Metro sovětského typu - Historie editací

Sysop: ++

2026-03-28T13:34:43Z

← Starší verze		Verze z 28. 3. 2026, 13:34
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor:Spo 2side.JPG\|right\|thumb\|Typická mělce založená hloubená stancie, Samara]]~~	+	[[Soubor:Warsaw Station 3.jpg\|thumb\|250px\|Jednolodní stanice ve Varšavě]]
-	[[Soubor:Warsaw Station 3.jpg\|~~right~~\|~~thumb~~\|Jednolodní stanice ve Varšavě]]	+
-		+
	Jako '''metro sovětského typu''' se označují ty [[metro\|podzemní dráhy]], které byly postaveny technologií, vyvíjenou v bývalém [[Sovětský svaz\|SSSR]] od 30. let 20. století. Jedná se o metra v zemích bývalého [[Východní blok\|východního bloku]], s výjimkou [[Budapešť\|Budapešti]] a [[Bukurešť\|Bukurešti]], kde byl použit způsob výstavby jiný, bližší [[Západní Evropa\|Západní Evropě]].		Jako '''metro sovětského typu''' se označují ty [[metro\|podzemní dráhy]], které byly postaveny technologií, vyvíjenou v bývalém [[Sovětský svaz\|SSSR]] od 30. let 20. století. Jedná se o metra v zemích bývalého [[Východní blok\|východního bloku]], s výjimkou [[Budapešť\|Budapešti]] a [[Bukurešť\|Bukurešti]], kde byl použit způsob výstavby jiný, bližší [[Západní Evropa\|Západní Evropě]].

Řádka 15:		Řádka 13:

	== Linková vedení ==		== Linková vedení ==
-		+	[[Soubor:Secant-system.png\|right\|150px\|Sečnová síť metra s přestupním trojúhelníkem]]
-	[[Soubor:Secant-system.png\|right\|~~100px~~\|Sečnová síť metra s přestupním trojúhelníkem]]	+
-		+
	V zemích, kde došlo k vybudování podzemní dráhy ve spolupráci s odborníky ze SSSR, nebo přímo v zemích bývalého SSSR, je evidentní určitý shodný postup při tvorbě koncepce a vedení jednotlivých tratí metra.		V zemích, kde došlo k vybudování podzemní dráhy ve spolupráci s odborníky ze SSSR, nebo přímo v zemích bývalého SSSR, je evidentní určitý shodný postup při tvorbě koncepce a vedení jednotlivých tratí metra.

	V první fázi se začalo s výstavbou radiálních linek, vedených tak aby propojily hlavní sídlištní oblasti s centrem města. Další linky pak při počtu tří vytvořily tzv. ''přestupní trojúhelník''; tedy mezi všemi třemi linkami byl umožněn přestup, vždy mezi dvěma celkem ve třech stanicích. Mezi města, jejichž sítě se nacházejí ve zmíněném stádiu se řadí například [[Kyjev]], [[Minsk]], [[Charkov]], [[Praha]] nebo [[Taškent]]. Plánovaně má vzniknout toto uspořádání v [[Sofie\|Sofii]], [[Jekatěrinburg]]u či [[Kazaň\|Kazani]].		V první fázi se začalo s výstavbou radiálních linek, vedených tak aby propojily hlavní sídlištní oblasti s centrem města. Další linky pak při počtu tří vytvořily tzv. ''přestupní trojúhelník''; tedy mezi všemi třemi linkami byl umožněn přestup, vždy mezi dvěma celkem ve třech stanicích. Mezi města, jejichž sítě se nacházejí ve zmíněném stádiu se řadí například [[Kyjev]], [[Minsk]], [[Charkov]], [[Praha]] nebo [[Taškent]]. Plánovaně má vzniknout toto uspořádání v [[Sofie\|Sofii]], [[Jekatěrinburg]]u či [[Kazaň\|Kazani]].

-	[[Soubor:Circle-radial-system.png\|right\|~~100px~~\|Okružně-radiální systém metra]]	+	[[Soubor:Circle-radial-system.png\|right\|150px\|Okružně-radiální systém metra]]
-		+
	Moskva je jediným městem, kde výstavba a délka sítě pokročila mnohem dále a začalo se s budováním okružní linky. Tato linka obchází centrum města a propojuje všechny radiály. Kromě Moskvy se s linkou podzemní dráhy tohoto charakteru počítá také v [[Petrohrad]]ě<ref>http://www.podzemka.spb.ru/future/3/</ref> a ještě roku [[1990]] se s ní počítalo v horizontu 35 let rovněž i v [[Praha\|Praze]].<ref>http://www.metroweb.cz/metro/historie/mapy/MAP005.jpg</ref><ref>[http://metroweb.cz/metro/historie/mapy/metro87.jpg Schéma rozhoje metra z roku 1987]</ref>		Moskva je jediným městem, kde výstavba a délka sítě pokročila mnohem dále a začalo se s budováním okružní linky. Tato linka obchází centrum města a propojuje všechny radiály. Kromě Moskvy se s linkou podzemní dráhy tohoto charakteru počítá také v [[Petrohrad]]ě<ref>http://www.podzemka.spb.ru/future/3/</ref> a ještě roku [[1990]] se s ní počítalo v horizontu 35 let rovněž i v [[Praha\|Praze]].<ref>http://www.metroweb.cz/metro/historie/mapy/MAP005.jpg</ref><ref>[http://metroweb.cz/metro/historie/mapy/metro87.jpg Schéma rozhoje metra z roku 1987]</ref>

Řádka 31:		Řádka 26:

	=== kolejové ===		=== kolejové ===
-
	Jednotlivé linky jsou propojené pomocí manipulačních spojek, protože neexistují prakticky žádné traťové úseky, kdy by více linek mělo určitou společnou část svojí trasy.		Jednotlivé linky jsou propojené pomocí manipulačních spojek, protože neexistují prakticky žádné traťové úseky, kdy by více linek mělo určitou společnou část svojí trasy.

	=== přestupy ===		=== přestupy ===
-
	Přestupů mezi stanicemi je několik druhů:		Přestupů mezi stanicemi je několik druhů:

Řádka 42:		Řádka 35:
	* '''Přestup mimoúrovňový:''' Dvě nástupiště, která jsou umístěna v různých úrovních propojují přestupní chodby. V nižším nástupišti je chodba vyvedena z jeho středu přes jednu z kolejí kolmo k její ose. Do vyššího nátupiště pak zaúsťuje také v jeho středu; vychází však zpod její úrovně z jakéhosi přestupního vestibulu. V případě, že jednou stanicí prochází více linek, se přestupní chodby kombinují a složitě kříží.		* '''Přestup mimoúrovňový:''' Dvě nástupiště, která jsou umístěna v různých úrovních propojují přestupní chodby. V nižším nástupišti je chodba vyvedena z jeho středu přes jednu z kolejí kolmo k její ose. Do vyššího nátupiště pak zaúsťuje také v jeho středu; vychází však zpod její úrovně z jakéhosi přestupního vestibulu. V případě, že jednou stanicí prochází více linek, se přestupní chodby kombinují a složitě kříží.

-	[[Soubor:Kasxirskaja.png\|right\|~~100px~~\|Přestupní stanice metra Kaširskaja v Moskvě]]	+	[[Soubor:Kasxirskaja.png\|right\|120px\|Přestupní stanice metra Kaširskaja v Moskvě]]
-		+
	* '''Přestup křížovým způsobem:''' Jedná se o nevelmi rozšířený způsob, který se nachází v [[Moskva\|Moskvě]] (stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)\|Park Pobědy]], [[Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)\|Kitaj-gorod]] či [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)\|Treťjakovskaja]]), v [[Petrohrad]]u a v [[Nižnij Novgorod\|Nižném Novgorodu]] (stanice tohoto typu se vyskytují ale například i ve [[Stockholm]]u či [[Bangkok]]u). Součástí stanice s tímto typem přestupu jsou dvě [[nástupiště]], která se nacházejí paralelně vedle sebe propojená přestupní chodbou. Obě linky se rozdělí tak, že v každém nástupišti je na první koleji první linka a na druhé koleji ta druhá; mají ale obě stejný směr. Tento způsob usnadňuje přestup v jednom směru, znesnadňuje jej ale v tom druhém.		* '''Přestup křížovým způsobem:''' Jedná se o nevelmi rozšířený způsob, který se nachází v [[Moskva\|Moskvě]] (stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)\|Park Pobědy]], [[Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)\|Kitaj-gorod]] či [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)\|Treťjakovskaja]]), v [[Petrohrad]]u a v [[Nižnij Novgorod\|Nižném Novgorodu]] (stanice tohoto typu se vyskytují ale například i ve [[Stockholm]]u či [[Bangkok]]u). Součástí stanice s tímto typem přestupu jsou dvě [[nástupiště]], která se nacházejí paralelně vedle sebe propojená přestupní chodbou. Obě linky se rozdělí tak, že v každém nástupišti je na první koleji první linka a na druhé koleji ta druhá; mají ale obě stejný směr. Tento způsob usnadňuje přestup v jednom směru, znesnadňuje jej ale v tom druhém.

	== Kritika ==		== Kritika ==
-
	Metro sovětského typu bylo (samozřejmě až v dobách, kdy společenská situace jej umožnila hodnotit) kritizované převážně jako systém, který je konstrukčně zastaralý a nemoderní, který neplní svůj úkol ([[metro v Praze]] selhalo v případě protipovodňové obrany, v které mělo podle původních projektů obstát, v zemích bývalého [[Sovětský svaz\|SSSR]] jsou problémy i s [[terorismus\|terorismem]]). Mnohá města, která v časech socialismu podzemní dráhu vybudovala ve velkém stylu, mají dnes potíže s jejím vytížením ([[Dněpropetrovsk]], [[Samara]]). Na monumentální výzdobu a velkolepé pojetí mnohých stanic ve stylu [[socialistický realismus\|socialistického realismu]] je poukazováno jako na zbytečnost, kterou často podtrhují obrazy nevyužitých [[beton]]ových terminálů uprostřed polí.		Metro sovětského typu bylo (samozřejmě až v dobách, kdy společenská situace jej umožnila hodnotit) kritizované převážně jako systém, který je konstrukčně zastaralý a nemoderní, který neplní svůj úkol ([[metro v Praze]] selhalo v případě protipovodňové obrany, v které mělo podle původních projektů obstát, v zemích bývalého [[Sovětský svaz\|SSSR]] jsou problémy i s [[terorismus\|terorismem]]). Mnohá města, která v časech socialismu podzemní dráhu vybudovala ve velkém stylu, mají dnes potíže s jejím vytížením ([[Dněpropetrovsk]], [[Samara]]). Na monumentální výzdobu a velkolepé pojetí mnohých stanic ve stylu [[socialistický realismus\|socialistického realismu]] je poukazováno jako na zbytečnost, kterou často podtrhují obrazy nevyužitých [[beton]]ových terminálů uprostřed polí.

	== Vlaky ==		== Vlaky ==
-		+	[[Soubor:EstacionSerdikaMetroSofia.jpg\|thumb\|240px\|Souprava typu 81-71 ve stanici Seredika v Sofii]]
-	[[Soubor:EstacionSerdikaMetroSofia.jpg\|~~right~~\|~~thumb~~\|Souprava typu 81-71 ve stanici Seredika v Sofii]]	+	Dodavateli souprav pro tyto sítě metra byl závod [[Metrovagonmaš]] (bývalý Mytiščinský závod) u [[Moskva\|Moskvy]], nebo také jeho pobočka – závod Jegorova v [[Petrohrad]]u. Mezi provozované typy vlaků se pak řadí hlavně [[Souprava metra E\|typ E]], a jeho modifikace ([[Ež]], [[Ev (metro)\|Ev]], [[Ečs]]). Novější typ zastupuje [[Souprava metra 81-71\|typ 81-71]]. V současné době se všechny země snaží stárnoucí vozový park obnovovat, a to jak vozy západní výroby (jedná se především o země bývalého [[Východní blok\|Východního bloku]]) tak i modernizacemi či novými vlaky z Metrovagonmaše ([[Rusko]])
-		+
-	Dodavateli souprav pro tyto sítě metra byl závod [[Metrovagonmaš]] (bývalý Mytiščinský závod) u [[Moskva\|Moskvy]], nebo také jeho pobočka – závod Jegorova v [[Petrohrad]]u. Mezi provozované typy vlaků se pak řadí hlavně [[Souprava metra E\|typ E]], a jeho modifikace ([[Ež]], [[Ev (metro)\|Ev]], [[Ečs]]). Novější typ zastupuje [[Souprava metra 81-71\|typ 81-71]]. V současné době se všechny země snaží stárnoucí vozový park obnovovat, a to jak vozy západní výroby (jedná se především o země bývalého [[Východní blok\|Východního bloku]]) tak i modernizacemi či novými vlaky z ~~[[Metrovagonmaš]]e~~ ([[Rusko]])	+

	== Seznam sítí ==		== Seznam sítí ==
-
	Toto je chronologický seznam sítí metra sovětského typu, které se na světě nacházejí:		Toto je chronologický seznam sítí metra sovětského typu, které se na světě nacházejí:

-	{\|class=wikitable align="center"	+	{\| class=wikitable align="center"
	\|-		\|-
	!Zahájení výstavby \|\| Otevření \|\| Město \|\| Stát		!Zahájení výstavby \|\| Otevření \|\| Město \|\| Stát
Řádka 126:		Řádka 114:
	* [[Tunel]], [[Tunelovací metody]]		* [[Tunel]], [[Tunelovací metody]]

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [http://www.metrosoyuza.net/ Sítě metra bývalého SSSR (rusky, německy)]


	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Metro]]		[[Kategorie:Metro]]

Sysop: 1 revizi

2013-08-18T21:48:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 8. 2013, 21:48

Sysop: 1 revizi

2009-04-20T07:44:58Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Spo 2side.JPG|right|thumb|Typická mělce založená hloubená stancie, Samara]]
[[Soubor:Warsaw Station 3.jpg|right|thumb|Jednolodní stanice ve Varšavě]]

Jako '''metro sovětského typu''' se označují ty [[metro|podzemní dráhy]], které byly postaveny technologií, vyvíjenou v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]] od 30. let 20. století. Jedná se o metra v zemích bývalého [[Východní blok|východního bloku]], s výjimkou [[Budapešť|Budapešti]] a [[Bukurešť|Bukurešti]], kde byl použit způsob výstavby jiný, bližší [[Západní Evropa|Západní Evropě]].

== Vývoj konstrukce stanic a linek ==

První metro v bývalém SSSR bylo otevřeno v Moskvě roku [[1935]]; mělo být [[manifestace|manifestací]] všeho tehdy nejlepšího a ukázkou nové doby, která se podle výkladu [[komunismus|komunistické]] [[ideologie]] měla postupně přibližovat. Kromě toho také byly použity i národní motivy, a to velmi různorodé; zatímco v [[Kyjev]]ě se jedná o tradiční a historickou [[ukrajina|Ukrajinu]], v [[Taškent]]u některé stanice metra nemají daleko ke zdobnosti místních [[mešita|mešit]].

Nejstarší systémy tohoto typu (Moskva, Petrohrad, Kyjev) tvořily hluboko založené, technicky oddělené linky, s raženými, v drtivé většině trojlodními, stanicemi. Ražené tunely pak mají ostění z litinových [[tybink]]ů. Kromě významu dopravního totiž měly plnit také význam obranný (podobně jako v [[Londýn]]ě mělo metro sloužit jako kryt [[Civilní obrana|civilní obrany]] pro případ možné [[jaderná válka|války]]). To se v podstatě nikdy nezměnilo; podzemní dráhy sovětského typu patří k nejhlouběji založeným na světě (například stanice [[Park Pobědy (stanice moskevského metra)|Park Pobědy]] v Moskvě je hluboko 97 m a patří k těm nejhlubším na světě); nové stanice se zakládají ve velkých hloubkách i dnes. Postupně vzniklo několik typů stanic metra (například [[stanice metra petrohradského typu|petrohradský typ]], či [[stanice metra pražského typu|pražský typ]]).

Kromě úseků ražených – ty vznikly tak, že byly v jednom směru vyraženy dva traťové tunely, tedy každý pro jeden směr – se objevovaly také i tratě hloubené, někdy i povrchové. Největší rozvoj právě podpovrchových a mělce založených tratí metra nastal v 60., 70., a 80. letech [[20. století]], kdy se budovala nová [[sídliště]]. Ta se nacházela v podstatě na zelené louce, a tak bylo možné trasu nového úseku sladit s rozložením nové výstavby, takže se ji v cestě nenacházely žádné překážky.

V 70. letech [[20. století]] se začaly objevovat také i stanice jednolodního typu, a konstrukce trojlodních byla také zdokonalena tak, že již nebylo nutné budovat velké a pro pohyb cestujících nevhodné široké pilíře; zvýšil se tak počet prostupů. Začákem 60. let spolu s koncem [[stalinismus|stalinismu]] také zdobenost stanic klesla, začal se objevovat ve větší míře [[mramor]] a další dekorativní kameny. Ty však časem vytlačily levnější materiály ([[keramika]], [[sklo]], [[Ekrona]]).

== Linková vedení ==

[[Soubor:Secant-system.png|right|100px|Sečnová síť metra s přestupním trojúhelníkem]]

V zemích, kde došlo k vybudování podzemní dráhy ve spolupráci s odborníky ze SSSR, nebo přímo v zemích bývalého SSSR, je evidentní určitý shodný postup při tvorbě koncepce a vedení jednotlivých tratí metra.

V první fázi se začalo s výstavbou radiálních linek, vedených tak aby propojily hlavní sídlištní oblasti s centrem města. Další linky pak při počtu tří vytvořily tzv. ''přestupní trojúhelník''; tedy mezi všemi třemi linkami byl umožněn přestup, vždy mezi dvěma celkem ve třech stanicích. Mezi města, jejichž sítě se nacházejí ve zmíněném stádiu se řadí například [[Kyjev]], [[Minsk]], [[Charkov]], [[Praha]] nebo [[Taškent]]. Plánovaně má vzniknout toto uspořádání v [[Sofie|Sofii]], [[Jekatěrinburg]]u či [[Kazaň|Kazani]].

[[Soubor:Circle-radial-system.png|right|100px|Okružně-radiální systém metra]]

Moskva je jediným městem, kde výstavba a délka sítě pokročila mnohem dále a začalo se s budováním okružní linky. Tato linka obchází centrum města a propojuje všechny radiály. Kromě Moskvy se s linkou podzemní dráhy tohoto charakteru počítá také v [[Petrohrad]]ě<ref>http://www.podzemka.spb.ru/future/3/</ref> a ještě roku [[1990]] se s ní počítalo v horizontu 35 let rovněž i v [[Praha|Praze]].<ref>http://www.metroweb.cz/metro/historie/mapy/MAP005.jpg</ref><ref>[http://metroweb.cz/metro/historie/mapy/metro87.jpg Schéma rozhoje metra z roku 1987]</ref>

Pravděpodobným dalším stupněm může být vznik druhé okružní linky, která tak zajistí lepší propojení jednotlivých sídlištních celků na okrajích měst. Právě centralizované uspořádání všech linek metra a tudíž velmi špatná obsluha [[Tangens|tangenciálních]] směrů je velký problém sítí veřejné dopravy měst bývalého [[východní blok|východního bloku]].

== Křížení tratí ==

=== kolejové ===

Jednotlivé linky jsou propojené pomocí manipulačních spojek, protože neexistují prakticky žádné traťové úseky, kdy by více linek mělo určitou společnou část svojí trasy.

=== přestupy ===

Přestupů mezi stanicemi je několik druhů:

* '''Přestup se společným vestibulem:''' Nástupiště na stanicích dvou linek, které jsou z hlediska kolejové sítě oddělené jsou spojené pouze společným [[vestibul]]em; tj. neexistuje přímé spojení. Jedná se o nejjednoduší způsob, protože není nutné budovat žádné přestupní chodby a narušovat tak konstrukci staršího nástupiště.

* '''Přestup mimoúrovňový:''' Dvě nástupiště, která jsou umístěna v různých úrovních propojují přestupní chodby. V nižším nástupišti je chodba vyvedena z jeho středu přes jednu z kolejí kolmo k její ose. Do vyššího nátupiště pak zaúsťuje také v jeho středu; vychází však zpod její úrovně z jakéhosi přestupního vestibulu. V případě, že jednou stanicí prochází více linek, se přestupní chodby kombinují a složitě kříží.

[[Soubor:Kasxirskaja.png|right|100px|Přestupní stanice metra Kaširskaja v Moskvě]]

* '''Přestup křížovým způsobem:''' Jedná se o nevelmi rozšířený způsob, který se nachází v [[Moskva|Moskvě]] (stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)|Park Pobědy]], [[Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)|Kitaj-gorod]] či [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)|Treťjakovskaja]]), v [[Petrohrad]]u a v [[Nižnij Novgorod|Nižném Novgorodu]] (stanice tohoto typu se vyskytují ale například i ve [[Stockholm]]u či [[Bangkok]]u). Součástí stanice s tímto typem přestupu jsou dvě [[nástupiště]], která se nacházejí paralelně vedle sebe propojená přestupní chodbou. Obě linky se rozdělí tak, že v každém nástupišti je na první koleji první linka a na druhé koleji ta druhá; mají ale obě stejný směr. Tento způsob usnadňuje přestup v jednom směru, znesnadňuje jej ale v tom druhém.

== Kritika ==

Metro sovětského typu bylo (samozřejmě až v dobách, kdy společenská situace jej umožnila hodnotit) kritizované převážně jako systém, který je konstrukčně zastaralý a nemoderní, který neplní svůj úkol ([[metro v Praze]] selhalo v případě protipovodňové obrany, v které mělo podle původních projektů obstát, v zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] jsou problémy i s [[terorismus|terorismem]]). Mnohá města, která v časech socialismu podzemní dráhu vybudovala ve velkém stylu, mají dnes potíže s jejím vytížením ([[Dněpropetrovsk]], [[Samara]]). Na monumentální výzdobu a velkolepé pojetí mnohých stanic ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]] je poukazováno jako na zbytečnost, kterou často podtrhují obrazy nevyužitých [[beton]]ových terminálů uprostřed polí.

== Vlaky ==

[[Soubor:EstacionSerdikaMetroSofia.jpg|right|thumb|Souprava typu 81-71 ve stanici Seredika v Sofii]]

Dodavateli souprav pro tyto sítě metra byl závod [[Metrovagonmaš]] (bývalý Mytiščinský závod) u [[Moskva|Moskvy]], nebo také jeho pobočka – závod Jegorova v [[Petrohrad]]u. Mezi provozované typy vlaků se pak řadí hlavně [[Souprava metra E|typ E]], a jeho modifikace ([[Ež]], [[Ev (metro)|Ev]], [[Ečs]]). Novější typ zastupuje [[Souprava metra 81-71|typ 81-71]]. V současné době se všechny země snaží stárnoucí vozový park obnovovat, a to jak vozy západní výroby (jedná se především o země bývalého [[Východní blok|Východního bloku]]) tak i modernizacemi či novými vlaky z [[Metrovagonmaš]]e ([[Rusko]])

== Seznam sítí ==

Toto je chronologický seznam sítí metra sovětského typu, které se na světě nacházejí:

{|class=wikitable align="center"
|-
!Zahájení výstavby || Otevření || Město || Stát
|-
| [[1932]] || [[1935]] || [[Metro v Moskvě|Moskva]] || Rusko
|-
| [[1940]] || [[1955]] || [[Metro v Petrohradu|Petrohrad]] || Rusko
|-
| [[1949]] || [[1960]] || [[Metro v Kyjevě|Kyjev]] || Ukrajina
|-
| [[1952]] || [[1966]] || [[Metro v Tbilisi|Tbilisi]] || Gruzie
|-
| [[1951]] || [[1967]] || [[Metro v Baku|Baku]] || Ázerbajdžán
|-
| [[1968]] || [[1974]] || [[Metro v Praze|Praha]] || Česká republika
|-
| [[1968]] || [[1975]] || [[Metro v Charkově|Charkov]] || Ukrajina
|-
| [[1972]] || [[1977]] || [[Metro v Taškentu|Taškent]] || Uzbekistán
|-
| [[1972]] || [[1981]] || [[Metro v Jerevanu|Jerevan]] || Arménie
|-
| [[1977]] || [[1984]] || [[Metro v Minsku|Minsk]] || Bělorusko
|-
| [[1977]] || [[1985]] || [[Metro v Nižném Novgorodu|Nižnij Novgorod]] || Rusko
|-
| [[1979]] || [[1986]] || [[Metro v Novosibirsku|Novosibirsk]] || Rusko
|-
| [[1980]] || [[1987]] || [[Metro v Samaře|Samara]] || Rusko
|-
| [[1980]] || [[1991]] || [[Metro v Jekatěrinburgu|Jekatěrinburg]] || Rusko
|-
| [[1981]] || [[1995]] || [[Metro v Dněpropetrovsku|Dněpropetrovsk]] || Ukrajina
|-
| [[1983]] || [[1995]] || [[Metro ve Varšavě|Varšava]] || Polsko
|-
| [[1978]] || [[1998]] || [[Metro v Sofii|Sofie]] || Bulharsko
|-
| [[1997]] || [[2005]] || [[Metro v Kazani|Kazaň]] || Rusko
|-
| [[1988]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Bratislavě|Bratislava]] || Slovensko
|-
| [[1988]] || (nedostavěno) || [[Metro v Almaty|Almaty]] || Kazachstán
|-
| [[1992]] || (nedostavěno) || [[Metro v Čeljabinsku|Čeljabinsk]] || Rusko
|-
| [[1992]] || (nedostavěno) || [[Metro v Omsku|Omsk]] || Rusko
|-
| [[1992]] || (ve stavbě,<br /> několikrát pozastaveno) || [[Metro v Doněcku|Doněck]] || Ukrajina
|-
| [[1993]] || (nedostavěno) || [[Metro v Krasnojarsku|Krasnojarsk]] || Rusko
|-
| [[1997]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Ufě|Ufa]] || Rusko
|-
| [[2005]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Permu|Perm]] || Rusko
|-
| ? || (neotevřeno) || [[Metro v Oděse|Oděsa]] || Ukrajina
|}

== Související články ==
* [[Stanice metra]]
* [[Metro]]
* [[Stanice metra uzavřeného typu]]
* [[Socialistický realismus]]
* [[Tunel]], [[Tunelovací metody]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.metrosoyuza.net/ Sítě metra bývalého SSSR (rusky, německy)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Metro]]