Sysop: 1 revizi

2013-07-28T13:01:24Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 7. 2013, 13:01

Sysop: + Nový článek...

2008-09-24T22:29:51Z

+ Nový článek...

Nová stránka

'''Milan Kundera''' (* [[1. duben|1. dubna]] [[1929]], Brno) je česko-francouzský [[spisovatel]], žijící od roku [[1975]] ve Francii a od konce 80. let píšící francouzsky. Je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu a jeho [[román]]y a [[esej]]e výrazně přispěly k vývoji románu jakožto [[žánr]]u. Na počátku své literární dráhy psal též básně, dramata a překládal.

== Život ==
Je synem významného [[muzikologie|muzikologa]] Ludvíka Kundery, bratrancem básníka a překladatele [[Ludvík Kundera|Ludvíka Kundery]]. V roce [[1948]] maturoval na brněnském gymnáziu (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14) a zapsal se na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium však záhy přerušil a přešel na studium hudební skladby. Absolvoval pak i Filmovou fakultu [[Akademie múzických umění v Praze|AMU]] a v letech [[1958]]–[[1970]] zde přednášel světovou literaturu.

V letech [[1948]]–[[1950]] byl členem KSČ (společně s [[Jan Trefulka|Janem Trefulkou]] vyloučen pro „protistranickou činnost“). Roku [[1956]] mu bylo obnoveno členství; angažoval se v reformním hnutí a roku [[1970]] byl opět vyloučen a stal se disidentem. Jeho ranná díla byla poplatná komunistické ideologii - později je zavrhl.

V roce [[1975]] mu bylo nabídnuto místo hostujícího profesora na univerzitě ve francouzském Rennes, které přijal; později přednášel také na univerzitě v Paříži. Roku [[1979]] mu bylo odebráno československé státní občanství. Zůstal ve Francii, [[1981]] získal tamní občanství a v současnosti žije trvale v Paříži.

Do vlasti se po roce [[1989]] vrací jen sporadicky, nevystupuje veřejně a i vydávání svých děl v češtině výrazně omezuje. U francouzsky napsaných nových knih to zdůvodňuje náročností přípravy českého znění (např. v eseji ''Nechovejte se tu jako doma, příteli''), které není ochoten svěřit překladatelům; ale i ''[[Nesnesitelná lehkost bytí]]'' vyšla v Česku až v říjnu 2006 a další dva romány ze 70. let vůbec ne (to Kundera vysvětluje nutností očistit text exilového vydání od hojných chyb a zapracovat do něj pozdější úpravy francouzského znění). Od začátku tisíciletí však publikoval v časopise ''[[Host]]'' a následně knižně české verze svých esejů.

Počátkem června [[2006]] byl anonymně zveřejněn na internetu český překlad ''[[Totožnost]]i'' ([[1996]]), pořízený z angličtiny. V širší známost to vešlo po vydání článku v časopise [[Respekt]] 12. června [http://respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=988&fIDROCNIKU=2006], následně i v dalších médiích [http://show.idnes.cz/show_aktual.asp?c=A060619_523821_show_aktual_kot].

== Dílo ==
Po básnických začátcích psal filosoficky založené povídky a romány modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí. Ve vrcholné exilové tvorbě zachytil problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti.

=== Romány ===
==== 1965: [[Žert (román)|Žert]] ====

Tragický obraz deziluze hlavního hrdiny ze série žertů, kvůli kterým se zaplétá do světa komunistických fanatiků a udavačů; nejprve je jeho nevinný studentský žert brán smrtelně vážně a je za něj pronásledován, touží se pomstít, ale odplata (svedení udavačovy manželky) se mine účinkem, protože je brána s povděkem (i udavač je jí nevěrný), celá situace je největší žert osudu. Zfilmováno [[Jaromil Jireš|Jaromilem Jirešem]] v roce [[1968]] ve [[Žert (film)|stejnojmenný snímek]].

==== 1969: [[Život je jinde]] ====

(francouzsky 1973, č. [[Sixty-Eight Publishers]] Toronto 1978)

Román o deformaci osobnosti básníka, který se zaprodá komunistickému režimu.

==== 1976: [[Valčík na rozloučenou]] ====

(franc. 1976, Toronto 1978, Brno 1997)

Román o životě plném intrik a neuvěřitelných náhod.

==== 1978: [[Kniha smíchu a zapomnění]] ====

Několik příběhů s tématem mravní devastace českých lidí doma i v cizině.

==== 1984: [[Nesnesitelná lehkost bytí]] (L'Insoutenable Légèreté de l'être) ====

(č. Toronto 1985; Atlantis, Brno říjen 2006 s autorovou poznámkou a doslovem Květoslava Chvatíka, ISBN 80–7108–281–3)

Mnohovýznamový filosofický román se dvěma prolínajícími se dějovými liniemi ([[Nesnesitelná lehkost bytí (film)|zfilmováno]])

==== 1990: [[Nesmrtelnost (kniha)|Nesmrtelnost]] (L'Immortalité) ====

(č. Atlantis 1993, doslov Philippe Sollers, ISBN 80-7108-066-7; 2. vyd. 2000, doslov [[Květoslav Chvatík]], s poznámkou autora, ISBN 80-7108-210-4)

Román hlásící se k postmodernismu, prolíná se velké množství dějových linií a vystupuje řada historických osobností (Goethe, Hemingway atd.)

==== 1993: [[Pomalost (román)|La Lenteur]] ====
==== 1997: [[Totožnost (román)|L'Identité]] ====
==== 2003: [[Nevědomost (román)|L'Ignorance]] ====
=== Poezie ===

*''[[Člověk zahrada širá]]'', 1953 – básnická sbírka
*''[[Poslední máj]]'', 1955 – [[poema]] rozvíjející obraz pokoušení vězněného [[Julius Fučík|Julia Fučíka]] gestapáckým komisařem Böhmem z dobové mytologie
*''[[Monology (sbírka básní)|Monology]]'', 1957, přepracováno 1964 – sbírka milostně deziluzívní poezie
*''[[Umění románu (studie)|Umění románu]]: Cesta [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančury]] za velkou epikou'', 1960 – marxistická literárněvědná studie

=== Divadlo ===

*''[[Majitelé klíčů]]: Hra o 1 dějství se 4 vizemi'' (premiéra Tylovo divadlo 29. dubna 1962, poprvé tiskem v časopise ''Divadlo'' listopad 1961, knižně 1962) – symbolistní drama o konfliktu měšťáctví a pokroku. Odehrává se ve 2. světové válce. Mladý architekt Jiří byl členem protifašistické organizace, prožil vyšetřování na gestapu a po propuštění se přiženil do maloměsta, kde žije v bytě rodičů své mladičké manželky, kteří na ni mají značný vliv. Potkává Věru, svou lásku z odboje, která je pronásledována, a Jiří tak řeší dilema, jestli jí pomoci a vystavit se nebezpečí. Ukryje ji, ale odhalí je domovník, který je chce udat gestapu. Jiří ho zabije a rodinu čeká poprava. Věra může odvést přes hory k partyzánům pouze Jiřího se ženou; jemu se však nepodaří ji odtrhnout od rodičů, před nimiž svůj požadavek nemůže vysvětlit, odchází tedy sám. Ideové vyznění dramatu bylo přijato rozporně. [http://www.utoronto.ca/tsq/09/stehlikova09.shtml Teatrologická studie]
*''[[Ptákovina (divadelní hra)|Ptákovina]]'', 1969 – divadelní hra
*''[[Jakub a jeho pán]]: Pocta [[Denis Diderot|Denisu Diderotovi]]'' (1971, knižně Atlantis 1992 s úvodem autora a doslovem Françoise Ricarda, ISBN 80-7108-032-2) – volná dramatizace románu ''Jakub fatalista''. [http://nokturno.net/index.php?stranka=clanky/clanek&clanek=454 Recenze s ukázkou]

=== Povídky ===

==== Povídková série ''[[Směšné lásky]]'' ====

Souborně (bez povídek označených hvězdičkou) [[1970]], definitivní verze zkrácená o ''Já truchlivý bůh'' na 7 povídek Toronto 1981 a Brno 1991 (ISBN 80-7108-027-6)

* ''Směšné lásky'' ([[1963]], podtitul ''tři melancholické anekdoty'')
** [[Já truchlivý bůh]] **
** [[Sestřičko mých sestřiček]] *
** [[Nikdo se nebude smát]]
*''Druhý sešit směšných lásek'' ([[1965]])
** [[Zlaté jablko věčné touhy]]
** [[Zvěstovatel (povídka)|Zvěstovatel]] *
** [[Falešný autostop]]
*''Třetí sešit směšných lásek'' ([[1968]])
** [[Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým]]
** [[Symposion (povídka)|Symposion]]
** [[Eduard a Bůh]]
** [[Doktor Havel po deseti letech]]

=== Nebeletristická díla ===

*''l'Art du roman'' (Umění románu), 1986 – eseje
*''les Testaments trahis'' (Zrazené testamenty), 1993 – eseje
* ''[[Můj Janáček]]'' (Atlantis 2004, 80 s., ISBN 80-7108-256-2) – dva eseje a záznam rozhlasového rozhovoru věnované [[Leoš Janáček|Leoši Janáčkovi]]
* ''[[Zneuznávané dědictví Cervantesovo]]'' (Atlantis 2005, 48 s., ISBN 80-7108-258-9) – dva eseje z knihy ''l'Art du roman'', kromě titulního i „Jeruzalémský projev: Román a Evropa“
* ''Le Rideau'' (Opona), 2005 – esej
* ''[[Kastrující stín svatého Garty]]'' (Atlantis 2006, 72 s., ISBN 80–7108–274–0) – eseje zejména o [[Franz Kafka|Kafkovi]]: titulní a „Překlad jedné věty“ (z ''Les testaments trahis''), Umění věrnosti a Hranice nepravděpodobného už není střežená.
* ''[[Nechovejte se tu jako doma, příteli]]'' (Atlantis 2006, 80 s., ISBN 80–7108–279–1) – dva eseje: „Kdo je to romanopisec“ z ''Le Rideau'' a titulní z ''Les testaments trahis''

== Externí odkazy ==
* [http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/Kundera.html Kunderův projev] na IV. sjezdu československých spisovatelů roku 1967
* [http://www.blisty.cz/list.rb?id=65 Britské listy - Články o Kunderovi, recenze anglických překladů nových knih]
* [http://www.deml.cz/literatura/Jehlicka.html Kritická recenze s ukázkami dvou v exilu vydaných knih] od Ladislava Jehličky
* [http://www.britskelisty.cz/0107/20010712m.html Parodické shrnutí struktury Kunderových bestsellerů] a [http://kresadlo.cz/svedectvi.htm kritika] z časopisu [[Svědectví]] z konce 80. let od [[Jan Křesadlo|Jana Křesadla]]
* [http://iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=20139 Recenze ''Nesnesitelné lehkosti bytí''] s upozorněním na odchylky brněnského vydání od dřívějších
* [http://literarky.cz/index.php?p=clanek&id=2547 Lze pirátský překlad Kunderovy Totožnosti chápat jako chvalitebný počin?] – rubrika Spor Literárních novin (30/2006)
* [[Václav Bělohradský]]: [http://www.vulgo.net/index.php?option=com_content&task=view&id=575 Kunderův sen o absolutním autorství] (Salon č. 488, Právo 12. října 2006) – polemika s Kunderovou estetickou koncepcí
* [[Milan Jungmann]]: [http://literarky.cz/?p=clanek&id=3050 Kunderovi obránci v ofsajdu] ([[Literární noviny]] 48/2006) – shrnutí polemik o ''Nesnesitelné lehkosti bytí'' po jejím českém vydání

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Čeští spisovatelé|Kundera, Milan]]
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé|Kundera, Milan]]
[[Kategorie:Čeští básníci|Kundera, Milan]]
[[Kategorie:Čeští dramatici|Kundera, Milan]]

Milan Kundera - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nový článek...