Milevsko - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2023-12-23T13:24:24Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 23. 12. 2023, 13:24
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| starosta = Zdeněk Herout		\| starosta = Zdeněk Herout
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Milevsko \|lat_deg=49 \|lat_min=27 \|lat_sec=03.22 \|lon_deg=14 \|lon_min=21 \|lon_sec=36.02 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Milevsko \|lat_deg=49 \|lat_min=27 \|lat_sec=03.22 \|lon_deg=14 \|lon_min=21 \|lon_sec=36.02 \|float=center }}
-	}}'''Milevsko''' (~~něm.~~ ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek\|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok\|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)\|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a. Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara\|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou.	+	}}[[Soubor:Milevsko, radnice.jpg\|thumb\|240px\|Nová radnice v Milevsku (2018)]]
		+	'''Milevsko''' (německy: ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek\|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok\|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)\|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a.
		+	* Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''8 089''' obyvatel.
		+
		+	Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara\|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou.
	== Historie ==		== Historie ==
	Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve starší době kamenné a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z doby halštatské a doby laténské. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.		Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve starší době kamenné a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z doby halštatské a doby laténské. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.
Řádka 36:		Řádka 40:
	Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové\|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka\|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo.		Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové\|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka\|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo.

-	[[Soubor:Milevsko-~~statue1~~.jpg\|thumb\|230px\|Socha ~~oslavující konec II. světové války.~~]]	+	[[Soubor:Milevsko-statue.jpg\|thumb\|230px\|Socha v kašně na náměstí]]
-	[[Soubor:Milevsko - okres Písek (11).JPG\|thumb\|230px\|Nová synagoga v Sokolovské ulici.]]	+	[[Soubor:Milevsko - okres Písek (11).JPG\|thumb\|230px\|Nová synagoga v Sokolovské ulici]]
	Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter\|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m.		Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter\|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m.
	V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor\|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa\|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil.		V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor\|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa\|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil.
Řádka 89:		Řádka 93:
	Hlavní branou z roku 1885 se vstoupí na nádvoří. Po pravé straně je budova bývalé [[latinská škola\|latinské školy]]. Jednalo se o nejstarší školu v kraji.		Hlavní branou z roku 1885 se vstoupí na nádvoří. Po pravé straně je budova bývalé [[latinská škola\|latinské školy]]. Jednalo se o nejstarší školu v kraji.
	==== Chrám Navštívení Panny Marie ====		==== Chrám Navštívení Panny Marie ====
-
	Naproti bráně je děkanský '''[[chrám Navštívení Panny Marie]].''' Jde o třetí největší románský chrám v Čechách. Jedná se trojlodní chrám. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci.		Naproti bráně je děkanský '''[[chrám Navštívení Panny Marie]].''' Jde o třetí největší románský chrám v Čechách. Jedná se trojlodní chrám. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci.
	Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi a je postaven ze žulových kvádrů.		Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi a je postaven ze žulových kvádrů.
Řádka 121:		Řádka 124:
	Město Milevsko je napojeno na železniční síť, která vede směrem [[Písek (město)\|Písek]] - [[Tábor]]. Městem prochází [[silnice I/19]], spojující [[Tábor]] a [[Plzeň]], a dále dopravní spojení [[Příbram]]i a Tábora. Železniční zastávka je situována nedaleko závodu ZVVZ, autobusové nádraží pak nedaleko centrálního náměstí.		Město Milevsko je napojeno na železniční síť, která vede směrem [[Písek (město)\|Písek]] - [[Tábor]]. Městem prochází [[silnice I/19]], spojující [[Tábor]] a [[Plzeň]], a dále dopravní spojení [[Příbram]]i a Tábora. Železniční zastávka je situována nedaleko závodu ZVVZ, autobusové nádraží pak nedaleko centrálního náměstí.
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Münchenbuchsee]] [[Švýcarsko]]	+	* {{Flagicon\|Švýcarsko}} [[Münchenbuchsee]], [[Švýcarsko]]
		+	* {{Flagicon\|Francie}} [[Bourg-des-Comptes]], [[Francie]]
		+	* {{Flagicon\|Česká republika}} [[Hustopeče]], [[Česká republika]]
		+
	== Použité prameny ==		== Použité prameny ==
	* T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku		* T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.~~agoract~~.cz~~/images%5CCR%5CKraj-Ceske-Budejovice%5Cfoto%5CMilevsko-Jilji.jpg Pohled na kostel sv. Jiljí~~]	+	* [https://www.milevsko-mesto.cz Oficiální stránky města]
-	* [~~http~~://~~www~~.~~milevskoklaster~~.cz/~~images~~/~~klaster_skola.jpg Pohled na premonstrátský klášter v Milevsku]~~	+	* [https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/obce/549576 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Milevsko]
-	* [http://~~www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=5 Fotografie kláštera~~]	+


-	{{~~commonscat~~\|Milevsko}}{{Město Milevsko}}{{Okres Písek}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Milevsko}}{{Město Milevsko}}{{Okres Písek}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Milevsko\| ]]
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
-	~~[[Kategorie:Okres Písek]]~~
	[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]		[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
	[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]		[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
	[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]		[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-01-23T12:05:36Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2018, 12:05
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| starosta = Zdeněk Herout		\| starosta = Zdeněk Herout
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Milevsko \|lat_deg=49 \|lat_min=27 \|lat_sec=03.22 \|lon_deg=14 \|lon_min=21 \|lon_sec=36.02 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Milevsko \|lat_deg=49 \|lat_min=27 \|lat_sec=03.22 \|lon_deg=14 \|lon_min=21 \|lon_sec=36.02 \|float=center }}
-	}}	+	}}'''Milevsko''' (něm. ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek\|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok\|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)\|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a. Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara\|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou.
-	'''Milevsko''' (něm. ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek\|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok\|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)\|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a. Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara\|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou.	+
	== Historie ==		== Historie ==
-	Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve ~~[[starší doba kamenná\|~~starší době kamenné]] a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z ~~[[doba halštatská\|~~doby halštatské]] a ~~[[doba laténská\|~~laténské]]. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.	+	Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve starší době kamenné a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z doby halštatské a doby laténské. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.
-	Budoucí město se nacházelo na křižovatce obchodních cest ve 12. století, což mu předurčovalo prosperitu a růst. První písemná zmínka o městu pochází z ~~[[rok]]u~~ 1184 a týká se bohatého velmože ''Jiřího z Milevska''. Na jeho popud byl ve městě založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení ~~[[Jarloch\|~~opatem Jarlochem]]. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších [[klášter]]ů v zemích koruny České. Pád moci milevského kláštera je spojen s husitstvím.	+	Budoucí město se nacházelo na křižovatce obchodních cest ve 12. století, což mu předurčovalo prosperitu a růst. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1184 a týká se bohatého velmože ''Jiřího z Milevska''. Na jeho popud byl ve městě založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení opatem Jarlochem. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších [[klášter]]ů v zemích koruny České. Pád moci milevského kláštera je spojen s husitstvím.
	Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové\|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka\|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo.		Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové\|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka\|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo.
-	[[Soubor:Milevsko-~~statue~~.jpg\|thumb\|Socha oslavující konec II. světové války.]]	+
		+	[[Soubor:Milevsko-statue1.jpg\|thumb\|230px\|Socha oslavující konec II. světové války.]]
		+	[[Soubor:Milevsko - okres Písek (11).JPG\|thumb\|230px\|Nová synagoga v Sokolovské ulici.]]
	Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter\|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m.		Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter\|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m.
	V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor\|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa\|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil.		V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor\|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa\|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil.
Řádka 51:		Řádka 52:
	=== Nová radnice ===		=== Nová radnice ===
	[[Budova nové radnice]] je na náměstí. Na tomto místě původně bývaly obchodní prostory. Město pozemky vykoupilo a v roce 1899 až do roku 1901 se stavěla radnice.		[[Budova nové radnice]] je na náměstí. Na tomto místě původně bývaly obchodní prostory. Město pozemky vykoupilo a v roce 1899 až do roku 1901 se stavěla radnice.
-	[[Sgrafita]] na průčelí pocházejí od milevského malíře ''Oldřicha Pejši'' a jsou z roku 1937.	+	[[Sgrafito\|Sgrafita]] na průčelí pocházejí od milevského malíře ''Oldřicha Pejši'' a jsou z roku 1937.
	=== Spořitelna ===		=== Spořitelna ===
	Je na protější straně náměstí, přímo proti radnici. Je postavena v [[secesní styl\|secesním stylu]] . Pochází z roku 1909.		Je na protější straně náměstí, přímo proti radnici. Je postavena v [[secesní styl\|secesním stylu]] . Pochází z roku 1909.
Řádka 75:		Řádka 76:
	Cesta do milevského kláštera vedla po dřevěném mostě, ale ten po protržení rybníka při povodni v roce 1840 už nebyl obnoven. Přes [[Milevský potok]] byl postaven nový kamenný most. Byl postaven v 19. století. Má dva oblouky, na něm je postavena [[socha Jana Nepomuckého]]. Tato socha byla přenesena z původního mostku.		Cesta do milevského kláštera vedla po dřevěném mostě, ale ten po protržení rybníka při povodni v roce 1840 už nebyl obnoven. Přes [[Milevský potok]] byl postaven nový kamenný most. Byl postaven v 19. století. Má dva oblouky, na něm je postavena [[socha Jana Nepomuckého]]. Tato socha byla přenesena z původního mostku.
	=== [[Klášter Milevsko\|Premonstrátský klášter]] ===		=== [[Klášter Milevsko\|Premonstrátský klášter]] ===
-	Byl založen roku 1184 až 1187. Jedná se o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej pán [[Jiří z Milevska]]. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat [[Jarloch]] se svými řeholníky.	+	Byl založen roku 1184 až 1187. Jedná se o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej pán Jiří z Milevska. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat [[Jarloch]] se svými řeholníky.
	Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter zničen. Současný opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo ke zničení i těchto cenností.		Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter zničen. Současný opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo ke zničení i těchto cenností.

-	V 15. století jej vlastnili [[Rožmberk\|Rožmberkové]], po nich [[Švamberk\|Švamberkové]]. [[Kryštof ze Švamberka]] klášter v 16. století prodal [[pán z Hodějova\|pánům z Hodějova]].	+	V 15. století jej vlastnili [[Rožmberk\|Rožmberkové]], po nich [[Švamberk\|Švamberkové]]. Kryštof ze Švamberka klášter v 16. století prodal [[pán z Hodějova\|pánům z Hodějova]].

	Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka , byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka.		Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka , byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka.

-	Po ~~[[Bitva~~ na Bílé hoře~~\|Bílé Hoře]]~~ byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.''	+	Po bitvě na Bílé hoře byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.''

	Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začíná další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter\|klášteru Strahovskému]].		Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začíná další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter\|klášteru Strahovskému]].
Řádka 101:		Řádka 102:
	==== Kostel sv. Jiljí ====		==== Kostel sv. Jiljí ====
	Uprostřed současného hřbitova stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků.		Uprostřed současného hřbitova stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků.
-	Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba klenba tzv. milevského typu s později domalovanými ~~renesančnímy~~ nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele sv. Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446.	+	Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančními nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele sv. Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446.
	V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat.		V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat.
	Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky.		Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky.
Řádka 121:		Řádka 122:
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
	* [[Münchenbuchsee]] [[Švýcarsko]]		* [[Münchenbuchsee]] [[Švýcarsko]]
		+	== Použité prameny ==
		+	* T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	~~{{commonscat\|Milevsko}}~~
	* [http://www.agoract.cz/images%5CCR%5CKraj-Ceske-Budejovice%5Cfoto%5CMilevsko-Jilji.jpg Pohled na kostel sv. Jiljí]		* [http://www.agoract.cz/images%5CCR%5CKraj-Ceske-Budejovice%5Cfoto%5CMilevsko-Jilji.jpg Pohled na kostel sv. Jiljí]
	* [http://www.milevskoklaster.cz/images/klaster_skola.jpg Pohled na premonstrátský klášter v Milevsku]		* [http://www.milevskoklaster.cz/images/klaster_skola.jpg Pohled na premonstrátský klášter v Milevsku]
	* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=5 Fotografie kláštera]		* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=5 Fotografie kláštera]
-	~~== Použité prameny ==~~	+
-	* T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku	+
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~	+	{{commonscat\|Milevsko}}{{Město Milevsko}}{{Okres Písek}}{{Článek z Wikipedie}}
-	~~[[Dmýštice]] ~~\|	+
-	~~[[Klisín]] \|~~	+
-	~~'''~~Milevsko~~''' \|~~	+
-	~~[[Něžovice]] \|~~	+
-	~~[[Rukáveč]] \|~~	+
-	~~[[Velká (~~Milevsko~~)\|Velká]]~~	+
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~	+
-	{{Okres Písek}}	+
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~ [[Kategorie:Okres Písek]]	+	[[Kategorie:Okres Písek]]
	[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]		[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
	[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]		[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
	[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]		[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-28T09:59:44Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 7. 2013, 09:59

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T04:11:52Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Milevsko
| foto = Image:Milevsko-square.jpg
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Milevsko_znak.png
| vlajka = Image:Flag of Milevsko.png
| status = město
| NUTS5 = CZ0314 549576
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| NUTS3 = CZ031
| okres = Písek
| NUTS4 = CZ0314
| ob.roz.půs = Milevsko
| pov.ob = Milevsko
| země = [[Čechy]]
| výměra = 42,49
| obyvatelé = 9 271
| obyv.datum = 2005
| zem.šíř = 49° 27' 03.22"
| zem.dél = 14° 21' 36.02"
| nad.výš = 461
| PSČ = 39901
| početzsj =
| početč = 6
| početk = 6
| adresa = nám. E. Beneše 420, <br />399 01 Milevsko
| web = www.milevsko-mesto.cz
| úř.web = www.milevsko-mesto.cz/vismo/deska.asp
| email = posta@milevsko-mesto.cz
| starosta = Zdeněk Herout
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Milevsko |lat_deg=49 |lat_min=27 |lat_sec=03.22 |lon_deg=14 |lon_min=21 |lon_sec=36.02 |float=center }}
}}
'''Milevsko''' (něm. ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a. Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou.
== Historie ==
Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve [[starší doba kamenná|starší době kamenné]] a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z [[doba halštatská|doby halštatské]] a [[doba laténská|laténské]]. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.
Budoucí město se nacházelo na křižovatce obchodních cest ve 12. století, což mu předurčovalo prosperitu a růst. První písemná zmínka o městu pochází z [[rok]]u 1184 a týká se bohatého velmože ''Jiřího z Milevska''. Na jeho popud byl ve městě založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení [[Jarloch|opatem Jarlochem]]. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších [[klášter]]ů v zemích koruny České. Pád moci milevského kláštera je spojen s husitstvím.
Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo.
[[Soubor:Milevsko-statue.jpg|thumb|Socha oslavující konec II. světové války.]]
Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m.
V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil.
V erbu města je zpodobněn staročeský hejtman. Má plnovous, knížecí čepici a modrý štít s hodějovským kaprem.
== Pamětihodnosti ==
=== [[Kostel sv. Bartoloměje (Milevsko)|Kostel svatého Bartoloměje]] ===
Na místě původního kostelíku z 16. století byl v roce 1866 postaven tento kostel. Původní kostelík byl z hrubých žulových kvádrů. Postavil jej [[Jindřich ze Švamberka]]. Byl postaven po požáru města v roce 1513. V 19. století byl tento kostelík velmi zchátralý, začala veřejná sbírka na jeho obnovu a započalo se s jeho bouráním.

Současný kostel byl postaven jako projev díků za přežití atentátu na císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Stavba kostela trvala tři roky. Hlavní oltář zhotovil milevský řezbář ''Karel Burda.''

Vlevo za kostelem se nachází [[barokní kaplička]], tato byla zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a byla postavena roku 1721. Vyřezávaná dřevěná socha , zobrazující světce, je uložena v milevském muzeu.
=== Pomník padlým ===
[[Pomník padlým]] je vpravo od kostela. Je na něm umístěna deska se jmény těch, kteří padli ve válce. Celkem se jedná o 78 jmen. Zajímavostí je, že se jeden z jmenovaných v pořádku vrátil z ruského zajetí.
=== Nová radnice ===
[[Budova nové radnice]] je na náměstí. Na tomto místě původně bývaly obchodní prostory. Město pozemky vykoupilo a v roce 1899 až do roku 1901 se stavěla radnice.
[[Sgrafita]] na průčelí pocházejí od milevského malíře ''Oldřicha Pejši'' a jsou z roku 1937.
=== Spořitelna ===
Je na protější straně náměstí, přímo proti radnici. Je postavena v [[secesní styl|secesním stylu]] . Pochází z roku 1909.
=== Stará fara ===
Jedná se barokní stavbu z roku 1715. Je naproti spořitelně přes ulici. Skutečně sloužilo jako příbytek milevských děkanů, až do roku 1937, kdy byla prodána do soukromého vlastnictví.
=== Stará radnice ===
Těsně vedle staré fary se nachází původní budova milevské radnice. V 17.století shořela původní dřevěná budova radnice. Ve sklepení bývala [[mučírna]].
Milevsko mělo [[právo hrdelního trestu]]. Mohlo vynášet rozsudky smrti.
Popravy se konaly na Hůrkách nebo na Šibeničním vrchu. Na Šibeničním vrchu se popravovalo stětím nebo provazem. Hroby popravených se nachází v blízkém lese.
Poblíž vrchu se dokonce pole jmenuje [[Stinadla]] a nacházel se tam kámen, který měl sloužit jako opěra pro odsouzencovu hlavu. Bližší podrobnosti jsou zaznamenány ve [[Smolná kniha Milevska|Smolné knize města Milevska]].
V 19. století sídlil v těchto prostorách okresní soud.
=== Rodinný dům pátera Straky ===
Na domě č.118 v ulici 5. května je na domě umístěna pamětní deska. Je na počest historika a knihovníka strahovského kláštera - [[Cyril Antonín Straka|Cyrila Antonína Straky]]. Autorem desky je sochař [[Břetislav Benda]].
=== Budova bývalého okresního úřadu ===
Je na rohu Masarykovy ulice a Husova náměstí, dnes slouží jako budova polikliniky. Vznikla na místě zájezdního hostince a byla postavena za dva roky, v létech 1931.
=== Synagoga ===
[[Synagoga]] se nachází v Sokolovské ulici. Má čtyři nosné sloupy, výrazné průčelí v [[kubistický styl|kubistickém stylu]], schodiště vede k balkonu nad vchodem. Byla dostavěna roku 1914 a vysvěcena 1919. Pamětní deska je připomínkou genocidy židů. V současnosti slouží [[Českobratrská církev evangelická|Církvi českobratrské]].
=== [[Bažantnice]] ===
Jedná se park s tímto názvem. Nachází se poblíž kláštera, ke kterému náleží.
Původně byl v těchto místech les a rybník, který obklopoval klášter. Vysušením rybníka a spojením s lesem byly položeny základy budoucího parku. O založení parku se zasloužili mniši z kláštera. Les se původně jmenoval [[Bažantnice]], odtud příbuzný název.
Kromě parkové úpravy se zde nachází i žulové plastiky a sochy. Jedná se díla z mezinárodních sympozií, která se zde konají.
=== Klášterní most ===
Cesta do milevského kláštera vedla po dřevěném mostě, ale ten po protržení rybníka při povodni v roce 1840 už nebyl obnoven. Přes [[Milevský potok]] byl postaven nový kamenný most. Byl postaven v 19. století. Má dva oblouky, na něm je postavena [[socha Jana Nepomuckého]]. Tato socha byla přenesena z původního mostku.
=== [[Klášter Milevsko|Premonstrátský klášter]] ===
Byl založen roku 1184 až 1187. Jedná se o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej pán [[Jiří z Milevska]]. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat [[Jarloch]] se svými řeholníky.
Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter zničen. Současný opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo ke zničení i těchto cenností.

V 15. století jej vlastnili [[Rožmberk|Rožmberkové]], po nich [[Švamberk|Švamberkové]]. [[Kryštof ze Švamberka]] klášter v 16. století prodal [[pán z Hodějova|pánům z Hodějova]].

Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka , byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka.

Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé Hoře]] byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.''

Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začíná další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter|klášteru Strahovskému]].

Hlavní branou z roku 1885 se vstoupí na nádvoří. Po pravé straně je budova bývalé [[latinská škola|latinské školy]]. Jednalo se o nejstarší školu v kraji.
==== Chrám Navštívení Panny Marie ====

Naproti bráně je děkanský '''[[chrám Navštívení Panny Marie]].''' Jde o třetí největší románský chrám v Čechách. Jedná se trojlodní chrám. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci.
Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi a je postaven ze žulových kvádrů.
Vchod do chrámu je v románském stylu. Vstupní brána a hradební zeď jsou zbytky opevnění. Délka chrámu je 56 metrů, šířka je přes 17 metrů a výška od podlahy ke klenbě je 14 metrů. Hlavní loď je od postranních oddělena arkádovými pilíři. Síla zdiva v kostele je okolo 1,5 metru.
Chrám byl založen souběžně s klášterem.
K východní části je připojena [[sakristie]] Původně to býval malý kostelík, kde se konaly pobožnosti, před vystavením chrámu. Jedná se o nejstarší budovu z roku 1187. Tato raně gotická kaple nese též název Opatská kaple sv. Markéty.
K jižní straně kostela jsou připojeny budovy klášterního [[konvent (církev)|konventu]]. Jsou též novorománské, stejně tak budova sakristie a části ambitů. Konvent má uzavřený čtvercový tvar, uprostřed bývala zahrada. Nesla jméno '' Rajská''. Dnes je konvent přístupný veřejnosti. V jeho areálu jsou vystaveny [[archeologické nálezy]] z města, kláštera a dobová platidla.

Budovy děkanství, konvent, oltáře, obrazy a i hrobky byly poškozeny za husitů.

Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy.
==== Kostel sv. Jiljí ====
Uprostřed současného hřbitova stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků.
Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančnímy nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele sv. Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446.
V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat.
Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky.
V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v 80. letech 20. století rozsáhle upraven. Při této příležitosti proběhl také archeologický výzkum A. Hejny.
Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem. Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů.
=== Židovský hřbitov ===
Nachází se vlevo od kláštera, na okraji lesa. V době morových nákaz nepostačoval hřbitov u kostela sv. Jiljí, proto bylo přistoupeno k tomuto řešení.
=== Kaplička Nejsvětější Trojice ===
Je postavena na kopci zvaném [[Hůrka]]. Je na místě bývalého [[popraviště]]. Zde se konaly popravy upálením. Místo bylo vybráno díky své poloze. Vrch nebyl zalesněný a odstrašující exekuce se daly sledovat i z velkých dálek. Kaplička byla dostavena roku 1847 přímo na místě, kde býval [[mučednický sloup]]. Okolí je přeměněno na park.
== Místní části ==
* [[Dmýštice]]
* [[Klisín]]
* Milevsko
* [[Něžovice]]
* [[Rukáveč]]
* [[Velká (Milevsko)|Velká]]
== Doprava ==
Město Milevsko je napojeno na železniční síť, která vede směrem [[Písek (město)|Písek]] - [[Tábor]]. Městem prochází [[silnice I/19]], spojující [[Tábor]] a [[Plzeň]], a dále dopravní spojení [[Příbram]]i a Tábora. Železniční zastávka je situována nedaleko závodu ZVVZ, autobusové nádraží pak nedaleko centrálního náměstí.
== Partnerská města ==
* [[Münchenbuchsee]] [[Švýcarsko]]
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Milevsko}}
* [http://www.agoract.cz/images%5CCR%5CKraj-Ceske-Budejovice%5Cfoto%5CMilevsko-Jilji.jpg Pohled na kostel sv. Jiljí]
* [http://www.milevskoklaster.cz/images/klaster_skola.jpg Pohled na premonstrátský klášter v Milevsku]
* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=5 Fotografie kláštera]
== Použité prameny ==
* T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku
<br />
[[Dmýštice]] |
[[Klisín]] |
'''Milevsko''' |
[[Něžovice]] |
[[Rukáveč]] |
[[Velká (Milevsko)|Velká]]
<br />
{{Okres Písek}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Písek]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]