Sysop: 1 revizi

2014-03-11T12:37:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 3. 2014, 12:37

Sysop: 1 revizi

2010-04-16T11:20:27Z

1 revizi

Nová stránka

'''Masakr v Sabře a Šatíle''' ([[arabština|arabsky]]: مذبحة صبرا وشاتيلا) byl [[masakr]] [[Palestinci|palestinských Arabů]], který se odehrál [[15. září|15.]] a [[16. září]] [[1982]] během [[Libanonská občanská válka|občanské války]] v [[Libanon]]u. Sabra a Šatíla jsou dodnes existující palestinské [[uprchlický tábor|uprchlické tábory]] v [[Libanon|libanonském]] hlavním městě [[Bejrút]]u. Odhady počtu zabitých se různí. Podle některých zdrojů se jednalo o 474 mužů, žen a dětí,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2007
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 159}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> podle jiných o 980,<ref name="schneider77">{{Citace monografie
| příjmení = Schneider
| jméno = Ludwig
| rok = 2003
| titul = Jeruzalém: ohnisko dění
| vydavatel = A-alef
| místo = Ostrava
| isbn = 80-85237-71-7
| strany = 77}}</ref> některé hovoří o 2300.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| rok = 2002
| titul = Izrael - dějiny
| vydavatel = BB art
| místo = Brno
| isbn = 80-7257-740-9
| strany = 497}} [Dále jen: ''Izrael - dějiny.'']</ref>

== Pozadí masakru ==
Jednou z prvotních příčin bylo tzv. [[Černé září (období)|Černé září]], což bylo období v roce [[1970]], kdy v [[Jordánsko|Jordánsku]] probíhaly nepokoje mezi vládními silami a [[Palestinci|palestinskými Araby]].<ref name="schneider77"/> Palestinci se dokonce pokusili o atentát na krále Husajna<ref name="čejka142">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 142</ref> a poté co teroristé z [[Lidová fronta pro osvobození Palestiny|Lidové fronty pro osvobození Palestiny]] (LFOP) nechali na [[ammán]]ském letišti vyhodit do povětří tři letouny, král vyhlásil stanné právo a jordánská armáda zaútočila proti palestinským militantům.<ref name="čejka142"/> Po eskalaci událostí, kdy do Jordánska dokonce vtrhla [[Sýrie|syrská]] armáda, která se ale po izraelské intervenci stáhla, podepsal [[Jásir Arafat]] dokument o zrušení palestinských guerillových základen v zemi.<ref name="čejka142"/> To však odmítli členové LFOP a [[Demokratická fronta pro osvobození Palestiny|Demokratické fronty pro osvobození Palestiny]] (DFOP), načež vyzvali ke svrhnutí krále.<ref name="čejka142"/> Jordánská armáda pak zaútočila na dvě centra palestinských militantů a po silných bojích prchla většina militantů do Libanonu.<ref name="čejka143">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 143</ref> Uvádí se, že během událostí Černého září zemřelo 5–10 tisíc lidí<ref name="čejka143"/> (některé zdroje uvádí až 15 tisíc).<ref name="schneider77"/>

V Libanonu vyvolali Palestinci občanskou válku během níž v letech 1972 až 1982 vyvraždili pod vedením Jásira Arafata 30–45 tisíc Libanonců.<ref name="schneider77"/> V roce 1978 podnikly [[Izraelské obranné síly]] (IOS) [[operace Lítání|operaci Lítání]] proti Palestincům, kteří z jihu Libanonu ostřelovali sever Izraele.<ref name="čejka155">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 155</ref> Při ní obsadily jih Libanonu, z kterého se podle rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] č. 425 a nasazení jednotek [[UNIFIL]] ({{Cizojazyčně|en|''United Nations Interim Force in Lebanon''}}) stáhl.<ref name="čejka155"/> Poté co situace opět začala v roce 1982 eskalovat zahájil Izrael operaci [[Operace Mír pro Galileu|Mír pro Galileu]], známou také jako [[první libanonská válka]].<ref>''Izrael - dějiny.'' S. 492</ref> Válka měla za následek odchod [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP) Jásira Arafata ze země.<ref name="gilbert496-497">''Izrael - dějiny.'' S. 496-497</ref> I následně se však objevovaly násilnosti, z nichž nejvážnější bylo zavraždění libanonského prezidenta a vůdce křesťanských [[Katáib|falangistů]] [[Bašír Džumail|Bašíra Džumaila]] palestinskými muslimy.<ref name="čejka158-159">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 158-159</ref> V reakci na to vnikly jednotky falangistů do zmíněných palestinských uprchlických táborů, kde jako pomstu povraždili uprchlíky.<ref name="čejka158-159"/>

== Podíl izraelské armády ==
V silách izraelské armády bylo proti masakru zakročit, avšak přesto tak neučinila.<ref name="čejka158-159"/> Tato skutečnost vyvolala v [[Izrael]]i velkou vlnu protestů.<ref name="gilbert496-497"/> Na [[Tel Aviv|telavivském]] [[Rabinovo náměstí|náměstí Izraelských králů]] se uskutečnila protiválečná demonstrace, jíž se zúčastnilo rekordních 400 tisíc lidí (v té době desetina obyvatel země).<ref name="gilbert496-497"/> Na nátlak veřejnosti byla ustavena vyšetřovací komise ([[Kahanova komise]]), která měla prošetřit podíl IOS na masakru.<ref name="čejka161">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 161</ref> Komisi vedl soudce nejvyššího soudu [[Jicchak Kahan]].<ref name="čejka161"/> Závěry vyšetřování prokázaly, že hlavní vinu na masakru mají jednotky falangistů.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499">''Izrael - dějiny.'' S. 498-499</ref> Izraelskou armádu zpráva označila za nepřímo zodpovědnou.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nejhůře ze zprávy vyšel tehdejší [[ministr obrany Izraele|ministr obrany]] a pozdější premiér [[Ariel Šaron]], [[ramatkal|náčelník generálního štábu]] [[Rafael Ejtan]] a velitel vojenské kontrarozvědky Jehošua Saguj.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nikdo z nepřímých viníků nebyl nikdy trestně stíhán.<ref name="čejka161"/>

=== Reference ===
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Masakry]]
[[Kategorie:Izraelsko-libanonský konflikt]]

Masakr v Sabře a Šatíle - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi