<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mikrotubulus</id>
		<title>Mikrotubulus - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mikrotubulus"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mikrotubulus&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-03T14:06:10Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mikrotubulus&amp;diff=264622&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mikrotubulus&amp;diff=264622&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-07-29T10:47:50Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 29. 7. 2013, 10:47&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mikrotubulus&amp;diff=264621&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Mikrotubulus&amp;diff=264621&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2009-08-31T11:49:09Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Microtuble.jpg|thumb|right|[[3D]] znázornění mikrotubulu]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Kinesin cartoon.png|thumb|right|[[Kinezin]]y pohybující se po mikrotubulu]]&lt;br /&gt;
'''Mikrotubuly''' jsou jedny z vláken [[cytoskelet]]u, která slouží především k transportu různých struktur a látek po [[buňka|buňce]]. Skládají se z [[tubulin]]u. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uměle můžeme způsobit jejich rozpad [[Alkaloidy|alkaloidem]] [[kolchicin]]em (z [[ocún]]u) a stabilizovat jejich [[polymerace|polymeraci]] můžeme alkaloidem [[taxol]]em (který se získává z [[tis]]u). Oba tyto alkaloidy, ale inhibují [[mitóza|mitózu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavba ==&lt;br /&gt;
Základní stavební látka je [[bílkovina]], která se nazývá [[tubulin]]. Je uspořádaná do základních [[dimer]]ových jednotek, které se skládají z [[alfa-tubulin]]u a [[beta-tubulin]]u, přičemž každá molekula alfa i beta-tubulinu obsahuje vazebné místo pro [[guanosintrifosfát|GTP]], [[guanosintrifosfát]], jehož štěpením se uvolňuje [[energie]]. Na alfa-tubulinu je GTP vázané stabilně a neštěpí se na něm, na beta-tubulinu se však může štěpit na [[GDP]], [[guanosindifosfát]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dimery tubulinů spolu tvoří dlouhé řetězce, v nichž na sebe navazují vždy alfa-tubulin na beta-tubulin. Nikdy se dimery na sebe nemohou navázat souhlasnými typy tubulinů, tj. alfa-tubulin na alfa-tubulin a beta-tubulin na beta-tubulin. Jeden řetězec se nazývá [[protofilament]]. Takový vzniklý protofilament je na jednom konci zakončený alfa-tubulinem a na druhém beta-tubulinem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden mikrotubulus je dutý váleček, který je složen ze 13 protofilament, tzn. má na průřezu do kruhu poskládáno hned 13 molekul tubulinu. Z boku na sebe interagují v mikrotubulu vždy alfa-tubulin s alfa-tubulinem a beta-tubulin s beta-tubulinem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[polymerace|polymeraci]] (přidávání) a [[disociace|disociaci]] (odebírání) dimerů bude docházet jen ne koncích mikrotubulu. Ten konec mikrotubulu, který je zakončen beta-tubulinem, má schopnost růstu a proto se nazývá plus konec. Naopak mínus konec bude zakončen alfa-tubulinem a bude tam docházet k disociaci.Mikrotubulus má průměr 25 nm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dynamická nestabilita ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dynamická nestabilita]] je schopnost mikrotubulu neustále se přizpůsobovat svým růstem podmínkám. [[Polymerizace|Polymerace]] a [[disociace]] totiž neprobíhá najednou, ale samostatně. Závisí to na existenci tzv. [[GTP čepička|GTP čepičky]], která je posazená na plusovém konci mikrotubulu. Jedná se o připojené beta-tubuliny, které na sobě mají navázané GTP. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později, až odroste tato nově navázaná část blíže ke středu mikrotubulu, tak se GTP rozštěpí na GDP a tento beta-tubulin s GDP, již nebude patřit do GTP čepičky. GTP způsobuje to, že mikrotubul roste rovně, GDP má tendenci se ohýbat. Když nastane situace, že se přestanou polymerovat beta-tubuliny s GTP do GTP čepičky, dojde k disociaci mikrotubulu na mínusovém konci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kineziny a dyneiny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kinezin]]y a [[dynein]]y jsou látky, které se pohybují po mikrotubulech a transportují na nich látky jiné. Kineziny přenáší svůj náklad pouze směrem k plusovému konci mikrotubulu (kromě jednoho typu kinezinů, který se pohybuje i opačným směrem) a dyneiny zase přenášejí náklad k mínusovému konci. Obecně jsou dyneiny rychlejší než kineziny a také větší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kde jsou mikrotubuly ukotveny ==&lt;br /&gt;
Místa, kde jsou mikrotubuly ukotveny se nazývají organizační centra mikrotubulů, z angličtiny se pro ně používá též zkratka [[MTOC]]. V těchto místech je mikrotubulus ukotven vždy svým mínusovým koncem. Toto místo se liší podle typu buňky. V [[živočichové|živočišných]] buňkách bývá organizačním centrem [[centrozóm]], umístěný v blízkosti [[Buněčné jádro|jádra]]. U [[houby|hub]] a [[rozsivky|rozsivek]] je jím tzv. [[pólové tělísko vřeténka]], což je destička zapuštěná do [[karyolema|jaderného obalu]]. U rostlin jsou ukotveny v mnoha menších organizačních centrech, kterými jsou komplexy obsahující [[gama-tubulin]]. Většina těchto komplexů se nachází na buněčném okraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Cytologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>