Sysop: 1 revizi

2013-07-25T08:08:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 08:08

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-15T14:28:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Myšlení''' znamená v širším slova smyslu souhrn všech mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která zpracovává a využívá informace.
Myšlení od jednotlivých [[vnímání|vjemů]] a [[zkušenost]]í postupuje k obecným [[pojem|pojmům]] a jejich prostřednictvím k praktickému i teoretickému zvládání světa. Navazuje tak na smyslové [[vnímání]], využívá [[Paměť (psychologie)|paměti]] a [[tvořivost]]i, se svými obsahy však zachází soustavným a více méně pravidelným způsobem. Tento specifický způsob spojování, rozlišování, porovnávání a souzení podstatně souvisí s [[řeč]]í, která je jeho prostředkem a zároveň určujícím prostředím.
[[Soubor: El pensador-Rodin-Caixaforum-3.jpg|thumb|upright=1.7| <center> A. Rodin: Myslitel <small>(Detail)</small> </center>]]
== Svědectví jazyka ==
O významu i bohatosti myšlení svědčí množství odvozených slov, která naznačují šíři a rozmanitost myšlení: člověk může přemýšlet, rozmýšlet, vymýšlet, zamýšlet. Myšlení může znamenat pouhé domnívání („myslel jsem, že...“), vyvolávat vzpomínky a [[intence]] („myslet na někoho“ nebo „na něco“) nebo [[ambice]] („myslet si na něco“), může rozvrhovat možnosti a připravovat jednání („rozmýšlet si“) a může hledat něco, co dosud nikdo neviděl („vymýšlet“).
Vztah jazyka a myšlení je předmětem mnoha zkoumání a sám o sobě má řadu vrstev. Už smyslové vnímání potřebuje rozpoznávat jednotlivé předměty a jevy, vnímat „něco jakožto něco“, čili třídit a výsledky fixovat do pojmů a slov. Jazyk umožňuje běžnou zkušenost, například letícího ptáka, rozložit na předmět (pták) a děj (letí) a těm pak připisovat další vlastnosti (černý, rychlý atd.). Tyto složky v podobě slov pak umožňuje řadit za sebou do vět podle určitých pravidel, zároveň však k tomu člověka nutí: nemáme jiný způsob vyjadřování a sdělování, na nějž by mohlo navázat vlastní myšlení. I obraz musíme nejprve rozebrat.<ref>J. Sokol, ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba''. Praha 2003, kap. 7.</ref>
== Funkce myšlení ==
Myšlení vyžaduje čas, jistý odstup od bezprostřední situace, soustavnost a představu cíle; kdo je nemá, jedná „bezmyšlenkovitě“. Odstup, zkušenost a [[zobecnění]] představují tu nejsilnější stránku člověka, na níž spočívá jeho celková úspěšnost ve srovnání s jinými živočichy.
Jednodušší formy myšlení lze chápat jako prostředek k řešení problémů nebo dosahování cílů. Člověk nejprve formuluje [[problém]] nebo cíl, čímž si ho zpřesní a představí tak, že může začít hledat postupy jednání a řešení. Na to bezprostředně navazuje souzení a [[hodnocení]], které posuzuje a porovnává dosažený stav s cílovým, zkušenost s představou. Tak postupuje také empirická [[věda]], která formuluje [[hypotéza|hypotézu]], konstruuje příslušný [[experiment]] a nakonec hodnotí jeho výsledek jako potvrzení nebo vyvrácení hypotézy. Na základě zkušenosti – vnímané, pamatované nebo naučené – může myšlení také odhadovat a plánovat, redukovat nejistotu budoucího rozborem možností nebo příležitostí. Podstatnou funkcí myšlení je také spojování, hledání podobností a souvislostí, případně myšlenkové modelování, experimentování a konstruování. Konečně může myšlení také „popustit uzdu“ [[představivost]]i a vytvářet či konstruovat nové, neznámé představy a pojmy, které se prostřednictvím řeči mohou stávat skutečnostmi.<ref>E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH 1996 </ref>
Zvláštní možností myšlení je [[reflexe]] či sebereflexe, kde se myšlení samo stává svým předmětem. O tuto možnost opřel Descartes svoji novou filosofii sebejistoty poznávajícího, na niž navazuje moderní filosofie subjektu. Reflexe je také bohatým a bezprostředním zdrojem poznání sebe sama, případně i člověka vůbec, a úzce souvisí s fenoménem [[svědomí]]. Jen myslící a reflektující bytost může být [[subjekt]]em, svobodnou a odpovědnou osobou a ovšem i nositelem práv a povinností.
== Pravidla myšlení ==
Blízkou podobnost mezi pravidly jazyka a myšlení objevil Aristotelés a na jejím základě vytvořil svou teorii [[kategorie|kategorií]]. Postup, jímž myšlení z jednotlivých zkušeností může odvozovat platné soudy ([[sylogismus]]), je základem jeho [[logika|logiky]]. V souvislosti s úvahami o různosti jazyků vzniká v 17. století nová představa jazykově nezávislé logiky ([[logika z Port-Royal]], [[Leibniz]]), na niž pak navázala logika formální a matematická. Souvislost mezi jazykem a myšlením pak znovu objevila moderní [[filosofie jazyka]] ([[Frege]], [[Peirce]], [[Wittgenstein]]), kdežto souvislosti jazyka s myšlením a rozuměním zkoumal například Martin Heidegger nebo Hans-Georg Gadamer.
== Druhy myšlení ==
Myšlení se vždycky pohybuje mezi dvěma krajnostmi praktického a teoretického: na jedné straně není samo ještě jednáním, na druhé straně k nějakému [[jednání]] obvykle směřuje a připravuje je. Podobně lze rozlišovat myšlení (více či méně) abstraktní či obecné a konkrétní, směřující k jednotlivému. Myšlení analytické čili rozebírající a syntetické, skládající a spojující. Myšlení kritické, chladné a nedůvěřivé, nebo sympatické, něčemu nakloněné.
== Vlastnosti myšlení ==
''U myšlení můžeme rozeznávat několik vlastností<ref>{{Citace monografie | příjmení = Farková | jméno = Marie | titul = Vybrané kapitoly z psychologie | vydavatel = Univerzita Jana Amose Komenského Praha | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-86723-64-8 | strany = 68 }}</ref>:''
* '''Sbíhavost (konvergence)''' - schopnost držet se určitého tématu a jít po linii logických souvislostí.
* '''Rozbíhavost (divergence)''' - nazývané také umělecké, tvořivé myšlení vyznačující se velkou šířkou záběru.
* '''Šířka (rozhled)''' - jakou šíři poznatků a problémů jsme schopni pomocí myšlení úspěšně řešit.
* '''Hloubka''' - nakolik jsme sto proniknout do detailu problému (např. pomocí [[Analýza|analýzy]]).
* '''Přesnost (spolehlivost)''' - nakolik jsou naše myšlenky logicky a prakticky správné.
* '''Samostatnost''' - schopnost řešení problémů může být více či méně podmíněna pomocí dalších
* '''Pružnost (flexibilita)''' - schopnost odpoutat se od zažitých stylů myšlení a najít ten který je pro daný problém nejefektivnější (např. překonání [[funkční fixace]]).
* '''Kritičnost''' - schopnost podrobit kritické analýze jednotlivé poznatky, ale i postupy řešení problému.
== Fyziologie myšlení ==
Lidský [[mozek]] je značně diferencován na jednotlivé oblasti, které se věnují určité činnosti. Samotné mozkové hemisféry se věnují odlišnému způsobu myšlení. U pravorukých osob, '''levá hemisféra''' obstarává abstraktně pojmové myšlení, matematické myšlení a nachází se zde centrum řeči. '''Pravá hemisféra''' obstarává vnímání prostoru a to jak vlastního těla, tak svého okolí, komplexnější zpracování vizuálních dojmů a vnímání [[Hudba|hudby]]. Jelikož se při myšlení uplatňují všechny poznávací procesy, je i využití jednotlivých oblastí mozku komplexní.

=== Související články ===
* [[Filosofie]]
* [[Logika]]
* [[Inteligence]]
* [[Myšlenkový experiment]]
* [[Psychologie]]
* [[Formální poruchy myšlení]]

== Literatura ==
* H. Arendtová, ''Život ducha 1. Myšlení''. Praha: Aurora, 2001 - 274 s. ISBN 80-7299-041-1
* H. Bergson, ''Myšlení a pohyb''. Praha: Mladá fronta, 2003 - 279 s. ISBN 8020410082
* J. M. Bochenski, ''Cesta k filozofickému myšlení''. Praha: Academia, 2001 - 94 s. ISBN 80-200-0853-5
* E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem. 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH, 1996 - 299 s. ISBN 80-86005-11-9
* M. Heidegger, ''Konec filosofie a úkol myšlení: německo-česky''. Praha: Oikoymenh, 2006 - 63 s. ISBN 80-7298-166-8
* C. Lévi-Strauss, ''Myšlení přírodních národů''. Liberec: Dauphin, 1996 - 365 s. ISBN 80-901842-9-4
* L. Lévy-Bruhl, ''Myšlení člověka primitivního''. Praha: Argo, 1999 - 362 s. ISBN 80-7203-243-7
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Myšlení. Sv. 7, str. 399
* P. Thagard, ''Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení''. Praha: Portál, 2001 - 231 s. ISBN 80-7178-445-1
* L. S. Vygotskij, ''Psychologie myšlení a řeči''. Praha: Portál, 2004 - 135 s. ; 20 cm. ISBN 80-7178-943-7

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
**[http://plato.stanford.edu/entries/thought-experiment/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Thought experiment]
**[http://www.americanscientist.org/template/CreateToken?type=PDF&assetid=55246 M. C. Corbalis, The Uniqueness of Human Recursive Thinking. In: American Scientist 2007]
** [http://cnx.org/content/m14358/latest/ The Psychology of Emotions, Feelings and Thoughts, Free Online Book]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Psychologické pojmy]]
[[Kategorie:Kognitivní věda]]
[[Kategorie:Myšlení]]

Myšlení - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu