Monokultura - Historie editací

Sysop: ++

2022-10-03T08:33:08Z

← Starší verze		Verze z 3. 10. 2022, 08:33
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Monokultura~~.jpg\|thumb\|250px\|~~Hranice mezi smíšeným lesem a borovou monokulturou~~ v ~~[[Borek (nad Mochovem)\|Borku]] u [[Mochov]]a.~~]]	+	[[Soubor:Dülmen, Kirchspiel, Erdbeerfeld -- 2015 -- 6497-501.jpg\|thumb\|250px\|Monokultura velkého jahodové pole v zemědělské obci Dernekamp, Německo]]
	'''Monokultura''' je [[porost]], tvořený jedním [[druh (biologie)\|druhem]] [[rostliny]]. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % [[pokryvnost]]i), např. [[pšenice\|pšeničné]] [[pole (zemědělství)\|pole]] je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i [[plevel]]. Některé definice, včetně stávající klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), definují monokulturu jako porosty se zastoupením dalších rostlin (dřevin) do 10 % <ref>http://www.vulhm.cz/docs/LP_4_2008.pdf</ref>.		'''Monokultura''' je [[porost]], tvořený jedním [[druh (biologie)\|druhem]] [[rostliny]]. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % [[pokryvnost]]i), např. [[pšenice\|pšeničné]] [[pole (zemědělství)\|pole]] je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i [[plevel]]. Některé definice, včetně stávající klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), definují monokulturu jako porosty se zastoupením dalších rostlin (dřevin) do 10 % <ref>http://www.vulhm.cz/docs/LP_4_2008.pdf</ref>.
	== Přirozené monokultury ==		== Přirozené monokultury ==
Řádka 17:		Řádka 17:
	* genetický původ (místní [[ekotyp]] se během [[evoluce]] zpravidla velmi dobře přizpůsobil daným podmínkám prostředí, proto je nežádoucí používat [[osivo]] nebo [[sadební materiál]] z jiných [[lesní oblast\|lesních oblastí]] nebo [[lesní vegetační stupeň\|lesních vegetačních stupňů]]. Takové nepůvodní ekotypy tvoří labilní porosty nízké kvality.		* genetický původ (místní [[ekotyp]] se během [[evoluce]] zpravidla velmi dobře přizpůsobil daným podmínkám prostředí, proto je nežádoucí používat [[osivo]] nebo [[sadební materiál]] z jiných [[lesní oblast\|lesních oblastí]] nebo [[lesní vegetační stupeň\|lesních vegetačních stupňů]]. Takové nepůvodní ekotypy tvoří labilní porosty nízké kvality.
	* lokalita - ekotop (každý druh má určité odlišné a poměrně specifické nároky na prostředí, pokud je nucen žít (přežívat) v limitních podmínkách jeho odolnost je snížená. [[Smrk ztepilý]] nachází optimální podmínky na kyselých - oligotrofních stanovištích vyšších poloh. Například krasové oblasti tak mohou představovat prostředí, ve kterém se smrkové monokultury ocitají mimo své [[ekologické optimum]] takříkajíc "v hraničních podmínkách". Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročních úhrnem srážek pod 600 mm (300 – 350 mm ve vegetačním období), ale i na zamokřených nebo bohatých [[ekotop]]ech stoupají rizika spojená s umělými lesy podstatně.<ref>MÍCHAL,I. ''Ekologická stabilita.'' 2. vyd. Brno : Veronica, 1994. 276 s. ISBN 80-85368-22-6</ref>.		* lokalita - ekotop (každý druh má určité odlišné a poměrně specifické nároky na prostředí, pokud je nucen žít (přežívat) v limitních podmínkách jeho odolnost je snížená. [[Smrk ztepilý]] nachází optimální podmínky na kyselých - oligotrofních stanovištích vyšších poloh. Například krasové oblasti tak mohou představovat prostředí, ve kterém se smrkové monokultury ocitají mimo své [[ekologické optimum]] takříkajíc "v hraničních podmínkách". Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročních úhrnem srážek pod 600 mm (300 – 350 mm ve vegetačním období), ale i na zamokřených nebo bohatých [[ekotop]]ech stoupají rizika spojená s umělými lesy podstatně.<ref>MÍCHAL,I. ''Ekologická stabilita.'' 2. vyd. Brno : Veronica, 1994. 276 s. ISBN 80-85368-22-6</ref>.
-	~~== Reference ==~~	+
-	~~<references/>~~	+
	== Související články ==		== Související články ==
	*[[Biologická diverzita]]		*[[Biologická diverzita]]
Řádka 24:		Řádka 23:
	*[[Ekotop]]		*[[Ekotop]]
	*[[Hospodářský les]]		*[[Hospodářský les]]
		+	== Reference ==
		+	<references/>
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
	[[Kategorie:Životní prostředí]]		[[Kategorie:Životní prostředí]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T14:02:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 14:02

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:54:20Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Monokultura.jpg|thumb|250px|Hranice mezi smíšeným lesem a borovou monokulturou v [[Borek (nad Mochovem)|Borku]] u [[Mochov]]a.]]
'''Monokultura''' je [[porost]], tvořený jedním [[druh (biologie)|druhem]] [[rostliny]]. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % [[pokryvnost]]i), např. [[pšenice|pšeničné]] [[pole (zemědělství)|pole]] je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i [[plevel]]. Některé definice, včetně stávající klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), definují monokulturu jako porosty se zastoupením dalších rostlin (dřevin) do 10 % <ref>http://www.vulhm.cz/docs/LP_4_2008.pdf</ref>.
== Přirozené monokultury ==
Monokultury se vyskytují i v přírodě pokud některý druh získá výraznou (dočasnou nebo trvalou) konkurenční výhodu a ovládne daný ekosystém. Za poměrně stabilní přírodní monokultury lze považovat např. [[rákosiny]], některé druhy [[ostřice|ostřicových]] porostů, olšiny nebo některé druhy [[Bučina|bučin]] (tzv. porosty ''Fagetum nudum'').
== Umělé monokultury ==
Člověk při svém hospodaření vytváří umělé monokultury, neboť jeho cílem je zpravidla pěstování jedné plodiny, jednoho druhu. Mezi negativní vlivy monokulturního hospodaření patří snižování [[Biologická diverzita|biodiverzity]], vyšší náchylnost k působení škůdců či [[Nemoc|chorob]], nebezpečí [[eroze]], vyčerpání [[Živina|živin]] z [[Půda (pedologie)|půdního]] horizontu a nižší schopnost zadržovat [[srážky|srážkovou]] vodu (vyšší riziko [[povodeň|povodní]]). Negativní vlivy rostou s vyšším procentickým podílem takových monokultur v dané krajině. Naopak mozaika menších i když monokulturních polí s četnými okraji a přechodovými zonami snižuje nebo zcela eliminuje negativní ekologické vlivy umělých monokultur.
[[File:Phragmites East Boldon.jpg|thumb|250px|Rákosiny bývají uváděny jako příklad přirozené monokultury]]
Příkladem monokultur vytvořených člověkem jsou:
*téměř všechna pole, s výjimkou směsek
*Asi 20% lesů v ČR <ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/</ref>. Monokulturou se rozumí jednodruhové porosty lesních dřevin s příměsí jiných dřevin do 10% (a většinou se nebere v potaz bylinné nebo keřové patro). V Českém masivu se vyskytují zejména [[smrk]]ové a [[borovice|borové]] monokultury, ve Chřibech lze nalézt monokultury bukové. Dříve vysoký podíl monokultur v posledních 50. letech pozvolna ( a rychleji od 90.tých let 20. století) klesá v souvislosti s povinným podílem tzv. melioračních a zpevňujících dřevin při [[Obnova lesa|obnově porostů]]. Zastoupení smrku v posledních 50. letech pokleslo téměř o 10%. Přesto lze stále hovořit o zvýšeném podílu smrku 53% zejména na úkor [[Buk lesní|buk]]u, [[dub]]ů a [[jedle]] (MZe 2008)
*[[ruderální vegetace]] s dominancí jednoho druhu, např. [[kopřiva|kopřivy dvoudomé]]
*porosty [[invazní druh|invazních druhů]], které vytlačují původní společenstva, např. [[Křídlatka česká|křídlatky české]] nebo [[trnovník akát|trnovníku akátu]]
== Ekologická stabilita monokultur ==
Některé umělé monokultury ([[smrk]]ové a [[borovice|borové]] lesy, polní kultury) zejména jsou -li pěstované na rozsáhlých plochách vykazují nízkou [[rezistence|rezistenci]] proti rozvratu působeném rušivými vlivy (přemnožování škůdců a rozvoj chorob, klimatické extrémy...) a při ponechání přirozenému vývoji se díky rychle probíhající [[sukcese|sukcesi]] směřují relativně rychle k návratu původní vegetace a následně ke stádiu [[klimax]]u. Jiné umělé monokultury ([[akát]]ové lesy, porosty [[křídlatka|křídlatek]]) mohou být naopak poměrně rezistentní a při bezzásahovém režimu může být návrat k původní přirozené vegetaci (klimaxu) velmi pomalý nebo nemožný.
U lesních monokultur stejně jako u smíšených lesů hrají rozhodující roli při hodnocení jejich stability (rezistence a resilience) zejména tyto faktory:
* uplatněná pěstební výchova (intenzivně prosvětlované a vychovávané porosty mají mnohem lepší stabilitu - delší koruny, níže položené [[těžiště]], masivnější [[kmen]]y - a lépe odolávání vnějším vlivům). Tento faktor je zásadní a má mnohem větší vliv na stabilitu než druhová skladba porostu <ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98/</ref>.
* genetický původ (místní [[ekotyp]] se během [[evoluce]] zpravidla velmi dobře přizpůsobil daným podmínkám prostředí, proto je nežádoucí používat [[osivo]] nebo [[sadební materiál]] z jiných [[lesní oblast|lesních oblastí]] nebo [[lesní vegetační stupeň|lesních vegetačních stupňů]]. Takové nepůvodní ekotypy tvoří labilní porosty nízké kvality.
* lokalita - ekotop (každý druh má určité odlišné a poměrně specifické nároky na prostředí, pokud je nucen žít (přežívat) v limitních podmínkách jeho odolnost je snížená. [[Smrk ztepilý]] nachází optimální podmínky na kyselých - oligotrofních stanovištích vyšších poloh. Například krasové oblasti tak mohou představovat prostředí, ve kterém se smrkové monokultury ocitají mimo své [[ekologické optimum]] takříkajíc "v hraničních podmínkách". Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročních úhrnem srážek pod 600 mm (300 – 350 mm ve vegetačním období), ale i na zamokřených nebo bohatých [[ekotop]]ech stoupají rizika spojená s umělými lesy podstatně.<ref>MÍCHAL,I. ''Ekologická stabilita.'' 2. vyd. Brno : Veronica, 1994. 276 s. ISBN 80-85368-22-6</ref>.
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
*[[Biologická diverzita]]
*[[Invazní druh]]
*[[Ekotop]]
*[[Hospodářský les]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Životní prostředí]]