Sysop: ++

2025-07-07T09:16:54Z

← Starší verze		Verze z 7. 7. 2025, 09:16
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Různé~~ významy~~\|redirect=IPA\|stránka=~~IPA (rozcestník)}}	+	: ''Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[IPA (rozcestník)]].
-	[[Soubor:IPA chart 2005.png\|thumb\|Mezinárodní fonetická abeceda]]	+	[[Soubor:Extended IPA chart 2005.png\|thumb\|240px\|Mezinárodní fonetická abeceda]]
	'''Mezinárodní fonetická abeceda''' (''International Phonetic Alphabet'', IPA, ''Alphabet phonétique international'', API) je znakový systém navržený [[jazykověda\|jazykovědci]] k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky. Úkolem mezinárodní fonetické abecedy je věrně, výstižně a široce zachytit mluvený projev lidí různých jazykových skupin, tak aby byl [[Fonémika\|fonémicky]] a [[Fonetika\|foneticky]] správný.		'''Mezinárodní fonetická abeceda''' (''International Phonetic Alphabet'', IPA, ''Alphabet phonétique international'', API) je znakový systém navržený [[jazykověda\|jazykovědci]] k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky. Úkolem mezinárodní fonetické abecedy je věrně, výstižně a široce zachytit mluvený projev lidí různých jazykových skupin, tak aby byl [[Fonémika\|fonémicky]] a [[Fonetika\|foneticky]] správný.
	Mezinárodní fonetickou abecedu tvoří fonetické znaky, které vycházejí převážně z [[Latinka\|latinky]] a [[Řecká abeceda\|řeckého písma]]. V  kódování [[Unicode]] jsou jim vyhrazeny znaky U+0250 až U+02AF.		Mezinárodní fonetickou abecedu tvoří fonetické znaky, které vycházejí převážně z [[Latinka\|latinky]] a [[Řecká abeceda\|řeckého písma]]. V  kódování [[Unicode]] jsou jim vyhrazeny znaky U+0250 až U+02AF.

Sysop: 1 revizi

2013-08-18T09:31:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 8. 2013, 09:31

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-25T14:29:21Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|redirect=IPA|stránka=IPA (rozcestník)}}
[[Soubor:IPA chart 2005.png|thumb|Mezinárodní fonetická abeceda]]
'''Mezinárodní fonetická abeceda''' (''International Phonetic Alphabet'', IPA, ''Alphabet phonétique international'', API) je znakový systém navržený [[jazykověda|jazykovědci]] k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky. Úkolem mezinárodní fonetické abecedy je věrně, výstižně a široce zachytit mluvený projev lidí různých jazykových skupin, tak aby byl [[Fonémika|fonémicky]] a [[Fonetika|foneticky]] správný.
Mezinárodní fonetickou abecedu tvoří fonetické znaky, které vycházejí převážně z [[Latinka|latinky]] a [[Řecká abeceda|řeckého písma]]. V  kódování [[Unicode]] jsou jim vyhrazeny znaky U+0250 až U+02AF.
== Historie ==
Systém byl vyvinut francouzskými a britskými učiteli jazyků pod záštitou Mezinárodní fonetické asociace, která vznikla v roce 1886 v [[Paříž]]i. Tým vedl [[Paul Passy]].
První oficiální verzi abecedy publikoval v roce 1888
Passy. Členové asociace založili abecedu na abecedě [[Henry Sweet|Henryho Sweeta]] (1880–1881, [[1971]]), který ji vytvořil z abecedy [[Isaac Pitman|Isaaka Pitmana]] a [[Alexander John Ellis|Alexandra Ellise]].
Od té doby prošla Mezinárodní fonetická abeceda mnoha revizemi, včetně několika velkých změn stvrzených [[Kielská Konvence|Kielskou Konvencí]] roku [[1989]]; poslední revize proběhla v roce [[1993]], a znovu byla aktualizována roku [[1996]]. ExtIPA byla prvně vytvořena roku [[1991]] a revidována [[1997]]; kvalitativní symboly (VoQS, Voice Quality Symbols) byly navrženy v roce [[1995]], aby ještě více rozvinuly systém přepisu.
== Využití ==
Výhodou IPA je univerzálnost použití pro přepis výslovnosti kteréhokoliv jazyka. Takový přepis je srozumitelný odborníkům na celém světě. Největší využití tedy najde v odborné literatuře. Pro laika je však takovýto přepis těžko srozumitelný, proto se v jazykové literatuře určené širší veřejnosti používají i jiné způsoby přepisu výslovnosti.
IPA používá v současnosti mnoho britských anglických slovníků (velká komplikovanost a nestandardnost anglického pravopisu vede k potřebě slovníků, které uvádějí správnou výslovnost anglických slov i pro rodilé mluvčí), americké slovníky obvykle využívají jiný způsob transkripce.
V českém prostředí se k přepisu výslovnosti cizích jazyků obvykle používají znaky české abecedy odpovídající příslušným hláskám, např. [či:z] místo {{IPA|[tʃiːz]}}. Často se též používají znaky, které v češtině vyjadřují podobně znějící hlásku jako v češtině (např. [a] místo {{IPA|[ʌ]}}, [o] místo {{IPA|[ɔ]}} v anglických slovech). Z IPA se vypůjčují pouze symboly označující hlásky, které jsou v češtině cizí, v anglicko-českých slovnících to jsou obvykle {{IPA|[ə, æ, θ, ð]}}. Takovýto způsob přepisu je pro českého uživatele srozumitelnější. Na odlišnosti ve výslovnosti učebnice a slovníky obvykle poukazují.
== Přehled samohlásek ==
{{Samohlásky}}
 
== Přehled souhlásek ==
{{Souhlásky}}
=== Afrikáty a dvojí artikulace ===
[[Afrikátní souhláska|Afrikáty]] a souhlásky s dvojí artikulací se zapisují pomocí dvou symbolů. K vyznačení současné artikulace se obvykle používá vázací znak umístěný nad nebo pod symboly. Šest nejobvyklejších afrikát se též zapisuje pomocí ligatury (symbol vzniklý spojením dvou znaků), která je však v IPA neoficiální.
{| class="wikitable"
|-
! Vázání
! Ligatura
! Popis
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t͡s}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[neznělá alveolární afrikáta|{{IPA|ʦ}}]]
| neznělá alveolární afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|d͡z}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[znělá alveolární afrikáta|{{IPA|ʣ}}]]
| znělá alveolární afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t͡ʃ}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[neznělá postalveolární afrikáta|{{IPA|ʧ}}]]
| neznělá postalveolární afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|d͡ʒ}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[znělá postalveolární afrikáta|{{IPA|ʤ}}]]
| znělá postalveolární afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t͡ɕ}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[neznělá alveolopalatální afrikáta|{{IPA|ʨ}}]]
| neznělá alveolopalatální afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|d͡ʑ}}
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[znělá alveolopalatální afrikáta|{{IPA|ʥ}}]]
| znělá alveolopalatální afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[neznělá alveolární laterální afrikáta|{{IPA|t͡ɬ}}]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" |  –
| neznělá alveolární laterální afrikáta
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[Neznělá labiovelární ploziva|{{IPA|k͡p}}]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" |  –
| neznělá labiovelární ploziva
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[znělá labiovelární ploziva|{{IPA|ɡ͡b}}]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" |  –
| znělá labiovelární ploziva
|- class="nounderlines"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[Labiovelární nazála|{{IPA|ŋ͡m}}]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" |  –
| Labiovelární nazála
|}
== Diakritika ==
[[Diakritické znaménko|Diakritika]] se používá v případech, kdy je potřeba zaznamenat obměnu výslovnosti určité hlásky, pro kterou neexistuje v IPA samostatný symbol. Diakritická znaménka se obvykle zaznamenávají pod symbol, ale v případě potřeby je lze umístit i nad něj, např. {{IPA|ŋ̊}} - neznělá [[velární nazála]].
{| class="wikitable"
! colspan=4|Slabičnost
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ɹ̩ n̩}}
| Slabikotvorná
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̯ ʊ̯}}
| Neslabičná
|-
! colspan=4|Realizace souhlásek
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|tʰ dʰ}}
| [[Aspirace]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|d ̚}}
| Bez slyšitelné [[plozivní souhláska|ploze]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|dⁿ}}
| Nosní [[plozivní souhláska|ploze]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|dˡ}}
| Laterální [[plozivní souhláska|ploze]]
|-
! colspan=4|[[Znělost|Fonace]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger; width:4em;" | {{IPA|n̥ d̥}}
| Neznělá
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|s̬ t̬}}
| Znělá
|-
| style="text-align:center; font-size:larger; width:4em;" | {{IPA|b̤ a̤}}
| Dyšná fonace
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|b̰ a̰}}
| Třepená fonace
|-
! colspan=4|Artikulace
|-
| style="text-align:center; font-size:larger; width:4em;" | {{IPA|t̪ d̪}}
| [[Dentální souhláska|Dentální]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t̼ d̼}}
| [[Lingvolabiální souhláska|Lingvolabiální]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t̺ d̺}}
| [[Apikální souhláska|Apikální]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|t̻ d̻}}
| [[Laminální souhláska|Laminální]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|u̟ t̟}}
| Přednější
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|i̠ t̠}}
| Zadnější
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ë ä}}
| Střednější
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̽ ɯ̽}}
| Střednější a středovější
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̝ ɹ̝ ˔}}
| colspan=3 | Zvýšená ({{IPA|ɹ̝}} = [[Znělá alveolární frikativa|Znělá alveolární nonsibilantní frikativa]])
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̞ β̞ ˕}}
| colspan=3 | Snížená ({{IPA|β̞}} = [[Znělá bilabiální aproximanta]])
|-
! colspan=4|Koartikulace
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ɔ̹ x̹}}
| Více zaokrouhlená
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ɔ̜ x̜ʷ}}
| Méně zaokrouhlená
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|tʷ dʷ}}
| [[Labializace|Labializovaná]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|tʲ dʲ}}
| [[Palatalizace|Palatalizovaná]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|tˠ dˠ}}
| [[Velarizace|Velarizovaná]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|tˁ dˁ}}
| [[Faryngalizace|Faryngalizované]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | [[Velarizovaná alveolární laterální aproximanta|{{IPA|ɫ}}]] {{IPA|z̴}}
| colspan=3 | Velarizovaná nebo faryngalizovaná
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̘ o̘}}
| Posun kořene jazyka dopředu
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|e̙ o̙}}
| Posun kořene jazyka dozadu
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ẽ z̃}}
| [[Nazalizace|Nazalizovaná]]
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ɚ ɝ}}
| [[Rotacizace|Zabarvení do r]]
|}
== Suprasegmentální jevy ==
Tyto symboly popisují jevy v jazyce, které souhrnně označujeme jako [[prozódie (lingvistika)|prozódie]]. Zahrnují délku hlásek, [[přízvuk]], [[tón]], [[intonace (lingvistika)|intonaci]] a [[rytmus]] jazyka.
{| class="wikitable"
|-
| style="text-align:center; font-size:larger; width:2em;" | {{IPA|ˈ}}
| Primární (hlavní) [[přízvuk]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ˌ}}
| Sekundární (vedlejší) [[přízvuk]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ː}}
| Dlouhá [[souhláska]] nebo [[samohláska]]
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ˑ}}
| Polodlouhá
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|˘}}
| Extra-krátká
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|.}}
| [[Slabika|Slabičný]] předěl
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|‿}}
| Vázání (absence pauzy)
|}
=== [[intonace (lingvistika)|Intonace]] ===
{| class="wikitable"
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|<nowiki>|</nowiki>}}
| Malá pauza
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|‖}}
| Velká pauza
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|↗}}
| Stoupavá intonace
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|↘}}
| Klesavá intonace
|}
=== Tón ===
IPA dovoluje používat buď tónovou diakritiku, nebo tónové značky, které charakterizují tón v [[Tónový jazyk|tónových jazycích]], jako je např. [[čínština]].
{| class="wikitable"
|-
| style="text-align:center; font-size:larger; width:5em;" | {{IPA|e̋ nebo ˥}}
| Extra vysoký
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|é nebo ˦}}
| Vysoký
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ē nebo ˧}}
| Střední
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|è nebo ˨}}
| Nízký
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ȅ nebo ˩}}
| Extra nízký
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ě}}
| Stoupající
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|ê}}
| Klesající
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|↓}}e
| Pokles tónu
|-
| style="text-align:center; font-size:larger;" | {{IPA|↑}}e
| Vzestup tónu
|}
== Související články ==
* [[Abeceda]]
* [[Česká fonetická transkripce]]
* [[Fonetika]]
* [[Jazyk (lingvistika)|Jazyk (řeč)]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.langsci.ucl.ac.uk/ipa/ Stránky Mezinárodní fonetické asociace (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Písma]]
[[Kategorie:Fonetika]]

Mezinárodní fonetická abeceda - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu