Sysop: Nahrazení textu „Jiřího z Poděbrad“ textem „Jiřího z Poděbrad“

2011-03-01T21:16:20Z

Nahrazení textu „Jiřího z Poděbrad“ textem „Jiřího z Poděbrad“

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
| název = Nový Knín
| foto =Soubor:Nový Knín_od_SSV.JPG
| popisek.foto =Střed města od SSV
| znak = Image:Coa Novyknin.jpg
| vlajka = Soubor:Flag of Novy Knin.png
| status = město
| NUTS3 = CZ020
| NUTS4 = CZ020B
| NUTS5 = CZ020B 540901
| kraj = Středočeský
| okres = Příbram
| ob.roz.půs = [[Dobříš]]
| pov.ob = [[Dobříš]]
| země = Čechy
| výměra = 29.61
| obyvatelé = 1807
| obyv.datum = 1. 1. 2009
| zem.šíř = 49° 47' 15.65" s. š.
| zem.dél = 14° 17' 32.69" v. d.
| nad.výš = 307
| PSČ = 262 03
| početzsj = 6
| početč = 6
| početk = 6
| adresa = Nám. Jiřího z Poděbrad 1<br />262 03 Nový Knín
| web = www.mestonovyknin.cz
| úř.web = www.mestonovyknin.cz
| email = munovyknin@volny.cz
| starosta = Ing. Tomáš Havlíček
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Nový Knín |lat_deg=49 |lat_min=47 |lat_sec=15.65 |lon_deg=14 |lon_min=17 |lon_sec=32.69 |float=center }}
}}
'''Nový Knín''' je město na [[okres Příbram|Příbramsku]], asi 10 km od [[Dobříš]]e. Jako dvorec je připomínán již roku 1186, kdy zde pobýval a jednal kníže [[Bedřich]].
Městem protéká říčka [[Kocába]]. Jádro původního Nového Knína leží na jejím pravém břehu, na levém břehu pak leží jádro v minulosti samostatné vsi [[Starý Knín]], která po roce 1960 s Novým Knínem administrativně splynula, a to včetně číslování domů (proto není uvedena níže ve výčtu místních částí, je [[základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotkou]] v rámci místní části Nový Knín); zachováno zůstalo pouze katastrální území. Katastrální hranice mezi oběma částmi však tok říčky nerespektuje, a tak menší část zástavby původního Nového Knína se nachází i na levém břehu (Masnerova a Tylova ulice) a část zástavby Starého Knína na břehu pravém (ulice Kozohorská a v Jalovčinách, jedna strana ulice Na Vyšehradě, kterou mj. vede katastrální hranice).
Historické jádro města je od roku 1990 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]
== Historie ==
Knín, tehdy ještě bez rozlišení na Starý a Nový se uvádí poprvé v roce 1186, a již tehdy se tak stalo při významné příležitosti. Na zdejším knížecím dvoře byla totiž podepsána mírová smlouva (Knínský mír) mezi českým knížetem [[Bedřich]]em a moravským markrabětem [[Konrád II. Ota|Konrádem Otou Znojemským]]. Nejvýznamnějším důsledkem smlouvy bylo definitivní začlenění Moravy do svazku zemí Koruny české, čímž byly posíleny základy české státnosti.
V letech 1218 a 1219 dlel v '''Kníně''' král Přemysl Otakar I. se svými syny Václavem, Vladislavem a četnou družinou a vystavil tu listiny [[Milevsko|milevskému]] klášteru. V roce 1321 vysadil [[Štěpán z Tetína]] německým [[právo zákupné|právem zákupným]] vsi '''Knín''' (pravděpodobně šlo již o nynější [[Starý Knín]]), [[Kytín]], [[Libčice (Nový Knín)|Libčice]] a městečko [[Trhové Dušníky|Dušníky]] u Příbramě.
Další rozvoj pak přineslo objevení [[zlato|zlatých]] ložisek v okolí (spíše šlo o znovuobjevení - zlato na Kocábě totiž pravděpodobně rýžovali už Keltové). Někdy před rokem 1331 byl Knín rozdělen na pozdější '''Nový Knín''', který se nejpozději roku 1331 stal [[městys|městečkem]] a později [[město|městem]] podléhajícím přímo královské komoře, a [[Starý Knín]], který zůstal vsí a dostal se do rukou feudální vrchnosti. K opětovnému administrativnímu spojení obou těsně sousedících sídel došlo nakonec až v roce [[1960]].
V roce 1341, týden před svátkem [[sv. Šimon a Juda|sv. Šimona a Judy]] pobýval v '''Kníně''' král Jan Lucemburský, měl zde družinu a kancelář a potvrdil zde tehdy [[cech]]ovní listiny [[Plzeň|plzeňským]] řezníkům.
[[Zlato]] se zpočátku dobývalo v bezprostřední blízkosti města: v lokalitě ''na Vrchu'' (jihozápadně od náměstí), pod vrchem [[Chvojná|Chvojnou]], pozůstatky štol byly objeveny i v historickém intravilánu města. Již v předhusitské době však byla tato ložiska do značné míry vyčerpána, a tak se těžba přesunula dále od města, kdy se nejvýznamnějšími nalezišti staly doly Stará a Mladá Kamlová mezi [[Libčice (Nový Knín)|Libčicemi]] a [[Dražetice]]mi. Těžilo se i v oblasti Psích hor poblíž [[Čelina|Čeliny]].
=== Od husitských válek do třicetileté války ===
Předzvěstí rozsáhlých změn bylo už působení [[Jan Hus|Husova]] současníka kazatele ''Matěje z Knína''. Jeho působení ve městě je doloženo k roku 1408. Toho roku byl vyslýchán inkvizicí, které se tehdy podvolil. Zaznamenána je i jeho přítomnost na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]] ve sboru kněžstva, neznámo však v jakém postavení; Husovi tu však konal platné služby.
Podle některých zdrojů (např. Josef Valenta) mělo být roku 1424 město vypáleno [[Jan Žižka|Žižkovými]] vojsky. Na podporu tohoto tvrzení bývá uváděn text pozdějšího privilegia Jiřího z Poděbrad, které bylo vydáno jako náhrada listiny zničené v předchozích letech. Toto tvrzení však v současnosti bývá zpochybňováno. Město totiž stálo od samého počátku revoluce na straně [[Utrakvismus|podobojí]] a zůstalo na ní zřejmě až do třicetileté války. Svědčí o tom ta skutečnost, že již roku 1419 knínští měšťané poskytli útočiště husitským poutníkům ze západních a jižních Čech směřujících do [[Praha|Prahy]]. Zde dostali zprávu od [[Sezimovo Ústí|ústeckých]] poutníků, kteří byli [[Petr ze Šternberka|Petrem ze Šternberka]] přepadeni u [[Živohošť|Živohoště]].
Město bylo jistě již od svého vysazení obdařováno různými privilegii, avšak první majestát, jehož datum přesně známe, pochází až od krále Zikmunda a je datována [[7. květen|7. květnem]] 1437. Samotná listina se nedochovala - byla zničena při požáru, ke kterému došlo někdy v letech 1437 až 1461.
[[24. červen|24. června]] 1445 bylo město postiženo jednou z největších, ne-li největší povodní ve svých dějinách, kdy se po dlouhotrvajících deštích protrhaly [[rybník]]y u [[Dobříš]]e.
Král Jiří z Poděbrad obnovil roku 1461 Novému Knínu práva [[královské město|královského města]], zakotvená zřejmě již v nedochovaném předchozím privilegiu.
Další privilegium udělil městu král Vladislav II. Jagellonský na sv. Vincence ([[22. leden|22. ledna]]) 1479. Od téhož krále pochází i současný městský znak. Další Vladislavovo privilegium přineslo městu mj. právo pečetit červeným voskem.
Roku 1524 město vyhořelo, poměrně rychle se však vzpamatovalo.
=== Od třicetileté války do roku 1848 ===
Počátek třicetileté války znamenal především násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]]. Ferdinand II. potvrdil městu Novému Knínu dosavadní privilegia, ovšem s tím, aby se tyto svobody vztahovaly pouze na měšťany katolického vyznání a ti mezi sebou nekatolíky netrpěli.
V říjnu roku 1639 bylo město vypáleno Švédy, zničeny byly i doly. Z této pohromy se vzpamatovávalo jen velmi zvolna, tím spíš, že obnova báňských prací nebyla příliš úspěšná. Úpadek byl takového rázu, že se nakonec nevědělo, kde ležely kdysi výnosné kamlovské doly, a znovu objeveny byly až ve 20. letech 20. století. Předbělohorského počtu domu a obyvatel město dosáhlo až někdy ve druhé polovině 18. století. Řáděním vojsk Jana Gustafsona Banéra bylo podobně zpustošeno celé [[Podbrdsko]]; například sousední [[Malá Hraštice]] byla několik let zcela pustá.
Morové epidemii v letech 1711 až 1714 podlehlo 25 osob. Na památku této události byl v roce 1715 zbudován velmi prostý morový sloup v sousedství nynějšího Tylova náměstí.
Roku 1730 začala na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše stavba kaple [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]].
Roku 1776 obdrželo od Marie Terezie první včelařskou školu v Čechách.
V roce 1790 zřízena trafika.
V roce 1821 byl zrušen hřbitov okolo kostela na náměstí a přeložen a nynější místo (pod vrchem Chvojná).
Po požáru roku 1836 byly v roce 1837 zřízeny dvě [[kašna|kašny]]: jedna na náměstí (existuje dosud), druhá na křižovatce nynějších ulic Žižkovy a Havlíčkovy (později ustoupila potřebám silniční dopravy).
=== Od roku 1848 do roku 1918 ===
V červnu roku 1848 šla na pomoc [[Praha|Praze]] novoknínská městská garda. Ve [[Zbraslav]]i se měla připojit ke gardistům z [[Dobříš]]e a Příbramska. Knínská garda došla na [[Jíloviště]], kde za zvuků dělostřelby a záře požáru staroměstských mlýnů přenocovala. Na poplašné zprávy, že vojsko obsadilo hradby a barikády již byly rozstříleny, se garda vrátila domů, ztenčená o ty, kdo se pod různými záminkami vrátili již dříve.
V roce 1849 se vedení města dopustilo zaváhání, které pak ovlivnilo jeho vývoj na dlouhá léta. Městu bylo totiž nabídnuto umístění okresního soudu, pokud opatří vhodnou budovu. Konšelé však odpověděli, že takovou budovu nemají a ani ji stavět nehodlají. V důsledku toho se sídlem soudního okresu stala [[Dobříš]], která pro účely soudu nabídla dosavadní radnici.

V roce 1868 poškodila vichřice věž kostela, ta poté dostala neslohové zastřešení.
Podobné chybné rozhodnutí jako v případě okresního soudu, v tomto případě motivované obavami místních mlynářů z konkurence, zabránilo vybudování železničního spojení. Již roku 1870 se totiž začala vyměřovat trať, která měla vést z [[Praha|Prahy]] přes [[Štěchovice]] a '''Nový Knín''' na [[Dobříš]] a [[Příbram]], ke stavbě však tehdy nedošlo. Železniční trať na [[Dobříš]], dokončená v roce 1897, město míjí ve vzdálenosti 3 km; přičemž nejbližší zastávky jsou v [[Malá Hraštice|Malé Hraštici]] a [[Mokrovraty|Mokrovratech]].
Rovněž roku 1870 byla založena Občanská záložna. Po smrti dlouholetého pokladníka a městského tajemníka J. Seiferta v roce 1888 se však zjistilo, že v jak v záložně, tak v městské pokladně chybí přes čtyřicet tisíc zlatých.
V roce 1872 byla založena Čtenářská beseda (zanikla po založení městské knihovny po I. světové válce).
V roce 1882 byl založen sbor dobrovolných [[hasič]]ů.
V roce 1890 byla zbořena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na náměstí a místo ní postavena méně hodnotná eklektická stavba téhož určení na nynějším novoknínském hřbitově, později rozšířená o márnici.
V roce 1898 byl založen novoknínský [[Sokol (spolek)|Sokol]].
=== Od roku 1918 do roku 1948 ===
Ve třicátých letech 20. století byl '''Nový Knín''' jedním z měst, kde chtěl [[Baťa]] postavit filiálku svého podniku. Pro odpor majitelů vyhlédnutých pozemků z toho sešlo jak v '''Novém Kníně''', tak i v [[Ledeč nad Sázavou|Ledči nad Sázavou]] a stavby závodu se nakonec dočkala [[Zruč nad Sázavou]]. Na jednu stranu tak Nový Knín promeškal jednu z možností dalšího rozvoje, na stranu druhou tak možná byl uchráněn větších ztrát na památkovém bohatství, i když i tak byla řada domů za první republiky zmodernizována, některé nahrazeny novostavbami. Asi největší ztrátou z té doby bylo zboření původně barokního domu č.3 na náměstí, nahrazeného poté [[Baťa|Baťovou]] prodejnou obuvi.
Roku [[1937]] proběhla generální oprava kostela svatého Mikuláše na náměstí. Při ní byly objeveny dosud neznámé pozůstatky předchozích stavebních etap budovy včetně zbytků románského kvádříkového zdiva lodi. Chrám dostal nynější završení věže, jež je přibližnou replikou barokního stavu.
Válečná léta znamenala transport židovských spoluobčanů do vyhlazovacích táborů a několik dalších obětí. Pokud jde o hmotné škody způsobené válkou, největší ztrátu znamenala rekvizice většiny kostelních zvonů. Nacisté v roce [[1942]] rovněž úředně ukončili provoz zdejšího pivovaru, který už po válce nebyl obnoven. Jinak město válku přežilo válku bez většího poškození, i když začátek května roku [[1945]] byl velmi napjatý. Horšímu průběhu konce války zabránil především diplomatický um tehdejšího staroknínského faráře P. Aloise Boreckého. V okolí působilo několik partyzánských skupin, ale tvrzení v publikaci ''Partyzáni na Podbrdsku'' od ''Čestmíra Amorta'', že ke schůzkám partyzánů docházelo v autodílně dnes již neexistujícího domu rodiny Kramatových (č. 66 na rohu nynějších ulic Pivovarské a Masnerovy), nebylo možno ověřit z jiných zdrojů.
=== Od roku 1948 do roku 1989 ===
Po roce 1948 došlo k postupnému potlačení soukromých živností a několik obyvatel se po politicky motivovaných procesech ocitlo ve vězeních. Tomu díky mlčenlivosti místních věřících unikl zdejší farář Alois Borecký, který navzdory režimnímu zákazu přečetl [[pastýřský list]] [[kardinál]]a [[Josef Beran|Berana]]. (podle očitých svědků jej prý uvedl slovy: „Kubata dal hlavu za Blata, Kozina za Čerchovský les, proč by ji staroknínský farář nemohl dát pro víru Kristovu?“)
Bylo zřízeno výrobní družstvo Elko, zemědělci začleněni do [[JZD]], které ovšem hospodařilo nevalně, takže bylo posléze změněno ve státní statek, později sloučený s dobříšským. Obchodní síť byla většinou sloučena do spotřebního družstva Jednota. Silně zredukována byla síť pohostinských zařízení, z více než deseti hostinců a restaurací přetrvaly v samotném Novém Kníně pouze dvě.
V padesátých letech město víceméně stagnovalo, což asi bylo příčinou toho, proč mu při územní reorganizaci v roce [[1960]] nebyl obnoven městský statut, takže oficiálně Nový Knín přestal být za město považován. V té době byl sloučen se [[Starý Knín|Starým Knínem]], [[Sudovice]]mi a [[Kozí Hory|Kozími Horami]] (a spolu s nimi i s [[Hranice (Nový Knín)|Hranicemi]], které už předtím byly jejich součástí). Později byly připojeny též [[Libčice (Nový Knín)|Libčice]] a [[Chramiště]].
Teprve v 60. letech dochází k rozsáhlejší výstavbě rodinných domků, ve druhé polovině téhož desetiletí vzniká nejstarší část novoknínského [[sídliště]] (nepočítáme-li jednu malou bytovku státního statku), rozšířená o další domy o deset let později. V 70. letech byla vybudována nová prodejna potravin v ulici Na Smíchově, později architektonicky nepříliš zdařilé zdravotní středisko v sousedství radnice a nákupní středisko v jihovýchodním koutě [[náměstí]] (jemuž bohužel ustoupily hospodářské budovy areálu Mincovny a jeden další dům). V roce [[1974]] bylo slavnostně otevřeno letní kino.

Nejtěžší urbanistickou ztrátou byly demolice vyvolané rozšiřováním silnic v 70. letech 20. století, které postihly zejména zástavbu v Paškově a Pivovarské ulici. Narušena tak byla i západní strana náměstí při vyústění Pivovarské ulice.
Tři domy v nynější Tyršově (tehdy Fučíkově) ulici byly zbořeny po povodni z [[20. červenec|20. července]] [[1981]], která byla zřejmě největším řáděním vodního živlu od roku 1445. I přes uvedené (a některé další) památkové ztráty se v roce [[1990]] Nový Knín stal městskou památkovou zónou.
=== Po roce 1989 ===
Nástup nového režimu nezačal nejšťastněji. Protože po restitucích dočasně ukončily činnost obě místní hospody (přeživší z původních asi 14 za první republiky), byl do proluky na rohu náměstí a Pivovarské ulice umístěn provizorní bufet ze dvou spojených mobilních buněk a tak na deset let zablokováno její architektonicky vhodnější zastavění (tento provizorní objekt dosud existuje). Největší z místních podniků, výrobní družstvo Elko, měl po navrácení některých objektů restituentům rovněž vážné existenční problémy. Zimní kino z ekonomických důvodů ukončilo činnost. Navíc akutně hrozila těžba zlata v blízkém [[Mokrsko|Mokrsku]] , která by pravděpodobně přinesla značné ekologické škody. Nicméně po jistém čase se dostavily i první kladné výsledky. Začaly vznikat soukromé dílny a živnosti, po hektickém období se víceméně stabilizovala obchodní síť, počet pohostinských zařízení stoupl, i když maxima z první republiky zdaleka nedosáhl (nyní se pohybuje kolem osmi provozoven). I družstvo Elko se dočkalo nového vedení a podnik prakticky vstal z mrtvých. Současně začal památková rehabilitace náměstí a přilehlých ulic. Některé domy dostaly vhodnější fasády (jeden z domů se dočkal i kopie barokního štítu, který byl odstraněn už někdy v posledních desetiletích 19. století), na náměstí byly osazeny historizující lucerny, původní autobusová čekárna byla nahrazena vhodnější. Byly opraveny i fasády kostelů.
V roce [[1996]] se '''Nový Knín''' konečně dočkal navrácení městského statutu. Po roce [[1996]] se konečně podařilo aspoň zeslabit hrozbu těžby v [[Mokrsko|Mokrsku]]. Stvrzením této skutečnosti se stalo vybudování rozhledny na tamním Veselém vrchu. Krajinná dominanta slouží rovněž jako vykrývací věž pro signál jednoho z [[mobilní operátor|mobilních operátorů]]. V roce [[1999]] se v sousední [[Velká Lečice|Velké]] a [[Malá Lečice|Malé Lečici]] konalo mistrovství světa Kocába '99 a při té příležitosti byla v budově Mincovny otevřena muzejní expozice těžby zlata. Téhož roku byla dokončena přístavba základní školy. Poté byla rekonstruována i mateřská škola (ve [[Starý Knín|Starém Kníně]]).
Od [[15.června|15.]] do [[17. červen|17. června]] [[2007]] proběhlo v sousedství města na Voznickém potoce mistrovství [[Česká republika|ČR]] a [[Slovensko|SR]] v [[rýžování zlata]].
== Místní části ==
* [[Hranice (Nový Knín)|Hranice]]
* [[Chramiště]]
* [[Kozí Hory]]
* [[Libčice (Nový Knín)|Libčice]]
* '''Nový Knín'''
* [[Sudovice]]
== Pamětihodnosti ==
V okolí města se nacházejí '''zbytky důlních děl''', vesměs jsou nepřístupné. Část štol pod vrchem Chvojnou je využita pro potřeby laboratoře Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR.
=== [[Kostel svatého Mikuláše (Nový Knín)|Kostel svatého Mikuláše]] ===
Kostel [[Svatý Mikuláš|svatého Mikuláše]] byl původně vybudován jako [[románský sloh|románský]], později byl rozšiřován a přestavován [[gotika|goticky]] a [[baroko|barokně]]. Výrazná rekonstrukce proběhla v roce [[1937]]. Podrobnější údaje viz v samostatném článku [[Kostel svatého Mikuláše (Nový Knín)]].
=== Mincovna ===
Název budovy je poněkud matoucí, protože mince se zde s největší pravděpodobností nikdy nerazily. Nicméně sídlil zde horní úřad, kde se vytěžené zlato shromažďovalo, než bylo odesláno do královské pokladny. V těchto místech byl uvedený úřad umístěn prokazatelně od 16. století. Samotná budova byla často stíhána pohromami různého druhu, zejména požáry, takže její nynější podoba pochází z doby kolem roku 1800. Přilehlé hospodářské budovy byly zbořeny někdy na kolem roku [[1975]]. V 80. letech [[20. století]] byla v přízemí zřízena obřadní síň (především pro svatby a vítání občánků) a do prvního patra umístěna středisková knihovna. Od roku [[1999]] v budově sídlí Muzeum těžby a zpracování zlata (od roku [[2000]] pobočka Hornického muzea v [[Příbram]]i.
=== Radnice ===
Budova pochází nejpozději ze začátku 17. století (tehdy patřila majitelům sousedního staroknínského panství), byla upravována v pozdějších dobách. Barokní budova obrácená štítem do náměstí s vížkou na hřebeni střechy. Radnice zde prokazatelně sídlí nejpozději od roku 1800.
=== Bývalá včelařská škola ===
Dům č.p. 9 zvaný „Na Salaši“ byl pro účely včelařské školy přestavěn kolem roku 1776. Dodnes si uchoval barokní vzhled. Z důvodu nevyjasněných majetkových poměrů v současné době chátrá.
=== Kašna ===
Stojí uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad. Je kamenná, [[empír]]ová z roku 1837. Na kamenném chrliči vytesán znak města.
=== Socha [[Immaculata|Immaculaty]] ===
Barokní, kamenná při kašně. Restaurována v 80. letech 20. století.
=== Morový sloup ===
Stojí poblíž [[Josef Kajetán Tyl|Tylova]] náměstí. Byl vybudován roku 1714 jako poděkování za odvrácení [[mor]]u v předchozím roce (epidemie se Knína tehdy sice také dotkla, ale počet obětí byl mnohem nižší než například v blízké Dobříši). Jeho jednoduchá forma (kamenná sloupková boží muka jednoduchých forem) svědčí o nelehké finanční situaci města v té době.
=== Boží muka ===
Stojí u bývalého kravína, při silnici do [[Libčice (Nový Knín)|Libčic]]. Barokní z 18. století. Poměrně náročně provedená. Rekonstruována v 70. a 90. letech 20. století.
=== Sokolovna ===
Nachází se v Tyršově ulici. Bala vybudována v letech [[1927]] až [[1928]]. Je to pozoruhodná budova postavená podle projektu [[František Krásný|Františka Krásného]] a inspirovaná do jisté míry horskou architekturou. Zadní průčelí (do nynějšího [[fotbal]]ového [[hřiště]]) bylo zčásti překryto při rozšiřování o technické zázemí v 70. letech 20. století. Pod hřištěm se nachází ústí [[Voznický potok|Voznického potoka]] do [[Kocába|Kocáby]].
=== Mlýn Krcál ===
V Tyršově ulici, na okraji intravilánu města, poblíž sokolovny. Pozdně barokní budova se štítem datovaným rokem 1792. Po roce 1989 opraven. V rámci těchto oprav byla dosud hladká fasáda směrem k náhonu a potoku upravena po vzoru barokní dvorní fasády. Jediný z knínských mlýnů, který používal vodu nikoli z Kocáby, nýbrž z Voznického potoka.
=== Školní areál na náměstí Jiřího z Poděbrad ===
Skola v '''Novém Kníně''' se připomíná již ve 14. století, v 16. století se připomíná jako dvoutřídní. Původní budova se nezachovala, nynější školní areál se skládá z několika budov různého stáří a složitého stavebního vývoje, nyní vzájemně propojených
* Tzv. '''stará škola''', žáky zvaná též myšárna. Zdivo pochází z původní empírové budovy z první poloviny 19. století vybudované na místě starší dřevěné školní budovy. Objekt byl několikrát modernizován, zejména ve druhé polovině 20. století, naposledy v roce 1999, kdy nevhodná břízolitová fasáda byla nahrazena citlivější postmoderní s klasicizujícími prvky. Vnitřek byl tehdy změněn v kuchyňský blok celého areálu. Z původního vzhledu zachována kamenná deska s latinským nápisem nad bývalým vchodem, nyní změněným v okno.
* Tzv. '''spořitelna'''. Barokního původu, empírově upravena v 19. století, fasáda pak necitlivě zjednodušena ve [[20. století]]. Jde zřejmě o nejstarší budovu nynějšího školního areálu. Ta však je k nynějším účelům používána až od poloviny 20. století, předtím, jak označení napovídá, bankovním účelům.
* Tzv. '''nová škola'''. Z roku 1883, původně novorenesanční, fasády však byly za „reálného socialismu“ (asi na přelomu 50. a 60. let) nahrazeny novými bezozdobnými. Nová fasáda, která je velmi volnou replikou původního pseudorenesančního stavu, je výsledkem rekonstrukce ze září roku [[2006]]
* Nová křídla obrácená do ulice Na Potůčku byla postavena v letech 1988 - 1999, během stavby byl projekt upravován. Ustoupila jim přízemní budova někdejšího městského chudobince ze začátku 20. století.
== Průmysl ==
V důsledku odlehlé polohy města v '''Novém Kníně''' vznikly spíše drobnější průmyslové podniky.
* ELKO Nový Knín, výrobní družstvo - výroba skládacích schůdků, mechanických smetáků, subdodávky pro automobilový průmysl
* OK-BE spol. s r.o. - výroba ocelových konstrukcí včetně mostních (most přes [[Berounka|Berounku]] v [[městys]]i [[Karlštejn]]ě)
* pekárna U Oulehlů
* provozovna firmy RELMA s.r.o - sběr druhotných surovin
== Doprava ==
* [[Železnice|Železniční]] [[trať 210]] míjí město ve vzdálenosti zhruba 3 km, nejbližšími železničními zastávkami jsou [[Malá Hraštice]] a [[Mokrovraty]].
* Přes město vedou [[silnice]] II. třídy číslo 102, 114 a 116.
* Nejdůležitější linky pravidelné autobusové dopravy vedou do [[Praha|Prahy]] (linka [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] 361, v provozu denně), [[Dobříš]]e a [[Příbram]]i (od roku&[[2009]] je linka součástí [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeské integrované dopravy]], v provozu je v pracovní dny + jeden pár spojů v [[sobota|sobotu]]) a do [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]] (linka [[Pražská integrovaná doprava|PID]] 488, většina spojů je v provozu pouze v pracovní dny (od prosince 2007 jezdí tři páry spojů i o [[víkend]]ech) - opačným směrem některé spoje pokračují do [[Libčice (Nový Knín)|Libčic]] - pouze v pracovních dnech). Autobusová linka z [[Praha|Prahy]] do [[Sedlčany|Sedlčan]] míjí město ve vzdálenosti asi 5 km, je součástí [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeské integrované dopravy]] a nejbližší zastávkou je [[Korkyně]]. Přes [[Korkyně|Korkyni]] jezdí rovněž linka [[Praha]] - [[Sedlčany]] - [[Petrovice (okres Příbram)|Petrovice]] - [[Milevsko]]; jízdné mezi zastávkami na území [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] se rovněž řídí tarifem [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeské integrované dopravy]].

<gallery>
Image:NovyKnin_CZ-StredMesta_OdZSZ.JPG|Střed města od západoseverozápadu
Image:NovyKnin-FBWerner-18stol.JPG|Údajná podoba města v polovině 18. století podle F.B. Wernera
Image:NovyKnin-2008-05-11-PohledOdBoru.JPG|Pohled na centrum města od Boru; v pozadí brdské [[Hřebeny]]
Image:NovyKnin-cca1900-NamestiSRadnici.jpg|Jihozápadní kout náměstí s radnicí kolem roku 1900
Image:NovyKnin-Radnice-2006-07-17.JPG|Radnice na náměstí Jiřího z Poděbrad
Image:P7170107-NovyKnin-2006-07-17-KostelSvMikulase.JPG|Kostel sv. Mikuláše na náměstí
Image:NovyKnin-2005-09-09-KostelOdZahradnictvi.jpg|Pohled k novoknínskému kostelu od zahradnictví v ulici Pod Sady (již na staroknínském katastru), v popredí zadní stěny domů v novoknínské ulici Na Smíchově
Image:NovyKnin-2005-09-09-CastNamestiZVrchu.jpg|Pohled na část zástavby náměstí z vrchu nad městem
Image:NovyKnin-Vysehrad-2006-07-14.jpg|Ulice Na Vyšehradě, kterou vede katastrální hranice mezi Novým a Starým Knínem (vlevo Nový, vpravo Starý Knín)
Image:NovyKnin-2005-03-01-KostelZTylovaNam.jpg|Pohled ke kostelu z Tylova náměstí
Image:NovyKnin-2005-09-09-Salas.jpg|Dům "Na Salaši", v němž byla v letech 1776-1781 první včelařská škola v Čechách
Image:NovyKnin-2005-03-01-Dvere12.jpg|Dveře domu č. 12 v Žižkově ulici
Image:NovyKnin-2005-09-09-VrchNadZdravotnimStrediskem.jpg|Porost na vrchu nad náměstím (vpravo za porostem obrysy zdravotního střediska, úplně vlevo věž kostela)
Image:NovyKnin-2007-05-31-Sidliste.JPG|Pohled k sídlišti z ulice Na Hůrkách
</gallery>
== Partnerské obce ==
28. [[červen|června]] [[2008]] byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí [[Valle di Ledro]] (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi ([[Příbram]], [[Všeň]], [[Milín]], [[Buštěhrad]], ''Nový Knín'', [[Ptice]], [[Chyňava]], [[Doksy (okres Kladno)|Doksy]]) na straně druhé.<ref>[http://mestonovyknin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=10763&id_ktg=1033&archiv=1&p1=1225 Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města.] Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně městského webu.</ref>
== Rodáci ==
* Anna Holinová, láska [[Jan Neruda|Jana Nerudy]]
* Prof. [[Pavel Kalač]], chemik
* [[Jan Pašek z Vratu]], pražský primátor od 1518 do 14. března 1523 a od 14.března.1524 do 3.července 1527
* [[Petr Miloslav Veselský]], spisovatel, purkmistr a archivář kutnohorský; na rodném domě pamětní deska
* Karel Janovský-Dráždanský, sportovní redaktor [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]]
* Čestmír Amort, komunistický historik
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:540901 Statistické údaje]
* [http://www.mestonovyknin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=10763&id=1031&p1=52 Josef Valenta: Paměti Královského zlatohorního města Nového Knína a sousedních obcí Starého Knína, Velké a Malé Hraštice (dějiny města vydané v roce 1932)]
* [http://www.mestonovyknin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=10763&id=1014&p1=52 Mgr. Rastislav Korený: Historie osídlení Knínska (z brožury vydané v roce 2006 k 820 letům Knína)]
* [http://www.mestonovyknin.cz/vismo/galerie1.asp?id_org=10763&p1=68 Přehled fotogalerií na oficiálním webu města]
* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/nknin/nknin.htm Popis města]
* [http://www.novyknin.cz Neoficiální web]
<br />
[[Hranice (Nový Knín)|Hranice]] |
[[Chramiště]] |
[[Kozí Hory]] |
[[Libčice (Nový Knín)|Libčice]] |
'''Nový Knín''' |
[[Sudovice]]
<br />

{{Commons|Nový Knín}}{{okres Příbram}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nový Knín]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Příbram]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Příbram]]

Nový Knín - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „Jiřího z Poděbrad“ textem „Jiřího z Poděbrad“