Sysop: Nahrazení textu

2012-03-20T09:22:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Milan Knizak.jpg|thumb|Milan Knížák (2007)]]
Prof. '''Milan Knížák''' (* [[19. duben|19. dubna]] [[1940]] [[Plzeň]]) je český [[výtvarník]], [[hudebník]] a [[performer]].
== Životopis ==
Narodil se 19. dubna [[1940]] v Plzni. Jeho otec Karel Knížák byl řídícím učitelem na měšťanské škole v [[Blovice|Blovicích]], kde vyučoval také kreslení <ref>http://www.muzeum-blovice.cz/vystavy_2.html</ref>. V roce [[1945]] odešel s rodinou na výzvu vlády učit do pohraničí – do [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]], kde začal chodit Milan Knížák do školy.<ref>[http://www.obecjarov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5760&id=1023&p1=1031 Karel Knížák a Jarovská škola] na webu obce Jarov</ref> Karel Knížák byl také malířem – krajinářem. Matka byla úřednicí.
V roce 1957 maturoval na gymnáziu v [[Planá u Mariánských Lázní|Plané u Mariánských Lázní]] a poté nastoupil na Vysokou školu pedagogickou v [[Praha|Praze]], obor [[výtvarná výchova]] – [[ruština]]. Podle jeho slov se jednalo o kompromis mezi jeho přáním malovat a přáním rodičů, později školu opustil. Poté se stal pomocným dělníkem v [[Park kultury a oddechu Julia Fučíka|PKOJF]]. Později složil zkoušky na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]], kterou také později opustil. Pak rok studoval matematickou analýzu na [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakultě]] v Praze. Studia po prvním roce zanechal.
== Umělecká činnost ==
Poprvé vystavoval v roce 1958 v Mariánských Lázních. Na začátku šedesátých let začal vytvářet své první aktivity – [[happening]]y, jako např. ''Ceremonie'' z roku 1968 a ''Kamenný obřad'' v roce 1971, dále se věnoval tvorbě objektů, např. ''Tělo a socha'' z roku 1963 a různým instalacím tzv. ''environments'' na ulicích a ve dvorech Prahy <ref>[http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=k&start=41&count=20 MK a performance v Praze]na libri.cz</ref>v roce 1962. Společně s přáteli založil skupinu [[Aktual|Aktuální]] umění (Actual Art)<ref>[http://www.novinky.cz/kultura/6983-jak-milan-knizak-pachal-atentat-na-kulturu.html Jak Milan Knížák páchal atentát na kulturu] na Novinky.cz</ref>, která někdy kolem roku 1966 slovo umění vypustila z názvu a užívala jen označení [[Aktual]]. Známé a již zdokumentované jsou jejich akce na [[Nový Svět (Praha)|Novém Světě]] v Praze a Demonstrace Jednoho (obě roku [[1964]]), některé jejich písně převzala hudební skupina [[The Plastic People of the Universe]]<ref>[http://www.sklisen.cz/sahaweb/index.php?Page=5&Detail=146.txt Aktual – Atentát na kulturu] na stránkách SahaWeb</ref>.
V roce 1965 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. V témže roce [[Jindřich Chalupecký]] upozornil na Knížákovy aktivity členy hnutí [[Fluxus]] a zprostředkoval kontakt s jeho zakládajícím členem [[George Maciunas|Geogrem Maciunasem]], který ustanovil Milana Knížáka do pozice ''Director Fluxus East''. George Maciunas pozval Knížáka do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], ale vízum je mu uděleno až roku 1968. Důležitou událostí, a to nejenom pro “beatnickou” komunitu, byl fakt, že do Československa zavítal [[Allen Ginsberg]] v roce 1965. KSČ po dlouhé době svolila uspořádat oficiální studentský [[majáles]]. Ten se však stal nepřímou manifestací protivládních stanovisek. Vyvrcholením se stala volba Krále majálesu, jímž se stal [[Allen Ginsberg]], viz jeho báseň Král majáles. Milan Knížák stál mimo underground i další nezávislé iniciativy, ale vliv jeho [[Aktual]]u i jeho stejnojmenné hudební skupiny na utváření životních a uměleckých postojů “vlasaté” komunity byl značný a Knížák byl nazýván “Králem mániček”.<ref>[http://hippie.wz.cz/hippiesczdejiny.htm] hippies dejiny</ref> Místo, kde se máničky scházívaly byl prostor na horní části Václavského náměstí, jakýsi český [[Hyde park]].
V roce 1968 odletěl Milan Knížák do [[New York]]u, kde se účastnil akcí skupiny [[Fluxus]] a byl ustanoven jejím pokladníkem. Ve městě [[New Brunswick]] realizoval svůj ''Lying Ceremony'' a v New Yorku ''The Difficult Ceremony'', ale jeho akce jsou pro americké publikum příliš náročné.<ref>[http://vvp.avu.cz/idatum/search/autori-57 Milan Knížák] na webu VVP AVU</ref> George Maciunas připravil publikaci ''Knížák’s collected works'' v edici Fluxus.<ref>[http://artlist.cz/?id=526 Milan Knížák a Fluxus] na Artlistu</ref>
V roce [[1970]] se Knížák se vrátil do Československa. Po návratu se v roce 1975 oženil s Marií Saudkovou, neměl možnost oficiálně pracovat, částečně ho proto živila manželka. Přivydělával si v různých profesích, prodejem obrazů (vlastních) a restaurováním loutek. V roce [[1979]] pobýval v Německu na stipendijním pobytu v programu DAAD. Výjezd mu byl povolen, podle jeho slov z livechatu, podobně jako jiným disidentům kupř. Pavlu Kohoutovi či Jaroslavu Kořánovi <ref>http://tiscali.cz/ente/livechat_st.php?id_clanku=156&asa=17&rdr=</ref>. V roce 1983 přednáší na Hochschule für Bildende Kunst v Hamburku. V osmdesátých letech se věnoval hudebním a architektonickým experimentům, designu šperků a nábytku. Roku 1982 obdržel cenu za pomalování berlínské zdi.
V letech 2001–2007 byl členem [[Rada České televize|Rady České televize]]. Od června 2008 je Milan Knížák také jedním z moderátorů pořadu ''18 minut'' na české komerční zpravodajské televizi [[Z1]].
Milan Knížák se věnuje sbírání, opravě a dokumentaci loutek. Jeho sbírka je umístěna na zámku v [[Děčín]]ě.<ref>[http://vylety.kdykde.cz/hradyzamky/ustecky/3026___zamek-decin Muzeum loutek] na kdykde.cz</ref> V roce 2006 vydal dvoudílnou loutkářskou encyklopedii se zaměřením na scénografii a výtvarné pojetí loutkového divadla s názvem: ''Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950'', která je výsledkem, jak uvedl v předmluvě, jeho třicetileté práce.<ref>http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=12880</ref> Obsáhlá encyklopedie má 2.850 fotografií a 1.600 hesel. Odbornou kritikou byla pranýřována především metodologie publikace a množství věcných chyb, také jakési "renesanční" pojetí publikace, dnes na takové encyklopedii pracuje především celý tým odborníků. Nepopiratelnou hodnotu má ale její obrazová část<ref>http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=12880</ref>.
== Politika ==
Milan Knížák byl během totalitního režimu v [[Československo|Československu]] zhruba 300 krát zadržen policií, vězněn, třeba za napadení policisty ve Vídni, či za poškozování zájmů Československé republiky v zahraničí, nezabránění v emigraci atd. Od roku [[1966]] byl evidován jako nepřítel státu.<ref>[http://www.avu.cz/intermedialni/knizak/KnizakMilan_zivotopis.pdf milan Knížák životopis]na avu.cz</ref>
V roce [[1972]] napsal telegram generálnímu tajemníkovi [[KSČ]] [[Gustáv Husák|Husákovi]], v němž ho vyzývá, aby se mu omluvil za tvrzení, že si vydělává malováním [[pornografie]].<ref>[http://www.cs-magazin.com/2005-04/view.php?article=articles/cs0504116.htm Knížák: Rebel, který ochutnal moc], Petr Třešňák, CS Magazin</ref> Dále na sebe upozornil při soudním sporu se skupinou [[The Plastic People of the Universe]] za protistátní činnost,<ref> [http://www.cibulka.com/vonn/nep/pro/4.htm Obžaloba] na webu Petra Cibulky</ref> kde komunistická prokuratura předložila text písně Plastic people převzatý od skupiny [[Aktual]] jako jeden z důkazů žaloby. Sám Milan Knížák o kapele [[Plastic people]] mluví jako o kavárenské skupině<ref>[http://www.guerilla.cz/index.php?s=cd&cdid=43&s2=recenze plastic people kavárenská kapela]na guerilla.cz</ref> Prokuratuře se nelíbila formulace v textu písně "Atentát na kulturu", která připomínala útok na "[[Lenin|Spisy]]": "Probuďte pátera [[Antonín Koniáš|Koniáše]] ať vstanou z mrtvých [[jezuiti]] tisíce knih je třeba spálit."<ref>[http://www.worldonline.cz/ente/livechat_st.php?id_clanku=156&asa=16&rdr= Záznam chatu s Milanem Knížákem] na Tiscali.cz</ref> Milan Knížák se k autorství [[text]]u písemně sám přihlásil.<ref>[http://czechtek.bloguje.cz/460335-petr-uhl-underground-byl-pro-vetsinu-chartistu-az-prilis-anarchisticky.php Underground byl až příliš anarchistický, nejasný, nevypočitatelný a nepolitický]na czechtech.bloguje</ref> Byl uvězněn a petici za jeho propuštění podepsal mimo řadu významných osobností kupř. básník [[Jaroslav Seifert]].<ref>[http://www.bumbum.cz/underground/?page=kniha/cast_1 http://www.bumbum.cz/underground/?page=kniha/cast_1 Jaroslav Seifert a proces s Plastiky] na bumbum.cz</ref>
V říjnu 2007 protestoval proti stavbě nové budovy [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovny]] dle návrhu [[Jan Kaplický|Jana Kaplického]]
V roce [[1998]] neúspěšně kandidoval do [[Senát Parlamentu České republiky|senátu]] v [[Senátní obvod č. 16|Berounském]] obvodu za [[Občanská demokratická strana|ODS]] (30.5% a 37.8% hlasů v 1. a 2. kole). V volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 oznámil záměr kandidovat za Národní koalici (koalice Národní strany a České strany národní sociální), ale nakonec z kandidátky odstoupil.<ref>[http://www.radio.cz/cz/clanek/52003 Knížák rezignoval na evropského poslance]</ref>
Organizoval na začátku devadesátých let demonstraci za záchranu [[kubismus|kubistického]] domu od [[Josef Chochol|Josefa Chochola]] v Neklanově ulici č. p. 98 pod [[Vyšehrad]]em. A se studenty demonstraci proti nevkusným sochám v Praze <ref>[http://www.radio.cz/cz/clanek/37733 studenti proti nevkusným sochám] na radio.cz</ref>. Upozornil na sebe také velmi ostrými názory na [[romové|romskou]] otázku, v jednom z rozhovorů kupř. sdělil, že [[Jiří Čunek]] byl k Romům příliš vstřícný on by jim náhradní byty nenabídl <ref>[http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A070423_112825_ln_rozhovory_bat k Romům bych nebyl tak vstřícný MK o Romech] na lidovky.cz</ref>.
== AVU ==
V letech 1990–1996 působil jako rektor [[Akademie výtvarných umění v Praze]], kde je stále vedoucím pedagogem v ateliéru intermédiální školy profesora Milana Knížáka. Za jeho rektorského působení založila [[Akademie výtvarných umění v Praze]] doktorantské studium. V roce 1998 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce Akademie, kterou započal.
== Národní galerie ==
Roku [[1999]] jmenoval [[Ministerstvo kultury České republiky|ministr kultury]] [[Pavel Dostál]] Milana Knížáka generálním ředitelem [[Národní galerie]] v Praze, kde nahradil [[Martin Zlatohlávek|Martina Zlatohlávka]]. Na začátku vyřešil vysoké a dlouho odkládané restituční nároky: kupř. Waldesovy rodiny<ref>[http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/B298E56D65769706C12571B6006E4832 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. října 1999 č. 1112 Usnesení vlády CR] na kormoran.vlada.cz</ref> na sbírku [[Jindřich Waldes|Jindřicha Waldese]], změnil systém řízení a financí, zachoval pouze dva účty jeden v české a druhý v cizí měně<ref>[http://www.prague-tribune.cz/2004/1/12.htm Milan Knížák: "I've always been a leader."] na prague-tribune.cz</ref> a celkově ji oddlužil.<ref>Ivana Haslingerová: [http://www.fragmenty.cz/iy652.htm Milan Knížák: "Národní galerie je museum umění národa"] na fragmenty.cz</ref> To vše uveřejnila České televize (30. dubna 2008) a přednesl sám Milan Knížák při tiskové konferenci NG (6.5.2008). Jiří Fajt někdejší ředitel Starých sbírek však předchozí hospodaření generálního ředitele [[Martin Zlatohlávek|Martina Zlatohlávka]] hájí jako méně autoritativní a kritiku současného Knížákova vedení nepřijímá a označuje ji za dezinformaci a Knížákovo působení označil za "Knížákovu normalizaci".<ref>Jiří Fajt: [http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-fajt.php?itemid=3520 O Knížákových mystifikacích, galerii a „dluzích“]na blog.aktualne.centrum.cz</ref>
Milan Knížák se dál vrhnul i do systému výstavních expozic ve [[Veletržní palác|Veletržním paláci]]. Ty upravil podle osobností, tedy podle autorů, s menším důrazem na směry, školy a proudy, předchozí expozice vytvářela autory zcela nové tím, že kombinovala díla od různých autorů a skládala je v prázdných bílých kójích či dlouhých chodbách do nových celků. Např.: Obrazy [[Jan Zrzavý|Jana Zrzavého]] byly k vidění na třech různých místech: První místo na protilehlé stěne v kóji [[František Kupka|Františka Kupky]], [[Jan Zrzavý|Zrzavého]] drobné portréty se zde vynořovaly v závěru Kupkovy aleje [[sfinga|sfing]]. Po této mystické konkluzi jej dále čekalo kubistické sousedství vedle [[Josef Čapek|Josefa Čapka]] a třetí sousedskou katarzí byla stěna sdílená s [[Josef Váchal|Josefem Váchalem]]. Vše v dlouhé klinické expozici, místy ozvláštněné živými květinami. Kritik [[Ladislav Kesner ml.]] tuto expozici nazval ztělesněním i parodií moderny: "Expozice ve VP se jeví být jak ztělesněním tak parodií [[moderna|modernistické]] instalace." <ref>[Kesner, Ladislav: Muzeum umění v digitální době, NG Praha, 2000 s.74] kniha L. Kesnera o muzejnictví</ref>
MK do expozice zapojil také produkci, která podle kritik je sice efektní ale spadá spíše do oblasti českého umělecko-průmyslového muzea: jako např: z oblasti [[fotografie]]: [[Fotografie aktu|akt]]y [[František Drtikol|Františka Drtikola]], dobový [[experimentální film]]: část scén z filmu Extase od [[Gustav Machatý|Gustava Machatého]], [[reklama|reklamní]] snímky od [[Alexander Hackenschmied|Alexandera Hackenschmieda]], známého spíše jako Hammid a dobový [[design]], průmyslový: [[Tatra|Tatru]] [[Hans Ledwinka|Hanse Ledwink]]y a [[grafický design]]: [[Ladislav Sutnar]]. Lehce kontroverzní projevy [[socialistický realismus|socialistického umění]]: budovatelské plakáty a [[portrét]] [[Julius Fučík|Julia Fučíka]] od [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. Expozici doplnil znovuvytvořením kinetických a světelných modelů pozapomenutého [[Zdeněk Pešánek|Zdeňka Pešánka]] a fotografii obchodního domu [[Baťa]] s Pešánkovou světelnou reklamou. Bohužel stále národ musí čekat na vzkříšení ztraceného Pešánkova barevného [[klavír]]u. Dále zařadil díla tzv. [[outsider]]ů, o tomto zařazení tvrdí: "zařazení tzv. outsiderů, tzn. lidí, jejichž práce se v instalacích a dokonce i ve sbírkách [[Národní galerie v Praze]] doposud neobjevila. Jde např. o Pavla Brázdu, Zdeňka Macka, Vladimíra Modrého a Karla Šlengra. Tito autoři se z nejrůznějších důvodů pohybovali na okrajích umělecké scény. Teoretici si jejich práce nevšímali, nebo jen velmi okrajově".<ref name="ng2000">[http://209.85.129.132/search?q=cache:gaoj5deFgzcJ:www.ngprague.cz/files/2000.doc+rod%C4%8Denko+kreissl&cd=5&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a VÝROČNÍ ZPRÁVA Národní galerie v Praze ZA ROK 2000] zpráva NG na webu NG</ref>
Z expozice Milan Knížák vyřadil obraz [[ukřižování]] [[Václav Chad|Václava Chada]],který po své smrti ve dvaadvaceti letech zanechal své dílo na absolutním začátku. Mimo několika [[Goya|Goyových]] parafrází či volných skic podle obrazů [[Vincent Van Gogh|Gogha]] vlastně pouze jeden větší dokončený obraz a k němu dvě skici podle [[Peter Paul Rubens|Rubensova]] plátna. Většinu času [[Václav Chad]] patrně trávil odbojovou prací. Toto vyřazení odborná kritika zcela pominula.
===Poslání Národní Galerie===
Samo o sobě je podle Milana Knížáka posláním [[Národní galerie]] být muzeem, nikoliv Kunsthalle, která Praze chybí a jejíž funkci nedostatečně plní [[Rudolfinum]].<ref name="super">[http://www.super.cz/jen-pro-muze/25281-provokater-milan-knizak-moc-kulturnim-narodem-v-soucasnosti-nejsme.html Provokatér Milan Knížák: Moc kulturním národem v současnosti nejsme] na super.cz</ref> Odborná kritika instalaci ve Veletržním paláci označila za [[Jan Ámos Komenský|needukativní]], matoucí, příliš lokální, [[češi|českou]].<ref name="jelepsiriskovat">Karolína Jirkalová, Jan Skřivánek: [http://www.bibliofil.cz/clanky2008-jelepsiriskovat.htm Se Zdenkem Felixem o kurátorech, sběratelích a vlastnostech dobrého umění] na bibliofil.cz</ref> Podle ní budou mít problém hlavně zahraniční návštěvníci, kteří nejsou na české [[umění]] zvyklí, nevědí kam si díla zařadit a ocitají se tak v neznámém terénu. cit: "Když do Veletržního paláce přijde někdo ze zahraničí, tak je udiven, protože českému umění z velké části vůbec nerozumí, vidí tam sice spoustu děl, ale ztrácí orientaci."<ref name="jelepsiriskovat" </ref> Sám Milan Knížák tvrdí, že expozice má v zahraničí úspěch, což nikoho z kritiků a ani z novinářů nezajímá a galerií předkládáné materiály vůbec nechtějí číst.<ref name="super" </ref>
O poslání Národní Galerie uvažuje kurátor na volné noze [[Zdeněk Felix]] jako o místě edukace mladých lidí, studentů, sběratelů, lokálních politiků i ministrů, celou tuto elitu ale čeká jen domácí umění a z něj se odvíjející [[čechocentrismus]].<ref>[http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=49&news_id=3834 Z. Felix a čechocentrismus] na stránkách Institutu umění</ref>
== Pražské bienále ==
Milan Knížák založil roku [[2003]] po zahraničním vzoru novou tradici "[[Pražské biennale]]". Mezinárodní přehlídku současného [[umění]] v Praze. Při organizaci jeho prvního ročníku v roce [[2003]] však došlo k neshodám se spoluorganizátory: Giancarlem Politim z uměleckého časopisu [[Flash Art]] a Helenou Kontovou. Důsledkem tohoto [[schizma]]tu byla následující dvě [[Pražská biennale]] v roce [[2005]] – jedno v Národní galerii a druhé více provizorní pořádané Flash-artem v bývalé hale ČKD v [[Karlín]]ě – zahájené o měsíc dříve.<ref>MICHAELA FREEMAN:
[http://discreet-uk.com/state-of-art/ISSUE%20TWO/FREEMAN.html CZECH-MATE : DISSENT IN PRAGUE Pražské bienále 2] na discreet-uk.com</ref> Malíř [[Roman Franta]] ironický paradox situace ve svém díle vyjádřil trefně jako : Prague Abnormale [[2005]].<ref>[http://www.dooka.cz/archiv.html Abnormále] na dooka.cz</ref> Milan Knížák poté změnil biennale na triennale – International Triennale of Contemporary Art Prague.<ref>[http://www.pressweb.cz/zprava/8504-international-triennale-contemporary-art-national-gallery-prague International Triennale of Contemporary Art 2008, National Gallery in Prague Pražské trienále] na pressweb.cz</ref>
== Protesty a kritika ==
[[Protest]]y a [[kritika]] se proti Milanu Knížákovi v čele jedné z největších státních sbírkových institucí opakovaně ozývá z úst některých odborníků a umělců:
=== Katarína Rusnáková ===
*[[2000]], odchází z [[NG]] Katarína Rusnáková Milan Knížák k jejímu odvolání ve spisu "VÝROČNÍ ZPRÁVA Národní galerie v Praze ZA ROK 2000" uvádí: "Během práce na prezentacích ve Veletržním paláci došlo k řadě nedorozumění s tehdejší ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Katarínou Rusnákovou. Nezbývá mi než přiznat, že výběr této vedoucí pracovnice byl nešťastný. Chtěl a potřeboval jsem někoho z oblasti mimo Národní galerii a věřil jsem, že Katarína Rusnáková bude schopna náročnou úlohu ředitelky nesmírně zanedbané sbírky splnit. Bohužel, nestalo se tak. Práce se sbírkovými předměty, pečování o ně a vědecká práce směřující dovnitř galerie, jí byly cizí. Měla, jako asi všichni dosavadní ředitelé, touhu změnit Moderní sbírku v jakousi „Kunsthalle“, kde se především pořádají krátkodobé výstavy. Navíc akcentovala své osobní záliby a dokonce preferovala některé autory, což mělo za následek i určité zneužití pravomocí v ekonomické oblasti. To bylo hlavním impulsem k jejímu odchodu."<ref name="ng2000" />.
:[[Katarina Rusnaková]] po svém příchodu v jednom z prvních rozhovorů sama uvedla:"Každá instituce je nástrojem [[násilí]] a [[moc]]i, takže si musím dát pozor, abych nebyla [[egoismus|sebestředná]]."<ref>[http://www.divus.cz/umelec/cz/pages/umelec.php?id=384&roc=1999&cis=5+6 Umělec 5+6/1999] na divus.cz</ref> Milan Knížák kritizoval také její výstavu "Lidická sbírka" ve Veletržním paláci.<ref>[http://www.lidice-memorial.cz/galleryCollection_cz.aspx Lidice: Stálá sbírka výtvarného umění] na památníku Lidice </ref>
===Kafka knihkupec===
*v lednu [[2000]] vyvrcholil spor mezi Národní Galerií a '''Společností [[Franz Kafka|Franze Kafky]]''', resp. její obchodní společností '''"Centrum Franze Kafky"''' , kterou zastupovala [[Marta Železná]]. Spor vznikl kvůli platnosti smlouvy o symbolickém pronájmu <ref>[http://www.blisty.cz/files/isarc/9912/19991222a.html spor o najemní smlouvu mezi SFK a NG] na blisty.cz</ref> prostoru v [[Palác Kinských|paláci Kinských]]. Ten měla '''Společnost Franze Kafky''' v užívání za symbolický roční nájem, podle Milana Knížáka kolem 16 000 Kč ročně<ref name="BBC">[http://www.bbc.co.uk/czech/interview/knizak.htm. rozhovor s MK na BBC] na BBC</ref> Milan Knížák v [[neprůstřelná vesta|neprůstřelné vestě]] spolu s [[kustod]]y a za asistence [[policie]] obsadil '''"[[Knihkupectví]] [[Franz Kafka|Franze Kafky]]"''' jak zněl oficiální název obchodu, který sídlil v [[Palác Kinských|Kinském paláci]].<ref>[http://kultura.idnes.cz/literatura.asp?c=A000124151615literatura_jpl obsazení knihkupectví FK v Paláci Kinských] na kultura idnes.cz</ref> Obchodní společnost '''"Centrum Franze Kafky"''' jej pronajímala již ne za symbolický ale za tržní nájem kolem 50 tisíc měsíčně jednomu pražskému [[knihkupectví|knihkupci]] <ref name="BBC"/>. Milan Knížák uvedl na BBC: "... počítejte ten rozdíl. Je to nebetyčný rozdíl. Jedná se asi o milion dolarů." Ve sporu figuroval i [[Vladimír Železný]], známí v té době svojí sbírkou výtvarného umění. Milan Knížák jeho nabídku na vyřešení sporu nechtěl komentovat.<ref name="BBC"/>.'''"Knihkupectví Franze Kafky"''' bylo po třech měsících, v dubnu [[2000]], obnoveno pod pozměněným názvem '''"Kafkovo knihkupectví'''". Tento název si nechala Národní galerie zaregistrovat. Pamětní deska, kterou [[ministr]] [[Pavel Dostál]] slavnostně odhalil na '''"Kafkově knihkupectví"''' nese nápis:
: ''"Zde býval obchod se střižním a galanterním zbožím [[Hermann Kafka|Hermanna Kafky]], otce Franze Kafky"''. Franz Kafka a ani nikdo z jeho nejbližší rodiny však nikdy knihy neprodával.<ref>[http://www.spisovatele.cz/franz-kafka Kafkovi]na spisovatele.cz</ref>
=== Dary a Nákupy, Rodčenko a Beuys ===
*[[2000]] a [[2001]], Milan Knížák během svého úřadu získal pro Národní galerii řadu různých darů: [[Platzer]]ovu plastiku sv. Jana Nepomuckého a především unikátní sbírku 1250 [[anatolie|anatolských]] koberců a 156 předmětů asijské provenience, vše daroval německý sběratel [[Rainer Kreissl]]. V roce [[2001]] Národní galerie dostala darem též od pana R. Kreissla čtyři plátna, jejímž autorem měl být ruský abstraktní malíř [[Alexandr Rodčenko]].<ref> [http://www.radio.cz/cz/zpravy/22580]</ref> Díla bez dokumentace vystavila Národní galerie v lednu roku 2000<ref>Ivo Prokop: [http://archiv.radio.cz/news/CZ/2000/22.10.html Zprávy: 22.10.2000] (archiv.radio.cz)</ref>. Po expertíze se prokázalo, že se jedná o bezcenná poválečná [[falzum|falza]], která se ale v dílech ruské moderny vyskytují celkem často.<ref>[http://kultura.idnes.cz/sberatel-kreissl-daroval-ng-platna-pripisovana-rodcenkovi-pop-/vytvarneum.asp?c=A000127130747vytvarneum_toy Sběratel Kreissl daroval NG plátna připisovaná Rodčenkovi] na kultura.idnes.cz</ref>
Milan Knížák zakoupil do Národní galerie dílo kdysi kontroverzního německého umělce- revolucionáře, [[Joseph Beuys|Josepha Beuyse]], dnes již čítankového klasika, jehož jméno česká veřejnost bohužel téměř nezná. Instalace nese název "Auto" a byla za 15 milionů korun. Nákup byl často kritizován v médiích, jako předražený, kde se lišil jen v míře od předražený třikrát až po předražený desetkrát. O tomto uměleckém díle se často i v seriozním tisku či veřejnoprávní televizi mluvilo jako o ''"třech kovových obručích s názvem Auto"'' za 500 000 Euro <ref>[http://www.ceskatelevize.cz/program/10159853506-27.01.2008-06:05-24-tyden-v-kulture.html Beuys Auto] na webu ČT</ref>, podobně absurdní by bylo kupř. tvrdit o Picassově obraze "Musketeer" že je to olejovou barvou skromně potřená nevelká lněná látka s názvem "Mušketýr" za 11,5 milionů dolarů. .<ref>http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601088&sid=acu_y_m2JCyc</ref>, Po anonymním udání na předraženost díla se o nákup začala zajímat také policie. Ministerstvo kultury muselo dokonce vydat zvláštní stanovisko zpracované na základě dotazů ze sdělovacích prostředků o postupu nákupu děl Národní galerii.<ref>[http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=49&news_id=3410 stanovisk k oostupu nákupů děl do NG] na stránkách Institutu umění </ref>
=== Cena Jindřicha Chalupeckého ===
*[[2000]], [[Cena Jindřicha Chalupeckého]]. Po sporu mezi Milanem Knížákem a Davidem Černým o umístění Černého soch ve Veletržním paláci, došlo k vyvedení laureáta ceny Davida Černého ochrankou na ulici. [[Václav Havel]] byl nucen cenu předat na chodníku, dnes galerie mamutích soch, jelikož [[David Černý]] odmítl do galerie vstoupit dokud bude v jejím čele Milan Knížák. [[Václav Havel]] dále pronesl podobenství o [[Mohamed]]ovi a hoře<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=354562&id_seznam=752 Vizitka výtvarníka Davida Černého David Černý] na ceskenoviny.cz</ref>
=== "Kauza" Vaněk versus Lada===
*[[2002]], Spor dědiců autorských práv k dílu [[Josef Lada|Josefa Lady]] s umělcem Tomášem Vaňkem a jeho obrazy. Milan Knížák nechal Vaňkovy obrazy na stěnách zakrýt plachtou, dokud se spor nevyřeší.<ref>Jan Paul: [http://www.blisty.cz/art/9834.html "Kauza" Vaněk versus Lada v pohledu médií] na blisty.cz</ref>
=== Kauza František Kupka, nezapůjčení obrazu ===
*[[2006]],teoretička [[Noemi Smolíková]] razantně vystupuje proti vedení galerie v kauze nezapůjčení obrazu [[František Kupka|Františka Kupky]] ''Fuga'' do [[Francie]], tvrdí že Kupkův obraz nebyl zapůjčen na výstavu o vzniku [[abstrakce]] v Centre Pompidou, kde měl být dokonce stěžejním dílem a umístěn na obálce katalogu cit.: "Připomenu jenom odmítnutí zápůjčky Kupkových obrazů pařížskému Centre Pompidou, které chtělo ve své výstavě o vzniku abstrakce Kupkovi přidělit stěžejní roli. Kupkův obraz Fuga měl dokonce být zobrazen na obalu katalogu. Nebyl, díky Knížákově zcela nepochopitelné zarputilosti" <ref name="literarky">Noemi Smolíková, Stanislav Kolíbal: [http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=2378 Prospívá Milan Knížák Národní galerii?] na literarky.cz</ref>
:[[Stanislav Kolíbal]] o situaci s dílem Františka Kupky hovoří zcela jinak: "Nešlo o nějakou Fugu, nýbrž o Dvoubarevnou fugu čili [[Amorfa|Amorfu]], jak se nejčastěji nazývá. Muzeum, které o její zapůjčení požádalo, nebylo žádné „pařížské Centre Pompidou“, nýbrž Musée d’Orsay – konkrétně jeho ředitel [[Serge Lemoine]]. Znal jsem ho dobře již v době, kdy byl ředitelem Muzea v [[Grenoble|Grenoblu]]... Národní galerie nabídla panu Lemoinovi náhradou jiný Kupkův velmi důležitý obraz z roku [[1909]] (Klávesy piana – Jezero)... <ref name="literarky"/>
*'''Zapůjčování''': o zapůjčování děl ze sbírek Stanislav Kolíbal dále uvedl: "Právě v těchto dnech visí jiný [[František Kupka|Kupkův]] obraz (Stroje – půjčený z instalace!) v Palazzo Ducale v [[Janov]]ě, stejně jako Celník [[Rousseau]] :Já. Portrét – krajina v [[paříž]]ském Grand Palais." <ref name="literarky"/> Milan Knížák svoji politiku zapůjčování děl vysvětluje takto:"Také jsem zavedl přísný režim půjčování děl. Za [[komunismus|komunistů]], aby vůbec měla Národní galerie nějaký kontakt se světem, se z ní udělala výpůjčovna. My ale chceme, aby lidé jezdili do naší Národní galerie, a ne abychom ty nejlepší věci posílali ven." <ref name="super" />
=== Skupina Rafani 2004===
*[[2004]], V roce [[2004]] se skupina [[Rafani]] při návštěvě Veletržního paláce společně a veřejně [[Kálení Rafanů ve Veletržním paláci|vykálela]] na zem v expozici českého a slovenského umění šedesátých let na protest proti způsobu vedení Národní galerie a svou akci označili za performance.<ref>[http://www.proculture.cz/artsinfo/vizualni-umeni-a-nova-media/protestni-akce-umelcu-primo-v-expozici-narodni-galerie-520.html Protestní akce umělců přímo v expozici Národní galerie] na proculture.cz</ref> Milan Knížák o nich mluví stylem: "Rafani jsou největší konvencí pod sluncem. Ti jsou tak opatrní..." <ref name="super" />
=== Cena 333 a Ztohoven ===
*[[2007]], Cena 333 je udělována Národní galerií mladým výtvarníkům. Podporuje ji nadace ČEZ. Cenu získala skupina [[Ztohoven]]. Knížák ocenil jejich risk, kvůli jejímu zásahu do vysílaní České televize, někdy označované nesprávně za hacking, při kterém nelegálně vnikli do soukromého objektu českých radiokomunikací, vyšplhali na jeden z vysílačů a přes instalovanou kameru vstoupil do živého vysílání jejich atomový výbuch.
=== Skupina Guma Guar===
*Absurdní nesouhlas s Knížákovými názory a činy vyjádřila skupina [[Guma guar]], která uspořádala výstavu v galerii [[Vernon]], s názvem Milan Knížák: Podivný Kelt.<ref>Radek Wohlmuth: [http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=519992 Jsem Milan Knížák a kupuji předražená díla] na aktualne.centrum.cz</ref> Milan Knížák označil celou skupinu Guma guar a jejího hlavního představitele Milana Mikuláštíka, svého bývalého žáka, za snad ještě horší případ než jsou Rafani, cit.: "Dělají všechno pro to, aby byli vidět. To nemá se mnou nic společného," říká, "tam jde o NĚ. A já jsem k tomu zviditelňování vhodný. Například teď propůjčili svůj prostor na Staroměstské radnici Komunistickému svazu mládeže, bohužel si neuvědomují, že je tím legitimizují. Pro mě je to plytká skupina, které jde jenom a výhradně o sebe, o svou slávu...." <ref name="super" /> Milan Knížák, ale na druhé straně finanční částkou 333 000 Kč podpořil a cenou Národní galerie 333 zaštítil akci maskovaných anonymních individuí organizovaných do skupiny [[Ztohoven]], jež by svojí formou a dosahem mohla směle konkurovat bavorskému [[Pivní puč|pivnímu puči]], či přepadení bankovního vlaku desperádem [[Stalin|Džugašvilim]]. Vedle této skupiny jsou mladí komunisté pouhým lehce výstředním mládežnickým klubem. Skupina [[Guma Guar]] ''"kopie Knížákových děl"'' nebo ''"falza Knížákových děl"'' či ''"produkci umělecké formace Milan Knížák"'', nabídla k prodeji a výtěžek z prodeje slíbila zaslat na účet ceny 333 stejně jako to činí skupina ČEZ. Milan Knížák podal na tuto akci trestní oznámení.<ref>[http://www.lidovky.cz/skupina-knizak-se-predstavuje-dea-/ln_kultura.asp?c=A080123_104634_ln_kultura_nev nepravý Milan Knížák na prodej]na lidovky.cz </ref>
===Čas na změnu ===
*[[2008]], Opět začaly sílit hlasy, které si přejí Knížákovo odvolání z funkce ředitele NG a vypsání nového mezinárodního konkurzu na tento post. Hlavní představitelem tohoto požadavku byla iniciativa s názvem '''Čas na změnu''' v čele s výtvarníkem [[Jiří David|Jiřím Davidem]].<ref>Jiří David: [http://david.blog.respekt.cz/c/31844/POZVANI.html Pozvání]</ref> O Jiřím Davidovi se Milan Knížák vyjádřil velmi stručně a s jistým náznakem omluvy – ať se na mě nikdo nezlobí – jej popsal jako psychicky narušenou osobnost s velkým vnitřním mindrákem.<ref name="super" /> V březnu 2009 ministr kultury [[Jiří Jehlička]] oznámil, že hodlá odvolat všechny ředitele, kteří jsou v čele příspěvkových organizací ministerstva déle než šest let a vyhlásit konkurz na jejich místa. To se týká i Milana Knížáka, který je v čele Národní galerie devátým rokem: " Není v tom nic osobního." Potvrdil v rozhovoru pro tisk.<ref>[http://www.ct24.cz/domaci/47580-knizak-skonci-jehlicka-vymeni-presluhujici-reditele Knížák skončí, Jehlička vymění "přesluhující" ředitele] na ct24.cz</ref>
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Milan Knizak sign.jpg|Milan Knížák protestoval proti stavbě knihovny na Letné
Soubor:Národní galerie.jpg|[[Národní galerie]] vchod do [[Veletržní palác|Veletržního paláce]]
Soubor:Milan knizak.jpg|Milan Knížák se svými studenty na výstavě v galerii [[Mánes]]
Soubor:Zabij se a let.JPG|Milan Knížák performer (2007)
[[Soubor:Robert grassi fluxus illustration 2008.07.30.JPG|Milan Knížák je věrný odkazu hnutí [[Fluxus]], obálka katalogu, kde údolí tichých hor drtí ledovcová [[moréna]]]]
</gallery>
== Ocenění ==
* Cena Jiřího Koláře v roce 1977, Praha
* Grand Prix na V. mezinárodním Triennale kresby,1992, Wroclav, Polsko
* Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za pedagogickou činnost, 1997, Praha
* Historická pečeť města Plzně, 1997, Plzeň
* Cena roku za celoživotní uměleckou činnost,“ARTeon”, 2002, Poznan, Polsko
* Udělení ceny Nadace Universitas Masarykiana, Olomouc, 2006
* Vynikající výrobek roku 2006 kolekce klik New Generation, Design centrum ČR
== Pedagogická činnost ==
* University of Kentucky, Lexington (přednášel), 1969, KY., USA
* UCLA Los Angeles (přednášel), 1969 CA., USA
* HfBK Hamburg (přednášel),1983, Německo
* Profesor International Sommerakademie, 1987, 1990, 1993, 1996, 2003, 2007, Salzburg, Rakousko
* Rektor Akademie výtvarných umění v Praze 1990–1997
* Profesor Intermediálního ateliéru AVU v Praze 1990 až dosud
* Profesor Sommeracademie 1991, Berlin, Německo
* Profesor Summerakademie Gomera, Kanárské ostrovy, 1995,1996,1997
* Profesor Ecal école cantonale d’art de Lausanne, 1998, Švýcarsko
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Milan Knížák}}

* [http://abart.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=2271 Milan Knížák v IS abART]
* [http://www.reflex.cz/Clanek9054.html Rozhovor se čtenáři časopisu Reflexu]
* [http://www.ceskenoviny.cz/kultura/vytvarne/zpravy/knizak-za-deset-let-v-cele-ng-pocatecni-nadeje-nenaplnil/386434 Knížák za deset let v čele NG počáteční naděje nenaplnil], [[ČTK]], 4.7.2009

{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Knížák, Milan}}
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Čeští výtvarníci]]
[[Kategorie:Čeští básníci]]

Milan Knížák - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu