Sysop: Nahrazení textu

2010-10-18T10:53:17Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Králický Sněžník<br />Masyw Śnieżnika
| obrázek = Kralicky-Sneznik-04.jpg
| popis1 = Pohled na masiv Králického Sněžníku z [[Hora Matky Boží|Hory Matky Boží]] nad městem [[Králíky]]
| popisek2 = Pohled na masiv Králického Sněžníku z [[Hora Matky Boží|Hory Matky Boží]] nad městem [[Králíky]] - zleva vrcholy [[Klepý]], [[Hleďsebe (Králický Sněžník)|Hleďsebe]], [[Malý Sněžník]], [[Králický Sněžník]], [[Chlum (Králický Sněžník)|Chlum]]
| maxnázev = [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]
| maxvýška = 1423
| rozloha =
| délka =
| nadřaz = [[Jesenická oblast]]
| podřaz =
| soused = [[Kladská kotlina]], [[Rychlebské hory]], [[Hanušovická vrchovina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]]<br />[[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Polsko]]
| hornina = [[rula]], [[svor]], [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]], [[Lipkovský potok]], [[Nysa Kłodzka]]
}}
'''Králický Sněžník''', nebo také '''masiv Králického Sněžníku''', je [[geomorfologický celek]] a vysoká, členitá hornatina na rozhraní [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Okres Kladsko|Kladska]]. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku, kde je nazývána '''Masyw Śnieżnika''', německy se pohoří jmenuje '''Glatzer Schneegebirge'''. Nejvyšší horou je [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]] (polsky ''Śnieżnik Kłodzki'', německy ''Glatzer Schneeberg'' nebo ''Grulicher Schneeberg''). Údaje o nadmořské výšce vrcholu se ve zdrojích rozcházejí, polské prameny uvádějí 1425 metrů nad mořem, české nejčastěji 1423 metrů nad mořem.

== Geologie ==
Území je zajímavé i po stránce geologické. Je tvořeno [[Přeměněná hornina|přeměněnými horninami]] ([[Rula (hornina)|rulami]] a [[svor (hornina)|svory]]), v menší míře se zde vyskytují [[mramor|krystalické vápence]] a [[Dolomit (hornina)|dolomity]], [[amfibolit]]y, [[amfibolická břidlice|amfibolické břidlice]], [[kvarcit]]y a [[kvarcitická břidlice|kvarcitické břidlice]].

== Geomorfologie ==
Králický Sněžník patří do [[Jesenická podsoustava|Jesenické podsoustavy]] (Jesenické oblasti). Od [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] je na východě oddělen [[Kladské sedlo|Kladským sedlem]]. Na západě a severu spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z jihu odděluje Králický Sněžník od [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] údolí řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do [[Staroměstská kotlina|Staroměstské kotliny]], která ho odděluje od [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]. Vyskytují se zde četné [[periglaciální jevy]], jako [[mrazový srub|mrazové sruby]] nebo [[kamenné moře|kamenná moře]]. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně [[Tvarožné díry]], [[Patzeltova jeskyně]] a na polské straně [[Jaskinia Niedźwiedzia]] (Medvědí jeskyně); najdeme zde také [[ponor (speleologie)|ponory]] a [[vyvěračka|vyvěračky]].

== Hlavní vrcholy ==

* Nejvyšší horou, umístěnou v centrální části pohoří, je [[Králický Sněžník (hora)]] (1423 m n.m.).
* Západní hřeben tvoří hranici s Polskem. Vybíhá směrem k jihu z hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]. Od východního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím [[Morava (řeka)|Moravy]], směrem na západ strmě spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z hlavních vrcholů je to při postupu od jihu: [[Jelení vrch (936 m)|Jelení vrch]] (polsky ''Góra Jasień'') (936 m n.m.), [[Klepý]] neboli Klepáč (polsky ''Trójmorski Wierch'') (1143 m n.m.), [[Hleďsebe (Králický Sněžník)|Hleďsebe]] (polsky ''Puchacz'') (1190 m n.m.) a [[Malý Sněžník]] (polsky ''Mały Śnieżnik'') (1338 m n.m.). Malý Sněžník je druhá nejvyšší hora pohoří.
* Východní hřeben je širší než západní, také vybíhá směrem k jihu od hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]. Od západního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím [[Morava (řeka)|Moravy)]], směrem na východ strmě spadá do [[Staroměstská kotlina|Staroměstské kotliny]]. Jeho součástí jsou tyto hlavní vrcholy: [[Stříbrnická]] (1250 m n.m.), [[Černá kupa]] (1295 m n.m.), [[Sušina (1321 m)|Sušina]] (1321 m n.m.) – třetí nejvyšší vrchol pohoří, [[Uhlisko]] (1241 m n.m.), [[Podbělka]] (1307 m n.m.), [[Slamník (Králický Sněžník)|Slamník]] neboli Sviní hora (1231 m n.m.), [[Chlum (Králický Sněžník)|Chlum]] (1119 m n.m.), [[Tetřeví hora]] (1251 m n.m.), [[Velká Šindelná]] (1195 m n.m.), [[Souš (Králický Sněžník)|Souš]] (1224 m n.m.), [[Srázná]] (1074 m n.m.).
* Další hřeben pokračuje od hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]] na východ směrem k [[Rychlebské hory|Rychlebským horám]], součástí je třeba [[Hraniční hora]] (968 m n.m.). Jiné hřebeny vybíhají od [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] na sever do [[Polsko|Polska]], jejich součástí je např. [[Góra Stroma]] (1167 m n.m.), [[Czarna Góra]] (1205 m n.m.) atd.

[[Soubor:KralickySneznikHreben.jpg|center|thumb|800px|Téměř kompletní masív Králického Sněžníku z kopce Výšina u [[Králíky|Králík]] – v ose údolí [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] zasněžený vrchol [[Králický Sněžník|Králického Sněžníku]] (1423 m), vlevo od něj hřeben [[Klepý|Klepého]] (1144 m) s [[Malý Sněžník|Malým Sněžníkem]] (1338 m), vpravo hřeben [[Sušina|Sušiny]] (1321 m) končící vrcholem [[Srázná]] (1074 m)]]

== Hydrologie ==

Králickým Sněžníkem prochází tři hlavní evropská [[rozvodí]] a na hoře [[Klepý]] (1145 m) se stýkají. Králický Sněžník tvoří významný hydrografický uzel, jeho území náleží do tří [[úmoří]] – [[Černé moře|Černého]], [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Do Černého moře odvádí své vody řeka [[Morava (řeka)|Morava]], pramenící pod vrcholem Králického Sněžníku. Do Severního moře odtéká [[Lipkovský potok]] s přítoky (povodí řeky [[Tichá Orlice]]). Do Baltského moře odtékají vody [[Nysa Kłodzka|Nysy Kłodzke]] a další do ní se vlévající toky, např. [[Wilczka]].

* Oblast úmoří [[Černé moře|Černého moře]] odvodňuje řeka [[Morava (řeka)|Morava]] a její přítoky. Pravostranné přítoky přitékají z východních svahů západního [[hřbet]]u, jsou to např. [[Kopřivák]], [[Hluboký potok]] a četné další bezejmenné. Na jednom z těchto přítoků se nachází také známý [[vodopád Na Strašidlech]]. Ze západních svahů východního hřbetu přitékají levostranné přítoky řeky Moravy, např. [[Poniklec]], [[Kamenitý potok]], [[Mlýnský potok (přítok Moravy)|Mlýnský potok]] a četné další bezejmenné. Z jižních svahů východního hřbetu přitéká jako levostranný přítok Moravy [[Malá Morava (potok)|Malá Morava]], [[Zelený potok (přítok Moravy)|Zelený potok]] a další bezejmenné. Východní svahy východního hřbetu odvodňují levostranné přítoky řeky [[Krupá (přítok Moravy)|Krupé]], která se u [[Hanušovice|Hanušovic]] také vlévá do Moravy; jsou to např. [[Prudký potok]], [[Chrastický potok]], [[Štěpánovský potok (přítok Krupé)|Štěpánovský potok]], [[Stříbrnický potok (přítok Krupé)|Stříbrnický potok]], [[Zrcadlový potok (přítok Krupé)|Zrcadlový potok]] a četné další bezejmenné.
* K oblasti úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]] patří polská část pohoří. Je to především řeka [[Nysa Kłodzka]], která zde také pramení, a četné další menší toky, např. [[Polna]], [[Szklarka]], [[Goworówka]], [[Nowinka]], [[Wilczka]], [[Kleśnica]], [[Kamienica]] a další.
* K oblasti úmoří [[Severní moře|Severního moře]] patří pouze jižní svahy západního hřbetu, jedná se o [[Lipkovský potok]], který se vlévá do [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]], a také přítok Lipkovského potoka [[Heřmanický potok]].

== Příroda ==
=== Rostlinná společenstva ===

Při vrcholu [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] je zhruba od nadmořské výšky 1350 m (v lavinové dráze i níže) vyvinuto primární [[alpínské bezlesí]]. Na exponovaných místech s mělkou půdou, kde se v zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme [[vyfoukávané alpínské trávníky]] (''sv. Juncion trifidi'') a [[alpínská vřesoviště]] (''subas. Cetrario-Festucetum supinae callunetosum''). V mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně [[zapojené alpínské trávníky]] (''sv. Nardion''). Na závětrných svazích s hlubší půdou s vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy [[vysokostébelných alpínských trávníky|vysokostébelných alpínských trávníků]] (hlavně ''sv. Calamagrostion villosae''), na vlhčích místech s dominancí [[metlice trsnatá|metlice trsnaté]] (''Deschampsia cespitosa''), na sušších živinami chudších místech dominuje [[třtina chloupká]] (''Calamagrostis villosa'') a na sušších místech živinami bohatších potom [[třtina rákosovitá]] (''Calamagorstis arundinacea''). Při horní hranici lesa roste také [[subalpínská brusnicová vegetace]] s dominantní [[brusnice borůvka|brusnicí borůvkou]] (''as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli''). Zvláště při Moravě v lavinové dráze je vyvinuta [[subalpínská kapradinová niva]] (''sv. Dryopterido-Athyrion'') s dominancí [[papratka alpínská|papratky alpínské]] (''Athyrium distentifolium''). Jsou zde také četná [[kamenné moře|kamenná moře]] a skály, oboje najdeme i v pásmu lesa.

V nadmořských výškách asi 1100–1350 m se rozkládají rozsáhlé horské smrčiny, často i pralesovitého charakteru. Jedná se hlavně o [[horské třtinové smrčiny]] (''sv. Piceion exelsae''). Na vlhkých úživnějších místech jsou nahrazeny [[papratkové smrčiny|papratkovými smrčinami]] (''sv. Athyrio alpestris-Piceion''). Na východním hřbetu je několik [[otevřená vrchoviště|otevřených vrchovišť]] (''sv. Oxycocco-Empetrion hermafroditi''), která jsou obklopena [[rašelinné smrčiny|rašelinnými smrčinami]] (''as. Sphagno-Piceetum'').

V nižších nadmořských výškách (pod 1100 m) jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s dominancí [[buk lesní|buku lesního]], [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a místy byl přítomen i [[javor klen]]. V minulosti byly však z větší části přeměněny člověkem na smrkové [[monokultura|monokultury]], které často nyní trpí imisemi. Většinou se jedná o [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] čili kyselé bučiny (''sv. Luzulo-Fagion''). Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) se jedná o [[květnaté bučiny]] (''sv. Fagion''). Výjimečně a maloplošně jsou zastoupeny [[vápnomilné bučiny]] (''as. Cephalanthero-Fagetum''). Velmi maloplošně v roklích při potocích a na prameništích najdeme [[horské klenové bučiny]] (''podsv. Acerenion''). Při potocích v nejnižších polohách najdeme také [[luh]]y (hlavně ''podsv. Alnenion glutinoso-incanae'').

Po obvodě pohoří najdeme rozsáhlá luční společenstva. Většinou se jedná o horský typ [[mezofilní ovsíkové louky|mezofilních ovsíkových luk]] (''as. Trifolio-Festucetum rubrae''), místy s přechodem k horským trojštětovým loukám. [[Horské trojštětové louky]] (''sv. Polygono-Trisetion'') však zde nejsou typicky vyvinuty, jako třeba v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Na sušších místech na mělké půdě jsou nahrazeny [[smilkové trávníky|smilkovými trávníky]] (''sv. Violion caninae''). Naopak na vlhčích místech to jsou [[vlhké pcháčové louky]] (''podsv. Calthenion'') nebo popř. [[vlhká tužebníková lada]] (''podsv. Filipendulenion'').
Více o vegetaci Králického Sněžníku viz [http://www.sneznik.cz/cz/primarni-smrciny-kralickeho-snezniku/] a [http://www.sneznik.cz/cz/vegetace-alpinskeho-bezlesi-kralickeho-snezniku/]

== Rostliny ==
Na území Králického Sněžníku roste mnoho druhů vzácných i běžných horských rostlin. Cenný je výskyt vysokohorských [[jestřábník|jestřábníků]] z okruhu [[jestřábník alpský|jestřábníku alpského]] i jiných. Mezi nimi je i [[endemit]] Králického Sněžníku [[jestřábník sněžnický]] (''Hieracium nivimontis''). V subalpínském stupni dominuje několik druhů trav (v závislosti na podmínkách mikrolokality), např. [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''), [[smilka tuhá]] (''Nardus stricta''), [[kostřava nízká]] (''Festuca supina''), [[lipnice širolistá]] (''Poa chaixii''), [[bojínek švýcarský]] (''Phleum rhaeticum'') aj. Z dalších rostlin zde běžně rostou např. [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[brusnice brusinka]] (''Vaccinium vitis-idaea''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[bika hajní]] měděná (''Luzula luzuloides subsp. rubella'') atd. Relativně běžná je také [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea subsp. sudetica'') a [[mochna zlatá]] (''Potentilla aurea''), naopak velice vzácný je dnes [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora'') a [[kokrhel sličný]] (''Rhinathus pulcher). [[Sasanka narcisokvětá]] (Anemone narcisiflora''), stejně jako [[šabřina tatarská]] (''Conioselinum tataricum'') už asi zcela na Králickém Sněžníku vymizely.

V posledních desetiletích také výrazně ubyl [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který v ČR roste jen v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]] a na Králickém Sněžníku. Podobné rozšíření má také vzácná tráva [[ovsíř dvouřízný]] (''Helictotrichon planiculmis''). [[Sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus'') roste na Králickém Sněžníku pouze na [[Vlaštovčí kameny|Vlaštovčích kamenech]]. V přirozených smrčinách roste hojně několik málo druhů, např. [[brusnice borůvka]], [[třtina chloupkatá]] nebo [[metlička křivolaká]], relativně častá je na vlhčích místech i [[bika lesní]] (''Luzula sylvatica''), s nižší pokryvností zde uvidíme [[sedmikvítek evropský]] (''Trientalis europaea''), [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[podbělice alpská|podbělici alpskou]] (''Homogyne alpina'').

Zejména na vlhčích místech jsou hojné kapradiny, např. [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[kapraď širolistá]] (''Dryopteris dilatata''), [[papratka samice]] (''Athyrium filix-femina''), [[žebrovice různolistá]] (''Blechnum spirant''), zvláště ve vysokohorských nivách [[papratka alpinská]] (''Athyrium distentifolium''), v bučinách je častý i [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris'') nebo [[bukovinec osladičovitý]] (''Phegopteris connectilis''). V kapradinových nivách roste také [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), mnohem vzácnější je [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum''). Na vlhkých místech zde můžeme vidět dva druhy modrokvětých [[oměj|omějů]], [[oměj šalamounek]] (''Aconitum plicatum'') a [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''). Na horských prameništích roste [[violka dvoukvětá]] (''Viola biflora''), [[mokrýš střídavolistý]] (''Chrysosplenium alternifolium''), [[ptačinec hajní]] (''Stellaria nemorum''), velmi vzácná je [[řeřišnice hořká Opicova]] (''Cardamine amara subsp. opizii'').

V kyselých bučinách je [[bylinné patro]] chudé a rostou tam často některé druhy, vyjmenované u kyselých smrčin. V květnatých bučinách je častá [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[svízel vonný]] čili mařinka vonná (''Galium odoratum''), v nižších polohách i [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''). Na rašeliništích východního hřbetu roste hojně [[suchopýr pochvatý]] (''Eriophorum vaginatum''), [[brusnice vlochyně]] (''Vaccinium uliginosum''), [[klikva bahenní]] (''Oxycoccus palustris''), mnohem vzácnější je [[bradáček srdčitý]] (''Listera ovata'') nebo [[kyhanka sivolistá]] (''Andromeda polifolia'').

Pouze na mramorové skále na polské straně roste tráva [[pěchava tatranská]] (''Sesleria tatrae''), jedná se o jediný výskyt mimo [[Karpaty]]. Na mramorech polské strany najdeme i [[hlaváč lesklý]] (''Scabiosa lucida''), [[kapradina Braunova|kapradinu Braunovu]] (''Polystichum braunii''), [[kruštík tmavočervený]] (''Epipactis atrorubens''), [[okrotice bílá|okrotici bílou]] (''Cephalanthera damasonium'') a další. V pohoří Králický Sněžník roste ještě mnoho dalších, výše nevyjmenovaných druhů rostlin.

== Živočichové ==
V oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z větších býložravců to je např. [[jelen lesní]] nebo [[srnec obecný]]. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh [[kamzík horský|kamzíka horského]], který sem přešel ze sousedních [[Jeseníky|Jeseníků]], kde byl vysazen. Z šelem je hojná [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], vzácnější je [[jezevec lesní]]. Větší šelmy, jako [[medvěd hnědý]], [[vlk]] nebo [[rys ostrovid]], byly v minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z [[Karpaty|Karpat]]. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů [[Netopýři|netopýrů]] vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je [[myšivka horská]].

Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V dnešní době je relativně častý [[krkavec velký]] nebo [[datel černý]], ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i [[datlík tříprstý]]. Svou bílou náprsenku je nápadný [[kos horský]], v subalpínském stupni hnízdí [[pěvuška podhorní]]. Z drobných pěvců je běžná [[sýkora uhelníček]] nebo [[králíček obecný]], u vodních toků můžeme spatřit [[skorec vodní|skorce vodního]]. Žije zde i vzácný lesní kur [[jeřábek lesní]] a snad i [[tetřívek obecný]]. [[Tetřev hlušec]] už zcela vymizel, ale v posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho [[reintrodukce|reintrodukci]]. Ze sov zde žije např. [[kulíšek nejmenší]] nebo [[sýc rousný]], [[puštík obecný]] a [[výr velký]]. Běžná je [[sojka obecná]], ale hnízdí zde i [[ořešník kropenatý]]. Na loukách v nižších polohách žije početná populace [[chřástal polní|chřástala polního]], kvůli kterému zde byly vyhlášena i [[Ptačí oblast Králický Sněžník]].

Žije zde i mnoho druhů bezobratlých živočichů a dalších skupin obratlovců.

== Ochrana přírody ==
Na území Králického Sněžníku se rozprostírají četná chráněná území, v české části je to [[NPR Králický Sněžník|Národní přírodní rezervace Králický Sněžník]] (vyhlášená roku [[1990]]). NPR Králický Sněžník se v podstatě překrývá s Evropsky významnou lokalitou Králických Sněžník systému [[Natura 2000]]. Naopak [[Ptačí oblast Králický Sněžník]] je navržena téměř zcela mimo NPR, zahrnuje hlavně nižší polohy pohoří s rozsáhlým přesahem do nižších poloh [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] a [[Bukovohorské hornatiny]], která je součástí [[Orlické hory|Orlických hor]]. Na polské straně je území chráněno v rámci ''Śnieżnickego Parku Krajobrazowego'' a je zde vyhlášeno také několik rezervací, např. [[rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki]], [[rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia]], [[rezerwat przyrody Wodospad Wilczki]]. Na polské straně je také navržena evropsky významná lokalita.

== Externí odkazy ==
* [http://www.tisicovky.cz/cs/hory/kralicky-sneznik/ www.tisicovky.cz] – Králický Sněžník
* [http://www.sneznik.cz/cz/vitejte/ www.sneznik.cz] – stránky o Králickém Sněžníku

{{Commonscat|Masyw Śnieżnika}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]
[[Kategorie:Krkonošsko-jesenická soustava]]
[[Kategorie:Králický Sněžník]]

Masiv Králického Sněžníku - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu