Mořská vlna - Historie editací

Sysop: ++

2023-05-19T08:37:37Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2023, 08:37
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Boelge stor.jpg\|thumb\|Lámající se vlna]]	+	[[Soubor:Boelge stor.jpg\|thumb\|250px\|Lámající se vlna]]
	'''Mořská vlna''' je pohyb částí [[voda\|vody]]. Vlny jsou vyvolávány především [[vítr\|větrem]] ('''eolické vlny''') a [[mořský proud\|mořskými proudy]]. Mimoto mohou být vyvolány i [[zemětřesení]]m, [[sesuv]]em půdy nebo části [[ledovec\|ledovce]] do vody apod.		'''Mořská vlna''' je pohyb částí [[voda\|vody]]. Vlny jsou vyvolávány především [[vítr\|větrem]] ('''eolické vlny''') a [[mořský proud\|mořskými proudy]]. Mimoto mohou být vyvolány i [[zemětřesení]]m, [[sesuv]]em půdy nebo části [[ledovec\|ledovce]] do vody apod.

	== Charakteristika vln ==		== Charakteristika vln ==
-	[[Soubor:Wave description.JPG\|thumb\|left\|~~350px~~\|Části vlny]]	+	[[Soubor:Wave description.JPG\|thumb\|left\|320px\|Části vlny]]
	Vlna vyvolaná větrem vzniká rotačním pohybem částic vody při hladině. Částice vody rotují na místě, zatímco tvar vlny se přesouvá ve směru větru. Vrchol vlny se označuje jako '''hřbet''', nejnižší bod jako '''důl''' nebo '''vpadlina'''. '''Délka vlny''' je vzdálenost mezi dvěma hřbety, '''výška vlny''' vzdálenost mezi hřbetem a dolem. '''Perioda vlny''' je čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. '''Rychlost vlny''' se spočítá jako podíl délky s periodou.		Vlna vyvolaná větrem vzniká rotačním pohybem částic vody při hladině. Částice vody rotují na místě, zatímco tvar vlny se přesouvá ve směru větru. Vrchol vlny se označuje jako '''hřbet''', nejnižší bod jako '''důl''' nebo '''vpadlina'''. '''Délka vlny''' je vzdálenost mezi dvěma hřbety, '''výška vlny''' vzdálenost mezi hřbetem a dolem. '''Perioda vlny''' je čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. '''Rychlost vlny''' se spočítá jako podíl délky s periodou.

-	~~[[Soubor:Deep water wave.gif\|thumb\|left\|350px\|Částice v hluboké vodě opisují téměř kruhové dráhy]]~~	+	[[Soubor:Shallow water wave.gif\|thumb\|350px\|V mělké vodě se [[trajektorie]] částic zplošťuje a získává [[elipsa\|elipsovitý]] tvar.]]
-	[[Soubor:Shallow water wave.gif\|thumb\|350px\|V mělké vodě se [[trajektorie]] částic zplošťuje a získává [[elipsa\|elipsovitý]] tvar.]]	+
	Výška vlny závisí především na síle větru, rychlost vlny na jeho rychlosti, vliv má ovšem také celková velikost hladiny, hloubka vody a stabilita směru větru. Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak rušit, takže vlnění hladiny je poměrně složitý a ještě ne zcela prozkoumaný proces. Vlny mají značnou [[setrvačnost]], takže moře zůstává zvlněné i po ustání větru, a mohou se šířit až do vzdáleností tisíců kilometrů.		Výška vlny závisí především na síle větru, rychlost vlny na jeho rychlosti, vliv má ovšem také celková velikost hladiny, hloubka vody a stabilita směru větru. Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak rušit, takže vlnění hladiny je poměrně složitý a ještě ne zcela prozkoumaný proces. Vlny mají značnou [[setrvačnost]], takže moře zůstává zvlněné i po ustání větru, a mohou se šířit až do vzdáleností tisíců kilometrů.

-	[[Soubor:Circular Diffraction Ripples at Point Reyes Lighthouse.jpg\|thumb\|~~350px~~\|Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar]]	+	[[Soubor:Circular Diffraction Ripples at Point Reyes Lighthouse.jpg\|thumb\|250px\|Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar]]
	Tvar vlny se výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. Rotační pohyb částic vody se přibržďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se zkracuje délka vlny a když je hloubka vody asi 1,3násobek výšky vlny, vlna se láme. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění. Místo, v němž se vlna láme se označuje jako '''vlnolam'''. U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Vlna pak prudce naráží na břeh a vzniká '''příboj'''. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží - příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Kromě toho se vlny natáčejí tak, že jsou s břehem víceméně rovnoběžné (tzv. '''refrakce vln'''), pročež je příboj silnější na [[mys]]ech než v [[záliv]]ech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech.		Tvar vlny se výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. Rotační pohyb částic vody se přibržďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se zkracuje délka vlny a když je hloubka vody asi 1,3násobek výšky vlny, vlna se láme. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění. Místo, v němž se vlna láme se označuje jako '''vlnolam'''. U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Vlna pak prudce naráží na břeh a vzniká '''příboj'''. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží - příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Kromě toho se vlny natáčejí tak, že jsou s břehem víceméně rovnoběžné (tzv. '''refrakce vln'''), pročež je příboj silnější na [[mys]]ech než v [[záliv]]ech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech.

Řádka 16:		Řádka 15:

	== Druhy vln ==		== Druhy vln ==
-	[[Soubor:Dalga kıran.jpg\|thumb\|Příboj]]	+	[[Soubor:Dalga kıran.jpg\|thumb\|250px\|Příboj]]
-	* eolická vlna - vlna, pohybující se na volném moři, bývá dlouhá a nízká,	+	* eolická vlna – vlna, pohybující se na volném moři, bývá dlouhá a nízká,
-	* driftová vlna - lámající se eolická vlna při pobřeží, vysoká a krátká (vhodná pro [[surfování]])	+	* driftová vlna – lámající se eolická vlna při pobřeží, vysoká a krátká (vhodná pro [[surfování]])
-	* [[tsunami]] - obrovská ničivá vlna, vyvolaná podmořským zemětřesením nebo sesuvem půdy. Na volném moři je poměrně nízká, ale má extrémní délku (až tisíckrát větší než eolická vlna), vysokou rychlost (až 1000 km v hodině) a setrvačnost (šíří se až do vzdálenosti ~~15000~~ km).<ref>*{{Citace monografie	+	* [[tsunami]] – obrovská ničivá vlna, vyvolaná podmořským zemětřesením nebo sesuvem půdy. Na volném moři je poměrně nízká, ale má extrémní délku (až tisíckrát větší než eolická vlna), vysokou rychlost (až 1000 km v hodině) a setrvačnost (šíří se až do vzdálenosti 15 000 km).<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Kössl		\| příjmení = Kössl
	\| jméno = Roman		\| jméno = Roman
Řádka 57:		Řádka 56:
	\| jazyk =		\| jazyk =
	}}		}}
-		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T09:51:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 09:51

Sysop: 1 revizi

2009-11-10T21:00:43Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Boelge stor.jpg|thumb|Lámající se vlna]]
'''Mořská vlna''' je pohyb částí [[voda|vody]]. Vlny jsou vyvolávány především [[vítr|větrem]] ('''eolické vlny''') a [[mořský proud|mořskými proudy]]. Mimoto mohou být vyvolány i [[zemětřesení]]m, [[sesuv]]em půdy nebo části [[ledovec|ledovce]] do vody apod.

== Charakteristika vln ==
[[Soubor:Wave description.JPG|thumb|left|350px|Části vlny]]
Vlna vyvolaná větrem vzniká rotačním pohybem částic vody při hladině. Částice vody rotují na místě, zatímco tvar vlny se přesouvá ve směru větru. Vrchol vlny se označuje jako '''hřbet''', nejnižší bod jako '''důl''' nebo '''vpadlina'''. '''Délka vlny''' je vzdálenost mezi dvěma hřbety, '''výška vlny''' vzdálenost mezi hřbetem a dolem. '''Perioda vlny''' je čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. '''Rychlost vlny''' se spočítá jako podíl délky s periodou.

[[Soubor:Deep water wave.gif|thumb|left|350px|Částice v hluboké vodě opisují téměř kruhové dráhy]]
[[Soubor:Shallow water wave.gif|thumb|350px|V mělké vodě se [[trajektorie]] částic zplošťuje a získává [[elipsa|elipsovitý]] tvar.]]
Výška vlny závisí především na síle větru, rychlost vlny na jeho rychlosti, vliv má ovšem také celková velikost hladiny, hloubka vody a stabilita směru větru. Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak rušit, takže vlnění hladiny je poměrně složitý a ještě ne zcela prozkoumaný proces. Vlny mají značnou [[setrvačnost]], takže moře zůstává zvlněné i po ustání větru, a mohou se šířit až do vzdáleností tisíců kilometrů.

[[Soubor:Circular Diffraction Ripples at Point Reyes Lighthouse.jpg|thumb|350px|Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar]]
Tvar vlny se výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. Rotační pohyb částic vody se přibržďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se zkracuje délka vlny a když je hloubka vody asi 1,3násobek výšky vlny, vlna se láme. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění. Místo, v němž se vlna láme se označuje jako '''vlnolam'''. U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Vlna pak prudce naráží na břeh a vzniká '''příboj'''. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží - příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Kromě toho se vlny natáčejí tak, že jsou s břehem víceméně rovnoběžné (tzv. '''refrakce vln'''), pročež je příboj silnější na [[mys]]ech než v [[záliv]]ech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech.

Výška eolických vln jen zřídka přesáhne 4 metry, i když jsou doloženy bouřlivé vlny o výšce až 15 metrů.

== Druhy vln ==
[[Soubor:Dalga kıran.jpg|thumb|Příboj]]
* eolická vlna - vlna, pohybující se na volném moři, bývá dlouhá a nízká,
* driftová vlna - lámající se eolická vlna při pobřeží, vysoká a krátká (vhodná pro [[surfování]])
* [[tsunami]] - obrovská ničivá vlna, vyvolaná podmořským zemětřesením nebo sesuvem půdy. Na volném moři je poměrně nízká, ale má extrémní délku (až tisíckrát větší než eolická vlna), vysokou rychlost (až 1000 km v hodině) a setrvačnost (šíří se až do vzdálenosti 15000 km).<ref>*{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 39
| jazyk =
}}</ref> Při pobřeží tak masy vody vystoupají do výšky několika desítek metrů; vyskytují se především v Asii.

=== Související články ===
* [[Vlnění]]
* [[Slapové jevy]]
* [[Tsunami]]
* [[Megatsunami]]
* [[Surfing]]
* [[Oceánografie]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 34-40
| jazyk =
}}

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Ocean surface waves}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hydrosféra]]
[[Kategorie:Periodické děje]]