NeXTSTEP - Historie editací

Sysop: + 2x VIDEO

2024-10-21T09:29:57Z

+ 2x VIDEO

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2024, 09:29
Řádka 40:		Řádka 40:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~rf5o5liZxnA~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=cgGIv42040M}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~NeXTSTEP 3: A Demonstration with [[Steve Jobs]]~~'''	+	\| '''GUI History – NeXTStep 2.2'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~left~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~yY47JNP4-54~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=rY2_M7nKOTM}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~NeXT NeXTstation Turbo Color Computer from 1992<br />running NEXTSTEP 3~~.3'''	+	\| '''GUI History – NeXTStep 1.0'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~_GwlvZcXig8~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=rf5o5liZxnA}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Steve Jobs previews~~ NeXTSTEP 3 ~~0 at NeXTWorld Expo 1992~~'''	+	\| '''NeXTSTEP 3: A Demonstration with [[Steve Jobs]]'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~left~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
	\| {{#widget:YouTube\|id=Rz2nPJGx4Qg}}		\| {{#widget:YouTube\|id=Rz2nPJGx4Qg}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
Řádka 91:		Řádka 91:

	== Digital Webster ==		== Digital Webster ==
-
	Digital Webster představuje digitální implementaci Websterova výkladového slovníku. Websterův slovník a tezaurus vám mohou pomoci, když narazíte na nějakou nesrozumitelnost ve velmi rozsáhlém HELP systému každého uživatelského nástroje. Je rovněž výhodný při časté práci s rozsáhlými anglickými texty. Zajímavým pro podnikatele určitě bude FaxReader, což je program automaticky přijímající došlé FAX dokumenty. Fax můžete snadno odesílat z libovolné aplikace nebo rozesílat elektronickou poštou. Pokud si potřebujete prohlédnout nebo vytisknout libovolné Postscriptové soubory použijte program Preview. Program umí to samé s obrázky formátu [[TIFF]] a jeho používání je snadné.		Digital Webster představuje digitální implementaci Websterova výkladového slovníku. Websterův slovník a tezaurus vám mohou pomoci, když narazíte na nějakou nesrozumitelnost ve velmi rozsáhlém HELP systému každého uživatelského nástroje. Je rovněž výhodný při časté práci s rozsáhlými anglickými texty. Zajímavým pro podnikatele určitě bude FaxReader, což je program automaticky přijímající došlé FAX dokumenty. Fax můžete snadno odesílat z libovolné aplikace nebo rozesílat elektronickou poštou. Pokud si potřebujete prohlédnout nebo vytisknout libovolné Postscriptové soubory použijte program Preview. Program umí to samé s obrázky formátu [[TIFF]] a jeho používání je snadné.

	== Digital Librarian ==		== Digital Librarian ==
-
	I když to není na první pohled zřejmé Digital Librarian patří mezi nejdůležitější nástroje hlavně pro správce systému a programátory. Jde o relativně jednoduchý indexový systém, jenž umožňuje rychle prohledávat velké množství dokumentace. Digital Librarian je v kompletní verzi OS NeXTSTEP doplněn o kompletní dokumentaci k operačnímu systému. Jste správcem NeXTSTEPu a potřebujete svůj výkonný počítač propojit v síti s počítačem Apple Macintosh ? Žádný problém, poněvadž stačí spustit Digital Librarian a zadat třeba sousloví - „Macintosh File System“. Za několik sekund se vám zobrazí seznam všech dokumentů obsahujících zmínku o systému souborů Macintoshe. S Digital Librarianem může samozřejmě stejným způsobem pracovat i programátor.		I když to není na první pohled zřejmé Digital Librarian patří mezi nejdůležitější nástroje hlavně pro správce systému a programátory. Jde o relativně jednoduchý indexový systém, jenž umožňuje rychle prohledávat velké množství dokumentace. Digital Librarian je v kompletní verzi OS NeXTSTEP doplněn o kompletní dokumentaci k operačnímu systému. Jste správcem NeXTSTEPu a potřebujete svůj výkonný počítač propojit v síti s počítačem Apple Macintosh ? Žádný problém, poněvadž stačí spustit Digital Librarian a zadat třeba sousloví - „Macintosh File System“. Za několik sekund se vám zobrazí seznam všech dokumentů obsahujících zmínku o systému souborů Macintoshe. S Digital Librarianem může samozřejmě stejným způsobem pracovat i programátor.

	== Configure ==		== Configure ==
-
	Služby aplikace Configure oceníme až při nutnosti změnit konfiguraci pracovní stanice. Kdykoliv můžeme instalovat nový ovladač zařízení, změnit parametry aktuálního ovladače nebo zrušit starý nepotřebný ovladač. Kromě toho jsou všechny ovladače v NeXTSTEPu značně inteligentní, poněvadž přesně „vědí“ jaké nároky mohou uplatňovat vůči systému. Jednotlivé ovladače nelze v žádném případě připojit k zařízení, které samy neumějí ovládat.		Služby aplikace Configure oceníme až při nutnosti změnit konfiguraci pracovní stanice. Kdykoliv můžeme instalovat nový ovladač zařízení, změnit parametry aktuálního ovladače nebo zrušit starý nepotřebný ovladač. Kromě toho jsou všechny ovladače v NeXTSTEPu značně inteligentní, poněvadž přesně „vědí“ jaké nároky mohou uplatňovat vůči systému. Jednotlivé ovladače nelze v žádném případě připojit k zařízení, které samy neumějí ovládat.

	== Objektové programátorské nástroje ==		== Objektové programátorské nástroje ==
-
	Vývojové prostředí NeXTSTEPu obsahuje všechny nástroje, které potřebujete při vytváření aplikací. Interface Builder je velmi pokročilým vývojovým nástrojem, jenž vám umožní vytvořit grafickou aplikaci a otestovat její uživatelské rozhraní ve velmi krátké době. Celý proces vytváření, ladění a upravování řídí Project Builder. Project Builder vám zároveň dává naprostou svobodu při vytváření aplikací. Vývojové prostředí NeXTSTEPu samozřejmě také obsahuje grafický debugger a kompilátory objektově orientovaných jazyků Objective C a Objective C++. Výhodou integrovaného vývojového prostředí je skutečnost, že každá vytvořená aplikace má prakticky identické ovládání, což vždy kontrastovalo s chaosem {{Nowrap\|v oblasti [[MS-DOS]]}}.		Vývojové prostředí NeXTSTEPu obsahuje všechny nástroje, které potřebujete při vytváření aplikací. Interface Builder je velmi pokročilým vývojovým nástrojem, jenž vám umožní vytvořit grafickou aplikaci a otestovat její uživatelské rozhraní ve velmi krátké době. Celý proces vytváření, ladění a upravování řídí Project Builder. Project Builder vám zároveň dává naprostou svobodu při vytváření aplikací. Vývojové prostředí NeXTSTEPu samozřejmě také obsahuje grafický debugger a kompilátory objektově orientovaných jazyků Objective C a Objective C++. Výhodou integrovaného vývojového prostředí je skutečnost, že každá vytvořená aplikace má prakticky identické ovládání, což vždy kontrastovalo s chaosem {{Nowrap\|v oblasti [[MS-DOS]]}}.

	== Project Builder ==		== Project Builder ==
-
	Project Builder slouží k vytváření, ladění a udržování projektu aplikace. Udržuje všechny soubory a zdroje spojené s aplikací. Project Builder dovede sám připravit základní rozhraní, které je společné většině aplikací. Project Builder také umí vygenerovat Makefile. Make je velmi silný nástroj pro správu projektů, který je součástí téměř každé implementace UNIX systému. Jestliže při kompilaci projektu se objeví chyba, Project Builder se okamžitě postará, aby se kritická část kódu přenesla do integrovaného editoru EDIT, kde můžeme chybu opravit. Navíc NeXTSTEP obsahuje mnoho hotových projektů, které programátor může studovat jako příklady. S pomocí Project Builderu můžete tyto projekty modifikovat a využít při vytváření vlastní aplikace.		Project Builder slouží k vytváření, ladění a udržování projektu aplikace. Udržuje všechny soubory a zdroje spojené s aplikací. Project Builder dovede sám připravit základní rozhraní, které je společné většině aplikací. Project Builder také umí vygenerovat Makefile. Make je velmi silný nástroj pro správu projektů, který je součástí téměř každé implementace UNIX systému. Jestliže při kompilaci projektu se objeví chyba, Project Builder se okamžitě postará, aby se kritická část kódu přenesla do integrovaného editoru EDIT, kde můžeme chybu opravit. Navíc NeXTSTEP obsahuje mnoho hotových projektů, které programátor může studovat jako příklady. S pomocí Project Builderu můžete tyto projekty modifikovat a využít při vytváření vlastní aplikace.

Řádka 118:		Řádka 113:

	== Application Kit ==		== Application Kit ==
-
	Objekty z Application Kit zajišťují v aplikacích standardní rozhraní, ovládání a řízení událostí, správu jednotlivých oken programu. Objekty rovněž zajišťují ovládání tisku a faxu. Protože jsou všechny objekty vytvořeny v jazyku Objektive C, může je uživatel libovolně upravovat a rozšiřovat počet jejich funkcí. Application Kit také obsahuje návrhy mnoha jednoduchých ovládacích prvků (buttons) a posuvných seznamů (scrollers), podobně jako mnohem později vyvinutá vývojová prostředí pro ostatní OS. Je podporováno sdílení dat mezi aplikacemi pomocí (CUT, COPY, PASTE). S pomocí distribuovaných objektů z Application Kit lze poměrně snadno do aplikací zabudovat technologii Klient/Server.		Objekty z Application Kit zajišťují v aplikacích standardní rozhraní, ovládání a řízení událostí, správu jednotlivých oken programu. Objekty rovněž zajišťují ovládání tisku a faxu. Protože jsou všechny objekty vytvořeny v jazyku Objektive C, může je uživatel libovolně upravovat a rozšiřovat počet jejich funkcí. Application Kit také obsahuje návrhy mnoha jednoduchých ovládacích prvků (buttons) a posuvných seznamů (scrollers), podobně jako mnohem později vyvinutá vývojová prostředí pro ostatní OS. Je podporováno sdílení dat mezi aplikacemi pomocí (CUT, COPY, PASTE). S pomocí distribuovaných objektů z Application Kit lze poměrně snadno do aplikací zabudovat technologii Klient/Server.

	== Database Kit ==		== Database Kit ==
-
	Database Kit je objektově orientovaný nástroj pro vývoj databázových aplikací. Umožňuje vytvářet databáze s nezávislou vnitřní architektůrou, což významně usnadní přenášení aplikací do odlišného databázového prostředí. Díky tomu lze provozovat přenesenou aplikaci bez změny uživatelského rozhraní a logiky ovládání. Uvedená vlastnost radikálně redukuje čas potřebný k vytvoření a implementaci grafického prostředí v interaktivních databázových programech. V současné době je možné vytvářet databáze v prostředí ORACLE a SYBASE. V databázových aplikacích je možné uplatnit mnoho různých typů dat - jednoduchý text, RTF text, čísla, obrázky nebo dokonce zvuk. Database Kit spolupracuje s DBModelerem, což je grafický nástroj pro vytváření databázových modelů. Database Kit rozšiřuje oblast použitelnosti objektového programování i na hromadné zpracování dat, kde zatím objektové databáze nebyly příliš úspěšné.		Database Kit je objektově orientovaný nástroj pro vývoj databázových aplikací. Umožňuje vytvářet databáze s nezávislou vnitřní architektůrou, což významně usnadní přenášení aplikací do odlišného databázového prostředí. Díky tomu lze provozovat přenesenou aplikaci bez změny uživatelského rozhraní a logiky ovládání. Uvedená vlastnost radikálně redukuje čas potřebný k vytvoření a implementaci grafického prostředí v interaktivních databázových programech. V současné době je možné vytvářet databáze v prostředí ORACLE a SYBASE. V databázových aplikacích je možné uplatnit mnoho různých typů dat - jednoduchý text, RTF text, čísla, obrázky nebo dokonce zvuk. Database Kit spolupracuje s DBModelerem, což je grafický nástroj pro vytváření databázových modelů. Database Kit rozšiřuje oblast použitelnosti objektového programování i na hromadné zpracování dat, kde zatím objektové databáze nebyly příliš úspěšné.

	== 3D Graphics Kit ==		== 3D Graphics Kit ==
-
	Jak už napovídá sám název jedná se o sadu objektů a nástrojů pro tvorbu grafických aplikaci ve 3D. Tento 3D Kit používá patentovanou technologii RenderMan firmy [[Pixar]]. 3D Kit nabízí řadu nástrojů pro interaktivní vytváření třírozměrné grafiky a tisk výsledných obrázků se provede pomocí integrovaného jazyka 2D PostScript. Teprve když obyčejný člověk pozoruje na monitoru, jak jsou dva nádherné obrázky překryty rotující trojrozměrnou krychlí, pochopí sílu 3D grafiky.		Jak už napovídá sám název jedná se o sadu objektů a nástrojů pro tvorbu grafických aplikaci ve 3D. Tento 3D Kit používá patentovanou technologii RenderMan firmy [[Pixar]]. 3D Kit nabízí řadu nástrojů pro interaktivní vytváření třírozměrné grafiky a tisk výsledných obrázků se provede pomocí integrovaného jazyka 2D PostScript. Teprve když obyčejný člověk pozoruje na monitoru, jak jsou dva nádherné obrázky překryty rotující trojrozměrnou krychlí, pochopí sílu 3D grafiky.

	== Programovací jazyk Objective-C ==		== Programovací jazyk Objective-C ==
-	[[Objective-C]] nabízí mnoho vlastností jazyka SmallTalk s výkonností jazyka [[C (programovací jazyk)\|C]]. Objektové C nabízí možnost dynamického vytváření programů, což je podstatné při programování flexibilního GUI a vytváření vzdálených zpráv (na jiný počítač v rámci počítačové sítě). Rozšířené výhody objektu v distribuovaném počítačovém prostředí dovolují aplikacím zasílat zprávy (informační objekty) jiným aplikacím v síti. To přináší možnost řídit událostmi celou počítačovou síť. Zdrojový kód programu je automaticky optimalizován a uložen ve proveditelném formátu. V NeXTSTEPu existovala vedle [[Objective C]], také jeho rozšířená varianta Objective C++ a průmyslový standard ANSI C, který byl zařazen pouze kvůli zpětné kompatibilitě.	+	[[Objective-C]] nabízí mnoho vlastností jazyka SmallTalk s výkonností jazyka [[C (programovací jazyk)\|C]]. Objektové C nabízí možnost dynamického vytváření programů, což je podstatné při programování flexibilního GUI a vytváření vzdálených zpráv (na jiný počítač v rámci počítačové sítě). Rozšířené výhody objektu v distribuovaném počítačovém prostředí dovolují aplikacím zasílat zprávy (informační objekty) jiným aplikacím v síti. To přináší možnost řídit událostmi celou počítačovou síť. Zdrojový kód programu je automaticky optimalizován a uložen ve proveditelném formátu. V NeXTSTEPu existovala vedle [[Objective-C]], také jeho rozšířená varianta Objective C++ a průmyslový standard ANSI C, který byl zařazen pouze kvůli zpětné kompatibilitě.

	== První dojmy z doby před 12 lety ==		== První dojmy z doby před 12 lety ==

Sysop: ++

2020-10-09T10:54:23Z

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2020, 10:54
Řádka 44:		Řádka 44:
	\| '''NeXTSTEP 3: A Demonstration with [[Steve Jobs]]'''		\| '''NeXTSTEP 3: A Demonstration with [[Steve Jobs]]'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="left"
	\| {{#widget:YouTube\|id=yY47JNP4-54}}		\| {{#widget:YouTube\|id=yY47JNP4-54}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
Řádka 55:		Řádka 55:
	\| '''Steve Jobs previews NeXTSTEP 3 0 at NeXTWorld Expo 1992'''		\| '''Steve Jobs previews NeXTSTEP 3 0 at NeXTWorld Expo 1992'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="left"
	\| {{#widget:YouTube\|id=Rz2nPJGx4Qg}}		\| {{#widget:YouTube\|id=Rz2nPJGx4Qg}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
Řádka 158:		Řádka 158:

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [http://www.root.cz/clanky/tricet-let-historie-apple-druha-cast/ Root.cz - Třicet let historie Apple]	+	* [http://www.root.cz/clanky/tricet-let-historie-apple-druha-cast/ Root.cz – Třicet let historie Apple]
-	* [http://www.root.cz/clanky/mac-os-x-je-taky-unix-3-dedictvi-nextstepu/ Root.cz - MAC OS X je taky unix (3): Dědictví NeXTStepu]	+	* [http://www.root.cz/clanky/mac-os-x-je-taky-unix-3-dedictvi-nextstepu/ Root.cz – MAC OS X je taky unix (3): Dědictví NeXTStepu]
	* [http://www.root.cz/clanky/openstep/ Root.cz - Vše je jenom Linux: OPENSTEP]		* [http://www.root.cz/clanky/openstep/ Root.cz - Vše je jenom Linux: OPENSTEP]
-	* [http://www.osnews.com/story.php/4042/Introducing-NeXT--The-Wonders-of-NEXTSTEP-and-OpenStep/ Introducing NeXT - The Wonders of NEXTSTEP and OpenStep ~~(anglicky)]~~	+	* [https://blog.root.cz/babel/renesance-c/ Root.cz – Renesance C++]
-	* [http://rome.ro/2006/12/apple-next-merger-birthday.html Apple-NeXT Merger Birthday! (anglicky)]	+	* [http://www.osnews.com/story.php/4042/Introducing-NeXT--The-Wonders-of-NEXTSTEP-and-OpenStep/ Introducing NeXT – The Wonders of NEXTSTEP and OpenStep (anglicky)]
	* [http://www.osnews.com/topic.php?icon=77 OSnews.com - OpenStep, GNUstep (anglicky)]		* [http://www.osnews.com/topic.php?icon=77 OSnews.com - OpenStep, GNUstep (anglicky)]
	* [http://osnews.com/story.php/10618/Music-Video-Clip-from-the-90s-Features-NeXTSTEP/ Music Video Clip from the '90s Features NeXTSTEP (anglicky)]		* [http://osnews.com/story.php/10618/Music-Video-Clip-from-the-90s-Features-NeXTSTEP/ Music Video Clip from the '90s Features NeXTSTEP (anglicky)]

Sysop: + Velká Galerie !

2020-10-08T13:26:35Z

+ Velká Galerie !

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2020, 13:26
Řádka 20:		Řádka 20:

	== Steve Jobs ==		== Steve Jobs ==
-	Po usilovném vývoji představil v roce 1989 [[Steve Jobs]] veřejnosti svůj první počítač NeXT a sklidil za promyšlenou koncepci hodně chvály. Součástí počítače vybaveného mikroprocesorem [[~~Motorola_68040\|~~Motorola 68040]] byl i operační systém NeXTSTEP. NeXTSTEP je plně kompaktibilní se systémem UNIX, protože ho tvoří celkem čtyři vrstvy:	+	Po usilovném vývoji představil v roce 1989 [[Steve Jobs]] veřejnosti svůj první počítač NeXT a sklidil za promyšlenou koncepci hodně chvály. Součástí počítače vybaveného mikroprocesorem [[Motorola 68040]] byl i operační systém NeXTSTEP. NeXTSTEP je plně kompaktibilní se systémem UNIX, protože ho tvoří celkem čtyři vrstvy:

	* Jádro je tvořeno ''[[Mach_kernel\|Mach kernelem]]'', který má svůj původ na Carnegie-Mellonově univerzitě. Mach kernel má objektově orientovanou stavbu s podporou multitaskingu.		* Jádro je tvořeno ''[[Mach_kernel\|Mach kernelem]]'', který má svůj původ na Carnegie-Mellonově univerzitě. Mach kernel má objektově orientovanou stavbu s podporou multitaskingu.
Řádka 29:		Řádka 29:
	Z toho také vyplývá, že si lze kdykoliv otevřít okno a řídit NeXTSTEP pomocí složitých příkazů Unixu. Kromě toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umí bez problémů emulovat prostředí [[X Window System\|X-Window]], což je grafické prostředí rozšířené téměř na všech jeho platformách. Důležitou vlastností NeXTSTEPu, která souvisí s jeho obslužnou vrstvou [[BSD\|BSD Unixu]] je, že ho lze celkem snadno přenést na jiný procesor a dokonce aplikace vytvořená na určitém procesoru (např. HP PA-RISC) může bez nejmenších úprav běžet na procesoru jiném (např. [[MIPS R4000]]). Možnost startovat jednu aplikaci na různých procesorech obhospodařuje mechanismus s názvem „Multi-architecture Binary Support“, který se zcela automaticky postará o výběr odpovídající části kódu.		Z toho také vyplývá, že si lze kdykoliv otevřít okno a řídit NeXTSTEP pomocí složitých příkazů Unixu. Kromě toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umí bez problémů emulovat prostředí [[X Window System\|X-Window]], což je grafické prostředí rozšířené téměř na všech jeho platformách. Důležitou vlastností NeXTSTEPu, která souvisí s jeho obslužnou vrstvou [[BSD\|BSD Unixu]] je, že ho lze celkem snadno přenést na jiný procesor a dokonce aplikace vytvořená na určitém procesoru (např. HP PA-RISC) může bez nejmenších úprav běžet na procesoru jiném (např. [[MIPS R4000]]). Možnost startovat jednu aplikaci na různých procesorech obhospodařuje mechanismus s názvem „Multi-architecture Binary Support“, který se zcela automaticky postará o výběr odpovídající části kódu.

-	Snadno dokáže pracovat v lokálních heterogenních sítích, kde může bez problémů komunikovat s počítači Macintosh (rozhraní AppleShare), PC (rozhraní [[TCP/IP]] původem z Unixu), Novell (běžně známé rozhraní [[IPX]]) a Unix systémy (rozhraní [[TCP/IP]]). OS Unix však má jednu slabost. Díky rozmanitosti funkcí a vlastností systému Unix, je jeho obsluha velmi komplikovaná. A právě tuto slabost (asi také jedinou) pomůže uživateli překonat grafický obslužný OS NeXTSTEP. 10. února 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukončit výrobu „černého železa“ pracovních stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zároveň s tím převést OS NeXTSTEP z prostředí procesoru [[~~Motorola_68040\|~~Motorola 68040]] na procesor [[Intel 80486\|Intel 486]], což je určitě historický krok. Převedení na platformu Intel bylo dokončeno 25. května 1993. Už 17. června 1993 proběhlo v pražském dB klubu první představení tohoto fascinujícího systému v Čechách.	+	Snadno dokáže pracovat v lokálních heterogenních sítích, kde může bez problémů komunikovat s počítači Macintosh (rozhraní AppleShare), PC (rozhraní [[TCP/IP]] původem z Unixu), Novell (běžně známé rozhraní [[IPX]]) a Unix systémy (rozhraní [[TCP/IP]]). OS Unix však má jednu slabost. Díky rozmanitosti funkcí a vlastností systému Unix, je jeho obsluha velmi komplikovaná. A právě tuto slabost (asi také jedinou) pomůže uživateli překonat grafický obslužný OS NeXTSTEP. 10. února 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukončit výrobu „černého železa“ pracovních stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zároveň s tím převést OS NeXTSTEP z prostředí procesoru [[Motorola 68040]] na procesor [[Intel 80486\|Intel 486]], což je určitě historický krok. Převedení na platformu Intel bylo dokončeno 25. května 1993. Už 17. června 1993 proběhlo v pražském dB klubu první představení tohoto fascinujícího systému v Čechách.

-	Multimédia v NeXTSTEPu jsou samozřejmostí. Samozřejmostí je i používání technologie Display PostScript Level 2 pro zobrazování i tisk dokumentů a implementace technologie [[True Color]].	+	Multimédia v NeXTSTEPu jsou samozřejmostí. Samozřejmostí je i používání technologie Display PostScript Level 2 pro zobrazování i tisk dokumentů a implementace technologie True Color.

	První oficiální představení NeXTSTEPu pro procesory Intel proběhlo 1. července 1993. Z prezentace bylo zřejmé, že NeXTSTEP nabízí ještě více funkcí než [[Windows NT]]. Nároky na hardware počítače ovšem nejsou o nic menší. NeXTSTEP se nabízí ve 2 rozdílných variantách:		První oficiální představení NeXTSTEPu pro procesory Intel proběhlo 1. července 1993. Z prezentace bylo zřejmé, že NeXTSTEP nabízí ještě více funkcí než [[Windows NT]]. Nároky na hardware počítače ovšem nejsou o nic menší. NeXTSTEP se nabízí ve 2 rozdílných variantách:
Řádka 63:		Řádka 63:

	== Desktop ==		== Desktop ==
-
	Obrazovka monitoru představuje pracovní plochu uživatele - Desktop. Stejně jako ve Windows 3.1 si můžete Desktop libovolně upravit podle svých požadavků. Pozadí pracovní plochy je standardně vyplněno barvou, kterou si určí uživatel. Všechno ostatní je považováno za přemístitelné objekty. Objekty pracovní plochy se člení podle logického významu do různých skupin. První skupinou jsou okna na která se vážou ovladače oken a různé posuvníky i šipky. Aplikační okno není omezeno fyzickou velikostí monitoru a jeho velikost může být libovolná. S tím, že na obrazovce je vidět příslušný výřez okna. Přesun na jinou část okna zajistí právě již zmíněné posuvníky s jezdci.		Obrazovka monitoru představuje pracovní plochu uživatele - Desktop. Stejně jako ve Windows 3.1 si můžete Desktop libovolně upravit podle svých požadavků. Pozadí pracovní plochy je standardně vyplněno barvou, kterou si určí uživatel. Všechno ostatní je považováno za přemístitelné objekty. Objekty pracovní plochy se člení podle logického významu do různých skupin. První skupinou jsou okna na která se vážou ovladače oken a různé posuvníky i šipky. Aplikační okno není omezeno fyzickou velikostí monitoru a jeho velikost může být libovolná. S tím, že na obrazovce je vidět příslušný výřez okna. Přesun na jinou část okna zajistí právě již zmíněné posuvníky s jezdci.

Řádka 79:		Řádka 78:

	== Edit ==		== Edit ==
-		+	Textový editor EDIT je univerzální systémový editor, kde uživatel může vytvářet a upravovat [[ASCII]] a RTF soubory. Edit také podporuje obrázky ve formátu [[TIFF]] a [[PostScript\|EPS]]. Celkem umí Edit zpracovávat čtyři druhy souborů:
-	Textový editor EDIT je univerzální systémový editor, kde uživatel může vytvářet a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit také podporuje obrázky ve formátu [[TIFF]] a [[PostScript\|EPS]]. Celkem umí Edit zpracovávat čtyři druhy souborů:	+

	* Obecné textové soubory (ASCII formát)		* Obecné textové soubory (ASCII formát)
Řádka 94:		Řádka 92:
	== Digital Webster ==		== Digital Webster ==

-	Digital Webster představuje digitální implementaci Websterova výkladového slovníku. Websterův slovník a tezaurus vám mohou pomoci, když narazíte na nějakou nesrozumitelnost ve velmi rozsáhlém HELP systému každého uživatelského nástroje. Je rovněž výhodný při časté práci s rozsáhlými anglickými texty. Zajímavým pro podnikatele určitě bude FaxReader, což je program automaticky přijímající došlé FAX dokumenty. Fax můžete snadno odesílat z libovolné aplikace nebo rozesílat elektronickou poštou. Pokud si potřebujete prohlédnout nebo vytisknout libovolné Postscriptové soubory použijte program Preview. Program umí to samé s obrázky formátu TIFF a jeho používání je snadné.	+	Digital Webster představuje digitální implementaci Websterova výkladového slovníku. Websterův slovník a tezaurus vám mohou pomoci, když narazíte na nějakou nesrozumitelnost ve velmi rozsáhlém HELP systému každého uživatelského nástroje. Je rovněž výhodný při časté práci s rozsáhlými anglickými texty. Zajímavým pro podnikatele určitě bude FaxReader, což je program automaticky přijímající došlé FAX dokumenty. Fax můžete snadno odesílat z libovolné aplikace nebo rozesílat elektronickou poštou. Pokud si potřebujete prohlédnout nebo vytisknout libovolné Postscriptové soubory použijte program Preview. Program umí to samé s obrázky formátu [[TIFF]] a jeho používání je snadné.

	== Digital Librarian ==		== Digital Librarian ==
Řádka 106:		Řádka 104:
	== Objektové programátorské nástroje ==		== Objektové programátorské nástroje ==

-	Vývojové prostředí NeXTSTEPu obsahuje všechny nástroje, které potřebujete při vytváření aplikací. Interface Builder je velmi pokročilým vývojovým nástrojem, jenž vám umožní vytvořit grafickou aplikaci a otestovat její uživatelské rozhraní ve velmi krátké době. Celý proces vytváření, ladění a upravování řídí Project Builder. Project Builder vám zároveň dává naprostou svobodu při vytváření aplikací. Vývojové prostředí NeXTSTEPu samozřejmě také obsahuje grafický debugger a kompilátory objektově orientovaných jazyků Objective C a Objective C++. Výhodou integrovaného vývojového prostředí je skutečnost, že každá vytvořená aplikace má prakticky identické ovládání, což vždy kontrastovalo s chaosem v oblasti [[~~Disk Operating System\|~~MS-DOS]].	+	Vývojové prostředí NeXTSTEPu obsahuje všechny nástroje, které potřebujete při vytváření aplikací. Interface Builder je velmi pokročilým vývojovým nástrojem, jenž vám umožní vytvořit grafickou aplikaci a otestovat její uživatelské rozhraní ve velmi krátké době. Celý proces vytváření, ladění a upravování řídí Project Builder. Project Builder vám zároveň dává naprostou svobodu při vytváření aplikací. Vývojové prostředí NeXTSTEPu samozřejmě také obsahuje grafický debugger a kompilátory objektově orientovaných jazyků Objective C a Objective C++. Výhodou integrovaného vývojového prostředí je skutečnost, že každá vytvořená aplikace má prakticky identické ovládání, což vždy kontrastovalo s chaosem {{Nowrap\|v oblasti [[MS-DOS]]}}.

	== Project Builder ==		== Project Builder ==
Řádka 132:		Řádka 130:

	== Programovací jazyk Objective-C ==		== Programovací jazyk Objective-C ==
-		+	[[Objective-C]] nabízí mnoho vlastností jazyka SmallTalk s výkonností jazyka [[C (programovací jazyk)\|C]]. Objektové C nabízí možnost dynamického vytváření programů, což je podstatné při programování flexibilního GUI a vytváření vzdálených zpráv (na jiný počítač v rámci počítačové sítě). Rozšířené výhody objektu v distribuovaném počítačovém prostředí dovolují aplikacím zasílat zprávy (informační objekty) jiným aplikacím v síti. To přináší možnost řídit událostmi celou počítačovou síť. Zdrojový kód programu je automaticky optimalizován a uložen ve proveditelném formátu. V NeXTSTEPu existovala vedle [[Objective C]], také jeho rozšířená varianta Objective C++ a průmyslový standard ANSI C, který byl zařazen pouze kvůli zpětné kompatibilitě.
-	[[Objective-C]] nabízí mnoho vlastností jazyka [[SmallTalk]] s výkonností jazyka [[C (programovací jazyk)\|C]]. Objektové C nabízí možnost dynamického vytváření programů, což je podstatné při programování flexibilního GUI a vytváření vzdálených zpráv (na jiný počítač v rámci počítačové sítě). Rozšířené výhody objektu v distribuovaném počítačovém prostředí dovolují aplikacím zasílat zprávy (informační objekty) jiným aplikacím v síti. To přináší možnost řídit událostmi celou počítačovou síť. Zdrojový kód programu je automaticky optimalizován a uložen ve proveditelném formátu. V NeXTSTEPu existovala vedle Objective C, také jeho rozšířená varianta Objective C++ a průmyslový standard ANSI C, který byl zařazen pouze kvůli zpětné kompatibilitě.	+

	== První dojmy z doby před 12 lety ==		== První dojmy z doby před 12 lety ==
-
	NeXTSTEP v roce 1993 podporoval šest jazyků včetně češtiny. V té době se prodával NeXTSTEP verze 3.1		NeXTSTEP v roce 1993 podporoval šest jazyků včetně češtiny. V té době se prodával NeXTSTEP verze 3.1
	a předpokládalo se uvedení vylepšené verze 3.2. Součástí verze 3.2 měl být také emulátor MSDOSu a Windows od společnosti Insignia Software. začaly se objevovat programy šité na míru NeXTSTEPu.		a předpokládalo se uvedení vylepšené verze 3.2. Součástí verze 3.2 měl být také emulátor MSDOSu a Windows od společnosti Insignia Software. začaly se objevovat programy šité na míru NeXTSTEPu.

	== Přenosné distribuované objekty ==		== Přenosné distribuované objekty ==
-
	Přenosné distribuované objekty (PDO – Portable Distributed Objects) byly v polovině roku [[1994]] unikátní technologií, která byla určitou nadstavbou NeXTSTEPu verze 3.2. PDO byl prvním produktem, který dovoloval provozovat heterogenní klient/server aplikace založené na objektové technologii. NeXTSTEP aplikace, které se spoléhaly na objektovou strukturu NeXTSTEPu, mohou komunikovat s čímkoliv jiným přes systém zpráv. Tato architektura tehdy nabízela výjimečně dobré klient/server prostředí, jenž eliminovalo nutnost neustálého předělávání původní modelu, což je vyžadováno při používání tradičního strukturovaného programování. Objekty organizované do bloků mohly být prováděny na hardwaru klienta nebo řídícího serveru, kdykoliv to vyžadovala spuštěná úloha. PDO přitom dokázalo rozvinout objekty serverů na pracovních stanicích s odlišným operačním systémem (HP-UX 9.0 a později dalších). Tyto objekty mohly používat rozmanité klient aplikace.		Přenosné distribuované objekty (PDO – Portable Distributed Objects) byly v polovině roku [[1994]] unikátní technologií, která byla určitou nadstavbou NeXTSTEPu verze 3.2. PDO byl prvním produktem, který dovoloval provozovat heterogenní klient/server aplikace založené na objektové technologii. NeXTSTEP aplikace, které se spoléhaly na objektovou strukturu NeXTSTEPu, mohou komunikovat s čímkoliv jiným přes systém zpráv. Tato architektura tehdy nabízela výjimečně dobré klient/server prostředí, jenž eliminovalo nutnost neustálého předělávání původní modelu, což je vyžadováno při používání tradičního strukturovaného programování. Objekty organizované do bloků mohly být prováděny na hardwaru klienta nebo řídícího serveru, kdykoliv to vyžadovala spuštěná úloha. PDO přitom dokázalo rozvinout objekty serverů na pracovních stanicích s odlišným operačním systémem (HP-UX 9.0 a později dalších). Tyto objekty mohly používat rozmanité klient aplikace.

Řádka 157:		Řádka 152:
	# Systém nastavení NeXTSTEPu - Nastavoval funkce a programy pro čtení a zápis standardních nastavení uživatele pro NeXTSTEP i hostitelský operační systém.		# Systém nastavení NeXTSTEPu - Nastavoval funkce a programy pro čtení a zápis standardních nastavení uživatele pro NeXTSTEP i hostitelský operační systém.

		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Snímky systému NeXTSTEP (OPENSTEP)\|Mnoho fotografií systémů – NeXTSTEP a OPENSTEP]]'''
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[NeXTSTEP Programming Concepts and Applications]]		* [[NeXTSTEP Programming Concepts and Applications]]

Sysop: + Kniha o NeXTSTEPu 3.x

2020-10-08T11:19:55Z

+ Kniha o NeXTSTEPu 3.x

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2020, 11:19
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]		[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]
	[[Soubor:NEXTSTEP 3.3 in pseudo 24-bit color-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|NEXTSTEP verze 3.3 na pracovní stanici HP 9000 712/60]]		[[Soubor:NEXTSTEP 3.3 in pseudo 24-bit color-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|NEXTSTEP verze 3.3 na pracovní stanici HP 9000 712/60]]
		+	[[Soubor:NeXTSTEP Programming-Concepts-Applications-1.jpg\|thumb\|250px\|Kniha o NeXTSTEPu 3.x]]
	'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.		'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.

Sysop: + 4 X VIDEO

2020-10-05T20:54:20Z

+ 4 X VIDEO

← Starší verze		Verze z 5. 10. 2020, 20:54
Řádka 39:		Řádka 39:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~pijt0_bdmUs~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=rf5o5liZxnA}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Steve Jobs ~~představuje NeXTSTEP, 18. září 1990 (1. část)~~'''	+	\| '''NeXTSTEP 3: A Demonstration with [[Steve Jobs]]'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~3vxLpLSKV0M~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=yY47JNP4-54}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Steve Jobs ~~představuje~~ NeXTSTEP~~, 18. září 1990 (2. část)~~'''	+	\| '''NeXT NeXTstation Turbo Color Computer from 1992<br />running NEXTSTEP 3.3'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=_GwlvZcXig8}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Steve Jobs previews NeXTSTEP 3 0 at NeXTWorld Expo 1992'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=Rz2nPJGx4Qg}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''NeXTSTEP on a 486 Packard Bell'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + Vylepšení

2017-09-20T10:17:04Z

+ Vylepšení

Sysop: + Vylepšení

2016-10-31T17:48:17Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2016, 17:48
Řádka 148:		Řádka 148:
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[NeXTSTEP Programming Concepts and Applications]]		* [[NeXTSTEP Programming Concepts and Applications]]
-
-	~~== 290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==~~
-	~~{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br style="clear: both;" />~~
-	~~{{#widget:AddThis~~
-	~~\|page_name={{PAGENAME}}~~
-	~~\|page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}}~~
-	~~\|account_id=my-account-id~~
-	~~\|logo_url=~~
-	~~\|logo_background=FFFFFF~~
-	~~\|logo_color=FFFFFF~~
-	~~\|brand=Multimediaexpo.cz~~
-	~~\|options=favorites, facebook, twitter, email, more~~
-	~~\|offset_top=0~~
-	~~\|offset_left=0~~
-	}}

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
Řádka 174:		Řádka 159:


-	{{Flickr\|NeXTSTEP}}{{Operační systémy}}	+	{{Flickr\|NeXTSTEP}}{{Operační systémy}}{{220 sociálních sítí}}
	[[Kategorie:NeXT]]		[[Kategorie:NeXT]]
	[[Kategorie:Operační systémy]]		[[Kategorie:Operační systémy]]

Sysop: šablona

2016-01-17T12:57:05Z

šablona

← Starší verze		Verze z 17. 1. 2016, 12:57
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:NeXTSTEP_desktop.jpg\|250px\|thumb\|Barevné grafické prostředí (2007)]]		[[Soubor:NeXTSTEP_desktop.jpg\|250px\|thumb\|Barevné grafické prostředí (2007)]]
	[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]		[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]
-	~~{{Operační systémy}}~~	+	'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.
-	'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma [[NeXT Computer Inc.]], založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] je vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.	+

	== Válka softwarových světů ==		== Válka softwarových světů ==
-	Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor [[~~Intel_80486~~\|Intel 486]], panoval v počítačovém světě relativní klid. Velmi nároční uživatelé seděli u svých pracovních stanic a zkoumali různé odnože UNIXu. UNIX v té době byl velice výkonným a složitým operačním systémem, který ovšem vyžadoval nejen odborníky s velkými znalostmi, ale i drahé počítače. O něco méně nároční uživatelé, kteří ovšem vyžadovali příjemné prostředí pracovali s počítačem [[Apple_Macintosh\|Apple Macintosh]]. Apple Macintosh je však drahý uzavřený svět s relativně malým množstvím programů. Běžní uživatelé v ekonomické sféře používali počítače PC/AT, kde se prosadil MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrát ve verzi 3.30, poskytoval textově orientovanému uživateli pouze základní služby.	+	Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor [[Intel 80486\|Intel 486]], panoval v počítačovém světě relativní klid. Velmi nároční uživatelé seděli u svých pracovních stanic a zkoumali různé odnože UNIXu. UNIX v té době byl velice výkonným a složitým operačním systémem, který ovšem vyžadoval nejen odborníky s velkými znalostmi, ale i drahé počítače. O něco méně nároční uživatelé, kteří ovšem vyžadovali příjemné prostředí pracovali s počítačem [[Apple_Macintosh\|Apple Macintosh]]. Apple Macintosh je však drahý uzavřený svět s relativně malým množstvím programů. Běžní uživatelé v ekonomické sféře používali počítače PC/AT, kde se prosadil MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrát ve verzi 3.30, poskytoval textově orientovanému uživateli pouze základní služby.
-	I když to zpočátku nebylo příliš patrné v roce 1989 nastal zlom. Rychlost nového procesoru [[~~Intel_80486~~\|Intel 486]] se totiž silně přiblížila výkonu běžných pracovních stanic. První vlaštovkou oznamující zlom byla nepochybně Windows 3.0, která znamenala počátek konce textově orientovaných aplikací v oblasti PC počítačů. Zároveň bylo jasné, že na provoz náročných grafických aplikací už počítač s procesorem [[Intel_80386\|Intel 386]] příliš nestačí.	+	I když to zpočátku nebylo příliš patrné v roce 1989 nastal zlom. Rychlost nového procesoru [[Intel 80486\|Intel 486]] se totiž silně přiblížila výkonu běžných pracovních stanic. První vlaštovkou oznamující zlom byla nepochybně Windows 3.0, která znamenala počátek konce textově orientovaných aplikací v oblasti PC počítačů. Zároveň bylo jasné, že na provoz náročných grafických aplikací už počítač s procesorem [[Intel_80386\|Intel 386]] příliš nestačí.

	Nastala nová epocha rozvoje počítačů. Uvedení vylepšených Windows 3.1 už bylo poznamenáno předzvěstmi o zcela nových výkonných operačních systémech budoucnosti. Tyto operační systémy budou používat procesory [[Intel_80486\|Intel 486]] pouze jako dělníky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiž objevil nový mnohem výkonnější procesor Intel586 s názvem [[Pentium\|Pentium]], který je prvním běžně přístupným procesorem [[RISC]].		Nastala nová epocha rozvoje počítačů. Uvedení vylepšených Windows 3.1 už bylo poznamenáno předzvěstmi o zcela nových výkonných operačních systémech budoucnosti. Tyto operační systémy budou používat procesory [[Intel_80486\|Intel 486]] pouze jako dělníky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiž objevil nový mnohem výkonnější procesor Intel586 s názvem [[Pentium\|Pentium]], který je prvním běžně přístupným procesorem [[RISC]].
Řádka 15:		Řádka 14:
	NeXTSTEP je prvním plně objektově orientovaným operačním systémem, který dokáže, kromě jiného, bezproblémově spolupracovat v heterogenních sítích s různými operačními systémy.		NeXTSTEP je prvním plně objektově orientovaným operačním systémem, který dokáže, kromě jiného, bezproblémově spolupracovat v heterogenních sítích s různými operačními systémy.

-	Mezi uvedenými operačními systémy nevyhnutelně vznikla válka o ovládnutí počítačů s procesory [[~~Intel_80486~~\|Intel 486]], jenž představují odrazový můstek k technologii Pentia. A každá z firem prosazovala pouze svoje zboží.	+	Mezi uvedenými operačními systémy nevyhnutelně vznikla válka o ovládnutí počítačů s procesory [[Intel 80486\|Intel 486]], jenž představují odrazový můstek k technologii Pentia. A každá z firem prosazovala pouze svoje zboží.
-	Pro uživatele snažící ho se zorientovat v bitevní vřavě je důležité zaměřit se na nejprogresivnější technologii jakou se může pyšnit právě posledně jmenovaný NeXTSTEP, který již má více než 60 000 instalací. Vlastníkem NeXTSTEPu je americká firma [[NeXT Computer Inc.]], kterou založil v roce 1986 legendární	+	Pro uživatele snažící ho se zorientovat v bitevní vřavě je důležité zaměřit se na nejprogresivnější technologii jakou se může pyšnit právě posledně jmenovaný NeXTSTEP, který již má více než 60 000 instalací. Vlastníkem NeXTSTEPu je americká firma NeXT Computer Inc., kterou založil v roce 1986 legendární

	== Steve Jobs ==		== Steve Jobs ==
Řádka 175:		Řádka 174:


-	{{Flickr\|NeXTSTEP}}	+	{{Flickr\|NeXTSTEP}}{{Operační systémy}}
	[[Kategorie:NeXT]]		[[Kategorie:NeXT]]
	[[Kategorie:Operační systémy]]		[[Kategorie:Operační systémy]]

Sysop: /* Steve Jobs */ YouTube

2014-12-12T23:27:17Z

Steve Jobs: YouTube

← Starší verze		Verze z 12. 12. 2014, 23:27
Řádka 19:		Řádka 19:

	== Steve Jobs ==		== Steve Jobs ==
-	~~{\| border="4" width="444" align="right"~~
-	~~\| {{#widget:YouTube\|id=pijt0_bdmUs}}~~
-	~~\|- align="center"~~
-	~~\| '''Steve Jobs představuje NeXTSTEP, 18. září 1990 (1. část) !'''~~
-	\|-
-	~~\| {{#widget:YouTube\|id=3vxLpLSKV0M}}~~
-	~~\|- align="center"~~
-	~~\| '''Steve Jobs představuje NeXTSTEP, 18. září 1990 (2. část) !~~
-	\|}
	Po usilovném vývoji představil v roce 1989 [[Steve Jobs]] veřejnosti svůj první počítač NeXT a sklidil za promyšlenou koncepci hodně chvály. Součástí počítače vybaveného mikroprocesorem [[Motorola_68040\|Motorola 68040]] byl i operační systém NeXTSTEP. NeXTSTEP je plně kompaktibilní se systémem UNIX, protože ho tvoří celkem čtyři vrstvy:		Po usilovném vývoji představil v roce 1989 [[Steve Jobs]] veřejnosti svůj první počítač NeXT a sklidil za promyšlenou koncepci hodně chvály. Součástí počítače vybaveného mikroprocesorem [[Motorola_68040\|Motorola 68040]] byl i operační systém NeXTSTEP. NeXTSTEP je plně kompaktibilní se systémem UNIX, protože ho tvoří celkem čtyři vrstvy:

Řádka 45:		Řádka 36:
	# Uživatelské prostředí, které slouží pouze ke startovaní některých nástrojů OS a hotových aplikací (Runtime). Uživatelské prostředí vyžaduje počítač PC s Intel 486, 16 MB RAM paměti a 120 MB na disku.		# Uživatelské prostředí, které slouží pouze ke startovaní některých nástrojů OS a hotových aplikací (Runtime). Uživatelské prostředí vyžaduje počítač PC s Intel 486, 16 MB RAM paměti a 120 MB na disku.
	# Programátorské prostředí, které obsahuje všechny vývojové nástroje a mnoho dalších podpůrných utilit pro vytváření, udržování a další zdokonalování aplikací. Programátorské prostředí vyžaduje počítač PC s Intel 486, 20 MB RAM paměti a nejméně 350 MB na disku.		# Programátorské prostředí, které obsahuje všechny vývojové nástroje a mnoho dalších podpůrných utilit pro vytváření, udržování a další zdokonalování aplikací. Programátorské prostředí vyžaduje počítač PC s Intel 486, 20 MB RAM paměti a nejméně 350 MB na disku.
		+
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=pijt0_bdmUs}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Steve Jobs představuje NeXTSTEP, 18. září 1990 (1. část)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=3vxLpLSKV0M}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Steve Jobs představuje NeXTSTEP, 18. září 1990 (2. část)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	== Desktop ==		== Desktop ==

Sysop: Nahrazení textu „{{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}}{{#widget:Tweet button}}
{{#widget:AddThis |page_name={{PAGENAME}} |page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}} |account_id=my

2014-06-21T10:27:29Z

Nahrazení textu „{{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}}{{#widget:Tweet button}}<facelikebutton style="2" showsend="0"></facelikebutton><br /> {{#widget:AddThis |page_name={{PAGENAME}} |page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}} |account_id=my

← Starší verze		Verze z 21. 6. 2014, 10:27
Řádka 147:		Řádka 147:

	== 290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==		== 290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==
-	{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true~~}}{{#widget:Tweet button~~}}<~~facelikebutton~~ style="2" ~~showsend="0"></facelikebutton><br~~ />	+	{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br style="clear: both;" />
	{{#widget:AddThis		{{#widget:AddThis
	\|page_name={{PAGENAME}}		\|page_name={{PAGENAME}}
Řádka 155:		Řádka 155:
	\|logo_background=FFFFFF		\|logo_background=FFFFFF
	\|logo_color=FFFFFF		\|logo_color=FFFFFF
-	\|brand=~~My Wiki~~	+	\|brand=Multimediaexpo.cz
-	\|options=favorites, ~~email~~, ~~digg~~, ~~delicious~~, more	+	\|options=favorites, facebook, twitter, email, more
	\|offset_top=0		\|offset_top=0
	\|offset_left=0		\|offset_left=0

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2020, 11:19
Řádka 2:		Řádka 2:
	[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]		[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]
	[[Soubor:NEXTSTEP 3.3 in pseudo 24-bit color-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|NEXTSTEP verze 3.3 na pracovní stanici HP 9000 712/60]]		[[Soubor:NEXTSTEP 3.3 in pseudo 24-bit color-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|NEXTSTEP verze 3.3 na pracovní stanici HP 9000 712/60]]
		+	[[Soubor:NeXTSTEP Programming-Concepts-Applications-1.jpg\|thumb\|250px\|Kniha o NeXTSTEPu 3.x]]
	'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.		'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2017, 10:17
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:NeXTSTEP_desktop.jpg\|250px\|thumb\|Barevné grafické prostředí (2007)]]		[[Soubor:NeXTSTEP_desktop.jpg\|250px\|thumb\|Barevné grafické prostředí (2007)]]
	[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]		[[Soubor:NeXT 9-4-06.jpg\|250px\|thumb\|Černobílé grafické prostředí (2006)]]
		+	[[Soubor:NEXTSTEP 3.3 in pseudo 24-bit color-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|NEXTSTEP verze 3.3 na pracovní stanici HP 9000 712/60]]
	'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.		'''NeXTSTEP''' je [[operační systém]] plně kompatibilní se systémem [[Unix\|UNIX]]. Poprvé byl představen v říjnu [[1988]]. NeXTSTEP verze 1.0 se dostal na trh [[18. září]] [[1989]]. Vyvinula jej firma NeXT Computer Inc., založená [[Steve Jobs\|Stevem Jobsem]]. Původně byl určen pouze pro počítače [[NeXT]] s procesorem [[Motorola 68040]], od roku [[1993]] byl vyvíjen pro [[x86\|PC]] s procesory Intel.

	== Válka softwarových světů ==		== Válka softwarových světů ==
-	Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor [[Intel 80486\|Intel 486]], panoval v počítačovém světě relativní klid. Velmi nároční uživatelé seděli u svých pracovních stanic a zkoumali různé odnože UNIXu. UNIX v té době byl velice výkonným a složitým operačním systémem, který ovšem vyžadoval nejen odborníky s velkými znalostmi, ale i drahé počítače. O něco méně nároční uživatelé, kteří ovšem vyžadovali příjemné prostředí pracovali s počítačem [[~~Apple_Macintosh~~\|Apple Macintosh]]. Apple Macintosh je však drahý uzavřený svět s relativně malým množstvím programů. Běžní uživatelé v ekonomické sféře používali počítače PC/AT, kde se prosadil MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrát ve verzi 3.30, poskytoval textově orientovanému uživateli pouze základní služby.	+	Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor [[Intel 80486\|Intel 486]], panoval v počítačovém světě relativní klid. Velmi nároční uživatelé seděli u svých pracovních stanic a zkoumali různé odnože UNIXu. UNIX v té době byl velice výkonným a složitým operačním systémem, který ovšem vyžadoval nejen odborníky s velkými znalostmi, ale i drahé počítače. O něco méně nároční uživatelé, kteří ovšem vyžadovali příjemné prostředí pracovali s počítačem [[Macintosh\|Apple Macintosh]]. Apple Macintosh je však drahý uzavřený svět s relativně malým množstvím programů. Běžní uživatelé v ekonomické sféře používali počítače PC/AT, kde se prosadil MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrát ve verzi 3.30, poskytoval textově orientovanému uživateli pouze základní služby.
-	I když to zpočátku nebylo příliš patrné v roce 1989 nastal zlom. Rychlost nového procesoru [[Intel 80486\|Intel 486]] se totiž silně přiblížila výkonu běžných pracovních stanic. První vlaštovkou oznamující zlom byla nepochybně Windows 3.0, která znamenala počátek konce textově orientovaných aplikací v oblasti PC počítačů. Zároveň bylo jasné, že na provoz náročných grafických aplikací už počítač s procesorem [[~~Intel_80386~~\|Intel 386]] příliš nestačí.	+	I když to zpočátku nebylo příliš patrné v roce 1989 nastal zlom. Rychlost nového procesoru [[Intel 80486\|Intel 486]] se totiž silně přiblížila výkonu běžných pracovních stanic. První vlaštovkou oznamující zlom byla nepochybně Windows 3.0, která znamenala počátek konce textově orientovaných aplikací v oblasti PC počítačů. Zároveň bylo jasné, že na provoz náročných grafických aplikací už počítač s procesorem [[Intel 80386\|Intel 386]] příliš nestačí.

	Nastala nová epocha rozvoje počítačů. Uvedení vylepšených Windows 3.1 už bylo poznamenáno předzvěstmi o zcela nových výkonných operačních systémech budoucnosti. Tyto operační systémy budou používat procesory [[Intel_80486\|Intel 486]] pouze jako dělníky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiž objevil nový mnohem výkonnější procesor Intel586 s názvem [[Pentium\|Pentium]], který je prvním běžně přístupným procesorem [[RISC]].		Nastala nová epocha rozvoje počítačů. Uvedení vylepšených Windows 3.1 už bylo poznamenáno předzvěstmi o zcela nových výkonných operačních systémech budoucnosti. Tyto operační systémy budou používat procesory [[Intel_80486\|Intel 486]] pouze jako dělníky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiž objevil nový mnohem výkonnější procesor Intel586 s názvem [[Pentium\|Pentium]], který je prvním běžně přístupným procesorem [[RISC]].
Řádka 25:		Řádka 26:
	* A konečně čtvrtou vrstvou je softwarové prostředí, které obsahuje všechny vývojové prostředky a utility, které můžeme při práci využít.		* A konečně čtvrtou vrstvou je softwarové prostředí, které obsahuje všechny vývojové prostředky a utility, které můžeme při práci využít.

-	Z toho také vyplývá, že si lze kdykoliv otevřít okno a řídit NeXTSTEP pomocí složitých příkazů Unixu. Kromě toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umí bez problémů emulovat prostředí [[~~X_Window~~\|X-Window]], což je grafické prostředí rozšířené téměř na všech jeho platformách. Důležitou vlastností NeXTSTEPu, která souvisí s jeho obslužnou vrstvou [[BSD\|BSD Unixu]] je, že ho lze celkem snadno přenést na jiný procesor a dokonce aplikace vytvořená na určitém procesoru (např. HP PA-RISC) může bez nejmenších úprav běžet na procesoru jiném (např. [[MIPS R4000]]). Možnost startovat jednu aplikaci na různých procesorech obhospodařuje mechanismus s názvem „Multi-architecture Binary Support“, který se zcela automaticky postará o výběr odpovídající části kódu.	+	Z toho také vyplývá, že si lze kdykoliv otevřít okno a řídit NeXTSTEP pomocí složitých příkazů Unixu. Kromě toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umí bez problémů emulovat prostředí [[X Window System\|X-Window]], což je grafické prostředí rozšířené téměř na všech jeho platformách. Důležitou vlastností NeXTSTEPu, která souvisí s jeho obslužnou vrstvou [[BSD\|BSD Unixu]] je, že ho lze celkem snadno přenést na jiný procesor a dokonce aplikace vytvořená na určitém procesoru (např. HP PA-RISC) může bez nejmenších úprav běžet na procesoru jiném (např. [[MIPS R4000]]). Možnost startovat jednu aplikaci na různých procesorech obhospodařuje mechanismus s názvem „Multi-architecture Binary Support“, který se zcela automaticky postará o výběr odpovídající části kódu.

-	Snadno dokáže pracovat v lokálních heterogenních sítích, kde může bez problémů komunikovat s počítači Macintosh (rozhraní AppleShare), PC (rozhraní [[TCP/IP]] původem z Unixu), Novell (běžně známé rozhraní [[IPX]]) a Unix systémy (rozhraní [[TCP/IP]]). OS Unix však má jednu slabost. Díky rozmanitosti funkcí a vlastností systému Unix, je jeho obsluha velmi komplikovaná. A právě tuto slabost (asi také jedinou) pomůže uživateli překonat grafický obslužný OS NeXTSTEP. 10. února 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukončit výrobu „černého železa“ pracovních stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zároveň s tím převést OS NeXTSTEP s prostředí procesoru [[Motorola_68040\|Motorola 68040]] na procesor Intel 486, což je určitě historický krok. Převedení na platformu Intel bylo dokončeno 25. května 1993. Už 17. června 1993 proběhlo v pražském dB klubu první představení tohoto fascinujícího systému v Čechách.	+	Snadno dokáže pracovat v lokálních heterogenních sítích, kde může bez problémů komunikovat s počítači Macintosh (rozhraní AppleShare), PC (rozhraní [[TCP/IP]] původem z Unixu), Novell (běžně známé rozhraní [[IPX]]) a Unix systémy (rozhraní [[TCP/IP]]). OS Unix však má jednu slabost. Díky rozmanitosti funkcí a vlastností systému Unix, je jeho obsluha velmi komplikovaná. A právě tuto slabost (asi také jedinou) pomůže uživateli překonat grafický obslužný OS NeXTSTEP. 10. února 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukončit výrobu „černého železa“ pracovních stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zároveň s tím převést OS NeXTSTEP z prostředí procesoru [[Motorola_68040\|Motorola 68040]] na procesor [[Intel 80486\|Intel 486]], což je určitě historický krok. Převedení na platformu Intel bylo dokončeno 25. května 1993. Už 17. června 1993 proběhlo v pražském dB klubu první představení tohoto fascinujícího systému v Čechách.

	Multimédia v NeXTSTEPu jsou samozřejmostí. Samozřejmostí je i používání technologie Display PostScript Level 2 pro zobrazování i tisk dokumentů a implementace technologie [[True Color]].		Multimédia v NeXTSTEPu jsou samozřejmostí. Samozřejmostí je i používání technologie Display PostScript Level 2 pro zobrazování i tisk dokumentů a implementace technologie [[True Color]].
Řádka 58:		Řádka 59:

	== Workspace Manager ==		== Workspace Manager ==
-
	Hlavním nástrojem uživatele NeXTSTEPu bude určitě Workspace Manager sloužící jako grafický správce při interaktivní práci v systémovém prostředí. Workspace Manager přináší novou techniku využívání aplikací. Často používané aplikace může uživatel přemístit na „ application dock “, kde mu jsou k dispozici po celou dobu práce se systémem. Každý systémový objekt můžeme zobrazit v okně INSPECTORu. Atributy jednotlivých objektů můžeme zobrazit v Inspektoru atributů.		Hlavním nástrojem uživatele NeXTSTEPu bude určitě Workspace Manager sloužící jako grafický správce při interaktivní práci v systémovém prostředí. Workspace Manager přináší novou techniku využívání aplikací. Často používané aplikace může uživatel přemístit na „ application dock “, kde mu jsou k dispozici po celou dobu práce se systémem. Každý systémový objekt můžeme zobrazit v okně INSPECTORu. Atributy jednotlivých objektů můžeme zobrazit v Inspektoru atributů.

-	Pokud máme na disketě např. grafický soubor v méně obvyklém formátu, můžeme (podle přípony souboru) tento soubor přiřadit k určité aplikaci pomocí TOOLS INSPECTORu. Jednou z nejdůležitějších funkcí Workspace Manageru je okno procesů s bežícími programy. Okno procesů nám zobrazí všechny aktuálně spuštěné aplikace. Pokud by se nějaká aplikace začala chovat vůči systému agresivně nebo by ztuhla, můžeme ji zde předčasně ukončit příkazem KILL. Při práci s objekty a aplikacemi můžeme v plné míře využít techniku Drag-and-drop. Libovolný soubor přemístíme pomocí myši nad ikonu programu. Program se spustí a otevře nabídnutý soubor.	+	Pokud máme na disketě např. grafický soubor v méně obvyklém formátu, můžeme (podle přípony souboru) tento soubor přiřadit k určité aplikaci pomocí TOOLS INSPECTORu. Jednou z nejdůležitějších funkcí Workspace Manageru je okno procesů s bežícími programy. Okno procesů nám zobrazí všechny aktuálně spuštěné aplikace. Pokud by se nějaká aplikace začala chovat vůči systému agresivně nebo by ztuhla, můžeme ji zde předčasně ukončit příkazem KILL. Při práci s objekty a aplikacemi můžeme v plné míře využít techniku [[Drag and drop]]. Libovolný soubor přemístíme pomocí myši nad ikonu programu. Program se spustí a otevře nabídnutý soubor.

	== NeXTMail ==		== NeXTMail ==
-		+	NeXTmail je multimediální elektronický systém pošty. Podporuje [[Rich Text Format]] (RTF) textových souborů, zvuk a grafiku. Rovněž podporuje standardní nemultimediální poštu UNIX systémů. NeXTmail podstatným způsobem rozšiřuje možnosti komunikace mezi uživateli heterogenní sítě.
-	NeXTmail je multimediální elektronický systém pošty. Podporuje Rich Text Format (RTF) textových souborů, zvuk a grafiku. Rovněž podporuje standardní nemultimediální poštu UNIX systémů. NeXTmail podstatným způsobem rozšiřuje možnosti komunikace mezi uživateli heterogenní sítě.	+

	== Edit ==		== Edit ==

-	Textový editor EDIT je univerzální systémový editor, kde uživatel může vytvářet a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit také podporuje obrázky ve formátu TIFF a EPS. Celkem umí Edit zpracovávat čtyři druhy souborů:	+	Textový editor EDIT je univerzální systémový editor, kde uživatel může vytvářet a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit také podporuje obrázky ve formátu [[TIFF]] a [[PostScript\|EPS]]. Celkem umí Edit zpracovávat čtyři druhy souborů:

	* Obecné textové soubory (ASCII formát)		* Obecné textové soubory (ASCII formát)

NeXTSTEP - Historie editací

Sysop: + 2x VIDEO

Sysop: ++

Sysop: + Velká Galerie !

Sysop: + Kniha o NeXTSTEPu 3.x

Sysop: + 4 X VIDEO

Sysop: + Vylepšení

Sysop: + Vylepšení

Sysop: šablona

Sysop: /* Steve Jobs */ YouTube

Sysop: Nahrazení textu „{{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}}{{#widget:Tweet button}} {{#widget:AddThis |page_name={{PAGENAME}} |page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}} |account_id=my

Sysop: Nahrazení textu „{{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}}{{#widget:Tweet button}}
{{#widget:AddThis |page_name={{PAGENAME}} |page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}} |account_id=my