Sysop: 1 revizi

2013-07-22T06:49:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 7. 2013, 06:49

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-01T21:16:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Neratov
| status = obec
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| okres = Pardubice
| ob.roz.půs = [[Pardubice]]
| pov.ob = [[Lázně Bohdaneč]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 4,03
| obyvatelé = 132
| obyv.datum = 31. 8. 2009
| zem.šíř = 50° 4’ 45’’
| zem.dél = 15° 38’ 37’’
| PSČ = 533 41
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Neratov 12<br />53341 Lázně Bohdaneč
| web =
| úř.web =
| email = pulkrabek@cbox.cz
| starosta = Pulkrábek Jaroslav
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Neratov |lat_deg=50 |lat_min=4 |lat_sec=45 |lon_deg=15 |lon_min=38 |lon_sec=37 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0532 573078
| NUTS4 = CZ0532
| NUTS3 = CZ053
| nad.výš = 222
}}
Obec '''Neratov''' se nachází v okrese [[Okres Pardubice|Pardubice]], kraj [[Pardubický kraj|Pardubický]].
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 106 obyvatel.
== Etymologie ==
Název vesnice má podle [[filologie|filologů]] spojitost se staročeským osobním jménem Nerat (či Nerad). Současníci prý odvodili název od něčeho, co bylo pojmenováno podle jakéhosi Nerata (Nerada).
== Historie ==
Nejstarší dějiny obce jsou spojeny s [[Řád svatého Benedikta|benediktinským]] [[klášter]]em v [[Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]] založeným českým králem [[Vratislav I.|Vratislavem I.]] kolem roku 1086. Někdy v době po založení kláštera a před jeho zánikem za husitských válek v roce 1421 se Neratov stal součástí majetkového komplexu opatovických benediktinů.
Nejstarší dochovaná písemná zpráva o existenci Neratova je z roku 1436. Nachází se v listině českého krále a císaře Zikmunda Lucemburského jíž někdejší panství opatovického kláštera postoupil do zástavy [[Diviš Bořek z Miletínka|Diviši Bořkovi z Miletínka]].
Druhá dochovaná písemná zpráva o Neratově pochází z [[26. července]] 1465 a je obsažena v listině krále Jiřího z Poděbrad. Z jejího obsahu vyplývá, že v Neratově existoval ještě za opatovického kláštera [[poplužní dvůr]] k němuž patřil vedle [[polnost]]í, [[Louka (zemědělství)|luk]] a [[les]]a také [[rybník]]. Po smrti Diviše Bořka z Miletínka v r. 1437 se ujali kunětickohorského panství Divišův bratr Vaněk a po něm Divišovi synové, z nichž vynikal Soběslav. Potomci Diviše Bořka stáli na straně nového politického vůdce českého kališnického panstva Jiřího z Poděbrad. Soběslav z Miletínka časem kunětickohorské panství nebezpečně zadlužil a dříve než mohl pohledávky splatit náhle v roce 1463 zemřel. Zemřel tehdy za morové epidemie i jeho bratr Jan. A i když po něm zůstali nezletilí synové, správy majetku se ujal Jiří z Poděbrad, který začal splácet dluhy kunětickohorského panství a nakonec v roce 1465 převedl tento majetek do rukou svých synů [[Jindřich z Poděbrad a Minsterberka|Jindřicha]], [[Viktorín z Poděbrad|Viktorína]], [[Hynek z Poděbrad|Hynka]] (tehdy již knížata minsterberská) a Bočka z Kunštátu.
Již zmíněnou listinou z roku 1465 král postoupil do [[Manská soustava|manství]] poplužní dvůr v Neratově Majnušovi z Chvalkovic pocházejícímu z rozvětvené rodiny pánů z Hustířan. Ten někdy ve 40. letech 15. století koupil na Pardubicku [[tvrz]] [[bukovka|Bukovku]] s malým panstvím a k ní tedy připojil Neratov. Bukovští z Hustířan postavili zřejmě dodnes existující rybník Rozhrna.
Bukovští hospodařili na neratovském poplužním dvoře, ale vesnice s poddanými náležela nadále ke kunětickohorskému panství synů krále Jiřího, kteří si časem rodové statky mezi sebou rozdělili a kunětickohorské panství připadlo Jindřichu Minsterberskému. Jindřich se později angažoval ve slezských válkách a panství zadlužil. Zastavena byla také r. 1488 živanická rychta, do níž patřil i Neratov. Držitelem živanické rychty se stal minsterberský úředník Václav Žehušický z Nestajova, jinak švagr Bavora Bukovského z Hustířan.
V roce 1490 vyplatil zástavní kunětickohorské panství moravský velmož [[Vilém II. z Pernštejna]]. Jeho zásluhou se rozběhly práce na velkých vodních stavbách na [[Lázně Bohdaneč|Bohdanečsku]], ale i jinde na panství. Zvětšil
[[Bohdanečský rybník]] (kolem r. 1477 jej stavěli Minsterberkové), do roku 1494 (resp. 1496) přibyl velký Živanický a Sopřečský rybník (každý z nich měl pojmout 500 kop [[kapr|kapří]] násady, což mohlo představovat při výlovu každého z nich při střízlivém odhadu nějakých 30 tun ryb). V roce 1491 již také stál Neratovský rybník - byl menší, dimenzován na 100 kop kapří násady. Nevíme ovšem, zda tento rybník stavěli již Minsterberkové (je to pravděpodobné) a nelze rozhodnout, zda přitom jen upravili starší rybník, připomínaný již z předhusitské doby, nebo zda rybník z dob kláštera stál jinde. Vilém z Pernštejna ovšem určitě později prováděl na Neratovském rybníku úpravy.
V květnu r. 1491 Vilém z Perštejna uzavřel písemnou dohodu s Bavorem Bukovským z Hustířan o režimu vedení vody na území Neratova. Obě strany se zavázaly si vzájemně neškodit - [[Pernštejnové]] měli brát ohled na rybník Rozhrnu Bavora Bukovského (neměl se např. zvyšovat stav vody na Neratovském rybníku), Bavor Bukovský se zavázal brát ohled na zájmy Viléma z Pernštejna.
Bavor Bukovský Vilému z Perštejna nakonec neratovský dvůr prodal a roku 1513 Vilém koupil od jeho vdovy celé panství, což mělo vliv na úpravy a vznik rybníků, takže postupně Neratov skoro ze všech stran obklopovala vodní hladina. Katastr obce a bezprostřední okolí začaly brázdit strouhy k rybníkům. Jejich páteř představovala důmyslná stavba [[Opatovický kanál|Opatovického kanálu]]. Vzhledem k výhodným terénním podmínkám se od „neratovského úseku“ Opatovického kanálu rozbíhaly vodoteče k Živanickému rybníku, dokonce i Sopřečskému, k Rozhrně a na ně navazujícím rybníkům. Neratov na počátku pernštejnské vlády podle zápisů urbáře z roku 1506 měl 8 usedlostí, jejichž držitelé obhospodařovali celkem něco přes tři lány polností, zhruba 58 ha. Když se administrativním a hospodářským centrem staly Pardubice, plnící současně roli pernštejnského rezidenčního města, začal se tento celek označovat jako pardubické panství. Neratov v něm patřil k rychtě živanické, spolu s vesnicemi Rohovládová Bělá, [[Přelovice]], Bukovka, Habřinka a Vyšhnějovice. K živanickému kostelu Blahoslavené P. Marie příslušel Neratov i jako farní osada.
Odkaz Viléma z Pernštejna rozvíjeli na [[Pardubice|Pardubicku]] i jeho synové Vojtěch a Jan. Ve třetí generaci však Pernštejnové nedokázali udržet zadlužené panství a roku 1560 je prodali králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi Habsburskému]]. Pardubické panství se tak stalo královským komorním statkem. Za celou tu dobu se až do třicetileté války obraz Neratova v zásadě příliš nezměnil. Přibyla jen jedna nová usedlost. Počet osmi hospodářů, vykazovaný k roku 1506 (stejný počet má ještě [[urbář]] panství z roku 1588), se změnil v nově sestavovaném urbáři v roce 1616 na počet devět usedlosti. Z nich tehdy byly tři větší selské grunty a šest drobných hospodářů (tzv. zahradníků). A to mělo v podstatě zůstat stejné dalších bezmála 200 let.
Za třicetileté války (1618 - 1648) byla většina vesnic zničena a klesl počet obyvatel. V Neratově žilo v roce 1651 podle soupisu jen 22 dospělých lidí. Opuštěné statky v Neratově dostaly své obyvatele až na konci 17. století. Počet devět usedlostí v Neratově, tedy tolik, co před třicetiletou válkou, registruje i
[[Tereziánský katastr]] z roku 1757. Z nich byl jen jeden větší statek, tři menší a pět drobných hospodářství. Žilo tu tehdy celkem 68 lidí.
V době [[osvícenství]] byla jednou z reforem tzv. [[raabizace]], od roku 1774 experimentálně ověřovaná také na pardubickém panství. Spočívala v rušení či redukování panských dvorů a tehdy již neproduktivních rybníků. Takto získaná půda měla být přidělena bezzemkům, eventuálně zvětšovala výměru polí stávajících drobných hospodářů. Ti místo roboty měli odvádět do vrchnostenské pokladny peněžní rentu a státu daně. Reforma měla za cíl zvýšit počet poplatníků. Na pardubickém panství při této akci vzniklo na 36 nových vesnic a dvě z nich v sousedství Neratova. Na místě Neratovského rybníka (říkalo se mu později také Orlov) vesnice, která dostala jméno [[Živanice|Neradov]] a na místě rybníka Dědek potom vesnice [[Dědek (Živanice)|stejného jména]]. Zrušení [[nevolnictví]] a [[toleranční patent]] r. 1781 přispěly k uvolnění hospodářského života. Tehdy začal také yýrazně stoupat počet obyvatel a obce se rozrůstaly. Neratov se během několika desítek let, od konce 18. do poloviny 19. století, co do počtu usedlostí zdvojnásobil. Roku 1848 jich tu bylo 18 a žilo v nich celkem 157 obyvatel. Nové usedlosti vznikaly dělením větších statků nebo na obecních pozemcích apod.

V letech 1848 - 1869 přibylo v Neratově již jen jedno stavení. Urbanizace obce se v polovině 19. století v podstatě na dlouhou dobu uzavřela. Od poloviny 19. století až do konce dvacátých let [[20. století]] se Neratov rozrostl jen o 4 čísla popisná. V roce [[1930]] měl Neratov pouze 23 stavení, i když u mnoha jiných obcí stoupal počet nových domů více. V případě Neratova konstatovaný jev možná souvisel s hospodářskou a společenskou vazbou na nedaleký Bohdaneč. Téměř neměnný byl za celé toto období i počet obyvatel. Od poloviny 19. století do konce 20. let 20. století se pohyboval kolem 150 (jen mezi lety [[1910]] - [[1921]] mírně stoupl přes 170).
Po roce 1848 se v důsledku [[ústava|ústavních]] změn obce staly nejnižším článkem [[samospráva|samosprávy]]. Neratov byl samostatnou obcí se starostou a obecním zastupitelstvem v čele. Až při reformě územní správy roku [[1964]] byl přičleněn k Živanicům jako osada. Tento stav trval až do roku [[1990]].
Jistý zvrat v [[urbanizace|urbanizaci]] Neratova nastal ve 30. letech minulého století až do začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Obec se rozrostla co do počtu domů téměř o třetinu. Z 23 čísel popisných v roce [[1930]] na 31 v roce 1950, ale počet obyvatel se nezměnil. Po druhé světové válce se Neratov začal postupně vylidňovat na dnešní stav.
== Současnost ==
V současné době je v obci Neratov a Novinsko padesát popisných čísel a k [[31. srpen|31. srpnu]] [[2009]] je trvale přihlášeno 132 obyvatel. Dále se v katastrálním území obce Neratova nachází tři rekreační osady, Neratov, Novinsko a osada u obce Dědek, kde je 67 [[chalupa|rekreačních objektů]] a 6 [[zahrada|zahrádek]] s evidenčním číslem.
V novém územním plánu jsou další dvě plochy určené na novou zastavbu bydlení v rodinných domech o celkové ploše 8,5 ha.
== Památky ==
V katastrálním území se nachází [[Opatovický kanál]], nazývaný Halda, který je základním vodním dílem pernštejnské rybniční soustavy. Počátek má u jezu před [[Vysoká nad Labem|Vysokou nad Labem]] a zpět do [[Labe]] se vlévá u [[Semín]]a. Měří 31,8 km a ještě i po půl tisíciletí slouží účelům k jakým byl vybudován. Je stavebně technickou památkou raně [[renesance|renesančního]] vodního stavitelství.
Z nezapsaných památek se v centru obce nachází kamenný kříž s [[madona|Madonou]] z r. 1882, zvonička a další kamenný kříž z r. [[1901]] je v části obce Novinsko.
== Kulturní aktivity ==
Kulturní dění v obci je zajišťováno, již od roku [[2004]], Občanským sdružením pro obnovu a rozvoj obce Neratova a Novinska a to zejména pořádáním sezónních akcí jako je např. Vítání jara, Dětský den, Drakiáda, Mikulášská nadílka, Vánoce v lese a další.
== Pěší a cyklistická turistika ==
=== Cyklotrasa regionální ===
Neratovem, který patří do svazku obcí Mikroregion Bohdanečsko, prochází cyklistická trasa 4039 dlouhá 34 km:
Vysoká nad Labem (0,0) - Opatovice nad Labem (2,6) – [[Čeperka]] (6,4) – [[Stéblová]] (12,3) - Lázně Bohdaneč (18,9) - Neratov (23,0) – Přelovice (25,6) – [[Výrov]] (28,5) - Břehy (32,9) - Přelouč (34,3)
Projížďka návštěvníky zavede do rozmanitého prostředí, v němž mají možnost poznat typickou místní krajinu. Trasa vede přes Lázně Bohdaneč, kolem Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a končí v Přelouči. V letních měsících se lze vykoupat u Stéblové v písníku Gigant nebo v Břehách, kde je také kemp.
=== Cyklotrasa lokální ===
Správním územím Neratova prochází rovněž cyklistická trasa 4274 dlouhá 13 km:
Lázně Bohdaneč (0,0) – [[Vyšehněvice]] (9,4) – [[Žáravice]] (11,5) – [[Vápno (okres Pardubice)|Vápno]] (13,1)
Trasa vede lesem kolem krásných rybníků Rohrna, Skříň a Trhoňka, kde je náročnější terén. U obce Žáravice je možné si prohlédnout přírodní divadlo a zbytky středověkého tvrziště Hrada.
=== Značená turistická trasa ===
Územím obce prochází trasa zelená dlouhá celkem 16 km:
Značka odbočuje u hranice semtínského průmyslového areálu z modré značky, přichází lesem k severovýchodnímu okraji města Lázně Bohdaneč, dále na náměstí, odtud k jižnímu okraji Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník. Pokračuje okolo rybníků Skříň a Rozhrna, poté po silnici až do Přelovic, odtud lesem do Výrova, podél jezera u Břehů, přes [[Lohenice]] až do [[Přelouč]]e k nádraží.
Naučná stezka Pernštejnskými rybníky, vybudovaná za pomocí obce Neratov, občanského sdružení pro obnovu a rozvoj obce Neratova a Novinska a Pardubického kraje, doplňuje síť informačních tras. Začíná v Neratově a pokračuje kolem rybníků Rozhrna, Skříň, Udržal, Trhoňka, Stará i Nová Jílovka a Tichý. Sedmikilometrová trasa seznamuje návštěvníky s tradicí [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]] i rozmanitostí místních přírodních krás.
=== Vodní turistika ===
[[Opatovický kanál]] je umělý vodní tok dlouhý 32 km lákající k nenáročné celodenní plavbě, jejíž rychlost nepřesáhne 5 km/hod. Začíná se v Opatovicích nad Labem, kde kanál vytéká z Labe, dále pokračuje přes Čeperku, [[Podůlšany]] a [[Staré Ždánice]] do Lázní Bohdaneče odtud přes Neratov, Přelovice, Břehy až do Semína, kde se kanál vlévá zpět do Labe. Na Opatovickém kanále se každoročně v říjnu ukončuje vodácká sezóna, tzv. "zamykání vody" pořádá KVT Pardubice a probíhá u Mlýnů v Lázních Bohdaneč.
== Související články ==
* [[Seznam obcí v Česku]]
== Externí odkazy ==
*[http://osneratov.wz.cz Webová stránka občanské iniciativy pro obnovu a rozvoj Neratova a Novinska]

{{Okres Pardubice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Pardubice]]

Neratov (okres Pardubice) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu