratu). Od [[1. leden|1. ledna]] [[2004]] byly pro Maroko stanoveny relativně výhodné kvóty na vývoz zeleniny, především [[rajče|rajčat]].

=== Průmysl a stavebnictví ===
V průmyslu je zaměstnáno v Maroku přibližně 400 000 osob (2000). Průmysl a stavebnictví se na celkové tvorbě HDP podílí přibližně 30 %. Z průmyslu je nejvíce zastoupen oděvní a pletařský, zemědělsko-potravinářský, chemický, hutnický a strojírenský a elektrotechnický průmysl a elektronika.

Z důvodu poklesu poptávky po marockém textilním zboží však podíl textilního a kožedělného průmyslu klesá, zejména ve prospěch metalurgie a elektrotechniky. Kromě těchto dynamicky se rozvíjejících odvětví dále vláda preferuje průmysl zpracovávající umělé hmoty, strojírenský průmysl (montáž motorových vozidel) a potravinářský průmysl.

Největšími průmyslovými oblastmi jsou lokality mezi Casablanckou a [[Mohamedia|Mohamedií]], mezi Casablancou a [[El Jadida|El Jadidou]] a mezi Rabatem a Kenitrou. Zakládají se však stále nové průmyslové zóny, zejména pak na severu země v okolí měst Tanger a Oujda.

Chemický průmysl je zastoupen zejména v souvislosti s těžbou [[fosfát]]ů (Maroko má největší fosfátové zásoby na světě).

Tradiční součástí průmyslu jsou také umělecká řemesla, díky jejichž vysoké úrovni tvoří tato odvětví významnou součást zahraničního obchodu a turistického ruchu. V zemi je takto více než 500 výrobních družstev zaměstnávajících přibližně 21 000 řemeslníků. Z uměleckých řemesel se nejvíce vyváží koberce.

==== Stavebnictví ====
Ve stavebnictví je v Maroku zaměstnáno přibližně 10 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a tvoří tak významné odvětví státního hospodářství.

==== Těžební průmysl ====
Nedílnou součástí průmyslu v Maroku je i těžba nerostných surovin, a to zejména [[fosfát]]u, jehož největší světové zásoby se nachází právě na území Maroka (dle Marockého tisku až 75 % celkových světových zásob s odhadem na 60 mld. t). V exportu fosfátů je Maroko na prvním místě na světě (celkem zaujímá jednu třetinu světového trhu se surovými fosfáty), zatímco v těžbě je na třetím místě za [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Ruskem]], neboť bohaté zásoby nejsou zatím plně využívány (v roce 2004 bylo vytěženo 25,4 mil. [[tuna|t]] fosfátů).

Kromě fosfátů disponuje Maroko ještě nerostnými zdroji [[měď|mědi]], [[Fluoridy|fluoridu]], [[olovo|olova]], [[baryt]]u a [[železo|železa]]. V Maroku jsou také malá naleziště [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]].

=== Služby ===
Služby v Maroku zahrnují především sektor turistiky a dopravních služeb. Turistika zaznamenává od roku [[2004]] trvalý rozvoj po propadech v první polovině 90. let 20. století a po roce [[2001]]. Za tímto růstem stojí činnost Výboru pro strategii turistiky založeného v roce [[2002]], jehož cílem je zvýšit přitažlivost Maroka pro zahraniční turisty. V roce [[2006]] byly celkové příjmy z turistiky 6,3 mld. USD, což je nárůst o cca 29,2 % oproti roku [[2005]] a Maroko navštívilo 6,58 milionů turistů, přičemž 3,6 milionů jich přijelo ze zahraničí.

Nejvíce zahraničních turistů přijíždí z [[Evropa|Evropy]] (85 %), dále pak ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a ze státu [[Maghreb]]u a [[Střední východ|Středního východu]]. Významnou skupinou jsou Maročané žijící v zahraničí (2,98 milionů návštěvníků). Stále více roste zájem turistů z [[Japonsko|Japonska]] a [[Jižní Korea|Jižní Korey]].

Základními turistickými středisky jsou [[Agadir]] a [[Marrákeš]], kam zavítají přibližně dvě třetiny z celkového počtu turistů.

Kromě turistiky se silně rozvíjí telekomunikační obory (v roce 2006 byl nárůst [[abonent]]ů mobilních sítí o 29 % na celkových 16 milionů, [[Internet]] čítá cca 400 000 abonentů s nárůstem o 52,4 % oproti roku 2005).

== Obyvatelstvo ==
{| border="1" cellspacing="0" align="right"
! colspan="3" style="background:#ffdead;" | Největší města v Maroku ([[2008]])
|-----
! style="background:#efefef;" | město
! style="background:#efefef;" | počet obyvatel
|-----
| [[Casablanca]] || align="right" | 2 950 000
|-----
| [[Rabat]]-[[Salé]] || align="right" | 1 397 000
|-----
| [[Fès]] || align="right" | 955 000
|-----
| [[Marrákeš]] || align="right" | 844 000
|-----
| [[Tanger]] || align="right" | 1 100 000
|-----
| [[Kenitra]] || align="right" | 573 000
|-----
| [[Meknes]] || align="right" | 571 000
|-----
| [[Tetuán]] || align="right" | 464 000
|-----
| [[Oujda]] || align="right" | 411 000
|-----
| [[Agadir]] || align="right" | 385 000
|-----
|}
V roce [[2006]] mělo Maroko 33 241 000 obyvatel při hustotě zalidnění 72,5 obyvatel na km². Roční přírůstek tvoří 1,55 %.

=== Rozmístění populace, migrace ===
Populace je v Maroku rozmístěna nerovnoměrně. Na jedné desetině rozlohy na pobřežním pásu na severozápadu země žijí dvě třetiny obyvatel. Obyvatelstvo neustále migruje z chudých venkovských oblastí do hospodářsky rostoucích měst. Ve velkých městech žije přibližně 45 % obyvatelstva. Historická královská města jsou [[Fès]], [[Marrákeš]], [[Meknes]], [[Rabat]], moderní průmyslová centra jsou [[Casablanca]], [[Tanger]], [[Oujda]] a [[Agadir]].

=== Složení obyvatel, menšiny ===
[[Soubor:Marrakesch djemaa el fna schlangenbeschwörer.jpg|left|thumb|Berberští „krotiči hadů“ na náměstí Djemaa El Fna ve městě [[Marrákeš]]]]
Většinu populace tvoří Arabové či poarabštění Berbeři.

V řidčeji osídlených částech Maroka žijí etnické menšiny – zejména [[Berbeři]] (30–40 %) a [[Haratinové]]. Berbeři sídlí v Maroku především v pohoří [[Rif]], [[Atlas (pohoří)|Atlas]] a v [[oáza|oázách]] na jih od Atlasu jako usedlí rolníci v sídlištích z hlíny podobným opevněním ([[kasbah]]) v horských oblastech. Haratinové (potomci černých otroků) sídlí především v oázách na jih od pohoří Atlas. Méně početnou menšinou jsou [[Židé]] (přibližně 30 000). V Maroku žije také přibližně 100 000 cizinců ([[Francie|Francouzi]], [[Španělsko|Španělé]]).

Naopak nezanedbatelný je i počet Marokánců žijících v zahraničí – přes 600 000.

Z hlediska národnostního složení tvoří 99,5 % Maročané a zbytek [[Mauritánie|Mauretánci]], [[Senegal]]ci a [[Evropa]]né.

=== Náboženství ===
[[Soubor:Morocco Africa Flickr Rosino December 2005 82664690.jpg|right|thumb|[[Mešita Hasana II.]] ve městě [[Casablanca]], největší mešita v Severní Africe]]
Obyvatelé Maroka jsou téměř bezvýhradně (asi 98 %) [[sunnité|sunnitští]] [[muslim]]ové (sunnitský [[islám]] je státní náboženství). Zbytek tvoří křesťanství a židovství.

=== Jazyk ===
Úředním jazykem je [[arabština]]. Značně rozšířená je ale i [[francouzština]] (druhý úřední jazyk) a v berberských oblastech [[berberština]]. Na severu země je částečně zastoupena i [[španělština]].

Marocká arabština se podstatně liší od klasické arabštiny či arabštiny moderní, kterou se mluví v [[Egypt]]ě a státech kolem [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Maročané však rozumí i této arabštině, zejména pak té egyptské, díky provázanosti televizních seriálů.

Berberština se na území Maroka vyskytuje ve třech základních [[dialekt]]ech podle zeměpisné oblasti. Ačkoliv se jejich názvy různí, nejběžnější jsou tyto:
* '''Riffi''' – berberština v oblasti pohoří Rif a severního Maroka
* '''Zaian''', '''Tamazight''' – oblast Středního Atlasu a středního Maroka
* '''Tashelhaït''', '''Soussi''', '''Chleuh''' – oblast Vysokého Atlasu, Antiatlasu a jižního Maroka
Přibližně 25 % obyvatelstva hovoří pouze některým z dialektů berberštiny. Berberština se nově zavádí i do školní výuky.

=== Vzdělanost ===
Přestože od roku [[1963]] platí všeobecná povinná školní docházka, je podíl [[gramotnost|negramotného]] obyvatelstva v Maroku téměř 50 %, z nichž jsou většinou vesničané.

V Maroku je 20 univerzit. Nejprestižnější je islámská vysoká škola ve Fèsu založená roku 859 a velká státní univerzita v Rabatu.

== Kultura a sport ==
Stále oblíbenější se stává golf a golfová hřiště přibývají za pomoci Jeho Kralovského Veličenstva [[Princ Mulaj Rašid|Prince Mulaje Rašida]].

=== Bibliografie ===
* ELLINGHAM, Mark, GRISHBROOK, Don, McVEIGH, Shaun. ''Maroko: Turistický průvodce Rough Guides''. Brno. Nakladatelství JOTA, s.r.o. 2001. ISBN 80-7217-046-5.
* Kolektiv autorů. ''Encyklopedie Universum 5''. [DVD-ROM]. 2006. [cit. 2007-05-30].
* Kolektiv autorů. ''Lexikon zemí 3: Severní Afrika, Arabský poloostrov a Přední Asie''. Praha. GeoCenter International. 2001. ISBN 3-575-11786-1.
* HARENBERG, Bodo. Kronika lidstva: Dohoda Spojenců o invazi v Itálii. Bratislava: Fortuna Print, spol. s r. o., 1992. ISBN 80-7153-039-5.
* Kolektiv autorů. Encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902723-1-2.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/MO.html CIA - The World Factbook - Morocco (anglicky)]
* [http://www.visitmorocco.org/ The Moroccan National Tourist Office (anglicky)]
* [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/ Encyklopedie států MZV ČR]
* [http://fotobanka.promitani.cz/maroko/ Obrázky a zajímavosti z Maroka]

{{Commonscat|Marocco}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Maroko| ]]
[[Kategorie:Státy Afriky]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]