Sysop: + Masivní vylepšení

2016-06-22T13:20:56Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2016, 13:20
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Hamburg U-Bahn Hauptbahnhof Nord 2.JPG\|thumb\|~~220px~~\|Metro v Hamburku, stanice ''Hauptbahnhof Nord'']]	+	[[Soubor:Praag Metrostation Muzeum Subway Flickr.jpg\|thumb\|230px\|Boční loď stanice [[Muzeum (stanice metra v Praze)\|Muzeum]] (2013)]]
		+	[[Soubor:Hamburg U-Bahn Hauptbahnhof Nord 2.JPG\|thumb\|230px\|Metro v Hamburku, stanice ''Hauptbahnhof Nord'']]
	'''Metro''' (z francouzského ''chemin de fer métropolitan'' – železnice hlavního města) neboli '''podzemní dráha''' je druh [[kolejová doprava\|kolejové]] [[Dráha (drážní doprava)\|dráhy]] a [[městská hromadná doprava\|městské hromadné dopravy]] na ní provozované. Většinou celá, nebo velká část trasy, je vedena podzemními [[tunel]]y. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha a její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“).		'''Metro''' (z francouzského ''chemin de fer métropolitan'' – železnice hlavního města) neboli '''podzemní dráha''' je druh [[kolejová doprava\|kolejové]] [[Dráha (drážní doprava)\|dráhy]] a [[městská hromadná doprava\|městské hromadné dopravy]] na ní provozované. Většinou celá, nebo velká část trasy, je vedena podzemními [[tunel]]y. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha a její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“).

Řádka 9:		Řádka 10:

	== Historie metra ==		== Historie metra ==
-		+	[[Soubor:Oktogon.jpg\|thumb\|230px\|První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována v Budapešti. Stanice Oktogon.]]
	Název Metro je zkrácenina názvu ''Metropolitan Railway'', tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny. V některých jazycích se označuje jako podzemní dráha (např. německy U-Bahn).		Název Metro je zkrácenina názvu ''Metropolitan Railway'', tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny. V některých jazycích se označuje jako podzemní dráha (např. německy U-Bahn).

Řádka 26:		Řádka 27:
	Ke konci století se zase začínají zavádět i automatizované vozy ([[Paříž]], [[Barcelona]]), s jejich nasazením se uvažuje i v Praze po roce [[2013]]. V této době také zažívá velký rozvoj metro například v [[Čínská lidová republika\|kontinentální Číně]], kde dochází k prudkému rozvoji měst.		Ke konci století se zase začínají zavádět i automatizované vozy ([[Paříž]], [[Barcelona]]), s jejich nasazením se uvažuje i v Praze po roce [[2013]]. V této době také zažívá velký rozvoj metro například v [[Čínská lidová republika\|kontinentální Číně]], kde dochází k prudkému rozvoji měst.

-	[[Soubor:~~Moscow Metro Arbatskaja~~.jpg\|thumb\|[[Moskva\|Moskevské]] metro, stanice ~~''Arbatskaja''~~]]	+	[[Soubor:Авиамоторная 02.jpg\|thumb\|230px\|[[Moskva\|Moskevské]] metro, stanice [[Aviamotornaja (stanice metra v Moskvě)\|Aviamotornaja]]]]
-	[[Soubor:~~Oktogon~~.jpg\|thumb\|~~První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována~~ v ~~Budapešti. Stanice Oktogon.~~]]	+	[[Soubor:Metro MSK Line3 Arbatskaya (img1).jpg\|thumb\|230px\|[[Moskva\|Moskevské]] metro, stanice [[Arbatskaja (stanice metra v Moskvě)\|Arbatskaja]]]]
-	[[Soubor:~~Floridsdorf7~~.JPG\|thumb\|Vídeňské metro]]	+	[[Soubor:U2 Aspernstraße 7.JPG\|thumb\|230px\|Vídeňské metro]]
-	[[Soubor:Metro novosibirsk berezevaya rossha.jpg\|thumb\|Novosibirské metro]]	+	[[Soubor:Metro novosibirsk berezevaya rossha.jpg\|thumb\|230px\|Novosibirské metro]]

	== Zajímavosti ==		== Zajímavosti ==
Řádka 79:		Řádka 80:


-	{{Commons\|Metro}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Metro}}{{Commons\|Metro}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Metro]]		[[Kategorie:Metro]]

Sysop: 1 revizi

2013-08-18T21:48:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 8. 2013, 21:48

Sysop: + Typo

2010-03-15T11:03:05Z

+ Typo

Nová stránka

[[Soubor:Hamburg U-Bahn Hauptbahnhof Nord 2.JPG|thumb|220px|Metro v Hamburku, stanice ''Hauptbahnhof Nord'']]
'''Metro''' (z francouzského ''chemin de fer métropolitan'' – železnice hlavního města) neboli '''podzemní dráha''' je druh [[kolejová doprava|kolejové]] [[Dráha (drážní doprava)|dráhy]] a [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] na ní provozované. Většinou celá, nebo velká část trasy, je vedena podzemními [[tunel]]y. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha a její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“).

Povrchové městské a příměstské železnice (rychlodráhy) se zpravidla za metro nepovažují a označují se jinými názvy, například v Paříži RER ([[Réseau Express Régional]]), v Německu [[S-Bahn]].

Vozy metra jsou poháněny elektřinou, i když v počátcích byly prováděny pokusy i s pneumatickým, parním či animálním pohonem. Na rozdíl od tramvají se však u metra obvykle nepoužívá k odběru elektrické energie vrchní sběrač ([[pantograf]]), ale [[elektrický proud]] je odebírán z boční [[napájecí kolejnice]]. Výhodou tohoto systému je možnost snížení výšky tunelu, ve kterém by jinak muselo být ještě v bezpečné výšce nad vozy soupravy umístěno [[trolejové vedení]], zvýšení odolnosti proti poruchám a delší životnost napájecí kolejnice proti troleji. Nevýhodou naopak je, že tato kolejnice, která je trvale pod napětím, představuje nebezpečí pro lidi, kteří by se dostali do kolejiště, proto musí být i úseky metra vedené po povrchu odděleny od okolí zábranami znemožňujícími vstup do kolejiště.

Český [[zákon o drahách]] od roku 1994 řadí metro do kategorie [[speciální dráha|speciálních železničních drah]] ([[Metro v Praze|pražské metro]] je zřejmě jedinou existující dráhou, která do této kategorie patří). Podle předchozího drážního zákona spadalo do kategorie „městské rychlodráhy“ a nepatřilo mezi železniční dráhy.

== Historie metra ==

Název Metro je zkrácenina názvu ''Metropolitan Railway'', tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny. V některých jazycích se označuje jako podzemní dráha (např. německy U-Bahn).

Dějiny metra začínají roku 1863; tehdy byl první takový systém vybudován v Londýně. Jednalo se o spojnici dvou [[Železniční stanice|nádraží]], mezi nimi jezdil [[parní vlak]]. [[Parní trakce]] však byla do jisté míry problematická, a tak se uvažovalo o zavedení nějakého jiného druhu pohonu. Mluvilo se o nekonvenčních systémech, jako je například pohon lanem (takový byl zrealizován v [[Metro v Glasgow|Glasgowském metru]]), nakonec se však uplatnila [[elektřina]], vedená pomocí boční [[přívodní kolejnice]]. K tomu také přispěl i [[zákon (právo)|zákon]], vydaný [[Parlament Spojeného království a Severního Irska|britským parlamentem]], který parní provoz v těchto podmínkách zakazoval.

Kromě Británie se však podzemní dráhy objevily i v Evropě (nejdříve v Budapešti, Istanbulu, Paříži a Berlíně) a v Severní Americe (New York, Boston). Většinou se jednalo o krátké tratě, budované většinou hloubením, avšak provoz zde již byl plně [[elektrizace|elektrizován]] (s výjimkou Istanbulu, kde se jednalo o [[animální trakce|animální trakci]]). Metro se stalo jedním ze symbolů pokroku, hlavně ve velkoměstech, v menších sídlech jím pak byla [[elektrická tramvaj]].

Na počátku 20. století se uvažovalo s vybudováním podzemní dráhy i v Praze, avšak takový plán narazil na velký odpor z mnoha stran. Některé další návrhy se objevily i v 20. letech, avšak též neuspěly. Mezitím přibyly nové sítě metra v Madridu a Buenos Aires.

V 30. letech proniklo metro i do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]; otevřeno bylo v [[Moskva|Moskvě]] a stalo se velkou manifestací i politickou událostí. Následně byly v [[Metro sovětského typu|podobném stylu]] vybudovány do roku [[1991]] další sítě v 13 velkých městech tehdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]] a použitá technologie byla uplatněna i v jiných zemích.

Roku [[1954]] bylo otevřeno [[metro v Tokiu]]; revolučním zde bylo nasazení do provozu prvních vozů s hliníkovou kostrou. Díky tomu se nové vlaky staly lehčími a odolnějšími, než staré [[ocel]]ové.

V 70. letech se začaly objevovat experimenty s [[metro na pneumatikách|metrem na pneumatikách]] ([[Lyon]], [[Marseille]], [[Paříž]]). Současně s tím se také podobné systémy, byť ne vždy založené v podzemí, začínají více rozvíjet i ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde dochází po [[ropná krize|ropné krizi]] ke změně pohledu na [[MHD]] jako celek.

Ke konci století se zase začínají zavádět i automatizované vozy ([[Paříž]], [[Barcelona]]), s jejich nasazením se uvažuje i v Praze po roce [[2013]]. V této době také zažívá velký rozvoj metro například v [[Čínská lidová republika|kontinentální Číně]], kde dochází k prudkému rozvoji měst.

[[Soubor:Moscow Metro Arbatskaja.jpg|thumb|[[Moskva|Moskevské]] metro, stanice ''Arbatskaja'']]
[[Soubor:Oktogon.jpg|thumb|První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována v Budapešti. Stanice Oktogon.]]
[[Soubor:Floridsdorf7.JPG|thumb|Vídeňské metro]]
[[Soubor:Metro novosibirsk berezevaya rossha.jpg|thumb|Novosibirské metro]]

== Zajímavosti ==

;Nejstarší metro na světě
:V tehdy dvoumilionovém [[Londýn]]ě byl [[10. leden|10. ledna]] 1863 zprovozněn první sedmikilometrový úsek metra (The Tube) mezi Bishops Road (dnes nádraží Paddington) a Farringdon Street.
;Nejstarší v kontinentální Evropě
:V [[Budapešť|Budapešti]] bylo metro dlouhé pět kilometrů otevřeno v roce 1896. O prvenství v kontinentální Evropě se maďarská metropole pře s řeckými Aténami, kde již od roku 1869 fungoval povrchový vlakový spoj na trase Atény-[[Pireus]] a od května 1895 zde mezi zastávkami Thissio a Omonia projížděl vlak [[tunel]]em.
;Nejrozsáhlejší síť tratí
:Celkovou největší délkou 408 kilometrů tratí disponuje nejstarší [[Metro v Londýně|londýnské metro]], z toho 135 kilometrů bylo vybudováno ražením tunelů a 32 kilometrů tvoří tunely hloubené.
;Největší počet stanic
:Pokud jde o počet stanic, nemá ve světě konkurenci [[Newyorské metro|metro v New Yorku]]; má celkem 469 stanic (z nich 277 v podzemí) na 22 trasách a síť 383 kilometrů tratí. Denně přepraví přes pět milionů cestujících.
;Nejvytíženější systém
:[[Metro v Moskvě|Moskevské metro]], kde byl provoz zahájen v roce [[1935]], není sice největší, ale je nejvytíženější na světě: přepraví denně osm až devět milionů cestujících.
;Nejmodernější v Evropě
:Třetí na evropském žebříčku velikosti meter je [[Paříž]], která v současnosti disponuje nejmodernější trasou v Evropě. Je jí [[14 (linka metra v Paříži)|linka číslo 14]] otevřená v roce [[1998]], která měří sedm kilometrů.
;Nejrychleji se rozšiřující
:Jen o málo menší než pařížské metro je to v Madridu, kde se během čtyř let ([[1995]] až [[1999]]) rozšířila síť tratí ze 170 kilometrů až na 228, tedy o 58 kilometrů. V Praze se 6,4 kilometru dlouhý úsek metra mezi [[Českomoravská (stanice metra v Praze)|Českomoravskou]] a [[Černý Most (stanice metra v Praze)|Černým Mostem]] stavěl sedm let.
;Nejvýše umístěné
:Nejvýše položenou stanicí na světě je konečná Alpin na Mittelallalinu ve Švýcarsku ve výšce 3456 metrů.
;Nejkratší
:Nejkratší metro na světě je v Istanbulu, jeho trasa měří 573 metrů. Nazývá se [[Tünel]] a vede od Zlatého rohu pod čtvrtí Karaköy. Ve skutečnosti se jedná o lanovou dráhu vedenou podzemím.
;Nejmenší
:Nejmenší metro je [[Glasgowské metro]]. Průměr tunelu je pouhých 11 stop (asi 3,3 m). Jediná okružní linka byla původně poháněná lanem.
;Nejdelší nástupiště
:Nástupiště stanice podzemní dráhy State Street Center v obchodním centru Chicaga „The Stop“ je dlouhé 1066 metrů.
;Nejmenší obec s podzemní dráhou
:[[Dorfbahn Serfaus]] je jednou ze dvou podzemních drah v [[Rakousko|Rakousku]] (tou druhou je [[Metro ve Vídni]]). Dorfbahn obsluhuje obec s tisícem obyvatel.

== Související články ==
=== Ostatní ===
* [[Metro sovětského typu]]
* [[Příměstská železnice]]
* [[Lehké metro]]
* [[Metro na pneumatikách]]
* [[Erektor]]
* [[Eskalátor]]
* [[Razicí štít]]
* [[Stanice metra]]
* [[Stanice metra pražského typu]]
* [[Stanice metra petrohradského typu]]
* [[Stanice metra uzavřeného typu]]
* [[Tunelovací metody]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.urbanrail.net/ Urbanrail. net - anglické stránky s popisem téměř každého provozu metra na světě]
* [http://mic-ro.com/metro/index.html Metro Bits]
* [http://www.subwaynavigator.com/subway_site/eng/accueil/fset_subway.htm Stránka Subwaynavigator věnovaná dopravě metrem ve všech zemích na světě (anglicky a francouzsky)]

{{Commons|Metro}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Metro]]

Metro - Historie editací

Sysop: + Masivní vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Typo