Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

2023-04-06T08:56:34Z

Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 08:56
Řádka 64:		Řádka 64:
	== Recentní obojživelníci ==		== Recentní obojživelníci ==
	Žijící druhy se dělí do tří řádů, na [[žáby]], [[ocasatí\|ocasaté]] a [[červoři\|červory]].		Žijící druhy se dělí do tří řádů, na [[žáby]], [[ocasatí\|ocasaté]] a [[červoři\|červory]].
-	Obojživelníci žijící na území [[~~Česko~~\|České republiky]]:	+	Obojživelníci žijící na území [[Česká republika\|České republiky]]:
	* '''Ocasatí'''		* '''Ocasatí'''
	** [[Mlok skvrnitý]]		** [[Mlok skvrnitý]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-14T18:45:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 7. 2013, 18:45

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-23T20:17:09Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = obojživelníci
| obrázek = Frog_in_frogspawn.jpg
| šířka obrázku = 275px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = '''obojživelníci''' (Amphibia)
| třídu popsal = Carl Linné, 1758
| druhotné dělení = [[Podřída|Podtřídy]]
| podřazené taxony =
* vráskozubí ([[Labyrinthodontia]]) †
* srostloobratlí ([[Lepospondyli]]) †
* mloci, ocasatí ([[Urodela]], syn. [[Caudata]])
* červoři, beznozí ([[Gymnophiona]], syn. [[Apoda]])
* žáby, bezocasí, skákaví ([[Anura]], syn. [[Ecaudata]], syn. [[Salientia]])
| sesterska = [[Amniota]]
}}
'''Obojživelníci''' (''Amphibia'') jsou [[poikilotermie|studenokrevní]] obratlovci, nejprimitivnější známí [[čtyřnožci]]. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka.
Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich [[vajíčko|vajíčka]] nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí [[embryo]] si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny [[Anamnia]]). Vývoj probíhá přes [[larva|larvu]], která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s [[neotenie|neotenií]], kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium.
Žijících druhů je okolo 5 700. Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů právě mezi obojživelníky.
== Charakteristika třídy ==
Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty spojené blánami.Obojživelníci jsou potomky lalokoploutvých ryb, u kterých se vyvinuly končetiny. U nejprimitivnějších devonských obojživelníků ještě nacházíme znaky, které jsou důkazem tohoto vývoje, moderní, recentní obojživelníci se naopak výrazně liší od svých předků v důsledku [[pedomofóza|pedomorfózy]], při které došlo k redukci skeletu i jiných znaků.
Všichni obojživelníci jsou [[Studenokrevnost|poikilotermní]] (="studenokrevní"), nemají stálou tělesnou teplotu a někteří obojživelníci mají pozoruhodnou schopnost přezimovat v prostředí s teplotami pod bodem mrazu.
=== Anatomie ===
{{viz též|anatomie obojživelníků}}
'''Končetiny:''' přeměna ploutve v končetinu trvala přibližně 9 miliónů let (Carroll 1996). Výsledkem je primárně pětiprstá kráčivá končetina s rozlišeným, pohyblivým zápěstím.
'''Osový skelet:''' Při přechodu na souš se vyvinul [[hrudní koš]], který chrání měkké vnitřní orgány. Výrazné jsou změny na lebce, došlo k redukci vnitřního zubního oblouku (který měly lalokoploutvé ryby), u dnešních obojživelníků se zachoval pouze jako rudimenty zubů na [[radličná kost|radličné kosti]]. Žaberní oblouky daly vzniknout [[jazylka|jazylce]], která se poprvé objevuje právě u obojživelníků, stejně jako jazyk samotný.
'''Dýchací soustava:''' Už lalokoploutvé ryby jsou schopné dýchat vzdušný kyslík pomocí [[plynový měchýř|plynového měchýře]]. U obojživelníků se plynový měchýř vyvinul v primitivní, vakovité plíce, které ale nejsou příliš účinné a většina spotřeby kyslíku je pokrývána dýcháním kožním. Žábry jsou zachovány jen u larev.
'''Oběhová soustava:''' Spolu se vznikem plic došlo také k postupnému zániku [[žábry|žaber]] a k oddělování velkého a plicního oběhu. Ani u dospělých, metamorfovaných obojživelníků toto oddělení není úplné, [[srdce]] má dvě předsíně, ale jen jednu komoru.
'''Rozmnožování:''' Obojživelníci jsou [[gonochorista|gonochoristé]], rozmnožují se pohlavně, vývoj probíhá přes žábrami dýchající larvu. Vajíčka ani embryo nemá ochranné obaly.
== Původ obojživelníků ==
Obojživelníci se vyvinuli v [[Paleozoikum|prvohorách]] z [[lalokoploutví|lalokoploutvých ryb]] dýchajících vzduch, jejichž ploutve se postupně přeměnily na končetiny schopné podpírat tělo. Fosilní záznam je ale poměrně kusý a je obtížné rozhodnout, jestli je daný živočich ještě rybou nebo už obojživelníkem.
Nejstarší stopy čtyřnožců byly nalezeny v usazeninách ze spodního [[Devon (geologie)|devonu]] z pohoří Grampiany a Genoa River v Austrálii, nejstarším obojživelníkem, který byl popsán na základě kostí (zbytky spodní čelisti) je [[Obruchevichthys]] ze svrchního devonu a [[Elginerpeton]]. Ani u těchto druhů ale není jisté, jestli jejich končetiny byly ještě ploutvemi, nebo jestli se jednalo již o opravdové čtyřnožce.
Z doby před 363 mil. let známe rod [[Ichtyostega]] a [[Acanthostega]]. Tito obojživelníci již měli končetinu opatřenou prsty. Zápěstí ani záprstí ale nebylo pohyblivé, je tedy otázka, nakolik se tito živočichové mohli pohybovat po souši a jestli se tedy už jedná o skutečné obojživelníky. V raném karbonu se obojživelníci rozrůznili na [[Arthracosauria]], [[Temnospondyli]] a čeleď [[Loxommatidae]], některé linie primitivních obojživelníků pak zřejmě daly vzniknout [[amniota|amniotům]].
Už raní obojživelníci vytvářeli velké množství forem a jejich fosílie jsou nacházeny na severní i jižní polokouli - je proto možné, že k přestupu na souš došlo na několika místech současně, a že předkem všech obojživelníků jsou lalokoploutvé ryby ze skupiny [[Rhipidistia]], a ne už nějaký konkrétní čtyřnožec.
Na konci permu došlo ke globální změně klimatu, ochlazení a aridizace planety. V důsledku toho vyhynulo 75 % tehdejších čeledí obojživelníků a u přežívajících druhů došlo ke zkrácení metamorfózy. Nepříznivé podmínky totiž obojživelníci překonávají hibernací a při dlouhé přeměně v dospělce by živočich musel, za zhoršených podmínek, zimovat v larválním stadiu. Tím by se neúnosně prodloužila doba potřebná k dosažení pohlavní dospělosti.
Všichni pozdější obojživelníci, včetně recentních druhů, mají proto znaky larválních stadií prvohorních obojživelníků.
Dosud není jasné, jestli jsou recentní skupiny obojživelníků monofyletického původu (podtřída [[Lyssamphibia]]) nebo ne. Ve prospěch monofyletické teorie hovoří stavba zubu, která je stejná u všech recentních skupin i u larev vráskozubých (tzv. pedicelátní zub). Na druhou stranu mezi ocasatými, žábami a červory jsou výrazné anatomické rozdíly, což naznačuje, že se vyvinuli z různých skupin prvohorních obojživelníků.
== Systém obojživelníků ==
Do současnosti přežila jen malá část obojživelníků, které rozdělujeme do tří podtříd: mloci, červoři a žáby.
Dělení obojživelníků není ustálené, proto následující přehled je jen jednou z možných variant<ref>Sigmund L., Hanák V., Pravda O.: Zoologie strunatců, 1994, Univerzita Karlova, ISBN 80-7066-531-9</ref>:
* Třída: obojživelníci ([[Amphibia]])
: †Podtřída: [[vráskozubí]] ([[Labyrinthodontia]])
:: †Řád: [[Ichthyostegalia]]
:: †Řád: [[Anthracosauria]]
:: †další méně významné fosilní řády
: †Podtřída: [[srostloobratlí]] ([[Lepospondyli]])
:: †další několik fosilních řádů
: Podtřída: [[mloci]], [[ocasatí]] ([[Urodela]], syn. [[Caudata]])
:: Řád: [[surýni]] ([[Sirenoidea]])
:: Řád: [[velemloci]] ([[Cryptobronchoidea]])
:: Řád: [[macaráti]] ([[Proteoidea]])
:: Řád: [[úhoříci]] ([[Amphiumoidea]])
:: Řád: [[axolotli]] ([[Ambystomatoidea]])
:: Řád: [[mločíci]] ([[Plathodontoidea]])
:: Řád: [[mloci]] ([[Slamandroidea]])
:: †další dva vymřelé řády
: Podtřída: [[červoři]], [[beznozí]] ([[Gymnophiona]], syn. [[Apoda]])
: Podtřída: [[žáby]], [[bezocasí]], [[skákaví]] ([[Anura]], syn. [[Ecaudata]], syn. [[Salientia]])
:: Řád: [[žáby]] ([[Anura]], syn. [[Neosalientia]])
:: †jeden vymřelý řád
== Recentní obojživelníci ==
Žijící druhy se dělí do tří řádů, na [[žáby]], [[ocasatí|ocasaté]] a [[červoři|červory]].
Obojživelníci žijící na území [[Česko|České republiky]]:
* '''Ocasatí'''
** [[Mlok skvrnitý]]
** [[Čolek obecný]]
** [[Čolek horský]]
** [[Čolek velký]]
** [[Čolek karpatský]]
* ''' Bezocasí''' ([[žáby]])
** [[Skokan hnědý]]
** [[Skokan ostronosý]]
** [[Skokan štíhlý]]
** [[Skokan zelený]]
** [[Skokan skřehotavý]]
** [[Skokan krátkonohý]]
** [[Rosnička zelená]]
** [[Ropucha obecná]]
** [[Ropucha zelená]]
** [[Ropucha krátkonohá]]
** [[Kuňka obecná]]
** [[Kuňka žlutobřichá]]
** [[Blatnice skvrnitá]]
** [[Žabice podivná]]
Obojživelníci se živí hlavně [[hmyz]]em a dalšími bezobratlými, ačkoli některé druhy žerou také malé obratlovce. Většina žab loví kořist dlouhým lepkavým jazykem, který vystřelují velkou rychlostí.
== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Obojživelníci| ]]
[[Kategorie:Čtyřnožci]]

Obojživelníci - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu