Sysop: + Vylepšení

2017-07-25T08:52:22Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 25. 7. 2017, 08:52
Řádka 11:		Řádka 11:
	\| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')		\| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
	\| čeleď = '''morušovníkovité''' (''Moraceae'')		\| čeleď = '''morušovníkovité''' (''Moraceae'')
-	}}	+	}}'''Morušovníkovité''' (''Moraceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''), zahrnující přes 1100 druhů ve 39 rodech. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce zástupců je v tropech. Morušovníkovité jsou byliny i dřeviny, mají jednoduché střídavé listy, nenápadné květy a často velká a nápadná plodenství. Při poranění roní bílou šťávu. Některé se řadí mezi staré kulturní rostliny, řada z nich má využití jako potraviny nebo technické rostliny.
-	'''Morušovníkovité''' (''Moraceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''), zahrnující přes 1100 druhů ve 39 rodech. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce zástupců je v tropech. Morušovníkovité jsou byliny i dřeviny, mají jednoduché střídavé listy, nenápadné květy a často velká a nápadná plodenství. Při poranění roní bílou šťávu. Některé se řadí mezi staré kulturní rostliny, řada z nich má využití jako potraviny nebo technické rostliny.	+

	== Charakteristika ==		== Charakteristika ==
Řádka 145:		Řádka 144:

	== Využití ==		== Využití ==
-	[[~~Soubor~~:~~Koeh~~-174.jpg\|thumb\|''Castilla elastica'']]	+	[[File:Castilla elastica - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-174.jpg\|thumb\|''Castilla elastica'']]
	[[Soubor:Jackfruit.jpg\|thumb\|left\|plod chlebovníku ''Artocarpus heterophyllus'']]		[[Soubor:Jackfruit.jpg\|thumb\|left\|plod chlebovníku ''Artocarpus heterophyllus'']]

Řádka 273:		Řádka 272:

	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Arto commun 070509 0128 ltn.jpg\|plody chlebovníku ''Artocarpus altilis''	+	Soubor:Arto commun 070509 0128 ltn.jpg\|plody chlebovníku ''Artocarpus altilis''
-	~~Image~~:Dorstenia foetida 002.JPG\|květenství ''Dorstenia foetida''	+	Soubor:Dorstenia foetida 002.JPG\|květenství ''Dorstenia foetida''
-	~~Image~~:Morus alba fruits and leaves.jpg\|plody morušovníku bílého (''Morus alba'')	+	Soubor:Morus alba fruits and leaves.jpg\|plody morušovníku bílého (''Morus alba'')
-	~~Image~~:Murier.jpg\|papírovník čínský (''Broussonetia papyrifera'')	+	Soubor:Murier.jpg\|papírovník čínský (''Broussonetia papyrifera'')
-	~~Image~~:Feige-Schnitt.png\|plod fíkovníku smokvoně (''Ficus carica'')	+	Soubor:Feige-Schnitt.png\|plod fíkovníku smokvoně (''Ficus carica'')
-	~~Image~~:Mamacadela.jpg\|''Brosimum gaudichaudii''	+	Soubor:Mamacadela.jpg\|''Brosimum gaudichaudii''
-	~~Image~~:Ficus ~~elastica1~~.jpg\|fíkovník pryžodárný (''Ficus elastica'')	+	Soubor:Ficus elastica.Ghana.jpg\|fíkovník pryžodárný v Ghaně (''Ficus elastica'')
	</gallery>		</gallery>

	== Zajímavosti ==		== Zajímavosti ==
-
	Plody [[jackfruit\|džekfrutu]] (''Artocarpus heterophyllus'') jsou největším ovocem, mohou vážit až 25 kg, jsou 30 až 100 cm dlouhé a až 50 cm široké. Vyrůstají přímo z kmene a tlustých větví stromu.		Plody [[jackfruit\|džekfrutu]] (''Artocarpus heterophyllus'') jsou největším ovocem, mohou vážit až 25 kg, jsou 30 až 100 cm dlouhé a až 50 cm široké. Vyrůstají přímo z kmene a tlustých větví stromu.
	<ref name="troplo">{{Citace monografie		<ref name="troplo">{{Citace monografie

Sysop: 1 revizi

2011-08-07T07:58:22Z

1 revizi

Nová stránka

{{Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Morušovníkovité
| obrázek = Morus-alba.jpg
| popis obrázku = morušovník bílý (''Morus alba'')
| šířka obrázku = 258 px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = '''morušovníkovité''' (''Moraceae'')
}}
'''Morušovníkovité''' (''Moraceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''), zahrnující přes 1100 druhů ve 39 rodech. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce zástupců je v tropech. Morušovníkovité jsou byliny i dřeviny, mají jednoduché střídavé listy, nenápadné květy a často velká a nápadná plodenství. Při poranění roní bílou šťávu. Některé se řadí mezi staré kulturní rostliny, řada z nich má využití jako potraviny nebo technické rostliny.

== Charakteristika ==
Morušovníkovité jsou [[jednodomost|jednodomé]] nebo [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y, [[keř]]e, [[liána|liány]] nebo i [[bylina|byliny]].

=== Lodyha a listy ===
Větve některých dřevitých zástupců (''[[Maklura|Maclura]]'', ''Poulsenia armata'') jsou otrněné. Přibližně polovina všech druhů rodu [[fíkovník]] (''Ficus'') jsou [[hemiepifyt]]y. <ref name="neoflo"/>
Ve všech [[parenchym]]atických tkáních jsou přítomny [[mléčnice (botanika)|mléčnice]], produkující bílou nebo hnědavou mléčnou šťávu.
Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vzácně vstřícné (''Bagassa'').
[[Palist]]y jsou většinou přítomny, mohou být drobné nebo zvětšené, zanechávající po opadu na větévce charakteristickou kruhovitou jizvu. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo zubatá, s dlanitou nebo zpeřenou [[žilnatina|žilnatinou]], nezřídka se srdčitou nebo asymetrickou bazí.
<ref name="neoflo"/>
<ref name="judd"/>
<ref name="flchina"/>

Pro většinu rodů je charakteristickým vegetativním znakem koncový pupen, který je kónický a obalený palisty. Dalším často přítomným znakem je silně brochidodromní žilnatina, jejíž nejspodnější žilka svírá se střední žilkou jiný úhel než zbylé žilky.
<ref name="gentry">{{Citace monografie
| příjmení = Gentry
| jméno = A.H.
| odkaz na autora =
| titul = Wooden Plants of Northwest South America
| vydavatel = The Univ. of Chicago Press
| místo = Chicago
| rok = 1996
| isbn = 0226289435
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

[[Hemiepifyt]]y rodu [[fíkovník]] (''Ficus'') klíčí na hlavních větvích nebo kmenech stromů. Mladá rostlina spustí vzdušný [[kořen]] a po jeho zakořenění v zemi se začne rozrůstat. Další vzdušné kořeny oplétají hostitelský strom nebo se spouštějí k zemi. Některé druhy těchto fíkusů, tzv. škrtiče, opletou kmen hostitelského stromu spletí mohutnějících a dřevnatějících kořenů a postupně jej v korunním patře přerostou a zadusí. Stává se, že kmen hostitelského stromu postupně vyhnije a zůstává dutá spleť tlustých vzájemně prorostlých kmenů škrtiče, která již nepotřebuje oporu.
<ref name="neoflo"/>

=== Květy a plody ===
[[Soubor:Black Mulberry Female Flowers.jpg|thumb|samičí květenství morušovníku černého (''Morus nigra'')]]
[[Soubor:2007 dorstenia turnerifolia 2.jpg|thumb|květenství ''Dorstenia turnerifolia'']]
[[Květ]]y jsou jednopohlavné, pravidelné a nenápadné, většinou nahloučené ve stažených úžlabních [[květenství]]ch. Osa květenství je často zdužnatělá nebo různě modifikovaná, tvořící masité [[češule|receptákulum]] apod.
[[květ|Okvětí]] je nerozlišené, v počtu nejčastěji 4 nebo 5 plátků anebo chybějící, volné nebo srostlé, často dužnatějící a srůstající s plody. [[Tyčinka|Tyčinek]] je 1 až 5 a jsou volné.
[[Semeník]] je svrchní, polospodní nebo spodní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů (někdy je jeden redukovaný), obvykle s jednou komůrkou a apikální placentací. V každém plodolistu je jediné vajíčko.
[[Plod]]em je [[peckovice]], suchá peckovice nebo [[nažka]]. Peckovice [[chlebovník]]u (''Artocarpus'') a [[morušovník]]u (''Morus'') i dalších rodů srůstají společně s dužnatějícím okvětím v mnohačetná plodenství. Podobným způsobem srůstají i nažky [[maklura|maklury]] (''Maclura''). Osa květenství ([[češule|receptákulum]]) u ''Dorstenia'' je dužnatá a zploštělá. U fikovníků jsou květy ukryty v dutině dužnatého útvaru nazývaného [[fík|sykonium]].
<ref name="neoflo"/>
<ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
| jméno = et al.
| odkaz na autora =
| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach
| vydavatel = Sinauer Associates Inc.
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 9780878934034
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Flora of China: Moraceae
| url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10583
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

=== Způsoby opylení a šíření semen ===
[[Opylení]] probíhá u většiny rodů větrem. Tyto rody mají často specializované tyčinky, podobné tyčinkám [[kopřivovité|kopřivovitých]], které při dozrání vystřelují pyl do prostoru. Květy [[fíkovník]]u (''Ficus'') jsou opylovány specializovanými vosami z čeledi ''[[Agaonidae]]''. Vazba je velmi těsná, v principu má každý druh fíkovníku svůj druh opylovače, tzv. fíkové vosičky. Dospělé vosy pronikají do sykonia a kladou vajíčka do semeníků samičích květů. Dozrání samčích květů probíhá o mnoho později, v době, kdy se ze semeníků vylíhnou dospělé vosy a páří se. Okřídlené samičky obtěžkané pylem poté opustí sykonium a při kladení vajíček do jiných sykonií se dostává pyl na [[blizna|blizny]]. Po vylíhnutí vosiček sykonium dozraje a stává se atraktivním pro zvířata roznášející semena. <ref name="neoflo"/> <ref name="judd"/>

Většina morušovníkovitých má dužnatá plodenství nebo plody, vyhledávané [[ptáci|ptáky]], [[netopýři|netopýry]] a [[opice]]mi, roznášejícími semena [[výkal|trusem]]. Semena ''[[Dorstenia]]'' jsou z plochého plodenství vystřelována. <ref name="neoflo"/>

== Taxonomie ==

V minulosti byla čeleď morušovníkovité řazena v převážné většině systémů do řádu kopřivotvaré (''Urticales'').

V systému [[Systém APG|APG]] byla většina čeledí bývalého řádu kopřivotvaré vřazena do řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Podle kladogramů je sesterskou skupinou morušovníkovitých čeleď [[kopřivovité]] (''Urticaceae'').

Podle posledních taxonomických výzkumů byla dříve rozlišovaná podčeleď ''Maclureae'' shledána součástí podčeledi ''Moreae''.
<ref name="morac"/>

Čeleď je členěna na 5 podčeledí:
* '''''Artocarpeae''''': 60 druhů v 7 rodech, jednodomé nebo dvoudomé dřeviny s jednopohlavnými a různě modifikovanými květenstvími nejrůznějších typů, centrum diversity je v jihovýchodní Asii, nejsou zastoupeny v Africe. (Rody: ''Artocarpus'', ''Batocarpus'', ''Clarisia'', ''Hullettia'', ''Parartocarpus'', ''Prainea'', ''Treculia'').
* '''''Moreae''''': 67 druhů v 8 rodech, převážně dvoudomé dřeviny, květenství jsou převážně jednoduché hrozny, klasy nebo kulovité hlávky, centrum diversity je v asijsko-australské oblasti. (Rody: ''Bagassa'', ''Bleekrodea'', ''Broussonetia'', ''Fatoua'', ''Maclura'', ''Milicia'', ''Morus'', ''Sorocea'', ''Streblus'', ''Trophis'').
* '''''Dorstenieae''''': 145 druhů ve 13 rodech, byliny (''Dorstenia'') nebo dřeviny (zbylé rody) s oboupohlavnými diskovitými nebo kulovitými květenstvími se samičími květy často zarostlými v masitém receptákulu a podepřených listeny, centra diversity jsou v Africe a tropické Americe. (Rody: ''Brosimum'', ''Bosqueiopsis'', ''Dorstenia'', ''Helianthostylis'', ''Scyphosyce'', ''Trilepsium'', ''Trymattococcus'', ''Utsetela'' a další).
* '''''Ficeae''''': asi 800 druhů v jediném rodu ''Ficus'', jednodomé nebo dvoudomé dřeviny se specializovaným květenstvím zvaným sykonium, centrum diversity je v asijsko-australské oblasti.
* '''''Castilleae''''': 62 druhů v 11 rodech, jednodomé nebo dvoudomé dřeviny s jednopohlavnými číškovitými nebo diskovitými květenstvími podepřenými listeny, vyskytují se především v tropické Americe a zastoupeny jsou i v Africe. (Rody: ''Antiaris'', ''Antiaropsis'', ''Castilla'', ''Helicostylis'', ''Maquira'', ''Mesogyne'', ''Naucleopsis'', ''Perebea'', ''Poulsenia'', ''Pseudolmedia'', ''Sparattosyce'').
<ref name="neoflo"/>
<ref name="apg"/>
<ref name="morac">{{Citace periodika
| příjmení = Datwyler
| jméno = Shannon L.
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Weiblen
| jméno2 = George D.
| spoluautoři =
| titul = The Origin of the Fig: Phylogenetic Relationship of Moraceae...
| periodikum = American Journal of Botany
| odkaz na periodikum =
| rok =
| měsíc =
| ročník = 2004
| číslo =
| strany =
| url =
| issn =
}}</ref>

== Rozšíření ==
Čeleď zahrnuje přes 1100 druhů ve 39 rodech. Centrum rozšíření je v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa, některé rody ([[morušovník]] - ''Morus'', [[papírovník]] - ''Broissonetia'', [[fíkovník]] - ''Ficus'') přesahují do v Asii a Americe do mírného pásu.
Většina zástupců (asi 800) náleží do rodu [[fíkovník]] (''Ficus''). <ref name="apg"/>
Dalším velkým rodem je ''[[Dorstenia]]'' (110 druhů) a [[chlebovník]] (''Artocarpus'', 50 druhů).
<ref name="neoflo">{{Citace monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Nantan et al
| odkaz na autora =
| titul = Flowering Plants of the Neotropics
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| rok = 2003
| isbn = 069111694
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

Morušovníkovité, především rod fíkovník, tvoří důležitou součást tropických nížinných deštných lesů. <ref name="neoflo"/>

=== Evropská květena ===
Žádný zástupce morušovníkovitých není v Evropě původní. [[Fíkovník smokvoň]] je jako stará kulturní rostlina rozšířen v celé jižní Evropě. Zplaňují i různé pěstované druhy morušovníků, např. asijské druhy [[morušovník bílý]] (''Morus alba'') a [[morušovník černý]] (''Morus nigra'') a severoamerický [[morušovník červený]] (''Morus rubra'').

== Využití ==
[[Soubor:Koeh-174.jpg|thumb|''Castilla elastica'']]
[[Soubor:Jackfruit.jpg|thumb|left|plod chlebovníku ''Artocarpus heterophyllus'']]

=== Technické rostliny ===

Některé stromy rodu ''[[Brosimum]]'', např. ''Brosimum guianense'' a ''Brosimum rubescens'' v tropické Americe, poskytují dřevo využívané na stavby a nástroje.
<ref name="neoflo"/>
Jihoameričtí indiáni kmene [[Piaroa]] používají kůru ''Brosimum utile'' k výrobě pásů na nošení břemen a ceremoniální výstroje. Vnitřní kůra mladých stromků je používána na tětivy.
<ref name="vengua 6">{{Citace monografie
| příjmení = Berry
| jméno = P.E. et al.
| odkaz na autora =
| titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI)
| vydavatel = Timber Press
| místo = Missouri
| rok = 2001
| isbn = 0-915279-81-9
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
Dřevo afrického druhu ''Antiaris africana'' je obchodováno pod jménem "Ako", dřevo ''Chlorophora excelsa'' pod jménem "Iroko".
<ref name="dřevo">{{Citace monografie
| příjmení = Wagerfuhr
| jméno = R.
| odkaz na autora =
| titul = Dřevo. Obrazový lexikon
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-247-0346-7
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

Různé druhy amerického rodu ''[[Castilla]]'', především ''C. elastica'' a ''C. ulei'', sloužily již původním kmenům [[Aztécká říše|Aztéků]] a [[Olmékové|Olméků]] jako zdroj přírodního [[kaučuk]]u. Ještě ve 40. letech 20. století poskytovaly tisíce tun surového kaučuku, který byl získáván především z planě rostoucích stromů, neboť mezi stromy na plantážích se rychle šířily infekce způsobované hlubokým nařezáváním kmenů při těžbě kaučuku.
Dříve byl k produkci tzv. [[asámský latex|asámského latexu]] využíván i [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica''), který je dnes známou pokojovou rostlinou.
<ref name="urtas"/>

Lýko [[papírovník čínský|papírovníku čínského]] (''Broussonetia papyrifera'') je v Číně a Japonsku již od dávných dob používáno k výrobě velmi jemného, ale pevného papíru a tkanin. <ref name="urtas"/>

[[Latex]] [[strom]]u ''Antiaris toxicaria'', známého jako "uapasový strom", obsahuje prudce jedovaté [[glykosidy]] antiarin a antiosidin, poškozující srdeční svalovinu. Latex i v malé dávce způsobuje smrt zvířat i lidí. Domorodci v jihovýchodní Asii jej používají jako [[šípový jed]]. <ref name="urtas"/>

=== Potraviny ===

Různé druhy asijského rodu [[chlebovník]] (''Artocarpus'') poskytují masivní plody s velkou nutriční hodnotou, které obsahují okolo 25% [[sacharidy|sacharid]]ů.
Jako tropické ovoce je nejčastěji pěstován [[bredfrut]] (''Artocarpus altilis''), [[jackfruit|džekfrut]] (''A. heterophyllus'') a [[čempedek]] (''A. champeden'').
<ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel a kol
| odkaz na autora =
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0939-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
Jedlé jsou též plody rodu ''[[Brosimum]]'' z tropické Ameriky. Využíván je např. druh ''Brosimum alicastrum'', známý pod názvem "ramón". [[Latex]] z kmene ''Brosimum galactodendron'' je ve Venezuele používán k výrobě žvýkací gumy. Povařením se vyloučí voskovitá hmota, která je surovinou k výrobě svíček. [[Vosk]] je získáván i z latexu asijského fíkovníku ''Ficus ceriflua''. <ref name="urtas"/>

Známé fíky pocházejí z druhu [[fíkovník smokvoň]] (''Ficus carica''). Rostlina je původní v Přední Asii a byla pěstována již 3000 let př.n.l. Opylování probíhá prostřednictvím jediného druhu tzv. fíkové vosičky, [[stehnatka fíková|stehnatky fíkové]] (''Blastophaga psenes''). Jedlé plody lokálního významu poskytuje i mnoho dalších druhů fíkovníků, např. ''Ficus capensis'' z Jižní Afriky, ''F. glomerata'' z Indie a Pákistánu, ''F. pumila'' z Japonska a Číny, ''F. dulciaria'' z Kolumbie, ''F. velutina'' z Venezuely i africký ''F. sycomorus''.
<ref name="urtas"/>

Plodenství různých druhů rodu [[morušovník]] (''Morus'') jsou používána jako drobné stolní ovoce, k zavařování a výrobě nápojů. <ref name="urtas"/>
[[Morušovník bílý]] (''Morus alba''), pocházející z Číny a Koreje, byl v Čechách pěstován již od r. 1627 jako krmivo [[bourec morušový|bource morušového]]. V dnešní době je pěstován pro okrasu, používá se též do živých plotů a větrolamů. Plody jsou místy oblíbeným ovocem. Na jižní Moravě je pro ovoce místy pěstován také [[morušovník černý]] (''Morus nigra''), pocházející pravděpodobně z Íránu. <ref name="kv1"/>
Jedlé plody poskytují i tropické druhy ''Morus cathayana'', pěstovaný v jihovýchodní Asii, a taktéž asijský ''Morus laevigata''. <ref name="urtas"/>

=== Okrasné rostliny ===
[[Soubor:Gomero de la India, Parque Mitre, Corrientes.jpg|thumb|fíkovník banyán (''Ficus benghalensis'')]]
Některé druhy [[fíkovník]] jsou pro svůj bizarní vzhled v tropech oblíbenými ozdobnými stromy. [[Fíkovník banyán]] (''Ficus benghalensis'') je proslulý vytvářením množství mohutných opěrných sloupovitých kořenů, spouštějících se postupně z horizontálních větví. Tuto vlastnost má i [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica'') a ''F. retusa''. [[Fíkovník posvátný]] (''Ficus religiosa'') je pěstován u [[buddhismus|buddhistických]] chrámů v celé jihovýchodní Asii. Podle pověsti pod tímto stromem [[Buddha]] dosáhl osvícení.

V nejteplejších oblastech ČR jsou mimo morušovníků zřídka pěstovány i některé další teplomilné druhy: [[fíkovník smokvoň]] (''Ficus carica''), [[maklura oranžová]] (''Maclura pomifera'') a [[papírovník čínský]] (''Broussonetia papyrifera'').
<ref name="kv1">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
| odkaz na autora =
| titul = Květena České republiky 1
| vydání = 2
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-200-0643-5
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

Četné druhy [[fíkovník]]ů jsou pěstovány jako pokojové rostliny. Nejčastěji se lze setkat s druhy [[fíkovník drobnolistý]] (''Ficus benjamina''), [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica''), [[fíkovník lyrový]] (''Ficus lyrata'') a s dlouholistým ''Ficus binnendijkii''. Jako pokojové bonsaje jsou pěstovány především fíkovníky ''Ficus benjamina'', ''Ficus microcarpa'' a ''Ficus ginseng'', jako drobná plazivá a půdopokryvná rostlina fíkovník ''Ficus pumila''.

Jako sukulent je pěstován druh ''Dorstenia foetida'', pocházející z tropické Afriky a nápadný bizarními květenstvími.

=== Lékařství a léčitelství ===
V čínské medicíně je využíván morušovník bílý (''Morus alba''). Kůra kořene se užívá při zvracení krve, záduše, otocích, poruchách močení a hypertensi, list při léčení horečky a chřipky, při bolestech hlavy, otocích nohou a zánětech očí.
<ref name="čínléč">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel et al.
| odkaz na autora =
| titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny
| vydavatel = Svítání
| místo = Hradec Králové
| rok = 1998
| isbn = 80-86198-01-4
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

Indický [[fíkovník banyán]] (''Ficus benghalensis'') je v místech svého výskytu používán oficiální i lidovou medicínou při léčení [[cukrovka|cukrovky]].
<ref name="farm">{{Citace monografie
| příjmení = Jahodář
| jméno = Luděk
| odkaz na autora =
| titul = Farmakobotanika
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-246-1225-9
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

Mezi omamné drogy náleží statný strom ''Maquira sclerophylla'' z tropických deštných lesů v centrální Amazonii. Prášek ze suchých plodů inhalují domorodci jako narkotikum. Obsahové látky nejsou známy. <ref name="urtas"/>

<gallery>
Image:Arto commun 070509 0128 ltn.jpg|plody chlebovníku ''Artocarpus altilis''
Image:Dorstenia foetida 002.JPG|květenství ''Dorstenia foetida''
Image:Morus alba fruits and leaves.jpg|plody morušovníku bílého (''Morus alba'')
Image:Murier.jpg|papírovník čínský (''Broussonetia papyrifera'')
Image:Feige-Schnitt.png|plod fíkovníku smokvoně (''Ficus carica'')
Image:Mamacadela.jpg|''Brosimum gaudichaudii''
Image:Ficus elastica1.jpg|fíkovník pryžodárný (''Ficus elastica'')
</gallery>

== Zajímavosti ==

Plody [[jackfruit|džekfrutu]] (''Artocarpus heterophyllus'') jsou největším ovocem, mohou vážit až 25 kg, jsou 30 až 100 cm dlouhé a až 50 cm široké. Vyrůstají přímo z kmene a tlustých větví stromu.
<ref name="troplo">{{Citace monografie
| příjmení = Nowak
| jméno = B.
| příjmení2 = Schulzová
| jméno2 = B.
| odkaz na autora =
| titul = Tropické plody
| vydavatel = Knižní klub
| místo =
| rok = 2002
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
== Seznam rodů ==

''[[Antiaris]]'', ''[[Antiaropsis]]'', ''[[Artocarpus]]'', ''[[Bagassa]]'', ''[[Batocarpus]]'', ''[[Bleekrodea]]'', ''[[Bosqueiopsis]]'', ''[[Brosimum]]'', ''[[Broussonetia]]'', ''[[Castilla]]'', ''[[Clarisia]]'', ''[[Dorstenia]]'', ''[[Fatoua]]'', ''[[Ficus]]'', ''[[Helianthostylis]]'', ''[[Helicostylis]]'', ''[[Hullettia]]'', ''[[Maclura]]'', ''[[Maquira]]'', ''[[Mesogyne]]'', ''[[Milicia]]'', ''[[Morus]]'', ''[[Naucleopsis]]'', ''[[Parartocarpus]]'', ''[[Perebea]]'', ''[[Poulsenia]]'', ''[[Prainea]]'', ''[[Pseudolmedia]]'', ''[[Scyphosyce]]'', ''[[Sorocea]]'', ''[[Sparattosyce]]'', ''[[Streblus]]'', ''[[Treculia]]'', ''[[Trilepisium]]'', ''[[Trophis]]'', ''[[Trymatococcus]]'', ''[[Utsetela]]''
<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| jazyk =
}}</ref>

== Literatura ==
* Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
* Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
* Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
* Hejný S. et al. ''Květena České republiky 1''. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
* Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.
* Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny]
* [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10583 Flora of China: ''Moraceae'']
* [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10583 Flora of North America: ''Moraceae'']
* [http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/www/moraceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Moraceae'']

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Botanické čeledi]]
[[Kategorie:Růžotvaré]]

Morušovníkovité - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi