Novinářská fotografie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Sports Illustrated“ textem „Sports Illustrated“

2024-11-14T14:26:41Z

Nahrazení textu „Sports Illustrated“ textem „Sports Illustrated“

← Starší verze		Verze z 14. 11. 2024, 14:26
Řádka 656:		Řádka 656:
	\| jazyk =		\| jazyk =
	}}</ref>		}}</ref>
-	Zlatý věk fotografie nastal v období 1930–1950. Některé časopisy, jako například londýnský ''[[Picture Post]]'', francouzský ''[[Paris Match]]'', berlínský ''[[Arbeiter Illustrierte Zeitung]]'', ''[[Berliner Illustrierte Zeitung]]'', americký ''[[Life]]'', ''[[Sports Illustrated]]'' a ''[[National Geographic Society\|National Geographic]]'' stejně jako magazíny londýnský ''[[Daily Mirror]]'', americké ''[[Daily News\|The New York Daily News]]'', ''[[Weekly Illustrated]]'', ''[[Look]]'', ''[[Picture Post]]'', sovětské ''[[Ogoňok]]'' a ''[[SSSR na strojke]]'' nebo český ''[[Pestrý týden]]'' stavěly svou prestiž na tištěné fotografii.<ref name="protektorat_vilgus">{{Citace elektronické monografie	+	Zlatý věk fotografie nastal v období 1930–1950. Některé časopisy, jako například londýnský ''[[Picture Post]]'', francouzský ''[[Paris Match]]'', berlínský ''[[Arbeiter Illustrierte Zeitung]]'', ''[[Berliner Illustrierte Zeitung]]'', americký ''[[Life]]'', ''Sports Illustrated'' a ''[[National Geographic Society\|National Geographic]]'' stejně jako magazíny londýnský ''[[Daily Mirror]]'', americké ''[[Daily News\|The New York Daily News]]'', ''[[Weekly Illustrated]]'', ''[[Look]]'', ''[[Picture Post]]'', sovětské ''[[Ogoňok]]'' a ''[[SSSR na strojke]]'' nebo český ''[[Pestrý týden]]'' stavěly svou prestiž na tištěné fotografii.<ref name="protektorat_vilgus">{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Vilgus		\| příjmení = Vilgus
	\| jméno = Petr		\| jméno = Petr

Sysop: Nahrazení textu „ | odkaz na periodikum = Reflex (časopis)“ textem „“

2024-04-25T11:03:48Z

Nahrazení textu „ | odkaz na periodikum = Reflex (časopis)“ textem „“

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2024, 11:03
Řádka 1 000:		Řádka 1 000:
	\| titul = Čtyři klasici české fotografie		\| titul = Čtyři klasici české fotografie
	\| periodikum = Reflex		\| periodikum = Reflex
-	~~\| odkaz na periodikum = Reflex (časopis)~~	+
	\| rok = 2000		\| rok = 2000
	\| měsíc = červenec		\| měsíc = červenec

Sysop: Nahrazení textu „americké občanské války“ textem „americké občanské války“

2023-10-03T22:27:44Z

Nahrazení textu „americké občanské války“ textem „americké občanské války“

← Starší verze		Verze z 3. 10. 2023, 22:27
Řádka 233:		Řádka 233:
	}}</ref> a jako fotograf doprovázel císaře Napoleona III. v době jeho tažení do Itálie v roce 1859. V [[Prusko-rakouská válka\|dánsko-pruské válce]] v roce 1864 fotografovali [[Friedrich Brandt\|Christian Friedrich Brandt]] a Charles Junod, kteří většinu snímků pořídili na [[stereo]] formát. V [[Prusko-francouzská válka\|německo-francouzském konfliktu]] v letech od roku 1870 do roku 1871 fotografovali většinou zcela neznámí fotografové (až na [[Carl Friedrich Mylius\|Carla Friedricha Myliuse]] z [[Frankfurt nad Mohanem\|Frankfurtu]]).<ref name="Kubic"/>		}}</ref> a jako fotograf doprovázel císaře Napoleona III. v době jeho tažení do Itálie v roce 1859. V [[Prusko-rakouská válka\|dánsko-pruské válce]] v roce 1864 fotografovali [[Friedrich Brandt\|Christian Friedrich Brandt]] a Charles Junod, kteří většinu snímků pořídili na [[stereo]] formát. V [[Prusko-francouzská válka\|německo-francouzském konfliktu]] v letech od roku 1870 do roku 1871 fotografovali většinou zcela neznámí fotografové (až na [[Carl Friedrich Mylius\|Carla Friedricha Myliuse]] z [[Frankfurt nad Mohanem\|Frankfurtu]]).<ref name="Kubic"/>
	[[Soubor:mesti_bandite.jpg\|thumb\|right\|[[Jacob Augustus Riis]], „Městští bandité“, klasická novinářská fotografie kolem 1890]]		[[Soubor:mesti_bandite.jpg\|thumb\|right\|[[Jacob Augustus Riis]], „Městští bandité“, klasická novinářská fotografie kolem 1890]]
-	Zprávy z ~~[[Americká občanská válka\|~~americké občanské války]] (1861–1865) dodával fotograf [[Mathew Brady]], který si uvědomil historický význam války „Severu proti jihu“ pro budoucí generace a další osud země. Protože chtěl zachycovat průběh války na více bojištích, vytvořil ze svých asistentů několik týmů, které cestovaly s pojízdnými laboratořemi na různých frontách. [[Mathew Brady]] zaměstnával celou řadu fotografů, kromě jiných také [[James Gardner\|Jamese Gardnera]], [[William Pywell\|Williama Pywella]] nebo George N. Barnarda. Bradyho významným týmovým spolupracovníkem byl [[Alexandr Gardner]], který se roku 1863 osamostatnil.	+	Zprávy z americké občanské války (1861–1865) dodával fotograf [[Mathew Brady]], který si uvědomil historický význam války „Severu proti jihu“ pro budoucí generace a další osud země. Protože chtěl zachycovat průběh války na více bojištích, vytvořil ze svých asistentů několik týmů, které cestovaly s pojízdnými laboratořemi na různých frontách. [[Mathew Brady]] zaměstnával celou řadu fotografů, kromě jiných také [[James Gardner\|Jamese Gardnera]], [[William Pywell\|Williama Pywella]] nebo George N. Barnarda. Bradyho významným týmovým spolupracovníkem byl [[Alexandr Gardner]], který se roku 1863 osamostatnil.
	Gardner fotografoval většinou krátce po skončení bitev. Nevyhýbal se ani detailním pohledům na mrtvé. Později se však ukázalo, že nejméně jedna Gardnerova fotografie je zmanipulovaná. V roce 1961 Frederic Ray z magazínu ''Civil War Times'' srovnával několik Gardnerových fotografií, na kterých byli dva mrtví konfederační ostřelovači a zjistil, že stejný padlý byl fotografován o několik metrů dál na jiném místě. Zdá se, že Gardner nebyl s kompozicí spokojen, a nechal těla různě zpřeházet. Vytvářel tak vlastní verzi reality. Rayovu analýzu ještě rozšířil v roce 1975 William Frassanito.<ref>		Gardner fotografoval většinou krátce po skončení bitev. Nevyhýbal se ani detailním pohledům na mrtvé. Později se však ukázalo, že nejméně jedna Gardnerova fotografie je zmanipulovaná. V roce 1961 Frederic Ray z magazínu ''Civil War Times'' srovnával několik Gardnerových fotografií, na kterých byli dva mrtví konfederační ostřelovači a zjistil, že stejný padlý byl fotografován o několik metrů dál na jiném místě. Zdá se, že Gardner nebyl s kompozicí spokojen, a nechal těla různě zpřeházet. Vytvářel tak vlastní verzi reality. Rayovu analýzu ještě rozšířil v roce 1975 William Frassanito.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie

Sysop: Nahrazení textu „Česka“ textem „Česka“

2023-04-11T15:16:36Z

Nahrazení textu „Česka“ textem „Česka“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 15:16
Řádka 1 009:		Řádka 1 009:
	\| url = http://www.reflex.cz/Clanek2559.html		\| url = http://www.reflex.cz/Clanek2559.html
	\| issn = 0862-6634		\| issn = 0862-6634
-	}}</ref> Katastrofu způsobil výbuch uhelného prachu a zemřelo 142 horníků, dodnes jde o největší důlní neštěstí na území [[~~Česko~~\|Česka]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+	}}</ref> Katastrofu způsobil výbuch uhelného prachu a zemřelo 142 horníků, dodnes jde o největší důlní neštěstí na území [[Česká republika\|Česka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = ČTK		\| příjmení = ČTK
	\| jméno =		\| jméno =

Sysop: Nahrazení textu „Joseph Goebbels“ textem „Joseph Goebbels“

2018-07-23T07:31:15Z

Nahrazení textu „Joseph Goebbels“ textem „Joseph Goebbels“

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2018, 07:31
Řádka 529:		Řádka 529:
	}}</ref> Fotografie se v této době pro [[Totalitarismus\|totalitní režimy]] (komunismus a nacismus) stala zbraní moci a propagandy. Přerušil se vývoj umění, umělecké experimenty byly nevítané a svobodný projev prakticky znemožněn. Představitelé nových směrů opouštěli zemi. Totalitní režimy pomocí fotografie klamaly důvěřivou veřejnost. Hitlerův [[Mein Kampf]] (1924) předznamenal děsivé události v celé Evropě. V Německu od roku 1933 dostali nacisté veškerý tisk a novinářskou fotografii pod svou kontrolu a začali ji systematicky zneužívat.<ref name="petak"/>		}}</ref> Fotografie se v této době pro [[Totalitarismus\|totalitní režimy]] (komunismus a nacismus) stala zbraní moci a propagandy. Přerušil se vývoj umění, umělecké experimenty byly nevítané a svobodný projev prakticky znemožněn. Představitelé nových směrů opouštěli zemi. Totalitní režimy pomocí fotografie klamaly důvěřivou veřejnost. Hitlerův [[Mein Kampf]] (1924) předznamenal děsivé události v celé Evropě. V Německu od roku 1933 dostali nacisté veškerý tisk a novinářskou fotografii pod svou kontrolu a začali ji systematicky zneužívat.<ref name="petak"/>

-	[[Joseph Goebbels]] dělal vše pro to, aby získal obyvatelstvo pro novou vládu Adolfa Hitlera. Sloužila k tomu také ''očista německého tisku'', při které nacisté vytvořili seznamy nepohodlných fotografů. Kampaň měla za hlavní cíl vytlačit Židy a cizince, kteří byli postiženi zákazem výkonu povolání, pronásledováni, vyhnáni ze země, v některých případech zavražděni. Na seznamu pronásledovaných byli také fotožurnalisté [[Alfred Eisenstaedt]], [[Erich Salomon]] (ten byl zabit i se svou rodinou v [[Osvětim]]i), [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal\|Nachum (Tim) Gidal]], [[Martin Munkácsi]] a [[Robert Capa]].<ref name="petak"/>	+	Joseph Goebbels dělal vše pro to, aby získal obyvatelstvo pro novou vládu Adolfa Hitlera. Sloužila k tomu také ''očista německého tisku'', při které nacisté vytvořili seznamy nepohodlných fotografů. Kampaň měla za hlavní cíl vytlačit Židy a cizince, kteří byli postiženi zákazem výkonu povolání, pronásledováni, vyhnáni ze země, v některých případech zavražděni. Na seznamu pronásledovaných byli také fotožurnalisté [[Alfred Eisenstaedt]], [[Erich Salomon]] (ten byl zabit i se svou rodinou v [[Osvětim]]i), [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal\|Nachum (Tim) Gidal]], [[Martin Munkácsi]] a [[Robert Capa]].<ref name="petak"/>
	V českých zemích působili [[Lubomír Linhart]], [[Karel Teige]], [[Rudolf Kohn]], [[Karel Kašpařík]], [[Oldřich Straka]] a pořádaly se takzvané výstavy sociální fotografie.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> V letech 1927–1928 [[Josef Sudek]] dokumentoval dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|katedrály sv. Víta]] a roku 1928, k 10. výročí založení republiky, vydal [[fotografické album\|album]] 15 originálních fotografií s názvem ''Svatý Vít''.<ref name="farova">{{Citace monografie		V českých zemích působili [[Lubomír Linhart]], [[Karel Teige]], [[Rudolf Kohn]], [[Karel Kašpařík]], [[Oldřich Straka]] a pořádaly se takzvané výstavy sociální fotografie.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> V letech 1927–1928 [[Josef Sudek]] dokumentoval dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|katedrály sv. Víta]] a roku 1928, k 10. výročí založení republiky, vydal [[fotografické album\|album]] 15 originálních fotografií s názvem ''Svatý Vít''.<ref name="farova">{{Citace monografie
	\| příjmení = Fárová		\| příjmení = Fárová

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-01-03T20:49:49Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2017, 20:49
Řádka 446:		Řádka 446:
	\| jazyk =		\| jazyk =
	}}</ref> Ve dvacátých letech došlo ve všech zemích k rozvoji fotožurnalistiky díky moderním tiskařským technologiím, fotoaparátům [[Rolleiflex]], [[Contax]] a prvnímu přístroji na [[filmový pás\|kinofilm]] [[Leica]]. Leica byla mnohem pohotovější než starší typy přístrojů.		}}</ref> Ve dvacátých letech došlo ve všech zemích k rozvoji fotožurnalistiky díky moderním tiskařským technologiím, fotoaparátům [[Rolleiflex]], [[Contax]] a prvnímu přístroji na [[filmový pás\|kinofilm]] [[Leica]]. Leica byla mnohem pohotovější než starší typy přístrojů.
-	[[Soubor:Child laborer.jpg\|~~upright 1.4~~\|thumb\|Fotografie [[Lewis Hine\|Lewise Hina]] z roku 1908 se věnuje tématu dětské práce]]	+	[[Soubor:Child laborer.jpg\|thumb\|240px\|thumb\|Fotografie [[Lewis Hine\|Lewise Hina]] z roku 1908 se věnuje tématu dětské práce]]
	Ve Francii se objevili fotografové jako například [[Jacques Henri Lartigue]], [[André Kertész]] nebo [[Brassaï]]. V Německu to byli [[Erich Salomon]], [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal]], [[Wolfgang Weber]], [[Alfred Eisenstaedt]] a [[Martin Munkácsi]]. V USA působili například [[Helen Levitt]]ová nebo [[Lisette Modelová]].<ref name="Okruhy"/> Američan [[Lewis Hine]] od roku 1905 systematicky fotografoval [[přistěhovalectví\|imigranty]] a dělníky v továrnách, následující rok dokumentoval dětskou práci. Jeho snímky pomohly prosadit zákon o zákazu dětské práce.<ref>{{Citace elektronické monografie		Ve Francii se objevili fotografové jako například [[Jacques Henri Lartigue]], [[André Kertész]] nebo [[Brassaï]]. V Německu to byli [[Erich Salomon]], [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal]], [[Wolfgang Weber]], [[Alfred Eisenstaedt]] a [[Martin Munkácsi]]. V USA působili například [[Helen Levitt]]ová nebo [[Lisette Modelová]].<ref name="Okruhy"/> Američan [[Lewis Hine]] od roku 1905 systematicky fotografoval [[přistěhovalectví\|imigranty]] a dělníky v továrnách, následující rok dokumentoval dětskou práci. Jeho snímky pomohly prosadit zákon o zákazu dětské práce.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 511:		Řádka 511:
	\| jazyk = en		\| jazyk = en
	}}</ref> Ponting měl s sebou také několik [[autochrom]]ových desek a pořídil několik průkopnických [[barevná fotografie\|barevných fotografií]]. Ačkoli se expedice konala více než 20 let od vynálezu [[fotografický film\|fotografického filmu]], upřednostňoval vysoce kvalitní snímky pořízené na skleněné [[Fotografická deska\|fotografické desky]].		}}</ref> Ponting měl s sebou také několik [[autochrom]]ových desek a pořídil několik průkopnických [[barevná fotografie\|barevných fotografií]]. Ačkoli se expedice konala více než 20 let od vynálezu [[fotografický film\|fotografického filmu]], upřednostňoval vysoce kvalitní snímky pořízené na skleněné [[Fotografická deska\|fotografické desky]].
-	[[Soubor:~~ColoredDrinking~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|~~upright 1.2\|Separovaná fontánka pro „barevné“ v~~ ~~[[Oklahoma\|Oklahomě]] roku~~ 1939~~; foto: [[Russell Lee]]~~, ~~agentura [[Farm Security Administration]]~~]]	+	[[Soubor:"Colored" drinking fountain from mid-20th century with african-american drinking.jpg\|thumb\|240px\|Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením "pro barevné", 1939, Oklahoma City.]]
	Novinářská fotografie 20. a 30. let 20. století je také označována ''sociální fotografie''.<ref>		Novinářská fotografie 20. a 30. let 20. století je také označována ''sociální fotografie''.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
Řádka 915:		Řádka 915:
	}}</ref><br />		}}</ref><br />
	Fotografická tvorba (stejně jako ostatní výtvarné umění) však byla také několikrát hermeticky uzavírána: v [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] za [[Německá okupace Čech a Moravy\|okupace německými vojsky]], v období [[Stalinismus\|stalinismu]] nebo po [[Invaze do Československa\|vstupu vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] během [[normalizace]]. Konec dvacátého století přinesl revoluční předěl v technice snímání směrem k digitálnímu záznamu a jeho [[fotomanipulace\|počítačové manipulace]].<ref name="atelier_9"/>		Fotografická tvorba (stejně jako ostatní výtvarné umění) však byla také několikrát hermeticky uzavírána: v [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] za [[Německá okupace Čech a Moravy\|okupace německými vojsky]], v období [[Stalinismus\|stalinismu]] nebo po [[Invaze do Československa\|vstupu vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] během [[normalizace]]. Konec dvacátého století přinesl revoluční předěl v technice snímání směrem k digitálnímu záznamu a jeho [[fotomanipulace\|počítačové manipulace]].<ref name="atelier_9"/>
-	[[Soubor:Bedrich Franz Slavnost Boziho tela v Brne 10.6.1841.jpg\|thumb\|~~upright 1.6~~\|[[Slavnost Těla a Krve Páně\|Slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)\|Zelném trhu]] v Brně, [[Bedřich Franz]], 10. června 1841]]	+	[[Soubor:Bedrich Franz Slavnost Boziho tela v Brne 10.6.1841.jpg\|thumb\|240px\|[[Slavnost Těla a Krve Páně\|Slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)\|Zelném trhu]] v Brně, [[Bedřich Franz]], 10. června 1841]]
	Jeden z nejstarších snímků události na světě vznikl v Brně, kde [[Bedřich Franz]] 10. června 1841 vyfotografoval [[Slavnost Těla a Krve Páně\|slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)\|Zelném trhu]].<ref name="scheufler_2">		Jeden z nejstarších snímků události na světě vznikl v Brně, kde [[Bedřich Franz]] 10. června 1841 vyfotografoval [[Slavnost Těla a Krve Páně\|slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)\|Zelném trhu]].<ref name="scheufler_2">
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
Řádka 1 265:		Řádka 1 265:
	== Etika a právo ==		== Etika a právo ==
	{{Viz též\|Fotomanipulace\|Žurnalistická etika}}		{{Viz též\|Fotomanipulace\|Žurnalistická etika}}
-	[[Soubor:Bayard, Hippolyte 1801-1887 - Selfportrait as a Drowned man 1840.jpg\|thumb~~\|upright 0.9~~\|left\|[[Hippolyte Bayard]] na [[Fotomanipulace\|zmanipulovaném]] autoportrétu ''Sbohem, krutý světe!'', 1840]]	+	[[Soubor:Bayard, Hippolyte 1801-1887 - Selfportrait as a Drowned man 1840.jpg\|thumb\|left\|Hippolyte Bayard na [[Fotomanipulace\|zmanipulovaném]] autoportrétu ''Sbohem, krutý světe!'', 1840]]
	Novinářský fotograf má vysokou míru [[Etika\|etické]] zodpovědnosti, protože se snadno může stát nástrojem [[Propaganda\|propagandy]]. Hlavní etické aspekty zapadají do celkového systému právních předpisů. Zákony, týkající se těchto věcí, se mohou lišit v různých zemích. V novinářské etice se spolu střetává svoboda slova (zaručená v Česku článkem 17 [[Listina základních práv a svobod\|Listiny základních lidských práv a svobod]], v USA Prvním dodatkem [[Ústava Spojených států amerických\|Ústavy]]) s obecnou mírou vkusu, ochranou soukromí, ochranou práva na čest a důstojnost a zodpovědným hledáním objektivní pravdy. Fotoreportér nesmí překročit hranice intimní sféry kvůli vytvoření laciné senzace (jak činí například v řemesle fotografů rozšíření [[paparazzi]]ové). Národní asociace novinářských fotografů ([[National Press Photographers Association]]) proto v USA vydala spolu s dalšími organizacemi ''[[etický kodex]]''.<ref>		Novinářský fotograf má vysokou míru [[Etika\|etické]] zodpovědnosti, protože se snadno může stát nástrojem [[Propaganda\|propagandy]]. Hlavní etické aspekty zapadají do celkového systému právních předpisů. Zákony, týkající se těchto věcí, se mohou lišit v různých zemích. V novinářské etice se spolu střetává svoboda slova (zaručená v Česku článkem 17 [[Listina základních práv a svobod\|Listiny základních lidských práv a svobod]], v USA Prvním dodatkem [[Ústava Spojených států amerických\|Ústavy]]) s obecnou mírou vkusu, ochranou soukromí, ochranou práva na čest a důstojnost a zodpovědným hledáním objektivní pravdy. Fotoreportér nesmí překročit hranice intimní sféry kvůli vytvoření laciné senzace (jak činí například v řemesle fotografů rozšíření [[paparazzi]]ové). Národní asociace novinářských fotografů ([[National Press Photographers Association]]) proto v USA vydala spolu s dalšími organizacemi ''[[etický kodex]]''.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
Řádka 1 323:		Řádka 1 323:
	}}</ref> a celkově je prokázáno mnoho snímků, které zmanipuloval Hitlerův režim<ref name="petak"/> i komunistická propaganda.<ref name="petak"/> V současnosti manipulace pronikla i na fotografie [[Adnan Hadždž\|Adnana Hadždžiže]] z agentury [[Reuters]], která uznala, že nejméně dvě jeho fotografie z [[Druhá libanonská válka\|Druhé libanonské války]] mezi Izraelem a hnutím Hizballáh byly před zveřejněním pozměněny.<ref name=ReutersToughens>{{cite news\| title=Reuters toughens rules after altered photo affair\| quote=\| url=http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL18678707\| publisher=[[Reuters]]\| date=2007-01-18}}</ref><ref>{{cite news\|date=[[6. srpna]], [[2006]]\| url=http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y\| title=Smoke and Mirrors: Reuters Dismisses Photog Over Doctored Beirut Picture\| publisher=Editor and Publisher\|accessdate=2006-08-07}}</ref>		}}</ref> a celkově je prokázáno mnoho snímků, které zmanipuloval Hitlerův režim<ref name="petak"/> i komunistická propaganda.<ref name="petak"/> V současnosti manipulace pronikla i na fotografie [[Adnan Hadždž\|Adnana Hadždžiže]] z agentury [[Reuters]], která uznala, že nejméně dvě jeho fotografie z [[Druhá libanonská válka\|Druhé libanonské války]] mezi Izraelem a hnutím Hizballáh byly před zveřejněním pozměněny.<ref name=ReutersToughens>{{cite news\| title=Reuters toughens rules after altered photo affair\| quote=\| url=http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL18678707\| publisher=[[Reuters]]\| date=2007-01-18}}</ref><ref>{{cite news\|date=[[6. srpna]], [[2006]]\| url=http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y\| title=Smoke and Mirrors: Reuters Dismisses Photog Over Doctored Beirut Picture\| publisher=Editor and Publisher\|accessdate=2006-08-07}}</ref>
	== Technologie ==		== Technologie ==
-	[[Soubor:Leica IIIf 50mm f1.5.jpg\|thumb\|left~~\|upright 0.7~~\|Model [[Leica]] IIIf s externím [[hledáček\|hledáčkem]] z roku 1950]]	+	[[Soubor:Leica IIIf 50mm f1.5.jpg\|thumb\|left\|Model [[Leica]] IIIf s externím [[hledáček\|hledáčkem]] z roku 1950]]
	Rozvoj lehce přenosných malých [[fotoaparát]]ů (např. [[Leica]]) a citlivějších filmů umožnil od počátku 20. století fotografům převzít hlavní roli ve [[zpravodajství]] a umožnil lidem lepší pochopení bouřlivého sledu událostí ve světě.<ref>		Rozvoj lehce přenosných malých [[fotoaparát]]ů (např. [[Leica]]) a citlivějších filmů umožnil od počátku 20. století fotografům převzít hlavní roli ve [[zpravodajství]] a umožnil lidem lepší pochopení bouřlivého sledu událostí ve světě.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
Řádka 1 733:		Řádka 1 733:


-	{{~~Fotografické styly~~}}{{commonscat\|Photojournalism}}{{Článek z Wikipedie}}{{Nejlepší článek}}	+	{{Flickr\|Photojournalism}}{{commonscat\|Photojournalism}}{{Fotografické styly}}{{Článek z Wikipedie}}{{Nejlepší článek}}
	[[Kategorie:Fotožurnalismus]]		[[Kategorie:Fotožurnalismus]]
	[[Kategorie:Fotografické žánry]]		[[Kategorie:Fotografické žánry]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-19T11:21:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 7. 2013, 11:21

Sysop: Nahrazení textu „Reflex“ textem „Reflex“

2011-11-27T13:52:12Z

Nahrazení textu „Reflex“ textem „Reflex“

Nová stránka

[[Soubor:Steinway hall 1873.jpg|thumb|První fotografie vytištěná [[polotón]]ovou technikou, ''[[Daily Graphic]]'', 2. prosince 1873]]
'''Novinářská fotografie''', '''zpravodajská fotografie''', '''fotožurnalismus''', '''žurnalistická fotografie'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = FUENTES
| jméno = Eulalia
| odkaz na autora =
| titul = Tal como viene definido por Antonio Pantoja Chávez en su, Prensa y fotografía. Historia del fotoperiodismo.
| url = http://argonauta.imageson.org/document98.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-04-18
| vydavatel = Universidad de Extremadura
| místo =
| jazyk = španělsky
}}</ref> nebo '''reportážní fotografie''' (''{{cizojazyčně|la|reportare}}'' = ''přinésti zprávu'')<ref name="ceskyblog">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Stručná historie žurnalistiky
| url = http://upce-kd.ceskyblog.cz/data/upce-kd/upload/2006/09/HISTORIE%20%C5%BDURNALISTIKY.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Český blog
| místo = ceskyblog.cz
| jazyk =
}}
</ref> je součástí [[Žurnalistika|žurnalistiky]], která připravuje a vytváří snímky pro doplnění zpráv nebo článků. [[Novinář]]i, kteří jsou zapojeni do tohoto oboru, jsou obvykle známi jako reportéři, fotožurnalisté nebo [[grafika|grafici]] a mají významný vztah k [[výtvarná fotografie|výtvarné fotografii]]. Vývoj zpravodajské fotografie lze vysledovat již od samého počátku vynálezu fotografie. První deník, který ji použil, byl ''[[Daily Graphic]]'' v [[New York]]u v roce 1880.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = FUENTES
| jméno = Eulalia
| odkaz na autora =
| titul = ¿En periodismo también una imagen vale más que mil palabras?
| url = http://www.hipertext.net/web/pag249.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-04-19
| vydavatel = hipertext.com
| místo =
| jazyk = španělsky
}}</ref> Touto událostí byly položeny základy novinářské fotografie.
Rozvoj fotožurnalismu probíhal zejména v dobách politických [[konflikt]]ů nebo vojenských střetů v různých zemích. Novinářští fotografové zaznamenávali historii událostí za [[španělská občanská válka|španělské občanské války]], španělsko-americké války, [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] a obou světových válkách a při mnoha jiných vojenských událostech. Takzvaný ''zlatý věk fotožurnalismu'' (1930–1950) se ne náhodou překrývá s [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]], během níž byl zaznamenán pozoruhodný technologický pokrok [[válečná fotografie|válečné fotografie]].
S rozvojem [[tisk|tiskařských technik]], jako byl vynález [[hlubotisk]]u, [[ofset]]u, dosáhl fotožurnalismus nejlepší úrovně kvality v tištěných publikacích. Příchod nových technologií, jako byl [[internet]], zahájil novou éru v oblasti zpravodajství na celosvětové úrovni, označované jako digitální žurnalistika. Významné události, které otevřely dvacáté první století, jako [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoky z 11. září 2001]], [[Válka v Iráku|invaze do Iráku]] v roce 2003 a [[Zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004|tsunami v Indickém oceánu v roce 2004]], pomohly mimo jiné vzniknout značnému množství vizuálních informací. Často také díky novým, moderním a dostupným technologiím v rukou i naprostých [[amatér]]ů, což vedlo některé pozorovatele k tomu, že začali hovořit o „krizi žurnalistiky“. Jiní to naopak označovali za začátek nové éry v poskytování informací.
== Úvod ==
[[Soubor:Francine Jordi Wien 13-9-2008b.jpg|thumb|upright 0.7|Reportážní snímek ze showbyznysu: [[Francine Jordi]] koncertuje.]]
Fotožurnalismus je formou [[Žurnalistika|žurnalistiky]], která pořizuje, [[Editace|edituje]] a prezentuje informační materiál ve zpravodajství [[Hromadný sdělovací prostředek|médií]] včetně fotografií, digitálních a zvukových dat. Zahrnuje taková pravidla, aby obraz, který je spojen se zveřejňovanou událostí, mohl být použit pro účely [[Žurnalistika|žurnalistiky]].
Novinářská fotografie je vedle [[Dokumentární fotografie|dokumentární]] reportážní fotografie součástí [[informativní fotografie]]. K informativní složce se může přidat ještě složka [[Cit|emotivní]] a [[estetika|estetická]]. Od [[Výtvarná fotografie|výtvarné fotografie]] se žurnalistická liší v zobrazení [[Realita|reality]], neboť má diváka především informovat, případně vhodně doplňovat novinový článek. Například žurnalistické fotografii ze [[sociální prostředí|sociálního prostředí]] se věnují fotografové se silným sociálním cítěním. Jejich snímky by měly [[Motivace|motivovat]] jedince a [[instituce]] k nápravě zobrazených nedostatků a křivd.<ref name=Ho>{{citace monografie
| titul = Fotografie, Technika snímání
| autor = Jiří Honskus
| kapitola =
| strany =
| vydavatel = Pražská fotografická škola
| datum = 2004 }} </ref>
[[Soubor:SanFrancisco1851.jpg|thumb|left|upright 1.5|[[Daguerrotypie]] San Francisca od neznámého autora, fotografováno před 22. červnem 1851]]
Fotožurnalismus se může svým účelem použití odlišovat od dalších fotografických žánrů, jako je například [[fotografie přírody]], dokumentární fotografie nebo [[portrétní fotografie]], ale může s nimi také splývat, například s ohledem na text, ke kterému je fotografie přiložena. Zahrnuje širokou škálu oblastí zájmu: válečnou fotografii, [[sportovní fotografie|sportovní fotografii]], zpravodajství ze [[Showbyznys|showbyznysu]], [[politika|politiky]], zpravodajství o sociálních problémech a o všem, kde je možné vytvářet ke slovní informaci obraz. Podobně sem patří dokumentace [[interview|rozhovoru]] a reportážní a dokumentární fotografie ve všech podobách. Může se dále dělit na [[fotografický příběh]], [[Povídka#fotopovídka|fotopovídku]], [[reportáž]], [[Esej#Fotografická esej|fotografickou esej]], [[portrétní fotografie|fotografický portrét]] nebo [[Sloupek (žurnalistika)#fotografický sloupek|fotografický sloupek]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Géneros fotoperiodísticos, Taller de reportaje y ensayo fotográfico.
| url = http://tallerdefotografo.blogspot.com/2007/10/gneros-fotoperiodsticos.html
| datum vydání = 2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-11
| vydavatel = Escuela de Periodismo de la Universidad Diego Portales
| místo = [[Santiago de Chile]]
| jazyk = španělsky
}}</ref>
Novinářská fotografie by měla splňovat několik zásad. Předně má dodržet všechny požadavky na [[Žurnalistická etika|novinářskou etiku]], pokud jde o [[přesnost]], [[pravda|pravdivost]] a [[objektivita|objektivitu]]. Obrazová informace by měla vykazovat ''aktuálnost'' tím, že má spojitost s nedávno zveřejněnou událostí. Zobrazená situace by měla být ''objektivní'' a korektní, [[informace]] by měla odrážet skutečnost, měla by být spolehlivá, přesná a fakta oddělena od subjektivního pohledu nebo osobního zaujetí autora. Měla by být zachována [[neutralita]] ve vztahu ke [[zpravodajství]], přesnost, [[relevance]] i úplnost. Obrázky mohou být doplněny souvisejícími zprávami, které jejich význam doplňují nebo vysvětlují.<ref>[http://www.nppa.org/professional_development/business_practices/ethics.html NPPA National Press Photographers Association – NPPA Code of Ethics (anglicky)]</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ribeiro
| jméno = Luiz Augusto Teixeira
| odkaz na autora =
| titul = Manipulación en el fotoperiodismo: ética o estética
| url = http://www.ull.es/publicaciones/latina/30teixeira.htm
| datum vydání = říjen 1999 - Nº 22, D.L.: TF - 135 - 98 ISSN 11385820
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Revista Latina de Comunicación Social
| místo = La Laguna (Tenerife)
| jazyk = španělsky
}}</ref><ref>[http://www.unav.es/dpp/fotoperiodismo2/pagina_13.html Universidad de Navarra – Las fotos pueden ser revulsivas, no repulsivas (španělsky)]</ref> Obrázek by rovněž měl splňovat ''estetické'' požadavky na světlo, [[Kompozice (fotografie)|ořez]], [[věc]]né vztahy prvků a [[perspektiva|perspektivu]]. Základní prvky fotografie v [[tisk]]u se přizpůsobují účelu použití v dokumentu, zpravodajství nebo ilustraci.<ref name="ceskyblog">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Stručná historie žurnalistiky
| url = http://upce-kd.ceskyblog.cz/data/upce-kd/upload/2006/09/HISTORIE%20%C5%BDURNALISTIKY.doc.
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Český blog
| místo = ceskyblog.cz
| jazyk =
}}</ref>
== Historie ==
{{viz též|Historie fotografie|Historie žurnalistiky}}
=== Počátky ===
[[Soubor:Battle_of_Gettysburg.jpg|thumb|upright 1.2|right|[[Timothy H. O'Sullivan]]: ''Sklizeň smrti'': mrtví vojáci po [[bitva u Gettysburgu|bitvě u Gettysburgu]] 5–6. června 1863 ]]
Historie novinářské fotografie sahá do období let 1880–1897, kdy byly poprvé zveřejněny novinové články s fotografiemi. Na přelomu 19. a 20. století umožnil rozvoj fotografické momentky rozšíření příručních fotoaparátů, umožňujících fotografovat bez stativu.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti">{{Citace monografie
| příjmení = Birgus
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Birgus
| příjmení2 = Mlčoch
| jméno2 = Jan
| autor2 =
| odkaz na autora2 = Jan Mlčoch
| titul = Česká fotografie 20. století
| vydavatel = u(p)m, Kant
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-86217-89-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Významné události se však fotografovaly již od vynálezu [[daguerrotypie]] roku 1839.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Colección de fotografías del siglo XIX
| url = http://www.lablaa.org/blaavirtual/historia/mfotosigloxix/indice.htm
| datum vydání = 2004
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-12
| vydavatel = Knihovna Luis Ángel Arango
| místo = Bogotá
| jazyk = španělsky
}}</ref><ref name="pocatkyscheufler">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Scheufler
| titul = Počátky daguerrotypie v Království českém.
| url = http://www.scheufler.cz/data/File/file-1167689784.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Pavel Scheufler
| místo =
| jazyk =
}}</ref> [[Tiskařský lis]] však byl schopen produkovat ilustrace v tištěné podobě až teprve po [[vynález]]u grafické techniky [[rytina|rytiny]], a teprve pak umožnil publikovat jednodušeji ve větší míře i fotografie. Tyto [[reprodukce]] se nejprve podobaly primitivním daguerrotypiím. Do té doby se snímky nejčastěji překreslovaly a prezentovaly ve formě [[Dřevoryt|xylografií]].<ref name="Kubic">
{{Citace monografie
| příjmení = Kubic
| jméno = Milan
| odkaz na autora =
| titul = Novinářská fotografie, Absolventská práce
| vydavatel = Pražská fotografická škola
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
[[Soubor:Roger Fenton and his assistant with photographic van.JPG|thumb|left|[[Roger Fenton]] a jeho fotografická dodávka v [[Krymská válka|Krymské válce]]]]
V roce 1842 Hermann Biow a Carl Ferdinand Stelzner fotografovali velký požár [[Hamburk]]u a jeho následky na cyklu daguerrrotypií, který je patrně prvním souborem „reportážních“ snímků určité události na světě. V roce 1850 Alois Löcherer v [[Mnichov]]ě se svým aparátem referoval o tvorbě a triumfálním vztyčení monumentální sochy [[Socha Bavarie|Bavarie]].<ref name="pocatkyscheufler">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Scheufler
| titul = Počátky daguerrotypie v Království českém.
| url = http://www.scheufler.cz/data/File/file-1167689784.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Pavel Scheufler
| místo =
| jazyk = }}</ref>
Zvlášť podrobně se dokumentovaly zejména [[Světová výstava|Světové výstavy]], kde se fotografové soustředili zejména na dokumentaci [[pavilon]]ů a významné hosty. První výstavní akcí významnou pro fotografii se stala první [[Světová výstava 1851|Světová výstava]], konaná v [[Londýn]]ě roku 1851, kde byly zároveň poprvé představeny [[3D fotografie|stereofotografie]]. Druhou byla [[Světová výstava 1855|Světová výstava]] v [[Paříž]]i roku 1855.<ref name="Kubic"/>
První systematicky fotografovanou válečnou událostí, o které byla veřejnost informována prostřednictvím zpráv posílaných [[telegrafie|telegrafem]], byla [[Krymská válka]] v letech 1853–1856.<ref name="MalaEncyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Baatz
| jméno = Willfried
| odkaz na autora =
| titul = Malá encyklopedie fotografie
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| isbn = 800 555 513
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě [[William Howard Russell]] z ''[[The Times]]'', který si jako první novinář vysloužil označení „válečný zpravodaj“.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fišerová
| jméno = Linda
| odkaz na autora =
| titul = Válečný zpravodaj, Závěrečná studie
| url = http://www.vosp.cz/tvorba/narozhrani/12/www.valecnyzpravodaj12.wz.cz/Zaverecna%20studie.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel = Válečný zpravodaj
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Jedním z prvních zpravodajů byl [[Sedmihradsko|Sedmihradský]] Němec [[Carol Szathmari]],<ref name="Kubic"/> dalšími pak britští reportéři William Simpson z ''Illustrated London Sport'', [[Roger Fenton]], [[James Robertson]] a [[Felice Beato]]. Jejich obrázky byly tehdy v novinách otiskovány jako [[Rytina|rytiny]], protože tisk polotónových fotografií byl drahý.<ref name="MalaEncyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Baatz
| jméno = Willfried
| odkaz na autora =
| titul = Malá encyklopedie fotografie
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| isbn = 800 555 513
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Díky jejich zprávám v britském tisku se rozšířila povědomost o všeobecné nekompetentnosti politického vedení války. Na konci ledna roku 1855 britská vláda v čele s hrabětem [[George Hamilton-Gordon|Georgem Hamilton-Gordonem]] padla.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The Royal Society
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = George Hamilton-Gordon, 4. hrabě z Aberdeen
| url = http://royalsociety.org/DServe/dserve.exe?dsqIni=Dserve.ini&dsqApp=Archive&dsqCmd=Show.tcl&dsqDb=Persons&dsqSearch=(Surname=%27Gordon%27)&dsqPos=2
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = The Royal Society, 6-9 Carlton House Terrace
| místo = London SW1 5AG
| jazyk = anglicky
}}</ref> Významným dokumentaristou událostí ve Francii byl [[Claude-Marie Ferrier]], který v roce 1856 pořídil záběry [[povodeň|povodně]] na [[Loira|Loiře]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = luminous-lint.com
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Claude-Marie Ferrier
| url = http://www.luminous-lint.com/app/photographer/Claude-Marie__Ferrier/A/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-11
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a jako fotograf doprovázel císaře Napoleona III. v době jeho tažení do Itálie v roce 1859. V [[Prusko-rakouská válka|dánsko-pruské válce]] v roce 1864 fotografovali [[Friedrich Brandt|Christian Friedrich Brandt]] a Charles Junod, kteří většinu snímků pořídili na [[stereo]] formát. V [[Prusko-francouzská válka|německo-francouzském konfliktu]] v letech od roku 1870 do roku 1871 fotografovali většinou zcela neznámí fotografové (až na [[Carl Friedrich Mylius|Carla Friedricha Myliuse]] z [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]]).<ref name="Kubic"/>
[[Soubor:mesti_bandite.jpg|thumb|right|[[Jacob Augustus Riis]], „Městští bandité“, klasická novinářská fotografie kolem 1890]]
Zprávy z [[Americká občanská válka|americké občanské války]] (1861–1865) dodával fotograf [[Mathew Brady]], který si uvědomil historický význam války „Severu proti jihu“ pro budoucí generace a další osud země. Protože chtěl zachycovat průběh války na více bojištích, vytvořil ze svých asistentů několik týmů, které cestovaly s pojízdnými laboratořemi na různých frontách. [[Mathew Brady]] zaměstnával celou řadu fotografů, kromě jiných také [[James Gardner|Jamese Gardnera]], [[William Pywell|Williama Pywella]] nebo George N. Barnarda. Bradyho významným týmovým spolupracovníkem byl [[Alexandr Gardner]], který se roku 1863 osamostatnil.
Gardner fotografoval většinou krátce po skončení bitev. Nevyhýbal se ani detailním pohledům na mrtvé. Později se však ukázalo, že nejméně jedna Gardnerova fotografie je zmanipulovaná. V roce 1961 Frederic Ray z magazínu ''Civil War Times'' srovnával několik Gardnerových fotografií, na kterých byli dva mrtví konfederační ostřelovači a zjistil, že stejný padlý byl fotografován o několik metrů dál na jiném místě. Zdá se, že Gardner nebyl s kompozicí spokojen, a nechal těla různě zpřeházet. Vytvářel tak vlastní verzi reality. Rayovu analýzu ještě rozšířil v roce 1975 William Frassanito.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Leggat
| jméno = Robert
| odkaz na autora =
| titul = GARDNER, Alexander
| url = http://www.rleggat.com/photohistory/history/gardner.htm
| datum vydání = 2008-09-23
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-19
| vydavatel = http://www.rleggat.com
| místo =
| jazyk = anglicky }}
</ref> Velmi známé jsou Gardnerovy reportážní snímky z pohřbu [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] a seriál z popravy [[atentát]]níků. Patrně poprvé v dějinách fotografie bylo v jeho reportáži využito dramatického účinku střídání [[záběr|celkových záběrů]] a [[detail]]ů v delším časovém úseku, neboť Gardner zachytil nejen průběh popravy, ale i tváře atentátníků.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Simkin
| jméno = John
| odkaz na autora =
| titul = USACW paine
| url = http://www.spartacus.schoolnet.co.uk/USACWpaine.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-19
| vydavatel = http://www.rleggat.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref><br />
[[Soubor:Bruner3 cisar.jpg|thumb|upright 1.4|left|[[Rudolf Bruner-Dvořák]]: Císař [[František Josef I.]] na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavě v roce 1891]]]]
Dalším fotografem Bradyho týmu, který kromě informativnosti dbal také na kompozici, byl [[Timothy H. O'Sullivan]]. Nekonvenčně využíval pohybové [[ostrost|neostrosti]] tam, kde mohl zvýraznit dramatičnost situace.<ref name="Kubic"/> O'Sullivan počátkem června 1863 pořídil známý snímek ''Sklizeň smrti'', na kterém leží mrtví vojáci po [[bitva u Gettysburgu|bitvě u Gettysburgu]] v [[Pensylvánie|Pensylvánii]].<br />
Deník ''[[Daily Graphic]]'' publikoval 4. března 1880 v New Yorku první [[polotón]]ovou reprodukci (nikoliv rytinu) tiskové fotografie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brainy History
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Brainy History: March 4, 1880 in History
| url = http://www.brainyhistory.com/events/1880/march_4_1880_60029.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky }}</ref>
<ref group="p" name="Life">Jiné zdroje (například LIFE v článku 100 Photographs That Changed the World. 25. srpna, 2003, str. 18.) uvádějí, že Daily Graphic vytiskly první polotónovou fotografii již 2. prosince 1873. [http://www.answers.com/topic/halftone]</ref><ref group="p" name="Leggo">[[William Leggo|William Augustus Leggo]] vytiskl svou vlastní polotónovou technikou nazvanou [[leggotypie]] fotografii Měsíce v roce 1875. Dokumentaci pořídil profesor H. Draper. New York: D. Appleton and co., 26 x 16 cm, str. 799 a 800.</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Digital Collections
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Digital Collections : Compound Object Viewer, Leggotype halftones from photographs of the moon in The American cyclopaedia
| url = http://maca.cdmhost.com/cdm4/document.php?CISOROOT=/p1325coll1&CISOPTR=4185&REC=10
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Digital Collections
| místo =
| jazyk = anglicky }}</ref> Následovaly další novinky. Roku 1887 byl vynalezen [[bleskový prášek]], který umožnil novinářům fotografovat velmi krátkým [[Expozice (fotografie)|časem]]. Novinář, spisovatel a sociolog [[Jacob Augustus Riis]] v té době (1890) díky blesku vytvořil mezní dílo ''Jak žije druhá polovina (How the Other Half Lives)''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Riis
| jméno = Jacob Augustus
| odkaz na autora = Jacob Riis
| titul = How the Other Half Lives, kompletní text a fotografie.
| url = http://www.authentichistory.com/postcivilwar/riis/contents.html
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2008-03-27
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = The Authentic History Center
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Fotografie pořizoval v chudinských čtvrtích, ve starých domech, v nájemných ubytovnách kasárenského typu, v policejních noclehárnách a v domácích řemeslných dílnách, kde se zneužívala práce dětí. S pomocí knih, fotografií, novinových článků a přednášek, na kterých promítal své diapozitivy, dosáhl některé změny a nápravy. Zrušily se policejní noční útulky, byla zřízena škola pro [[bezprizorný|bezprizorní]] děti, doplnily se zákony o dětské práci a odstranila se celá ulice ''Mulberry Bend'', která byla skrýší zločinců.<ref name="mirror">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = James
| příjmení2 = Little
| jméno2 = Mark
| odkaz na autora =
| titul = The Mirror with a Memory
| url = http://www.megaessays.com/viewpaper/10982.html
| datum vydání = 2000
| jazyk = anglicky
}}</ref> O několik let později Riise v jeho sociálních reformách napodobil [[Lewis Hine]].
Za „otce ruského fotožurnalismu“ je považován [[Karl Bulla]]<ref name=site>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = peoples.ru
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Карл Карлович Булла
| url = http://www.peoples.ru/art/photo/karl_bulla/index.html
| datum vydání = 2006-02-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-09-01
| vydavatel = www.peoples.ru
| místo =
| jazyk = ru
}}
</ref><ref name=clubfoto>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = club.foto.ru
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Классики фотоискусства. Карл Булла — Жизнь и творчество
| url = http://club.foto.ru/classics/life/2/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-09-01
| vydavatel = club.foto.ru
| místo =
| jazyk = ru
}}
</ref><ref name=agenturaspb>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = agentru.spb.ru
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Карл Булла – отец русского фоторепортажа
| url = http://www.agentru.spb.ru/history/bulla.shtml
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-09-01
| vydavatel = agentru.spb.ru
| místo =
| jazyk = ru
}}
</ref>, který roce 1886 získal povolení Ministerstva vnitřních věcí „''pro výrobu všech druhů fotografických prací mimo domov, například: na ulicích, domech a na místech v bezprostřední blízkosti Petrohradu''“, který mu dovolil celou řadu let vytvářet pohlednice pro produkční tisk [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unie]].<ref name=artprojekt>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Karl Bulla
| url = http://en.academic.ru/dic.nsf/enwiki/6138619 
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-09-01
| vydavatel = en.academic.ru
| místo =
| jazyk = en
}}
</ref> Fotografoval téměř všude a všechno: život rodiny cara i shromáždění protivládní inteligence, osobnosti hvězdného nebe i obyčejné dělníky, paláce i ubytovny pro bezdomovce, ale také exotické scény jako gay párty.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Maryas
| jméno = Muscle
| odkaz na autora =
| titul = Gay Camp, Old Russian Style
| url = http://towleroad.typepad.com/towleroad/2006/01/gay_camp_old_st.html
| datum vydání = 2006-01-30
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-09-01
| vydavatel = towleroad.typepad.com/
| místo =
| jazyk = en
}}
</ref> Bulla byl členem redakční rady mnoha časopisů včetně populární ''Nivy''.<ref name=site/>
Roku 1897 již bylo možné reprodukovat polotónové fotografie na tiskových rotačkách a výroba běžela na plné otáčky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taft
| jméno = Robert
| odkaz na autora =
| titul = Photography and the American scene: A social history, 1839–1889
| url = http://academic2.american.edu/~wjc/exceptyear1.htm
| datum vydání = 1964
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-12
| vydavatel =
| místo = New York: Dover
| jazyk = anglicky
}}</ref>  Vynález [[telefotografie]] roku 1921 umožnil přenášet snímky pomocí [[telegrafie|telegrafu]] nebo [[telefon]]u stejně rychle jako zpravodajské novinky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The New York Times
| jméno =
| odkaz na autora = The New York Times
| titul = SENDING PHOTOGRAPHS BY TELEGRAPH; Professor Korn has Triumphantly Succeeded in Transmitting Portraits over Long Distances by Wire Experiments in France and Germany Conclusive Description of the Marvelous Instrument
| url = http://query.nytimes.com/gst/abstract.html?res=9A07E4DA1331E733A25757C2A9649C946697D6CF
| datum vydání = 1907-02-24
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = The New York Times
| místo = New York
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nicméně masivní rozvoj fotožurnalismu umožnil příchod pohotového reportážního 35mm fotoaparátu [[Leica]] v roce 1925<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Muzeum Šechtl a Voseček
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Lejkaření Josefa Jindřicha Šechtla
| url = http://www.ceskenovinky.cz/zpravy/kultura/lejkareni-josefa-jindricha-sechtla-pozvanka-na-vernisaz/1100/
| datum vydání = 2007-05-18
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = Jihočeské novinky.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> a první bleskové žárovky mezi lety 1927 a 1930.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pihan
| jméno = Roman
| odkaz na autora =
| titul = Fotografický blesk na cestě časem – 1. díl
| url = http://www.digimanie.cz/art_doc-20BA11FF0879BEDAC125756E00718E33.html
| datum vydání = 2009-03-04
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = digimanie.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Mohl přijít „zlatý věk“ fotožurnalistiky.
=== Moderní fotožurnalistika ===
První dvě desítky let dvacátého století se považují za počátky moderní fotožurnalistiky.<ref name="petak">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Peták
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref> Ve dvacátých letech došlo ve všech zemích k rozvoji fotožurnalistiky díky moderním tiskařským technologiím, fotoaparátům [[Rolleiflex]], [[Contax]] a prvnímu přístroji na [[filmový pás|kinofilm]] [[Leica]]. Leica byla mnohem pohotovější než starší typy přístrojů.
[[Soubor:Child laborer.jpg|upright 1.4|thumb|Fotografie [[Lewis Hine|Lewise Hina]] z roku 1908 se věnuje tématu dětské práce]]
Ve Francii se objevili fotografové jako například [[Jacques Henri Lartigue]], [[André Kertész]] nebo [[Brassaï]]. V Německu to byli [[Erich Salomon]], [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal]], [[Wolfgang Weber]], [[Alfred Eisenstaedt]] a [[Martin Munkácsi]]. V USA působili například [[Helen Levitt]]ová nebo [[Lisette Modelová]].<ref name="Okruhy"/> Američan [[Lewis Hine]] od roku 1905 systematicky fotografoval [[přistěhovalectví|imigranty]] a dělníky v továrnách, následující rok dokumentoval dětskou práci. Jeho snímky pomohly prosadit zákon o zákazu dětské práce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Teaching With Documents: Photographs of Lewis Hine: Documentation of Child Labor
| url = http://www.archives.gov/education/lessons/hine-photos/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-2
| vydavatel = The National Archives and Records Administration
| jazyk = anglicky
}}</ref> Fotografie tak poprvé vstoupila do role společenského argumentu a [[sociologie]] ji mohla využívat jako dokumentační nástroj. V roce [[1910]] vstoupila do oblasti zpravodajské fotografie americká společnost [[Underwood & Underwood]], původně se zabývající produkcí [[3D fotografie|stereofotografií]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rubinstein
| jméno = Paul
| odkaz na autora =
| titul = UNDERWOOD & UNDERWOOD, Ottawa, Kansas - New York - London
| url = http://www.yellowstonestereoviews.com/publishers/underwood.html
| datum vydání = 2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-11-26
| vydavatel = THE YELLOWSTONE STEREOVIEW PAGE
| místo =
| jazyk = en
}}
</ref> Newyorčan [[Weegee]] zaznamenával tehdejší noční život města, zločiny, noční pijany a rozvášněné milence. Využíval známostí s policií, ve svém autě měl nainstalovanou krátkovlnnou vysílačku a v jeho kufru kompletní [[Temná komora|temnou komoru]], aby mohl co nejdříve fotografie [[Vyvolávání filmu|vyvolat]]. Na místo zločinu dorazil zároveň s policií nebo před ní, udělal rychle pár záběrů a ráno je prodával novinám.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mrázková
| jméno = Daniela
| odkaz na autora = Daniela Mrázková
| titul = Příběh fotografie
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1985
| jazyk =
| strany = }}</ref>

V Rusku a později SSSR působili [[Max Alpert]], [[Alexandr Rodčenko]], [[Boris Ignatovič]], [[Georgij Petrusov]], [[Ivan Šagin]] a [[Arkadij Šajchet]], kteří se po roce 1917 stali nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.<ref>
{{Citace elektronické monografie | příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Fotostrojka - Sovětská fotografie 1917-1941
| url = http://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-12
| vydavatel = vystavy.kdykde.cz
| místo =
| jazyk = }}</ref><br />
Profesionální anglický fotograf a cestovatel [[Herbert Ponting]] pořídil celou řadu reportážních fotografií během poslední výpravy [[polárník]]a [[Robert Falcon Scott|Roberta Falcona Scotta]] na [[Antarktida|Antarktidu]] v lednu roku 1912. Jednalo se o britskou [[Expedice Terra Nova|expedici Terra Nova]] konanou v letech 1910-1913 s cílem dosáhnout [[Jižní pól|Jižního pólu]]. Stal se tak jedním z prvních profesionálních fotografů, který absolvoval antarktickou expedici.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Collection Focus – Herbert Ponting (1870-1935)
| url = http://images.rgs.org/herbertponting.aspx
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-12-06
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = en
}}</ref> Ponting měl s sebou také několik [[autochrom]]ových desek a pořídil několik průkopnických [[barevná fotografie|barevných fotografií]]. Ačkoli se expedice konala více než 20 let od vynálezu [[fotografický film|fotografického filmu]], upřednostňoval vysoce kvalitní snímky pořízené na skleněné [[Fotografická deska|fotografické desky]].
[[Soubor:ColoredDrinking.jpg|thumb|left|upright 1.2|Separovaná fontánka pro „barevné“ v [[Oklahoma|Oklahomě]] roku 1939; foto: [[Russell Lee]], agentura [[Farm Security Administration]]]]
Novinářská fotografie 20. a 30. let 20. století je také označována ''sociální fotografie''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dvořáková
| jméno = Alena
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Fischer
| jméno2 = Viktor
| titul = Propojení obrazem, Česká humanitární fotografie
| url = http://web.quick.cz/propojeniobrazem/main.htm
| datum vydání = 2.4.2001
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel = Nejvyšší purkrabství Pražského hradu
| místo = Praha
| jazyk =
}}</ref> Fotografie se v této době pro [[Totalitarismus|totalitní režimy]] (komunismus a nacismus) stala zbraní moci a propagandy. Přerušil se vývoj umění, umělecké experimenty byly nevítané a svobodný projev prakticky znemožněn. Představitelé nových směrů opouštěli zemi. Totalitní režimy pomocí fotografie klamaly důvěřivou veřejnost. Hitlerův [[Mein Kampf]] (1924) předznamenal děsivé události v celé Evropě. V Německu od roku 1933 dostali nacisté veškerý tisk a novinářskou fotografii pod svou kontrolu a začali ji systematicky zneužívat.<ref name="petak"/>

[[Joseph Goebbels]] dělal vše pro to, aby získal obyvatelstvo pro novou vládu Adolfa Hitlera. Sloužila k tomu také ''očista německého tisku'', při které nacisté vytvořili seznamy nepohodlných fotografů. Kampaň měla za hlavní cíl vytlačit Židy a cizince, kteří byli postiženi zákazem výkonu povolání, pronásledováni, vyhnáni ze země, v některých případech zavražděni. Na seznamu pronásledovaných byli také fotožurnalisté [[Alfred Eisenstaedt]], [[Erich Salomon]] (ten byl zabit i se svou rodinou v [[Osvětim]]i), [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal|Nachum (Tim) Gidal]], [[Martin Munkácsi]] a [[Robert Capa]].<ref name="petak"/>
V českých zemích působili [[Lubomír Linhart]], [[Karel Teige]], [[Rudolf Kohn]], [[Karel Kašpařík]], [[Oldřich Straka]] a pořádaly se takzvané výstavy sociální fotografie.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> V letech 1927–1928 [[Josef Sudek]] dokumentoval dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]] a roku 1928, k 10. výročí založení republiky, vydal [[fotografické album|album]] 15 originálních fotografií s názvem ''Svatý Vít''.<ref name="farova">{{Citace monografie
| příjmení = Fárová
| jméno = Anna
| odkaz na autora =
| titul = Josef Sudek
| vydavatel = Torst
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 80-7215-182-7
| kapitola =
| strany =
}}</ref> Na Slovensku se do kronik fotografie zapsali [[Irena Blühová]], [[Karol Aufricht]], [[Iľja Jozef Marko]], [[Sergej Protopopov]], [[Barbora Zsigmondiová]], [[François Kollar]].<ref name="Okruhy"/> V Anglii jako fotoreportér působil [[Bill Brandt]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bill Brandt Archive Ltd
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Bill Brandt Archive
| url = http://www.billbrandt.com/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel = The Bill Brandt Archive
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a v Německu [[John Heartfield]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The J. Paul Getty Trust
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = John Heartfield & German Photomontage, 1920–1938, výstava
| url = http://www.getty.edu/art/exhibitions/heartfield/
| datum vydání = 21-25 června 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-04
| vydavatel = Getty
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> či [[August Sander]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = August Sander (1876 – 1964)
| url = http://www.augustsander.de/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-04
| vydavatel = Die Photographische Sammlung
| místo = Köln
| jazyk = německy
}}</ref>
[[Soubor:LifeFlapper1922.jpg|thumbnail|150px|Obálka ''[[Life]]'' z roku 1922 s obrázkem od F. X. Leyendeckera]]
V USA roku 1935 zahájila fotografickou kampaň agentura [[Farm Security Administration]], do jejíhož sociologicko-dokumentárního programu se zapojila řada fotografů, jako byli například [[Roy Stryker]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Age of Lost Innocence
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Age of Lost Innocence
| url = http://xroads.virginia.edu/~MA03/pricola/FSA/FSA.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-28
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky }}</ref>, [[Walker Evans]], [[Dorothea Langeová]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Dorothea Lange: Photographer of the People
| url = http://www.dorothea-lange.org/text.home.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky }}</ref>, [[Ben Shahn]], [[Arthur Rothstein]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = FSA B&W Photos
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = FSA B&W Photos, Documenting America, 1935-1943
| url = http://lcweb2.loc.gov/ammem/fsahtml/fadocamer.html
| datum vydání = 1988
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-28
| vydavatel = Carl Fleischhauer and Beverly Brannan, eds. Berkeley
| místo = University of California Press
| jazyk = anglicky }}</ref> a agentura ''[[Fotoliga]]'', ve které vynikali [[Aaron Siskind]] nebo [[Helen Levitt|Helen Levittová]].<ref name="Okruhy"/> Společnost FSA měla za úkol v rámci reforem [[New Deal]] sestavit dokumentaci sociálních problémů v jižních státech USA.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Auer
| jméno = Anna
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Mraz
| jméno2 = Werner
| příjmení3 = Stanek
| jméno3 = Ivo
| titul = Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded
| vydavatel = Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha)
| místo =
| rok = 2009
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> V tomto období se začala formovat dokumentární fotografie, jejímiž hlavními charakteristikami byl důraz na realismus, snaha bez příkras zachytit věci takové, jaké jsou; spoluprožití bídy a utrpení, jasný morální postoj a konečně samotné vědomí specifičnosti tohoto média.<ref name="dokumentarni_film">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Breschand
| jméno = Jean
| odkaz na autora =
| titul = Le documentaire: l’autre face du cinéma. Cahiers du Cinéma. (Dokumentární film, jiná tvář kinematografie)
| url = http://www.famu.cz/docs/DFJinaKinematografie.rtf
| datum vydání = 2002
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-20
| vydavatel = Cahiers du Cinéma, Etoile
| místo = Paříž
| poznámka = Překlad do češtiny: Marta Fialová
}}</ref> Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna. Projekt dostal jiné jméno (''[[Office of War Informations]]'') a jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné, a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro komunistickou propagandu.<ref name="petak">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Peták
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref>
Zlatý věk fotografie nastal v období 1930–1950. Některé časopisy, jako například londýnský ''[[Picture Post]]'', francouzský ''[[Paris Match]]'', berlínský ''[[Arbeiter Illustrierte Zeitung]]'', ''[[Berliner Illustrierte Zeitung]]'', americký ''[[Life]]'', ''[[Sports Illustrated]]'' a ''[[National Geographic Society|National Geographic]]'' stejně jako magazíny londýnský ''[[Daily Mirror]]'', americké ''[[Daily News|The New York Daily News]]'', ''[[Weekly Illustrated]]'', ''[[Look]]'', ''[[Picture Post]]'', sovětské ''[[Ogoňok]]'' a ''[[SSSR na strojke]]'' nebo český ''[[Pestrý týden]]'' stavěly svou prestiž na tištěné fotografii.<ref name="protektorat_vilgus">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vilgus
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Fotografie v období protektorátu Čechy a Morava, teoretická bakalářská diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/vilgus.doc
| datum vydání = 1997
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref> [[Hlubotisk]] umožňoval nápaditě členit plochu dvojstránek a sazbu s fotografiemi uspořádat do netradičních kompozic.<ref name="petak"/>
V předválečné politicky nestabilní Evropě se fotografie stejně jako film staly výraznými manipulátory. Ve fašistické Itálii a nacistickém Německu sloužily k propagaci ideálů diktatur (například [[Leni Riefenstahlová]]).<ref name="petak">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Peták
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = teoretická diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref>
V této době se proslavili například [[Robert Capa]], [[Alfred Eisenstaedt]], [[Margaret Bourke-Whiteová]] a [[William Eugene Smith]]. Francouz [[Henri Cartier-Bresson]], kterého fascinovaly události všedního dne, se právem považuje za otce moderní fotožurnalistiky.<ref name="otec">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Legenda medzi fotografmi: Cartier-Bresson
| url = http://dnes.atlas.sk/pauza/osobnosti/225351/legenda-medzi-fotografmi-cartier-bresson
| datum vydání = 22. 8. 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-22
| vydavatel = DNES.sk
| místo =
| jazyk = slovensky
}}</ref> Němec [[Erich Salomon]] ještě před tím, než jej nacisté popravili, fotografoval rafinovanými metodami velké osobnosti tohoto světa, státníky, politiky a diplomaty v neoficiálních a lidských situacích.<ref name="Kubic"/><ref name="petak"/>
[[Soubor:HD-SN-99-02042.JPEG|thumb|left|Francouzská Cizinecká legie ve [[Indočínská válka|Válce v Indočíně]], 1954]]
Jako jeden z předchůdců významných fotografů z druhé světové války je uznáván také voják [[Tony Vaccaro]].<ref name="vaccaro">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taschen
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Tony Vaccaro, Entering Germany: 1944-1949
| url = http://www.theglobalist.com/photo/EnteringGermany/Vaccaro.shtml
| datum vydání = 2001
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-22
| vydavatel = The Globalist
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Svým skromným aparátem [[Argus C3]] zachycoval hrůzné okamžiky války. Robert Capa, který používal stejný fotoaparát, zachytil stěžejní momenty válečného konfliktu v [[Den D]] na [[Bitva o Normandii#Vylodění na plážích|pláži Omaha]]. Stejně jako mnoho dalších obětavých fotožurnalistů ve válce padl.<ref name="reflex">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Volf
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Rozhodující okamžiky
| url = http://www.reflex.cz/Clanek17238.html
| datum vydání = 2004-9-2
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-06
| vydavatel = Reflex
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
V období druhé světové války působili i další fotografové, jako například [[David Seymour|David „Chim“ Seymour]], [[Dmitrij Baltermanc]], [[Anatolij Garanin]], [[Boris Kudojarov]], [[Jevgenij Chalděj]], [[Michail Trachman]], [[Arkadij Šajchet]], [[Galina Saňková]]; a také čeští fotografové [[Zdeněk Tmej]], [[Jindřich Marco]], [[Oldřich Straka]], [[Karel Ludwig]], [[Václav Jírů]], [[Václav Chochola]] nebo [[Karel Hájek]].<ref name="Okruhy"/>
V roce 1947 založili reportážní fotografové Robert Capa, Henri Cartier-Bresson, David Seymour a [[George Rodger]] jako reakci na druhou světovou válku mezinárodní zpravodajskou agenturu [[Magnum Photos]]<ref name="magnum_2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Magnum Photos
| jméno =
| odkaz na autora = Magnum Photos
| titul = Magnum Photos - oficiální historie
| url = http://agency.magnumphotos.com/about/history
| datum vydání = 2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-24
| vydavatel = Magnum Photos
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>, která funguje dodnes.<ref name="magnum">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Magnum Photos
| url = http://www.magnumphotos.com
| datum vydání = 2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-22
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Fotografický styl v tomto období je označován ''humanistická fotožurnalistika''<ref name="Simanek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šimánek
| jméno = Vít
| odkaz na autora =
| titul = Romové v české fotografii od 60. let 20. století do současnosti, Magisterská teoretická diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/simanek_vit.pdf
| datum vydání = září 2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-22
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref> v čele s již známými fotografy jako [[Werner Bischof]], [[William Eugene Smith]]<ref name="photo-seminars">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = photo-seminars.com
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = W. Eugene Smith
| url = http://www.photo-seminars.com/Fame/eugesmith.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-21
| vydavatel = Media West
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 154–155 }}</ref>, David Seymour<ref>{{Citace monografie | příjmení = Friedbergová | jméno = Judita | titul = David Seymour – "Chim" | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1966 }}</ref> a [[René Burri]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Birgus
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Birgus
| titul = Měsíc fotografie v Bratislavě 2004
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004120601
| datum vydání = 6. 12. 2004
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-30
| vydavatel = Photorevue.com
| jazyk =
}}</ref>. Dodávali snímky do magazínů ''[[Life]]'', ''[[Look]]'', ''[[Du]]'' nebo ''[[Time]]''. V tomto období se pozornost médií přesunula na [[Indočínská válka|válku v Indočíně]] (1946–1954). Nejen na tuto událost, ale také na jiné válečné konflikty se specializovali například [[David Douglas Duncan]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The Inman Foundation, Austin, Texas
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = DDD - David Douglas Duncan, Our latest Life photographer
| url = http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/web/ddd/biography/biography5.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-21
| vydavatel = Harry Ransom Center, The University of Texas at Austin
| místo = Austin
| jazyk = anglicky
}}</ref>, [[Donald McCullin]], [[Philip Jones Griffiths]], [[Tim Page]] nebo [[Gilles Peress]].<ref name="Okruhy"/> V Americe vznikla takzvaná ''[[Newyorská škola fotografie]]'': [[Helen Levitt|Helen Levittová]], [[Lisette Modelová]], Weegee, [[Diane Arbus|Diane Arbusová]], [[Robert Frank]] a [[William Klein]].<ref name="Branc">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Branč
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Neostrá fotografie na přelomu století, Bakalářská teoretická diplomová práce
| url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/branc.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-12
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref><br />
[[Soubor:Evstafiev-russian-circus.jpg|thumb|upright 1.2|[[Michail Jevstafjev]], Ruský cirkus]]
Od druhé poloviny šedesátých let 20. století však humanismus, který byl optimisticky zaměřený do budoucna, z fotografie ustoupil pod vlivem dalších válek a konfliktů. [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]] otřásla celým světem – fotografie zvěcněla, zdrsněla a zestřízlivěla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kozáková
| jméno = Soňa
| odkaz na autora =
| titul = Krásné zobrazení ošklivého, Válečná fotografie, Bakalářská diplomová práce
| url = http://is.muni.cz/th/85168/ff_b/Krasne_zobrazeni_oskliveho_-_Valecna_fotografie.txt
| datum vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-31
| vydavatel = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář estetiky
| místo = Brno
| jazyk =
}}</ref>
[[William Eugene Smith]] v letech [[1971]]–[[1973]] fotografoval v [[Minamata|Minamatě]], japonském rybářském městě, jehož obyvatelé trpěli otravou rtutí, kterou do moře vypouštěla chemická továrna ''[[Chisso|Chisso Corporation]]''. Fotografie byly otištěny ve významných světových denících a časopisech. Továrna nakonec musela vyplatit obětem odškodné a udělat příslušná opatření k zastavení znečišťování životního prostředí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hlaváč
| jméno = Ĺudovít
| odkaz na autora =
| titul = Dejiny fotografie
| vydavatel = Osveta
| místo = Martin
| rok = 1987
| isbn =
| kapitola =
| strany = 529
| jazyk = slovensky
}}</ref>
Na počátku sedmdesátých let se trojice fotografů [[Joel Meyerowitz]], [[Stephen Shore]] a [[William Eggleston]] stala první skupinou mladých umělců, kteří začali používat [[barevná fotografie|barevný materiál]] nejen v reportážní, ale zároveň také ve [[výtvarná fotografie|výtvarné]] fotografii. Eggleston byl dokonce v historii [[Museum of Modern Art|Muzea moderního umění]] (MoMA) v New Yorku první, kdo tam barevné fotografie vystavil.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Eggleston
| jméno = William
| odkaz na autora = William Eggleston
| titul = William Eggleston's Guide, 2nd ed. (HC)
| url = http://www.momastore.org/museum/moma/ProductDisplay_William%20Eggleston%27s%20Guide%20%202nd%20ed.%20(HC)_10451_10001_16348_-1_11485_11487_null__
| datum vydání = 2002
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-06-05
| vydavatel = www.momastore.org
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dalo by se říci, že se reportážní fotografie stává v určitých případech zároveň výtvarnou.
[[Soubor:State Department Images WTC 9-11 The Autumn Afternoon.jpg|thumb|left|[[Joel Meyerowitz]] dokumentoval odklízení trosek po 11. 9. 2001]]
Válečné reportážní fotografii se věnovali a věnují fotografové [[Donald McCullin]], [[Philip Jones Griffiths]]  nebo [[James Nachtwey]]. Reportáže z kambodžského hlavního města [[Phnom Penh]]u z roku [[1975]], kdy se vlády ujali [[Rudí Khmerové]] přinášel [[Kambodža|kambodžský]] fotožurnalista [[Dith Pran]]. Později pracoval pro ''[[The New York Times]]'' a byl o něm natočen [[oscar]]ový film [[Roland Joffé|Rolanda Joffého]] ''[[Vražedná pole]]''.<ref name=sme-pran>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hudák
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Dith Pran Fotograf vražedných polí
| url = http://www.sme.sk/c/3815406/dith-pran-fotograf-vrazednych-poli.html
| datum vydání = 2008-04-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-11-27
| vydavatel = sme.sk
| místo =
| jazyk = sk
}}</ref> Kromě nich jsou svými dokumentárními snímky světově známí [[Lee Friedlander]], [[Garry Winogrand]], [[Nan Goldin|Nan Goldinová]], [[Nobujoši Araki‎]] a členové agentury Magnum Photos [[Charles Harbutt]], [[Martin Parr]], [[Carl de Keyzer]], [[Alex Webb]] a [[Sebastião Salgado]].<ref name="Okruhy"/><br />
V Moskvě se každoročně koná festival profesionální dokumentární fotografie [[Interfoto]], který je největším festivalem v Rusku, pobaltských zemích i mezi členy [[Společenství nezávislých států]]. Festival Interfoto navštěvuje mnoho významných mezinárodních fotografů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ferrato
| jméno = Donna
| odkaz na autora = Donna Ferrato
| titul = Donna Ferrato - Biography
| url = http://www.donnaferrato.com/biography.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-06
| vydavatel = Donna Ferrato
| místo = New York
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Ze současných fotožurnalistů působí aktivně například [[Michail Evstafjev]], který dokumentuje události v [[Čečensko|Čečensku]], [[Bosna|Bosně]], [[Černobyl]]u, [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] a jeho díla jsou součástí sbírky [[Moskevský dům fotografie|Moskevského domu fotografie]]. Dalšími současnými významnými fotografy Ruska a zemí SNS jsou například [[Georgij Pinchasov]], [[Vladimir Syomin]], [[Ljalja Kuzněcovová]], [[Vladimir Velengurin]], [[Andrej Čežin]] nebo [[Vadim Gippenrejter]].
[[Joel Meyerowitz]] vydal fotografický archiv se záběry [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoku z 11. září 2001]] na [[World Trade Center]] a fotografoval na [[ground zero]] během záchranných prací bezprostředně po útoku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Meyerowitz
| jméno = Joel
| odkaz na autora =
| titul = Joel Meyerowitz: Photographer, Biography
| url = http://www.joelmeyerowitz.com/photography/biography.html
| datum vydání = 2003-2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-06-05
| vydavatel = Joel Meyerowitz Photography, LLC.
| místo =
| jazyk = anglicky}}
</ref>
== České země ==
{{Viz též|Historie české fotografie}}
Česká fotografie se vyvíjela v souladu s evropským myšlením a trendy, do roku vzniku samostatného státu roku 1918 v propojení s dalšími národy v [[Rakousko-Uhersko|rakouských zemích]]. Celkem obvyklé bylo studium ve Vídni, v Mnichově a dalších německy mluvících městech. Po vzniku [[První republika|První republiky]] se pak orientace přes Německo rozšířila i na Paříž.<ref name="atelier_9">{{Citace periodika
| příjmení = Kuneš
| jméno = Aleš
| autor = Aleš Kuneš
| odkaz na autora = Aleš Kuneš
| spoluautoři = Vladimír Birgus
| titul = Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts
| periodikum = Ateliér – čtrnáctideník současného výtvarného umění
| odkaz na periodikum = Ateliér (časopis)
| rok = 2009
| měsíc = 04
| ročník =
| číslo = 09
| strany = 1,6
| url =
| issn =
}}</ref><br />
Fotografická tvorba (stejně jako ostatní výtvarné umění) však byla také několikrát hermeticky uzavírána: v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] za [[Německá okupace Čech a Moravy|okupace německými vojsky]], v období [[Stalinismus|stalinismu]] nebo po [[Invaze do Československa|vstupu vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] během [[normalizace]]. Konec dvacátého století přinesl revoluční předěl v technice snímání směrem k digitálnímu záznamu a jeho [[fotomanipulace|počítačové manipulace]].<ref name="atelier_9"/>
[[Soubor:Bedrich Franz Slavnost Boziho tela v Brne 10.6.1841.jpg|thumb|upright 1.6|[[Slavnost Těla a Krve Páně|Slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]] v Brně, [[Bedřich Franz]], 10. června 1841]]
Jeden z nejstarších snímků události na světě vznikl v Brně, kde [[Bedřich Franz]] 10. června 1841 vyfotografoval [[Slavnost Těla a Krve Páně|slavnost Božího těla]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]].<ref name="scheufler_2">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Scheufler
| titul = Data 1839 - 1918
| url = http://www.scheufler.cz/Chronologie-1839-1918/scheufler-8-p3.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel = Pavel Scheufler
| místo =
| jazyk =
}} </ref> Fotografie vznikla dva roky poté, co francouzský výtvarník [[Louis Daguerre]] úspěšně završil vývoj daguerrotypie. Přibližně ze stejné doby jsou také daguerrotypie bratrů Josefa a Johanna Nattererových z Vídně. Průkopníkem reportážní fotografie v českých zemích byl [[Rudolf Bruner-Dvořák]]. Jeho aktuální živé snímky z [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy]] v Praze v roce 1891 se označují za první skutečnou fotografickou reportáž u nás.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> [[Josef Jindřich Šechtl]], který žil v letech 1877–1954, zachytil návrat [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše G. Masaryka]] z exilu 21. prosince 1918. Dalším významným fotožurnalistou za Rakousko-Uherska byl [[František Krátký]], který ovládal místopisnou i reportážní fotografii.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Scheufler
| titul = František Krátký
| url = http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotografove,k,kratky-frantisek,209.html František Krátký
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Pavel Scheufler
| místo =
| jazyk = }}
</ref>
Později se začali prosazovat [[Pavel Altschul]], [[Karel Hájek]], [[František Illek]], [[Alexandr Paul]], [[Václav Jírů]] nebo [[Jan Lukas]].<ref name="Okruhy">{{Citace elektronické monografie | příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie
| url = http://web.fmk.utb.cz/cs/docs/RF_dejiny_oboru_MgA_07_08.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2008-02-20
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel = Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ateliér reklamní fotografie
| místo = Zlín
| jazyk = }}</ref>
K vývoji reportážní a novinářské fotografie přispěl nástup společenských časopisů ilustrovaných fotografiemi, jako byl například týdeník ''[[Český svět]]''. Kromě Rudolfa Brunera-Dvořáka do něj přispívali také [[Bohumil Střemcha]] a [[Zikmund Reach]].
Ze svých cest do Ruska si přivezl řadu jedinečných snímků malíř [[Alfons Mucha]]. Cestovatel [[Alberto Vojtěch Frič]] při cestách do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] dokumentoval indiánské kmeny a jejich kulturu a zvyky; společně s [[Karel Dvořák (fotograf)|Karlem Dvořákem]] rozvíjeli tzv. ''národopisnou fotografii''.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
V malbě a literatuře První republiky převládal takzvaný [[magický realismus]], do kterého spadali členové výtvarné skupiny [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsil]] a také [[Jindřich Štyrský]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = artalk.cz
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Marginálie: Magický realismus, Silvie Šeborová: Magický realismus, DUMB
| url = http://artalkweb.wordpress.com/2009/03/19/marginalie-magicky-realismus/
| datum vydání = 19. března 2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-21
| vydavatel = artalk.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Z fotografů provozoval výzkumnou etnografickou činnost [[Karel Plicka]], který fotografoval přímočarým, realistickým dokumentaristickým způsobem. Jeho publikace ''Praha ve fotografii Karla Plicky'', vydaná v roce 1940, patřila k významným uměleckým dílům, která za okupace přispěla k posílení národního sebevědomí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zahradnický
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = [[Karel Plicka]], muž devatera řemesel
| url = http://www.paladix.cz/clanky/karel-plicka.html
| datum vydání = 21.7.2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-03
| vydavatel = paladix.cz
| místo =
| jazyk = }}
</ref> Živou fotografii prosazoval [[Přemysl Koblic]] podobně jako později [[Jiří Kobíček]]. Reportážní fotografie [[Bohumil Šťastný|Bohumila Šťastného]] se uplatnily v časopise [[Pestrý týden]]. Pro časopisy nakladatelství [[Melantrich]] pracoval reportážní fotograf [[Karel Hájek]], který 3. ledna 1934 nasnímal katastrofu na dole [[Nelson III]] u obce [[Osek (okres Teplice)|Osek]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Památník obětem katastrofy na dole Nelson III, Osek
| url = http://www.hrady.cz/?OID=4159
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-03
| vydavatel = hrady.cz
| místo =
| jazyk = }}
</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Volf
| jméno = Petr
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Čtyři klasici české fotografie
| periodikum = Reflex
| odkaz na periodikum = Reflex (časopis)
| rok = 2000
| měsíc = červenec
| den = 20
| ročník = 11
| číslo = 29
| strany =
| url = http://www.reflex.cz/Clanek2559.html
| issn = 0862-6634
}}</ref> Katastrofu způsobil výbuch uhelného prachu a zemřelo 142 horníků, dodnes jde o největší důlní neštěstí na území [[Česko|Česka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = ČTK
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Horníci z Čech a Německa si připomněli neštěstí na dole Nelson
| url = http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=352728
| datum vydání = 03.01.2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-03
| vydavatel = ČTK
| místo =
| jazyk = }}
</ref> [[Alexandr Paul]], [[František Illek]] a [[Pavel Altschul]] roku 1931 založili agenturu ''Centropress'', později druhou agenturu ''Photo Service''<ref name=Vilgus_Petr>{{citace monografie
| titul = České ilustrované časopisy mezi roky 1918-1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne
| autor = Vilgus, Petr
| kapitola =
| strany =
| vydavatel = Praha
| datum = 2007 }} </ref> a společně ve 30. a 40. letech udávali tón dobové reklamní a užité fotografie i fotografie památek a architektury.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moravská galerie v Brně
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = František Illek
| url = http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/author000435_1.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-03
| vydavatel = Moravská galerie v Brně
| místo = Brno
| jazyk = }}
</ref> Jedním z nejmodernějších obrazových časopisů byl týdeník ''[[Světozor]]'', do kterého přispívala [[Marie Stachová]], například reportáží hospodářské krize 30. let ze severočeských okresů. Pro francouzský časopis ''[[Vu (týdeník)|Vu]]'' pracoval [[Hans Ernest Oplatka]]. Dalšími známými nebo začínajícími fotografy byli například [[Václav Jírů]], [[Jan Lukas]], [[Josef Voříšek]], [[Sláva Štochl]], [[Zdeněk Tmej]], [[Čeněk Vošta]] a další.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> Průkopníkem žurnalistické fotografie na Slovensku byl [[Viliam Malík]], který od roku [[1936]] spolupracoval s pobočkou [[Česká tisková kancelář|ČTK]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tlačová agentúra Slovenskej republiky
| jméno =
| odkaz na autora = Tlačová agentúra Slovenskej republiky
| titul = Fotograf Viliam Malík má 95 rokov
| url = http://kultura.sme.sk/c/3596336/fotograf-viliam-malik-ma-95-rokov.html
| datum vydání = 2007-11-21
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-03-09
| vydavatel = Tlačová agentúra Slovenskej republiky, Petit Press
| místo =
| jazyk = sk
}}
</ref>
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1972-039-44, Heydrich-Attentat.jpg|thumb|[[Operace Anthropoid|Atentát na Reinharda Heydricha]], 27. května 1942]]
V období druhé světové války působili například Zdeněk Tmej, [[Oldřich Straka]], [[Karel Ludwig]], Václav Jírů nebo [[Václav Chochola]]. Okupaci Československa dokumentovali [[Ladislav Sitenský]] a [[Karel Hájek]]. Slavnou fotografii ''Příjezd německých vojáků do Prahy'' pořídil roku 1939 [[Josef Novák]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moucha
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Časopis Fotograf – recyklace – historie – fotografie s tajemstvím
| url = http://www.fotografnet.cz/index.php?lang=cz&cisid=32&katid=5&claid=183
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-1
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref> Po zastavení některých magazínů, např. ''[[Národní listy]]'' nebo ''[[A-Zet]]'', začaly vycházet proněmecky orientované časopisy [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě|Kuratoria]] jako ''[[Böhmen und Mähren (časopis)|Böhmen und Mähren]]'' nebo ''[[Zteč (časopis)|Zteč]]'', pro který fotografoval [[Svatopluk Sova]]. Další časopisy, např. ''[[Světový zdroj zábavy a poučení]]'', ''[[Praha v týdnu]]'' anebo ''[[Ahoj (časopis)|Ahoj]]'', nejdříve otiskovaly žánrové a vlastivědné snímky, fotografie zvířat, portréty hereček nebo sportovní záběry. Po nástupu [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do funkce říšského protektora v roce 1941 většina těchto časopisů publikovala převzaté agenturní záběry propagující úspěchy [[Wehrmacht|německé armády]] i snímky [[antisemitismus|antisemitského]] charakteru.
Většina českých fotografů se raději věnovala snímkům historických památek, krajin, dětí a [[folklór]]u, [[Momentka|momentkám]] z běžného života nebo sportovní reportáži.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> [[Jan Václav Staněk]] publikoval oblíbené knihy se snímky zvířat a rostlin. Karel Hájek fotografoval pro oslavnou knihu o [[Emil Hácha|Emilu Háchovi]]. K několika z mála reportérů, kteří pracovali přímo na bojišti, patřili Ladislav Sitenský, [[Julius Výmola]], [[Robert Kellner]] nebo [[Otakar Jaroš]].<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
Mnoho vynikajících a dramatických snímků vzniklo během [[Pražské povstání|Pražského povstání]] v květnu 1945 i krátce po skončení války (Václav Chochola, Karel Ludwig, Zdeněk Tmej, Sláva Štochl, [[Miroslav Hák]], [[Emil Fafek]] a další). [[Jindřich Marco]] fotografoval návrat k životu v německých a polských městech (Drážďany, Berlín, Varšava). Marco fotografoval i pro týdeník ''[[Svět v obrazech]]'' první [[Arabská liga a Arabsko-izraelský konflikt|izraelsko-arabskou válku]].<ref name="israel">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marco
| jméno = Jindřich
| odkaz na autora = Jindřich Marco
| titul = Israel 1948, Jindřich Marco, ISBN 80-85338-01-7
| url = http://www.israeli-art.com/fotografie/marco/israel-48-cz.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel = Just New Books
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Dokumenováním svobodného života do roku 1948 se zabývali [[Viktor Richter]], Jan Lukas nebo [[Jan Beran]].<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
[[Soubor:DZPiTMikulczyce12.jpg|thumb|left|upright 1.4|Polský taneční soubor ''Dziecięcy Zespół Pieśni i Tańca Mikulczyce'' v padesátých letech 20. stol.]]
Po únorových událostech 1948 byla novinářská fotografie nástrojem [[Komunistická propaganda|komunistické propagandy]], kdy byla skutečnost překrucována podle oficiální ideologie. Příkladem je přikrašlování politických vůdců, doplňování nadšených davů místo několika jedinců nebo retušování nepohodlných osob.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kasík
| jméno = Pavel
| titul = Jak z fotografií mizeli nepohodlní lidé. Výlet do světa fotomontáže
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2007-9-22
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-3
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://technet.idnes.cz/jak-z-fotografii-mizeli-nepohodlni-lide-vylet-do-sveta-fotomontaze-1fu-/tec_foto.asp?c=A070914_103713_tec_foto_pka
| issn =
}}</ref> Oficiální tendence [[socialistický realismus|socialistického realismu]] kulminovaly v období od roku 1948 do roku 1957.<ref name="Pospech_socialisticky_realismus">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pospěch
| jméno = Tomáš
| odkaz = Tomáš Pospěch
| titul = Socialistický realismus a česká fotografie v letech 1945 - 1957
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003010201
| datum vydání = 2003-01-02
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-27
| vydavatel = photorevue.com
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Mnoho periodik zaniklo, v dalších byli dosazeni šéfredaktoři, kteří vykonávali příkazy komunistické strany. V roce 1950 byl vynikající reportér [[Jindřich Marco]], který spolupracoval se zahraničními magazíny ''[[Life]]'', ''[[Look]]'' nebo ''[[Picture Post]]'' a s velikány jako byli Robert Capa nebo Alfred Eisenstaedt, odsouzen na sedm let vězení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zahradnický
| jméno = Jiří
| titul = Včera byla válka
| url = http://www.paladix.cz/clanky/vcera-byla-valka.html
| datum vydání = 2005-05-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel = http://www.paladix.cz/
| místo =
| jazyk =
}}</ref> [[Karel Otto Hrubý]], [[Václav Jírů]]<ref name="mrazkova_cesty">{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | příjmení2 = Remeš | jméno2 = Vladimír | titul = Cesty československé fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1989 | isbn = 80-204-0015-X | strany = 122-123 }}</ref>, [[Jan Byrtus]], [[František Krasl]] a [[Miloš Polášek]] se podíleli na tendenčním duchu socialistické fotografie.<ref name="Pospech_socialisticky_realismus"/> V newyorské pobočce OSN pracoval na moderní dokumentaristické fotografii města [[Bedřich Grünzweig]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Bedrich Grünzweig, description
| url = http://www.iphotocentral.net/showcase/detail.php/121/1/1/0/12571
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-26
| vydavatel = I Photo Central, LLC
| místo = Chalfont, PA 18914 USA
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zcela mimo ducha socialistického realismu fotografovali v té době Václav Chochola se Zdeňkem Tmejem koně a sport. Společně potom vydali dvě publikace o koních. Chochola se věnoval také portrétování výtvarníků, hudebníků, divadelní fotografii a především městské tematice inspirované uměleckou [[Skupina 42|Skupinou 42]].<ref name="Marek_Chochola>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kuneš
| jméno = Aleš
| titul = Z vnějšku i zcela naruby
| periodikum = PhotoRevue.com
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003040102
| datum vydání = 2003-4-1
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-5-2
| issn = 1214-2913
| jazyk =
}}</ref> Zdeněk Tmej musel přežívat pod dohledem policie, byl tehdy 7 let ve vězení. Dokumentoval tanec, snímky vydal v knize ''Svět Tanců''. Těžištěm jeho celé tvorby je však dokument z totálního nasazení v polské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] v letech 1942–43.<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Chuchma
| jméno = Josef
| titul = Tři muži s fotoaparáty a válec dějin
| periodikum = SANQUIS
| url = http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art351
| datum vydání =
| ročník = 2005
| číslo = 41
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-5-2
| vydavatel = WALD Press
| strany = 52
| místo = Praha
| issn = 1212-6535
| jazyk =
}}</ref>
V Československu se v tomto období pod pojmem ''výtvarný fotožurnalismus'' objevili autoři jako například [[Karol Kállay]], [[Martin Martinček]], [[Bohumil Puskailer]], [[Leoš Nebor]], [[Miroslav Hucek]], [[Pavel Dias]], [[Dagmar Hochová]], [[Markéta Luskačová]] a [[Josef Koudelka]].<ref name="Okruhy"/><br />
Od poloviny padesátých let, s odstupem od Stalinovy a [[Klement Gottwald|Gottwaldovy]] smrti, se živá reportážní fotografie i momentky z každodenního života uplatňovaly i v denním tisku a časopisech jako byly například ''[[Květy]]''. V roce 1955 byl založen deník ''[[Večerní Praha]]'', jejímž vedoucím fotoreportérem byl [[Erich Einhorn]].<ref name="worldpressphoto">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Musil
| jméno = Dalibor
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny dokumentární a reportážní fotografie v Čechách
| url = http://www.dalax.net/skola-ref-fotka.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Začaly se prosazovat obrazové seriály, například [[Milada Einhornová]] vydávala fotografické knížky pro děti. Další slavnou fotografkou byla [[Etnografie|etnografka]] [[Eva Davidová]], která dokumentovala kočující Romy, a stala se tak zakladatelkou české [[romistika|romistiky]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fárová
| jméno = Anna
| odkaz na autora = Anna Fárová
| titul = Eva Davidová
| url = http://knihy.abz.cz/prodej/eva-davidova
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-03
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = }}</ref> [[Jiří Jeníček]] publikoval články a rozhovory věnované zakladatelům moderní fotografie - Josefu Sudkovi, [[František Drtikol|Františku Drtikolovi]], [[Jaromír Funke|Jaromíru Funkemu]], [[Eugen Wiškovský|Eugenu Wiškovskému]], Josefu Koudelkovi, Henrimu Cartier-Bressonovi a agentuře Magnum.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
V období let mezi dozněním českého stalinismu a [[Pražské jaro 1968|Pražským jarem]] (asi 1958–1967) převažoval zájem o drobné události každodenního života, kterou ovlivnila [[poezie všedního dne]]. Tématy z obyčejného života měla být fotografie srozumitelná širokým vrstvám. Fotografové také navázali na [[civilismus]] [[Skupina 42|skupiny 42]] z prvního dvacetiletí 20. století nebo se nechali inspirovat výstavou ''[[Lidská rodina]]'' (''Family of Man''), kterou zorganizovala v roce 1955 agentura Magnum Photos v čele s [[Edward Steichen|Edwardem Steichenem]]. Výstava byla poprvé uspořádána roku 1955 v ''Muzeum moderního umění (New York)|Muzeu moderního umění'' v New Yorku.<ref name="family">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jean
| jméno = Back
| odkaz na autora =
| titul = The greatest photographic exhibition of all times
| url = http://www.luxembourg.co.uk/clervaux.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel = Chargé de Direction, Centre National de l'Audiovisuel
| místo = Luxembourg
| jazyk = anglicky
}}</ref> V soutěži [[World Press Photo]] 1958 získal hlavní cenu se snímkem ''Brankář a voda'' fotoreportér [[Stanislav Tereba]].<ref name="worldpressphoto_1958">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tereba
| jméno = Stanislav
| odkaz na autora = Stanislav Tereba
| titul = World Press Photo of the Year: 1958
| url = http://www.worldpressphoto.org/index.php?option=com_photogallery&task=view&id=160&Itemid=115&bandwidth=high
| datum vydání = září 1958
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel =
| místo = Praha
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Jindrich Streit 2.jpg|thumb|upright 0.8|Český fotograf [[Jindřich Štreit]], [[2009]]]]
Roku 1959 začal vycházet týdeník ''[[Mladý svět]]'', ve kterém působili [[Leoš Nebor]], [[Jan Bartůšek]], [[Pavel Dias]] a [[Miroslav Hucek]]. Publikovali nejen záběry všedního dne, ale také několikastránkové reportáže a [[Esej#Fotografická esej|fotoeseje]] ze života mladých lidí, záběry z celého Československa i momentky z cest. Ve své době byl ''Mladý svět'' oficiálním časopisem [[Socialistický svaz mládeže|Socialistického svazu mládeže]], a jeho styl se stal vzorem pro mnoho dalších fotografů. V roce 1959 vydal Erich Einhorn knihy ''Praha všedního dne'' a ''Do Moskvy'',<ref name="einhorn">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Einhorn
| jméno = Erich
| odkaz na autora = Erich Einhorn
| titul = Výsledky dotazu: Einhorn, Erich
| url = http://aleph.nkp.cz/F/NT629LE1TVB7DIM23A7B6VSK9A77QI98ST4XCF95QBX9YUS489-40822?func=find-acc&acc_sequence=000116874
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel = Databáze Národní knihovny ČR
| místo = Praha
| jazyk =
}}</ref> ve kterých zobrazil typické scény pražských a moskevských ulic, kulturní a společenský život obyvatel obou měst i mohutné architektury sovětské metropole. S [[pragensie]]mi se k němu přidal také [[Václav Jírů]], dokumentem se zabývali [[Antonín Bahenský]], [[Miroslav Jodas]], [[Jiří Všetečka]], [[Jan Reich]] nebo méně známí Miroslav Peterka a Jovan Dezort. Knihy Jana Lukase (''Hellas, Wir Menschenkinder, Athens, Naples'') vycházely hlavně pro zahraniční trh. K vrcholům dokumentární fotografie patří ''Londýn'' Miloně Novotného, který vystihuje šedesátá léta v životním stylu mladých lidí. Ponižování lidských hodnot, ale také každodenní okamžiky na ostravsku dokumentoval [[Viktor Kolář]]. Do šedesátých let patří také díla dvou fotografek: Dagmar Hochové a její snímky dětí, starých lidí, spontánnosti, morálky, důstojnosti a upřímnosti mezilidských vztahů; a [[Markéta Luskačová|Markéty Luskačové]] – socioložky, která snímala katolické poutě a přežívající tradice a rituály na Slovensku. Na Slovensku vznikl také cyklus ''Cikáni'' [[Josef Koudelka|Josefa Koudelky]], který zobecňoval humanistický obsah a získal roku 1975 mezinárodní proslulost na Koudelkově samostatné výstavě v New Yorku.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
Období politického uvolnění a [[liberalizace]] ukončila vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Normalizace sedmdesátých let způsobila, že mnozí tvůrci z minulé dekády byli rychle odsunuti mimo ohnisko pozornosti. Na rozdíl od výtvarného umění (především volné malby a sochařství) však zůstávala fotografie mimo nejtvrdší zásahy režimu.<ref name="atelier_9"/>
Fotografie z protestních akcí obyvatel Prahy vytvořil Josef Koudelka pod pseudonymem ''Pražský fotograf''.<ref name="koudelka_aperture">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Koudelka
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Koudelka
| titul = Posts Tagged ‘Josef Koudelka’
| url = http://www.aperture.org/exposures/?tag=josef-koudelka
| datum vydání = 2008-10-11
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-17
| vydavatel = www.aperture.org
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Stejné události zachycovali také [[Miloň Novotný]]<ref name="Okruhy"/>, Miloš Polášek, Jiří Všetečka, Dagmar Hochová, [[Pavel Štecha]], Sudkova žákyně [[Sonja Bullaty]] se svým manželem Angelem Lomeem a řada dalších.
Sedmdesátá léta znamenala pro českou fotožurnalistiku období hlubokého úpadku.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> V povinných snímcích, které musely vyzařovat optimismem, opět začal převládat schematismus, strnulost, nedostatek hledání širších souvislostí nebo uplatňování autorského rukopisu. Ke zlepšení nepřispěl ani přechod na barevný tisk, jelikož tiskárny požadovaly diapozitivy [[střední formát|středních formátů]], což vylučovalo práci s pohotovými [[Filmový pás|kinofilmovými]] fotoaparáty.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
[[Sametová revoluce|Události roku 1989]] v Československu obrátily pozornost veřejnosti k reportážní aktualitě a dokumentu. Většině autorů se však změnou režimu otevřel prostor za hranice na Západ.<ref name="atelier_9"/>
V české a slovenské dokumentární a žurnalistické fotografii tvořili nebo stále tvoří Josef Koudelka, Markéta Luskačová, [[Antonín Kratochvíl (fotograf)|Antonín Kratochvíl]], [[Zdeněk Lhoták]], [[Jindřich Štreit]], [[Bohdan Holomíček]], [[Viktor Kolář]], [[Karel Cudlín]], [[Jiří Hanke]], [[Dana Kyndrová]], [[Vladimír Birgus]], [[Václav Podestát]], [[Jaroslav Bárta]], [[Tibor Huszár]], [[Ján Rečo]], [[Martin Kollár]], [[Andrej Bán]], [[Jozef Ondzik]], [[Lucia Nimcová]]. Dalším současným fotoreportérem je [[Jan Šibík]] pracující pro časopis Reflex, který je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů.<ref name="ceskyblog">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šibík
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Šibík
| titul = Profil Jan Šibík (*1963)
| url = http://www.sibik.cz/profil.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel = www.sibik.cz
| místo =
| jazyk = }}</ref>
== Etika a právo ==
{{Viz též|Fotomanipulace|Žurnalistická etika}}
[[Soubor:Bayard, Hippolyte 1801-1887 - Selfportrait as a Drowned man 1840.jpg|thumb|upright 0.9|left|[[Hippolyte Bayard]] na [[Fotomanipulace|zmanipulovaném]] autoportrétu ''Sbohem, krutý světe!'', 1840]]
Novinářský fotograf má vysokou míru [[Etika|etické]] zodpovědnosti, protože se snadno může stát nástrojem [[Propaganda|propagandy]]. Hlavní etické aspekty zapadají do celkového systému právních předpisů. Zákony, týkající se těchto věcí, se mohou lišit v různých zemích. V novinářské etice se spolu střetává svoboda slova (zaručená v Česku článkem 17 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních lidských práv a svobod]], v USA Prvním dodatkem [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]]) s obecnou mírou vkusu, ochranou soukromí, ochranou práva na čest a důstojnost a zodpovědným hledáním objektivní pravdy. Fotoreportér nesmí překročit hranice intimní sféry kvůli vytvoření laciné senzace (jak činí například v řemesle fotografů rozšíření [[paparazzi]]ové). Národní asociace novinářských fotografů ([[National Press Photographers Association]]) proto v USA vydala spolu s dalšími organizacemi ''[[etický kodex]]''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NPPA Code of Ethics
| url = http://www.nppa.org/professional_development/business_practices/ethics.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = NPPA National Press Photographers Association
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
</ref> S osobami, u kterých je na snímku rozpoznatelná jejich podoba, je potřeba uzavřít takzvanou smlouvu [[model release]], na které je písemné svolení fotografovaného s užitím snímku podle zákona na [[ochrana osobnosti|ochranu osobnosti]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Právní odpovědnost za užití snímků
| url = http://www.fotobanka.cz/help.php?help_id=42
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-06
| vydavatel = Fotobanka
| místo =
| jazyk =
}}
</ref>
Novinářskou fotografii provází od jejího vzniku až po současnost snaha o zmanipulování a zkreslení skutečnosti. Počínaje rozhořčením [[Hippolyte Bayard]]a nad tím, že společnost neuznala jeho vynález procesu přímého pozitivního fotografického tisku roku 1840, který vynalezl ještě před Daguerrem; nebo fotografiemi ''Údolí stínu smrti'' [[Roger Fenton|Rogera Fentona]], které zmírňovaly odpor britského národa k nepopulární válce na Krymu a mařily protiválečné zpravodajství ''The Times''. [[Jevgenij Chalděj]] pak v květnu 1945 naaranžoval vztyčování vítězné sovětské vlajky nad [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšským sněmem]] v Berlíně<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lábová
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NPPA Code of Ethics
| url = http://www.mediar.cz/vyzkum/index.php?title=Wikipedista:Labova&redirect=no
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = http://www.mediar.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sontheimer
| jméno = Michael
| odkaz na autora =
| titul = Iconic Red Army Reichstag Photo Faked
| url = http://www.spiegel.de/international/europe/0,1518,551972,00.html
| datum vydání = 2008-05-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = http://www.spiegel.de/
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a celkově je prokázáno mnoho snímků, které zmanipuloval Hitlerův režim<ref name="petak"/> i komunistická propaganda.<ref name="petak"/> V současnosti manipulace pronikla i na fotografie [[Adnan Hadždž|Adnana Hadždžiže]] z agentury [[Reuters]], která uznala, že nejméně dvě jeho fotografie z [[Druhá libanonská válka|Druhé libanonské války]] mezi Izraelem a hnutím Hizballáh byly před zveřejněním pozměněny.<ref name=ReutersToughens>{{cite news| title=Reuters toughens rules after altered photo affair| quote=| url=http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL18678707| publisher=[[Reuters]]| date=2007-01-18}}</ref><ref>{{cite news|date=[[6. srpna]], [[2006]]| url=http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y| title=Smoke and Mirrors: Reuters Dismisses Photog Over Doctored Beirut Picture| publisher=Editor and Publisher|accessdate=2006-08-07}}</ref>
== Technologie ==
[[Soubor:Leica IIIf 50mm f1.5.jpg|thumb|left|upright 0.7|Model [[Leica]] IIIf s externím [[hledáček|hledáčkem]] z roku 1950]]
Rozvoj lehce přenosných malých [[fotoaparát]]ů (např. [[Leica]]) a citlivějších filmů umožnil od počátku 20. století fotografům převzít hlavní roli ve [[zpravodajství]] a umožnil lidem lepší pochopení bouřlivého sledu událostí ve světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Leica Camera AG
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = History. From a flash of inspiration to the birth of the Leica Legend
| url = http://en.leica-camera.com/culture/history/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-18
| vydavatel = Leica Camera AG
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Od šedesátých let minulého století to byly motorové převíjení, elektronické [[blesk]]y, automatické [[ostrost#Fotografická ostrost|ostření]], lepší [[objektiv]]y a další fotografické vybavení, které umožnily jednodušší pořizování snímků. [[Digitální fotografie]] osvobodila reportéry od nízkého limitu počtu snímků na jeden fotografický film. Dnes se na jednu [[paměťová karta|paměťovou kartu]] vejdou tisíce snímků a v případě, kdy nemá fotoreportér k dispozici počítač, může využít možnosti přenosného zálohovacího zařízení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = SySPro
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Kolik fotek se vejde na paměťovou kartu ?
| url = http://www.syspro.cz/clanky/kolik-fotek-se-vejde-na-pametovou-kartu.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-18
| vydavatel = SySPro
| místo = Tábor
| jazyk =
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Filipi
| jméno = David
| odkaz na autora =
| titul = X-Drive II - 40 GB místa pro vaše fotografie na cestách v praxi
| url = http://www.fotografovani.cz/art/forec_prislus/xdrive_r.html
| datum vydání = 7. 10. 2004
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-18
| vydavatel = Fotografovani.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
<div class="noprint" style="clear:right;float:right;margin:1em;margin-right:0;width:250px;border:solid #AAAAAA 0px;background:#F9F9F9;padding:4px;font-size:100%;text-align:left">
{{Citát|Často se mě ptají: Musíme se fotografii učit? Myslím si že teď již to není potřeba. Dříve bylo nutné pro tento druh umění mít doktorát z chemie, nyní je aparatura dostupná i dětem.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fotodílo
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Георгий Пинхасов: Страсть познания важнее, чем талант
| url = http://www.fotodelo.ru/news.php?do=block&joli=art&sim=GDhM33122457doYvUa2133&du=40
| datum vydání = 15. 10. 2008, časopis č. 11/2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-18
| vydavatel = Fotodílo
| místo =
| jazyk = rusky
}}</ref>|[[Georgij Pinchasov]], 2008}}
</div>
Kolem roku 1985 bylo potřeba 30 minut k naskenování a přenosu jednoho barevného obrázku ze vzdáleného místa do zpravodajské kanceláře, kde mohl být vytisknut. O dvacet let později již mohl fotožurnalista pomocí digitálních technologií – fotoaparátu, mobilního telefonu a [[notebook]]u – poslat fotografii ve vysokém rozlišení doslova několik sekund poté, co se daná událost stala. Bezdrátové technologie jako je [[Wi-Fi]], [[telefon|videotelefony]], [[satelitní internet]] a přenosné [[Družice|satelitní vysílače]] umožnili rychlé, mobilní a technicky kvalitní datové přenosy z téměř jakéhokoliv místa na Zemi.
== Profesionální organizace a ocenění ==
Mezi prvními mezinárodními organizacemi zpravodajských fotografů bylo dánské ''Sdružení novinářských fotografů'' (''Presse fotograf forbundet''), založené roku 1912 šesti fotoreportéry; dnes má již 800 členů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historie Presse Fotograf Forbundet
| url = http://www.pressefotografforbundet.dk/forbundet/historie.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = dánsky
}}</ref>
V Německu existuje několik profesních organizací. Například od roku 1995 je to občanské sdružení ''Freelens'' s 1600 členy,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Freelens
| url = http://www.freelens.com/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Freelens
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref> od roku 1948 funguje spolek ''Německá unie žurnalistek a žurnalistů'' (''Deutsche Journalistinnen- und Journalisten-Union''), který má více než 22 000 členů<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Deutsche Journalistinnen- und Journalisten-Union
| url = http://dju.verdi.de/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Deutsche Journalistinnen- und Journalisten-Union
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref> a ''Německý svaz novinářů'' (''Deutscher Journalisten-Verband'') s 39 000 členy.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Deutscher Journalisten-Verband
| url = http://www.djv.de/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Deutscher Journalisten-Verband
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref>
Polská zpravodajská agentura ''Propaganda'' byla založena v roce 1910 Marianem Fuksou. Po roce 1918 vznikly nové obrazové agentury včetně ilustrovaných časopisů – organizace ''Światowid'' (vydávala Ilustrowany Kurierz Polski), ''Fotoplat, Akademicka Agencja Fotograficzna'' nebo fotooddělení agentury ''Polska Agencja Telegraficzna''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vilgus
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Vilgus
| titul = Dějiny evropské fotografie: Polsko a Maďarsko 1900-1945 I.,
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2003102101
| datum vydání = 4. září 2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-03
| vydavatel = Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
}}</ref>
V Rusku ve třicátých letech 20. století pracovala pod vedením Alexandra Rodčenka agentura ''Říjen'' (''Oktjabr'').<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Мастера фотографии – Александр Родченко
| url = http://dneprovelotravel.narod.ru/PhotoWorld.files/A_Rodchenko.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-03
| vydavatel = http://club.foto.ru
| místo =
| jazyk = rusky
}}</ref> Dnes se profesionální a amatérští fotografové sdružují v projektu časopisu ''Ruský reportér'' (''Ruskij reportěr'') s názvem Fotopoligon.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Фотополигон
| url = http://www.rusrep.ru/2008/45/photopolygon/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-03
| vydavatel = Русский репортер
| místo =
| jazyk = rusky
}}</ref>
V roce 1946 byla v USA založena ''Národní asociace novinářských fotografů'' (''[[National Press Photographers Association]]'', ''NPPA''), která dnes má přibližně 10 tisíc členů.<ref name="NPPA">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = National Press Photographers Association
| url = http://www.nppa.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = NPPA National Press Photographers Association
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve Švédsku vznikl klub ''Pressfotografernas'', který sdružoval novinářské fotografy od roku 1930,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Pressfotografernas Klubb
| url = http://www.pfk.se/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = švédsky
}}</ref> ve Velké Británii od roku 1984 působí ''Britská asociace novinářských fotografů'' (''British Press Photographers Association'', ''BNPA''),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = British Press Photographers Association
| url = http://www.thebppa.com/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> v Hong Kongu je to od roku 1989 sdružení ''Hong Kong Press Photographers Association''<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hong Kong Press Photographers Association
| url = http://www.hkppa.org.hk/Ehome.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}} </ref> a poměrně krátce (od roku 2000) existuje asociace fotožurnalistů v Severním Irsku s názvem ''Asociace novinářských fotografů Severního Irska'' (''Northern Ireland Press Photographers Association'', ''N-IPPA'').<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Northern Ireland Press Photographers Association
| url = http://www.n-ippa.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Pulitzer.jpg|thumb|[[Joseph Pulitzer]], 1904]]
Mezi profesionální organizace, které sdružují české fotografy, patří od roku 1990 například ''[[Asociace profesionálních fotografů ČR]]'', která pokračuje v práci bývalého Fondu výtvarných umění a svazu výtvarných umělců a je zároveň mimo jiné členem ''[[Federace evropských profesionálních fotografů]]''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Asociace profesionálních fotografů ČR
| url = http://www.asociacefotografu.com/index.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Asociace profesionálních fotografů ČR
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Dále jsou to ''[[Svaz českých fotografů]]'', ''[[Komora fotografických živností]]'' nebo ''[[Unie fotografů ČR]]'', která byla ustavena roku 2006.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Unie fotografů ČR (Svaz fotografů)
| url = http://www.pressweb.cz/unie-fotografu-cr-svaz-fotografu
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Pressweb
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Na Slovensku působí ''[[Zväz slovenských fotografov]]'', který uděluje ocenění Zlatý odznak a za mimořádně záslužnou práci medaili Jozefa Maximiliána Petzvala.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Zväz Slovenských Fotografov
| url = http://zsf.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=29
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Zväz Slovenských Fotografov
| místo =
| jazyk = slovensky
}}</ref>
Organizace pro zpravodajství, publicistiku a vzdělávání vytvořily řadu ocenění za nejlepší novinářské fotografie. Prestižní americké novinářské a umělecké ocenění [[Pulitzerova cena]] za žurnalistickou fotografii bylo poprvé uděleno v roce 1942.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Pulitzer Prizes – Past winners & finalists by category
| url = http://www.pulitzer.org/bycat
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-1
| vydavatel = Columbia University
| jazyk = anglicky
}}</ref> Od roku 1968 se tato cena dává fotožurnalistům pravidelně, a to v kategoriích 'Feature Photography', 'Spot News Photography' a 'Capture the Moment'. Další ceny uděluje organizace ''[[World Press Photo]]'',<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = World Press Photo
| url = http://www.worldpressphoto.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = World Press Photo
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>, která má celou řadu poboček v jednotlivých státech na světě; ''NPPA''<ref name="NPPA"/> a organizace ''Pictures of the Year'' (''Fotografie roku'').<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Pictures of the Year
| url = http://www.poyi.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Americká organizace ''[[Overseas Press Club]]'' (OPC) uděluje každoročně [[Zlatá medaile Roberta Capy|Zlatou medaili Roberta Capy]] za „nejlepší reportáž, která si vyžádala mimořádnou odvahu“.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = OPC - Overseas Press Club of America, Archiv cen od roku 1940 do současnosti
| url = http://www.opcofamerica.org/200901204731/past-awards/awards-archive.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-21
| vydavatel = Overseas Press Club
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve Francii dostávají nejlepší fotožurnalisté cenu [[Prix Nadar]] pojmenovanou po fotografovi [[Nadar]]ovi, kterou uděluje společnost ''Gens d’Images''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Gens d’Images Prix Nadar
| url = http://gensdimages.com/index.php/wiki/read/t04_nadar.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-18
| vydavatel = Gens d’Images
| místo = Paříž
| jazyk = francouzsky
}}</ref> Dalším významným oceněním za vynikající humanistickou fotografii je od roku 1980 ''W. Eugene Smith Award'', kterou ve jménu [[William Eugene Smith|Williama Eugena Smithe]] uděluje organizace ''W. Eugene Smith Memorial Fund''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = W. Eugene Smith Memorial Fund
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = W. Eugene Smith Memorial Fund
| url = http://www.smithfund.org/aboutfund/overview
| datum vydání = 2004-2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-14
| vydavatel = W. Eugene Smith Memorial Fund
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V Československu uděloval od konce čtyřicátých let dvacátého století každoročně ocenění ''Svaz československých novinářů'', od šedesátých let na něj navázal ''Klub fotoreportérů Československého svazu novinářů''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mevald
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Klub fotoreportérů při Syndikátu novinářů
| url = http://www.fotomonitor.info/www/asoc/KF.asp
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-05-05
| vydavatel = Klub fotoreportérů při Syndikátu novinářů
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Od 24. listopadu 1995 uděluje v České republice ceny za nejlepší žurnalistické fotografie agentura ''[[Czech Press Photo]]'', kterou založila [[Daniela Mrázková]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Czech Press Photo, autentické svědectví o životě.
| url = http://czechpressphoto.cz/cz.php?st=uvod
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Czech Press Photo
| místo =
| jazyk =
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mezinárodní porota CZECH PRESS PHOTO 2006
| url = http://czechpressphoto.cz/cz.php?st=porota2006
| datum vydání = 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-07
| vydavatel = Czech Press Photo
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

== Poznámky ==
<references group="p" />
== Reference ==
<references/>
=== Související články ===
* [[Seznam fotožurnalistů]]
* [[Chronologie fotografie]]

== Literatura ==
* MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha : Mladá fronta, 1985.
* MRÁZKOVÁ, Daniela. Co je fotografie, 150 let fotografie. Praha : Videopress, 1989. ISBN 59-337-89.
* MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha : Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0015-X.
* Československá novinářská fotografie. Praha : Interpress, 1989.
* Czech Press Photo – Fotografie desetiletí. Praha : Czech Photo, 2005. ISBN 978-80-239-3647-6.
* BIRGUS, Vladimír; MLČOCH, Jan. Česká fotografie 20. století. Praha : u(p)m, Kant, 2005. ISBN 80-86217-89-2.
* HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin : Osveta, 1987. (slovensky)
* NEUBAUER, Hendrik. 60 Years of Photojournalism, Black Star Picture Collection,. [s.l.] : sl Könemann - Köln, Německo, 1997. ISBN ISBN 3-89508-250-3.
* FREUND, Giséle. La fotografía como documento social,. [s.l.] : Editorial Gustavo Gili, GG Mass Media, México, 1993. ISBN ISBN 968-887-208-3.
* M. ALONSO ERAUSQUÍN. Fotoperiodismo: formas y códigos. [s.l.] : Ed. Síntesis, Madrid, 1995.
* LÁBOVÁ, Alena. Soumrak fotožurnalismu? (manipulace fotografií v digitální éře). Praha : Karolinum, červen 2009.

=== Externí odkazy ===
* (anglicky) [http://www.youtube.com/watch?v=RHGwkBu1s0I Film ''Photojournalism'' na YouTube.]
* (anglicky) [http://www.poyi.org/65/POYiArchiveWeb.mov Nejlepší fotografie roku (15 min video).]
* (anglicky) [http://www.reportage.org/2001/CubaLaBruja/PagesCubaLB/cubalbstrip.html La Bruja, Cuba - příklad novinářské fotografie]
* (anglicky) [http://digitalcustom.com/howto/mediaguidelines.asp An example of ethics guidelines for photo-journalism] na DigitalCustom.com
* (anglicky) [http://digitalphotojournalist.org Independent photojournalism watchdog organization]
* (anglicky) [http://www.vam.ac.uk/collections/photography/past_exhns/photojournalism/ Victoria and Albert Museum – Photojournalism Exhibision]

{{Fotografické styly}}{{commonscat|Photojournalism}}{{Článek z Wikipedie}}{{Nejlepší článek}}
[[Kategorie:Fotožurnalismus]]
[[Kategorie:Fotografické žánry]]