Sysop: 1 revizi

2013-07-26T07:50:52Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 7. 2013, 07:50

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-10T22:29:00Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Biografie
| jméno = Mirza
| příjmení = Khazar
| obrázek = Mirza Khazar 0013.jpg
| popisek obrázku =
| citát =
| datum narození = [[29. listopadu]]
| rok narození = 1947
| místo narození = [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]], [[Gojčaj|Göyçay]]
| datum úmrtí =
| rok úmrtí =
| místo úmrtí =
| Website = http://www.mirzexezerinsesi.net
}}
'''Mirza Kerim oglu Mikayilov''' (ázerbájdžánsky: Mirzə Kərim oğlu Mikayılov), známý jako '''Mirza Khazar''' (ázerbájdžánsky: Mirzə Xəzər), narozen [[29. listopadu]] [[1947]], [[Gojčaj|Göyçay]], [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]], je významný ázerbájdžánský autor, politický analytik, legendární moderátor, rozhlasový novinář, vydavatel, překladatel [[Bible]]. Je také známý jako '''Mirza Michaeli'''.
<ref>http://www.gorskie.ru/personalii/person24.htm </ref>
Mirza Khazar dnes žije v [[Mnichov]]ě.
== Raný život ==
V červenci [[1973]] Mirza Khazar ukončil studia na právnické fakultě [[Ázerbájdžán]]ské státní univerzity. Od srpna [[1973]] do ledna [[1974]] působil jako právník v [[Sumgait]]u. V červnu [[1974]] emigroval do [[Izrael]]e a navštěvoval speciální kurzy pro právníky z [[SSSR]] na univerzitě [[Tel Aviv]]u. Od června [[1975]] do ledna [[1976]] sloužil u [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]].
== Překlady Bible ==
Na žádost [[Stockholm]]ského Institutu pro překlady [[Bible]] Mirza Khazar přeložil Bibli – [[Nový zákon|Nový]] a [[Starý zákon]] – do [[Ázerbájdžánština|ázerbájdžánského jazyka]].[http://en.wikipedia.org/wiki/Bible_translations_by_language] Mirza Khazar začal práci na překladu celé Bible v roce [[1975]] a ukončil ji v roce [[1984]]. V [[1982]] Institut pro překlady Bible ve švédském Stockholmu vydal nový překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] pořízený Mirza Khazarem a užívaný dnes v Ázerbájdžánu. První vydání vyšlo v [[Záhřeb]]u, [[Chorvatsko]], a tento překlad byl v následujících letech znovu vydán pětkrát. Překlad Starého zákona Mirza Khazar dokončil v roce [[1984]], ale tento překlad zatím vydán nebyl.
''Poznámka'': Prvním překladem Bible do ázerbájdžánského jazyka (překladatelé – Mirza Farrukh and Feliks Zaręnba) byl překlad [[Evangelium|evangelia]] podle Matouše vydaný v roce 1842 v [[Londýn]]ě, Basilejskou misijní společností. Plný text Nového zákona byl přeložen a vydán v roce 1878 v Londýně a text Starého zákona v roce 1891.
== Aktivity ==
Od srpna [[1976]] do října [[1985]] Mirza Khazar pracoval jako zástupce šéfredaktora ázerbájdžánské služby [[Svobodná Evropa|Rádia Svobodná Evropa / Rádio Svoboda]] v německém [[Mnichov]]ě. V říjnu [[1985 ]]byl pozván do [[Washington]]u na místo šéfredaktora ázerbájdžánské služby [[Hlas Ameriky|Rádia Hlas Ameriky]]. V únoru [[1987]] Mirza Khazar se vrátil do Mnichova, kde vedl ázerbájdžánskou službu [[Svobodná Evropa|Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda]], a pracoval tam až do září [[2003]]. V lednu [[2004]] založil v [[Baku]] noviny "The Voice of Mirza Khazar” (Mirzə Xəzərin Səsi). Mirza Khazar v současné době vydává on-line deník "The Voice of Mirza Khazar" ve třech jazycích: [[ázerbájdžánština|ázerbájdžánštině]], [[angličtina|angličtině]] a [[ruština|ruštině]]<ref>[http://www.mirzexezerinsesi.net Mirza Khazar's website]</ref>. Od září do října [[2005]] Mirza Khazar pracoval jako moderátor televizní stanice "Azadlig TV” (TV Svoboda), první nezávislé zahraniční stanice, která vysílala v [[Ázerbájdžán]]u.[http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav122806.shtml] V prosinci 2005 startoval internetový rozhlasový program, “The Voice of Mirza Khazar”, díky kterému návštěvníci mohou poslouchat předem nahrané pořady.<ref>[http://www.live365.com/stations/tahira8270?play Internet Radio]</ref>
== Vědecké práce ==
Mirza Kazar je autorem článků, ve kterých se analyzuje politická a ekonomická situace v [[Ázerbájdžán]]u a jiných zemích bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a které byly vydávány v [[Ázerbájdžán]]u, [[Turecko|Turecku]], [[Česká republika|České republice]] a jiných zemích. Mirza Khazar je také autorem výzkumu “Utvoření Lidové fronty v Ázerbájdžánu” (28. prosince, [[1988]]) – první studie, která pojednávala o snaze místních intelektuálů a vlastenců rozvíjet nacionální demokratické hnutí v [[Ázerbájdžán]]u. Ázerbájdžánská Lidová fronta byla oficiálně založena v [[1989]]. V srpnu [[1989]] byla vydána studie “Společnost Birlik v Ázerbájdžánském demokratickém hnutí”.<ref>[http://books.google.com/books?id=BKiDr5yK_lwC&pg=PA345&lpg=PA345&dq=Mirza+Michaeli&source=bl&ots=TzfDlge91Q&sig=fmvAXfZRnN1mdXjEfS27ztRJN1U&hl=en&ei=EaKASuHFDYL6_AbYwZjoBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3#v=onepage&q=Mirza%20Michaeli&f=false Reference to Mirza Michaeli, the book “Soviet-American relations after the cold war”, by Robert Jervis, Seweryn Bialer, Duke University Press]</ref>
== Černý leden 1990 ==
Během událostí „černého ledna“ se [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] se podařilo potlačit veškeré snahy o šíření zpráv z [[Ázerbájdžán]]u do tuzemska a do zahraničí. V předvečer sovětského vojenského vpádu do [[Baku]] agenty tajné služby vyhodili do povětří energetické zdroje ázerbájdžánské [[televize]] a státního rozhlasu, aby tak zbavili obyvatelstvo všech informačních zdrojů. TV a rádio mlčely a tištěná média byla zakázána. Ale Mirza Khazar a jeho personál v [[Svobodná Evropa|Rádiu Svobodná Evropa / Rádio Svoboda]] byli schopni přenášet denní zpravodajství z [[Baku]], což bylo jediným zdrojem zpráv pro Ázerbájdžánce v tuzemsku i v zahraničí během několika dnů.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://azer.com/aiweb/categories/magazine/61_folder/61_articles/61_blackjanuary.html | titul= Black January 1990| vydavatel =Azerbaijan International | autor= | datum přístupu=2009-02-26}}</ref> Vedení [[Kreml]]u usilovalo o skrývání vojenského vpádu před vnějším světem, stejně jako před obyvatelstvem země, ale Mirza Khazar a jeho personál tomu zabránili. Během Sovětského vojenského vpádu v Baku 20. ledna 1990 zemřelo kolem 200 civilů. Díky činnosti Mirza Khazara se Ázerbájdžánci v tuzemsku a v zahraničí, spolu s celou mezinárodní komunitou dozvěděli o Sovětském vpádu a mohli organizovat protestní akce. Vláda SSSR byla šokovaná tímto “překvapujícím” vývojem událostí a podala [[Spojené státy americké|Spojeným státům ofici]]ální stížnost na zpravodajství Rádia Svoboda týkající se vojenského vpádu do Ázerbájdžánu.<ref>[http://articles.latimes.com/1990-03-05/entertainment/ca-1371_1_radio-liberty Soviet Officials Charge Voice of America, Radio Liberty Fueled Riots]</ref> Díky vysílání 20 ledna 1990 se Mirza Khazar stal se legendou v Ázerbájdžánu i za jeho hranicemi. Melahet Agacankizi, slavná Ázerbájdžánská básnířka a spisovatelka, takto popsala vystoupení Mirza Khazara v rozhlase v době Sovětské invaze: “20 ledna Mirza Khazar s jeho nádherným, božským hlasem dal naději umírajícímu Ázerbájdžánskému národu”.<ref>[http://mirzexezerinsesi.net/articles/2008/11/29/melahet-agacanqizi-mirze-xezerin-sesi Article on Mirza Khazar]</ref> Jeho osobitý hlas a jeho jméno znají Ázerbájdžánci v Ázerbájdžánu a za jeho hranicemi.<ref>[http://books.google.com/books?id=bElE1TT5xFgC&pg=PA293&lpg=PA293&dq=Mirza+Michaeli&source=bl&ots=arrSyEYNEI&sig=74LdaahghHbcHxbgJzUXiMvIbR0&hl=en&ei=2zWYSr_-FsKH_Aa15KDHBQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=4#v=onepage&q=Mirza%20Michaeli&f=false Broadcasting Freedom: The Cold War Triumph of Radio Free Europe]</ref>
== Vyznamenání ==
Jméno Mirza Khazara najdeme v knize "100 významných Ázerbájdžánců" připravené známým badatelem a spisovatelem Alisa Nijatem a vydané v [[Baku]] v [[1999]].<ref>[http://mirzexezerinsesi.net/articles/search?q=%C6%8Flisa+Nicat "100 významných Ázerbájdžánců"]</ref> V 1990 Ázerbájdžánská lidová fronta udělila Mirza Khazarovi cenu Mammeda Amina Rasulzade za roli, kterou sehrál v nacionálním demokratickém hnutí Ázerbájdžánu. Mammed Amin Rasulzade byl jedním ze zakladatelů první nezávislé Ázerbájdžánské republiky v roce 1918. Sabir Rustamkhanly, významný Ázerbájdžánský spisovatel a politik, ve svém interview deníku "Cumhuriyet" v září 2003 nazval Mirza Khazara "symbolem našeho nacionálního boje".<ref>[http://mirzexezerinsesi.net/articles/2006/09/24/sabir-rustamxanli-mirze-xezer-milli-mubarizemizin-remzidi Sabir Rustamkhanly on Mirza Khazar]</ref> Jeho jméno se také objevilo v Encyklopedii “Horští Židé” vydané v [[Izrael]]e v roce [[2006]].<ref>[http://en.mirzexezerinsesi.net/articles/2008/07/28/the-first-encyclopedia-of-mountain-jews-was-printed-in-israel First Encyclopedia of Mountain Jews]</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
== Externí odkazy ==
* [http://en.mirzexezerinsesi.net/articles/search?q=Viktor+Kozeni Mirza Khazar: Viktor Kozeny argues President Aliev Made Promises]
* [http://content.cdlib.org/view?docId=kt996nd6jz&doc.view=entire_text&brand=oac Radio Free Europe/Radio Liberty broadcast records, Hoover Institution Archives,Stanford University]
* [http://csis.org/files/media/csis/pubs/ruseur_wp_008.pdf Reference to Mirza Michaeli, the book “Ethnic Fears and Ethnic War In Karabagh”, by Stuart J. Kaufman, University of Kentucky, October 1998]
* [http://www.sknews.ru/regions/country994/19135-azerbajdzhan-iz-za-rubezha-viditsya-neftyanym.html Portal «Северный Кафказ» on Mirza Khazar]
* [http://monitorjournal.com/arxiv/heftelik-28-Mirze.htm The journal “Monitor” in Russian, “The silenced voice of Freedom”]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Překlady Bible]]
[[Kategorie:Ázerbájdžánští spisovatelé]]

Mirza Khazar - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu