Sysop: 1 revizi

2013-07-16T10:27:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 7. 2013, 10:27

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:27:00Z

1 revizi

Nová stránka

{{Různé významy}}
{{Infobox řeka
|šířka=200
|řeka=Ob
|obrázek=Novosibirsk_Ob.jpg
|popis1=most přes řeku v Novosibirsku
|popis2=
|délka=3 650
|průtok=20 000
|plocha=2 990 000
|světadíl=[[Asie]]
|zdrojnice=[[Bija]] a [[Katuň]]
|souřadnice1=
|výška1=
|ústí=[[Obský záliv]], [[Karské moře]]
|souřadnice2=
|výška2=0
|protéká={{vlajka a název|Rusko}} ''([[Altajský kraj]], [[Novosibirská oblast]], [[Tomská oblast]], [[Ťumeňská oblast]])''
|povodí=[[Severní ledový oceán]], [[Karské moře]], [[Povodí Obu]] ''([[Rusko]] 74,31%, [[Kazachstán]] 25,21%, [[Čínská lidová republika|ČLR]] 0,47%, [[Mongolsko]] 0,01%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Ob]</ref>
|mapa=Ob_watershed.png
|popis3=mapa povodí řeky
|hčp=
}}
'''Ob''' ({{vjazyce2|ru|''Обь''}}) je řeka v [[Altajský kraj|Altajském kraji]] a v [[Novosibirská oblast|Novosibirské]], v [[Tomská oblast|Tomské]] a v [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]] v [[Rusko|Rusku]], která protéká z jihu na sever přes západní [[Sibiř]]. Je jednou z největších řek jak v ''Rusku'' tak i na celém [[svět]]ě. V rámci ''Ruska'' je třetí nejvodnatější (po [[Jenisej]]i a [[Lena|Leně]]). Vlastní řeka ''Ob'' je 3650 [[kilometr|km]] dlouhá. Od [[pramen]]e [[Irtyš]]e dosahuje délky 5410 km a od pramene [[Katuň|Katuni]] 4 338 km. [[Povodí]] má rozlohu 2 990 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Zahrnuje i [[bezodtoká oblast|bezodtoké oblasti]] o rozloze 528 000 km².
== Povodí ==
Převážná část povodí (85 %) se nachází v [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské rovině]]. Jihovýchodní část připadá na [[pohoří]] [[Jižní Sibiř]]e ([[Altaj (pohoří)|Altaj]], [[Kuzněcký Alatau]], [[Salairský krjaž]], [[Gornaja Šorija]]). Celkové množství řek v povodí dosahuje 150 000. Povodí se vyznačuje různorodostí fyzicko-geografických podmínek od [[polopoušť|polopouští]] na jihu až k [[tundra|tundře]] na severu. Významná část povodí je pokryta [[les]]y a [[bažina]]mi.
== Průběh toku ==
[[Soubor:2006-07_ob_barnaul.jpg|left|thumb|Most přes řeku Ob ve městě [[Barnaul]] (foceno z přístavu).]]
Vzniká [[soutok]]em řek [[Bija]] a [[Katuň]] v [[Altaj]]i. Protíná z jihu na sever [[Západosibiřská rovina|Západosibiřskou rovinu]] a ústí do [[Obská zátoka|Obské zátoky]] [[Karské moře|Karského moře]]. Průměrný sklon řeky mezi [[Bijsk]]em a ústím je 0,054 [[metr na kilometr|m/km]]. Podle charakteru říční sítě, vodních zdrojů a formování vodního režimu se tok ''Obu'' dělí na tři části.
* Horní tok je od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] do ústí řeky [[Tom (Ob)|Tom]]. Rozkládá se v horách kde pramení zdrojnice [[Bija]] a [[Katuň]] a mnohé přítoky ([[Pesčanaja]], [[Anuj]], [[Čaryš]], [[Alej (řeka)|Alej]] zleva a [[Čumyš]], [[Iňa (přítok Obu)|Iňa]] zprava). Na horním toku je jasně vyznačená dolina řeky s rozvinutými úvalovými terasami. Až k ústí ''Čaryše'' teče řeka mezi nízkými břehy. [[Koryto]] se vyznačuje mnoha [[průtok (kanál)|průtoky]], [[ostrov]]y a [[peřej]]emi. Směrem k [[Barnaul]]u se dolina i [[úval]] rozšiřují. Od ''Barnaulu'' k městu [[Kameň na Obi]] je dolina široká 5 až 10 km a je asymetrická. Levý břeh je prudký a napravo je široký úval se [[staré rameno|starými rameny]], průtoky a [[jezero|jezery]]. U ''Kameně na Obi'' se úval zužuje nejdříve na 3,5 až 5 km a pak až na 1,5 až 2 km. V korytě se objevují úseky s [[hornina|kamenitými]] výstupky. Na jih od [[Novosibirsk]]u je řeka přehrazena [[hráz (stavba)|hrází]], která vytváří [[Novosibirská přehrada|Novosibirskou přehradu]] (''Obské moře''). Pod ''Novosibirskem'' se dolina značně rozšiřuje a u ústí řeky [[Tom (Ob)|Tom]] dosahuje šířka 20 km. Hloubka při malém stavu vody je na horním toku 2 až 6 m a místy na peřejích klesá na 0,6 m.
* Střední tok je od ústí [[Tom (Ob)|Tomi]] do ústí [[Irtyš]]e. Na tomto úseku zvláště pod ústím [[Čulym (Ob)|Čulymu]] se ''Ob'' mění ve velkou nížinnou řeku. V jejím okolí je podmáčený [[močál]]ovitý povrch s častými jezírky. Zpočátku kamenité dno se mění v [[písek (materiál)|písčité]] a [[hlína|hlinité]]. Až do soutoku s ''Irtyšem'' protéká [[tajga|tajgou]]. Dolina má šířku 30 až 50 km i více a široký úval (20 až 30 km) je pokryt rameny, která jsou spojena mezi sebou průtoky v šířce až 40 km. Hloubka při malém stavu vody se mění od 4 do 8 m. Velké přítoky na středním toku jsou [[Tom (Ob)|Tom]], [[Čulym (Ob)|Čulym]], [[Keť]], [[Tym (přítok Obu)|Tym]], [[Vach]], [[Tromjegan]], [[Ljamin]], [[Nazym]] zprava a [[Šegarka]], [[Čaja (přítok Obu)|Čaja]], [[Parabel]], [[Vasjugan]], [[Velký Jugan]], [[Velký Salym]], [[Irtyš]] zleva.
* Dolní tok je od ústí [[Irtyš]]e do ústí ''Obu'' do [[Obská zátoka|Obské zátoky]]. Pod ústím ''Irtyše'' se ''Ob'' stáčí na sever. Dolina je široká místy více než 50 km. Je asymetrická. Levý břeh je nízký a pozvolný, zatímco pravý prudký a vysoký. V oblasti měst [[Peregrebnoe]] a [[Salechard]] se dolina zužuje na 4 až 8 km. Rozsáhlý a převážně levobřežní úval je hojně členěn rameny, průtoky a jezery, která jsou při vysokých stavech vody zatápěny až do šířky 40 až 50 km. Řeka protéká močálovitými [[prales]]y, které se postupně mění v v podmáčené břehy porostlé [[tráva|trávou]] a [[rokytí]]m. Od ústí ''Irtyše'' k městu ''Peregrebnoe'' teče v jednom hlubokém (minimálně 4 až 4,5 m) korytě, níže se dělí na ''Velký'' a ''Malý Ob'' s hloubkami 2,5 až 3 m. Po jejich opětovném spojením má koryto hloubku více než 10 m. Hlavní přítoky dolního toku jsou [[Kazym]], [[Poluj]] zprava a [[Severní Sosva]], [[Ščučja]] zleva.
* [[říční delta|Deltu]] ''Ob'' vytváří před svým ústím do [[Obská zátoka|Obské zátoky]]. Má rozlohu 4000 km². Hlavní ramena jsou ''Chamanelský Ob'' (levé) a větší ''Nadymský Ob'' (pravý). Pod jejich ústími se nacházejí mělčiny ''Jamsalský'' a ''Nadymský bar''.
=== Přítoky ===
* horní tok
** zprava – [[Bija]] (zdrojnice), [[Čumyš]], [[Inja]].
** zleva – [[Katuň]] (zdrojnice), [[Pesčanaja]], [[Anuj]], [[Čaryš]], [[Alej (řeka)|Alej]].
* střední tok
** zprava – [[Tom (Ob)|Tom]], [[Čulym (Ob)|Čulym]], [[Keť]], [[Tym (přítok Obu)|Tym]], [[Vach]], [[Tromjegan]], [[Ljamin]], [[Nazym]].
** zleva – [[Šegarka]], [[Čaja (přítok Obu)|Čaja]], [[Parabel]], [[Vasjugan]], [[Velký Jugan]], [[Velký Salym]], [[Irtyš]].
* dolní tok
** zprava – [[Kazym]], [[Kunovat]], [[Poluj]].
** zleva – [[Severní Sosva]], [[Ščučja]].
== Vodní režim ==
Zdroj vody je převážně [[sníh|sněhový]]. Na jaře a v létě je stav vody vysoký a v tomto období řekou proteče převážná část ročního průtoku. Na horním toku začíná hladina stoupat od začátku dubna, na středním od druhé poloviny dubna a na dolním od konce dubna až od začátku května. Vzestup začíná ještě v době, kdy je řeka zamrzlá. Při rozmrzání vznikají [[zátaras]]y, které způsobují krátkodobé prudké vzestupy úrovně hladiny. Na horním toku voda opadá v červenci ale letní pokles hladiny je neustálený. V září a říjnu hladina opět stoupá v důsledku [[déšť|dešťů]]. Na středním a dolním toku opad pozvolna pokračuje, posilňován dešťovými [[srážky|srážkami]] až do zamrznutí. Rozsah kolísání úrovně hladiny je na horním toku průměrně 5 m, níže stoupá až na 9 m u vesnice [[Aleksandrovskoe]] a před soutokem s [[Irtyš]]em zase klesá na 7 m, pod soutokem s ''Irtyšem'' roste na 10 m a směrem k [[ústí]] klesá na 5 m. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody u [[Barnaul]]u činí 1 470 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] (maximální průtok je 9 690 m³/s) a u [[Salechard]]u 12300 m³/s (maximální průtok je 42 800 m³/s). Průtok v ústí do [[Obský záliv|Obského zálivu]] při středním stavu vody činí 20 000 m³/s<ref>VÁCLAVKOVÁ, Nikola. Ob. [online]. [cit. 2006-12-10]. Dostupné z: <http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/priroda/Ob/index.htm>.</ref> (z toho přibližně polovinu přináší Irtyš). Řeka zamrzá na 150 dní na horním toku a na 220 dní na dolním toku. Teplota vody je v červenci na úseku [[Barnaul]]–[[Belogorje]] 28 [[stupeň Celsia|°С]] a na dolním 23 °С. Mineralizace vody je menší než 200 [[hustota|mg/l]] s výjimkou úseku mezi [[Novosibirsk]]em a ústím řeky [[Tom (Ob)|Tom]], kde je větší. Voda obsahuje větší množství [[organické látky|organických látek]] a nižším obsahem [[kyslík]]u, což v zimě způsobuje zátarasy. Průměrná [[kalnost]] se snižuje po směru toku od 160 k 40 [[hustota|g/m³]]. Roční množství nánosů činí průměrně 16 mil. [[tuna|tun]], přičemž v některých letech dosahuje až 50 mil. tun.
== Splavnost a doprava ==
''Ob'' je splavný od města [[Bijsk]], na svém dolním toku ovšem zamrzá až na osm měsíců (od listopadu až do začátku června). Se svými přítoky a rameny je významnou dopravní tepnou na [[Sibiř]]i, přičemž do některých měst a vesnic ležících na mělčích ramenech je možný přístup jen s určitými plavidly. Ročně se na ''Obu'' a ''Irtyši'' přepraví kolem 600 000 cestujících<ref>ČTK. Cestovani.Centrum.cz: Řeka Ob - jak se pluje po Sibiři. [online]. [cit. 2006-12-10]. Dostupné z: <http://aktualne.centrum.cz/cestovani/svet/reportaze/clanek.phtml?id=191904>.</ref>. Úhrnná délka splavných toků v úvodí řeky ''Ob'' činí přibližně 15 000 km. Hlavní přístavy povodí Obu jsou [[Novosibirsk]], [[Tomsk]], [[Surgut]], [[Labytnangi]], [[Pavlodar]], [[Omsk]], [[Tobolsk]], [[Ťumeň]]. ''Ob'' je také spojený [[průplav]]em s řekou [[Jenisej]] s využitím pravostranného přítoku [[Keť]]. Tento průplav je však splavný pouze pro malé lodi. Navíc po výstavbě [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]] ztratil na významu.
== Využití ==
V povodí ''Obu'' se nachází ložiska [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]] a téměř polovina ruských zásob [[rašelina|rašeliny]]. Na ''Obu'' byla v letech [[1957]]–[[1959]] postavena [[Novosibirská hydroelektrárna]]. Vzniklá vodní plocha bývá někdy nazývána jako [[Obské moře]]. Řeka je také významným zdrojem [[ryby|ryb]]. V jejích vodách a v [[Obská zátika|Obské zátoce]] žije přibližně 50 druhů, z nichž polovina má [[průmysl]]ový význam. Nejvíce jsou ceněni [[jeseter ruský|jeseteři]], [[acipenser rutbenus|sterledi]], [[nelma obecná|nelmy]], [[coregonus muksun|muksuni]] a [[síh|sízi]] ([[síh nosatý|nosatý]], [[síh severní|severní]], [[síh peleď|peleď]]). Průmyslově zpracovávané jsou [[štika obecná|štiky]], [[jelec|jelci]] ([[jelec jesen|jesen]] [[jelec proudník|proudník]]), [[mník jednovousý|mníci]], [[plotice obecná|plotice]], [[karas obecný|karasi]], [[okoun říční|okouni]].
== Významná města na řece ==
* [[Bijsk]]
* [[Barnaul]]
* [[Novosibirsk]]
* [[Kolpaševo]]
* [[Streževoj]]
* [[Nižnevartovsk]]
* [[Surgut]]
* [[Neftejugansk]]
* [[Salehard]]
== Původ názvu ==
Ačkoliv pro nás nezvyklý dvoupísmenný název ''Ob'', tolik oblíbený v [[křížovka|křížovkách]], vzbuzuje dojem původu v [[Turkické jazyky|exotických]] jazycích, jde o čistě [[slovani|slovanské]] jméno. Vzniká [[soutok]]em dvou řek, dál tečou tedy ''obě'', proto je to ''Ob''. Pozůstatkem očekávané samohlásky je [[jer|měkký znak]] na konci ruského tvaru jména, který se ovšem v českém přepisu neuvádí.
== Poznámky ==
<references/>
== Související články ==
* [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]]
== Literatura ==
{{VSE|Обь}}
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Ob River}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řeky v Altajském kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Novosibirské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Tomské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Ťumeňské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Chantymansijském autonomním okruhu]]
[[Kategorie:Řeky v Jamalskoněneckém autonomním okruhu]]
[[Kategorie:Přítoky Karského moře]]
[[Kategorie:Povodí Obu| ]]

Ob - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi