Náboj (zbraň) - Historie editací

Sysop: ++

2026-05-26T10:12:23Z

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2026, 10:12
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:Bullet.png\|thumb\|Schéma pistolového náboje: (1) [[projektil]]; (2) [[nábojnice]]; (3) [[střelný prach]]; (4) dno nábojnice (okraj); (5) zápalka.]]	+	[[File:Bullet.png\|thumb\|200px\|Schéma pistolového náboje: (1) [[projektil]]; (2) [[nábojnice]]; (3) [[střelný prach]]; (4) dno nábojnice (okraj); (5) zápalka.]]
-	[[Image:Reload Cartridge Example 3.jpg\|~~130px~~\|~~right~~\|Typické složení puškového náboje]]	+	[[Image:Reload Cartridge Example 3.jpg\|thumb\|160px\|Typické složení puškového náboje]]
-		+
	'''Náboj''' je kombinace [[projektil\|projektilu]], zápalky a [[střelný prach\|střelného prachu]], kde je vše umístěno v kovové [[nábojnice\|nábojnici]].		'''Náboj''' je kombinace [[projektil\|projektilu]], zápalky a [[střelný prach\|střelného prachu]], kde je vše umístěno v kovové [[nábojnice\|nábojnici]].

Řádka 9:		Řádka 8:
	Postupně vzniklo několik konstrukcí jednotných papírových nábojů pro pušky jehlovky (Dreyse, Chassepot) a potom již následovaly pokusné konstrukce kovových nábojů. Jedny z prvních kovových nábojů nebyly v pravém slova smyslu jednotné, chyběla jim totiž zápalka, která se nasazovala na piston, stejně jako u perkusních předovek (Maynard, Burnside).		Postupně vzniklo několik konstrukcí jednotných papírových nábojů pro pušky jehlovky (Dreyse, Chassepot) a potom již následovaly pokusné konstrukce kovových nábojů. Jedny z prvních kovových nábojů nebyly v pravém slova smyslu jednotné, chyběla jim totiž zápalka, která se nasazovala na piston, stejně jako u perkusních předovek (Maynard, Burnside).

-	První opravdu jednotný náboj vyrobil roku 1812 [[švýcar]]ský puškař, působící ve [[Francie\|Francii]], [[Samuel Johannes Pauly~~\|Jean Samuel Pauly]]~~ s [[nábojnice\|nábojnicí]] [[soustruh\|soustruženou]] z [[mosaz]]i. Další Francouz, [[Casimir Lefaucheux]], pak v roce 1835 přihlásil patent na náboj s kolíčkovou zápalkou a do třetice Francouz [[Louis Flobert]] roku 1849 získal patent na náboje s okrajovým zápalem, které se vyrábějí dodnes. Náboje s okrajovým zápalem mají ale omezené možnosti a tak vývoj směřoval k nábojům se středovým zápalem. Systémů středového zápalu bylo více (Perrin, Benet, Schneider atd.) v současné době se používá hlavně zápalka Boxer a Berdan.	+	První opravdu jednotný náboj vyrobil roku 1812 [[švýcar]]ský puškař, působící ve [[Francie\|Francii]], Samuel Johannes Pauly s [[nábojnice\|nábojnicí]] [[soustruh\|soustruženou]] z [[mosaz]]i. Další Francouz, Casimir Lefaucheux, pak v roce 1835 přihlásil patent na náboj s kolíčkovou zápalkou a do třetice Francouz Louis Flobert roku 1849 získal patent na náboje s okrajovým zápalem, které se vyrábějí dodnes. Náboje s okrajovým zápalem mají ale omezené možnosti a tak vývoj směřoval k nábojům se středovým zápalem. Systémů středového zápalu bylo více (Perrin, Benet, Schneider atd.) v současné době se používá hlavně zápalka Boxer a Berdan.

	Moderní jednotný náboj se skládá ze čtyř základních komponentů. Je to střela, prachová náplň, zápalka a [[nábojnice]], která to všechno drží pohromadě. Existuje několik typů nábojů, které se vymykají běžným konstrukcím např. beznábojnicové střelivo firmy [[Heckler & Koch]] nebo Dardick, elektricky odpalovaná kulovnice Voere, raketové střely [[Gyrojet]] a pod. Tyto náboje ale představují nepatrný zlomek celkového počtu vyrobených nábojů a prakticky se žádný z nich neprosadil.		Moderní jednotný náboj se skládá ze čtyř základních komponentů. Je to střela, prachová náplň, zápalka a [[nábojnice]], která to všechno drží pohromadě. Existuje několik typů nábojů, které se vymykají běžným konstrukcím např. beznábojnicové střelivo firmy [[Heckler & Koch]] nebo Dardick, elektricky odpalovaná kulovnice Voere, raketové střely [[Gyrojet]] a pod. Tyto náboje ale představují nepatrný zlomek celkového počtu vyrobených nábojů a prakticky se žádný z nich neprosadil.
Řádka 15:		Řádka 14:
	==Náboje s okrajovým zápalem==		==Náboje s okrajovým zápalem==
	Z dnes používaných se jedná především o:		Z dnes používaných se jedná především o:
-	*[[6 mm Flobert]]	+	* [[6 mm Flobert]]
-	*[[.22 Short]]	+	* [[.22 Short]]
-	*[[.22 Long]]	+	* [[.22 Long]]
-	*[[.22 Long Rifle]] (.22 LR)	+	* [[.22 Long Rifle]] (.22 LR)
-	*[[.22 Winchester Magnum Rimfire]] (.22 WMR)	+	* [[.22 Winchester Magnum Rimfire]] (.22 WMR)
		+	== Externí odkazy ==

-	{{~~commonscat~~\|Pistol and rifle cartridges}}	+	{{Commonscat\|Pistol and rifle cartridges}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Palné zbraně]]		[[Kategorie:Palné zbraně]]
	[[Kategorie:Střelivo]]		[[Kategorie:Střelivo]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-18T16:14:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 7. 2013, 16:14

Sysop: Nahrazení textu „.svg“ textem „.png“

2010-03-17T01:38:40Z

Nahrazení textu „.svg“ textem „.png“

Nová stránka

[[Image:Bullet.png|thumb|Schéma pistolového náboje: (1) [[projektil]]; (2) [[nábojnice]]; (3) [[střelný prach]]; (4) dno nábojnice (okraj); (5) zápalka.]]
[[Image:Reload Cartridge Example 3.jpg|130px|right|Typické složení puškového náboje]]

'''Náboj''' je kombinace [[projektil|projektilu]], zápalky a [[střelný prach|střelného prachu]], kde je vše umístěno v kovové [[nábojnice|nábojnici]].

==Historický vývoj jednotných nábojů==
Jednotné náboje pro [[palná zbraň|palné zbraně]], stejně jako mnoho jiných vynálezů, prošly určitým vývojem, ovlivněným technologickým a materiálovým pokrokem. Dlouhá staletí se palné zbraně nabíjely ústím zepředu ([[předovky]]). Do [[hlaveň|hlavně]] se nasypala odměřená dávka [[střelný prach|střelného prachu]], vložila se ucpávka a nakonec [[projektil]] střela, z počátku sférická (koule). Tento způsob nabíjení zbraní prodělal také vývoj směřující ke zrychlení procesu nabíjení, ale nevedl ke zcela uspokojivým výsledkům.

Postupně vzniklo několik konstrukcí jednotných papírových nábojů pro pušky jehlovky (Dreyse, Chassepot) a potom již následovaly pokusné konstrukce kovových nábojů. Jedny z prvních kovových nábojů nebyly v pravém slova smyslu jednotné, chyběla jim totiž zápalka, která se nasazovala na piston, stejně jako u perkusních předovek (Maynard, Burnside).

První opravdu jednotný náboj vyrobil roku 1812 [[švýcar]]ský puškař, působící ve [[Francie|Francii]], [[Samuel Johannes Pauly|Jean Samuel Pauly]] s [[nábojnice|nábojnicí]] [[soustruh|soustruženou]] z [[mosaz]]i. Další Francouz, [[Casimir Lefaucheux]], pak v roce 1835 přihlásil patent na náboj s kolíčkovou zápalkou a do třetice Francouz [[Louis Flobert]] roku 1849 získal patent na náboje s okrajovým zápalem, které se vyrábějí dodnes. Náboje s okrajovým zápalem mají ale omezené možnosti a tak vývoj směřoval k nábojům se středovým zápalem. Systémů středového zápalu bylo více (Perrin, Benet, Schneider atd.) v současné době se používá hlavně zápalka Boxer a Berdan.

Moderní jednotný náboj se skládá ze čtyř základních komponentů. Je to střela, prachová náplň, zápalka a [[nábojnice]], která to všechno drží pohromadě. Existuje několik typů nábojů, které se vymykají běžným konstrukcím např. beznábojnicové střelivo firmy [[Heckler & Koch]] nebo Dardick, elektricky odpalovaná kulovnice Voere, raketové střely [[Gyrojet]] a pod. Tyto náboje ale představují nepatrný zlomek celkového počtu vyrobených nábojů a prakticky se žádný z nich neprosadil.

==Náboje s okrajovým zápalem==
Z dnes používaných se jedná především o:
*[[6 mm Flobert]]
*[[.22 Short]]
*[[.22 Long]]
*[[.22 Long Rifle]] (.22 LR)
*[[.22 Winchester Magnum Rimfire]] (.22 WMR)

{{commonscat|Pistol and rifle cartridges}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Palné zbraně]]
[[Kategorie:Střelivo]]