Sysop: 1 revizi

2013-08-18T21:47:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 8. 2013, 21:47

Sysop: + Reference

2010-11-10T17:40:13Z

+ Reference

Nová stránka

'''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''.

'''Definice metru''' (podle [[soustava SI|soustavy SI]]): Metr je délka, kterou urazí [[světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].<ref>[http://www.bipm.org/jsp/en/ViewCGPMResolution.jsp?CGPM=17&RES=1 Bureau Internation des Poids et Mesures – Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre (anglicky)]</ref>

== Odvozené jednotky ==
=== Pikometr ===

'''Pikometr''' (značka ''pm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-12 neboli biliontina metru.

Např. [[poloměr]] [[atom]]u [[Helium|hélia]] je 31 pm.

=== Nanometr ===
'''Nanometr''' (značka ''nm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-9 neboli 1 miliardtina metru.

Např. vzdálenosti [[atom|atomů]] v [[pevná látka|pevných látkách]] jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina) nanometrů.

=== Mikrometr ===

'''[[Mikrometr]]''' (značka ''µm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-6 neboli 1 milióntina metru.

Např. kapička mlhy má cca 10 µm.

=== Milimetr ===

'''Milimetr''' (značka ''mm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-3 neboli 1 tisícina metru.

Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve [[strojnictví]]. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v [[meteorologie|meteorologii]]. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý [[metr čtvereční]] napršel jeden [[litr]] [[srážky|srážek]] (neboť 1 mm ×1 m² = 1 dm³ = 1 l).

=== Centimetr ===

'''Centimetr''' (značka ''cm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-2 neboli 1 setina metru.

Udávání rozměrů v centimetrech bývalo běžné například ve [[stavebnictví]], zhruba v polovině [[20. století]] se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků.

=== Decimetr ===

'''Decimetr''' (značka ''dm'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10-1 neboli 1 desetina metru.

=== Kilometr ===

'''Kilometr''' (značka ''km'') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 103 neboli 1 tisíc metrů.

Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v [[doprava|dopravě]].

== Historie ==
[[Soubor:Platinum-Iridium_meter_bar.jpg|right|frame|Původní platino-iridiový etalon metru, [[Sèvres]] u [[Paříž]]e]]

Původně byl '''metr''' odvozen od rozměrů [[Země]] a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (čtvrtiny délky [[poledník]]u). V této podobě se stal základem [[metrická soustava|metrické soustavy]] (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[fyzikální konstanta|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku [[1960]] a zněla: ''Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku [[vlnová délka|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření|záření]] šířícího se ve [[vakuum|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina|energetickými hladinami]] 2p10 a 5d5 [[atom]]u [[krypton]]u 86.'' Nejnovější definice z roku [[1983]] svázala délku metru s [[Rychlost světla|rychlostí světla]] ve vakuu. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru, hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

== Vývoj definice v čase ==
(podrobně též v hesle [[metrická soustava]])
*8. května 1790 — francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako je délka kyvadla jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
*30. března 1791 — francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
*1795 — zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
*10. prosince 1799 — francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jenž byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
*28. září 1889 — první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a desíti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
*6. října 1927 — sedmý CGPM upřesnilo definici metru jeko délku měřenou při teplotě 0° C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90% a iridia 10%, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého
*20. října 1960 — jedenáctý CGPM definovalo metr jako 1650763,73 násobku vlnové déílky radiace ve vákuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
*21. října 1983 — sedmnáctý CGPM definoval délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299792458 sekundy.

== Zajímavost ==
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např. v [[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jednotky délky]]
[[Kategorie:Jednotky SI]]

Metr - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Reference