Sysop: + Související články

2024-03-19T12:44:43Z

+ Související články

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2024, 12:44
Řádka 36:		Řádka 36:
	File:Alarm clock, mounted on model of coffin.jpg\|Budík na modelu rakve, asi anglický, 1840–1900		File:Alarm clock, mounted on model of coffin.jpg\|Budík na modelu rakve, asi anglický, 1840–1900
	</gallery>		</gallery>
-		+	== Související články ==
		+	* [[Smrt]]
		+	* [[Pohřeb]]
	== Literatura ==		== Literatura ==
	* {{Citace monografie		* {{Citace monografie

Sysop: + NEW, FLICKR...Dmitrij Medveděv

2024-03-19T12:37:34Z

+ NEW, FLICKR...Dmitrij Medveděv

Nová stránka

[[File:Memling Vanity and Salvation.jpg|thumb|290px|Hans Memling: ''Triptych pozemské marnosti a boží spásy'', přední strana, kolem 1485. Malíř kontrastuje pozemskou nádheru a luxus s perspektivou smrti a pekla]]
[[Soubor:Telegram-Dmitry Medvedev-2024-03-15.png|thumb|290px|[[Dmitrij Medveděv]]: Memento mori (2024)]]
'''''Memento mori''''' (výslovnost [mementó morí], {{vjazyce2|la|''pamatuj na [[smrt]]''}}; ''pamatuj, že jsi smrtelný''<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Memento mori|url=http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Memento_mori|vydavatel=www.artslexikon.cz|datum přístupu=2016-05-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20170908063225/http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Memento_mori|datum archivace=2017-09-08|nedostupné=ano}}</ref>) je [[etika|mravní]] zásada, často citovaná ve [[středověk]]u a raném [[novověk]]u, jež upozorňuje člověka, aby nikdy nezapomínal na svou [[pomíjivost]] a připravoval se na smrt. Zároveň jde o umělecký motiv, založený na ztvárnění smrti a smrtelnosti a ve výtvarném umění často využívající symboly jako [[lidská kostra]] a její části (smrt) nebo [[přesýpací hodiny]] (krátkost času).

Potřeba pamatovat na smrt se objevuje již v Platónově dialogu Faidón, v němž Sókratés říká, že „opravdoví filosofové se připravují k umírání a smrt je ze všech lidí jim nejméně strašná“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = Platon
| titul = Faidon
| překladatelé = František Novotný
| vydavatel = Jan Laichter
| místo = Praha
| rok = 1941
| strany = 28
}}</ref>

Podobné názory v antice dále hlásali [[stoikové]] a [[Seneca]].

== Křesťanství ==
V [[křesťanství|křesťanském]] kontextu středověku toto původně filozofické téma ztratilo svůj obvyklý antický protějšek, hýřivé ''[[nunc est bibendum]]'' („teď je třeba pít“), a získalo náboženský ráz. ''Memento mori'' připomínalo nadcházející [[poslední soud]] boží, který podle křesťanské víry čeká duši zemřelého, a upozorňovalo na marnost, [[pomíjivost]] a prázdnotu (''[[vanitas]]'') pozemských potěšení.

Biblický základ tohoto postoje se nachází v [[Sírachovec|Sírachovcově]] poučení „budeš-li ve všech svých úvahách pamatovat na vlastní konec, navěky nezhřešíš“<ref>Sír 7,36 (ČEP)</ref> a v rituálu římskokatolické církve se odráží zejména v obřadech [[popelec|popelce]] na [[Popeleční středa|Popeleční středu]], při nichž jsou věřící poznamenáváni popelem a upozorňováni „prach jsi a v prach se obrátíš“.

== Umění ==
V [[umění]] se téma ''memento mori'' od středověku objevovalo nejčastěji v kontextu hrobů, pohřbů a pohřebišť,
ale časté bylo na gotických a renesančních epitafech (např. Zlíchovský oltář [[Monoghramista IP|Monogramisty IP]] třeba i ve výzdobě hodin, kde se používaly nápisy jako ''Ultima forsan'' (snad poslední hodina), ''Vulnerant omnes, ultima necat'' (každá zraňuje, poslední zabíjí), ''Tempus fugit'' (čas běží) nebo ''Hodie mihi, cras tibi'' (dnes mně, zítra tobě).
Vyobrazení [[tanec smrti|tance smrti]] (''danse macabre'') se na konci středověku objevovala běžně i v kostelích, zejména v pohřebních kaplích a karnerech, také na epitafech.
V období manýrismu a baroka to byl módní námět v malbě, sochařství i grafice: často lebka, nebo zátiší s lebkou, uhašenou svící, přelomeným sloupem, doprovázené nápisem (''Memorare novissima, et in aternum, non peccabis''). Motiv lebky, kostlivce či pootevřené rakve se objevoval také na osobních špercích či kapesních hodinkáh. V době barokní byl kostlivec přítomen ve výzdobě lékáren (např. dveře Ditrichovy lékárny v Nerudově ulici v Praze), v klášterních kryptách řádu kapucínů, malovaní kostlivci se dochovali například v kryptě jejich [[Pražská Loreta|pražské Lorety]]. Jindy hrozbu smrti personifikoval Saturnus s kosou a přesýpacími hodinami v ruce.

== Galerie ==
<gallery perrow="5" heights="172" widths="172">
File:Memento Mori - geograph.org.uk - 1050360.jpg|Náhrobek v Anglii
File:Galle the Elder Still life with skull.jpg|''Zátiší s lebkou'', Cornelis Galle I, Antverpy, 1630-1650
File:Memento Mori 05-Flickr.jpg|Personifikace smrti
File:Memento mori. (2610361046).jpg|Memento mori na náhrobku v Edinburku, 18. století
File:Alarm clock, mounted on model of coffin.jpg|Budík na modelu rakve, asi anglický, 1840–1900
</gallery>

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Grollová
| jméno = Jana
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Memento mori středověkých reformních postil: Obraz života a smrti v písemné tradici středověkého kazatelství
| vydání = 1
| vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity
| místo = Ostrava
| rok = 2017
| počet stran = 334
| strany =
| isbn = 978-80-7464-937-0
}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Flickr|Memento+mori}}{{Commonscat|Memento mori}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Latinská slova a fráze]]
[[Kategorie:Smrt]]
[[Kategorie:Literární pojmy]]

Memento mori - Historie editací

Sysop: + Související články

Sysop: + NEW, FLICKR...Dmitrij Medveděv