Sysop: 1 revizi

2013-07-25T13:33:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 13:33

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-01T21:16:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Moravice
| status=obec
| znak = Soubor:Moravice CoA CZ.png
| vlajka = Image:Vlajka obce Moravice.gif
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| okres = Opava
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
| ob.roz.půs=[[Vítkov]]
| pov.ob=[[Vítkov]]
| výměra = 11,09
| obyvatelé = 256
| obyv.datum = 2. 10. 2006
| NUTS5 = CZ0805 569097
| NUTS4 = CZ0805
| NUTS3 = CZ080
| nad.výš = 547
| početzsj = 2
| početč = 1
| početk = 1
| úř.web = www.obecmoravice.cz
| adresa = Obec Moravice, č. p. 15<br />747 84 Moravice
| email = obec@obecmoravice.cz
| starosta = Josef Dus
| foto =
| popisek.foto =
| zem.šíř = 49°51'28.44" s. š.
| zem.dél = 17°43'17.21" v. d.
| PSČ = 747 84
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Moravice |lat_deg=49 |lat_min=51 |lat_sec=28.44 |lon_deg=17 |lon_min=43 |lon_sec=17.21 |float=center }}
}}
''Moravice'' ([[němčina|německy]] ''Morawitz'') je obec v [[okres Opava|okrese Opava]]. Leží v jihozápadní části okresu, severozápadním směrem od města [[Vítkov]]. Obec je součástí [[přírodní park Moravice|přírodního parku Moravice]], blízko údolí řeky [[Moravice (řeka)|Moravice]]. Sama řeka však obcí neprotéká, její koryto je nachází jižně od obce.
Obec se rozkládá se na úbočích vrchu Hůrka, který je s 566 m n. m. nejvyšším bodem přírodního parku Moravice. Hůrka je součástí pohoří [[Nízký Jeseník]], přesněji jeho části zvané Vítkovská vrchovina. Okolní terén je kopcovitý, s převažujícími lesy. Bezprostřední okolí obce však bylo díky zemědělskému využívání v minulosti odlesněno.
Podle údajů z roku [[2006]] žije v obci 255 obyvatel, z toho 115 v produktivním věku. Průměrný věk obyvatel je 38 let. V obci se nachází 88 domů, z nichž je 63 obydleno.
== Historie obce ==
První písemný doklad o obci pochází z roku 1283, kdy listina zmiňuje majitele obce, vladyku Jenczka (Jaroslava) z Moravice. Zřejmě již tehdy zde existovala tvrz. Moravice tvořila malý statek, ovšem jeho rod obec rozšířil a v roce 1461 přikoupil Budivoj z Moravice od opavského knížete Arnošta také sousední panství Vikštejn spolu s hradem [[Vikštejn]]. Od této chvíle se nazvýval pán z Moravice a Vikštejna.
Budivoj však krátce na to upadl v nemilost u českého krále Jiřího z Poděbrad tím, že jej odmítl uznat českým králem. Proto byl v roce 1464 dán jako odbojník do klatby a odsouzen ke ztrátě hrdla a majetku.
Hrad Vikštejn byl v té době velice pevný a těžce dobyvatelný, avšak Budivoj věděl, že vojsku Jiřího z Poděbrad nebude schopen dlouho odolávat a tak si zachránil holý život útěkem do Polska. Tím došlo k rozdělení moravicko-vikštejnského panství.
Z tohoto období pochází pravděpodobně pečetní znamení Moravice s vyobrazením sekáče s kosou. Jedná se o vyjádření zemědělské povahy obce a současně o vyjádření typického zaměstnání tehdejších moravických obyvatel.
Zakladatelem nového významného šlechtického rodu v Moravici se stal Jan Dlouhý z Roudnice, který ji kupuje v roce 1493 spolu s přilehlými, dnes již zaniklými vesnicemi nazývanými Krahulí a Hidová. Od té doby se Jan i jeho potomci píší jako Moravičtí z Roudnice.
V roce 1526 získali Moravici Stošové z Kounic a drželi ji následující půlstoletí. Od konce 16. stol. lze sledovat silnou německou migraci do Moravice, takže o století později to již byla obec takřka úplně německá, obdobně jako celé okolí.
Dalším významným mezníkem se stává rok 1622, kdy po porážce českých stavů byla obec Za účast na stavovském povstání konfiskována Janu Odkolkovi z Újezdce a připojena k opavskému panství Karla knížete z Lichtenštejna. Majitelé obce uprchli do ciziny, zdejší tvrz zanikla zřejmě v dobách třicetileté války.
V následujícícm období dochází k značnému šíření [[křesťanství]] a obec Moravice prochází obdobím svého největšího rozkvětu. Knížata z Lichtejnštejna obci přáli, jejím přičiněním byla v obci již v roce 1725 otevřena nová škola. Ta sloužila až do roku 1899, kdy si obec postavila školu novou.
Lichtejnštejnové pomohli obci vybudovat v roce 1755 [[baroko|barokní]] kostel sv. Filipa a Jakuba, který nahradil dosavadní dřevěný. V roce 1777 přibyla ke kostelu farní budova. V té době se počet obyvatel Moravice blížil osmi stům.
Samostatnou farmostí však Moravice byla s výjimkou období v šestnáctém století až od roku 1859, od roku [[1996]] byl správou farnosti poveřen kněz ze sousední Mělče.
Po zániku feudálního zřízení se stala Moravice od roku 1850 politickou obcí soudního okresu Vítkov v rámci politického [[okres Opava|okresu Opava]]. V té době byla již obec téměř čistě německá a nazývala se Morawitz.
Po roce [[1945]] došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu a vysídlení]] většiny neměckého obyvatelstva obce a Moravice byla postupně osídlována českým a slovenským obyvatelstvem z vnitrozemí. Svého předválečného počtu obyvatel ale už nikdy nedosáhla a prakticky v celém poválečném období se potýká s úbytkem obyvatelstva.
V roce [[1979]] se Moravice stala součástí střediskové obce [[Melč]], od r. [[1990]] je opět samostatnou obcí.
== Pamětihodnosti obce ==
* [[baroko|Barokní]] kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1755. V roce [[1954]] kostel vyhořel tak, že z něj zbylo pouze obvodové zdivo. Za pomocí místních obyvatel byl ovšem v krátké době rekonstruován a v říjnu 1958 opět vysvěcen. Další dílčí rekonstrukce proběhly v letech [[1984]] a [[1996]].
* Jednopatrová budova fojtství, stojící na návsi. Jedná se o ojedinělý příklad lidové [[empír|empírové]] stavby z první poloviny 19. století. V současnosti je v přízemí prodejna potravin.
* Památník sochaře [[Josef Obeth|Josefa Obetha]] z roku 1922 připomíná padlé z [[První světová válka|1. světové války]]. Pískovcové sousoší bylo v roce 2005 citlivě zrestaurováno.
* Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.
== Současnost obce ==
Obec Moravice je ekonomicky postižena horší dopravní dostupností. Většina ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí za prací mimo obec. Nezaměstnanost v obci byla v červnu 2006 na úrovni 19,1 %, což je druhá nejvyšší hodnota ze všech obcí okresu Opava. Také žáci a studenti dojíždí za vzděláním do jiných míst okresu Opava. Většina občanské vybavenosti je občany Moravice využívána v blízké, bývalé střediskové obci [[Melč]] a v městech [[Vítkov]] a [[Opava]].
V obci v současné době funguje prodejna potravin, dva hostince a ústav sociální péče pro dospělé, umístěný v budově bývalé školy. V obci je fotbalové hřiště s rekonstruovanou budovou šaten a nově postavený tenisový kurt, pro sport je možné využívat také hřiště vedle budovy fojtství ve středu obce. Přibližně 3 km od obce Moravice se v katastru obce [[Mladecko]] nachází lyžařský vlek zvaný Martinka.
V obci je aktivní [[sbor dobrovolných hasičů]] a tělovýchovná jednota, jejíž fotbalové mužstvo mužů hraje v okresních soutěžích Opavska. Pravidelně jsou také pořádány turnaje ve stolním tenise, plesy a další společenské akce. Obyvatele mohou využívat také rekonstruovaný parčík ve středu obce s nově postaveným altánem.
== Turistické cíle ==
Moravice se nachází na zelené turistické značce, která prochází od železniční zastávky [[Litutovice]] - Pilný mlýn do [[Jánské Koupele|Jánských koupelí]] v údolí řeky Moravice. Turisticky je vyhledáván především široký rozhled z vrchu Hůrka. Zajímavý je také pramen železité [[minerální voda|minerální vody]], místními zvané kyselka, nedaleko lyžařského vleku Martinka.
V okolí obce se nachází atraktivní turistické cíle - malebné údolí řeky Moravice s bývalými lázněmi [[Jánské Koupele]], přehradní nádrže [[Kružberk]] a [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]], zřícenina hradu [[Vikštejn]] nebo cvičná horolezecká stěna pod hrází přehradní nádrže Kružberk.
Okolí obce je vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku a vzhledem ke své nadmořské výšce v zimě také pro běžecké lyžování.

{{commonscat|Moravice}}{{Okres Opava}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Opava]]

Moravice - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu