Nervová soustava - Historie editací

Sysop: ++

2022-11-21T08:56:07Z

← Starší verze		Verze z 21. 11. 2022, 08:56
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Nervous system diagram.png\|thumb\|~~upright=1.6~~\|Diagram nervové soustavy člověka]]	+	[[Soubor:Nervous system diagram-en.png\|thumb\|250px\|Diagram nervové soustavy člověka]]
-	'''Nervová soustava''' ({{Vjazyce\|la}}: ''Systema nervosum'') slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a ~~tak~~ je vhodnější k přenosu [[informace\|informací]], které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.	+	'''Nervová soustava''' ({{Vjazyce\|la}}: ''Systema nervosum'') slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a proto je výrazně vhodnější k přenosu [[informace\|informací]], které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.
	== Nižší živočichové ==		== Nižší živočichové ==
	Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u [[Mnohobuněčný organismus\|mnohobuněčných]] [[Živočichové\|živočichů]]. [[jednobuněčnost\|Jednobuněčné organismy]] nemají nervovou soustavu, přestože někteří z nich jsou schopni do určité míry reagovat na vnější podněty. Pouze u [[prvoci\|prvoků]] se vyskytují tzv. [[neurofibrila]] pro pohyb [[brva]]mi a formování tvaru buňky.		Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u [[Mnohobuněčný organismus\|mnohobuněčných]] [[Živočichové\|živočichů]]. [[jednobuněčnost\|Jednobuněčné organismy]] nemají nervovou soustavu, přestože někteří z nich jsou schopni do určité míry reagovat na vnější podněty. Pouze u [[prvoci\|prvoků]] se vyskytují tzv. [[neurofibrila]] pro pohyb [[brva]]mi a formování tvaru buňky.
Řádka 43:		Řádka 43:
	* [[Hemiplegie]] – obrna na jedné straně těla, způsobená poškozením motorické oblasti v druhostranné polokouli [[mozek\|mozku]].		* [[Hemiplegie]] – obrna na jedné straně těla, způsobená poškozením motorické oblasti v druhostranné polokouli [[mozek\|mozku]].
	* [[Migréna]] – krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.		* [[Migréna]] – krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.
-	* [[Mozková mrtvice]] – poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti.	+	* [[Cévní mozková příhoda\|Mozková mrtvice]] – poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti.
	* [[Neuralgie]] – bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu.		* [[Neuralgie]] – bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu.
	* [[Neuromuskulární dystrofie]] – degenerace nervů v [[centrální nervový systém\|centrálním nervovém systému]] které vede k ubývání svalů a končí obvykle smrtí.		* [[Neuromuskulární dystrofie]] – degenerace nervů v [[centrální nervový systém\|centrálním nervovém systému]] které vede k ubývání svalů a končí obvykle smrtí.
Řádka 50:		Řádka 50:
	* [[Roztroušená skleróza]] – postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.		* [[Roztroušená skleróza]] – postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.
	* [[Spina bifida]] – vrozená vývojová vada, při níž je část míchy novorozence obnažena, neboť se správně nevyvinuly obratle.		* [[Spina bifida]] – vrozená vývojová vada, při níž je část míchy novorozence obnažena, neboť se správně nevyvinuly obratle.
-	~~== Odkazy ==~~	+
-	~~=== Reference ===~~	+	== Literatura ==
-	~~<references/>~~	+
-	=== Literatura ===	+
	* {{Citace monografie		* {{Citace monografie
	\| příjmení = Sinělnikov		\| příjmení = Sinělnikov
Řádka 65:		Řádka 63:
	\| počet stran = 400		\| počet stran = 400
	}}		}}
-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Anatomie měkkýšů#Nervová a smyslová soustava\|nervová soustava měkkýšů]]		* [[Anatomie měkkýšů#Nervová a smyslová soustava\|nervová soustava měkkýšů]]
-	~~{{Nervová soustava}}~~	+	== Reference ==
-	~~{{Orgánové soustavy}}~~	+	<references/>
-	~~[[Kategorie:Nervová soustava\| ]]~~	+

-	{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Nervová soustava}}{{Orgánové soustavy}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Nervová soustava\| ]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-22T06:49:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 7. 2013, 06:49

Sysop: Nahrazení textu „{{dv:.*]]“ textem „“

2011-04-14T19:25:55Z

Nahrazení textu „{{dv:.*]]“ textem „“

Nová stránka

[[Soubor:Nervous system diagram.png|thumb|upright=1.6|Diagram nervové soustavy člověka]]
'''Nervová soustava''' ({{Vjazyce|la}}: ''Systema nervosum'') slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a tak je vhodnější k přenosu [[informace|informací]], které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.
== Nižší živočichové ==
Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u [[Mnohobuněčný organismus|mnohobuněčných]] [[Živočichové|živočichů]]. [[jednobuněčnost|Jednobuněčné organismy]] nemají nervovou soustavu, přestože někteří z nich jsou schopni do určité míry reagovat na vnější podněty. Pouze u [[prvoci|prvoků]] se vyskytují tzv. [[neurofibrila]] pro pohyb [[brva]]mi a formování tvaru buňky.
U [[houby|hub]] (''Porifera'') nebyla nalezena žádná morfologicky diferencovaná nervová soustava, ani žádné specializované buňky. Signály jsou pravděpodobně předávány z [[buňka|buňky]] na buňku buď chemicky, nebo mechanicky, a to pomocí výběžků buněk. Rychlost šíření vzruchu v těle houby je 20–30 cm za sekundu.
== Pravá nervová soustava ==
Pravá nervová soustava, přítomna v určité formě u všech ostatních kmenů živočichů, je tvořena sítí specializovaných nervových buněk – [[neuron|neuronů]]. Podněty jsou přijímány [[receptor]]y ve smyslových orgánech (exteroreceptory) nebo ve vnitřních [[orgány|orgánech]] a [[tkáně|tkáních]] (proprioreceptory) a neurony zajistí přenos vzruchu do [[efektor]]u, výkonného orgánu, kterým je buďto [[sval]] nebo [[žláza]].
Tento průběh vzruchu
'''Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor'''
se nazývá '''reflex''' a je základem všech nervových činností.
V nejjednodušším případě stačí jen jeden jediný neuron – jeho výběžky přijímají podněty z receptoru a zároveň se jeho jiné výběžky dotýkají efektoru.
== Druhy nervových soustav ==
=== Rozptýlená nervová soustava ===
Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnějším typem, typická pro kmen [[žahavci|žahavců]]. Neurony jsou víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry. U žahavců jsou neurony umístěné ve dvou řadách, jedna při [[ektoderm]]u a druhá blíže [[gastrula|gastrule]]. Do značné míry je autonomní, oddělená část těla si zachová schopnost přijímat podněty a reagovat na ně.
Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4–15 cm za sekundu.
=== Žebřičkovitá nervová soustava ===
U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy, mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které shlukují a tvoří zauzliny, [[ganglia]]. Ganglion umístěné v přední části těla se nazývá mozkové ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem. Může také dojít k vytvoření dalších ganglií (nadjícnové, podjícnové). Nervové pruhy jsou propojeny spojkami (komisurami), takže celá soustava skutečně připomíná žebřík. Dochází také k oddělení dostředivých senzorických drah, které přivádějí informace z receptoru, a odstředivých motorických drah, které přivádějí podněty k efektoru.
Je typická pro [[kroužkovci|kroužkovce]] a [[členovci|členovce]].
=== Gangliová nervová soustava ===
Je dalším typem nervové soustavy. Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava [[hlavonožci|hlavonožců]], u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.
Gangliová nervová soustava je vlastní živočichům řazeným do kmenů [[ploštěnci]] a [[měkkýši]] – viz [[Anatomie měkkýšů#Nervová a smyslová soustava|nervová soustava měkkýšů]]
== Nervová soustava obratlovců ==
U [[obratlovci|obratlovců]] je nervová soustava tvořena [[neurální trubice|neurální trubicí]] vzniklé z [[neuroektoderm]]u, která tvoří [[Centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]], a [[periferní nervová soustava|periferním nervstvem]], sensitivními, sensorickými a motorickými [[nerv]]y. Zvláštní kapitolu tvoří [[vegetativní nervová soustava|vegetativní nervstvo]], které je nezávislé na vůli jedince a kontroluje činnost vnitřních [[orgán]]ů ([[sympatikus]], [[parasympatikus]])
=== Centrální nervová soustava ===
{{podrobně|centrální nervová soustava}}
[[Centrální nervová soustava]] (CNS) zahrnuje [[mozek]] a [[mícha|míchu]]. [[Neurální trubice]] je na hlavovém konci rozšířena v [[mozek]], jeho rozvoj závisí na stupni vývoje daného [[obratlovci|obratlovce]], u [[savci|savců]] a [[ptáci|ptáků]] je nejdokonalejší. Mozek je uložen v [[neurokranium|neurokraniu]] a chrání jej [[kost]]i [[lebka|lebky]]. Zbylá část trubice tvoří [[mícha|míchu]] uloženou v [[páteční kanál|páteřním kanálu]]. Přestože slouží hlavně jako hlavní vedení motorických a sensitivních drah, některé [[reflexní oblouk]]y probíhají už v míše samotné.
=== Periferní nervová soustava ===
{{podrobně|periferní nervová soustava}}
[[Periferní nervová soustava]] (PNS) zahrnuje všechny ostatní části nervového systému, které neleží v CNS. Proto se sem řadí velká většina [[nerv]]ů, tedy v podstatě [[axon]]ů (výběžků) [[nervová buňka|nervových buněk]].
== Choroby nervové soustavy ==
Mezi choroby nervové soustavy patří:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hughes
| jméno = James
| odkaz na autora =
| titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie
| vydavatel = Svojtka & Co.
| místo =
| rok = 1999
| isbn = 80-7237-256-4
| kapitola = Lidské tělo - nervový systém
| strany = 156
}}</ref>
* [[Hemiplegie]] – obrna na jedné straně těla, způsobená poškozením motorické oblasti v druhostranné polokouli [[mozek|mozku]].
* [[Migréna]] – krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.
* [[Mozková mrtvice]] – poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti.
* [[Neuralgie]] – bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu.
* [[Neuromuskulární dystrofie]] – degenerace nervů v [[centrální nervový systém|centrálním nervovém systému]] které vede k ubývání svalů a končí obvykle smrtí.
* [[Paraplegie]] – ochrnutí nebo ochablost obou dolních končetin a dolní části trupu, způsobené poškozením dolní částí míchy.
* [[Kvadruplegie]] – ochrnutí končetin a trupu způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti.
* [[Roztroušená skleróza]] – postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.
* [[Spina bifida]] – vrozená vývojová vada, při níž je část míchy novorozence obnažena, neboť se správně nevyvinuly obratle.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Sinělnikov
| jméno = R. D. a kolektiv
| titul = Atlas anatomie člověka
| svazek = III
| vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1965
| kapitola =
| počet stran = 400
}}
=== Související články ===
* [[Anatomie měkkýšů#Nervová a smyslová soustava|nervová soustava měkkýšů]]
{{Nervová soustava}}
{{Orgánové soustavy}}
[[Kategorie:Nervová soustava| ]]

{{Článek z Wikipedie}}