Sysop: + Nová skrytá kategorie

2011-10-27T16:49:56Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Mexika
| úřední název = Estados Unidos Mexicanos
| úřední název česky = Spojené státy mexické
| vlajka = [[Soubor:Flag of Mexico.png|120px]]
| článek o vlajce = Mexická vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Mexico.png|100px]]
| článek o znaku=Mexický znak
| mapa umístění = [[Soubor:Mexico (orthographic projection).png|290px]]
| rozloha = 1 964 375
| rozlmisto = 13
| procent vody = 2,5
| obyvatel = 106 202 903
| obyvmisto = 11
| obyvrok = [[2005]]
| hustota = 54,3
| hustmisto = 117
| HDI = 0,842
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 51
| jazyk = [[španělština]]
| náboženství = [[Katolictví|katolické]] 89 %, [[Protestantství|protestantské]] 6 %
| nejvyšší hora = [[Citlaltépetl]]
| výška nejvyšší hory = 5636
| státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[republika]]
| hlavní město = [[Ciudad de México]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Felipe Calderón]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Felipe Calderón]]
| článek o hymně = Mexická hymna – Himno Nacional Mexicano
| hymna = <mp3player width='290' >File:Mexico.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[16. září]] 1810 (uznána [[27. září]] 1827)
| způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]]
| měna = [[Mexické peso]]
| kód měny = MXN
| ison = 484
| iso3 = MEX
| iso2 = MX
| mpz = [[MEX]]
| doména = mx
| předvolba = +52
| čas = −6 až −8 h
}}
'''Mexiko''', plným názvem '''Spojené státy mexické''', [[Španělština|španělsky]] '''Estados Unidos Mexicanos''', je [[Federace|federativní]] [[republika]] ve [[Střední Amerika|Střední Americe]].

== Přírodní poměry ==
Spojené státy mexické je [[Severní Amerika|severoamerická]] země. Na severu hraničí s [[Spojené státy americké|USA]] a na jihu s [[Guatemala|Guatemalou]] a [[Belize]]. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či [[Karibské moře|Karibském moři]]. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko [[Mexicali]] (–10 m).

=== Povrch ===
[[Soubor:Mexfromspace.PNG|thumb|left|Družicový snímek Mexika]]

'''Mexiko''' leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s [[Spojené státy americké|USA]]. Hranici v délce 2597 km, tvoří částečně řeka [[Rio Grande (Mexický záliv)|Rio Grande]]. Na jihu hraničí Mexiko s [[Guatemala|Guatemalou]] (962 km) a [[Belize]] (176 km).

Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to [[Tichý oceán|tichomořské pobřeží]], na východě [[Atlantský oceán|atlantské pobřeží]], část východního pobřeží oblévá [[Mexický záliv]] a část [[Karibské moře]]. Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m.
Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]].

Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické [[Kordillery|kordillerské soustavě]], která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří [[Sierra Madre Oriental]] a [[Sierra Madre Occidental]]. Na jihu se mexická vysočina nazývá [[Anahuácká vysočina]] a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – [[Mexické údolí|Mexické]] a [[Tolucké údolí]]. Obě jsou velmi úrodné.

Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické [[Sopka|vulkanické]] pásmo Cordillera Neovolcánica. Nejvyššími horami jsou: [[Pico de Orizaba]] (nebo též [[Citlaltépec]]) (5636 m), [[Popocatépetl]] (5452 m), [[Iztaccíhuatl]] (5280 m) a [[Colima (sopka)|Colima]] (4340 m). Tato část území bývá postihována [[zemětřesení]]mi [[Tektonika|tektonického]] původu. I sopky se často projevují.

Na východ od [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepecké šíje]] se zvedá pohoří [[Sierra Madre de Chiapas]], které přechází do Tabaské nížiny a ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli [[Yucatán|Yucatánského poloostrova]].

Na severozápadě tvoří část Mexika [[Kalifornský poloostrov]] dlouhý 1250 km a [[Kalifornský záliv]]. Největší horou poloostrova je [[El Picacho del Diablo]] – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy [[Revillagigedo]].

=== Vodstvo ===
Mexiko má poměrně málo řek. Největší řekou je pohraniční [[Río Bravo del Norte]], dlouhá 3023 km. Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka [[Conchos]]. Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které je bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají s pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, Río Grande de Santiago (800 km), která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala (1057 km²), a na severu řeka [[Balsas]]. Největšími řekami mexického jihu jsou [[Usumacinta]] (1000 km) a Grijalva (velké přehrady). [[Usumacinta]] tvoří část hranice s [[Guatemala|Guatemalou]].

=== Podnebí ===
Mexiko leží v [[Subtropický podnebný pás|subtropickém pásu]]. Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma. Horká země (''tierra caliente'') do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (''tierra templada'') do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (''tierra fría'') do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (''tierra helada'').

Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí [[Srážky|srážková činnost]] v létě na [[pasát]]u vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo.

=== Flóra ===
Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém [[Deštný les|deštném lese]]. Různé druhy palem propletených [[liána]]mi, oživeny pestře zbarvenými [[orchidej]]emi. Pěstuje se zde [[palma olejná]], [[cukrová třtina]], [[sisal]], [[kokosovník]], [[kakaovník]], [[káva]] a [[kukuřice setá|kukuřice]]. Pod [[Hranice věčného ledu|hranicí věčného ledu]] na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou [[Holoarktická flóra|holoarktickou flóru]]. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují [[cedr]], [[dub]] a [[borovice]], ve vyšších polohách [[jedle]]. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu ([[mahagon]]) nebo k barvení [[kampešek]]. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je [[kaktus]], vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje [[cukrová třtina]], [[káva]], [[pšenice]] a [[proso]]. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména [[chilli]] a [[rajče|rajčata]]. Zcela na severu země se daří [[bavlník]]u, zejména při ústí řek [[Colorado (řeka)|Colorado]] a [[Rio Grande (Mexický záliv)|Rio Grande]].

=== Fauna ===
[[Soubor:Junior-Jaguar-Belize-Zoo.jpg|thumb|210px|Jaguár]]
Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří [[hmyz]]. Velice nepříjemní jsou [[moskyt]]i, přenášející [[Malárie|malárii]] a [[Žlutá zimnice|žlutou zimnici]]. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí [[medvěd]]i, [[Vydra (rod)|vydry]], [[jelen]]i a [[Srnec|srnci]], z Jižní pak [[jaguár]], [[pásovec]], [[mravenečník]] a množství [[Opice|opic]]. Žijí zde i [[dikobraz]]ové, různí [[hlodavci]] a mnoho dalších savců jako například [[tapír]]. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských [[Kůň|koní]]. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]]. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí [[chřestýš]]i. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých [[kolibřík]]ů až po [[sup]]y a [[Orel|orly]]. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně [[krocan]], divoký předek dnes po celém světě rozšířeného [[Krocan|krocana domácího]].

Střed země se vyznačuje zejména chovem [[skot]]u, [[Prase domácí|prasat]], [[Kůň|koní]], [[Koza|koz]] a [[Ovce|ovcí]]. Při pobřeží s [[Mexický záliv|Mexickým zálivem]] se loví zejména [[krab]]i a [[Langusta|langusty]], ve vodách [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] [[krab]]i a [[ústřice]].

== Jazyky ==
Úřední jazyk Mexika je [[španělština]] s totožnou gramatikou jako ve [[Španělsko|Španělsku]]. Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika, kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2.osoby množného čísla.

Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 viz [http://www.cdi.gob.mx/index.php?id_seccion=90]. Nejrozšířenější je aztéčtina - [[nahuatl]], po ní pak [[májština]], [[mixtéčtina]] a [[zapotečtina]]. Aztécký [[nahuatl]], který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka [[Popokatepetl]]).

Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „šokolatl“, je u nás naše známá [[čokoláda]], "chilli" papričky se řeknou také tak, ovšem sousloví "tomatová" omáčka (z aztéckého "tomatl" pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané.

== Členství v mezinárodních organizacích ==
Mexiko je členem několika mezinárodních organizací jako [[Organizace spojených národů|OSN]], [[OAS]] (Organizace amerických států), [[LIZ]] (Latinskoamerické integrační sdružení) či [[NAFTA]] (North American Free Trade Agreement – Severoamerická zóna volného obchodu).

== Politický systém ==
Mexiko je [[republika]] s [[ústava|ústavou]] z roku [[1917]], ve které je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let. Hlavou státu i vlády je [[prezident]] (tzv. [[prezidentský systém]]), volí se na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový ''Národní kongres''. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. 64 [[senátor]]ů je voleno na 6 let, po dvou z každého státu. Každý stát si volí vlastního [[guvernér]]a a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje [[prezident]].

== Státní symboly ==
[[Mexická vlajka|Vlajka]] země je tvořena třemi svislými pruhy. Zleva zeleným (nezávislost), bílým (čistota [[náboženství]]) a červeným (jednota spojení míšenecké, indiánské a španělské krve). Uprostřed je [[Státní znak Mexika|státní znak]] z roku 1823. Znak tvoří hnědě zbarvený [[orel]] stojící na nopálovém [[kaktus]]u, který roste z vody [[jezero|jezera]]; orel drží v zobáku zeleného hada, pod ním jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a [[vavřín]]u svázané stužkou v národních barvách. Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle níž putující [[Indián|indiánský]] lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera, kde uvidí tuto scénu. V místě na jezeře [[Texcoco]] byl roku 1325 založen [[Tenochtitlán]], dnešní hlavní město Mexika.

== Územní rozdělení ==
{{Hlavní článek|Spolkové státy Mexika}}
Stát je rozdělen na 31 [[Státy Mexika|spolkových států]] a distrikt hlavního města. Některé názvy států a měst nesou jména historických osobností Mexika, jiné jsou indiánského původu.

{| align="left" cellpadding="1"
|-
|
* 1. [[Aguascalientes (stát)|Aguascalientes]]
* 2. [[Baja California]]
* 3. [[Baja California Sur]]
* 4. [[Campeche]]
* 5. [[Chiapas]]
* 6. [[Chihuahua (stát)|Chihuahua]]
* 7. [[Coahuila]]
* 8. [[Colima (stát)|Colima]]
* 9. [[Durango]]
* 10. [[Guanajuato (stát)|Guanajuato]]
* 11. [[Guerrero]]
* 12. [[Hidalgo]]
* 13. [[Jalisco]]
* 14. [[Mexiko (stát)|Mexiko]]
* 15. [[Michoacán]]
* 16. [[Morelos]]
|
* 17. [[Nayarit]]
* 18. [[Nuevo León]]
* 19. [[Oaxaca]]
* 20. [[Puebla (stát)|Puebla]]
* 21. [[Querétaro]]
* 22. [[Quintana Roo]]
* 23. [[San Luis Potosí (stát)|San Luis Potosí]]
* 24. [[Sinaloa]]
* 25. [[Sonora (stát)|Sonora]]
* 26. [[Tabasco]]
* 27. [[Tamaulipas]]
* 28. [[Tlaxcala]]
* 29. [[Veracruz (stát)|Veracruz]]
* 30. [[Yucatán (stát)|Yucatán]]
* 31. [[Zacatecas (stát)|Zacatecas]]
* [[Ciudad de México|Distrito federal]]
|}
[[Soubor:States of Mexico.png|450px|Mexické spolkové státy]]
 

== Nerostné bohatství a průmysl ==
Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím. V [[Kolonialismus|koloniální]] době bylo ceněno zvlášť [[stříbro]] a [[zlato]], těžilo se i [[olovo]], [[zinek]], [[měď]] a [[železo]]. Stříbrné rudy našli [[geolog]]ové na celém území Mexika, bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas, Durango, Hidalgo, Guanajuato a Chihuahua. Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu. Menší význam má těžba zlata, jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána. Nacházejí se hlavně ve státech Durango, Sonora, Chihuahua a Querétaro.

Z ostatních [[Kovové rudy|kovových rud]] má značnou důležitost [[Zinková ruda|ruda zinková]], jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato. Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy, známé vysokým obsahem [[kov]]ů. V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země (Cerro del Mercado, El Mamen, La Perla a El Joven). Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa.

V roce [[1959]] objevili v Mexiku i bohatá naleziště [[Uran (prvek)|uranu]], významná je i těžba [[Síra|síry]], [[Tuha|tuhy]], [[Rtuť|rtuti]], [[cín]]u a [[antimon]]u. Dále se těží [[uhlí]], [[molybden]], [[wolfram]], [[kadmium]] a řada dalších [[Minerál|nerostů]] a [[Ruda (geologie)|rud]].

Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu [[ropa]] a [[zemní plyn]], zejména při východním pobřeží, na jejichž těžbě závisí příjem [[Devizy|deviz]] i rychle se rozvíjející [[chemický průmysl]]. Od roku 1938 kontroluje všechny vrty, soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního [[kontinentální šelf|šelfu]], státní společnost [[PEMEX]]. Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 %. Stále větší význam má zemní plyn, přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada. Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco.

Převažuje průmysl chemický, [[Strojírenský průmysl|strojírenský]], potravinářský a [[Textilní průmysl|textilní]]. Chemický průmysl sídlí zejména ve městech [[Coatzacoalcos]] a [[Tampico]] na východě, [[Salina Cruz]] na jihu a [[Salamanca (Mexiko)|Salamanca]] ve středozemí. Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a [[Puebla]] ve středozemí. Města jako [[Mexicali]], [[Ciudad Juárez]], [[Chihuahua (město)|Chihuahua]], Torreón, León se vyznačují potravinářstvím, textilním průmyslem a [[hutnictví]]m. Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města. Takovým textilním městem je [[Mérida (Yucatán)|Mérida]] na severu [[poloostrov]]a Yucatán.

== Dějiny Mexika ==
:''Hlavní článek: [[Dějiny Mexika]]''
[[Soubor:Chichen-Itza-Castillo-Seen-From-East.jpg|thumb|Pyramida v předkolumbovském městě [[Chichén Itzá]]]]
V [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovském období]] se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely [[Mezoamerika|mezoamerické]] civilizace. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ dobyl mezi roku 1519 a 1521 [[conquistador]] Hernán Cortés [[Aztécká říše|Aztéckou říši]]. V roce 1535 založili [[Španělé]] [[Španělské kolonie|svoji kolonii]] Nové Španělsko s hlavním městem [[Ciudad de México]] na místě hlavního aztéckého města [[Tenochtitlán]] přímo na území vysušeného jezera. V první třetině 19. století sice získalo Mexiko nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]], ale po prohrané Mexicko-americké válce (1846-1848) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu ([[Horní Kalifornie]] a další příhraniční oblasti). Vlády nad zemí se také na čas zmocnili [[Francouzi]] (1864-1867). Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juárez, první prezident v [[Amerika|Americe]] [[Indián|indiánského]] původu. Díky objevu [[Ropa|ropy]] v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních [[Latinská Amerika|latinskoamerických]] zemích. Mexiko má činné [[sopky]] a je ohrožováno [[zemětřesení]]mi. Roku [[1985]] jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.

Během [[Mexická revoluce|Mexické revoluce]] se v chudých částech Mexika (především [[Chiapas]]u) zformovalo hnutí [[EZLN]], vedené [[Emiliano Zapata|Emilianem Zapatou]], které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní [[Autonomie|autonomní]] oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou.

== Kultura 19. a 20. století ==
=== Film ===
Počátkem 30. let 20. století se začíná točit v Mexiku i zvukový film. V této době byl natočen film „Que viva México” (Ať žije Mexiko), který ukazuje povahu Mexičanů. Ze 40. a 50. let jsou významnými režiséry zejména E. Fernandez a kameraman G. Figneroa. V pozdější době je to M. Alzraki. Filmy z posledních let se stávají kvalitnějšími a získávají i různá ocenění na mezinárodních soutěžích. Nejdůležitějším režisérem současnosti je Arturo Ripstein (''Mentiras piadosas'', 1988; ''La mujer del puerto'', 1991; ''Principio y fin'', 1993; ''Profundo carmesí'', 1996). Dalšími, kteří slavili úspěch v devadesátých letech jsou Alfonso Arau (''Como agua para chocolate'', 1990; ''Un paseo por las nubes'', 1994), Robert Rodríguez (''El mariachi'', 1993), Alberto Isaac (''Mujeres insumisas'', 1995), Jorge Fons (''El callejón de los milagros'', 1995), María Novaro (''Lola'', 1989; ''Danzón'', 1990; ''El jardín del Edén'', 1994), Guillermo del Toro (''Cronos'', 1993) y Nicolás Echevarría (''Cabeza de Vaca'', 1990).

=== Lidová řemesla ===
Významné je především [[hrnčířství]]. Také [[textil]]ní výroba je velmi rozšířena. Používá se zejména [[Vlna (příze)|vlna]] a [[bavlna]]. Z [[Henekén|henequenu]] a ixtle ([[agáve]]) se vyrábí brašny. Z [[rákosí]] se vyrábějí různé krytiny, ale také charros (klobouky).

=== Výtvarné umění ===
Orozco, Jose Clemente,1883-1949;Rivera, Diego, 1886-1957;
Siqueiros, David Alfaro, 1896-1974;
Kahlo, Frida, 1907-1954.

== Lidové slavnosti ==
Mezi běžné lidové slavnosti patří býčí a kohoutí zápasy, ale i udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti. Mexičané rádi oslavují. Oslava se nazývá fiesta. Sejde se nejméně dvacet lidí, příbuzných, přátel nebo známých. Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku, na dvorku nebo v zahradě domu, večer pak při světle lampiónů. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračky a papírové vločky. Piňata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnou. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím. K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec.

Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných, pak feria bývá výroční slavností, která zasahuje celé město a okolí. Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti, která v dané oblasti převažuje. Takže v městě Taxco, známém výrobou stříbrných předmětů, se koná feria stříbra. Jinde je feria výrobků z kůže, jinde feria květin. Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci. Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky, kteří podupávají a přizvukují do taktu.

V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu. Siesta vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách, protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající. A tak odpolední spánek a odpočinek, tedy siesta, není znakem lenosti nebo přejedení, ale téměř nevyhnutelností.

== Demografie ==
[[Soubor:Mexico estados densidad.png|thumb|Hustota osídlení Mexika]]
Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 30 : 70. Obvyklá hustota obyvatel je 25 obyvatel na 1 km², největší hustota je v hlavním městě, nejmenší pak v teritoriu [[Quintana Roo]].
[[Mestic]]ové, tedy míšenci [[Indián]]ů a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, [[indián]]i 30 % a běloši (potomci Španělů zvaní kreolové) 9 %. Z [[Indián]]ů je nejvíce: [[Aztékové|Aztéků]], [[Mayové|Mayů]] a Zapoteců. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % římských katolíků a 6 % protestantů.

Do země přicházejí lidé především z Guatemaly a Hondurasu, především za prací a lepšími životními podmínkami. Mexičané a vůbec obyvatelé celé Latinské Ameriky v poslední době mohutně migrují do USA.

=== Města ===
Přehled 20 největších měst v Mexiku:
{| class="infobox" style="text-align:center; width:100%; margin-left:0px; font-size:85%"
|-
! align=center style="background:#f5f5f5;" | #
! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Města v Mexiku|město]]
! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Státy Mexika|stát]]
! align=center style="background:#f5f5f5;" | obyv.
! align=center style="background:#f5f5f5;" | #
! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Města v Mexiku|město]]
! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Státy Mexika|stát]]
! align=center style="background:#f5f5f5;" | obyv.
! align=center rowspan=11 | [[Ciudad de México|Cd. de México]] [[Soubor:Guadalajara downtown.jpg|border|120px|Guadalajara JA]] [[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajara]] [[Soubor:Monterrey nightview.png|border|120px|Monterrey]] [[Monterrey]]
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 1 ||align=left | '''[[Ciudad de México]]''' || [[Mexický federální distrikt|DF]] || 19 231 829 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 11 ||align=left | '''[[Santiago de Querétaro|Querétaro]]''' || [[Estado de Querétaro|Qro]] || 918 100
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 2 ||align=left | '''[[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajara]]''' || [[Jalisco|Jal]] || 4 095 853 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 12 ||align=left | '''[[Mérida (Yucatán)|Mérida]]''' || [[Yucatán|Yuc]] || 897 740
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 3 ||align=left | '''[[Monterrey]]''' || [[Nuevo León|NL]] || 3 664 331 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 13 || align=left | '''[[Mexicali]]''' || [[Baja California|BC]] || 855 962
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 4 ||align=left | '''[[Puebla (město)|Puebla]]''' || [[Puebla]] || 2 109 049 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 14 ||align=left | '''[[Aguascalientes (město)|Aguascalientes]]''' || [[Aguascalientes (stát)|Ags]] || 805 666 ||
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 5 ||align=left | '''[[Toluca de Lerdo|Toluca]]''' || [[México|Méx]] || 1 610 786 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 15 ||align=left | '''[[Tampico]]''' || [[Tamaulipas|Tamps]] || 803 196
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 6 ||align=left | '''[[Tijuana]]''' || [[Baja California|BC]] || 1 483 992 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 16 ||align=left | '''[[Culiacán Rosales|Culiacán]]''' || [[Sinaloa|Sin]] || 793 730
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 7 ||align=left | '''[[León (Guanajuato)|León]]''' || [[Guanajuato|Gto]] || 1 425 210 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 17 ||align=left | '''[[Cuernavaca]]''' || [[Morelos|Mor]] || 787 556
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 8 ||align=left | '''[[Ciudad Juárez]]''' || [[Chihuahua|Chih]] || 1 313 338 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 18 ||align=left | '''[[Acapulco]]''' || [[Estado de Guerrero|Gro]] || 786 830
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 9 ||align=left | '''[[Torreón]]''' || [[Coahuila de Zaragoza|Coah]] || 1 110 890 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 19 ||align=left | '''[[Chihuahua (Chihuahua)|Chihuahua]]''' || [[Chihuahua|Chih]] || 784 882
|-
| align=center style="background:#f0f0f0;" | 10 ||align=left | '''[[San Luis Potosí (San Luis Potosí)|San Luis Potosí]]''' || [[San Luis Potosí|SLP]] || 957 753 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 20 ||align=left | '''[[Morelia]]''' || [[Michoacán|Mich]] || 735 624
|-
| colspan="11" align=center style="background:#f5f5f5;" | Zdroj:<ref>[http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/conteos/conteo2005/bd/consulta2/pt.asp?c=6796 Consulta de datos del Conteo 2005]</ref>
|} 

== Náboženství ==
Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů. Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra, obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží, kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy, putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti, jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů.

Za [[Conquista|conquisty]] a v koloniálním období dobyvatelé násilím obraceli Indiány na katolickou víru. Za tímto účelem sem ze [[Španělsko|Španělska]] a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých [[Řád (církev)|náboženských řádů]] – [[františkáni]], [[dominikáni]], [[augustiniáni]] a nakonec [[jezuité]] – kteří měli [[Indián]]y vzdělat v základech [[Víra|víry]].

Každoročně se koná kult [[Panna Maria Guadalupská|Panny Marie Guadalupské]], patronky Mexika, který vrcholí 12. prosince, v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku.

V současnosti je Mexiko zemí křesťanskou – převažují [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. Setkáme se i s komunitami jiných náboženství jako jsou [[Protestantství|protestanté]], [[Židé]]. Většina domorodého obyvatelstva praktikuje kombinaci svého původního náboženství s křesťanstvím.

Mexiko několikrát navštívil i zesnulý římskokatolický [[papež]] [[Jan Pavel II.]]

== Vzdělání ==
Školní vzdělání se uskutečňuje v základním, středním (nižším a vyšším) a vysokém stupni. Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné. Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2. stupně. Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách. Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy [[Univerzita|univerzitního]] nebo technického směru.

Mexiko patří k zemím s vysokou [[gramotnost]]í a vyspělým školským systémem. Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství. Na [[Národní autonomní univerzita|Národní autonomní univerzitě]] (UNAM) studuje přes 400 000 studentů, po celých spojených státech.

Chybí učitelé se znalostí [[Domorodé jazyky Mexika|indiánských jazyků]]. Asi 2 milióny indiánů ovládá jen svoji tradiční řeč, další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky. Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 1,5 miliónů mladých Mexičanů.

== Literatura ==
* KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Mexika. [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-269-3. S. 389.
* HINGAROVÁ - KVĚTINOVÁ - EICHLOVÁ, (Eds.). Mexiko-200 let nezávislosti.. Červený Kostelec : P.Mervart, 2010. ISBN 978-80-87378-48-9. S. 485.

== Související články ==
* [[Francouzská intervence v Mexiku]]
* [[Hispanoamerika]]
* [[Středoamerické a karibské hry]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==

{{Commons}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mexiko| ]]
[[Kategorie:Státy Severní Ameriky]]
[[Kategorie:Latinská Amerika]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Mexiko - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nová skrytá kategorie