http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=NPO_Lavo%C4%8Dkina 2026-07-11T05:21:33Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=NPO_Lavo%C4%8Dkina&diff=235411&oldid=prev 2013-07-23T15:20:13Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 23. 7. 2013, 15:20</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=NPO_Lavo%C4%8Dkina&diff=235410&oldid=prev 2011-10-19T07:27:50Z

<p>+ Optimalizace</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''NPO Lavočkina''' ({{Vjazyce|ru}} '' Федеральное государственное унитарное предприятие „Научно-производственное объединение им. С. А. Лавочкина“'') je [[Rusko|ruský]], dříve [[Sovětský svaz|sovětský]] výrobce kosmické techniky pojmenovaný po svém hlavním konstruktérovi [[Semjon Alexejevič Lavočkin|Semjonovi Alexejeviči Lavočkinovi]]. . Základní produkcí společnosti jsou umělé [[družice]] a [[kosmická sonda|kosmické sondy]] různých typů. Společnost sídlí v Chimkách v [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]].<br /> <br /> == Historie společnosti ==<br /> Továrna v Chimkách byla původně postavena s úkolem dodávat nábytek pro nový Palác sovětů. Po zrušení projektu paláce byl závod v dubnu 1937 přidělen Hlavní správě leteckého průmyslu pod číslem 301. Při továrně byla zřízena konstrukční kancelář (OKB-301, {{Vjazyce|ru}} ''Опытно-конструкторское бюро 301'') v čele s Alexejem Alexejevičem Dubrovinem. Úkolem závodu bylo postavit sovětské verze francouzských letadel Caudron 690 a 713 podle zakoupené dokumentace. Koncem roku 1938 byl Dubrovin přeložen do Charkova a kancelář zůstala bez hlavního konstruktéra.<br /> <br /> V květnu 1939 byli do čela OKB-301 postaveni V. P. Gorbunov, S. A. Lavočkin a M. I. Gudkov s projektem budoucího stíhacího letadla LaGG-1, resp. [[Lavočkin LaGG-3|LaGG-3]]. V čela trojice hlavních konstruktérů stál zprvu Gorbunov, ale brzy vůdčí roli převzal Lavočkin, koncem roku 1940 po přeložení Gorbunova a Gudkova zůstal jediným hlavním konstruktérem kanceláře.<br /> <br /> V prosinci 1940 byla zahájena sériová výroba LaGG-3. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla letadla kanceláře [[Lavočkin La-5|La-5]] a [[Lavočkin La-7|La-7]] základem bojové síly sovětského stíhacího letectva. Po válce konstrukční tým pokračoval v práci na vrtulových stíhačích La-9, La-180, La-11 a nově i proudových stíhacích letadlech [[Lavočkin La-150|La-150]], [[Lavočkin La-160|-160]], -15, -176, -190, [[Lavočkin La-200|-200]], [[Lavočkin La-250|-250]]. Od začátku 50. let pracovala Lavočkinova kancelář na raketách země-vzduch B-300 protivzdušné obrany pro komplex PVO Berkut a raketách vzduch-vzduch G-300.<br /> <br /> Testy raket probíhaly na zkušební střelnici [[Kosmodrom Kapustin Jar|Kapustin Jar]]. Po počátečních obtížích byla roku 1953 zahájena sériová výroba.<br /> <br /> Od roku 1954 se Lavočkinův tým věnoval práci na mezikontinentální nadzvukové křídlaté raketě Burja ({{Vjazyce|ru}} Буря).<br /> V červnu 1960 Lavočkin zemřel, závod byl přejmenován na Strojírenský závod C. A. Lavočkina ({{vjazyce|ru}} ''Машиностроительный завод им. С.А. Лавочкина''). V letech 1962 - 1964 byl závod filiálkou [[Vladimír Nikolajevič Čeloměj|Čelomějova]] [[NPO Mašinostrojenija|OKB-52]], tehdy pracoval na protilodních střelách Ametist.<br /> <br /> Roku 1965 se [[Sergej Koroljov|Koroljov]] rozhodl zbavit práce na kosmických sondách a družicích a soustředit se na pilotovanou kosmonautiku. Vývoj a výroba kosmických sond (programy [[Program Luna|Luna]], [[Program Mars|Mars]] a [[Program Veněra|Veněra]]) byly předány Lavočkincům. Od té doby se závod a konstrukční kancelář soustředila na výrobu kosmických sond a družic.<br /> <br /> == Vedení společnosti ==<br /> *Alexej Alexejevič Dubrovin 1937 - konec 1938 hlavní konstruktér<br /> *V. P. Gorbunov, S. A. Lavočkin a M. I. Gudkov 1939 - 1940 hlavní konstruktéři<br /> *[[Semjon Alexejevič Lavočkin]] konec 1940 - červen 1960 hlavní (od 1956 generální) konstruktér<br /> *[[Georgij Nikolajevič Babakin]] 1965 - srpen 1971 hlavní konstruktér<br /> *A. P. Milovanov 1970 - 1987 ředitel<br /> *Sergej Sergejevič Krjukov 1971 - 1977 hlavní konstruktér <br /> *Vjačeslav Michajlovič Kovtuněnko 1977 - červenec 1995 hlavní (od 1987 generální) konstruktér, 1987 - červenec 1995 generální ředitel <br /> *Stanislav Danilovič Kulikov konec 1997 - generální konstruktér a generální ředitel<br /> *Konstantin Michajlovič Pičchadze září 2003 - leden 2005 generální konstruktér a generální ředitel<br /> *Georgij Maximovič Poliščuk leden 2005 - generální konstruktér a generální ředitel <br /> == Produkce ==<br /> *letadla<br /> ** [[Lavočkin LaGG-1]]<br /> ** [[Lavočkin LaGG-3]]<br /> ** [[Lavočkin La-5]]<br /> ** [[Lavočkin La-7]]<br /> ** [[Lavočkin La-9]]<br /> ** Lavočkin La-11<br /> ** Lavočkin La-1<br /> ** Lavočkin La-126<br /> ** Lavočkin La-138<br /> ** Lavočkin La-140<br /> ** Lavočkin La-150<br /> ** Lavočkin La-152<br /> ** Lavočkin La-154<br /> ** Lavočkin La-156<br /> ** Lavočkin La-160<br /> ** Lavočkin La-168<br /> ** Lavočkin La-174<br /> ** Lavočkin La-176<br /> ** Lavočkin La-180<br /> ** Lavočkin La-190<br /> ** [[Lavočkin La-200]]<br /> ** Lavočkin La-250<br /> <br /> == Rakety ==<br /> * [[Lavočkin SA3-Goa]] (raketa země-vzduch)<br /> * G-300<br /> * Burja<br /> <br /> == Kosmická technika ==<br /> *kosmické sondy - programy [[Program Luna|Luna]] (od Luny 9, včetně Lunochodů), [[Program Veněra|Veněra]] (od Veněry 4), [[Program Mars|Mars]], [[Program Vega|Vega]], [[Program Fobos|Fobos]] a další<br /> *urychlovací raketové stupně Fregat<br /> *družice (Prognoz, různé [[Kosmos (satelit)|Kosmosy]], Granat)<br /> <br /> == Vyznamenání ==<br /> *Leninův řád (2. listopadu 1944)<br /> *Řád rudého praporu práce (20. dubna 1956, 18. ledna 1971)<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Letečtí výrobci]]<br /> [[Kategorie:Kosmičtí výrobci v Rusku]]<br /> [[Kategorie:Kosmičtí výrobci v Sovětském svazu]]</div>

Sysop