Sysop: 1 revizi

2013-07-25T13:03:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 13:03

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T22:04:46Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Mosad''' ({{Vjazyce|he}} {{Audio|He-Mossad.ogg|המוסד למודיעין ולתפקידים מיוחדים}}, ''ha-Mosad le-modi'in u-le-tafkidim mejuchadim'', {{vjazyce2|cs|'''''Institut pro výzvědné a zvláštní operace'''''}}) je zpravodajská služba [[Izrael]]e s vnějším polem působnosti (tj. rozvědka). Oficiálně vznikl [[2. březen|2. března]] [[1951]], svou činnost zahájil [[1. duben|1. dubna]] 1951. Původní název Mosadu („Institutu“) zněl ''Institut pro koordinaci'' (ha-Mosad le-Teum), svůj nynější název získal v roce [[1963]]. Do jeho kompetence spadá sběr informací, plánování a provádění zvláštních operací mimo území Státu Izrael a dále pak koordinace všech aktivit zpravodajských služeb Izraele v zahraničí (podobnou funkci plní [[Central Intelligence Agency|CIA]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] nebo k [[MI6]] [[Spojené království|Spojeného království]]).
== Základní údaje ==
Centrála Mosadu sídlí v [[Tel Aviv]]u. V čele stojí ředitel, který je přímo zodpovědný premiérovi, protože Mosad nepodléhá kontrole izraelského parlamentu ([[Kneset]]).
V Mosadu pracuje přibližně 1200 zaměstnanců (např. koncem roku 1980 jich měl až 2000). Mossad je civilní služba a neužívá vojenské hodnosti. Přesto je mezi zaměstnanci hodně důstojníků. Své hodnosti ale získali při službě v [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných silách]] (IOS).
Mosad je rozdělen do osmi oddělení:
# ''Plánování a koordinace operací''
# ''Sběr informací''
# ''Politická činnost a styky'' (styky s cizími zpravodajskými službami a se státy, s nimiž nemá Izrael oficiální styky)
# ''Lidské zdroje, finance, logistika a bezpečnost''
# ''Výcvik''
# ''Výzkum''
# ''Zvláštní operace'' (hebr. ''Metsada'') (atentáty, polovojenské operace, sabotáže a psychologická válka)
# ''Technika''
== Předchůdci ==
=== [[Šaj]] ===
V roce [[1940]] byla, jako odezva na masivní zatýkání členů [[Hagana|Hagany]] britskou kriminální policií, zřízeno samotnou Haganou kontrašpionážní oddělení zaměřené na [[Židé|Židy]] spolupracující s britskou správou a židovské extremisty z organizace [[Irgun]]. V tom samém roce vzniklo i tzv. arabské oddělení. Koncem roku 1940 pak došlo k vytvoření zpravodajské služby Šaj, pod kterou příslušela [[kontrašpionáž]]. V roce [[1942]] byla do Šaj začleněna všechna zpravodajská oddělení Hagany pod krycím názvem [[Výbor pro péči o vojáky]]. V srpnu [[1948]] byla začleněna do [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] (IOS) jako její zpravodajská služba.
=== [[Palmach]] ===
Palmach (zkratka z Plugot Machac – „Úderné roty“) motorizované útvary založené Haganou v roce [[1941]]. Její součástí byla i tzv. [[Syrská četa]], která úzce spolupracovala s britskou [[SOE]] (Útvarem zvláštních operací). Příslušníci Syrské čety se rekrutovali z Židů, kteří hovořili plyně [[arabština|arabsky]] a dokázali se bez problémů infiltrovat do určeného prostředí. Princip těchto čet, jejíž příslušníci plnili nejen zpravodajské, ale i diverzní úkoly, se osvědčil natolik, že později vznikly např. i [[Balkánská četa|Balkánská]] či [[Německá četa]].
=== [[Arabská četa]] ===
Součást Palmachu, krycí jméno Arabské čety bylo Šahar (hebrejský název Mista ´aravim), založena roku [[1943]]. Jejím úkolem byla zpravodajská, špionážní a diverzní činnost v arabské [[Palestinská autonomie|Palestině]]. Pracovala již plně ve službách Hagany a [[Židovská agentura|Židovské agentury]]. V srpnu 1948 společně s Šaj začleněna do Izraelských obranných sil jako její zpravodajská služba.
=== [[Agam 3]] ===
Zpravodajské oddělení generálního štábu Hagany. Její prací bylo získávat informace a podklady pro válečné operace sběrem v poli a vytěžování (výslechy) zajatců.
== Historie vzniku ==
V 30. letech 20. století bylo území dnešního Izraele pod mandátní správou [[Spojené království|Velké Británie]]. Na tomto území žilo vedle sebe arabské a židovské obyvatelstvo v ovzduší neustálého napětí, které čas od času explodovalo do násilných činů. Vojenské jednotky Velké Británie měly za úkol udržovat klid a paralyzovat oba znepřátelené tábory. Proto byly také oběma stranami považovány za jednotky okupační.
V roce [[1929]] vznikla na území Palestiny Židovská agentura, která měla za úkol nejen vytvářet jakousi židovskou obdobu místní správy, ale i zabezpečovat přistěhovalectví a osídlování území. Ta, společně s milicemi Hagany (předchůdkyní budoucí Izraelských obranných sil) začala počátkem 40. let 20. století systematicky sbírat a vyhodnocovat informace o protivnících.
Jedním z prvních „sběračů“ informací byl [[Ezra Danin]], který pro svou práci využíval své četné osobní styky v arabském prostředí. Postupem času se počet takových operativců zvětšoval. K získávání informací o protivníkovi, t.j. Arabech, byli využíváni zejména informátoři arabského původu, kteří to dělali buď pro peníze, nebo pro výhody, které jim mohla židovská správa nabídnout. Informace byly poté předávány zpravodajským důstojníkům Hagany a politickému oddělení Židovské agentury. Dalším ze zakladatelů špionáže v Palestině byl [[Reuven Šiloah|Reuven Zaslani]], absolvent fakulty orientálních studií [[Hebrejská univerzita|Hebrejské univerzity]]. Ten společně s Daninem položil základy izraelského zpravodajství, když obecně definoval zásady, které by tato služba měla mít.
Přímý předchůdce Mosadu se nazýval [[Politická sekce]] ([[Hebrejština|hebr.]] Ha-Mahlaka ha-Medinit) a vznikl při izraelském Ministerstvu zahraničí. Byl tvořen vesměs příslušníky rozpuštěné Šaj a politického oddělení Židovské agentury. V roce [[1951]] byla Politická sekce rozpuštěna, její šéf B. Guriel propuštěn. Následovala tzv. „vzpoura špionů“, t.j. pracovníků Politické sekce (ti argumentovali, že zrušení PS znamená přímé ohrožení izraelské zpravodajské činnosti). Vzbouřenci byli z části propuštěni a zbylým byla omezena činnost. Nově vzniklý Mosad byl vyňat z působnosti Ministerstva zahraničí.
Jména šéfu Mosadu patřila v Izraeli vždy k nejutajovanějším informacím. Pokud se o nich v tisku objevila zmínka, vždy byli označováni pouze počátečním písmenem svého příjmení. Tato praxe byla ukončena v roce [[1995]], kdy po atentátu na [[Jicchak Rabin|J. Rabina]] byla veřejně oznámena abdikace šéfa Mosadu Š. Šavita (dosud uváděného jako „Š“).
=== Ředitelé Mosadu ===
{|class="wikitable"
|-
! #
! jméno
! funkční období
|-
| 1.
| [[Re'uven Šiloach]]
| align="center" | [[1951]] – [[1952]]
|-
| 2.
| [[Iser Har'el]]
| align="center" | [[1952]] – [[1963]]
|-
| 3.
| [[Me'ir Amit]]
| align="center" | [[1963]] – [[1968]]
|-
| 4.
| [[Cvi Zamir]]
| align="center" | [[1968]] – [[1974]]
|-
| 5.
| [[Jicchak Chofi]]
| align="center" | [[1974]] – [[1982]]
|-
| 6.
| [[Nachum Admoni]]
| align="center" | [[1982]] – [[1990]]
|-
| 7.
| [[Šabtaj Šavit]]
| align="center" | [[1990]] – [[1996]]
|-
| 8.
| [[Dani Jatom]]
| align="center" | [[1996]] – [[1998]]
|-
| 9.
| [[Efrajim Halevi]]
| align="center" | [[1998]] – [[2003]]
|-
| 10.
| [[Me'ir Dagan]]
| align="center" | [[2003]] – [[2010]]
|-
| 11.
| [[Tamir Pardo]]
| align="center" | [[2010]] – současnost
|}
== Úkoly a povinnosti ==
* Sběr informací vně Izraele
* Ochrana izraelských cílů v cizině
* Udržování utajených vztahů se zeměmi, se kterými Izrael nemá diplomatické styky
* Organizování a provádění [[alija|aliji]] ze zemí, ve kterých oficiálně nepůsobí židovské agentury zabývající se touto činností
* Vypracovávání zpráv a analýz ze zpravodajsky získaných informací
* Plánování a provádění zvláštních operací vně izraelských hranic<ref>http://www.mohr.gov.il/Eng/AboutUs.aspx</ref>
== Akce Mosadu ==
=== [[1951]] ===
* První velká pohroma nově vzniklého Mosadu. V [[Irák]]u bylo zatčeno více než 80 Židů, kteří vytvořili rozsáhlou síť převážející irácké Židy do Izraele. Před soudem stanulo 28 Židů a devět Arabů, kteří byli obviněni ze špionáže, nelegálního vyzbrojování a pumových útoků proti židovským cílům v Iráku (ve snaze donutit irácké Židy k vystěhování vytvořením atmosféry strachu). Přes snahu Židovské agentury o jejich záchranu byli dva z obžalovaných odsouzeni k smrti (a oběšeni), 17 obžalovaných odsouzeno k různým trestům odnětí svobody a 18 osvobozeno. Dalším důsledkem bylo zhroucení dosud úspěšné infiltrace do velení irácké armády.
* Tzv. „Grossova aféra“. V roce 1951 přišla [[Šin Bet]] s tvrzením, že jeden z nejlepších agentů nově vzniklého Mosadu pracuje pro [[Egypt]]. Mosad to popřel, ale Šin Bet přinesl důkazy. Gross přivezen do Izraele a odsouzen.
=== [[1952]] ===
* Sbližování se s CIA. Mosad poskytuje Američanům informace o zemích Východního bloku (získané od Židů, kteří ze sovětského bloku emigrovali). Šéf Mosadu ten rok poprvé navštívil oficiálně USA.
=== [[1954]] ===
* V Egyptě byli pozatýkáni členové špionážní a diverzní sítě Mosadu, kteří v rámci [[operace Suzannach]] provedli několik bombových útoků proti americkým a britským cílům. [[Moše Marzouk]] a [[Šmuel Azzár]] byli [[trest smrti|popraveni]], další členové sítě byli odsouzeni k trestům odnětí svobody (odsouzení na doživotí byli v roce [[1967]] vyměněni za [[egypt]]ské válečné zajatce). Tento incident později v Izraeli vyústil v tzv. [[Lavonova aféra|Lavonovu aféru]].<ref>http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/History/lavon.html</ref>
=== [[1956]] ===
* Mossadu (dle některých tvrzení kontrarozvědce Šin Bet) se podařilo získat kompletní Chruščovův projev „O zločinech stalinismu“ (dokument byl ukraden z pozůstalosti generálního tajemníka [[PSDS]] [[Bolesław Bierut|Bolesława Bieruta]] jeho náměstkem; všechny komunistické strany Východního bloku dostaly opis tohoto tajného referátu), díky čemuž se svět o něm dozvěděl (kromě Mosadu jej uveřejnila ještě [[Komunistická strana Jugoslávie|KSJ]]). Text tajného projevu byl oficiálně přiznán až za éry Gorbačova.
=== Šedesátá léta ===
* Organizování nelegálních emigrací marockých Židů do Izraele
=== [[1960]] ===
* Únos [[Adolf Eichmann|A. Eichmanna]] z [[Argentina|Argentiny]] a předání do Izraele k soudu (viz též [[únos Adolfa Eichmanna]])
=== [[1962]]–[[1963|63]] ===
* Získání informací o bývalých nacistických vědcích vyvíjejících rakety pro Egypt. Následovala rozsáhlá kampaň (operace Damokles) proti těmto vědcům (jeden z nich pravděpodobně zavražděn). Vše skončilo zatčením některých agentů ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]].
=== [[1965]] ===
* Mosad zapleten do únosu a vraždy marockého opozičního politika [[Ben Barka|Ben Barky]]
=== [[1967]] ===
* Získání nepoškozeného stíhacího letounu [[MiG 21]].
* Získání informací o egyptských, [[Sýrie|syrských]] a [[Jordánsko|jordánských]] leteckých základnách, které posloužily ke zničení 80 % leteckých sil těchto zemí izraelským leteckým útokem během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]].
=== [[1970]]–[[1973|73]] ===
* Boj proti palestinským teroristickým skupinám, zejména v [[Evropa|Evropě]]. V roce [[1972]] došlo v [[Letní olympijské hry 1972|Mnichově na olympiádě]] k zavraždění 11 izraelských sportovců palestinskou organizací [[Černé září (skupina)|Černé září]]. Mosad v dalších letech postupně likvidoval všechny osoby, které byly (či se Mosad domníval, že byly) ve vedení Černého září. V roce 1973 zabili příslušníci Mosadu v [[Lillehammer]]u nevinného marockého číšníka, o němž si mysleli, že patří k Černému září. Šest agentů Mosadu bylo následně norskou policií zatčeno a odsouzeno.
=== 1973 ===
* Mosad neupozornil na chystaný egyptsko-syrský útok proti Izraeli ([[Jomkippurská válka]]) (přestože měl o chystaném útoku zprávy), následovalo zničení většiny izraelských pozic. Teprve v průběhu války se výkon izraelských zpravodajských služeb zlepšil.
* Při akci „Jaro mládí“ se v [[Bejrút]]u vylodilo izraelské komando a zlikvidovalo tři vedoucí představitele [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP).
=== [[1976]] ===
* Zpravodajská podpora operace Kulový blesk, při němž izraelské komando osvobodilo rukojmí a zlikvidovalo palestinské únosce v uneseném letadle na letišti [[Entebbe]] v [[Uganda|Ugandě]].
=== [[1979]]–[[1981|81]] ===
* V roce 1979 agenti Mosadu vyloupili skladiště francouzské [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]] a zcizili (a následně výbuchem zničili) připravované jádro pro iráckou atomovou elektrárnu budovanou [[Francie|Francií]], v roce 1980 byl v hotelu v [[Paříž]]i zavražděn člen irácké komise pro jadernou energetiku. V roce 1981 izraelské stíhací bombardéry zaútočily na jadernou elektrárnu v iráckém [[Al-Tuwejt]]u. Mosad od začátku s akcí nesouhlasil (stejně jako další izraelské zpravodajské služby).
=== [[1978]]–[[1985|85]] ===
* Mosad společně s [[Aman (zpravodajská služba)|Amanem]] a Šin Bet zpravodajsky pokrýval izraelskou invazi do [[Libanon]]u. Cílem této invaze bylo definitivní zničení OOP či alespoň její vytlačení z Libanonu. Bojů se na izraelské straně účastnili i křesťanské milice (tzv. [[falanga|falangy]]). Zpočátku hladce probíhající vojenské operace ze zkomplikovaly po vstupu Sýrie do této války. Situace v Libanonu se dále zkomplikovala i zhroucením státní moci v Libanonu a vypuknutím občanské války. Křesťanské milice se pro Izrael stávaly přítěží pro svou brutalitu a neschopnost udržet se vojensky bez přímé podpory Izraele. Mosad, který byl pověřen stykem s křesťanskými milicemi je hodnotil pozitivně (vojenská zpravodajská služba Aman byla proti). Milice později neblaze prosluly [[Masakr v Sabře a Šatíle|masakrem Palestinců v uprchlických táborech Sabra a Šatilla]] za nečinného přihlížení Izraelců. To proti izraelské přítomnosti v Libanonu zvedlo i izraelskou veřejnost. Izraelská armáda se nakonec stáhla. Kahanovou vyšetřovací komisí byla účast na invazi izraelských zpravodajských služeb (Aman, Mosad, Šin-Bet) hodnocena jako jedno z jejich největších selhání.
=== [[1984]]–[[1985|85]] ===
* Mosad zorganizoval a následně provedl při akci Mojžíš tajné vystěhování 8000 [[Falašové|Falašů]] (etiopských židů) přes [[Súdán]] a [[Belgie|Belgii]] do Izraele.
=== [[1985]] ===
* Zpravodajská příprava leteckého úderu proti velitelství Organizace pro osvobození Palestiny v [[Tunis]]u (odveta za vraždu tří izraelských turistů).
* Pollardova aféra – v USA byl zatčen agent izraelského Oddělení vědeckých styků (hebr. [[Lakam]]), který ve prospěch Izraele prováděl na území Spojených států špionáž. Aféra byla o to trapnější, že špionáž byla prováděna proti spojenci.
=== [[1986]] ===
* Bývalý zaměstnanec izraelského jaderného zařízení v [[Dimuna|Dimuně]] [[Mordechaj Vanunu]] prozradil britskému tisku, že Izrael vlastní jaderné zbraně. Následně byl Mosadem vylákán do [[Řím]]a a unesen před soud do Izraele. Za vlastizradu a špionáž byl odsouzen k 18 letům odnětí svobody, z toho 11,5 roku strávil na samotce.
=== [[1987]] ===
* Zatčení agenta Mosadu I. Souana nasazeného do OOP ve Velké Británii v souvislosti s vyšetřováním vraždy palestinského karikaturisty Ali al-Adhamiho. Vraždu provedl palestinský zabiják jako pomstu za kritiku vedení OOP. Zatčení I. Souana bylo souhrou nešťastných náhod a chyb Souanových řídících důstojníků (Mosad nestačil ze Souanova pokoje odstranit bedny se zbraněmi či předem informovat spřátelenou [[MI5]]).
=== [[1988]] ===
* Výbuch nálože ukryté v osobním automobilu zabil v [[Kypr|kyperském]] [[Limassol]]u tři vysoké představitele [[Fatah]]u
* Pomocí přísavné miny byla v limassolském přístavu zničena loď [[Soi Phyrne]], která měla vyplout na velkou propagační plavbu ve prospěch Organizace pro osvobození Palestiny. Zničení lodě považoval Mossad za jednodušší než případné pozdější – mediálně využitelnější – potopení této lodi na volném moři, zároveň se akce obešla bez obětí na životech.
* Mosad poskytl zpravodajské krytí k akci, při níž izraelské komando v Tunisu zlikvidovalo jednoho z palestinských vůdců, Abú Džiháda
=== [[1992]] ===
* Evakuace Židů z válkou zničeného [[Sarajevo|Sarajeva]].
=== [[1995]] ===
* Židovský extrémista [[Jigal Amir]] spáchal atentát na izraelského premiéra [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]]. Tajné služby (včetně Mosadu) se staly terčem kritiky za neschopnost předejít takovým akcím. Výsledkem byla rezignace tehdejšího šéfa Mosadu.
* Likvidace šéfa odbojové skupiny Palestinský džihád F. Shqaqiho.
=== [[2004]] ===
* Likvidace vůdce [[Hamás|Hamasu]] šejka Chalila v [[Damašek|Damašku]]
=== [[2011]] ===
* Mosad údajně na [[Ukrajina|Ukrajině]] unesl inženýra z [[Gaza|Gazy]] Dirára Abú Sísiho (42), který záhadně zmizel z vlaku mezi [[Charkov]]em a [[Kyjev]]em.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mossad na Ukrajině unesl inženýra z Gazy
| url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/227612-mossad-na-ukrajine-unesl-inzenyra-z-gazy.html
| datum vydání = 2011-3-12
| datum přístupu = 2011-3-14
| vydavatel = Novinky.cz
| jazyk = čeština
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Ian
| příjmení2 = Morris
| jméno2 = Benny
| titul = Mossad - izraelské tajné války
| vydavatel = Jota
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-7217-392-8
| počet stran = 632
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Harel
| jméno = Isser
| odkaz na autora = Iser Har'el
| titul = Mosad: operace Eichmann
| vydavatel = Leda
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7335-150-2
| počet stran = 282
}}
=== Externí odkazy ===

* [http://www.mohr.gov.il/ Oficiální internetové stránky] (anglicky)(hebrejsky)
* [http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/623746 Český rozhlas – Za únosem lodi Arctic Sea mohla být tajná služba Mosad] (08/2009)
* [http://zpravy.idnes.cz/izraelsky-agent-jak-jsme-dostali-strujce-holokaustu-eichmanna-p7o-/kavarna.asp?c=A090427_115247_kavarna_bos iDNES.cz – Izraelský agent: Jak jsme dostali strůjce holokaustu Eichmanna] (04/2009)
* [http://zahranicni.ihned.cz/c1-27044680-mossad-mohl-chytnout-mengeleho-dal-prednost-eichmannovi iHNed.cz – Mossad mohl chytnout Mengeleho, dal přednost Eichmannovi] (09/2008)
{{Ředitelé Mosadu}}

[[Kategorie:Mosad| ]]
[[Kategorie:Izraelské zpravodajské služby]]
[[Kategorie:Alija]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]

{{Článek z Wikipedie}}

Mosad - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu