Sysop: 1 revizi

2013-07-18T20:34:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 7. 2013, 20:34

Sysop: + Optimalizace

2011-10-11T12:12:04Z

+ Optimalizace

Nová stránka

[[Soubor:20050111 Nova hut Ostrava.jpg|thumb|340px|Pohled na areál Nové huti z [[Halda Ema|haldy Ema]]]]
'''Nová huť''', dříve '''Nová huť Klementa Gottwalda''', je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jižní části [[Ostrava|Ostravy]] v prostoru Kunčic, Kunčiček a Bartovic. V současnosti patří většina výrobních kapacit tohoto komplexu společnosti [[ArcelorMittal Ostrava]] a. s., mezi další podniky působící v areálu patří Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o., [[Vítkovice (firma)|VÍTKOVICE, a.s.]], První Signální, a.s.

== Vznik Nové huti ==
Vznik tohoto závodu inicovaly [[Vítkovické železárny]] (VŽ), neboť jejich další rozvoj byl omezen umístěním přímo ve městě. Proto v roce 1942 začaly VŽ (tehdy ve správě koncernu [[Reichswerke Hermann Göring]]) stavět tzv. jižní závod („Südbau“) v Kunčicích. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že v tomto prostoru vznikne samostatný závod s úplnou hutní výrobou (tj. s [[vysoká pec|vysokými pecemi]], [[ocelárna|ocelárnou]] a dalšími navazujícími provozy).
V letech 1947 až 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického kombinátu na katastru obcí [[Kunčice (Ostrava)|Kunčice]], [[Kunčičky]] a [[Bartovice]] a vzápětí byla započata jeho výstavba. V té době se ještě stále jednalo o součást VŽ, k osamostatnění závodu došlo až 31. prosince 1951, kdy byl zřízen [[národní podnik]] Nová huť [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] se sídlem v Ostravě-Kunčicích.

== Výstavba hutnického komplexu ==
Stěžejní části železáren byly dány do provozu postupně v letech [[1951]] až [[1958]]. Jednalo se především o pět [[koksárenská baterie|koksárenských baterií]], dvě [[vysoká pec|vysoké pece]] včetně licího stroje, čtyři [[siemens-martinská pec|siemens-martinské pece]], pět [[hlubinná pec|hlubinných pecí]], jedna [[blokovna]] s prvním a druhým pořadím spojité [[sochorová trať|sochorové tratě]], [[válcovna]] trub, [[slévárna]] [[šedá litina|šedé litiny]] a část [[energetika|energetiky]] včetně [[vodní hospodářství|vodního hospodářství]].
V letech [[1958]] až [[1961]] pak probíhalo předevím rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin ([[koks]], [[surové železo]], [[ocel]]), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová [[válcovací trať]], linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři [[koks]]árenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 [[tuna|tunových]] sklopných pecí pro výrobu [[ocel]]i, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu [[trubka|trubek]] se šroubovicovým svarem, [[kyslíkárna]] aj.

V dalším období již nebyly realizovány žádné zásadní [[investice]], v letech [[1967]] až [[1985]] však probíhala rozsáhlá modernizace martinských [[pec]]í na [[tandemová pec|pece tandemové]]. Další velkou investicí pak byla v 80. letech výstavba středojemné [[válcovna|válcovny]] v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenská baterie.

== Vývoj v 90. letech ==
Nejdůležitejší krokem v tomto období byl přechod od [[odlévání]] oceli do [[ingot]]ů k [[Kontinuální lití|plynulému odlévání]] oceli. Prvé zařízení pro plynulé [[odlévání]] [[ocel]]i (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci [[1993]], druhé (ZPO č. 2) v prosinci [[1997]] a poslední (ZPO č. 3) v srpnu [[1999]]. Díky těmto [[investice|investicím]] mohly být v roce [[1999]] uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.

Další významnou investicí byla výstavba nové [[válcovna|válcovny]] na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, která nahradila produkci dvou zastaralých pásových tratí. Zkušební provoz nové válcovny byl zahájen v listopadu [[1999]]. Komplex nové válcovny a ZPO č. 2 označovaný jako „pásová minihuť“ je zásobován tekutou ocelí, která je dopravována železniční dopravou ze stávající ocelárny s tandemovými pecemi.

V souvilosti s ukončením výroby surového železa ve [[vysoká pec|vysokých pecích]] VŽ v roce [[1998]] jsou potřeby vítkovických oceláren společnosti [[Evraz Vítkovice Steel]] kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po [[Železniční trať Nová huť - Vítkovické železárny|železnici]] v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. [[veronika (hutnictví)|veronikách]].
Před dnešním názvem ArcelorMittal Ostrava se společnost v letech [[2005]] až [[2007]] jmenovala Mittal Steel Ostrava a v letech [[2003]] až [[2005]] ISPAT Nová Huť. O změně názvu z Mittal Steel Ostrava na současný ArcelorMittal Ostrava rozhodli akcionáři na valné hromadě 27. července 2007, oficiálně došlo ke změně názvu zápisem do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] dne 1. srpna 2007.

== Zajímavosti ==
Při výkopech základů velké slévárny byl v říjnu [[1954]] nalezen asi 17 tun těžký [[bludný balvan]] o objemu asi 6,5 m<sup>3</sup>. Jde tedy o největší bludný balvan v Česku. Od roku 1990 je chráněn jako „[[Přírodní památka Kunčický bludný balvan]]“. Je umístěn u jižní brány Nové huti.

== Znečištění životního prostředí ==
Provozy v Nové huti jsou dlouhodobě významným znečišťovatelem [[životní prostředí|životního prostředí]], zejména ovzduší. Mezi největší znečišťovatele patří provozy aglomerace (spékání železné rudy), energetika a ocelárna. Všechny tyto provozy patří společnosti ArcelorMittal Ostrava. Mezi hlavní znečišťující látky patří [[prach]], [[arsen]]u a [[benzo(a)pyren]]u.

== Externí odkazy ==
* [http://www.mittalsteelostrava.com/ ArcelorMittal Ostrava a.s.] (oficiální stránky firmy)
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=601562 Mittal ustupuje. Slíbil, že přestane ničit lidem zdraví]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České firmy]]

Nová huť - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Optimalizace