Obchodní dům - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2021-11-23T15:43:28Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2021, 15:43
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Edinburgh Jenners01.jpg\|thumb\|Obchodní dům ''Jenners'' ([[Edinburgh]])]]	+	[[Soubor:BRATISLAVA783.jpg\|thumb\|220px\|Obchodní centrum Polus City Center v Bratislavě (2007)]]
-	[[Soubor:~~Mk Frankfurt Hauptwache Zeil~~.jpg\|thumb\|Obchodní dům ~~''Kaufhof''~~ (~~[[Frankfurt nad Mohanem]]~~)]]	+	[[Soubor:Colombo April 2013-1.jpg\|thumb\|220px\|Obchodní centrum Centro Colombo v [[Lisabon\|Lisabonu]] (2013)]]
		+	[[Soubor:Edinburgh Jenners01.jpg\|thumb\|220px\|Obchodní dům ''Jenners'' ([[Edinburgh]])]]
		+	[[Soubor:Mikimoto Flickr.jpg\|thumb\|220px\|Obchodní dům Mikimoto v Ginze<br />(nejluxusnější oblast Tokia)]]
	'''Obchodní dům''', především jeho prodejní budova, je subjekt, který uskutečňuje [[maloobchod]]ní prodej. Z architektonického hlediska je to samostatný typologický druh, zařazující se do skupiny občanských budov.		'''Obchodní dům''', především jeho prodejní budova, je subjekt, který uskutečňuje [[maloobchod]]ní prodej. Z architektonického hlediska je to samostatný typologický druh, zařazující se do skupiny občanských budov.
	Existují dva základní druhy obchodních domů:''plnosortimentní'' a ''specializované obchodní domy''. Poskytují co nejúplnější nabídku spotřebitelského zboží všech hlavních [[sortiment]]ních skupin.		Existují dva základní druhy obchodních domů:''plnosortimentní'' a ''specializované obchodní domy''. Poskytují co nejúplnější nabídku spotřebitelského zboží všech hlavních [[sortiment]]ních skupin.
Řádka 24:		Řádka 26:
	Jev, který má na projektování obchodní domů velký vliv, je časová nestejnoměrnost počtu návštěvníků. Ta se projevuje v tzv. prodejních špičkách. Praktickým opatřením k vyloučení nepříznivého působení tohoto jevu je dostatečné dimenzování ploch pro pohyb a pobyt návštěvníků jak na jednotlivých podlažích, tak i v komunikačních prostorách.		Jev, který má na projektování obchodní domů velký vliv, je časová nestejnoměrnost počtu návštěvníků. Ta se projevuje v tzv. prodejních špičkách. Praktickým opatřením k vyloučení nepříznivého působení tohoto jevu je dostatečné dimenzování ploch pro pohyb a pobyt návštěvníků jak na jednotlivých podlažích, tak i v komunikačních prostorách.
	== Samoobslužné obchodní domy ==		== Samoobslužné obchodní domy ==
-	[[Soubor: ~~Mitsukoshi01 1024~~.jpg\|thumb\|~~Obchodní dům ''Mitsukoshi'' ([[Tokio]])]]~~	+	[[Soubor:DSC09152-Eatons Centre-DJFlickr.jpg\|thumb\|220px\|Interiér nákupního centra Eatons Centre ([[Toronto]])]]
-	~~[[Soubor: NCGecko.JPG\|thumb~~\|Interiér nákupního centra ~~''Gecko''~~ ([[~~Liberec~~]])]]	+
	Při charakteristice samoobslužného obchodního domu je třeba uvést, že jde pouze o modifikaci klasického obchodního domu o velikosti přibližně 4000 až 6000 m<sup>2</sup> prodejní plochy. Nové prvky jeho koncepce ale není možné použít u klasického typu, protože to neumožňují jeho prostorové a stavebně technické podmínky.		Při charakteristice samoobslužného obchodního domu je třeba uvést, že jde pouze o modifikaci klasického obchodního domu o velikosti přibližně 4000 až 6000 m<sup>2</sup> prodejní plochy. Nové prvky jeho koncepce ale není možné použít u klasického typu, protože to neumožňují jeho prostorové a stavebně technické podmínky.
		+
	Základ stavebně dispozičního řešení koncepce samoobslužného obchodního domu tkví v tom, že objekt je rozdělen na hlavní halové části (obvykle na více podlažích), které slouží pouze pro prodej a skladování, a na ostatní části, v nichž jsou umístěna vertikální komunikační jádra návštěvníků, zaměstnanců a ostatní pomocné provozy. Toto řešení umožňuje vysoký stupeň flexibility mezi prodejními a skladovacími plochami i uvnitř těchto ploch. Dalším novým prvkem je zavedení tzv. etážové samoobsluhy, to znamená vždy jedné velké samoobsluhy v rámci celého prodejního podlaží obchodního domu.		Základ stavebně dispozičního řešení koncepce samoobslužného obchodního domu tkví v tom, že objekt je rozdělen na hlavní halové části (obvykle na více podlažích), které slouží pouze pro prodej a skladování, a na ostatní části, v nichž jsou umístěna vertikální komunikační jádra návštěvníků, zaměstnanců a ostatní pomocné provozy. Toto řešení umožňuje vysoký stupeň flexibility mezi prodejními a skladovacími plochami i uvnitř těchto ploch. Dalším novým prvkem je zavedení tzv. etážové samoobsluhy, to znamená vždy jedné velké samoobsluhy v rámci celého prodejního podlaží obchodního domu.
	Soustředěným seskupením vertikálního komunikačního jádra do blízkosti hlavního vchodu se vytvoří stavební i dispoziční předpoklady pro uplatnění uzavřené samoobsluhy v rámci celého podlaží. Hlavní zásady prodeje zboží touto samoobslužnou formou:		Soustředěným seskupením vertikálního komunikačního jádra do blízkosti hlavního vchodu se vytvoří stavební i dispoziční předpoklady pro uplatnění uzavřené samoobsluhy v rámci celého podlaží. Hlavní zásady prodeje zboží touto samoobslužnou formou:
Řádka 39:		Řádka 41:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{commonscat\|Department stores}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Department+stores}}{{commonscat\|Department stores}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Obchodní domy\|Obchodní domy]]		[[Kategorie:Obchodní domy\|Obchodní domy]]
	[[Kategorie:Maloobchod]]		[[Kategorie:Maloobchod]]
	[[Kategorie:Prodejny]]		[[Kategorie:Prodejny]]
	[[Kategorie:Stavby]]		[[Kategorie:Stavby]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-15T11:26:12Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 7. 2013, 11:26

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-13T13:11:48Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Edinburgh Jenners01.jpg|thumb|Obchodní dům ''Jenners'' ([[Edinburgh]])]]
[[Soubor:Mk Frankfurt Hauptwache Zeil.jpg|thumb|Obchodní dům ''Kaufhof'' ([[Frankfurt nad Mohanem]])]]
'''Obchodní dům''', především jeho prodejní budova, je subjekt, který uskutečňuje [[maloobchod]]ní prodej. Z architektonického hlediska je to samostatný typologický druh, zařazující se do skupiny občanských budov.
Existují dva základní druhy obchodních domů:''plnosortimentní'' a ''specializované obchodní domy''. Poskytují co nejúplnější nabídku spotřebitelského zboží všech hlavních [[sortiment]]ních skupin.
Více než stoletá historie budování a existence obchodních domů vytvořila všeobecně uznávané zásady pro fungování i projektování obchodních domů. Rovněž vývoj a použití nových forem prodeje podnítily vznik několika vývojových modifikací obchodních domů: samoobslužný obchodní dům, klasický obchodní dům.
== Klasický obchodní dům ==
Klasický obchodní dům má jednotnou organizaci řízení a provozu. Podle prodejní plochy rozdělujeme obchodní domy na:
* Obchodní dům malého typu (2000 až 4000 [[Metr čtvereční|m2]] prodejní plochy)
* Obchodní dům středního typu (4000 až 7000 m2 prodejní plochy)
* Obchodní dům velkého typu (7000 až 10000 m2 prodejní plochy)
Do sortimentní náplně plnosortimentního obchodního domu patří komplexní nabídka [[potraviny|potravin]] (pro všechny velikostní kategorie), stravovací služby (občerstvení pro všechny velikostní typy, [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] pro střední a velké typy), nepotravinářské zboží (pro všechny velikostní typy) s výjimkou [[Nábytek|nábytku]], který se neprodává v nejmenších velikostních typech.
Pro obchodní dům jsou typické následující provozní a dispoziční principy:
* Obchodního dům bývá umístěn obvykle v centru sídla s vícepodlažní zástavbou nad i pod [[terén]]em
* Zásobování obchodního domu je komplikované zejména z důvodu jeho centrální polohy, v dosti nevhodných dopravních podmínkách. Tento problém se řeší pomocí detašovaných [[sklad]]ů mimo vlastní budovu obchodního domu.
Rozmístění hlavních provozních celků obchodního domu:
* Potravinářská [[samoobslužný prodej|samoobsluha]] je obvykle situována na prvním podzemním podlaží
* Nepotravinářské zboží ([[Pultový prodej|obslužný prodej]], případně ve volném výběru jako zčásti otevřená nebo uzavřená samoobsluha) je zpravidla umístěno na druhém až čtvrtém nadzemním podlaží
* Občerstvení a [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] jsou umístěny v návaznosti na potravinářskou samoobsluhu, nebo na nejvyšším podlaží
* Hlavní centrální sklad se nachází buď v druhém podzemním podlaží nebo v některém nadzemním podlaží nad hlavními prodejními plochami obchodního domu
* Pomocné provozy, technické zázemí, sociální zařízení a administrativa jsou buď ve zvláštním křídle, nebo v nejvyšších podlažích stavby.
Způsob [[inkaso|inkasa]] je většinou decentralizovaný podle sortimentních úseků a skupin [[zboží]].
Hlavní druhy služeb poskytovaných obchodními domy jsou: rozvážková služba, poradenská služba, opravy, balení a úpravy zakoupeného zboží, [[úschovna]], atd..
Vertikální doprava návštěvníků v obchodních domech je prováděna velkokapacitními rychlo[[výtah]]y a [[eskalátor]]y. [[Schodiště]] jsou využívána zejména pro pohyb návštěvníků směrem dolů a jako únikové cesty.
Jev, který má na projektování obchodní domů velký vliv, je časová nestejnoměrnost počtu návštěvníků. Ta se projevuje v tzv. prodejních špičkách. Praktickým opatřením k vyloučení nepříznivého působení tohoto jevu je dostatečné dimenzování ploch pro pohyb a pobyt návštěvníků jak na jednotlivých podlažích, tak i v komunikačních prostorách.
== Samoobslužné obchodní domy ==
[[Soubor: Mitsukoshi01 1024.jpg|thumb|Obchodní dům ''Mitsukoshi'' ([[Tokio]])]]
[[Soubor: NCGecko.JPG|thumb|Interiér nákupního centra ''Gecko'' ([[Liberec]])]]
Při charakteristice samoobslužného obchodního domu je třeba uvést, že jde pouze o modifikaci klasického obchodního domu o velikosti přibližně 4000 až 6000 m2 prodejní plochy. Nové prvky jeho koncepce ale není možné použít u klasického typu, protože to neumožňují jeho prostorové a stavebně technické podmínky.
Základ stavebně dispozičního řešení koncepce samoobslužného obchodního domu tkví v tom, že objekt je rozdělen na hlavní halové části (obvykle na více podlažích), které slouží pouze pro prodej a skladování, a na ostatní části, v nichž jsou umístěna vertikální komunikační jádra návštěvníků, zaměstnanců a ostatní pomocné provozy. Toto řešení umožňuje vysoký stupeň flexibility mezi prodejními a skladovacími plochami i uvnitř těchto ploch. Dalším novým prvkem je zavedení tzv. etážové samoobsluhy, to znamená vždy jedné velké samoobsluhy v rámci celého prodejního podlaží obchodního domu.
Soustředěným seskupením vertikálního komunikačního jádra do blízkosti hlavního vchodu se vytvoří stavební i dispoziční předpoklady pro uplatnění uzavřené samoobsluhy v rámci celého podlaží. Hlavní zásady prodeje zboží touto samoobslužnou formou:
* Zákazník si při vstupu do samoobsluhy převezme [[Nákupní vozík|vozík]] nebo [[Nákupní košík|košík]]
* Zboží je v objektu vystaveno na přístěnných regálech, středových gondolách, pultech, pódiích a na stojanech s volným přístupem a v dosahu spotřebitele bez jakýchkoliv zábran
* Zboží je uloženo a uspořádáno podle skupin druhů, velikosti, apod. a je označeno cenami a dalšími potřebnými údaji
* [[Pokladní místo|Kontrolní pokladny]] jsou umístěny u východu z prodejny
V současnosti jsou obchodní domy na ústupu. Mnohem častěji se setkáváme s novodobými typy prodeje, jako jsou např. [[hypermarket]]y, [[supermarket]]y a rozlehlá nákupní centra. Čím dále, tím více se prosazuje nákup přes [[internet]]. Vývoj jde nezastavitelně dále, obchodní domy zůstanou výrazným prvkem architektury našich měst. Typickým příkladem je například bývalá síť obchodních domů [[Prior]] v [[Praha|Praze]], nebo obchodní dům Dunaj v [[Bratislava|Bratislavě]] (první obchodní dům na [[Slovensko|Slovensku]]).
== Reference ==

* Sedláček, J. a kolektiv:''Občanské stavby 1.'', Praha [[1988]]
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Department stores}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Obchodní domy|Obchodní domy]]
[[Kategorie:Maloobchod]]
[[Kategorie:Prodejny]]
[[Kategorie:Stavby]]