Německá demokratická republika - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2021-05-26T10:51:09Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2021, 10:51
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| vznik = [[17. říjen\|17. října]] [[1948]]		\| vznik = [[17. říjen\|17. října]] [[1948]]
	\| zánik = [[1990]] ([[Znovusjednocení Německa]])		\| zánik = [[1990]] ([[Znovusjednocení Německa]])
-	}}	+	}}'''Německá demokratická republika''' ('''NDR''', ''„východní Německo“'', v [[němčina\|německy]] mluvících zemích i jinde běžně ''DDR'', zkratka pro ''Deutsche Demokratische Republik'') byla od [[7. říjen\|7. října]] [[1949]] [[lidová demokracie\|lidově demokratickým]] ([[socialismus\|socialistickým]], [[komunismus\|komunistickým]]) státem na území [[Sovětská okupační zóna Německa\|sovětské okupační zóny Německa]] a [[Východní Berlín\|východního sektoru Berlína]]. [[3. říjen\|3. října]] [[1990]] se stala součástí [[Německo\|Spolkové republiky Německo]].
-	'''Německá demokratická republika''' ('''NDR''', ''„východní Německo“'', v [[němčina\|německy]] mluvících zemích i jinde běžně ''DDR'', zkratka pro ''Deutsche Demokratische Republik'') byla od [[7. říjen\|7. října]] [[1949]] [[lidová demokracie\|lidově demokratickým]] ([[socialismus\|socialistickým]], [[komunismus\|komunistickým]]) státem na území [[Sovětská okupační zóna Německa\|sovětské okupační zóny Německa]] a [[Východní Berlín\|východního sektoru Berlína]]. [[3. říjen\|3. října]] [[1990]] se stala součástí [[Německo\|Spolkové republiky Německo]].	+

	== Administrativní členění ==		== Administrativní členění ==
-	[[Soubor:DDR Verwaltungsbezirke farbig.png\|~~upright~~\|~~left\|thumb~~\|Správní členění po roce 1952]]	+	[[Soubor:DDR Verwaltungsbezirke farbig.png\|thumb\|240px\|Správní členění po roce 1952]]
	Od [[7. říjen\|7. října]] [[1949]] do [[22. červenec\|22. července]] [[1952]] formálně [[federace]] složená ze 6 zemí ''(Länder)'': [[Východní Berlín\|Berlín]], [[Braniborsko]], [[Durynsko]], [[Meklenbursko-Přední Pomořansko\|Meklenbursko]], [[Sasko (země)\|Sasko]], [[Sasko-Anhaltsko]]		Od [[7. říjen\|7. října]] [[1949]] do [[22. červenec\|22. července]] [[1952]] formálně [[federace]] složená ze 6 zemí ''(Länder)'': [[Východní Berlín\|Berlín]], [[Braniborsko]], [[Durynsko]], [[Meklenbursko-Přední Pomořansko\|Meklenbursko]], [[Sasko (země)\|Sasko]], [[Sasko-Anhaltsko]]

Řádka 44:		Řádka 43:
	== Historie ==		== Historie ==
	{{Hlavní článek\|Dějiny NDR}}		{{Hlavní článek\|Dějiny NDR}}
-	[[Soubor:~~SED~~ Logo.png\|thumb\|~~left~~\|Logo [[~~SED~~]]]]	+	[[Soubor:Sozialistische Einheitspartei Deutschlands Logo.png\|thumb\|240px\|Logo [[Sjednocená socialistická strana Německa\|SEDu]]]]
-	[[Soubor:Emblema Stasi.png\|~~upleft~~\|left\|~~thumb~~\|Zástava ministerstva státní bezpečnosti NDR (Stasi).]]	+	[[Soubor:Emblema Stasi.png\|thumb\|left\|200px\|Zástava ministerstva státní bezpečnosti NDR (Stasi).]]

	Po porážce Německa spojenci bylo obsazené území rozděleno do čtyř okupačních zón. V červnu 1945, po skončení druhé světové války, převzaly čtyři vítězné mocnosti svrchovanou moc v Německu a činnost zahájila Spojenecká kontrolní komise. Téhož měsíce byla vytvořena Sovětská vojenská správa v Německu jako mocenský orgán v sovětské okupační zóně, o měsíc později byly zřízeny správy SMAD v jednotlivých zemích. Na přelomu června a července vznikly v sovětské okupační zóně [[Komunistická strana]], Sociálně demokratická strana, Křesťansko-demokratická unie a Liberálně demokratická strana.		Po porážce Německa spojenci bylo obsazené území rozděleno do čtyř okupačních zón. V červnu 1945, po skončení druhé světové války, převzaly čtyři vítězné mocnosti svrchovanou moc v Německu a činnost zahájila Spojenecká kontrolní komise. Téhož měsíce byla vytvořena Sovětská vojenská správa v Německu jako mocenský orgán v sovětské okupační zóně, o měsíc později byly zřízeny správy SMAD v jednotlivých zemích. Na přelomu června a července vznikly v sovětské okupační zóně [[Komunistická strana]], Sociálně demokratická strana, Křesťansko-demokratická unie a Liberálně demokratická strana.
Řádka 53:		Řádka 52:
	V dubnu 1946 došlo ke sloučení Komunistické strany (KPD) a Sociálně demokratické strany (SPD) v sovětské okupační zóně. Jejich spojením vznikla Jednotná socialistická strana Německa (SED). V září se konaly obecní volby v sovětské okupační zóně, nejvíce hlasů všude získala SED. V říjnu 1946 proběhly volby do krajských a zemských sněmů. Ačkoliv si SED udržela své postavení nejsilnější strany, oproti obecním volbám hlasy spíše ztrácela, zatímco křesťanští a liberální demokraté naopak zaznamenali přírůstek hlasů. Ve stejné době se konaly volby také ve Velkém Berlíně. Jednotná socialistická strana (SED) dosáhla výrazného vítězství. Nově zvolené zemské sněmy ustavily zemské vlády. Mezi jejich ministry měla naprosto nejsilnější zastoupení SED.		V dubnu 1946 došlo ke sloučení Komunistické strany (KPD) a Sociálně demokratické strany (SPD) v sovětské okupační zóně. Jejich spojením vznikla Jednotná socialistická strana Německa (SED). V září se konaly obecní volby v sovětské okupační zóně, nejvíce hlasů všude získala SED. V říjnu 1946 proběhly volby do krajských a zemských sněmů. Ačkoliv si SED udržela své postavení nejsilnější strany, oproti obecním volbám hlasy spíše ztrácela, zatímco křesťanští a liberální demokraté naopak zaznamenali přírůstek hlasů. Ve stejné době se konaly volby také ve Velkém Berlíně. Jednotná socialistická strana (SED) dosáhla výrazného vítězství. Nově zvolené zemské sněmy ustavily zemské vlády. Mezi jejich ministry měla naprosto nejsilnější zastoupení SED.

-	~~[[Soubor:BRDDDR.PNG\|right\|thumb\|Umělecká mapa znázorňující rozpad a opětovné sjednocení Německa.]]~~	+	[[Soubor:Map-Germany-1947c.png\|thumb\|left\|200px\|Mapa věnovaná posunu hranic (a také znázorněním států získávajících nové území), mocnostem ovládající okupační zóny, jejich rozloze, a rozdělení samotného Berlína. [[Sársko]] mělo zvláštní autonomní status, těšilo se vyššímu stupni nezávislosti než zbytek francouzské okupační zóny.]]
-	[[Soubor:Map-Germany-1947c.png\|~~upright~~\|left\|~~thumb~~\|Mapa věnovaná posunu hranic (a také znázorněním států získávajících nové území), mocnostem ovládající okupační zóny, jejich rozloze, a rozdělení samotného Berlína. [[Sársko]] mělo zvláštní autonomní status, těšilo se vyššímu stupni nezávislosti než zbytek francouzské okupační zóny.]]	+
	V Mnichově se konala konference ministerských předsedů jednotlivých zemí z celého Německa. Po určitém váhání se jí zúčastnili i premiéři zemí sovětského okupační zóny. Jednání však nevedla k žádným konkrétnějším výsledkům. V září 1947 se v Berlíně konal II. Sjezd SED, který jako hlavní úkol strany označil boj za jednotu Německa.		V Mnichově se konala konference ministerských předsedů jednotlivých zemí z celého Německa. Po určitém váhání se jí zúčastnili i premiéři zemí sovětského okupační zóny. Jednání však nevedla k žádným konkrétnějším výsledkům. V září 1947 se v Berlíně konal II. Sjezd SED, který jako hlavní úkol strany označil boj za jednotu Německa.

Řádka 67:		Řádka 65:
	Rok [[1956]] byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena [[Nationale Volksarmee\|Národní lidová armáda NDR]], jako reakce na založení a vstup [[Bundeswehr]]u do [[NATO]]. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením [[Berlínská zeď\|Berlínské zdi]] počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13.srpna [[1961]] obsadila [[Volkspolizei]] a [[NVA]] hranice mezi [[Západní Německo\|Západním]] a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ.		Rok [[1956]] byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena [[Nationale Volksarmee\|Národní lidová armáda NDR]], jako reakce na založení a vstup [[Bundeswehr]]u do [[NATO]]. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením [[Berlínská zeď\|Berlínské zdi]] počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13.srpna [[1961]] obsadila [[Volkspolizei]] a [[NVA]] hranice mezi [[Západní Německo\|Západním]] a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ.

-	[[Soubor:Palast der Republik DDR 1977.jpg~~\|right~~\|thumb\|[[Palác republiky]] v roce [[1977~~]].~~]]	+	[[Soubor:Palast der Republik DDR 1977.jpg\|thumb\|240px\|[[Palác republiky]] v roce 1977]]
-	[[Soubor:~~Volkspolizei_at_the_official_opening_of_the_Brandenburg_Gate~~.jpg\|thumb\|~~right~~\|Členové východoněmecké policie (''Volkspolizei'') při slavnostním otevírání [[Braniborská brána\|Braniborské brány]] 22. prosince [[1989]].]]	+	[[Soubor:Volkspolizei at the official opening of the Brandenburg Gate.jpg\|thumb\|240px\|Členové východoněmecké policie (''Volkspolizei'') při slavnostním otevírání [[Braniborská brána\|Braniborské brány]] 22. prosince [[1989]].]]

	Hospodářské těžkosti socialistického tábora z let [[1960]] až [[1963]], vedly k zavedení revoluční [[Nová ekonomická politika\|Nové ekonomické politiky]], která přinesla výrazné pozvednutí životní úrovně. S demokratizací systému v [[ČSSR]] v roce [[1968]] nastává u většiny komunistických stran obava, aby se tyto snahy nerozšířily i do jejich republik. Proto v červenci 1968 posílá vedení SED a dalších čtyř komunistických stran varovný tzv. Varšavský dopis československému vedení. I přes varování ale změny pokračují, je proto rozhodnuto o vojenské intervenci. Vpádu do [[ČSSR]] se zúčastňuje pět zemí [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], také i NDR. Po dvou měsících pobytu se vojska čtyř zemí stahují zpět na své území, avšak na území zůstává vojsko [[Sovětský svaz\|SSSR]].		Hospodářské těžkosti socialistického tábora z let [[1960]] až [[1963]], vedly k zavedení revoluční [[Nová ekonomická politika\|Nové ekonomické politiky]], která přinesla výrazné pozvednutí životní úrovně. S demokratizací systému v [[ČSSR]] v roce [[1968]] nastává u většiny komunistických stran obava, aby se tyto snahy nerozšířily i do jejich republik. Proto v červenci 1968 posílá vedení SED a dalších čtyř komunistických stran varovný tzv. Varšavský dopis československému vedení. I přes varování ale změny pokračují, je proto rozhodnuto o vojenské intervenci. Vpádu do [[ČSSR]] se zúčastňuje pět zemí [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], také i NDR. Po dvou měsících pobytu se vojska čtyř zemí stahují zpět na své území, avšak na území zůstává vojsko [[Sovětský svaz\|SSSR]].
Řádka 79:		Řádka 77:

	== Historické zajímavosti ==		== Historické zajímavosti ==
-	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0503-0015-001, Sachsenring Trabant 601.jpg\|thumb\|~~right~~\|[[Trabant]] - jeden ze symbolů NDR, a také nejúspěšnější automobil v její historii.]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0503-0015-001, Sachsenring Trabant 601.jpg\|thumb\|240px\|[[Trabant]] – jeden ze symbolů NDR, a také nejúspěšnější automobil v její historii.]]
	* [[Berlínská zeď]], [[Checkpoint Charlie]], [[Památník Berlín-Hohenschönhausen]]		* [[Berlínská zeď]], [[Checkpoint Charlie]], [[Památník Berlín-Hohenschönhausen]]
	* [[Drážďany]], [[Karl-Marx-Stadt]]		* [[Drážďany]], [[Karl-Marx-Stadt]]
Řádka 156:		Řádka 154:
	* [http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/juni1953.htm 17. Juni 1953] - 17. červen 1953. Bibliographical database of the international literature		* [http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/juni1953.htm 17. Juni 1953] - 17. červen 1953. Bibliographical database of the international literature

-	{{~~commonscat~~\|German Democratic Republic}}{{Článek z Wikipedie}}	+
-	[[Kategorie:Německá demokratická republika\|*]]	+	{{Flickr\|German+Democratic+Republic}}{{Commonscat\|German Democratic Republic}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Německá demokratická republika\| ]]
	[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]		[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-17T22:37:25Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 7. 2013, 22:37

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-14T10:54:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox zaniklý stát
| název = Německá demokratická republika
| originální název = Deutsche Demokratische Republik
| rok vzniku = 1949
| rok zániku = 1990
| před 1 = Sovětská okupační zóna Německa
| před 1 vlajka = Flag of Germany (1946-1949).png
| po 1 = Německo
| po 1 vlajka = Flag of Germany.png
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| vlajka = Flag of East Germany.png
| vlajka velikost = 120px
| článek o vlajce = Vlajka Německé demokratické republiky
| znak = Coat of arms of East Germany.png
| článek o znaku = Státní znak Německé demokratické republiky
| znak velikost = 120px
| mapa = Poloha NDR v Evropě.png
| hlavní město = [[Východní Berlín]]
| rozloha = 108 333 km²
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| počet obyvatel = 17 000 000
| počet obyvatel poznámka = (1989)
| jazyky = [[Němčina]]
| národnostní složení = [[Němci]]
| náboženství =
| měna = [[německá marka]]
| státní zřízení = [[Lidová demokracie]]
| vznik = [[17. říjen|17. října]] [[1948]]
| zánik = [[1990]] ([[Znovusjednocení Německa]])
}}
'''Německá demokratická republika''' ('''NDR''', ''„východní Německo“'', v [[němčina|německy]] mluvících zemích i jinde běžně ''DDR'', zkratka pro ''Deutsche Demokratische Republik'') byla od [[7. říjen|7. října]] [[1949]] [[lidová demokracie|lidově demokratickým]] ([[socialismus|socialistickým]], [[komunismus|komunistickým]]) státem na území [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]] a [[Východní Berlín|východního sektoru Berlína]]. [[3. říjen|3. října]] [[1990]] se stala součástí [[Německo|Spolkové republiky Německo]].

== Administrativní členění ==
[[Soubor:DDR Verwaltungsbezirke farbig.png|upright|left|thumb|Správní členění po roce 1952]]
Od [[7. říjen|7. října]] [[1949]] do [[22. červenec|22. července]] [[1952]] formálně [[federace]] složená ze 6 zemí ''(Länder)'': [[Východní Berlín|Berlín]], [[Braniborsko]], [[Durynsko]], [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursko]], [[Sasko (země)|Sasko]], [[Sasko-Anhaltsko]]

Postupně docházelo k čím dál silnější centralizaci<ref>http://www.sachsen.de/de/bf/verwaltung/archivverwaltung/v2/archive/dresden/1113.htm</ref> a zákonem „Gesetz über die weitere Demokratisierung des Aufbaus und der Arbeitsweise der staatlichen Organe in den Ländern der Deutschen Demokratischen Republik“ <ref>http://www.documentarchiv.de/ddr/1952/aufloesung-laender_ges.html</ref> z [[23. červenec|23. července]] [[1952]] (který vstoupil okamžitě v platnost) pak dochází na území NDR k definitivnímu odstranění posledních zbytků [[federalismus|federalismu]] a přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. [[25. červenec|25. července]] [[1952]] se ve všech dosavadních zemích NDR konaly poslední schůze zemských sněmů. Ty měly nyní za úkol odhlasovat zákony stanovující nové rozdělení na kraje a okresy, které již nerespektovaly stávající hranice zemí, které byly až na výjimky historické (ještě z dob Vídeňského kongresu; a v případě tehdejších Meklenbursko-Braniborských hranic staré řadu staletí).

NDR se pak členila na 15 krajů ''(Bezirke)'': [[Východní Berlín|Berlín, Hlavní město NDR]], [[Drážďany (kraj)|Drážďany]], [[Karl-Marx-Stadt (kraj)|Karl-Marx-Stadt]], [[Lipsko (kraj)|Lipsko]], [[Gera (kraj)|Gera]], [[Erfurt (kraj)|Erfurt]], [[Suhl (kraj)|Suhl]], [[Halle (kraj)|Halle]], [[Magdeburg (kraj)|Magdeburg]], [[Chotěbuz (kraj)|Chotěbuz]], [[Postupim (kraj)|Postupim]], [[Frankfurt nad Odrou (kraj)|Frankfurt nad Odrou]], [[Neubrandenburg (kraj)|Neubrandenburg]], [[Schwerin (kraj)|Schwerin]], [[Rostock (kraj)|Rostock]]. Ty se dále členily na okresy ''(Kreise)'' a městské okresy ''(Stadtkreise)''.

== Historie ==
{{Hlavní článek|Dějiny NDR}}
[[Soubor:SED Logo.png|thumb|left|Logo [[SED]]]]
[[Soubor:Emblema Stasi.png|upleft|left|thumb|Zástava ministerstva státní bezpečnosti NDR (Stasi).]]

Po porážce Německa spojenci bylo obsazené území rozděleno do čtyř okupačních zón. V červnu 1945, po skončení druhé světové války, převzaly čtyři vítězné mocnosti svrchovanou moc v Německu a činnost zahájila Spojenecká kontrolní komise. Téhož měsíce byla vytvořena Sovětská vojenská správa v Německu jako mocenský orgán v sovětské okupační zóně, o měsíc později byly zřízeny správy SMAD v jednotlivých zemích. Na přelomu června a července vznikly v sovětské okupační zóně [[Komunistická strana]], Sociálně demokratická strana, Křesťansko-demokratická unie a Liberálně demokratická strana.

V červenci na základě rozkazu SMAD byly vytvořeny německé ústřední správy. Sloužily jako pomocné orgány SMAD v jednotlivých resortech správy a hospodářství. Současně byly považovány za zárodek budoucí německé ústřední vlády. Největší vliv v nich získali komunisté. V červenci a srpnu 1945 byla Postupimská konference, kde nejvyšší představitelé spojeneckých velmocí podepsali dohodu obsahující ustanovení o denacifikaci a demilitarizaci Německa, o rozdělení jeho území do čtyř okupačních zón. V září v sovětské okupační zóně byla provedena pozemková reforma, která znamenala převod 2,5 milionu hektarů půdy z vlastnictví 7 tisíc velkostatkářů do půdního fondu. Z něho se potom přidělovalo bezzemkům a malým rolníkům.

V dubnu 1946 došlo ke sloučení Komunistické strany (KPD) a Sociálně demokratické strany (SPD) v sovětské okupační zóně. Jejich spojením vznikla Jednotná socialistická strana Německa (SED). V září se konaly obecní volby v sovětské okupační zóně, nejvíce hlasů všude získala SED. V říjnu 1946 proběhly volby do krajských a zemských sněmů. Ačkoliv si SED udržela své postavení nejsilnější strany, oproti obecním volbám hlasy spíše ztrácela, zatímco křesťanští a liberální demokraté naopak zaznamenali přírůstek hlasů. Ve stejné době se konaly volby také ve Velkém Berlíně. Jednotná socialistická strana (SED) dosáhla výrazného vítězství. Nově zvolené zemské sněmy ustavily zemské vlády. Mezi jejich ministry měla naprosto nejsilnější zastoupení SED.

[[Soubor:BRDDDR.PNG|right|thumb|Umělecká mapa znázorňující rozpad a opětovné sjednocení Německa.]]
[[Soubor:Map-Germany-1947c.png|upright|left|thumb|Mapa věnovaná posunu hranic (a také znázorněním států získávajících nové území), mocnostem ovládající okupační zóny, jejich rozloze, a rozdělení samotného Berlína. [[Sársko]] mělo zvláštní autonomní status, těšilo se vyššímu stupni nezávislosti než zbytek francouzské okupační zóny.]]
V Mnichově se konala konference ministerských předsedů jednotlivých zemí z celého Německa. Po určitém váhání se jí zúčastnili i premiéři zemí sovětského okupační zóny. Jednání však nevedla k žádným konkrétnějším výsledkům. V září 1947 se v Berlíně konal II. Sjezd SED, který jako hlavní úkol strany označil boj za jednotu Německa.

V březnu 1948 sovětský zástupce opustil Spojeneckou kontrolní radu, čímž se studená válka přenesla definitivně i na německé území. V červnu v západních okupačních zónách byla uskutečněna měnová reforma. Na to [[Sovětský svaz|SSSR]] reagoval měnovou reformou také ve své zóně a v noci z 23. na 24. června zahájil blokádu Západního Berlína. Za dva dny pak začal fungovat letecký most zásobující izolovanou část města. V září bylo sídlo berlínské městské rady po komunistických demonstracích přeneseno do Západního Berlína. O dva měsíce déle shromáždění berlínské SED prohlásilo berlínský magistrát za sesazený a dosadilo magistrát nový, uznaný ze strany SMAD. V prosinci svobodně zvolený magistrát byl nucen přesídlit do Západního Berlína. Nové volby se pak mohly konat pouze tam, SMED je ve svém sektoru zakázal.

V březnu 1949 byla schválena ústava sovětské okupační zóny, později Německé demokratické republiky. V září byla vyhlášena [[Německá spolková republika]], načež 7. října 1949, jako reakce na tento čin, byla vyhlášena se svolením sovětského vedení ''Německá demokratická republika''. Jejím první prezidentem se stal [[Wilhelm Pieck]], předsedou vlády Otto Grotewohl. Současně byla založena Národní fronta demokratického Německa sdružující všechny strany a masové organizace.

V říjnu 1950 se v NDR konaly volby. Volila se jednotná kandidátka, pro nichž hlasovalo 99,72 procent hlasů. Z voleb vzešla nová vláda a výrazně obměněny byly také vlády zemské.

Rok [[1953]] byl pestrý. Po smrti [[Stalin|J.V.Stalina]] a nástupu nové garnitury ve vedení [[Sovětský svaz|SSSR]], bylo očekáváno celkové uvolnění. Tužby lidu se však nenaplňovaly, a pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby, se 16.června [[1953]] zvedla vlna celostátních demonstrací.<ref>[http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/juniaugb.htm Zpráva Peter Bruhn (očitý svědek)]</ref> Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstranty poslat okupační síly dislokované na území NDR.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/2997736.stm BBC: Berliner recalls East German uprising]</ref>

Rok [[1956]] byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena [[Nationale Volksarmee|Národní lidová armáda NDR]], jako reakce na založení a vstup [[Bundeswehr]]u do [[NATO]]. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13.srpna [[1961]] obsadila [[Volkspolizei]] a [[NVA]] hranice mezi [[Západní Německo|Západním]] a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ.

[[Soubor:Palast der Republik DDR 1977.jpg|right|thumb|[[Palác republiky]] v roce [[1977]].]]
[[Soubor:Volkspolizei_at_the_official_opening_of_the_Brandenburg_Gate.jpg|thumb|right|Členové východoněmecké policie (''Volkspolizei'') při slavnostním otevírání [[Braniborská brána|Braniborské brány]] 22. prosince [[1989]].]]

Hospodářské těžkosti socialistického tábora z let [[1960]] až [[1963]], vedly k zavedení revoluční [[Nová ekonomická politika|Nové ekonomické politiky]], která přinesla výrazné pozvednutí životní úrovně. S demokratizací systému v [[ČSSR]] v roce [[1968]] nastává u většiny komunistických stran obava, aby se tyto snahy nerozšířily i do jejich republik. Proto v červenci 1968 posílá vedení SED a dalších čtyř komunistických stran varovný tzv. Varšavský dopis československému vedení. I přes varování ale změny pokračují, je proto rozhodnuto o vojenské intervenci. Vpádu do [[ČSSR]] se zúčastňuje pět zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], také i NDR. Po dvou měsících pobytu se vojska čtyř zemí stahují zpět na své území, avšak na území zůstává vojsko [[Sovětský svaz|SSSR]].
Roku [[1973]] byl odvolán dosavadní generální tajemník SED Walter Ulbricht, pro svůj vysoký věk a obstarožní názory. Na jeho místo nastupuje [[Erich Honecker]].

Jeho vláda v 80. letech se vyznačuje jak hospodářskou tak i politickou stagnaci. Tato stagnace uvrhla NDR do hluboké krize v 2.polovině 80.let, jež vyvrcholila v říjnu 1989. Krizi v NDR se vedení [[SED]] neodvážilo řešit, ale ještě odmítalo [[perestrojka|perestrojku]] a [[glastnost]]. Toto jednání vyústilo v otevřené masové demonstrace v Lipsku a v Berlíně, které byly násilně potlačeny. Takovéto jednání pobouřilo občany NDR, kteří se následně zúčastnili celostátních demonstrací.

== Zánik NDR ==
[[3. říjen|3. října]] [[1990]] pak dochází ke sjednocení se [[Německo|Spolkovou republikou]], přičemž byly země obnoveny a [[Východní Berlín]] byl sjednocen se [[Západní Berlín|Západním Berlínem]] do jednotné spolkové země. Nedošlo však k obnově historických hranic zemí (viz [http://www.ieg-maps.uni-mainz.de/gif/p990d_a3.htm mapa spolkových zemí v letech 1990-1993]).

== Historické zajímavosti ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0503-0015-001, Sachsenring Trabant 601.jpg|thumb|right|[[Trabant]] - jeden ze symbolů NDR, a také nejúspěšnější automobil v její historii.]]
* [[Berlínská zeď]], [[Checkpoint Charlie]], [[Památník Berlín-Hohenschönhausen]]
* [[Drážďany]], [[Karl-Marx-Stadt]]
* [[Trabant]]

=== Galerie generálních tajemníků Jednotné socialistické strany Německa (SED) ===
<gallery>
File:Bundesarchiv_Bild_183-08618-0005,_Berlin,_2._Volkskammersitzung,_Bildung_DDR-Regierung.jpg|[[Walter Ulbricht]] (''1950 – 1971'')
File:Bundesarchiv_Bild_183-1987-1023-036,_Berlin,_750-Jahr-Feier,_Staatsakt,_Rede_Honecker.jpg|[[Erich Honecker]] (''1971 – říjen 1989'')
File:Bundesarchiv Bild 183-1989-1018-037, Egon Krenz.jpg|[[Egon Krenz]] (''říjen - prosinec 1989'')
</gallery>

=== Aktuální ===
NDR je v diskusi o [[doping]]ových [[skandál]]ech označována jako „Německá dopingová republika“ – viz též [[Ines Geipel]].

=== Seznam nejvyšších představitelů Německé demokratické republiky (1949–1990) ===

{| class="wikitable"
! Č.
! Jméno
! Funkce
! Nástup do úřadu
! Opuštění úřadu
! Strana
|-
| 1.
| [[Wilhelm Pieck]]
| ''státní prezident''
| [[11. říjen|11. října]] [[1949]]
| [[7. září]] [[1960]]
| [[Sozialistische Einheitspartei Deutschlands|SED]]
|-
| 2.
| [[Walter Ulbricht]]
| ''předseda státní rady & generální tajemník komunistické strany''
| [[12. září]] [[1960]]
| [[1. srpen|1. srpna]] [[1973]]
| [[Sozialistische Einheitspartei Deutschlands|SED]]
|-
| 3.
| [[Willi Stoph]]
| ''předseda státní rady''
| [[3. říjen|3. října]] [[1973]]
| [[29. říjen|29. října]] [[1976]]
| [[Sozialistische Einheitspartei Deutschlands|SED]]
|-
| 4.
| [[Erich Honecker]]
| ''předseda státní rady & generální tajemník komunistické strany''
| [[29. říjen|29. října]] [[1976]]
| [[24. říjen|24. října]] [[1989]]
| [[Sozialistische Einheitspartei Deutschlands|SED]]
|-
| 5.
| [[Egon Krenz]]
| ''předseda státní rady & generální tajemník komunistické strany''
| [[24. říjen|24. října]] [[1989]]
| [[6. prosinec|6. prosince]] [[1989]]
| [[Sozialistische Einheitspartei Deutschlands|SED]]
|-
| 6.
| [[Sabine Bergmann-Pohlová]]
| ''prezidentka lidového shromáždění''
| [[5. duben|5. dubna]] [[1990]]
| [[2. říjen|2. října]] [[1990]]
| [[CDU (NDR)|CDU]]
|}

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.ieg-maps.uni-mainz.de/gif/p949DDR_Laender_a3.htm Mapa zemí ''(Länder)'']
* [http://www.documentarchiv.de/ddr/verfddr1949.html#c6 První, ještě federalistická ústava NDR (německy)]
* [http://www.documentarchiv.de/ddr/1990/ddr-verfassungsentwurf_runder-tisch.html#II Poslední opět federalistická ústava NDR z dubna 1990 (německy)]
* [http://encyk.sme.sk/clanok.asp?cl=1050845 Povstání dělníků v NDR] (17. červen 1953)
* [http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/juni1953.htm 17. Juni 1953] - 17. červen 1953. Bibliographical database of the international literature

{{commonscat|German Democratic Republic}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Německá demokratická republika|*]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]