Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:48:10Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:48
Řádka 2:		Řádka 2:
	'''Myšice malooká''' (''Apodemus uralensis'', synonymum ''Apodemus microps''<ref name = mammals />) je malý [[hlodavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[myšovití\|myšovitých]]. Velikostí a zbarvením připomíná [[myš domácí]]. [[Srst]] má obvykle šedohnědou, zespodu je bělavá. Velmi se podobá [[myšice křovinná\|myšici křovinné]], se kterou bývala dříve zaměňována.		'''Myšice malooká''' (''Apodemus uralensis'', synonymum ''Apodemus microps''<ref name = mammals />) je malý [[hlodavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[myšovití\|myšovitých]]. Velikostí a zbarvením připomíná [[myš domácí]]. [[Srst]] má obvykle šedohnědou, zespodu je bělavá. Velmi se podobá [[myšice křovinná\|myšici křovinné]], se kterou bývala dříve zaměňována.

-	Žije převážně v bezlesé krajině v [[nížina\|nížinách]] a středních polohách [[východní Evropa\|východní Evropy]] a [[Asie]]. V [[~~Česko~~\|Česku]] se vyskytuje v téměř všech nížinných oblastech jižní [[Morava\|Moravy]] a na [[Opava\|Opavsku]]. V [[Čechy\|Čechách]] žije jen v izolované [[enkláva\|enklávě]] na [[Žatec]]ku. Někteří čeští zoologové považují tuto populaci za samostatný [[poddruh]] ''[[Apodemus uralensis cimrmani]]''.	+	Žije převážně v bezlesé krajině v [[nížina\|nížinách]] a středních polohách [[východní Evropa\|východní Evropy]] a [[Asie]]. V [[Česká republika\|Česku]] se vyskytuje v téměř všech nížinných oblastech jižní [[Morava\|Moravy]] a na [[Opava\|Opavsku]]. V [[Čechy\|Čechách]] žije jen v izolované [[enkláva\|enklávě]] na [[Žatec]]ku. Někteří čeští zoologové považují tuto populaci za samostatný [[poddruh]] ''[[Apodemus uralensis cimrmani]]''.

	Myšice malooká vyhledává především [[plevel\|zaplevelené]] [[mez]]e stráně, kde si buduje podzemní [[hnízdo]]. V létě a na podzim se stěhuje na pole, kde se živí také plevelem, ale i pěstovanými [[užitkové rostliny\|kulturními rostlinami]]. Zvláště vyhledává pole [[brukev řepka\|řepky olejky]]. Na [[jaro\|jaře]] tvoří významnější část jejího jídelníčku [[hmyz]]. Oproti ostatním [[myšice\|myšicím]], které často šplhají, se pohybuje prakticky jen na zemi a pod ní. Žije v rodinách nebo v malých skupinách. Je převážně nočním zvířetem. V zimě se stejně jako ostatní myši neukládá k [[hibernace\|zimnímu spánku]]. Rozmnožuje se několikrát ročně od března do října. Ve [[porod\|vrh]]u bývá obvykle 5–7 [[mládě\|mláďat]].		Myšice malooká vyhledává především [[plevel\|zaplevelené]] [[mez]]e stráně, kde si buduje podzemní [[hnízdo]]. V létě a na podzim se stěhuje na pole, kde se živí také plevelem, ale i pěstovanými [[užitkové rostliny\|kulturními rostlinami]]. Zvláště vyhledává pole [[brukev řepka\|řepky olejky]]. Na [[jaro\|jaře]] tvoří významnější část jejího jídelníčku [[hmyz]]. Oproti ostatním [[myšice\|myšicím]], které často šplhají, se pohybuje prakticky jen na zemi a pod ní. Žije v rodinách nebo v malých skupinách. Je převážně nočním zvířetem. V zimě se stejně jako ostatní myši neukládá k [[hibernace\|zimnímu spánku]]. Rozmnožuje se několikrát ročně od března do října. Ve [[porod\|vrh]]u bývá obvykle 5–7 [[mládě\|mláďat]].

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-15T13:36:58Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Myšice malooká''' (''Apodemus uralensis'', synonymum ''Apodemus microps''<ref name = mammals />) je malý [[hlodavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[myšovití|myšovitých]]. Velikostí a zbarvením připomíná [[myš domácí]]. [[Srst]] má obvykle šedohnědou, zespodu je bělavá. Velmi se podobá [[myšice křovinná|myšici křovinné]], se kterou bývala dříve zaměňována.

Žije převážně v bezlesé krajině v [[nížina|nížinách]] a středních polohách [[východní Evropa|východní Evropy]] a [[Asie]]. V [[Česko|Česku]] se vyskytuje v téměř všech nížinných oblastech jižní [[Morava|Moravy]] a na [[Opava|Opavsku]]. V [[Čechy|Čechách]] žije jen v izolované [[enkláva|enklávě]] na [[Žatec]]ku. Někteří čeští zoologové považují tuto populaci za samostatný [[poddruh]] ''[[Apodemus uralensis cimrmani]]''.

Myšice malooká vyhledává především [[plevel|zaplevelené]] [[mez]]e stráně, kde si buduje podzemní [[hnízdo]]. V létě a na podzim se stěhuje na pole, kde se živí také plevelem, ale i pěstovanými [[užitkové rostliny|kulturními rostlinami]]. Zvláště vyhledává pole [[brukev řepka|řepky olejky]]. Na [[jaro|jaře]] tvoří významnější část jejího jídelníčku [[hmyz]]. Oproti ostatním [[myšice|myšicím]], které často šplhají, se pohybuje prakticky jen na zemi a pod ní. Žije v rodinách nebo v malých skupinách. Je převážně nočním zvířetem. V zimě se stejně jako ostatní myši neukládá k [[hibernace|zimnímu spánku]]. Rozmnožuje se několikrát ročně od března do října. Ve [[porod|vrh]]u bývá obvykle 5–7 [[mládě|mláďat]].

== Taxonomie ==
Myšice malooká patří do poměrně rozsáhlého rodu [[myšovití|myšovitých]] hlodavců ''[[Apodemus]]''. Odborný druhový název „uralensis“ je odvozen od místa, kde byl popsán - pohoří [[Ural]].<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Pallas
| jméno = Peter Simon
| odkaz na autora = Peter Simon Pallas
| titul = Zoographia Rosso-Asiatica, sistens omnium Animalium in extenso Imperio Rossico et adjacentibus maribus observatorum recensionem, domicillia, mores et descriptiones, anatomen atque icones plurimorum.
| vydavatel = Caes. acadamiae scientiarum
| místo = Petropoli
| rok = 1811
| isbn =
| kapitola =
| svazek = 1
| typ svazku = Svazek
| strany = 1-568
| jazyk = latinsky
}}
</ref> Co se týče alternativního názvu ''A. microps'', „microps“ odkazuje na malý rozměr obličeje ([[řečtina|řecky]] micros–malý, ops–obličej).<ref name=macdonald>{{citace monografie
| titul=Mammals of Britain and Europe
| příjmení=Macdonald
| jméno=David
| příjmení2=Barrett
| jméno2=Priscilla
| isbn=0002197790
| rok=1993
| vydavatel=HarperCollinsPublishers
}}</ref>

== Popis ==
Myšice malooká je dlouhá 70–96 mm,<ref name=biolib>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
| url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20614/
| titul = Profil taxonu myšice malooká
| kapitola =
| vydavatel = BioLib
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-11-15
| jazyk =
}}</ref> starší údaje udávají 75–100 mm.<ref name=nasisavci>
{{Citace monografie
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Gaisler
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Rödl
| jméno3 = Ivan
| titul = Naší savci
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1979
| kapitola = Hlodavci
| strany = 125-126
| poznámka = [dále jen PELIKÁN, GAISLER, RÖDL]
}}
</ref> [[Ocas]] má vždy kratší než tělo (62–95 mm). Svrchu je šedohnědá až hnědá, zespodu bělavá, přičemž hranice barev na bocích je u [[dospělec|dospělých jedinců]] obvykle poměrně ostrá. Jedná se o to nejmenší myšici žijící v Česku, váží 12–22 g. Velikost tlapek činí 17–20,5 mm, uši mají 13–15 mm, [[lebka]] má odpředu dozadu (kondylobazálně) asi 21 mm.<ref name=macdonald />

Zbarvením i velikostí připomíná [[myš domácí]]. Od ní se dá celkem jednoduše odlišit tím, že má dvoubarevný [[ocas]], dole světlejší (myš jej má jednobarevný světlý).<ref name = poznavame>
{{Citace monografie
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Horáček
| jméno2 = Ivan
| titul = Poznáváme naše savce
| vydavatel = Sobotales
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn =
| poznámka = [dále jen ANDĚRA, HORÁČEK]
| kapitola = Klíč k určování našich savců
| strany = 235
}}</ref> [[Pokožka (živočichové)|Pokožku]] ocasu jde také – jako u všech myšic – lehce stáhnout: proto se chované myšice nesmí brát za ocas, neboť by jim mohl lehce odpadnout.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.zviratkodoma.cz/mys/druhy-mysi
| titul = Zvířátko doma
| kapitola = Druhy myší
| vydavatel = Zviratkodoma.cz
| datum vydání =
| datum přístupu = 2010-1-23
}}</ref> <ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://hamster007.blog.cz/0704/druhy-mysi
| titul = Hamster007 blog
| kapitola = Druhy myší
| vydavatel =
| datum vydání = 2007-04-13
| datum přístupu = 2010-3-9
| jazyk =
}}</ref> Samice myšic mají 4 páry mléčných [[bradavka|bradavek]] oproti 5 u myší.<ref name=biolib /> Odborníci odliší [[lebka|lebky]] obou zvířat podle toho, že myšice malooká nemá na zadní straně [[špičák]]ů zářez, který se vyskytuje u [[myš]]í.<ref>PELIKÁN, GAISLER, RÖDL. S. 101</ref> Posledním rozdílem je absence výraznějšího [[vůně|zápachu]], který je naopak pro myši typický.

Jednotlivá [[pohlavnost|pohlaví]] jde dobře [[pohlavní dimorfismus|rozeznat]], protože samci mají už od mládí dobře viditelná [[varle|varlata]].<ref name=ifauna>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Richterová
| jméno = Gabriela
| url = http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=4695&r=11
| titul = Chov drobných hlodavců žijících na území České republiky
| kapitola =
| vydavatel = Fauna s.r.o.
| datum vydání =
| datum přístupu = 2010-1-23
| jazyk =
}}</ref>

=== Odlišení od myšice křovinné ===
Myšice malooká je velmi podobná mladým jedincům [[myšice křovinná|myšice křovinné]], s nimiž byla původně zaměňována. Od ní se odlišuje především těmito znaky:<ref name = "poznavame popis">ANDĚRA, HORÁČEK. S. 146-147</ref>
* menší oči: průměr 3,5–3,9 mm (oproti 4 mm a více u myšice křovinné)
* menší ušní boltce: výška 12,5–14,5 mm, nejvýše 15 mm (oproti 14,5–18,5 mm)
* kratší zadní nohy: délka 16–20 mm (oproti 19,5–24 mm).
Na hrdle a mezi předníma nohama nemá nikdy žlutou skvrnu, která se někdy vyskytuje u myšice křovinné.<ref name=nasisavci />

Rozlišení těchto dvou druhů myšic je jedním z nejobtížnějších úkolů při určování [[seznam savců v Česku|našich savců]] – z výše uvedených znaků je vidět, že většina rozměrů se u obou druhů myšic překrývá.<ref name=obratle>
{{Citace periodika
| příjmení = Štěpánková
| jméno = Jana
| příjmení2 = Vohralík
| jméno2 = Vladimír
| titul = Variability in the number of tail vertebrae in four species of field mice (Rodentia: Muridae: Apodemus)
| periodikum = Lynx
| rok = 2008
| ročník = 39
| číslo = 1
| strany = 143-151
| url = http://www.nm.cz/publikace/publikace-download.php?name=File1&dir=archiv&table=tabPublikaceArchiv&id=2368
| issn = 00247774
}}</ref>
[[File:Apodemus uralensis Europa distribution map.png|thumb|Evropské státy s výskytem myšice malooké]]
== Rozšíření ==
Na území bývalého [[Československo|Československa]] byla tato myšice popsána v roce [[1952]] jako zcela nový druh – ''Apodemus microps'' Kratochvíl et Rosický, 1952.<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Kratochvíl
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Kratochvíl (zoolog)
| příjmení2 = Rosický
| jméno2 = B.
| titul = K bionomii a taxonomii myší rodu Apodemus žijících v Československu
| periodikum = Zoologické a entomologické listy
| rok = 1952
| ročník = 1
| číslo =
| strany = 57-70
| url =
| issn = 0862-8890
}}
</ref><ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Kratochvíl
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Kratochvíl (zoolog)
| příjmení2 = Rosický
| jméno2 = B.
| titul = K bionomii a taxonomii myší rodu Apodemus žijících v Československu
| periodikum = Zoologické a entomologické listy
| rok = 1953
| ročník = 2
| číslo =
| strany = 47-68
| url =
| issn = 0862-8890
}}
</ref> Stalo se tak na základě nálezu na východním Slovensku; brzy poté byla nalezena i na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]]. Teprve později bylo uznáno, že jde o stejný druh, který se vyskytuje východně od našich hranic v jižním [[Polsko|Polsku]], severozápadní [[Litva|Litvě]], téměř celém [[Lotyšsko|Lotyšsku]], jihovýchodním [[Estonsko|Estonsku]],<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Juškaitis
| jméno = Rimvyda
| titul = New data on the geographical distribution of the wood mouse, Apodemus sylvaticus, and the pygmy field mouse, Apodemus uralensis, in Lithuania
| periodikum = Folia Zoologica
| rok = 2003
| ročník = 52
| číslo = 2
| strany = 222-224
| url =
| issn =
}}
</ref> na [[Ukrajina|Ukrajině]], v [[Maďarsko|Maďarsku]], na [[Balkán]]ě a v asijské části [[Turecko|Turecka]].

V [[Rusko|Rusku]] je typickou oblastí jejího rozšíření jižní [[Ural]], kde byla také poprvé v roce 1811 vědecky popsána. Žije však i jinde na jihu evropské části Ruska. Její rozšíření zřejmě zasahuje i dále až do severozápadní [[Čína|Číny]] a [[Mongolsko|Mongolska]].<ref name=biolib /> Česko tvoří nejzápadnější okraj jejího výskytu.

Někteří čeští zoologové však přiřazení myšice malooké žijící v Česku, na Slovensku a v přilehlých zemích k druhu ''Apodemus uralensis'' neuznávají a uvádějí ji stále jako ''Apodemus microps''.<ref name = "poznavame popis" /> Prestižní online atlas savců ''Mammal Species of the World'' však uvádí ''A. microps'' jen jako synonymum k ''A. uralensis''.<ref name = mammals>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.bucknell.edu/msw3/browse.asp?id=13001222
| titul = Mammal Species of the World, 3rd edition
| kapitola = Apodemus uralensis
| vydavatel = Bucknell Univesity
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-11-18
| jazyk = anglicky
}}</ref>

=== Rozšíření v Česku ===
[[File:Apodemus uralensis CZ distribution map.png|thumb|Rozšíření myšice malooké v Česku]]
V Česku se vyskytuje v [[nížiny|nížinách]] a středních polohách na Moravě a ve Slezsku, především v nížinách jižní Moravy (zde na západě dosahuje až k východní hranici [[Národní park Podyjí|Národního parku Podyjí]]),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.nppodyji.cz/zoologie
| titul = Živočichové
| kapitola = Savci
| vydavatel = Správa Národního parku Podyjí
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 2010-1-13
}}</ref> podél řeky Moravy až k Olomoucku a na Opavsku. Izolovaná enkláva jejího výskytu se nachází v severozápadních Čechách na Žatecku jižně od [[Ohře]] na ploše jen asi 20 × 25 km.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.biolib.cz/cz/taxonmap/id25/
| titul = Mapa rozšíření
| kapitola = myšice malooká
| vydavatel = BioLib
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-11-13
}}
</ref> Tento žatecký výskyt byl s jistotou zjištěn až v 80. letech 20. století; do té doby byl považován jen za pravděpodobný.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Gaisler
| jméno2 = Jiří
| příjmení2 = Rödl
| jméno2 = Pavel
| titul = Naši savci
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1979
| isbn =
| kapitola = Čeleď: Myšovití – Muridae
| strany = 125-126
}}</ref> Nelze vyloučit, že se tato myšice vyskytuje i jinde v [[Čechy|Čechách]] a je stále zaměňována za myšici křovinnou.<ref name = "poznavame popis" />

U nás byla nalezena jen v nadmořských výškách do 400 m, zatímco v jiných státech žije výjimečně i mnohem výše. Např. na Slovensku vystupuje v pohoří [[Liptovské hole]] až do 1000–1450 m,<ref name=biolib /> i když právě tento výskyt v okolí [[Tatry|Tater]] je pokládán za problematický.<ref name=nasisavci />

Oproti ostatním myšicím v Česku – zejména [[myšice lesní|myšici lesní]] a [[myšice křovinná|myšici křovinné]] – jde o méně rozšířený druh, i když zejména v teplejších a sušších oblastech bývá hojnější. Např. v Biosférické rezervaci Jižní Morava (plocha asi 260 km2 zahrnující [[CHKO Pálava]] a větší část [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]] včetně dolního toku [[Dyje]]) bylo při různých výzkumech v rozmezí let 1950–2001 zjištěno 17 lokalit s výskytem myšice malooké.<ref name=biosfera>
{{Citace periodika
| příjmení = Lučenicová
| jméno = Šárka
| příjmení2 = Řehák
| jméno2 = Zdeněk
| titul = Výskyt drobných savců na území Biosférické rezervace Dolní Morava (rozšířená Biosférická rezervace Pálava). Část I. Hmyzožravci a hlodavci – Insectivora et Rodentia
| periodikum = Lynx
| rok = 2003
| ročník = 34
| číslo =
| strany = 65-78
| url =
| issn = 00247774
}}</ref> Proti tomu myšice lesní byla zjištěna na 47 lokalitách a myšice křovinná na 45.

==== Historický výskyt ====
Myšice malooká se v Česku vyskytovala už ve starším [[holocén]]u – tedy přibližně před 12 000 lety. Bylo to zjištěno zkoumáním [[fosílie|fosilních]] pozůstatků myšic rodu [[Apodemus]], konkrétně jejich [[zub]]ů.<ref name = historie>
{{Citace sborníku
| příjmení = Knitlová
| jméno = M.
| příjmení = Horáček
| jméno = I.
| titul = Historie rodu Apodemus (Mammalia, Rodentia) v nejmladším kvartéru střední Evropy
| příjmení sestavitele = Bryja
| jméno sestavitele = Josef
| příjmení sestavitele2 = Řehák
| jméno sestavitele2 = Zdeněk
| příjmení sestavitele3 = Zukal
| jméno sestavitele3 = Jan
| sborník = Zoologické dny Brno 2009
| vydavatel = Ústav biologie obratlovců AV ČR
| místo = Brno
| rok vydání = 12.-13. února 2002
| isbn =
| strany = 99 - 100
| jazyk =
}}</ref> Myšice malooká byla v té době rozšířena na mnohem větším území, než na jakém se vyskytuje v současnosti. Odtud byla zřejmě vytlačována myšicí křovinnou, takže její izolovaná populace na Žatecku je pravděpodobně [[relikt]]em jejího výskytu z období holocénu.<ref name = historie />

==== Endemický poddruh ====
Myšice malooké vyskytující se v severozápadních Čechách byly v roce 2002 popsány jako samostatný [[poddruh]] – [[Apodemus uralensis cimrmani|''Apodemus uralensis cimrmani'' Vohralík, 2002]].<ref name = vohralik>
{{Citace periodika
| příjmení = Vohralík
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora
| titul = Distribution, skull morphometrics and systematic status of an isolated population of
Apodemus microps (Mammalia:Rodentia) in NW Bohemia, Czech Republic
| periodikum = Acta Societatis Zoologicae Bohemicae
| odkaz na periodikum =
| rok = 2002
| ročník = 66
| číslo =
| strany = 67-80
| url =
| issn = 0862-5247
}}
</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Prudký
| jméno = Libor
| url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id479113/
| titul = Profil taxonu Apodemus uralensis cimrmani
| kapitola =
| vydavatel = BioLib
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-11-16
| jazyk =
}}</ref> Autor popisu – zoolog Vladimír Vohralík – jej pojmenoval podle fiktivního českého velikána [[Jára Cimrman|Járy Cimrmana]].<ref name = vohralik />

Poddruh byl popsána na základě studia [[sovy|sovích]] [[vývržek|vývržků]] (chuchvalců nestravitelných částí potravy – především kostí a srsti – které sovy vyvrhnou z žaludku po strávení kořisti).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.natur.cuni.cz/zoospol/acta6602.doc
| titul = Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, Obsah vol. 66 z roku 2002
| kapitola = Distribution, skull morphometrics and systematic status of an isolated population of
Apodemus microps (Mammalia:Rodentia) in NW Bohemia, Czech Republic (Abstract)
| vydavatel = Česká zoologická společnost
| datum vydání = 2002
| datum přístupu = 2009-11-18
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ty byly intenzivně sbírány dříve (v letech 1974–1981) za účelem přesnějšího zjištění soví potravy. Dodatečně pak byly použity k určení nového poddruhu, přičemž se analyzoval jeden [[lebka|lebeční]] a tři [[zub]]ní rozměry.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nová
| jméno = Petra
| url = http://www1.cuni.cz/cuni/ruk/gauk/zz2001/230_99-c.htm
| titul = Závěrečná zpráva grantu 230/1999/B-BIO/PřF
| vydavatel = Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
| datum vydání = 2001
| datum přístupu = 2010-1-15
}}</ref>

Dalším náznakem, že jde o samostatný poddruh, bylo studium počtu [[ocas]]ních [[obratel|obratlů]] u jednotlivých populací těchto myšic.<ref name=obratle /> U myšic z Žatecka byl zjištěn průměrný počet 29 obratlů, u myšic z Moravy a Slovenska 30 a u zvířat z [[Turecko|Turecka]] 31 obratlů. Hodnoty počtů obratlů se však u jednotlivých lokalit významně překrývají (např. u žateckých myšic i u myšic z Moravy a Slovenska se počet obratlů pohyboval vždy v rozmezí 28–31), takže nemůže jít o údaj použitelný k určení poddruhu.

''Apodemus uralensis cimrmani'' je český [[endemit]] – tento poddruh se tedy nevyskytuje nikde jinde na světě.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Surá
| jméno = Martina
| titul = Česko musí chránit masařku i jepici. Pokud vymřou, přijde o ně celý svět
| periodikum = iDnes
| datum vydání = 2009-11-13
| datum přístupu = 2009-11-13
| url = http://zpravy.idnes.cz/cesko-musi-chranit-masarku-i-jepici-pokud-vymrou-prijde-o-ne-cely-svet-1ky-/vedatech.asp?c=A091113_154356_vedatech_taj
}}</ref> Navíc jde o jediný český endemit mezi [[obratlovci]].<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Gerža
| jméno = Michal
| odkaz na autora =
| titul = Endemismus v České republice. Endemismus živočichů, ochrana endemismu – 2. část
| periodikum = Ochrana přírody
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| ročník =
| číslo = 3
| strany = 22-25
| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Vyzkum-a-dokumentace/endemismus-v-ceske-republice-ii.html
| issn = 1210-258X
}} </ref> Mezi českými [[mammalog]]y ([[zoolog]]y zabývajícími se [[savec|savci]]) však nepanuje shoda v tom, zda jde skutečně o [[poddruh]].<ref>
MIKO Ladislav, HOŠEK Michael [eds.]: ''Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009.'' 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. S. 86. ISBN 978-80-87051-70-2.
</ref>

== Prostředí ==
Myšice malooká je [[step]]ní druh – žije v krajině mimo les, v níž v průběhu roku vystřídá 2 odlišné typy [[biotop|stanovišť]]. V zimě a na jaře vyhledává [[mez]]e a zarostlé stráně,<ref name=biolib /> především tam, kde je hodně plevelů.<ref name=nasisavci /> Po vzestupu teplot se přestěhuje na [[pole (zemědělství)|pole]] za potravou, kde žije až do podzimu obvykle i po sklizení úrody.

V Česku vyhledává pole [[brukev řepka|řepky olejky]], kde se především v době [[zrání|dozrávání]] řepky živí jejími [[semeno|semeny]],<ref name=olejka>
{{Citace periodika
| příjmení = Heroldová
| jméno = Marta
| spoluautoři = a kol.
| titul = Importance of winter rape for small rodents
| periodikum = Plant Soil and Environment
| rok = 2004
| ročník = 50
| číslo = 4
| strany = 175–181
| url =
| issn = 1214-1178
}}</ref> protože ta obsahují 44–47 % vysoce kalorického [[olej]]e.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=172
| titul = Květena ČR
| kapitola = brukev řepka olejka
| vydavatel = Petr Kocián
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2010-1-16
}}</ref> Myšice malooká na těchto polích zůstává i po [[sklizeň|sklizni]] a živí se zde [[plevel]]em a tzv. [[výdrol]]em (vydrolenými semeny řepky, která před sklizní nebo během ní zapadla do půdy a začala zde [[klíčení|klíčit]] a [[růst]]). Podle studie z Jižní Moravy<ref name=olejka /> je myšice malooká v období před a po sklizni dominantním [[myšovití|myšovitým]] savcem na řepkových polích (v období do květu řepky a pak později na podzim zde převažuje [[hraboš polní]]).

Lze ji nalézt i v řídkých listnatých [[les]]ících (zde především na pasekách) nebo na zarostlých březích [[potok]]ů a [[řeka|řek]]. Na [[Slovensko|Slovensku]] byla zjištěna např. v okolí Košských [[mokřad]]ů. Ty se rozkládají u obce [[Koš (okres Prievidza)|Koš]] na jih od [[Prievidza|Prievidzy]] a vznikly propadem a částečným zaplavením území po skončené těžbě [[uhlí]].<ref>
{{Citace sborníku
| příjmení = Baláž
| jméno = I.
| spoluautoři = a kol.
| titul = Drobné zemné cicavce (Eulipotyphla, Rodentia) Košských mokradí a ich blízkeho okolia (Koš, Prievidza)
| příjmení sestavitele = Bryja
| jméno sestavitele = Josef
| příjmení sestavitele2 = Řehák
| jméno sestavitele2 = Zdeněk
| příjmení sestavitele3 = Zukal
| jméno sestavitele3 = Jan
| sborník = Zoologické dny Brno 2009
| vydavatel = Ústav biologie obratlovců AV ČR
| místo = Brno
| rok vydání = 12.-13. února 2002
| isbn =
| strany = 23
| jazyk = slovensky
}}</ref>
Lesíky a vodní břehy však nejsou typická [[biotop|stanoviště]] myšice malooké; pokud se sem dostane, je odtud vytlačována jinými druhy myšic. To bylo zjištěno studií na východním Slovensku, kde ji z prostředí [[větrolam]]ů vytlačovala [[myšice temnopásá]].<ref>
{{Citace sborníku
| příjmení = Stanko
| jméno = M.
| příjmení2 = Mošanský
| jméno2 = L.
| příjmení3 = Fričová
| jméno3 = J.
| titul = Vybrané aspekty z ekológie ryšavky tmavopásej (Apodemus agrarius) na východnom Slovensku
| příjmení sestavitele = Bryja
| jméno sestavitele = Josef
| příjmení sestavitele2 = Zukal
| jméno sestavitele2 = Jan
| sborník = Zoologické dny Brno 2002
| vydavatel = Ústav biologie obratlovců AV ČR
| místo = Brno
| rok vydání = 14.-15. února 2002
| isbn =
| strany = 137-138
| jazyk = slovensky
}}</ref>

== Způsob života ==
[[File:Apodemus uralensis group Mikulov.jpg|thumb|Skupina myšic malookých odchycených na jižní Moravě]]
Pohybuje se prakticky pouze po zemi, oproti ostatním myšicím – zejména [[myšice lesní|myšici lesní]] – šplhá velmi málo. Je aktivní především v noci, jinak se zdržuje ve vyhrabaných [[nora (biologie)|norách]]. V nich zřejmě tráví větší část života, na což ukazují i relativně malé oči a uši i kratší smyslové chlupy na čenichu.<ref name = "poznavame popis" /> V zimě se neukládá k [[hibernace|zimnímu spánku]] – využívá zásob, které si před zimou nanesla do podzemních komor.

Myšice malooká je společenské zvíře – žije v rodinách nebo v malých skupinách.<ref name=ifauna /> Celkově žije podobně jako [[myšice křovinná]].

Jako většina ostatních myšovitých hlodavců této velikosti se dožívá věku 2–3 let.

=== Potrava ===
I když část roku žije na polích, její potravu tvoří z 80 % [[semeno|semena]] [[plevel]]ných a jiných rostlin.<ref name=nasisavci /> Jen v malé míře požírá zelené části rostlin. V zimě tvoří podstatnou část její potravy podzemní části rostlin: [[kořen|kořínky]], [[hlíza|hlízy]] a [[oddenek|oddenky]]. Nepohrdne však [[hmyz]]em, který tvoří kolem 10 % jejího jídelníčku – především na jaře, kdy na polích ještě nenachází dostatek vhodné potravy.<ref name=olejka />

V období před a po sklizni vyhledává především pole [[brukev řepka|řepky olejky]]. Dosud nebylo vyhodnoceno, zda na těchto polích působí větší škody.<ref name=olejka /> Na jednu stranu se živí především semeny plevelných rostlin. Na druhou stranu byla pozorována, že v těchto případech výjimečně šplhá po řepce a ukusuje celé [[šešule]] se semeny, přičemž si vybírá ty nejzralejší. Semena si schovává do svých nor.

[[Obilniny|Obilná]] pole navštěvuje méně. Pokud se však na nich vyskytne, dává absolutní přednost [[pšenice|pšenici]] před [[ječmen]]em (v [[laboratoř|laboratorních]] výzkumech preferovala pšenici ve 100 % případů, zatímco [[myšice křovinná]] jen v 87 % a[[ hraboš polní]] v 60 % případů).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Heroldová
| jméno = Marta
| spoluautoři = a kol.
| url = http://www.isvav.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F68081766%3A_____%2F08%3A00093588!RIV08-AV0-68081766
| titul = Pšenice nebo ječmen? Potravní preference ovlivňují rozmístění tří druhů hlodavců v zemědělské krajině
| kapitola =
| vydavatel = Rada pro výzkum, vývoj a inovace
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2010-1-22
| jazyk =
}}</ref> I zde vylézá myšice malooká na [[stéblo|stébla]] a vykusuje jen [[klas]]y.<ref>
{{Citace sborníku
| příjmení = Kamler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = Jan
| příjmení3 = Heroldová
| jméno3 = Marta
| spoluautoři = a kol.
| titul = Volně žijící býložravci a polní plodiny
| příjmení sestavitele = Dvořák
| jméno sestavitele = Jan
| sborník = Problematika škod působených zvěří na zemědělských plodinách
| vydavatel = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně, Redakce časopisu Svět myslivosti
| místo = Brno
| rok vydání = 2006
| měsíc vydání = 04
| den vydání = 02
| isbn =
| url = http://209.85.135.132/search?q=cache:IHUqOlLY53MJ:www.seminar2006.ivb.cz/doc/SBORNIK_skody06.pdf+my%C5%A1ice+malook%C3%A1&cd=86&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_cs
| kapitola =
| strany = 8-14
}}
</ref> Tím se odlišuje od myšice křovinné, která po stéble jen povyleze a pokácí jej. Obě myšice pak na zemi klas rozeberou a zrno buď vykoušou, nebo si jej odnesou do nor.

=== Rozmnožování ===
Rozmnožuje se několikrát ročně od začátku jara do poloviny podzimu; nejvíce se mláďata rodí na přelomu jara a léta.<ref name = "poznavame popis" /> Samice jsou [[březost|březí]] přibližně 23 dnů.<ref name=ifauna /> Ve vrhu je průměrně 6,4 mláďat;<ref name=nasisavci /> byly zjištěny vrhy od 2 do 10 mláďat.<ref name = "poznavame popis" /> Samci produkují z [[pachová žláza|pachové žlázy]] sekret; starší samci mívají tyto žlázy vyvinutější.<ref name=macdonald />

== Chov v Zoo ==
V [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]] se tyto myšice běžně nevyskytují. Z českých zoo ji chová [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.zooplzen.cz/informace/vz/VZ_07_cb.pdf
| titul = Seznam zvířat chovaných v Zoo a BZ města Plzně v roce 2007
| kapitola =
| vydavatel = Zoologická a botanická zahrada města Plzně
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2010-1-23
| formát = pdf
}}</ref>

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20614/ Článek na databázi BioLib]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id65904/?taxonid=20614 Fotografie Myšice malooké]

=== Literatura ===
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://www.bucknell.edu/msw3/browse.asp?id=13001222
| titul = Mammal Species of the World, 3rd edition
| kapitola = Apodemus uralensis
| vydavatel = Bucknell Univesity
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-11-18
| jazyk = anglicky
}}
* Anděra Miloš, Horáček Ivan (2005): ''Poznáváme naše savce''. Sobotales, Praha

{{myšovci}}{{Dobrý článek}}
{{Commonscat|Apodemus uralensis}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Myšovití]]

Myšice malooká - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu