http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Metanarace 2026-04-28T05:46:45Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Metanarace&diff=278070&oldid=prev 2013-08-19T10:14:45Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 19. 8. 2013, 10:14</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Metanarace&diff=278069&oldid=prev 2010-03-02T11:46:50Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Metanarace''' (z řeckého ''meta'', nad- a latinského ''narratio'', vyprávění), česky také '''velké vyprávění''', znamená celkový, všezahrnující příběh, který vysvětluje a zároveň legitimuje podobu i složky určité [[Kultura|kultury]]. Pojem metanarace, který je klíčovým pojmem postmoderny, zavedl francouzský filosof [[Jean-François Lyotard]].<br /> Podle Lyotarda každá kultura potřebuje své složky a rysy vyložit a obhájit tím, že je zařadí do svého „velkovyprávění“, jež jim dává smysl a jež všichni její účastníci znají a uznávají. Tak jsou podle Lyotarda např. metanarací [[křesťanství]] dějiny spásy a všechny křesťanské pojmy, instituce, obřady atd. se zdůvodňují a dostávají smysl tím, že se uvedou do nějakého vztahu k tomuto příběhu. Metanarací [[Marxismus|marxismu]] je podle něho třídní boj, takže marxistické pojmy, instituce a pod. dostávají smysl i oprávnění tím, že se ukáže jejich vztah k třídnímu boji.<br /> Metanarace je tedy všeobecně sdílené vyprávění o minulém, jež dává smysl i oprávnění současnému, přítomnému. Lyotard kritizoval právě tuto legitimující, zdůvodňující funkci metanarace, jež má podle něho sklon k totalitě. Byl také přesvědčen, že právě postmoderní kritika a [[dekonstrukce]] znamená konec všech metanarací, jež ztrácejí svoji schopnost dávat smysl. Je ovšem otázka, zda se kultury mohou vyjadřovat a identifikovat nějak jinak než symbolickým vyprávěním. Jiný francouzský filosof, [[Paul Ricoeur]] se naopak domnívá, že mají-li se lidé se svojí kulturou identifikovat, potřebují k tomu právě vyprávění, které jim umožní vztah i k jejich společné historii. Pro české národní obrození byly takovým vyprávěním nejprve [[Rukopisy]], později třeba [[Alois Jirásek|Jiráskovy]] ''Staré pověsti''. Dalo by se říci, že pro řadu současných věd je takovým vyprávěním [[evoluce]].<br /> Domněnka o totalizující funkci velkých vyprávění je možná založena na dvojím významu slova: metanarace sice „totalizuje“ sebepochopení dané kultury, pomáhá vytvářet z jejích složek souvislý celek, to však má s totalitarismem moderních států jen velmi málo společného.<br /> ==Literatura==<br /> * J.-F. Lyotard, ''O postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem. Postmoderní situace''. Praha 1993<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Filosofické pojmy]]</div>

Sysop