Muchomůrka jízlivá - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-05-19T20:59:53Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2018, 20:59
Řádka 14:		Řádka 14:
	\| binomické jméno = Amanita virosa		\| binomické jméno = Amanita virosa
	\| druh popsal = (Fries, 1838) Bertillon, 1866		\| druh popsal = (Fries, 1838) Bertillon, 1866
-	}}	+	}}{{Prudký jed}}[[Soubor:Amanita virosa 12.jpg\|thumb\|240px\|Muchomůrka jízlivá (2014)]]
-		+	[[Soubor:Amanita virosa 10.jpg\|thumb\|240px\|Muchomůrka jízlivá (2014)]]
-	{{Prudký jed}}'''Muchomůrka jizlivá''' (''Amanita virosa'') je smrtelně jedovatá houba z čeledi [[muchomůrkovité\|muchomůrkovitých]]. Je stejně nebezpečná a způsobuje podobnou otravu jako [[muchomůrka zelená]].	+	[[Soubor:Amanita virosa 04.jpg\|thumb\|240px\|Muchomůrka jízlivá (2014)]]
		+	'''Muchomůrka jizlivá''' (''Amanita virosa'') je smrtelně jedovatá houba z čeledi [[muchomůrkovité\|muchomůrkovitých]]. Je stejně nebezpečná a způsobuje podobnou otravu jako [[muchomůrka zelená]].

	== Synonyma ==		== Synonyma ==
-	* ''Agaricus virosus'' [[Elias Magnus Fries~~\|Fries]]~~, 1838 <!-- Epicrisis systematis mycologici (Uppsala): 3 (1838) – (žampion jízlivý) -->	+	* ''Agaricus virosus'' (Elias Magnus Fries, 1838) <!-- Epicrisis systematis mycologici (Uppsala): 3 (1838) – (žampion jízlivý) -->
	* ''Amanita verna'' sensu Rea, 1922 <!-- fide Checklist of Basidiomycota of Great Britain and Ireland (2005) --> non ''A. verna'' (Bulliard, 1783) Lamarck, 1738 <!-- Encycl. Méth. Bot. (Paris) 1: 113 (1783) --> – muchomůrka jarní		* ''Amanita verna'' sensu Rea, 1922 <!-- fide Checklist of Basidiomycota of Great Britain and Ireland (2005) --> non ''A. verna'' (Bulliard, 1783) Lamarck, 1738 <!-- Encycl. Méth. Bot. (Paris) 1: 113 (1783) --> – muchomůrka jarní
	* ''Amanitina virosa'' (Fries, 1838) E.-J. Gilbert, 1941 <!-- Iconographia Mycologica 27(Suppl. 1): 78 (1941) – (muchomůrečka jizlivá) -->		* ''Amanitina virosa'' (Fries, 1838) E.-J. Gilbert, 1941 <!-- Iconographia Mycologica 27(Suppl. 1): 78 (1941) – (muchomůrečka jizlivá) -->
Řádka 30:		Řádka 31:
	*Závoj je blanitý, bílý, potrhaný, vlaje často z okrajů.		*Závoj je blanitý, bílý, potrhaný, vlaje často z okrajů.
	*Prsten chabý, zplihlý, bílý a hladký.		*Prsten chabý, zplihlý, bílý a hladký.
-	*[[Lupeny]] jsou husté, čistě bílé, volné.	+	*[[Lupen\|Lupeny]] jsou husté, čistě bílé, volné.
	*[[Třeň]] je štíhlý, v dospělosti 8-14 cm dlouhý, 1–1,5 cm tlustý, válcovitý, bílý, nad prstenem hladký, pod ním hrubě bíle šupinatý, ukončený mohutnou měkkou kulovitou hlízou, uzavřenou ve volné, vysoké, nápadně cípaté bílé pochvě.		*[[Třeň]] je štíhlý, v dospělosti 8-14 cm dlouhý, 1–1,5 cm tlustý, válcovitý, bílý, nad prstenem hladký, pod ním hrubě bíle šupinatý, ukončený mohutnou měkkou kulovitou hlízou, uzavřenou ve volné, vysoké, nápadně cípaté bílé pochvě.
	*[[dužnina (houby)\|Dužnina]] je čistě bílá.		*[[dužnina (houby)\|Dužnina]] je čistě bílá.
Řádka 43:		Řádka 44:

	==Obsahové látky==		==Obsahové látky==
-
	=== Peptidické alkaloidy ===		=== Peptidické alkaloidy ===
		+	{{RIGHTTOC}}
	====Falotoxiny====		====Falotoxiny====
	{\| border="0" cellpadding="10"		{\| border="0" cellpadding="10"
Řádka 94:		Řádka 95:

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	*[http://images.google.com/images?q=Amanita+virosa obrázky muchomůrky jízlivé]


-	{{~~Commons~~\|Amanita virosa}}{{Smrtelně jedovaté houby ČR}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Amanita+virosa}}{{GoogleImage\|Amanita+virosa}}{{Commonscat\|Amanita virosa}}{{Smrtelně jedovaté houby ČR}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:štítovkovité]]		[[Kategorie:štítovkovité]]
	[[Kategorie:Jedovaté houby]]		[[Kategorie:Jedovaté houby]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-25T09:25:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 09:25

Sysop: + Výrazné vylepšení...

2011-08-04T08:01:26Z

+ Výrazné vylepšení...

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightblue
| jméno = Muchomůrka jízlivá
| obrázek = Amanita virosa 02.jpg
| popis obrázku = Muchomůrka jízlivá
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[houby]] (Fungi)
| oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
| třída = [[stopkovýtrusé]] (Basidiomycetes)
| podtřída = [[houby rouškaté]] (Agaricomycetidae)
| řád = [[lupenotvaré]] (Agaricales)
| čeleď = [[štítovkovité]] (Pluteaceae)
| rod = [[muchomůrka]] (''Amanita'')
| binomické jméno = Amanita virosa
| druh popsal = (Fries, 1838) Bertillon, 1866
}}

{{Prudký jed}}'''Muchomůrka jizlivá''' (''Amanita virosa'') je smrtelně jedovatá houba z čeledi [[muchomůrkovité|muchomůrkovitých]]. Je stejně nebezpečná a způsobuje podobnou otravu jako [[muchomůrka zelená]].

== Synonyma ==
* ''Agaricus virosus'' [[Elias Magnus Fries|Fries]], 1838 
* ''Amanita verna'' sensu Rea, 1922  non ''A. verna'' (Bulliard, 1783) Lamarck, 1738  – muchomůrka jarní
* ''Amanitina virosa'' (Fries, 1838) E.-J. Gilbert, 1941 
* ''Amanita phalloides'' var. ''larroquei'' Massart & Beauvais, 1975 



== Popis ==
*[[klobouk (houby)|Klobouk]] má v průměru 5–10 cm, je dlouho kuželovitý, později sklenutý, na okraji je nerýhovaný. Zbarven je bíle. Povrch je hladký, většinou zcela holý, v mládí lepkavý, pak suchý a lesklý, potažený tenkou bezbarvou slupitelnou želatinovou blankou.
*Závoj je blanitý, bílý, potrhaný, vlaje často z okrajů.
*Prsten chabý, zplihlý, bílý a hladký.
*[[Lupeny]] jsou husté, čistě bílé, volné.
*[[Třeň]] je štíhlý, v dospělosti 8-14 cm dlouhý, 1–1,5 cm tlustý, válcovitý, bílý, nad prstenem hladký, pod ním hrubě bíle šupinatý, ukončený mohutnou měkkou kulovitou hlízou, uzavřenou ve volné, vysoké, nápadně cípaté bílé pochvě.
*[[dužnina (houby)|Dužnina]] je čistě bílá.
*[[Výtrusný prach]] je bílý, výtrusy jsou kulovitého tvaru o průměru 7–10 μm.
*Chuť má údajně lahodnou, vůni nasládlou, v dospělosti páchne po syrových bramborách.

== Rozšíření ==
Vyskytuje se v mírném pásmu [[Evropa|Evropy]], zejména v chladnějších podhorských a horských oblastech. Do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[Austrálie]] byla zavlečena se sazenicemi stromků. Výskyt byl hlášen i z [[Japonsko|Japonska]] ([[Hokkaido]]). Původní domněnky o jejím výskytu na Havajských ostrovech byly později vyvráceny.

== Výskyt ==
Roste roztroušeně v červenci až říjnu v jehličnatých lesích, v podhorských a horských polohách. Výjimečně se udává výskyt i pod buky a duby.

==Obsahové látky==

=== Peptidické alkaloidy ===
====Falotoxiny====
{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top" width=160|
* [[faloidin]]
* [[faloin]]
|valign="top" width=160|
* [[falisin]]
|valign="top" width=160|
* [[falicidin]]
|}
====Amatotoxiny====
{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top" width=160|
* [[alfa-amanitin|α-amanitin]]
* [[amanin]]
|valign="top" width=160|
* [[beta-amanitin|β-amanitin]]
* [[amanullin]]
|valign="top" width=160|
* [[gama-amanitin|γ-amanitin]]
|}
==Otrava==
Otrava faloidními muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích:
# Dlouhá latence 8–12 hodin,
# bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1–2 dny),
# relativní uklidnění (1 den),
# selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt.

Podrobněji viz heslo [[muchomůrka zelená]].

== Možnost záměny ==
Pozor na možnost záměny za bílé jedlé houby, hlavně [[žampion]]y, která je u muchomůrky jízlivé větší než u muchomůrky zelené. Je třeba mít na paměti, že žampion nemá nikdy čistě bílé lupeny. Bezpečná znalost muchomůrky jízlivé je vyžadována podle [http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C1256D49002E7CB2C1256C7500373D0E vyhlášky č. 475/2002 Sb.] při zkouškách z mykologie pro osoby, které hodlají získat oprávnění k prodeji hub.

== Taxonomická poznámka ==
Rod ''Amanitina'' E.-J. Gilbert, 1940  (muchomůrečka) není dnešními mykology uznáván a zahrnuje se do rodu ''Amanita'' [[Christiaan Hendrik Persoon|Persoon]], 1797  (muchomůrka). Na základě molekulárních výzkumů je dnes tento rod ''Amanita'' přeřazován mnohými mykology do čeledi Plutaceae [[František Kotlaba|Kotlaba]] & [[Zdeněk Pouzar|Pouzar]], 1972  ([[štítkovkovité]]).

V minulosti byl rod Muchomůrka řazen do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. [http://www.indexfungorum.org Index Fungorum (2004)]) řadí celý rod ''Amanita'' do [[Čeleď|čeledi]] Plutaceae [[František Kotlaba|Kotlaba]] & [[Zdeněk Pouzar|Pouzar]], 1972  ([[štítkovkovité]]), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 ([[muchomůrkovité]]).

== Literatura ==
* SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 65.
* VESELÝ, R., KOTLABA, F., POUZAR, Z. ''Přehled československých hub''. Praha : Academia, 1972. - S. 238.
* KUBIČKA, J.; ERHART, J.; ERHARTOVÁ, M. ''Jedovaté houby''. Praha : Avicenum, 1980. - S. 66.
* ERHART, J.; ERHARTOVÁ, M.; PŘÍHODA, A. ''Houby ve fotografii''. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1977. S. 98.

== Externí odkazy ==
*[http://images.google.com/images?q=Amanita+virosa obrázky muchomůrky jízlivé]

{{Commons|Amanita virosa}}{{Smrtelně jedovaté houby ČR}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:štítovkovité]]
[[Kategorie:Jedovaté houby]]