Norsko - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

2022-10-07T09:06:10Z

Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

← Starší verze		Verze z 7. 10. 2022, 09:06
Řádka 224:		Řádka 224:
	* [http://www.norge.cz Norge.cz – české stránky o Norsku a norštině]		* [http://www.norge.cz Norge.cz – české stránky o Norsku a norštině]
	* [http://www.inorsko.info Norsko – další zajímavé české stránky o Norsku]		* [http://www.inorsko.info Norsko – další zajímavé české stránky o Norsku]
-	* [http://www.zvedavec.~~org~~/komentare/2021/10/8876-zelezna-erna-degraduje-covid.htm Zvedavec.org – Norsko končí s omezeními kvůli Covidu 19, protože si uvědomilo, že to je nový druh chřipky.]	+	* [http://www.zvedavec.news/komentare/2021/10/8876-zelezna-erna-degraduje-covid.htm Zvedavec.org – Norsko končí s omezeními kvůli Covidu 19, protože si uvědomilo, že to je nový druh chřipky.]

Sysop: + Norsko končí s omezeními kvůli Covidu 19, protože si uvědomilo, že to je nový druh chřipky !

2021-10-10T10:59:08Z

+ Norsko končí s omezeními kvůli Covidu 19, protože si uvědomilo, že to je nový druh chřipky !

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2021, 10:59
Řádka 206:		Řádka 206:
	== Galerie ==		== Galerie ==
	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Ibsen photography.jpg\|Henrik Ibsen	+	File:Ibsen photography.jpg\|Henrik Ibsen
-	~~Image~~:Norway-_Fjord_on_a_rainy_day.jpeg\|Fjord a duha	+	File:Norway-_Fjord_on_a_rainy_day.jpeg\|Fjord a duha
-	~~Image~~:Troll1.JPG\|Trollí značka	+	File:Troll1.JPG\|Trollí značka
-	~~Image~~:The_Little_Road_Tunnel_on_Norway.jpg\|Tunel v Norsku	+	File:The_Little_Road_Tunnel_on_Norway.jpg\|Tunel v Norsku
	</gallery>		</gallery>

Řádka 224:		Řádka 224:
	* [http://www.norge.cz Norge.cz – české stránky o Norsku a norštině]		* [http://www.norge.cz Norge.cz – české stránky o Norsku a norštině]
	* [http://www.inorsko.info Norsko – další zajímavé české stránky o Norsku]		* [http://www.inorsko.info Norsko – další zajímavé české stránky o Norsku]
		+	* [http://www.zvedavec.org/komentare/2021/10/8876-zelezna-erna-degraduje-covid.htm Zvedavec.org – Norsko končí s omezeními kvůli Covidu 19, protože si uvědomilo, že to je nový druh chřipky.]


-	{{Flickr\|Norge}}{{~~Commons~~\|Norge\|Norsko}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Norge}}{{Commonscat\|Norge\|Norsko}}{{Článek z Wikipedie}}
-	~~[[Kategorie:Severské státy]]~~	+
	[[Kategorie:Norsko\| ]]		[[Kategorie:Norsko\| ]]
		+	[[Kategorie:Severské státy]]
	[[Kategorie:Státy Evropy]]		[[Kategorie:Státy Evropy]]
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]
	[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Vylepšení

2014-04-08T13:37:48Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 4. 2014, 13:37
Řádka 91:		Řádka 91:
	Moderní Norsko vzniklo roku [[1905]] kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. Po válce Norsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance\|NATO]].		Moderní Norsko vzniklo roku [[1905]] kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. Po válce Norsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance\|NATO]].

-	~~== Panorama ==~~
-	~~<div style="height: 365px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~
-	~~<center>[[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg\|1500px\|Panorama fjordu]]</center>~~
-	~~</div>~~
-	~~<center>'''Panoramatický pohled na druhý největší fjord Norska – [[Hardangerfjord]] (2008)'''</center><br style="clear:both;"/>~~
	== Hospodářství ==		== Hospodářství ==
	{{Hlavní článek\|Ekonomika Norska}}		{{Hlavní článek\|Ekonomika Norska}}
Řádka 123:		Řádka 118:

	Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku.		Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku.
		+
		+	== Panorama ==
		+	{{Panorama1
		+	\|Fotovyska=365
		+	\|Sirkaobrazku=1500
		+	\|Nazevfoto=PanoHardangerfjorden1.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama fjordu
		+	\|Popisek2=Panoramatický pohled na druhý největší fjord Norska – [[Hardangerfjord]] (2008)}}

	== Státní zřízení ==		== Státní zřízení ==

Sysop: + Vylepšení

2013-09-25T22:43:49Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 25. 9. 2013, 22:43
Řádka 91:		Řádka 91:
	Moderní Norsko vzniklo roku [[1905]] kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. Po válce Norsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance\|NATO]].		Moderní Norsko vzniklo roku [[1905]] kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. Po válce Norsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance\|NATO]].

		+	== Panorama ==
		+	<div style="height: 365px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
		+	<center>[[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg\|1500px\|Panorama fjordu]]</center>
		+	</div>
		+	<center>'''Panoramatický pohled na druhý největší fjord Norska – [[Hardangerfjord]] (2008)'''</center><br style="clear:both;"/>
	== Hospodářství ==		== Hospodářství ==
	{{Hlavní článek\|Ekonomika Norska}}		{{Hlavní článek\|Ekonomika Norska}}
-
-	~~[[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg\|thumb\|center\|800px\|[[Hardangerfjord]]]]~~
	Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje [[rybolov]], těžba dřeva, těžba [[Ropa\|ropy]] a [[Zemní plyn\|zemního plynu]], a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do [[Evropská unie\|EU]]. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách.		Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje [[rybolov]], těžba dřeva, těžba [[Ropa\|ropy]] a [[Zemní plyn\|zemního plynu]], a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do [[Evropská unie\|EU]]. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách.

Sysop: 1 revizi

2013-07-20T10:13:52Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 7. 2013, 10:13

Sysop: + Výrazné vylepšení, FLICKR

2012-07-22T20:43:25Z

+ Výrazné vylepšení, FLICKR

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Norska
| úřední název = Kongeriket Norge Kongeriket Noreg
| úřední název česky = Norské království
| vlajka = [[Soubor:Flag of Norway.png|125px]]
| článek o vlajce = Norská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of Arms of Norway.png|90px]]
| článek o znaku = Státní znak Norska
| mapa umístění = [[Soubor:Europe location NOR.png|290px]] [[Soubor:Norway-map.png|290px]]
| rozloha = 385 199 km², z toho pevnina 323 802 km²
| rozlmisto = 59
| procent vody = 6,0
| obyvatel = 4 787 000
| obyvmisto = 115
| obyvrok = 1. 10. [[2008]]
| hustota = 14
| hustmisto =
| HDI = 0,968
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 2
| jazyk = [[norština]] ([[bokmål]] a [[nynorsk]]), [[sámština]] (v šesti komunách)
| náboženství = luteránské 87,9 %
| nejvyšší hora = [[Galdhøpiggen]]
| výška nejvyšší hory = 2 469
| státní zřízení = konstituční a dědičná [[monarchie]]
| hlavní město = [[Oslo]]
| funkce1 = Král
| vládce1 = [[Harald V.]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Jens Stoltenberg]]
| článek o hymně = Ja, vi elsker dette landet
| hymna = <mp3player width='290' >File:Norway (National Anthem).mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[7. červen]] [[1905]] (uznáno [[26. srpen]] [[1905]])
| způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Švédsko|Švédsku]]
| měna = [[norská koruna|koruna]]
| kód měny = NOK
| ison = 578
| iso3 = NOR
| iso2 = NO
| mpz = N
| doména = no
| předvolba = 47
| čas = +1
|}}
'''Norsko''' ''(zastarale '''Norvežsko''')'' je [[stát]] ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je [[Oslo]]. Státním zřízení Norska je [[unitární stát]] a [[parlamentní monarchie]]. Sousedí se [[Švédsko|Švédskem]] na většině jihovýchodní hranice, [[Finsko|Finskem]] a [[Rusko|Ruskem]] na severovýchodě.

== Přírodní poměry ==
{{Hlavní článek|Geografie Norska}}
Norsko se rozkládá v severní [[Evropa|Evropě]] na západní straně [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] a na mnoha ostrůvcích v [[Severní moře|Severním moři]], [[Norské moře|Norském moři]], [[Barentsovo moře|Barentsově moři]] a [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov [[Jan Mayen]], [[Špicberky]] (''Svalbard'') a [[Medvědí ostrov]]  a [[Bouvetův ostrov]].

=== Pevninská část ===
Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják {{coor dm|57|59|N|s|07|03|E|v|type:lighthouse}}) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské [[Evropa|Evropy]] na [[Nordkinn]]u {{coor dm|71|08|N|s|27|40|E|v|type:cape}}. Místa jsou od sebe vzdálená 1700 km.

Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne [[Skandinávské pohoří]] s recentním zaledněním. Nejvyšší horou je [[Galdhøpiggen]] s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší pevninský evropský [[ledovec]] [[Jostedalsbreen]].

Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem [[Golfský proud|Golfského proudu]]. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově [[Klasifikace podnebí|klasifikaci podnebí]] označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od [[Ålesund]]u až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET.

{| cellspacing=0 cellpadding=0
| colspan=11 | <hr>
|- valign=top align="right"
| align="left" style="font-size:90%;" | '''místo''' || '''nadmořská výška (m)''' || rowspan=7 |    || '''teplota v lednu (°C)''' || rowspan=7 |    || '''teplota v červenci (°C)''' || rowspan=7 |    || '''teplota v roce (°C)''' || rowspan=7 |    || '''srážky v roce (mm)'''
|-
| colspan=10 | <hr>
|- valign=top align="right"
| align="left" | Blindern ([[Oslo]]) || 94 || −4,3 || 16,4 || 5,7 || 763
|- valign=top align="right"
| align="left" | Florida ([[Bergen (Norsko)|Bergen]]) || 12 || 1,3 || 14,3 || 7,6 || 2250
|- valign=top align="right"
| align="left" | Værnes ([[Trondheim]]) || 12 || −3,4 || 13,7 || 5,0 || 892
|- valign=top align="right"
| align="left" | Langnes ([[Tromsø]]) || 8 || −3,8 || 11,8 || 2,9 || 1000
|-
| colspan=10 | <hr>
|}

Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: [[Glomma]] a [[Gudbrandsdalslågen]] ([[Lågen]], [[Vorma]]), [[Dramselv]], [[Numedalslågen]] ([[Lågen]]), [[Otra]], [[Sira]], [[Namsen]], [[Vefsna]], [[Altelv]], [[Tana (řeka v Norsku)|Tana]], [[Lundeelv]], [[Songa]], [[Kvenna]].

V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako [[Finsko]], nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K největším jezerům patří jezero [[Mjøsa]], [[Røsvatn]], [[Femunden]], [[Randsfjorden]], [[Tyrifjorden]], [[Snåsavatnet]], [[Tunnsjøen]], [[Limingen]], [[Øyeren]] a [[Blåsjø]] (všechna jezera přesahují 80 km²). [[Hornindalsvatnet]] je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514 metrů.

Půdy jsou v nižších polohách [[podzoly|podzolované]], ve větších nadmořských výškách [[Skandy|Skand]] jsou půdy slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i [[luvisoly]]. Četné je i zastoupení [[histosoly|histosolů]].

== Dějiny ==
{{Hlavní článek|Dějiny Norska}}

Prvními obyvateli Norska byli Vikingové, kteří zde žili již od konce doby železné. Růst populace a nedostatek půdy vedl k loupežným výpravám. V 9. století Vikingové osídlili [[Faerské ostrovy]], [[Orkneje]] a [[Island]] Roku 985 založili první osady v [[Grónsko|Grónsku]].

Norsko bylo dlouhou dobu spojeno s Dánskem. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu s ním vstoupilo roku 1397 do Kalmarské unie. Po zániku [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem vyhlásilo roku 1814 svoji nezávislost. Ta nebyla uznána.

Moderní Norsko vzniklo roku [[1905]] kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. Po válce Norsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance|NATO]].

== Hospodářství ==
{{Hlavní článek|Ekonomika Norska}}

[[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg|thumb|center|800px|[[Hardangerfjord]]]]
Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje [[rybolov]], těžba dřeva, těžba [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]], a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do [[Evropská unie|EU]]. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách.

=== Před průmyslovou revolucí ===
Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v [[Hedemarken]] a [[Østfold]] se zemědělská výroba omezovala na obiloviny – [[oves]], [[žito]] a [[ječmen]], a hospodářská zvířata – [[ovce]], [[koza|kozy]], [[skot]], [[prase domácí|prasata]] a [[drůbež]]. Na některých místech bylo zemědělství doplněno [[lov]]em.

V severním Norsku přebývají [[Sámové]], kteří kočovali a kočují se stády [[sobi|sobů]], jiní Sámové soby chovají a věnují se rybolovu.

Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se sledi, tresky, platýzi a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem [[Lilek brambor|brambor]] se [[Norové|Norům]] značně ulevilo.

Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj feudálního zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané.

Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy.

Na počátku 19. století byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu [[pachtýř]]ů, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Kanada|Kanady]].

Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. V některých městech, zejména v [[Bergen (Norsko)|Bergenu]], vzrůstal obchod s různým zbožím. První skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

=== Průmyslová revoluce ===
Kromě dolů v [[Kongsberg]]u a [[Røros]]u přicházela industrializace v podobě prvních textilních továren, které byly v Norsku budovány v polovině 19. století.

První velké průmyslové podniky byly budovány kolem zdrojů vodní energie. [[Sam Eyde|Samem Eydem]] bylo roku [[1905]] založeno [[Norsk Hydro]] a průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je [[Rjukan]], [[Odda]] a jinde.

V roce [[1910]] norská [[průmysl]]ová výroba přesáhla výrobu [[zemědělství|zemědělskou]]. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva, atd. Rozvoj průmyslu měnil i politiku, vedl k zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu.

Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku.

== Státní zřízení ==
Norsko je [[dědičná konstituční monarchie]], jejíž oficiální hlavou je [[panovník|král]]. Moc zákonodárná je v rukou parlamentu – [[Storting]], který je volen na čtyři roky. Moc výkonná je v rukou [[Norská vláda|norské vlády]] v čele s ministerským předsedou.

Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele [[Norská církev|Norské církve]], Vrchní velitel Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem [[Norský královský řád svatého Olafa|Norského královského řádu svatého Olafa]].

Norský parlament sídlí v [[Oslo]]. Storting se dělí na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora). Počet křesel ve Stortingu se měnil: v roce 1882 měl 114 křesel, v roce [[1903]] 117, v roce [[1906]] 123, v roce [[1918]] 126, v roce [[1921]] 150, v roce [[1973]] 155, v roce [[1985]] 157, v roce [[1989]] 165 a v roce [[2005]] 169 křesel.

=== Strany ===
* Norská dělnická strana – ''[[Norská dělnická strana|Det norske Arbeiderparti]] (DNA)'' též ''[[Norská dělnická strana|Arbeiderpartiet]] (AP)''
* Pravice, Norská konzervativní strana – ''[[:no:Høyre|Høyre]] (H)''
* Strana rozvoje – ''[[:no:Fremskrittspartiet|Fremskrittspartiet]] (FrP)''
* Křesťanská lidová strana – ''[[:no:Kristelig Folkeparti|Kristelig Folkeparti]] (KrF)''
* Středová strana – ''[[:no:Senterpartiet|Senterpartiet]] (Sp)''
* Socialistická levicová strana – ''[[:no:Sosialistisk Venstreparti|Sosialistisk Venstreparti]] (SV)''
* Levice, Norská liberální strana – ''[[:no:Venstre|Venstre]] (V)''

== Administrativní dělení ==
[[Soubor:Map Norway political-geo.png|thumb|upright=1.8|Mapa administrativního členění Norska znázorňuje 19 krajů (''fylker'') a ostrovy [[Špicberky]] a [[Jan Mayen]], které jsou součástí norského království.]]
Norsko je rozděleno na 19 krajů ({{Vjazyce|no}}: ''fylke'', [[množné číslo|pl.]] ''fylker''), do roku [[1918]] známých jako ''amt'', pl. ''amter'', a 433 samosprávných obcí (''kommune'', pl. ''kommuner''). Hlavní město [[Oslo]] je považováno za kraj a samosprávné město. V každém kraji je král reprezentován guvernérem (''Fylesmann'').

Norskými kraji jsou:
<div style="-moz-column-count:4;">
* [[Akershus]]
* [[Aust-Agder]]
* [[Buskerud]]
* [[Finnmark]]
* [[Hedmark]]
* [[Hordaland]]
* [[Møre og Romsdal]]
* [[Nord-Trøndelag]]
* [[Nordland]]
* [[Oppland]]
* [[Oslo]]
* [[Rogaland]]
* [[Sogn og Fjordane]]
* [[Sør-Trøndelag]]
* [[Telemark]]
* [[Troms]]
* [[Vest-Agder]]
* [[Vestfold]]
* [[Østfold]]
</div>

V Norsku existuje celkem 96 sídel se statusem města. Mezi deset největších z nich patří k 1. červenci 2009:<ref>[http://www.ssb.no/folkendrkv/ Statistics Norway – Kvartalsvise befolkningsendringer (norsky)]</ref>
[[Soubor:SkansenSeptember2007 2.jpg|thumb|left|[[Bergen]], druhé největší město Norska]]
{| class="wikitable sortable" border="1"
|+ Deset nejlidnatějších měst v Norsku
|-
! město !! počet obyvatel!! rozloha (km2)!! hustota zalidnění (obyv./km2)
|- align=right
| align=left| [[Oslo]] || 580 229 || 453 || 1280
|- align=right
| align=left| [[Bergen]] || 253 600 || 465 || 545
|- align=right
| align=left| [[Stavanger]]/[[Sandnes]] || 122 602 || 71 || 1726
|- align=right
| align=left| [[Trondheim]] || 169 343 || 341 || 496
|- align=right
| align=left| [[Tasta]] || 122 602 || 71 || 1726
|- align=right
| align=left| [[Kristiansand]] || 80 748 || 276 || 292
|- align=right
| align=left| [[Fredrikstad]] || 73 175 || 290 || 252
|- align=right
| align=left| [[Tromsø]] || 66 901 || 2557 || 26
|- align=right
| align=left| [[Sandnes]] || 64 034 || 302 || 212
|- align=right
| align=left| [[Drammen]] || 61 958 || 137 || 452
|}
Norsko má rovněž dvě integrální zámořská teritoria, a to ostrovy [[Jan Mayen]] a [[Špicberky]]. Dále má tři [[Antarktida|antarktická]] a subarktická [[Seznam závislých území|závislá území]]: [[Bouvetův ostrov]], [[Ostrov Petra I.]] a [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]].

== Ekologická politika ==
Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. V poslední době zavedla např. zákonné restrikce týkající se [[rtuť|rtuti]] nebo [[bromované zpomalovače hoření|bromovaných zpomalovačů hoření]], opatření pro snížení emisí oxidů dusíku nebo o projekt zachycování a skladování [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] ([[CCS]]).<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/c4-10041240-25469730-000000_d-norsko-zakazuje-rtut-a-chce-skladovat-co-sub-2-sub Norsko zakazuje rtuť a chce skladovat CO2], Odpady, 17.6.2008</ref> Norsko také navrhlo zařazení [[hexabromcyklododekan]]u (HBCD), který se v řadě zemí používá jako [[Bromované zpomalovače hoření|bromovaný zpomalovač hoření]], na černou listinu [[Perzistentní organická látka|perzistentních organických látek]] regulovaných [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/79200/Stockholmska-umluva-Tucet-spinavcu-dostal-9-novych-partaku.html Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků], respekt.cz, 10.5.2009</ref>

Spory vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu velryb, který v roce [[1986]] vyhlásila [[Mezinárodní velrybářská komise]] (IWC). Norsko od roku [[1993]] pravidelně velryby loví a pro rok [[2009]] úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885 [[plejtvák malý|plejtváků malých]] (Balaenoptera acutorostrata), kteří patří mezi ohrožené druhy.<ref>[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2135805 Norsko v příštím roce sníží kvótu pro komerční lov velryb]</ref>

== Galerie ==
<gallery>
Image:Ibsen photography.jpg|Henrik Ibsen
Image:Norway-_Fjord_on_a_rainy_day.jpeg|Fjord a duha
Image:Troll1.JPG|Trollí značka
Image:The_Little_Road_Tunnel_on_Norway.jpg|Tunel v Norsku
</gallery>

== Související články ==
* [[Norští panovníci]]
* [[Norské obce]]
* [[Horská turistika v Norsku]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.norway.no Norway.no – oficiální stránky]
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/420178/Norway Encyclopædia Britannica – Norway]
* [http://www.norge.cz Norge.cz – české stránky o Norsku a norštině]
* [http://www.inorsko.info Norsko – další zajímavé české stránky o Norsku]

{{Flickr|Norge}}{{Commons|Norge|Norsko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Severské státy]]
[[Kategorie:Norsko| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]