http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Noumenon 2026-08-15T23:20:36Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Noumenon&diff=228393&oldid=prev 2013-07-19T23:53:01Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 19. 7. 2013, 23:53</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Noumenon&diff=228392&oldid=prev 2011-02-07T02:03:08Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Noumenon''' nebo '''númenon''' (řec. „myšlené, poznané“, od ''[[nús]]'' a ''noein'') je ve [[filosofie|filosofii]] protiklad toho, co se pouze jeví, čili [[fenomén]]u (jevu).<br /> U Platóna a v [[Novoplatonismus|novoplatonismu]] je to předmět myšlení, poznatelný rozumem a ne smysly, například matematický nebo geometrický. Do novověké filosofie tento pojem znovu uvedl Immanuel Kant, který staví proti sobě noumena, věci o sobě (''Ding an sich'') jako absolutní skutečnost, a fenomény čili jevy. Skutečnost můžeme poznávat jen pomocí forem názoru ([[prostor]]u a [[čas (filosofie)|času]]) či myšlení ([[kategorie]]). Ty ale skutečnost má jen ve vztahu k poznávajícímu vědomí, jako předmět poznání, nikoli sama o sobě. Pouze rozumové pojmy podávají svůj obsah tak, jak sám o sobě jest. V ''Prolegomenech'' z roku 1783 o tom Kant říká:<br /> „Věci jsou nám dány jako vnější předměty našich smyslů, ovšem o tom, čím by byly samy o sobě, nevíme nic, nýbrž známe jen jejich jevy (''Erscheinungen''), tj. představy, jež v nás vyvolávají, když působí na naše smysly. Tím ovšem nepopírám, že mimo nás jsou tělesa, tj. věci, nám sice ohledně toho, čím samy o sobě jsou, zcela neznámé, které však nicméně známe prostřednictvím představ, jež nám poskytuje jejich vliv na naše smysly a jež nazýváme tělesy; toto slovo tedy znamená pouze jev onoho nám neznámého, nicméně skutečného předmětu.“&lt;ref&gt;''Prolegomena'' §13 &lt;/ref&gt;<br /> Tento racionalistický postup sice pro filosofii odmítl už [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]], který v něm viděl „rezignaci na pravdu“, a [[pozitivismus]] jej považoval za zdánlivý problém, nicméně se ukázal jako velmi užitečný například ve fyzice. Tak [[krystal]], který se nám jeví jako kompaktní a neprodyšný, je pro fyziku mřížkovým uspořádáním atomů, jež samy rozhodně kompaktní nejsou, nýbrž jsou tvořeny navzájem vázanými a oddělenými částicemi. <br /> __NOTOC__<br /> ===Literatura===<br /> * I. Kant, ''Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou''. Praha: Svoboda - Libertas, 1992 - 151 s. ISBN 80-205-0310-2<br /> * ''Filosofický slovník''. Olomouc 1998. Heslo Noumenon, str. 292.<br /> ===Reference===<br /> ===Související články===<br /> * [[Fenomén]]<br /> * [[Transcendentální filosofie]]<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.science.uva.nl/~seop/entries/kant-metaphysics/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Kant's Critique of Metaphysics]<br /> * (německy) [http://www.textlog.de/32917.html Heslo v Kant-Lexikon Rudolfa Eislera] <br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Filosofické pojmy]]<br /> [[Kategorie:Gnozeologie]]</div>

Sysop