Obyvatelstvo Švédska - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-03-19T13:06:18Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2026, 13:06
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''[[Obyvatelstvo\|Počet obyvatel]] [[Švédsko\|Švédska]]''' dosahuje 9 292 359 (ke 30. červnu [[2009]])<ref>http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx</ref>. Ze 44 států Evropy je Švédsko na 18. místě, podobný počet obyvatel mají 16. [[Srbsko]] (včetně [[Kosovo\|Kosova]]) a 17. [[Bělorusko]]. Na světě patří Švédsku [[Seznam států světa podle počtu obyvatel\|88. místo]] ze 194 států. Švédsko je čtvrtou [[hustota obyvatel\|nejřidčeji zalidněnou]] zemí Evropy. Díky podmínkám přívětivým k imigrantům patří k nejvíce multikulturním zemím v Evropě. Obyvatelé Švédska mají jednu z nejdelších nadějí dožití na světě.	+	'''[[Obyvatelstvo\|Počet obyvatel]] [[Švédsko\|Švédska]]''' dosahuje 9 292 359 (ke 30. červnu [[2009]])<ref>http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx</ref>. Ze 44 států Evropy je Švédsko na 18. místě, podobný počet obyvatel mají 16. [[Srbsko]] (včetně [[Kosovo\|Kosova]]) a 17. [[Bělorusko]]. Na světě patří Švédsku [[Seznam států světa podle počtu obyvatel\|88. místo]] ze 194 států.
		+
		+	Švédsko je čtvrtou [[hustota obyvatel\|nejřidčeji zalidněnou]] zemí Evropy. Díky podmínkám přívětivým k imigrantům patří k nejvíce multikulturním zemím v Evropě. Obyvatelé Švédska mají jednu z nejdelších nadějí dožití na světě.

	== Přirozený pohyb ==		== Přirozený pohyb ==
-	[[Soubor:Demographic change in Sweden 1735-2000.~~gif~~\|thumb\|Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735-2000]]	+	[[Soubor:Demographic change in Sweden 1735-2000.png\|thumb\|230px\|Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735-2000]]
	Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné [[plodnost]]i (1,91 k 31. prosinci 2008<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx</ref>), přesto však [[přirozený přírůstek]] i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra [[porodnost]]i zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964-1967 a 1990-1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26047.aspx</ref>		Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné [[plodnost]]i (1,91 k 31. prosinci 2008<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx</ref>), přesto však [[přirozený přírůstek]] i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra [[porodnost]]i zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964-1967 a 1990-1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26047.aspx</ref>

Řádka 21:		Řádka 23:

	== Jazyk ==		== Jazyk ==
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' švédština}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[švédština]]
	Švédština je severogermánský jazyk, podobný [[norština\|norštině]] a [[dánština\|dánštině]], kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako [[úřední jazyk]] Švédska.<ref>{{Citace elektronické monografie		Švédština je severogermánský jazyk, podobný [[norština\|norštině]] a [[dánština\|dánštině]], kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako [[úřední jazyk]] Švédska.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Svenskan blir inte officiellt språk		\| titul = Svenskan blir inte officiellt språk
Řádka 42:		Řádka 44:

	== Náboženské složení ==		== Náboženské složení ==
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Švédská církev\|Římskokatolická církev ve Švédsku}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Švédská církev]] a [[Římskokatolická církev ve Švédsku]]
	Téměř tři čtvrtiny obyvatel Švédska (přes 6,8 miliónů osob, což představuje 74,3% obyvatel Švédska) se formálně hlásí ke [[Švédská církev\|švédské církvi]], která je [[luteránství\|luterskou]] [[církev\|církví]] a do roku [[2000]] byla [[státní církev\|státní církví]]. K [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církvi]] se ve [[Švédsko\|Švédsku]] v současné době hlásí asi 95 000 osob (cca 1,05 % obyvatel). Většinu z nich tvoří [[přistěhovalci]] a [[Švédové]] s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak [[Poláci]] a [[Chorvati]], kteří mají ve velkých městech [[bohoslužba\|bohoslužby]] ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet [[muslimové\|muslimů]].		Téměř tři čtvrtiny obyvatel Švédska (přes 6,8 miliónů osob, což představuje 74,3% obyvatel Švédska) se formálně hlásí ke [[Švédská církev\|švédské církvi]], která je [[luteránství\|luterskou]] [[církev\|církví]] a do roku [[2000]] byla [[státní církev\|státní církví]]. K [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církvi]] se ve [[Švédsko\|Švédsku]] v současné době hlásí asi 95 000 osob (cca 1,05 % obyvatel). Většinu z nich tvoří [[přistěhovalci]] a [[Švédové]] s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak [[Poláci]] a [[Chorvati]], kteří mají ve velkých městech [[bohoslužba\|bohoslužby]] ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet [[muslimové\|muslimů]].

	== Největší města ==		== Největší města ==
-	[[~~Image~~:~~Gamla Stan swe~~.jpg\|~~right~~\|~~thumb~~\|[[Stockholm]], Staré Město (Gamla Stan).]]	+	[[File:Tyska kyrkan 2009x.jpg\|thumb\|230px\|[[Stockholm]], Staré Město (Gamla Stan).]]
-	[[~~Image~~:Halso island.jpg~~\|right~~\|thumb\|Ostrov Halsö v [[Göteborg]]ském souostroví, severní [[Götaland]].]]	+	[[File:Halso island.jpg\|thumb\|230px\|Ostrov Halsö v [[Göteborg]]ském souostroví, severní [[Götaland]].]]
-	[[~~Image~~:Scania outside Malmö at Lockeby.jpg~~\|right~~\|thumb\|[[Skåne]], jižní [[Götaland]].]]	+	[[File:Scania outside Malmö at Lockeby.jpg\|thumb\|230px\|[[Skåne]], jižní [[Götaland]].]]
	Tabulka uvádí počet obyvatel na území [[obec\|obcí]] (''kommun''). Údaje jsou z 31. 12. 2006.		Tabulka uvádí počet obyvatel na území [[obec\|obcí]] (''kommun''). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

Řádka 73:		Řádka 75:
	}}		}}

-	citace webu \|název=Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km<sup>2</sup> 2000 och 2005 \|publisher=[[Statistics Sweden]] \|url=http://www.scb.se/statistik/MI/MI0810/2005A01B/T%E4torternami0810tab1.xls \|format=xls \|language=Swedish \|accessdate=2008-05-15}}</ref> \|\| 4 124,91	+	citace webu \|název=Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km<sup>2</sup> 2000 och 2005 \|publisher=Statistics Sweden \|url=http://www.scb.se/statistik/MI/MI0810/2005A01B/T%E4torternami0810tab1.xls \|format=xls \|language=Swedish \|accessdate=2008-05-15}}</ref> \|\| 4 124,91
	\|-align=right		\|-align=right
	\|2 \|\|align=left\| [[Göteborg]] \|\| '''489 757''' \|\| 450,71 \|\| 1 080,58		\|2 \|\|align=left\| [[Göteborg]] \|\| '''489 757''' \|\| 450,71 \|\| 1 080,58
Řádka 106:		Řádka 108:
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Židé ve Švédsku]]		* [[Židé ve Švédsku]]
-		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: 1 revizi

2013-07-14T12:06:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 7. 2013, 12:06

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T03:47:21Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''[[Obyvatelstvo|Počet obyvatel]] [[Švédsko|Švédska]]''' dosahuje 9 292 359 (ke 30. červnu [[2009]])<ref>http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx</ref>. Ze 44 států Evropy je Švédsko na 18. místě, podobný počet obyvatel mají 16. [[Srbsko]] (včetně [[Kosovo|Kosova]]) a 17. [[Bělorusko]]. Na světě patří Švédsku [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|88. místo]] ze 194 států. Švédsko je čtvrtou [[hustota obyvatel|nejřidčeji zalidněnou]] zemí Evropy. Díky podmínkám přívětivým k imigrantům patří k nejvíce multikulturním zemím v Evropě. Obyvatelé Švédska mají jednu z nejdelších nadějí dožití na světě.

== Přirozený pohyb ==
[[Soubor:Demographic change in Sweden 1735-2000.gif|thumb|Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735-2000]]
Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné [[plodnost]]i (1,91 k 31. prosinci 2008<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx</ref>), přesto však [[přirozený přírůstek]] i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra [[porodnost]]i zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964-1967 a 1990-1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26047.aspx</ref>

Obyvatelé Švédska se dožívají průměrného věku 80,86 let, což je mezi státy světa řadí na 8. místo a v Evropě po Andoře, San Marinu a Francii na 4. místo.<ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html?countryName=Sweden&countryCode=sw&regionCode=eu&rank=10#sw</ref>

== Hustota zalidnění ==
Švédsko má v Evropě i ve světě podprůměrnou hustotu zalidnění - 20 obyvatel/km², což jej řadí na 41. místo v Evropě (4. nejnižší hustota v Evropě po Islandu, Norsku a Finsku). Největší hustota zalidnění v rámci Švédska je v oblasti [[Öresund]]u na jihu (provincie Skåne) a v okolí jezera [[Mälaren]] ve středním Švédsku (provincie Stockholm).

== Národnostní složení ==
Pokud jde o [[národnost]]ní složení v [[etnikum|etnickém]] slova smyslu, oficiální statistiky se o něm vůbec nezmiňují, mateřský jazyk spoluobčanů není pro Švédy podstatnou informací. Ovšem díky vysoké míře imigrace podpořené tolerancí Švédů vůči cizincům a především štědrou sociální a integrační politikou je současná švédská populace značně multikulturní. Významnou původní národnostní menšinou jsou [[Sámové]] (dříve označovaní Laponci) obývající nejsevernější část Švédska.

=== Imigrace ===
Podle oficiálních statistik bylo v roce [[2008]] ve Švédsku evidováno 562,1 tis. cizinců (v roce [[2003]] 492,0 tis.), z toho největšími skupinami byli přistěhovalci z [[Finsko|Finska]] (175,1 tis.), [[Irák]]u (109,4 tis.), [[Srbsko|Srbska]] resp. bývalé [[Jugoslávie]] (83,0 tis.), [[Polsko|Polska]] (63,8 tis.), [[Írán]]u (57,7 tis.), [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[Dánsko|Dánska]] (46,2 tis.), [[Norsko|Norska]] (44,3 tis.) a [[Turecko|Turecka]] (39,2 tis.).<ref>http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000810/#sec5</ref> Podíl obyvatel narozených v zahraničí ovšem činí 13,8% a v součtu s osobami narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí činí podíl osob s imigrantským původem 17,9% (k 31. prosinci 2008).<ref>http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx</ref> Protože většina skupin imigrantů si udržuje vyšší míru porodnosti než etničtí Švédové, podíl populace s imigrantskými kořeny v budoucnosti poroste.

V polovině 70. let [[20. století]] začala vznikat politika integrace cizinců, kteří do Švédska přicházeli za prací už od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Tehdy mezi hlavní principy integrační politiky patřila svoboda volby (cizinec se může rozhodnout, zda si ponechá svoji vlastní kulturní identitu nebo přijme švédskou). Proto stát umožňuje imigrantům rozvíjet své kulturní a lingvistické tradice - jedním z prostředků je výuka mateřského jazyka na školách. Švédsko je jedinou zemí v Evropě, kde zákon zaručuje dětem imigrantů hodiny rodného jazyka na základních i středních školách. Podporu ostatních aktivit (etnická média, spolky přistěhovalců,...) stát v dalších letech v rámci snižování veřejných výdajů musel omezit. Ve švédských školách se učí zhruba šedesát jazyků imigrantů (nejčastěji [[arabština]], [[bosenština]], [[finština]] a [[albánština]]). Přesto však na předměstí tří největších švédských měst - Stockholmu, Göteborgu a Malmö, kde žije většina přistěhovalců, ke značné segregaci přistěhovalců. Na těchto předměstích [[nezaměstnanost]] často přesahuje 50%. Únik z těchto ghett cizincům ztěžují potíže při hledání práce nebo bytu. Štědrý systém dávek navíc z řady imigrantů první i druhé generace vytvořil dlouhodobé klienty sociálního státu. Příkladem je malmöské předměstí [[Rosengard]], které obývají téměř výlučně jen cizinci, převážně [[muslim]]ové.<ref>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=46</ref>

Podle studie ''Migration Integration Policy Index'' (MIPEX), která vznikla ve spolupráci dvaceti organizací pod vedením [[British Council]], jsou ve Švédsku ze všech zemí [[EU]] nejpříznivější podmínky života cizinců. Cizinci tu mají nejsnazší přístup na [[pracovní trh]] - s alespoň ročním povolením k pobytu zde mohou pracovat ve všech sektorech nebo začít podnikat. Švédský stát pořádá pro nezaměstnané cizince školení a jazykové kurzy, cizincům, kteří v zemi alespoň dva roky pracují nebo se starají o děti, umožňuje studovat za finanční podpory. Při ztrátě zaměstnání neztrácí cizinci automaticky právo na pobyt, ale mají možnost hledat si zaměstnání jiné, mohou tak libovolně práci měnit. Švédsko vyniká i v dalších hodnocených oblastech - právo na sloučení rodiny (vyřízení žádosti o sloučení trvá ve Švédsku do devíti měsíců), možnost získání [[trvalý pobyt|trvalého pobytu]] a [[státní občanství|státního občanství]], ve Švédsku může cizinec, který v zemi pobývá tři roky, volit v místních a regionálních volbách a být volen do místního zastupitelstva. Nejlepší podmínky má Švédsko i v oblasti antidiskriminačních opatření - zákon zde cizincům dává právo bránit se proti přímé i nepřímé diskriminaci ve veřejném a privátním sektoru z důvodů rasových, náboženských a národnostních. Specializované agentury poskytují obětem diskriminace nezávislé právní služby.<ref>http://www.lidovky.cz/postoj-evropskych-zemi-k-cizincum-se-lisi-fii-/ln_noviny.asp?c=A071124_000071_ln_noviny_sko&klic=222604&mes=071124_0</ref>

== Jazyk ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' švédština}}
Švédština je severogermánský jazyk, podobný [[norština|norštině]] a [[dánština|dánštině]], kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako [[úřední jazyk]] Švédska.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Svenskan blir inte officiellt språk
| url = http://svt.se/svt/jsp/Crosslink.jsp?d=22620&a=500469
| datum vydání = 2005-12-07
| datum aktualizace = 2005-12-07
| datum přístupu = 2007-12-12
| vydavatel = Sveriges Television
| místo = Stockholm
| jazyk = švédsky
}}</ref> Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (''huvudspråk''). Od roku [[1999]] je ovšem schváleno 5 jazyků menšin ([[finština]], [[meänkieli]] – [[Tornedalen|tornedalská]] finština, [[romština]], [[laponština]] a [[jidiš]]), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Språkpolitik och språklagar
| url = http://www.sprakradet.se/språkpolitik
| datum aktualizace = 2007-11-13
| datum přístupu = 2007-12-12
| vydavatel = Språkrådet
| místo = Stockholm
| jazyk = švédsky
}}</ref>

== Náboženské složení ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Švédská církev|Římskokatolická církev ve Švédsku}}
Téměř tři čtvrtiny obyvatel Švédska (přes 6,8 miliónů osob, což představuje 74,3% obyvatel Švédska) se formálně hlásí ke [[Švédská církev|švédské církvi]], která je [[luteránství|luterskou]] [[církev|církví]] a do roku [[2000]] byla [[státní církev|státní církví]]. K [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] se ve [[Švédsko|Švédsku]] v současné době hlásí asi 95 000 osob (cca 1,05 % obyvatel). Většinu z nich tvoří [[přistěhovalci]] a [[Švédové]] s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak [[Poláci]] a [[Chorvati]], kteří mají ve velkých městech [[bohoslužba|bohoslužby]] ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet [[muslimové|muslimů]].

== Největší města ==
[[Image:Gamla Stan swe.jpg|right|thumb|[[Stockholm]], Staré Město (Gamla Stan).]]
[[Image:Halso island.jpg|right|thumb|Ostrov Halsö v [[Göteborg]]ském souostroví, severní [[Götaland]].]]
[[Image:Scania outside Malmö at Lockeby.jpg|right|thumb|[[Skåne]], jižní [[Götaland]].]]
Tabulka uvádí počet obyvatel na území [[obec|obcí]] (''kommun''). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

{| class="wikitable"
|-
! Pořadí
! Obec (město)
! Počet obyvatel
! Rozloha [km²]
! Hustota zalidnění [obyv./km²]
|-align="right"
|1 ||align=left| [[Stockholm]] || '''782 855''' || 377,3<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km2 2000 och 2005
| url = http://www.scb.se/statistik/MI/MI0810/2005A01B/T%E4torternami0810tab1.xls
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-15
| vydavatel = Statistiska centralbyrån
| místo =
| jazyk = švédsky
}}

citace webu |název=Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km2 2000 och 2005 |publisher=[[Statistics Sweden]] |url=http://www.scb.se/statistik/MI/MI0810/2005A01B/T%E4torternami0810tab1.xls |format=xls |language=Swedish |accessdate=2008-05-15}}</ref> || 4 124,91
|-align=right
|2 ||align=left| [[Göteborg]] || '''489 757''' || 450,71 || 1 080,58
|-align=right
|3 ||align=left| [[Malmö]] || '''276 244''' || 155,56 || 1 752,60
|-align=right
|4 ||align=left| [[Uppsala]] || '''185 187''' || 2 189,10 || 84,01
|-align=right
|5 ||align=left| [[Linköping]] || '''138 580''' || 1 435,80 || 96,08
|-align=right
|6 ||align=left| [[Västerås]] || '''132 920''' || 962,78 || 137,46
|-align=right
|7 ||align=left| [[Örebro]] || '''128 977''' || 1 380,11 || 92,87
|-align=right
|8 ||align=left| [[Norrköping]] || '''125 463''' || 1 503,61 || 82,95
|-align=right
|9 ||align=left| [[Helsingborg]] || '''123 389''' || 346,25 || 353,35
|-align=right
|10 ||align=left| [[Jönköping]] || '''122 194''' || 1 488,75 || 81,43
|-align=right
|11 ||align=left| [[Umeå]] || '''111 235''' || 2 331,39 || 47,58
|-align=right
|12 ||align=left| [[Lund]] || '''103 286''' || 430,27 || 238,11
|-align=right
|13 ||align=left| [[Borås]] || '''100 221''' || 915,22 || 108,88
|-align=right
|14 ||align=left| [[Sundsvall]] || '''94 516''' || 3 208,70 || 29,33
|-align=right
|15 ||align=left| [[Gävle]] || '''92 416''' || 1 615,07 || 57,12
|}

== Související články ==
* [[Židé ve Švédsku]]

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geografie Švédska]]
[[Kategorie:Demografie podle zemí|Švédsko]]