Sysop: 1 revizi

2013-07-25T08:13:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 7. 2013, 08:13

Sysop: 1 revizi

2011-06-29T08:31:41Z

1 revizi

Nová stránka

{{Různé významy|tento=technologii zpracování vláken|druhý=majestátném oslovování sebe sama|stránka=Majestátní plurál}}
'''Mykání''' je rozvolňování [[Textilie|textil]]ního materiálu až na jednotlivé vlákno za pomoci ostrých hrotů. Vlákna se při tom napřímí, urovnají do podélného směru a ukládají stejnoměrně vedle sebe ve formě [[pavučinky]].
[[Soubor:Rolag.jpg|thumbnail|250px|Mykání vlny k ručnímu [[předení]]]]
Během mykání se uvolňují a vylučují nečistoty a čast krátkých vláken
Po původních nástrojích s použitím [[bodlák]]ů a ručních škrabek <ref>Ruční škrabka: http://www.ubcbotanicalgarden.org/potd/2006/10/dipsacus_sativus.php</ref> s kovovými hroty nebo jehlami (podobně jako na snímku vpravo) se v 18. století objevily první mykací stroje. Princip a hlavní pracovní orgány stroje se od té doby nezměnily a už více než 250 let se používají dva systémy:
<ref>Teorie mykání (německy):http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2002/1067/pdf/Dissertation.pdf</ref>
* [[Víčko]]vé mykačky pro vlákna do délky cca 60 mm (bavlna a jemná umělá vlákna)
* [[Válec|Válcové]] mykací stroje (vlna, lýková vlákna, hrubší umělá vlákna)
== Víčkové mykací stroje ==
[[Soubor:Rieterkarde.jpg|thumbnail|250px|Mykací stroj z roku 1939: (1) rouno, (2) rozvolňovací válec, (3) hlavní buben, (4) víčka, (5) snímací válec.]]
Na snímku vpravo je víčkový stroj z 30. let minulého století.
Vlákenné [[rouno]] (1) se podává rozvolňovacímu válci (2). Drobné chomáčky vláken zbavené hrubších nečistot přebírá hlavní buben, tzv. [[tambur]] (3), nad ním se pozvolna pohybuje cca 100 víček (4) tak, že asi 40 z nich zůstává v pracovní poloze. Tambur a víčka jsou potaženy velmi jemnými ocelovými zoubky nebo drátky, jejichž špičky jsou od sebe usazeny na vzdálenost 0,15-0,30 mm, hustota zoubků je 50-100 na cm². Tambur přivádí vlákna k víčkům obvodovou rychlostí nejméně 10 m/sek., úzkou mezerou mezi mykacími povlaky mohou projít jen jednotlivá vákna. Shluky vláken se zachycují na víčkách až do úplného rozvolnění, zbylé smotky a nečistoty (cca 2 % materiálu) se pak odstraňují z víček, jakmile se dostanou mimo pracovní polohu. Na povrchu tamburu se vytváří tenká vrstva vláken, kterou přebírá a zhušťuje do pavučinky snímací válec (5) a výsledný produkt se pak přivádí ve formě [[pramen]]e k dalšímu zpracování.
Rozvolnění materiálu až na jednotlivé vlákno je pro spřádání nezbytné. Při výrobě [[příze]] z vláken do délky 60 mm se k tomu účelu používají výhradně víčkové mykací stroje. Víčkové stroje jsou také zařazeny do agregátů na výrobu některých [[netkané textilie|netkaných textilií]].
Na zobrazeném stroji se vyráběly z dlouhovlákenné [[bavlna|bavlny]] za hodinu 2,5-3 kg mykaného pramene. Mykací stroje stejného výrobce pracují podle firemních údajů z roku 2007 s výkonem až 200 kg/hod. (mykání umělých vláken).<ref>Moderní mykací stroj (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/faservorbereitung/karde-c-60/</ref>
Princip konstrukce je stejný jako před 70 lety, zvýšení výkonu se dosáhlo hlavně přesnějším a jemnějším provedením jednotlivých částí, zvětšením pracovní šířky (z cca 1 na 1,5 m) a pomocnými zařízeními na zvýšení účinku mykání.
== Válcové mykací stroje ==
[[Soubor:MG 0913 dreikrempelsatz.jpg|thumbnail|250px|Třístrojové mykací složení]]
[[Vlna]] a dlouhá umělá nebo i [[lýková vlákna]] vyžadují šetrnější rozvolňování. K vlastnímu mykání se proto namísto víček používá soustava válců opatřených mykacími povlaky. ''Pracovní válec'' se otáčí stejným směrem cca stokrát pomaleji než tambur. Zachycuje nerozvolněné chomáčky vláken a přenáší je na ''obraceč'', který je vrací na povlak tamburu.
Pro umělá vlákna se používá 3-4 páry válců, vlna a textilní odpady se mykají s 5-6 a při zpracování [[koudel]]e je obvyklé použití až 8 párů mykacích válců. Před snímacím bubnem je umístěn pomocný válec (''[[volant]]''), jehož drátky zapadají asi 1 mm do [[garnitury]] hlavního bubnu, zvedají zejména kratší vlákna a napomáhají tak práci [[snímač]]e.
Na snímku vpravo je třístrojové válcové mykací složení z poloviny minulého století. V popředí je podávací ústrojí, dále jsou vidět (světlé) pracovní válce většího průměru a (menší) obraceče na hlavním bubnu prvního stroje.
Mykačky se vyrábí v pracovní šíři až 4 metry, stroje jsou sestaveny specielně pro druh zpracovávaného materiálu.
Pro umělá vlákna se pužívá jeden hlavní buben, středně jemné vlny a odpady se mykají se 2 bubny, pro velmi jemné vlny se zařazuje do soupravy před hlavní bubny ještě třetí tzv. ''[[avantrén]]''.
Moderní soupravy s pracovní šíří 3,5 metrů vyrábí na příklad za hodinu 300 kg mykaného pramene ze středně jemné vlny. Mykací soupravy k přípravě pavučinky na [[netkané textilie]] z umělých vláken jsou konstruovány na výkon až do 1000 kg/hod.
<ref>Netkané textilie: http://www.ft.vslib.cz/depart/knt/nove/dokumenty/studmaterialy/nte/tisk.pdf</ref>
Mykací soupravy v přádelnách mykaných vlněných a [[vigoň]]ových přízí jsou zakončeny zařízením na výrobu [[přást]]u. Pavučinka z mykaných vláken se zde rozděluje na několik desítek pramínků, které se zaoblují pomocí kožených pásů a navíjí na válec.
== Literatura ==
* Kolektiv: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) str. 370-375, 458-467, 508-512
* Nötzold: ''Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei'' (VEB Fachbuchverlag Leipzig 1970) str. 179-315
== Související články ==
* [[Příze]]
* [[Netkané textilie]]
== Reference ==
<references/>
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Příze]]
[[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]]

Mykání - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi