Sysop: 1 revizi

2013-08-19T10:15:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 8. 2013, 10:15

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-02T13:49:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Meteorologie''' je věda zabývající se [[atmosféra|atmosférou]]. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, [[:Kategorie:Meteorologické jevy|jevy]] a děje v ní probíhající, například [[počasí]]. Meteorologie je považována za část [[fyzika|fyziky]], proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Na mnoha univerzitách je meteorologie často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami. Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnosti - [[doprava]], [[zemědělství]], [[vojenství]]. S meteorologií úzce souvisí [[hydrologie]].
== Tematické okruhy meteorologie ==
* složení a stavba atmosféry
* oběh [[teplo|tepla]] a [[tepelný režim]] v atmosféře a na zemském povrchu včetně radiačních procesů a různých mechanismů neradiační výměny mezi atmosférou a aktivním povrchem a v atmosféře samé,
* oběh [[voda|vody]] a její [[fázové změny]] v atmosféře v interakci se zemským povrchem,
* atmosférické pohyby − [[všeobecná cirkulace atmosféry|všeobecnou cirkulaci atmosféry]], její složky a místní cirkulace,
* [[elektřina|elektrické pole]] atmosféry,
* [[optika|optické]] a [[akustika|akustické]] jevy v atmosféře.
Meteorologie se zabývá především [[troposféra|troposférou]] a [[stratosféra|stratosférou]], neboť tyto části atmosféry jsou nejdůležitější z hlediska [[předpověď počasí|předpovědi počasí]]. Studiem vysoké atmosféry se zabývá [[aeronomie]].
== Klimatologie ==
Pozvolna se osamostatňujícím se oborem meteorologie je klimatologie, která je však správněji zařazována mezi vědy [[geografie|geografické]]. Klimatologie je věda o podnebích ([[Podnebí|klimatech]]) na Zemi, o podmínkách a příčinách jejich utváření a rovněž o působení klimatu na objekty činnosti člověka, na samotného člověka i na různé přírodní děje a naopak. Úkolem klimatologie je studovat obecné zákonitosti klimatických jevů, utváření zemského klimatu, jeho změny a kolísání s cílem využití poznatků pro předpovídání a melioraci klimatu.
== Historie meteorologie ==
=== Historie světové meteorologie ===
* 5000 př. n. l. zemědělská revoluce - člověk se stává závislým na počasí
* 5. st. př. n. l. vyvěšována tzv. [[parapegmata]], která obsahovala i informace meteorologického rázu, hlavně o proudění („věž větrů“ v Athénách).
* 4. století př. n. l. Platón meteora = věci nadzemské
* kolem 340 př. n. l. Aristoteles - Meteorologica
* 64 n. l. Seneca mluví o znečištěném vzduchu v Římě
* Meteorologie spojována s astronomií a astrologií (astrometeorologie)
* 15. století - doložena znalost [[pasát]]ů
* okolo 1500 Leonardo da Vinci sestavuje [[hygrometr]]
* 1606-1607 Galileo Galilei a jeho žáci konstruují kapalinové teploměry
* 1644 [[Evangelista Torricelli|Jan Evangelista Torricelli]] sestrojuje rtuťový tlakoměr
* 1657-1667 [[Accademia del Cimento]] založená ve Florencii dává popud k prvním systematickým meteorologickým pozorováním
* Přes krátké trvání Akademie zájem o meteorologická měření a pozorování již neustal
* 1667 [[Robert Hooke]] sestrojuje anemometr pro měření rychlosti větru
* 1686 [[Edmund Halley]] zmapoval pasáty, usuzuje, že změny a procesy v atmosféře jsou řízeny slunečním teplem, potvrzuje Pascalovy objevy týkající se atmosférického tlaku
* 1735 [[George Hadley]] jako první dává do spojení stáčení pasátů a rotaci Země (mechanismus popsal nesprávně), popisal také cirkulační buňku, která je dnes známa jako Hadleyho buňka
* 1780 založena [[Societa meteorologica palatina]], meteorologická společnost v [[Mannheim|Manheimu]] s 39 meteorologickými stanicemi
* 1780 [[Horace de Saussure]] sestrojuje vlasový vlhkoměr k měření vzdušné vlhkosti
* 1792 [[Societa meteorologica palatina]] publikuje výsledky měřeni a pozorování z let 1780-1792, ty se staly základem pro formulaci prvních meteorologických teorií
* počátkem 19. století vznikají sítě meteorologických stanic a první meteorologické ústavy - [[Hlavní geofyzikální observatoř v Petrohradě]], [[Ústav pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni]]
* 1802-1803 [[Luke Howard]] vydává spisek O změnách oblaků (On the Modification of Clouds), ve kterém zavádí latinské pojmenování oblaků
* počátkem 18. století je meteorologie ještě součástí fyziky
* druhá polovina 19. století [[William ferrel|W. Ferrel]], [[Hermann von Helmholtz|H. Helmholtz]] a jiní - poznatky hydrodynamiky a termodynamiky - počátky [[meteorologie dynamická]]
* 1820 [[Heinrich Wilhelm Brandes|H. W. Brandes]] sestavuje mapu tlaku vzduchu, jedná se o první synoptickou mapu
* 1825 [[E. F. August]] vyvíjí [[psychrometr]]
* 1843 [[Lucien Vidie]] sestavuje [[aneroid]]
* mezi 1845-1862 [[Alexander von Humboldt|A. von Humboldt]] definuje pojem [[Podnebí|klima]]
* po 1850 se rozvíjí synoptická metoda studia meteorologických dějů - vzniká [[synoptická meteorologie]]
* počátek 20. století [[Vilhelm Bjerknes|V. Bjerknes]] - norská frontologická škola
* [[1941]] během 2. světové války se rozvíjí [[radarová meteorologie]]
* [[1946]] [[John von Neumann]] začíná s matematickým modelováním počasí
* v druhé polovině 20. století se rozvíjí [[družicová meteorologie]]
=== Historie české a slovenské meteorologie ===
* 1092 Kosmas - první zmínky o počasí na území Čech
* 1533−1534 žerotínské denní záznamy o počasí
* 1558-1568 záznamy o počasí z Bratislavy a Prešova pozorované na cestách Žigmunda Tordy
* 1717 Zákupy - teplota a tlak vzduchu
* 1717-1720 [[Adam Reimann]] provádí v Prešove první pravidelné denní měření tlakoměrem a teploměrem

* 1771 klementinská řada - teplot
* 1804 klementinská řada - srážky
* 1871 hrabě [[Mikuláš Konkoly-Thege]] zakládá observatoř v [[Hurbanovo|Hurbanovu]]
== Meteorologické školy ==
* Norská frontologická škola - založena Bjerknesem
* americká meteorologická škola - založena Rossbym
== Meteorologické organizace ==
* 1873 se koná První Mezinárodní Meteorologický Kongres (First International Meteorological Congress) ve Vídni
* 1873 ustavena Mezinárodní meteorologická organizace (IMO, International Meteorological Organization )
* [[1947]] obnovena [[Světová meteorologická organizace]] (WMO, World Meteorological Organization) pod záštitou Organizace spojených národů (UN, United Nation) - Výkonný výbor a sekretariát organizace sídlí v Ženevě.
== Meteorologické prvky ==
''Meteorologické prvky'' slouží k definování okamžitého stavu [[atmosféra|atmosféry]]. Čím více meteorologických prvků známe, tím lépe umíme počasí popsat.
*[[atmosférický tlak]]
*[[teplota]]
*[[vlhkost vzduchu]]
*[[rychlost větru]]
*[[směr větru]]
*[[srážky]]
*[[výpar]]
*[[oblačnost]]
*[[záření]]
*[[délka slunečního svitu]]
*[[výška sněhové pokrývky|výška]] a [[stav sněhové pokrývky]]
*[[aerosoly v ovzduší]]
*[[atmosférická elektřina]]
*[[radioaktivita]]
== Meteorologická měřicí technika ==
[[anemometr]], [[kapalinový tlakoměr]], [[aneroid]], [[barograf]], [[vlhkoměr]], [[termograf]], [[teploměr]], [[Radiolokátor|radar]], [[družice]], [[srážkoměr]]
=== Měření teploty ===
Pro klimatické a synoptické účely se měří ve výšce 2m nad povrchem země, zpravidla v psychrometrické-meteorologické budce.
* Skleněné [[teploměr]]y - pracuje na principu různé teplotní a délkové (objemové) roztažnosti plynů a kapalin
** Kapalinové
*** Lihové
**** Minimální teploměr. Minimální teplota se odečítá podle skleněného indexu který se nachází v měrné kapiláře v lihovém sloupci. Povrchové napětí lihu při zkracování sloupce stahuje ssebou index a ponechává jej v místě největšího zkrácení. Minimální teplota se odečítá podle konce indexu, který je blíže hladině. Teploměr se nastavuje otočením z vodorovné polohy do svislé, baňkou vzhůru. Index váhou sjede k hladině lihu. Přízemní minimální teploměr se umisťuje do výše 5cm nad povrchem země
**** [[Sixův teploměr]]Je to teploměr maximo - minimální. Teploměrným mediem je zpravidla líh,toluen a pod. Skleněná kapilára má tvar "U". Levý konec kapiláry je zakončen baňkou dosti velkého obsahu s měrnou kapalinou. Rtuťový sloupek-není teploměrným médiem-posunuje skleněné indexy tvaru tyčinky s feromagnetickými jemnými pružinkami, kterými se opírají o stěnu kapiláry. Podle dolních, mírně rozšířených konců se odečítá max. a min. teplota na dvou stupnicích. Zpětně se indexy stahují magnetem dolu ke koncům rtuťového sloupečku. Minimální teplota se odečítá na převrácené stupnici na té straně kde je "baňka". Maximální teplota pak na normálně orientované stupnici na druhé straně(pravé).Pro svou velkou tepelnou setrvačnost se v odborné praxi nepoužívá. Dělení stupnic je zpravidla po jednom stupni. Jemnější dělení by vyžadovalo zvětšení celého teploměru a tím i zvětšení jeho setrvačnosti.

*** Rtuťové teploměry
**** Přízemní teploměry (je asi mysleno; '''půdní teploměry''' pro hloubky zpravidla 2 ,5 ,10 a 20cm, dále pak pro hloubky 50 a 100 cm )
**** Maximální teploměr
** [[Beckmannův teploměr]] - teploměr měřící oteplení, určený pro kalorimetrická měření
** [[Vertex]] - kontaktový teploměr
* [[Bimetalový teploměr|Bimetalové teploměry]] - deformační teploměr tvořený bimetalem, pracuje na principu různé teplotní a délkové (objemové) roztažnosti kovů dvojkovu (bimetalu)
* [[Odporový teploměr|Odporové teploměry]] (elektrické)
** Kovové teploměry
** [[Termistor|Polovodičové teploměry]] (termistory)
** [[Termočlánek|Termočlánky]]
** [[Infrateploměr]]y
** [[Akustický anemometr|Akustické anemometr]] - odvozené měření virtuální teploty, měření rychlosti a směru větru
* [[Pyrometr]]y - infračervené záření
* [[Akustický teploměr|Akustické teploměry]] - využívající principu změny rychlosti šíření zvuku při různých teplotách

* [[Termograf]] - registrační přístroj k měření teploty - používá bimetalový teploměr
=== Měření větru ===
Měření větru znamená určení směru a rychlosti větru. Obvykle se měří horizontální vektor větru, ale existují přístroje pro měření vertikální složky.
* [[Anemometr]] - přístroj pro měření rychlosti a popřípadě i směru větru. Potom se nazývá anemorumbometr, anebo anemometrické dvojče.Vždy jsou to pak přístroje distanční, čidlo- anemometr a směrovka zpravidla ve výši 10m nad zemí, výnos - ukazatel rychlosti a směru větru v místosti. Přenos z čidel na výnos může být mechanický, elektrický, pneumatický.
** Mechanický (????)
** Aerodynamický Pitotova nebo Venturiho trubice, přenos na výnos je pneumatický. Výnos múže být dutý plovák, Vidieho krabičky - viz aneroidy . Do této skupiny patří i t.zv. miskový rotor podle Robinzona, kde se využívá různý aerodynamický odpor dutých polokoulí (dvou a více) rotujících kolem svislé osy, rotační anemometr.
** Zchlazovací
** Vírové
** Tlakové
** Značkovací
* [[Termoanemometr]] - přístroj, který k určení rychlosti proudění vzduchu využívá zchlazování zahřívaného čidla.
* [[Katateploměr]] - kapalinový (ethylalkohol) skleněný teploměr předepsaných rozměrů. Lze s ním měřit výsledný ochlazovací účinek prostředí, rychlost proudění vzduchu a při použití dvou katateploměrů s rozdílným povrchem i účinnou teplotu okolních ploch.
=== Měření záření ===
* [[Slunoměr]]
** [[Slunoměr Campbellův a Stokesův]] - přístroj určený pro měření trvání slunečního svitu. Jedná se o skleněnou kouli, která propaluje registrační pásek
** [[Slunoměr Marvinův]]
** [[Slunoměr Jordanův]]Doba slunečho svitu se zaznamenávala na světlocitlivý papír.
* [[Pyrheliometr]]
* [[Aktinometr]]
* [[Radiometr]]
* [[Pyranometr]]
* [[Albedometr]]
* [[Bilancometr]]
=== Měření tlaku ===
* [[Aneroid]] - kovový [[tlakoměr]], pracuje na principu deformace kovové krabičky (vidiových dóz)
* Rtuťový tlakoměr (staniční) - [[kapalinový tlakoměr]]
* [[Barograf]] - registrační přístroj zaznamenávající změny tlaku, používá aneroid
=== Měření vlhkosti ===
* Absolutní metoda (váhová) měření [[vlhkost]]i spočívá ve změření a výpočtu rozdílu hmotnosti vlhkého vzorku a vzorku zcela vysušeného.
* Kondenzační metoda - princip založený na měření rosného bodu podchlazováním měřící plošky, přičemž z teploty rosného bodu Tr a tlaku p lze určit relativní vlhkost.
* Hygrometrické metody - využívá změny média v závislosti na relativní vlhkosti.
** [[Hygrometr vlasový]] - pracuje na principu změny délky odmaštěného lidského světlého vlasu (jiného média) s měnící se relativní vlhkostí vzduchu (plynu). Tato Závislost je přímo úměrná relativní vlkosti, ale není lineární, s přibývající vlkostí se změna délky vlasu zmenšuje.

* [[Elektřina|Elektrické]] metody - měření relativní vlhkosti elektrickým převodníkem je obvykle založeno na změně [[Elektrická kapacita|kapacity]] [[kondenzátor]]u, jehož [[dielektrikum]] je vytvořeno tenkou vrstvou speciálního polymeru. Změnou vlhkosti se mění se mění elektrické vlastnosti polymeru.
** [[Kapacitní vlhkoměr]]y - elektrický vlhkoměr
* Psychrometrická metoda - princip je založen na úměrnosti psychrometrického rozdílu teplot „suchého“ (ts) a „vlhkého“ (tv) teploměru, který je úměrný rozdílu napětí Ev nasycených par při teplotě tv a skutečného napětí par e, dělenému barometrickým tlakem pb, kde A je konstanta:
** [[Assmanův aspirační psychrometr]] - skládá se ze dvou teploměrů (suchého a vlhkého),
** Psychrometr je tvořen dvojicí teploměrů stejné konstrukce, v meteorologické praxi se používají tzv. staniční teploměry. Jeden z teploměrů nemá žádnou úpravu a udáva skutečnou teplotu vzduchu t. Druhý teploměr, který je nazýván vlhký, udává tzv. vlhkou teplotu t', má baňku obalenu textilií, která je navlčena destilovanou vodou. Rychlost odpařování vody je závislá jednak na relativní vlhkosti vzduchu(při 100% se voda neodpařuje), jednak na rychlosti proudění vzduchu.
** Augustův psychrometr. Se umisťuje zásadně do meteorologické - psychrometrické budky a je oproti klasickému psychrometru upraven tak, že na baňku vlhkého teploměru je navléknuta textilní trubička-dutý knot, obecně nazávaný "puncoška. Ta je asi 5 cm cm dlouhá a svým dolním koncem sahá do nádobky s destilovanou vodou. Odpařená voda je doplňována vzlínáním. Podmínkou je, že nádobka má byt pokud možno plná a hladina vody v ní má být 3 cm pod baňkou. Uvnitř budky je za normálních větrných podmínek turbulentní proudění o průměrné rychlosti cca 0,7 m/s. Pro tuto rychlost jsou počítány "Psychrometrické tabulky" ve kterých podle t a t' najdeme skutečné napětí vodní páry e v torrech, v novějších vydáních v hektopaskalech (hPa). Dále se tam nalezne hodnota relativní vlhkosti R. V tabulce rosného bodu se podle skutečného napětí vodní páry e a skutečné teploty t nalezne teplota rosného bodu. Je-li rychlost větru menší jak 2m/s. provádi se oprava na bezvětří, je-li rychlost větru větší než 7 m/s, dělá se oprava na velkou rychlost.
=== Měření srážek ===
* [[Srážkoměr]] (hyetometr) - přístroj pro měření úhrnů srážek, obvykle za 24 hodin. Používají se srážkoměry s různou záchytnou plochou
* [[Srážkoměr|Ombrograf]] - registrační přístroj pro měření množství srážek
== Související články ==
* [[Vorticita]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.chmi.cz Český hydrometeorologický ústav]
* [http://www.jasno.cz Předpovědi počasí od profesionálních meteorologů]
* [http://www.avimet.cz Avimet – stránky odboru letecké meteorologie]
* [http://pocasi.venku.cz Počasí venku] – různé odkazy na stav počasí a vody a předpovědi počasí
* [http://hvezdarna.plzen-city.cz/zatmeni/semm/index.html Solar Eclipse Meteorological Measurement] – meteorologické měření během zatmění Slunce
* [http://meteorologie.unas.cz Amatérská meteorologie v České republice]
* [http://meteo.amut.net/odkazy.php Odkazy na meteorologické stanice v ČR]

{{Meteorologie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Přístroje]]
[[Kategorie:Vědy o Zemi]]
[[Kategorie:Meteorologie]]

Meteorologie - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu