http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=MolybdenMolybden - Historie editací2026-05-07T04:36:59ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Molybden&diff=247472&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-07-25T14:26:39Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 25. 7. 2013, 14:26</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Molybden&diff=247471&oldid=prevSysop: + Vylepšení2010-04-28T12:08:54Z<p>+ Vylepšení</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"<br />
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Molybden'''</font><br />
|-<br />
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Mo-TableImage.png|250px|Molybden]]<br />
|-<br />
|[[Atomové číslo]]||42<br />
|-<br />
|[[Relativní atomová hmotnost]]||95,94 amu<br />
|-<br />
|[[Registrační číslo CAS]]||7439-98-7<br />
|-<br />
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d<sup>5</sup> 5s<sup>1</sup><br />
|-<br />
|[[Elektronegativita]] (Pauling)||1,8<br />
|-<br />
|[[Teplota tání]]||2623&nbsp;°C (2896 K)<br />
|-<br />
|[[Teplota varu]]||4639&nbsp;°C (4912 K)<br />
|-<br />
|[[Hustota]]||10,28 g.cm<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|[[Hustota]] při teplotě tání||9,33 g.cm<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|colspan="2" align="center" | [[File:Molybdenum.jpg|center|290px|Kovový molybden]]<br />
|}<br />
<br />
'''Molybden''', chemická značka '''Mo''', ''(lat. molybdaenum)'', je kovový prvek 6. skupiny [[periodická tabulka|periodické soustavy prvků]]. Praktické využití nalézá hlavně jako složka vysoce legovaných ocelí a při výrobě průmyslových [[katalyzátor]]ů.<br />
<br />
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==<br />
Elementární molybden je to stříbřitý až šedobílý, tvrdý a křehký kov se značně vysokým bodem tání. Krystaluje v tělesně centrované kubické mřížce. <br />
Na [[vzduch]]u je za normální [[teplota|teploty]] stálý, stejně tak je odolný i vůči působení [[voda|vody]]. S [[vodík]]em nereaguje a nevytváří žádné [[hydrid]]y. <br />
Vůči působení minerálních [[kyselina|kyselin]] je poměrně stálý, především oxidačně působící kyseliny [[pasivace|pasivují]] jeho povrch a chrání jej tak před dalším napadením. Stejně tak je odolný vůči roztokům alkalických [[hydroxid]]ů.<br />
<br />
Poměrně snadno se rozpouští v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] i [[lučavka královská|lučavce královské]]. Nejsnáze se kovový molybden rozkládá alkalickým tavením napřiklad se směsí [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] a [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (KNO<sub>3</sub> + NaOH). Po zahřátí reaguje s mnoha nekovy za vzniku převážně [[intersticiální sloučenina|intersticiálních sloučenin]].<br />
Ve sloučeninách se molybden vyskytuje v řadě různých mocenství od Mo<sup>+2</sup> a po Mo<sup>+6</sup> a v rozsáhlé škále různých barev. <br />
<br />
== Historie ==<br />
Roku 1778 švédský chemik [[C. W. Scheele]] vyizoloval z [[minerál]]u [[molybdenit]]u [[oxid]] dosud neznámého prvku. P. J. Hjelm připravil z tohoto oxidu kovový molybden [[Redukce (chemie)|redukcí]] [[dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]]. Název molybden pochází z řeckého pojmenování [[olovo|olova]] ''molybdos'', které označovalo jakýkoliv měkký černý materiál vhodný ke psaní.<br />
<br />
== Výskyt a výroba ==<br />
Molybden je na [[Země|Zemi]] poměrně vzácný, jeho obsah se odhaduje na 1,5 - 8 mg/kg v zemské kůře. V mořské vodě se však molybden nachází v koncentraci až 0,01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom molybdenu na 10 miliard atomů [[vodík]]u.<br />
[[Soubor:Molybdenite.jpg|right|250px|thumb|minerál molybdenit]]<br />
V rudách se vyskytuje jen v nízkých koncentracích. Nejvýznamnější rudou je [[molybdenit]] ([[sulfid molybdeničitý]], MoS<sub>2</sub>), jehož ložiska se nacházejí především v [[Colorado|Coloradu]] v [[Spojené státy americké|USA]]. Dalšími rudami jsou [[wulfenit]], molybdenan olovnatý, (PbMoO<sub>4</sub>) a [[powellit]] (Ca(Mo,W)O<sub>4</sub>).<br />
Molybdenit jako MoS<sub>2</sub> se těží buď samostaný nebo se získává při výrobě [[měď|mědi]]. Po přečištění flotací se pražením převede na [[oxid molybdenový]] podle rovnice:<br />
: 2 MoS<sub>2</sub> + 7 O<sub>2</sub> → 2 MoO<sub>3</sub> + 4 SO<sub>2</sub><br />
Ten se buď využívá přímo, nebo se [[aluminotermie|aluminotermicky]] převede na [[ferromolybden]], který nachází použití při výrobě korozivzdorných [[ocel]]í.<br />
<br />
Čistý molybden se vyrábí redukcí oxidu molybdenu vodíkem.<br />
: MoO<sub>3</sub> + 3 H<sub>2</sub> → Mo + 3 H<sub>2</sub>O<br />
Ionty molybdenu jsou také obsaženy v [[protein|proteinovém]] komplexu [[nitrogenáza]], který je využíván [[mutualismus|mutualistickými]] fixátory (zpravidla gramnegativní [[bakterie]], [[mikrosymbiont]]i - zejména ''[[Rhizobium]]'') atmosferického molekulárního [[dusík]]u, přičemž dochází k obohacování půdy.<br />
<br />
== Využití ==<br />
Základní praktické využití nalézá molybden v '''[[metalurgie|metalurgii]] při výrobě speciálních [[ocel|ocelí]]'''. Již poměrně malé množství molybdenu ve slitině výrazně zvyšuje její [[tvrdost kovů|tvrdost]], mechanickou a [[koroze|korozní]] odolnost. Proto se z molybdenových ocelí vyrábějí silně mechanicky namáhané součásti strojů jako například hlavně děl, geologické vrtné hlavice a nástroje pro kovoobrábění. Také se z molybdenu dělá povrchová vrstva [[pístní kroužek|pístních kroužků]] V [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] je materiálem pro [[reaktor]]y, pracující v silně korozivním prostředí za vysokých tlaků a teplot.<br />
<br />
Používá se pro výrobu [[petrochemie|petrochemických]] [[katalyzátor]]ů, sloužících k odstranění [[síra|sirných]] sloučenin z [[ropa|ropy]] a ropných produktů.<br />
<br />
== Sloučeniny ==<br />
Chemie sloučenin molybdenu je značně pestrá a komplikovaná. Již pouhý fakt, že se molybden vyskytuje v 5 různých [[valence|valenčních stavech]] od od Mo<sup>+2</sup> a po Mo<sup>+6</sup>, které mohou poměrně snadno přecházet mezi sebou je důvodem, že chemie molybdenu je spíše předmětem diplomových prací než praktického uplatnění v běžném životě. Většina chemiků se jistě setkala s faktem, že mnohé z bohatého spektra jeho sloučenin vykazují nízkou rozpustnost, což v praxi znamená, že je poměrně velmi obtížné udržet rozpuštěný molybden kompletně v roztoku po delší dobu. [[Analýza]] obsahu molybdenu v roztoku se pak někdy stává soutěží s časem, kdy je nutno provést příslušnou operaci dříve, než z roztoku vypadne nějaká pestře zbarvená nerozpustná sloučenina molybdenu.<br />
Pro molybden je navíc typická tvorba tzv. [[heteropolykyselina|heteropolykyselin]], [[polymer]]ních sloučenin molybdenu, [[kyslík]]u a vodíku bez přesného stechiometrického vzorce.<br />
<br />
V praxi má technologický význam například [[sulfid molybdeničitý]], MoS<sub>2</sub> - černá práškovitá sloučenina, která se používá jako [[lubrikant]] (mazadlo) v prostředích s vysokou teplotou nebo s extrémním tlakovým namáháním.<br />
Dále se můžeme prakticky setkat se solemi [[kyselina molybdenová|kyseliny molybdenové]] H<sub>2</sub>MoO<sub>4</sub> - molybdenany, které jsou složkou některých barevných [[pigment]]ů a nalézají uplatnění v [[analytická chemie|analytické chemii]].<br />
<br />
== Biologický význam ==<br />
Přestože je molybden přítomen v živých tkáních živočichů a rostlin pouze ve stopovém množství, je nezbytný pro správné fungování běžných životních funkcí. Bylo prokázáno, že se aktivně účastní v řadě [[enzym]]atických systémů, které jsou zodpovědné za [[metabolismus]] [[železo|železa]] a detoxikaci [[sulfidy|sulfidů]]. Významnou roli hraje molybden i prevenci zubního kazu a jeho přítomnost zvyšuje tvrdost [[zubní sklovina|zubní skloviny]].<br />
Nedostatek molybdenu může vést k [[anémie|anémii]], přispívá k zvýšenému výskytu záchvatů [[astma]]tu, zvýšené kazivosti zubů a zhoršení ochrany proti infekci močového měchýře. Podle některých zdrojů je nedostatek molybdenu ve stravě příčinou [[deprese (psychologie)|depresivních stavů]] a může vést k [[impotence|impotenci]].<br />
<br />
Hlavním přirozeným zdrojem molybdenu v potravě jsou luštěniny, celozrnné pečivo a listová zelenina.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973<br />
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974<br />
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961<br />
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]<br />
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam] <br />
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]<br />
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]<br />
<br />
{{Tabulka prvků}}<br />
{{commonscat|Molybdenum}}<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Chemické prvky]]<br />
[[Kategorie:Kovy]]</div>Sysop