Sysop: Nahrazení textu

2011-10-30T21:33:20Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
'''Muzikologie''' je vědní obor na rozhraní [[věda|humanitních]] a [[věda|exaktních]] [[věda|věd]], jehož předmětem zkoumání je [[hudba]] a všechny s ní související jevy. Název oboru byl odvozen od řeckých slov ''músiké'' (psáno ''"μουσική"'' = interpretační a "ctnostná" [[umění]]) a ''[[logos]]'' (psáno ''"λόγος"'' = slovo, význam, smysl). Slovo ''músiké'' je vytvořeno ze základu ''músa'', tedy pojmu označujícího bohyně či nadpřirozené patronky umění ([[Euterpé]] a [[Polyhymnia]] - [[hudba]]; [[Erató]], [[Kalliopé]] a [[Thaleia]] - poezie; [[Melpomené]] - tragédie; [[Terpsichoré]] - tanec; [[Kleió]] - dějepisectví, [[Úrania]] - astronomie). Postupem času začal být pojem ''músiké'' užíván pouze v souvislosti s [[hudba|hudbou]], v totmo významu také přešel v podobě ''"musica"'' do latiny a skrze ní do většiny moderních evropských jazyků. Českým synonymem pojmu muzikologie je tedy '''hudební věda'''.<ref name="test">„Hudební věda“ je v českém prostředí běžně používaný pojem (např. Ústav hudební vědy FF MU v Brně a Ústav hudební vědy FF KU v Praze x Katedra muzikologie FF UP Olomouc). Termín "hudební věda" má v českých zemích (také na Slovensku) mnohem delší tradici, než pojem muzikologie. Již roku 1850 použil J. N. Škroup označení „hudbověda“. Spojení "hudební věda" nalezneme například v ''Otově slovníku naučném'' a byl hojně užíván první generací českých muzikologů (O. Hostinský, Z. Nejedlý, K. Stecker, …)</ref> Shrnuje všechny teoretické i praktické otázky, kladené [[hudba|hudbě]] a také všechno vědění o ní, včetně např. [[hudební historie]], znalostí skladeb, [[žánr|žánrů]] a [[interpret|interpretů]].
== Definice ==
V bohaté světové i domácí odborné literatuře bychom nalezli mnoho různých definic oboru muzikologie (též známé jako „hudební věda“ – z německého die Musikwissenschaft). Nejjednodušší z nich stroze konstatují, že muzikologie je obor vědecky zkoumající [[hudba|hudbu]] a s ní spojené jevy. Charakter rozsáhlejších definic často záleží na odborném zaměření jejich tvůrců (např. filosofů dějin hudby a [[etnomuzikologie|etnomuzikologů]]). Z historického úhlu pohledu v literatuře početně převažují definice ovlivněné kunsthistorií a [[estetika|estetikou]], které označují muzikologii za vědu zkoumající teorii a dějiny hudby v její umělecké rovině. Přibližně od poloviny minulého století se však do popředí dostává [[etnomuzikologie|etnomuzikologická]] koncepce (především v angloamerickém kulturním prostoru), která definuje tento obor jako snahu o pochopení [[sociologie|sociálních]] a [[psychologie|psychologických]] fenoménů stojících na pozadí komplexu jevů obecně označovaných pojmem hudba. Na tomto místě je důležité zdůraznit neustále se proměňující (především společenský) charakter [[hudba|hudby]] a z toho plynoucí neutichající vývoj muzikologie. Definice oboru je tedy (pochopitelně) poplatná dobovému [[paradigma]]tu a při volbě konkrétní formulace je vždy potřeba pečlivě zohlednit všechny dobové aspekty hudby a vědy jako takové.
== Metody bádání ==
Mnoho autorů se pokouší definovat muzikologii pomocí užité odborné metodologie a cílů, kterými je výzkum motivován. Muzikologie ale zkoumá rozličné hudební jevy z mnoha různých úhlů pohledu. Hudba je navíc de facto všudypřítomnou složkou lidského světa a tak je muzikologie pouze zastřešujícím pojmem pro velké množství více specializovaných multidisciplinárních oborů využívajících metodologie jak [[věda|humanitních]], tak [[věda|přírodovědných]] nauk (komparativní metoda, metoda analogie, [[brainstorming]], [[experiment]], atd.). Zmíněná „nabobtnalost“ muzikologie v konečném důsledku zapříčiňuje selhání všech pokusů o vymezení jejího obsahu a charakteru pomocí metod a cílů bádání. Dalo by se tedy říci, že je pro muzikologii typická velká šíře témat, kterým se snaží věnovat a vysoká pestrost metod, jimiž se snaží dosáhnout naplnění stanovených záměrů. Tradiční oblastí zájmu muzikologie (již od dob [[Řecko|antického Řecka]]) je [[akustika|hudební akustika]], [[hudební teorie]] a [[dějiny hudby]], v této oblasti se pochopitelně nejvíce prosazuje metodologie společenských věd. S [[průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] a rozvojem [[lékařství]] v 19. století se rozsah zájmů muzikologie rozšířil také na fyziologii slyšení a zpěvu, tedy oblasti typicky využívající experimentální metody výzkumu. Přibližně ve stejné době pronikla, vlivem vrcholného [[kolonialismus|kolonialismu]] a sílícímu [[nacionalismus|národnímu uvědomění]], do muzikologie také [[etnologie]], [[folklór|folkloristika]] a [[antropologie]]. V průběhu 20. století byly téměř všechny muzikologické disciplíny ovlivněny rozvíjející se [[sociologie|sociologií]] a [[psychologie|psychologií]], především s důrazem na jejich [[marxismus|marxistickou]] a [[behaviorismus|behaviorální]] podobu. Zdá se, že zatím posledními proudy radikálně (re)formující celou muzikologii (i po stránce metodologické) jsou [[gender|genderová studia]], [[informatika|výpočetní technologie]], [[nová média]] a [[evoluční teorie]]. Výzkumné cíle jsou přímo odvislé od zaměření jednotlivých muzikologických disciplín, které v jejich pestrosti propojuje pouze snaha o co nejhlubší porozumění hudbě. V zásadě lze rozlišit dvě hlavní motivace muzikologického výzkumu: praktické (především pedagogické a interpretační) a teoretické (prohloubit lidské poznání a duševní schopnosti).
== Původ ==
Přestože první teoretické spisy o hudbě nalezneme už u starověkých myslitelů (nejen v [[Antika|antickém světě]], ale také ve [[Čína|staré Číně]], [[Indie|Indii]], apod.), nelze tyto práce vnímat jako výstup muzikologického bádání, ale spíše jako součást [[filosofie]], [[estetika|estetiky]] (popřípadě [[matematika|matematiky]] či [[teologie]]). Muzikologie z výše nastíněných kořenů vystupuje teprve v průběhu 19. století, kdy se jí dostává patřičné [[instituce|institucionální základny]], specifického [[terminologie|terminologického aparátu]] a [[metodologie]]. Převážná část teoretiků zabývajících se dějinami muzikologie klade vznik tohoto oboru do německy mluvících zemí (jsou však známy také francouzské a anglické práce z 18. a 19. století, které lze považovat za moderní [etno]muzikologické studie). Za symbolický zakladatelský počin je považována předmluva [[Karl Franz Friedrich Chrysander|Karla Franz Friedrich Chrysander]] (8/6/1826 – 3/9/1901) k prvnímu dílu ''„Jahrbücher für musikalische Wissenschaft“'' z roku 1863. Do první generace zakladatelů muzikologie se po bok Chrysandera staví např. [[Carl Stumpf]] (1848–1936), [[Hermann von Helmholtz]] (1821–1894) a také [[Guido Adler]](český rodák, 1/11/1855 - 15/2/1941 - především jeho článek ''„Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft“'' z roku 1885). Pojem, který se v této době vžil pro označení muzikologie – ''„Musikwissenschaft“'' (odtud české spojení ''„hudební věda“'' nebo ruské ''„mузыковедение“'') – se však zrodil již o generaci dříve, roku 1827 jej snad prvně použil německý<ref name="III">Johann Bernhard Logier se narodil v německém městě Kassel, ale roku 1791 odešel do Anglie a odtud v roce 1809 do Irska, kde později zemřel v Dublinu. Jehopráce tedy vycházely jak v němčině, tak v angličtině. V německých textech užíval pojem ''Musikwissenschaft'' a v anglických alternativní spojení ''The Science of Music''</ref> hudebník a učitel [[Johann Bernhard Logier]](9/2/1777 - 13/2/1846).<ref name="IV">Logier publikoval v roce 1827 hned dvě významné práce: ''System der Musikwissenschaft und der praktischen Composition mit Inbegriff dessen was gewöhnlich unter dem Ausdrucke General-Bass verstand wird'' a ''Nachträgliche Sammlung von Aufgaben und Beispielen zu J.B. Logier’s System der Musikwissenschaft und der praktischen Composition'', obě vyšly v Berlíně a později byly přeloženy do angličtiny</ref> Přestože pojmu ''„Musikwissenschaft“'' silně konkurovaly i jiné termíny (''"Tonwissenschaft"'' či ''"Musikforschung"''), ujal se také v názvu dalšího periodika ''„Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft“'' ( Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1885–94), kterému je obdobně jako ''„Jahrbücher für musikalische Wissenschaft“'' (Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1863-1867) přisuzována role zakladatele muzikologie. Samotná varianta „muzikologie“ (z řeckého ''músiké[μουσική]+logos[λόγος]'' = ''„interpretační umění“''+''„slovo/význam/smysl“'') se vžila především zásluhou francouzských a anglických odborných společností (''The International Musicological Society'' – 1900 až 1914; ''Société Internationale de Musicologie'' - založena 1928).
== Disciplíny, podobory ==
Ne všechny z níže uvedených disciplín jsou obecně uznávány jako samostatné podobory muzikologie, definice některých z nich se mohou překrývat, nebo naopak regionálně lišit (etnomuzikologie, biomuzikologie, zoomuzikologie, …); velká část z těchto disciplín není v české odborné literatuře zmiňována. Jednotlivé muzikologické disciplíny bývají rozdělovány do tří základních skupin: systematická muzikologie (disciplíny primárně nezkoumající dějinný vývoj s blízkým vztahem k hudební teorii), historiografické disciplíny (hudební historiografie, paleografie, ikonografie...) a pomocné vědy (estetika, filozofie, etnologie...).
* '''hudební teorie'''
:se zabývá vnitřními zákonitostmi uspořádání tónového materiálu (harmonie, kontrapunt, melodika, tektonika, dynamika, kinetika, hudební forma)
* '''hudební historiografie''' (též. dějiny hudby)
:studuje dějinný vývoj hudebních kultur, národů, skladatelských škol, život a dílo skladatelů, proměny interpretační praxe
* '''hudební paleografie''' (též. teorie hudebního zápisu či nauka o hudební notaci)
:je zaměřena na charakteristiku, kvalifikaci a klasifikaci různých notačních systémů
* '''hudební archeologie'''
:zkoumá dochované nálezy hudebních památek (především hudebních nástrojů) a pokouší se o jejich rekonstrukci (experimentální hudební archeologie)
* '''hudební ikonografie'''
:vyhledává, analyzuje a interpretuje výtvarná vyobrazení hudebních nástrojů a provozování hudby
* '''archivnictví hudebních památek'''
:třídí, zpracovává a konzervuje hudební památky (především notové zápisy)
* '''organologie'''
:nauka o stavbě, vlastnostech a historickém vývoji hudebních nástrojů
* '''hudební akustika (bioakustika, psychoakustika)'''
:vyšetřuje fyzikální podstatu hudebního signálu, hudebních nástrojů a prostorů
* '''hudební psychologie'''
:zkoumá proces přijímání, vyhodnocování a produkce hudby z pohledu psychologie
* '''hudební sociologie'''
:se pokouší objasnit společenskou podstatu hudebních jevů (vkus, generační problémy, davové chování...)
* '''hudební antropologie'''
:pojem užívaný jen v omezené míře; často definován jako sjednocení hudební psychologie, sociologie a etnomuzikologie
* '''hudební praxeologie'''
:mladá a minoritní muzikologická disciplína zkoumající společenský rozměr hudby v kontextu celého kulturního života za cílem zpětného formování hudební kultury a předvídání jejího dalšího vývoje
* '''genderová studia v hudbě'''
:se zabývají sexualitou v hudební kultuře, vlivu sexuální determinace na produkci hudby a společenské postavení jednotlivých společenských skupin (popřípadě jejich členů) definovatelných na základě jejich sexuální orientace
* '''hudební regionalistika'''
:zkoumá charakter a proměny hudebního života na úrovni přesně definovatelných geografických regionů
* '''etnomuzikologie'''
:zkoumá veškeré aspekty všech známých hudebních kultur, které vnímá jako navzájem si rovnocenné; usiluje o podporu a zachování lidových tradic a kulturně hudební diverzity; vyhledává a analyzuje obecné hudební jevy společné všem hudebním kulturám, popřípadě se pokouší osvětlit původ o podstatu endemicky se vyskytujících hudebních jevů
* '''biomuzikologie'''
:pojmenována dle názvu knihy Nilse L. Wallina Biomusicology z roku 1991; aplikuje postupy biologického výzkumu na oblast hudebních jevů; vnímá hudbu jako výsledek chování, tedy biologického procesu
* '''zoomuzikologie'''
:usiluje o řešení pradávné otázky zda existuje obdoba hudby (čistě lidského produktu) ve světě zvířat
* '''evoluční muzikologie'''
:často považována za subdisciplínu biomuzikologie a zoomuzikologie; zkoumá vývoj hudby na půdorysu evolučních teorií
* '''komparativní muzikologie'''
:označována za předchůdce moderní etnomuzikologie; porovnává jednotlivé hudební kultury (původně za cílem odlišení evropské "klasické" hudby a mimoevropských hudebních kultur)
* '''filozofie hudby'''
:jádro moderní muzikologie, pravděpodobně nejstarší ucelená muzikologická disciplína; zabývá se smyslem, charakterem, funkcí a účelem, zkoumá její objektivní podstatu, snaží se definovat základní hudební jevy a muzikologické problémy, zabývá se také estetikou hudby
* '''hudební estetika a kritika'''
:usiluje o objektivní hodnocení kvalitativních stránek zákonitostí a podmínek hudebního krásna
* '''interpretační umění'''
:hledá cesty k dokonalé zvukové realizaci hudby
* '''hudební management'''
:spravuje a řídí hudební kulturu na úrovni organizační, personální a finanční
* '''hudební lexikografie a terminologie'''
:se zabývá pojmoslovným aparátem užívaným napříč celou hudební kulturou
* '''hudební technologie'''
:realizuje klasifikaci a vývoj softwaru a hardwaru užitého jak v muzikologickém výzkumu, tak v umělecké tvorbě
* '''muzikoterapie'''
:usiluje o terapeutické využití hudby
== Aktuální trendy ==
Současný vývoj muzikologie je motivován především technologickým pokrokem a [[globalizace|globalizací]] (snahou o udržení kulturní diverzity, reakce na společenské změny). Jedním z prvních muzikologů, který výrazně ovlivnil současnou podobu muzikologie byl německý myslitel '''[[Carl Dahlhaus]]''' (10/6/1928 – 13/3/1989). Dahlhaus je dnes vnímán především jako historik, který dokázal překonat konzervativní biografismus klasické hudební historiografie a dějiny nahlížet jako komplexní kulturní jevy, odrážející dobový charakter společnosti. Obdobně jako v dalších humanitních vědách, také do muzikologie vnesla postmoderna nepřehledné množství kontroverzních myšlenkových proudů, především na poli estetiky a muzikoterapie, pozitivně však přispěla k užšímu sepjetí muzikologie s přírodovědnými obory. Výsledkem tohoto procesu je například koncept „[[biomuzikologie]]“ švéda '''[[Nils Lennart Wallin|Nilse Lennart Wallina]]''', kterým již počátkem devadesátých let minulého století zastřešil evoluční muzikologii, [[neuromuzikologie|neuromuzikologii]] a [[komparativní muzikologie|komparativní muzikologii]]. Implementace evolučních teorií a neuropsychologie v oblasti muzikologického výzkumu lze považovat v současnosti za nejaktuálnější trendy na tomto poli. Jako dobrý příklad je možné uvést výzkum vedený v ''[[Centre for Music & Science]] na University of Cambridge'' anebo na francouzském [[IRCAM]] (''Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique''). Méně radikální posun, opět ale ovlivněn teorií evoluce, lze sledovat také v etnomuzikologii, kde výsostné postavení terénního [[sběr lidové hudby|sběru lidové hudby]] přebírá snaha o sledování vývoje jednoho konkrétního hudebního jevu na globální úrovni, popřípadě odkrývání obecných vývojových vzorců stojících na pozadí dějin hudby (např. výzkum '''[[Joseph Jordania|Josepha Jordania]]''' zabývajícího se vývojem [[polyfonie|polyfonních zpěvů]]).
== Národní školy, regionální podoby ==
Peter Platt, Masakata Kanazawa a Vincent Duckles ve slovníkovém hesle ''„National traditions of musicology“'' internetové encyklopedie [[Grove Music Online]] popisují odlišný charakter, vývoj a postavení muzikologie ve všech dominantních světových kulturách/zemích (Evropa, Rusko, Austrálie, USA...). Vlivem rozdílných systémů podpory školství a výzkumu, kulturních tradicí, ekonomických možností, apod. lze oprávněně tvrdit, že v každé zemi má muzikologie poněkud odlišnou podobu. Česká muzikologie je značně ovlivněna německou muzikologií první poloviny dvacátého století. Je zaměřena spíše na dějiny a teorii hudby a vyučována výhradně na filosofických fakultách. Často využívá specifických, mezinárodně neidentifikovatelných (nesrozumitelných), odborných termínů typu ''„artificiální a nonartificiální hudba“''<ref name="II">''Artificiální hudba'' a její protipól - ''nonartificiální hudba'', jsou specifické konstrukty v české literatuře především ražené dvojicí Ivan Poledňák - Jiří fukač, jedná se o pojmy defakto nepřeložitelné, neboť usilují o vymezení hranic mezi "vážnou" a "populární" hudbou, přičemž kategoricky zavrhují jakékoliv jiné označení. Tyto jevy jsou však v zahraničí nazývány jinými, řekněme lidovějšími, pojmy, než je slovo ''"artificiální"'' (respektive nonartificiální), mající primární význam "umělý" (respektive "neumělý"). I. Poledňák a J. Fukač byli jedni z nejvýznamnějších českých muzikologů a jejich práce významně ovlivnila dnešní podobu české muzikologie (nejen v oblasti odborné terminologie - dodnes se v odborných textech běžně užívá Poledňákovo "oblíbené" spojení ''"diachronně synchronní kontinuum a diskontinuum"'').</ref> Naproti tomu v anglicky mluvících zemích bývá muzikologie vyučována na všech typech univerzit (technických, pedagogických, humanitních...), klade důraz na interpretační praxi a velkou měrou se věnuje etnomuzikologii a hudebním technologiím. Svébytný charakter má také muzikologie ruská, především pro množství regionálně rozšířených estetických koncepcí a mezinárodně nesrozumitelné terminologii (např. Asafjevovská teorie intonace a do české terminologie proniknuvší pojem ''„bytová hudba“'').
== Významní čeští muzikologové ==
=== „Zakladatelé“ české muzikologie ===
* [[Otakar Hostinský]] (2/1/1847, Martiněves – 19/1/1910, Praha)
* [[Zdeněk Nejedlý]] (10/2/1878, Litomyšl – 9/3/1962, Praha)
* Otakar Zich (25/3/1879, Městec Králové – 9/7/1934, Ouběnice)
* Vladimír Helfert (24/3/1886, Plánice - 18/5/1945, Praha)
=== „Válečná generace“ ===
* [[Emil Axman]] (3/6/1887, Rataje u Kroměříže - 25/1/1949, Praha)
* Josef Hutter (28/ 2/1894, Praha – 2/12/1959, Praha)
* Karel Janeček (20/2/1903, Čenstochová - 4/1/1974, Praha)
* [[Mirko Očadlík]] (1/3/1904, Holešov – 26/6/1964, Praha)
* Robert Smetana (29/8/1904, Vídeň - 6/101988, Brno)
* Jan Racek (1/6/1905, Bučovice - 5/12/1979, Brno)
* Alexandr Buchner (3/9/1911, Prešov – 4/10/2000)
* Eduard Herzog (8/6/1916, Vídeň - 26/2/1997, Praha)
* Antonín Sychra (9/6/1918, Boskovice - 21/10/1969, Praha)
* Karel Risinger (18/6/1920, Praha – 11/8/2008, Praha)
* Jaroslav Jiránek (21/8/1922, Praha – 19/7/2001, Praha)
* Jiří Vysloužil (11/5/1924, Košice)
* Luděk Zenkl (5/5/1926, Tábor)
* Vladimír Hudec (10/12/1929, Olomouc - 12. 9. 2003, Brno)
* [[Ivan Poledňák]] (31/12/1931, Velké Meziříčí - 5./10/2009, Praha)
* Jiří Sehnal (15/2/1931, Radslavice)
* Rudolf Pečman (12/4/1931, Staré Město u Frýdku – 16/12/2008, Brno)
* Josef Bek (5/12/1934, Úsov - 10/9/2005, Praha)
=== Německy píšící, nebo v zahraničí působící významní muzikologové českého původu ===
* [[Raphael Georg Kiesewetter]] (Holešov 29/8/1773 - Baden, 1/1/1850)
* [[August Wilhelm Ambros]] (Vysoké Mýto, 17/11/1816 - Vídeň, 28/6/1876)
* [[Eduard Hanslick]] (Praha, 11/9/1825 - Vídeň, 6/8/1904)
* [[Johann Joseph Abert]] (Kochovice, 20/9/1832 - Stuttgart, 1/4/1915)
* [[Guido Adler]] (Ivančice, 1/11/1855 – Vídeň, 15/2/1941)
* [[Richard Wallaschek]] (Brno, 16/11/1860 - Vídeň, 24/4/1917)
* [[Heinrich Rietsch-Löwy]] (Sokolov, 22/9/1860 - Praha, 12/12/1927)
* [[Adolph Koczirz]] (Všeruby, 2/4/1870 - Vídeň, 22/2/1941)
* [[Paul Stefan-Grünfeldt]] (Brno, 25/11/1879 - New York, 12/11/1943)
* [[Leo Kestenberg]] (Ružomberok, 27/11/1882 - Tel-Aviv, 14/1/1962)
* [[Robert Maria Haas]] (Praha, 1886 - Vídeň, 1960)
== Poznámky ==
<references />
== Odkazy ==
=== Bibliografie ===
* Grove Music Online (‘Musicology’; Vincent Duckles, et al.)
* Musik in Geschichte und Gegenwart 1 (‘Musikwissenschaft’; W. Wiora, H. Albrecht)
* Musik in Geschichte und Gegenwart 2 (‘Musikwissenschaft’; R. Cadenbach, et al.)
* G. ADLER: ''Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft'', in.: Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft I; 1885, pp. 5–20
* D. CARL: ''Einführung in die systematische Musikwissenschaft''; Köln 1971
* F. CHRYSANDER: ''Vorwort und Einleitung des Jahrbbucher für musikalische Wissenschaft'', 1863, pp. 9–16
* H. RIEMANN: ''Grundriss der Musikwissenschaft''; Leipzig, 1908
* V. LÉBL, I. POLEDŇÁK: ''Hudební věda'', sv. III; Praha 1988
=== Literatura ===
* Giles HOOPER: ''The discourse of musicology''; Ashgate Publishing, Ltd., 2006 [http://books.google.cz/books?id=KGl8hBRAvYEC&source=gbs_navlinks_s ukázka na Google Books]
* D. BEARD, K. GLOAG: ''Musicology: the key concepts''; Routledge, 2005 [http://books.google.cz/books?id=Usafb83q4TcC&dq=musicology+and+its+sisters+studies&source=gbs_navlinks_s ukázka na Google Books]
* D. C. GREER, I. RUMBOLD, J. KING: ''Musicology and sister disciplines''; Oxford University Press, 2000 [http://books.google.cz/books?id=pgnLU09qaEYC&dq=musicology+and+its+sisters+studies&source=gbs_navlinks_s ukázka na Google Books]
* D. DAMSCHRODER, D. R. WILLIAMS: ''Music theory from Zarlino to Schenker''; Pendragon Press, 1990 [http://books.google.cz/books?id=yAw3PBpdEw4C&dq=music+theory+from+zarlino&source=gbs_navlinks_s ukázka na Google Books]
== Externí odkazy ==
* [http://musicology.upol.cz/cz/ Katedra muzikologie - Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci]
* [http://musicology.ff.cuni.cz/ Ústav hudební vědy - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze]
* [http://www.phil.muni.cz/music Ústav hudební vědy - Filozofická fakulta Masarykovy univerzita v Brně.]
* [http://www.eu.cas.cz/old/etnomuzikologie.html Oddělení etnomuzikologie při etnologickém ústavu AV ČR]
* [http://www.ims-online.ch The International Musicological Society]
* [http://webdb.iu.edu/sem/scripts/home.cfm The Society for Ethnomusicology]
* [http://www.ictmusic.org/ICTM/ ICTM - International Council for Traditional Music]
==== Muzikologické databáze ====
* [http://mus.jib.cz/ Oborová brána Musica]
* [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/ Český hudební slovník osob a institucí]
* [http://www.oxfordmusiconline.com Oxforf Music Online]
* [http://www.rilm.org/ RILM Abstracts of Music Literature]
* [http://rism.ub.uni-frankfurt.de/index1_e.htm Répertoire International des Sources Musicales]
* [http://www.ripm.org/ RIPM Online Archive of Music Periodicals]
* [http://iimp.chadwyck.com/marketing.do International Index to Music Periodicals (IIMP)]
* [http://www.musicologica.cz/diplodok/ Diplodok - Katalog muzikologických diplomových prací obhájených na VŠ v ČR]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
[[Kategorie:Muzikologie| ]]
[[Kategorie:Muzikologové| ]]

Muzikologie - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu